Array ( [0] => 14694699 [id] => 14694699 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Láhevníkovité [uri] => Láhevníkovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Láhevníkovité [2] => | obrázek = Starr 071024-0355 Cananga odorata.jpg [3] => | popisek = Květy kanangy vonné (''Cananga odorata'') [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[nižší dvouděložné]] (''Magnoliopsida'') [9] => | řád = [[šácholanotvaré]] (''Magnoliales'') [10] => | čeleď = '''láhevníkovité''' (''Annonaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[Antoine Laurent de Jussieu|Juss.]], 1789 [12] => }} [13] => '''Láhevníkovité''' (''Annonaceae'') je rozsáhlá čeleď [[nižší dvouděložné|nižších dvouděložných rostlin]] z řádu [[šácholanotvaré]] (''Magnoliales''). Jsou to dřeviny s jednoduchými, střídavými, většinou dvouřadě rozloženými [[list]]y a pravidelnými, často masitými [[květ]]y. Čeleď zahrnuje asi 2300 druhů ve 128 rodech. Je rozšířena v [[tropický podnebný pás|tropech]] celého světa, místy zasahuje i do [[subtropický podnebný pás|subtropů]] a výjimečně i do [[mírný podnebný pás|mírného pásu]]. Některé druhy poskytují tropické [[ovoce]], zejména [[láhevník]]y a [[rolinie]], jiné se pěstují v tropech jako okrasné dřeviny či mají využití v potravinářství, parfumerii nebo lékařství. [14] => [15] => [[Soubor:Soursop-tree2-1481.jpg|náhled|Strom láhevníku ''Annona muricata'' s plody]] [16] => [17] => == Popis == [18] => Zástupci čeledi láhevníkovité jsou nejčastěji [[keř]]e a malé až středně velké [[strom]]y. Pouze některé druhy dosahují korunního patra pralesa. Řidčeji jsou to [[polokeř]]e nebo dřevnaté [[liána|liány]]. [[Borka]] je podobně jako u čeledi [[hrnečníkovité]] vláknitá a sloupnutelná v dlouhých pruzích, při narušení často aromatická. Listy jsou jednoduché, střídavé, ve většině případů dvouřadě rozložené, bez [[palist]]ů. [[čepel listová|Čepel listů]] je celokrajná, často poněkud tužší až kožovitá, se zpeřenou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]]. Odění je většinou složeno z jednoduchých [[trichom|chlupů]], výjimečně jsou chlupy hvězdovité nebo šupinovité. [[Květ]]y jsou obvykle oboupohlavné, pravidelné, jednotlivé nebo ve [[svazeček|svazečcích]] či odvozených [[vrcholík|vrcholičnatých]] květenstvích. Někdy květy vyrůstají přímo z kmene ([[kauliflorie]]). [[květní obal|Okvětí]] je rozlišené na [[kalich (botanika)|kalich]] a [[koruna (botanika)|korunu]]. Kališní lístky jsou 3, volné až srostlé, kalich je někdy miskovitý. Koruna je nejčastěji bílá, krémová nebo žlutá, řidčeji červená či purpurová, obvykle složená ze 6 lístků ve 2 kruzích, korunní lístky jsou často tlusté. [[tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je většinou velké množství a jsou uspořádané ve spirále. