Array ( [0] => 14860784 [id] => 14860784 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Labouň [uri] => Labouň [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Upravit|poznámky=článek je víc o osobnostech než o obci, a rod Labouňských přitom není dobře doložen (mj. Jan Drštka / Jan Drška z Labouně?)}} [1] => {{neověřeno}} [2] => {{Infobox - české sídlo [3] => | název = Labouň [4] => | charakter = malá vesnice [5] => | PSČ = 507 33 [6] => | obec = [[Jičíněves]] [7] => | okres = Jičín [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | katastrální území = Labouň [10] => | rozloha = 2,51 [11] => | nadmořská výška = [12] => | web = http://www.laboun.cz [13] => }} [14] => '''Labouň''' je malá vesnice, část obce [[Jičíněves]] v [[Okres Jičín|okrese Jičín]] v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]]. Nachází se asi 3 km na jih od Jičíněvsi. V roce 2009 zde bylo evidováno 47 adres.{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/h/jicin001/labou.html|datum vydání=2009-10-10|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}} V roce 2001 zde trvale žilo 54 obyvatel.{{Citace elektronické monografie|korporace=Český statistický úřad|odkaz na korporaci=Český statistický úřad|titul=Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl|url=http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf|strany=470, 471|lokace=záznam 31-5|datum vydání=2007-03-03|datum přístupu=2010-03-22|jazyk=}} [15] => [16] => '''Labouň''' je také název katastrálního území o rozloze 2,51 km2.{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/678813|datum vydání=1999-01-01|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=|url archivu=https://web.archive.org/web/20200626121549/http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/678813|datum archivace=2020-06-26|nedostupné=ano}} [17] => [18] => == Historie == [19] => {{Přesměrování|[[Dějiny Labouně]]}} [20] => [21] => === Původ jména === [22] => Původ jména vesnice Labouň pochází ze sousloví "''Z Labouně''", je to jméno staročeské rodiny [[Vladyka|vladycké]] i jméno obce vzniklo od slovesa "lábati" – Labún ([[1313]], [[Otta de Labun]] – Laboun), později Labouň. Z místní [[tvrz]]e vzešel [[Rod (příbuzenství)|rod]] Labouňských, rozdělený v následujících staletích v mnohé větve, mimo jiné Bradských, Zlivských, Kosických, Bartoušovských či Údrnických z Labouně.{{Zdroj}} [23] => [24] => === Osobnosti === [25] => * [[Otto de Labun]] – zakladatel tvrze Laboun ([[1313]]) [26] => * [[Zdeněk z Labouně]] – [[rektor]] [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]] v [[Praha|Praze]], královský sekretář ([[1409]]) [27] => * [[Jan Drška z Labouně]] – [[purkrabí]] na hradu [[Veliš (hrad)|Veliš]] [28] => [29] => === 16. až 19. století === [30] => Věhlas Labouně rozšířil další z rodu Labouňských, a to Jiří Labouňský z Labouně. Roku 1557 dal vystavět renesanční zámeček na ruinách [[Klášter Hradiště|kláštera Hradiště]]. Z jeho popudu byl založen roku 1570 pivovar [[Klášter (pivo)|Klášter]] v [[Hradiště nad Jizerou|Hradišti nad Jizerou]]. Byl zbohatlým advokátem a majitelem okolních pozemků. V 16. století přešla ves do majetku [[Mikuláš Trčka z Lípy|Mikuláše Trčky z Lípy]] a stala se součástí tehdy se rychle rozšiřujícího panství Veliš. [31] => [32] => To získal roku 1606 [[Jindřich Matyáš Thurn|Jindřich Matyáš z Thurnu]], známý především jako jeden z hlavních iniciátorů a vůdčích osobností [[České stavovské povstání|českého stavovského povstání]]. Po prohrané [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé Hoře]] (1620) si odsouzený Thurn sice zachránil život útěkem z Čech, jeho statky však propadly konfiskaci. [33] => [34] => Panství Veliš zakoupil roku 1622 [[Albrecht z Valdštejna]] a rozšířil jím své frýdlantské dominium. Labouň pak roku 1627 začlenil do panství [[Milíčeves]], které již předtím postoupil do správy jezuitů, a její výnosy vykázal tehdy nově založenému jezuitskému semináři v Jičíně. V majetku [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Tovaryšstva Ježíšova]] zůstala ves až do zrušení