Array ( [0] => 14874621 [id] => 14874621 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kystráčkovití [uri] => Kystráčkovití [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Kystráčkovití [2] => | obrázek = Crescent_Honeyeater_Edit2.jpg [3] => | velikost obrázku = 220px [4] => | popisek = [[Medosavka zlatokřídlá]] (''Phylidonyris pyrrhoptera'') [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [7] => | třída = [[ptáci]] (Aves) [8] => | podtřída = [[letci]] (Neognathae) [9] => | řád = [[pěvci]] (Passeriformes) [10] => | podřád = [[zpěvní]] (Passeri) [11] => | infrařád = [[Meliphagida]] [12] => | čeleď = kystráčkovití (Meliphagidae) [13] => | čeleď popsal = [[Nicholas Aylward Vigors|Vigors]], 1825 [14] => | druhotné dělení = [[Rod (biologie)|Rody]] [15] => | podřazené taxony = 42 (viz článek) [16] => }} [17] => '''Kystráčkovití''' (Meliphagidae) představují početnou [[čeleď]] čítající na 182 [[druh]]ů malých až středně velkých [[pěvci|pěvců]] řazených do 42 [[rod (biologie)|rodů]]. Nejmenší druhy dosahují velikosti 10 cm, největší až 45 cm, tedy od velikosti sýkory až po velikost vrány. Často mají úzký, dolů zahnutý zobák a plochy pestře zbarvené holé kůže v okolí očí či na ozobí, často s laloky a výrůstky. Většina z nich se vyskytuje v [[Austrálie|Austrálii]] a na [[Nová Guinea|Nové Guineji]], některé druhy jsou zastoupené také na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] a na některých [[Tichý oceán|tichooceánských]] [[ostrov]]ech od indonéského [[Bali]] až po [[Tonga|souostroví Tonga]] a [[Samoa]]. Většina druhů se živí hmyzem, ale také nektarem a pylem, náleží proto mezi významné [[pyl|opylovače]], a to zejména u [[rostliny|rostlin]] z čeledí [[proteovité]], [[myrtovité]] a ''[[vřesovcovité|Epacridaceae]]''. K požívání nektaru jsou nejvíce přizpůsobeny druhy s tenkým, dlouhým zobákem, zvláště medáčci z rodu ''Myzomela'', vzhledově podobní [[Strdimilovití|strdimilům]] a medosavky z rodu ''Acanthorhynchus''. Medosavky rodu ''Acanthorhynchus'' jsou dokonce schopné za vířivého letu zastavit u květu a sát nektar jako [[kolibříci]]. Některé druhy se živí i plody rostlin, ale také drobnými obratlovci a příležitostně i vajíčky drobných pěvců. Zástupci rodů ''Epithianura'' a ''Ashbyia'' se živí hmyzem, který chytají v letu, podobně jako [[Lejskovití|lejskové]]. Miskovitá [[Ptačí hnízdo|hnízda]] z travin, větviček, kůry a chmýří staví ve vidlicích [[strom]]ů. Většina druhů je stálých, někteří zástupci této čeledi z jihu Austrálie a Tasmánie však na zimu táhnou do tropické části Austrálie.{{Citace monografie [18] => | příjmení = Kholová [19] => | jméno = Helena (autorka českého překladu) [20] => | titul = Ptáci [21] => | rok = 2008 [22] => | vydavatel = Euromedia Group, k. s. [23] => | místo = Praha [24] => | isbn = 9788024222356 [25] => }} [26] => [27] => == Fylogeneze a taxonomie == [28] => Čeleď je prokazatelně [[monofyletismus|monofyletická]], tvoří ji čtyři vyhraněné klady, samostatně pak stojí rod ''[[Acanthorhynchus]]'', který je sesterskou skupinou všech ostatních rodů čeledi. Rody ''[[Epthianura]]'' a ''[[Ashbyia]]'', specializované na život v aridních oblastech a endemické pro Austrálii, patří k jádru čeledi. Hypotéza o samostatné radiaci skupiny v Austrálii a Nové Guineji ani hypotéza o společném původu druhů vysokých poloh Nové Guineje a severoaustralských deštných pralesů nebyly novějšími studiemi potvrzeny (každý odhalený klad obsahuje směs australských a novoguinejských druhů).{{Citace periodika|titul=Phylogeny and evolution of the Australo-Papuan [29] => honeyeaters (Passeriformes, Meliphagidae)|příjmení=Driskell|jméno=Amy C.|příjmení2=Christidis|jméno2=Les|periodikum=Molecular Phylogenetics and Evolution|ročník=31|rok=2004|stránky=943–960|url=http://loco.biosci.arizona.edu/driskell/Driskell_Christidis_2004.pdf|datum přístupu=2011-02-19|url archivu=https://web.archive.org/web/20120501064103/http://loco.biosci.arizona.edu/driskell/Driskell_Christidis_2004.pdf|datum archivace=2012-05-01|nedostupné=ano}} {{Wayback|url=http://loco.biosci.arizona.edu/driskell/Driskell_Christidis_2004.pdf |date=20120501064103 }} V minulosti byly do této čeledi řazeny ještě dva rody: jihoafrické cukernaty (''Promerops'') a, s největší pravděpodobností již vyhynulí, mohové (''Moho'') z [[Havajské ostrovy|Havaje]]. Naopak rody ''[[Epthianura]]'' a ''[[Ashbyia]]'' byly řazeny do čeledi [[Střízlíkovcovití|střízlíkovcovitých]].