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je složené z mnoha volných [[pestík]]ů (u několika zástupců redukované jen na 1 plodolist) s jedním až mnoha vajíčky a většinou s přisedlou [[blizna|bliznou]]. Plody jsou dužnaté a nepukavé [[bobule]] nebo řidčeji pukavé nebo suché, uspořádané v souplodí, volné nebo srůstající. Semena obsahují rozbrázděný olejnatý [[endosperm]] a [[perisperm]] pronikající lištami do endospermu. [19] => [20] => [21] => Asimina triloba - pawpaw - desc-flower.jpg|Květ muďoulu trojlaločného (''Asimina triloba'') [22] => Asimina triloba0.jpg|Plody muďoulu trojlaločného [23] => Annona atemoya.jpg|Plod láhevníku ''Annona atemoya'' [24] => Xylopia aromatica-Rio Ventuari-Venezuela.jpg|Plody ''Xylopia aromatica'' [25] => Xylopia aromatica2-Rio Ventuari-Venezuela.jpg|Listy ''Xylopia aromatica'' [26] => [27] => [28] => == Rozšíření == [29] => Láhevníkovité jsou největší čeledí řádu [[šácholanotvaré]] (''Magnoliales''), zahrnující asi 2300 druhů ve 128 rodech. Největší rody jsou ''Guatteria'' (asi 250 druhů), [[xylopie]] (''Xylopia'', 150 druhů), [[uvárie]] (''Uvaria'', 110) a [[láhevník]] (''Annona'', 110 druhů). Je to převážně tropická čeleď s [[pantropický]]m rozšířením, jen malé množství druhů zasahuje do subtropů nebo dokonce do teplejších oblastí mírného pásu (''Asimina'' a ''Deeringothamnus'' v Severní Americe). Největší diverzity čeleď dosahuje ve vlhkých nížinách tropů, někteří zástupci však rostou i na jiných typech stanovišť, např. jako součást suchomilné keřové vegetace. [30] => Zhruba 900 druhů pochází z tropů [[nový svět|Nového světa]], 450 druhů je [[Afrika|afrických]] a zbytek je původem z [[Asie]]. Největší areál rozšíření má rod [[xylopie]], který se vyskytuje v tropické Americe, v Africe a na Madagaskaru, v Australasii a Tichomoří. Rody [[láhevník]] a ''[[Duguetia]]'' mají [[disjunkce|disjunktní]] areál v tropické Americe a Africe, rod ''[[Anaxagorea]]'' v tropické Americe a Asii. Jediný druh čeledi, který je rozšířen přirozeně na dvou kontinentech, je [[mangrovy|mangrovový]] druh láhevníku ''[[Annona glabra]]''.{{Citace monografie [31] => | příjmení = Smith [32] => | jméno = Nantan et al [33] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [34] => | vydavatel = Princeton University Press [35] => | místo = Princeton [36] => | rok = 2003 [37] => | isbn = 0691116946 [38] => | jazyk = en [39] => }} [40] => [41] => == Ekologické interakce == [42] => Květy láhevníkovitých jsou v závislosti na jejich velikosti opylovány nejčastěji [[brouci|brouky]], [[dvoukřídlí|mouchami]] či [[třásnokřídlí|třásněnkami]]. Velké vonné květy [[láhevník]]ů a rodu ''[[Duguetia]]'' produkují do dutiny květu teplo a lákají velké brouky, kteří zde zpravidla přečkávají chladnou noc a často se i živí tkáněmi květu. Semena láhevníkovitých jsou většinou šířena ptáky, savci a rybami. Tvrdá a tlustá stěna plodů některých druhů ze suchých savan slouží jako ochrana ke klíčení semen, neboť v chladnější době akumulují vlhkost. Samoopylení bývá zabráněno [[protogynie|protogynií]]. [43] => U láhevníků jsou v paždí žilek na rubu listů přítomna [[domatium|domatia]] v nichž žijí symbiotičtí [[roztoči]]. Polokeřovité druhy jihoamerických savan mají často pod povrchem země křivolaký kmen. [44] => [45] => == Obsahové látky == [46] => Mezi charakteristické obsahové látky patří benzylisochinolinové [[alkaloidy]] a [[třísloviny]].