řádu v roce [[1773]], rok nato byla spolu s ostatními statky milíčeveského panství předána do správy státu. [35] => [36] => Teprve v roce 1835 zakoupil milíčeveské panství hrabě [[Eugen Vratislav z Mitrovic]], šest let poté jej však odprodal Michalu Karlu Althanovi, který byl také poslední milíčeveskou vrchností před zrušením [[Patrimoniální správa|patrimoniální správy]] v roce 1848. [37] => [38] => === Statistika 1870 === [39] => V roce 1870 žilo v Labouni celkem 186 trvale žijících obyvatel. Podle majetku se rozdělovali na familianty (lidé, kteří měli právo oženit se a založit rodinu), třičtvrtěláníky, půlláníky, čtvrtláníky (lán byl cca 18,5 [[Hektar|ha]]), výměníky, chalupníky (čtvrtláníci), baráčníky (bez polí) a podruhy (sluhové a poddaní). [40] => [41] => Obyvatelé přišli z několika okolních obcí, a to z Libisic, Drahoraze, Milíčevsi, Zběři, Žlunic, Kněžic, Žitětína, Češova, Rokyťany, Chyjic, Střevače, Němyčevsi, Vitiněvsi, Sedliště, Chotěšic, Veliše, Dolan, Rovně, Konecchlumí, Nové Vsi, Vršců, Bartoušova, Lochova, Lán, Kopidlna, Bílska, Vrbic, Batína, Skřenče. [42] => [43] => === Památky === [44] => * [[1820]] – socha sv. [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]]. Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého je umístěna na návrší v obci Labouň. Zhotovena v roce 1820. Autorem sochy je Ferdinand Kofránek. Celková výška sochy je 4 m a je vytesána do [[pískovec|pískovce]] z hořického hřbetu. [45] => * [[1833]] – [[Boží muka]]. Autorem Božích Muk je Alois Kofránek. Byla postavena roku 1833 na návsi. Památka byla před lety poškozena a převezena na soukromý pozemek. Je zhotovena z pískovce z hořického hřbetu o celkové výšce 418 cm. [46] => * [[1863]] – sousoší [[Nejsvětější Trojice]]. Socha se nachází na návrší obce Labouň při levé straně silnice ze Žitětína. [47] => * [[1914]] – Památník padlých [[První světová válka|1. světové války]]. Je vybudován z pískovce z hořického hřbetu. Památník je vysoký 315 cm. Na jeho přední straně je plastickým písmem vysekán nápis „PAMÁTCE PADLÝM 1914–1919“. Autorem památníku je kameník Stuchlík z Jičína. [48] => * 2009 – zvonička [[Otta de Labun|Otty de Labun]], vysvěcena [[2009]]. V sobotu 11. července 2009 v Labouni v oblasti Mariánské zahrady byl slavnostně vysvěcen nový zvon. Stal se symbolem úcty k vladykovi Ottovi de Labun a zároveň poselstvím pro budoucí generace. Zvonička je skelet z roku 1929, původně umístěný v sousední obci, zrestaurovaný do původního historického stavu a osazený novým litým zvonem s věnováním zakladatelovi obce. [49] => [51] => [52] => === Jednotlivé větve rodiny Labouňských === [53] => [54] => ==== Údrničtí ==== [55] => Patřili k nim [[Markvart z Bartoušova a Údrnic]], [[rychtář]] [[jičín]]ský, majitel hradu [[Brada (hrad)|Brada]] a otec Anny ([[1406]]), (potomek Markvarta Otík hrad Brada roku [[1482]] prodal Mikuláši Lickovi z [[Rýznburk]]a), roku [[1381]] majitel [[Údrnice|Údrnic]] a Údrnické Lhoty i s tvrzí a bratr Bohuněk z Dolan († [[1395]]), jenž byl v roce [[1360]] [[patron]]em farního kostela v [[Dolany|Dolanech]]). Ti byli spolu s [[Jan z Labouně|Janem z Labouně]] nařčeni, že se neprávem zmocnili [[Bartoušov]]a a výše jmenovaných vsí, dále pak dvou dílů Ketně i s keteňským mlýnem a všech přináležitostí a práv s nimi spojených. [56] => [57] => ==== Kosičtí ==== [58] => Dalším z rodu Labouňských byl [[Jindra z Bartoušova]] (1384–1414), v roce [[1409]] vlastník vsi [[Hlušice]]. Od něho pocházela pošlost na [[Kosice|Kosicích]]. Od Otíka pocházeli ti, kteří se psali Bradští z Labouně. Otík měl také majetek v Údrnicích a Údrnické Lhotě. Je také znám jako Otík z Jičíněvsi, Dřevěnice, Labouně, Údrnic a z Mostku. [59] => [60] => ==== Bradští ==== [61] => Dále pak Josef a František Bradští z téhož rodu z Labouně, kteří byli povýšeni do stavu šlechtického a bylo jim povoleno užívání [[Přídomek|predikátu]] rytířského a rodového erbu a zároveň jim bylo navráceno i panství Brada. [62] => [63] => ==== Zlivští ==== [64] => {{Podrobně|Zdeněk z Labouně}} [65] => K předkům Zlivských z Labouně patřil [[Jan Drštka]] ([[1393|1393–]][[1397]] [[purkrabí]] na Veliši) a Zdeněk z Labouně ([[1390]] purkrabí na Veliši, [[1409]] [[Seznam rektorů Univerzity Karlovy|rektor Univerzity Karlovy]]). [66] => [67] => ==== Bartoušovští ==== [68] => V roce [[1454]] k rodu Labouňských patřil i [[Jan Bartoušovský]] z Labouně, majitel [[Obědovice|Obědovic]] ([[1467]]), který byl kladským hejtmanem a v roce 1495 založil obec po něm pojmenovanou Bartošovice v Orlických horách. Z větve Zlivských pocházel Jan Zlivský z Labouně, majitel poplužního dvora i celé obce Dobrá Voda (v té době Vilda) a vlastnil i obec Zachrašťany. [69] => [70] => Potomkem rodu byla i Lidmila z Labouně, která se provdala za Jana Semečka ze Semčic a dále pak Kateřina z Labouně, majitelka tvrze ve Vinarech počátkem 15. století. Zlivští z Labouně se udrželi až do 17. století. [71] => [72] => Bartoušovští z Labouně vymřeli již v 16. století (Sčk. Zdeněk z Labouně, probošt, Štěpán ze Staňkova, děkan, kanovníci a celá kapitula Všech svatých vysvědčují, že emfyteuticky pronajali tři lány ve Vladislavicích Jakubovi, synovi Martina Kokota, a to tak, že bude kapitule dvakrát ročně platit po dvou [[groš]]ích). [73] => [74] => ===== Kapitula ===== [75] => Karel založil kapitulu listinou vydanou 8. ledna 1339 na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. Ideová a výtvarná blízkost k univerzitní pečeti dovoluje klást vznik typáře před rok 1346. Je velmi pravděpodobné, že sám Karel ovlivnil ztvárnění pečetního obrazu po stránce významové a umělecké. Mladý markrabě – v rytířském oděvu – klečí před [[Ježíš Kristus|Kristem]], [[Maria (matka Ježíšova)|P. Marií]] a všemi svatými (s anděly), shromážděnými v [[Jeruzalém]]ě, jehož brána je před ním uzavřena (v zárodečné podobě se tu objevuje motiv tzv. vojska Kristova, později monumentálně rozvinutý v [[Kaple svatého Kříže (Karlštejn)|kapli sv. Kříže]] na [[Karlštejn (okres Beroun)|Karlštejně]]). Ve vztažených rukou drží drobnou svatyni – kapitulu – kterou založil a svěřuje ji do nejvyšší ochrany. Oba štíty se znaky jej jednoznačně charakterizují jako moravského markraběte a především příštího českého krále. Názorně je tu manifestováno, že jen podobnými skutky a celkově následováním Krista může jako panovník dosáhnout 'Království nebeského'. Karlova postava je oproti tradičnímu pojetí charakterizována některými konkrétními rysy jeho fyzického vzhledu: vysokým čelem, hladkou (bezvousou) tváří, vlasy spadajícími na ramena, konkrétní dobovou zbrojí. Patrně to souvisí se zdůrazňováním portrétu (portrétních rysů) v Karlově státně-dynastické propagandě. Jedná se o cenný příspěvek ke Karlově portrétní ikonografii. Originál je uložen jako pergamen psaný latinsky, přivěšena je kapitulní pečeť, velikost 29/32 cm ([[Národní archiv]], [[Archiv kolegiátní kapituly]]: ''Působení Zdenka z Labouně v dalších souvislostech'': 18. listopad 1418, Praha) [76] => [77] => == Reference == [78] => [79] => [80] => == Související články == [81] => *[[Zdeněk z Labouně]] [82] => [83] => == Externí odkazy == [84] => * {{Commonscat|Labouň}} [85] => * {{Otto|heslo=Labouň}} [86] => * {{KM|678813|katastru Labouň}} [87] => * [https://web.archive.org/web/20130917235126/http://www.laboun.cz/homepage.html Webové stránky Labouně] [88] => {{Části české obce}} [89] => {{Autoritní data}} [90] => [91] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Jičín]] [92] => [[Kategorie:Sídla v Jičínské pahorkatině]] [93] => [[Kategorie:Jičíněves]] [] => )
good wiki

Labouň

Labouň je malá vesnice, část obce Jičíněves v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Nachází se asi 3 km na jih od Jičíněvsi.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1409','Zdeněk z Labouně','purkrabí','1313','Otta de Labun','Jičíněves','Obědovice','Klášter Hradiště','Hradiště nad Jizerou','Jan z Labouně','1397','1393'

1313

1393

Rok 1393 byl rokem podle gregoriánského kalendáře, který začal v úterý.

1397

1409

Jičíněves

Obědovice

Obědovice je malá vesnice, která se nachází ve Středočeském kraji v okrese Mladá Boleslav.

Purkrabí