{{Citace monografie [30] => | příjmení = Kholová [31] => | jméno = Helena (autorka českého překladu) [32] => | titul = Ptáci [33] => | rok = 2008 [34] => | vydavatel = Euromedia Group, k. s. [35] => | místo = Praha [36] => | isbn = 9788024222356 [37] => }} Mezi kystráčky je nově zařazenován i druh ''Macgregoria pulchra'', donedávna řazený mezi rajky.Cracraft, J.; Feinstein, J. (2000). "What is not a bird of paradise? Molecular and morphological evidence places Macgregoria in the Meliphagidae and the Cnemophilinae near the base of the corvoid tree". Proc. Roy. Soc. Lond. B. 267: 233–241. doi:10.1098/rspb.2000.0992. PMC 1690532. [38] => [39] => === Kladogram === [40] => Čeleď se rozpadá do tří podčeledí:http://jboyd.net/Taxo/List17.html#meliphagidae [41] => {{Klad|1='''Acanthorhynchinae''' (''Acanthorhynchus'')|2={{Klad|1='''Meliphaginae'''|2='''Philemoninae'''}}}} [42] => [43] => === Rody === [44] => {{Sloupce|4| [45] => * ''[[Medosavka modrooká|Acanthagenys]]'' [46] => * ''[[Acanthorhynchus]]'' [47] => * ''[[Anthochaera]]'' [48] => * ''[[Anthornis]]'' [49] => * ''[[Ashbyia]]'' [50] => * ''[[Certhionyx]]'' [51] => * ''[[Conopophila]]'' [52] => * ''[[Medosavka modrolící|Entomyzon]]'' [53] => * ''[[Epthianura]]'' [54] => * ''[[Medosavka laločnatá|Foulehaio]]'' [55] => * ''[[Medosavka linduškovitá|Gliciphila]]'' [56] => * ''[[Medosavka zelenohřbetá|Glycichaera]]'' [57] => * ''[[Medosavka ozdobná|Grantiella]]'' [58] => * ''[[Medosavka guadalkanalská|Guadalcanaria]]'' [59] => * ''[[Gymnomyza]]'' [60] => * ''[[Lichenostomus]]'' [61] => * ''[[Lichmera]]'' [62] => * ''[[Macgregoria]]'' [63] => * ''[[Manorina]]'' [64] => * ''[[Meliarchus]]'' [65] => * ''[[Melidectes]]'' [66] => * ''[[Dlouhozobka papuánská|Melilestes]]'' [67] => * ''[[Meliphaga]]'' [68] => * ''[[Melipotes]]'' [69] => * ''[[Melithreptus]]'' [70] => * ''[[Zoborožík čárkovaný|Melitograis]]'' [71] => * ''[[Myza]]'' [72] => * ''[[Myzomela]]'' [73] => * ''[[Medosavka oranžovolící|Oreornis]]'' [74] => * ''[[Philemon]]'' [75] => * ''[[Phylidonyris]]'' [76] => * ''[[Medosavka čárkovaná|Plectorhyncha]]'' [77] => * ''[[Tui zpěvný|Prosthemadera]]'' [78] => * ''[[Ptiloprora]]'' [79] => * ''[[Pycnopygius]]'' [80] => * ''[[Ramsayornis]]'' [81] => * ''[[Dlouhozobka šalamounská|Stresemannia]]'' [82] => * ''[[Medosavka černobílá|Sugomel]]'' [83] => * ''[[Timeliopsis]]'' [84] => * ''[[Medosavka bělopruhá|Trichodere]]'' [85] => * ''[[Medosavka žlutočerná|Xanthomyza]]'' [86] => * ''[[Xanthotis]]''Sibley, C.G. & Monroe, B.L. Jr. (1990). ''Distribution and Taxonomy of Birds of the World''. New Haven: Yale University Press. {{ISBN|0-300-04969-2}} (anglicky) [87] => }} [88] => [89] => == Odkazy == [90] => [91] => === Reference === [92] => {{Překlad|en|Honeyeater|372874935}} [93] => [94] => [95] => === Literatura === [96] => * Eleanor M. Hay, Matthew D. McGee & Steven L. Chown (2022). [https://bmcecolevol.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12862-022-02041-6 Geographic range size and speciation in honeyeaters]. ''BMC Ecology and Evolution''. '''22''': 86. doi: https://doi.org/10.1186/s12862-022-02041-6 [97] => [98] => === Externí odkazy === [99] => * {{Commonscat|Meliphagidae}} [100] => * {{Commons|Meliphagidae}} [101] => * {{Wikidruhy|taxon=Meliphagidae}} [102] => [103] => {{Pahýl}} [104] => {{Taxonbar|from=Q211670}} [105] => {{Autoritní data}} [106] => [107] => {{Portály|Ptáci}} [108] => [109] => [[Kategorie:Kystráčkovití| ]] [] => )
good wiki

Kystráčkovití

Kystráčkovití (Meliphagidae) představují početnou čeleď čítající na 182 druhů malých až středně velkých pěvců řazených do 42 rodů. Nejmenší druhy dosahují velikosti 10 cm, největší až 45 cm, tedy od velikosti sýkory až po velikost vrány.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.