{{Citace monografie [47] => | příjmení = Judd [48] => | jméno = et al. [49] => | titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach [50] => | vydavatel = Sinauer Associates Inc. [51] => | rok = 2002 [52] => | isbn = 9780878934034 [53] => | jazyk = en [54] => }} [55] => [56] => == Zajímavosti == [57] => Korunní lístky středoamerického druhu ''[[Sapranthus violaceus]]'' dosahují délky až přes 18 cm. Naproti tomu korunní lístky u rodů ''[[Oxandra]]'' či ''[[Bocageopsis]]'' měří jen několik milimetrů. [58] => [59] => == Zástupci == [60] => {{Sloupce|2| [61] => * [[kananga (rod)|kananga]] (''Cananga'') [62] => * [[kepel]] (''Stelechocarpus'') [63] => * [[láhevník]] (''Annona''), též anona [64] => * [[monodora]] (''Monodora'') [65] => * [[muďoul]] (''Asimina'') [66] => * [[přehrádečník]] (''Porcelia'') [67] => * [[rolinie]] (''Rollinia'', syn. ''Annona'') [68] => * [[stejnolemka]] (''Isolona'') [69] => * [[šomolatec]] (''Hexalobus'') [70] => * [[uvárie]] (''Uvaria'') [71] => * [[xylopie]] (''Xylopia''), též hořkodřev{{Citace monografie [72] => | příjmení = Skalická [73] => | jméno = Anna [74] => | příjmení2 = Větvička [75] => | jméno2 = Václav [76] => | příjmení3 = Zelený [77] => | jméno3 = Václav [78] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [79] => | vydavatel = Aventinum [80] => | místo = Praha [81] => | rok = 2012 [82] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [83] => | jazyk = cs [84] => }}{{Citace elektronické monografie [85] => | titul = Florius - katalog botanických zahrad [86] => | url = http://www.florius.cz/ [87] => }} [88] => }} [89] => [90] => == Význam == [91] => [[Soubor:Uvaria narum 18.JPG|náhled|Bizarní souplodí uvárie ''Uvaria narum'']] [92] => Některé druhy jsou pěstovány pro kvalitní tropické ovoce, zejména různé [[láhevník]]y a [[rolinie]]. Další druhy mají spíše místní význam, v Americe ''Fusaea'' a ''Porcelia'', v Africe ''Hexalobus'', v Asii ''Uvaria''. Jedlé jsou i plody severoamerického [[muďoul trojlaločný|muďoulu trojlaločného]]. Z pevné kůry láhevníkovitých se zhotovují provazy a popruhy k nošení břemen. Dřevo je využíváno jako palivo, také jako konstrukční dřevo, na kánoe a podobně. Komerčně je těžen např. karibský druh ''Oxandra lanceolata''. Láhevníkovité obsahují v kůře a listech sloučeniny, zejména alkaloidy a acetogeniny, které jsou zkoumány z hlediska fungicidních, bakteriostatických a cytostatických účinků. [93] => [[Kananga vonná]] poskytuje [[éterický olej]] známý jako ylang-ylang a používaný v potravinářství a pro výrobu [[parfém]]ů. Plody ''Monodora myristica'' slouží jako náhrada [[Muškátový oříšek|muškátového oříšku]]. Plody africké xylopie ''[[Xylopia aethiopica]]'' mají štiplavě peprnou chuť, místní obyvatelstvo je používá ke kořenění jídel a byly dováženy i do Evropy. Některé druhy rodů láhevník, kananga a ''Polyalthia'' se v tropech pěstují jako okrasné rostliny.{{Citace monografie [94] => | příjmení = Valíček [95] => | jméno = Pavel a kol. [96] => | titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů [97] => | vydavatel = Academia [98] => | místo = Praha [99] => | rok = 2002 [100] => | isbn = 80-200-0939-6 [101] => | jazyk = cs [102] => }} [103] => Kůra, listy a kořeny některých druhů mají své místo v lidovém léčitelství. [104] => Kepel, ''[[Stelechocarpus burahol]]'', je stálezelený až 25 m vysoký strom pocházející z Jávy. Dužnina zralých plodů se jí syrová jako ovoce. Pěstuje se v jihovýchodní Asii a jako rarita i na Floridě a ve Střední Americe. Plody vyvolávají u žen dočasnou sterilitu. [105] => [106] => == Seznam rodů == [107] => ''[[Afroguatteria]]'', [108] => ''[[Alphonsea]]'', [109] => ''[[Ambavia]]'', [110] => ''[[Anaxagorea]]'', [111] => ''[[Annickia]]'', [112] => ''[[láhevník|Annona]]'' (včetně ''Habzelia'' a ''Rollinia''), [113] => ''[[Anonidium]]'', [114] => ''[[Artabotrys]]'', [115] => ''[[muďoul|Asimina]]'', [116] => ''[[Asteranthe]]'', [117] => ''[[Balonga]]'', [118] => ''[[Bocagea]]'', [119] => ''[[Bocageopsis]]'', [120] => ''[[Boutiquea]]'', [121] => ''[[Brieya]]'', [122] => ''[[kananga|Cananga]]'', [123] => ''[[Cardiopetalum]]'', [124] => ''[[Chieniodendron]]'', [125] => ''[[Cleistochlamys]]'', [126] => ''[[Cleistopholis]]'', [127] => ''[[Cremastosperma]]'', [128] => ''[[Cyathocalyx]]'', [129] => ''[[Cymbopetalum]]'', [130] => ''[[Dasymaschalon]]'', [131] => ''[[Deeringothamnus]]'', [132] => ''[[Dendrokingstonia]]'', [133] => ''[[Desmopsis]]'', [134] => ''[[Desmos]]'', [135] => ''[[Diclinanona]]'', [136] => ''[[Dielsiothamnus]]'', [137] => ''[[Disepalum]]'', [138] => ''[[Drepananthus]]'', [139] => ''[[Duckeanthus]]'', [140] => ''[[Duguetia]]'', [141] => ''[[Ephedranthus]]'', [142] => ''[[Fenerivia]]'', [143] => ''[[Fissistigma]]'', [144] => ''[[Friesodielsia]]'', [145] => ''[[Froesiodendron]]'', [146] => ''[[Fusaea]]'', [147] => ''[[Goniothalamus]]'', [148] => ''[[Greenwayodendron]]'', [149] => ''[[Guatteria]]'', [150] => ''[[šomolatec|Hexalobus]]'', [151] => ''[[Hornschuchia]]'', [152] => ''[[Huberantha]]'', [153] => ''[[Isolona]]'', [154] => ''[[Klarobelia]]'', [155] => ''[[Leoheo]]'', [156] => ''[[Letestudoxa]]'', [157] => ''[[Lettowianthus]]'', [158] => ''[[Maasia]]'', [159] => ''[[Malmea]]'', [160] => ''[[Marsypopetalum]]'', [161] => ''[[Meiocarpidium]]'', [162] => ''[[Meiogyne]]'', [163] => ''[[Mezzettia]]'', [164] => ''[[Miliusa]]'', [165] => ''[[Mischogyne]]'', [166] => ''[[Mitrella]]'', [167] => ''[[Mitrephora]]'', [168] => ''[[Mkilua]]'', [169] => ''[[Monanthotaxis]]'', [170] => ''[[Monocarpia]]'', [171] => ''[[Monocyclanthus]]'', [172] => ''[[Monodora]]'', [173] => ''[[Monoon]]'', [174] => ''[[Mosannona]]'', [175] => ''[[Mwasumbia]]'', [176] => ''[[Neo-uvaria]]'', [177] => ''[[Neostenanthera]]'', [178] => ''[[Onychopetalum]]'', [179] => ''[[Ophrypetalum]]'', [180] => ''[[Orophea]]'', [181] => ''[[Oxandra]]'', [182] => ''[[Phaeanthus]]'', [183] => ''[[Phoenicanthus]]'', [184] => ''[[Piptostigma]]'', [185] => ''[[Platymitra]]'', [186] => ''[[Polyalthia]]'', [187] => ''[[Polyalthiopsis]]'', [188] => ''[[Polyceratocarpus]]'', [189] => ''[[Popowia]]'', [190] => ''[[přehrádečník|Porcelia]]'', [191] => ''[[Pseudartabotrys]]'', [192] => ''[[Pseudephedranthus]]'', [193] => ''[[Pseudomalmea]]'', [194] => ''[[Pseudoxandra]]'', [195] => ''[[Pseuduvaria]]'', [196] => ''[[Pyramidanthe]]'', [197] => ''[[Raimondia]]'', [198] => ''[[Ruizodendron]]'', [199] => ''[[Sageraea]]'', [200] => ''[[Sanrafaelia]]'', [201] => ''[[Sapranthus]]'', [202] => ''[[Schefferomitra]]'', [203] => ''[[Sirdavidia]]'', [204] => ''[[Sphaerocoryne]]'', [205] => ''[[kepel|Stelechocarpus]]'', [206] => ''[[Stenanona]]'', [207] => ''[[Tetrameranthus]]'', [208] => ''[[Toussaintia]]'', [209] => ''[[Tridimeris]]'', [210] => ''[[Trigynaea]]'', [211] => ''[[Trivalvaria]]'', [212] => ''[[Unonopsis]]'', [213] => ''[[uvárie|Uvaria]]'', [214] => ''[[Uvariastrum]]'', [215] => ''[[Uvariodendron]]'', [216] => ''[[Uvariopsis]]'', [217] => ''[[Wangia]]'', [218] => ''[[Wuodendron]]'', [219] => ''[[xylopie|Xylopia]]''{{Citace elektronické monografie [220] => | příjmení = Stevens [221] => | jméno = P.F. [222] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website [223] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html [224] => | datum přístupu = [225] => | místo = Missouri Botanical Garden [226] => | jazyk = en [227] => }} [228] => [229] => == Odkazy == [230] => [231] => === Reference === [232] => [233] => [234] => === Literatura === [235] => * Koblížek J. ''Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků''. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. {{ISBN|80-7323-117-4}}. [236] => * Valíček P. et al. ''Užitkové rostliny tropů a subtropů''. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. {{ISBN|80-200-0939-6}}. [237] => * Nowak B., Schulzová B. ''Tropické plody''. Knižní Klub, 2002. {{ISBN|80-242-1653-1}}. [238] => [239] => === Externí odkazy === [240] => * {{Commonscat}} [241] => * {{Wikidruhy|taxon=Annonaceae}} [242] => [243] => * [http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html Angiosperm Phylogeny] [244] => * [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=10047 Flora of North America: ''Annonaceae''] [245] => * [http://delta-intkey.com/angio/www/annonace.htm The Families of Flowering Plants: ''Annonaceae''] {{Wayback|url=http://delta-intkey.com/angio/www/annonace.htm |date=20150714080510 }} [246] => [247] => {{Taxonbar|from=Q220025}} [248] => {{Autoritní data}} [249] => [250] => {{Portály|Rostliny}} [251] => [252] => [[Kategorie:Láhevníkovité| ]] [253] => [[Kategorie:Šácholanotvaré]] [254] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [] => )
good wiki

Láhevníkovité

Láhevníkovité (Annonaceae) je rozsáhlá čeleď nižších dvouděložných rostlin z řádu šácholanotvaré (Magnoliales). Jsou to dřeviny s jednoduchými, střídavými, většinou dvouřadě rozloženými listy a pravidelnými, často masitými květy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'láhevník','xylopie','rolinie','Duguetia','uvárie','šácholanotvaré','nižší dvouděložné','Bocageopsis','šomolatec','muďoul','přehrádečník','Anaxagorea'

Láhevník

Muďoul

Šácholanotvaré

Xylopie

Xylopie je genetické onemocnění charakterizované poruchou pigmentace očí.