Array ( [0] => 15514655 [id] => 15514655 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lagaš [uri] => Lagaš [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Starověká Mezopotámie}} [1] => '''Lagaš''' byl [[sumer]]ský městský stát v jižní [[Mezopotámie|Mezopotámii]], jeden z nejstarších států [[Sumer|Sumeru]] a [[Babylonie]]. V současnosti archeologická lokalita [[Tell]] el-Hiba v [[Irák|Iráku]]. [2] => [3] => == Dějiny == [4] => Začátky Lagaše sahají do 4. tisíciletí př. n. l., vrchol dosáhl v druhé polovině 3. tisíciletí před Kr. V polovině 3. tisíciletí bojoval se sousedními městskými státy [[Umma|Ummou]] a [[Uruk]]em, což vedlo k jeho zničení. Dostal se do sféry [[Akkadská říše|Staroakkadské říše]] ([[Sargon Akkadský|Sargon I. Akkadský]] a jeho vnuk [[Narám-Sín]]). [5] => [6] => Po zániku Staroakkadské říše po smrti Nárámsína, Lagaš obnovil svou moc a stal se jedním z vedoucích sumerských států své doby. Jeho vedoucí úlohu uznávali další státy v oblasti, především [[Eridu]], [[Ur (město)|Ur]], [[Nippur]], [[Adab]], [[Uruk]], [[Bad-tibira]]. Jeho vládcem se stal [[Gudea]] (2246–2226 př. n. l.), který nechal budovat chrámy a přiděloval jim půdu, obnovoval staré zavlažovací kanály a komunikace. Zachovalo se několik jeho soch, na kterých nápisy hlásají jeho oddanost bohům, vystupuje jako pečlivý hospodář. [7] => [8] => Význam Lagaše upadl za vlády [[Stát 3. dynastie urské|III. dynastie z Uru]] (2111–2003 před Kr.). [9] => [10] => == Archeologický výzkum == [11] => Ruiny Lagaše objevil francouzský konzul [[Ernest de Sarzec]], který je zkoumal až do své smrti v roce 1901. Další francouzské výzkumy vedli [[Henri de Genouillac]] (1929–1931) a [[André Parrot]] (1931–1933). Pokračoval v nich Gaston Cros. V současnosti se vedou archeologické výzkumy ve dvou částech: na místě chrámu, zasvěceného E-Ninnovi a [[Ningirsu]]ovi. [12] => [13] => == Významné nálezy == [14] => * Zachovaly se sochy krále Gudey, jeho votívní a darovací klínové texty. [15] => * Sumerských plastik se dochovalo velice málo. Výjimku tvoří malé [[plaketa|plakety]] z [[jíl]]u s různými náměty z [[mytologie]] i běžného života. Jedna z nejslavnějších z tohoto města zpodobňuje ''kojící matku'', jež je prototypem všech mladších vyobrazení žen, označovaných jako „[[madona|madony]]“. Plastika vyniká jemností a realistickými rysy. K vyzývavému oblečení [[Babylón|babylonských]] [[kněžka|kněžek]] patřila odhalená [[ňadra]] a někdy průhledný [[oděv]], skrze který si bylo možno prohlédnout celé [[tělo]]. [16] => [17] => == Literatura == [18] => * E. de Sarzec, ''Découvertes en Chaldée'' (1887). [19] => * A. Parrot, Tello, vingt campagnes des fouilles (1877–1933), (Paris 1948). [20] => * Donald P. Hansen, ''Al-Hiba, 1968-1969, a Preliminary Report'', Artibus Asiae (1970). [21] => * Encyklopedie starověkého Předního Východu. Praha 1999 [22] => * Vondruška, Vlastimil - Intimní historie; Moba; 2007 [23] => [24] => == Externí odkazy == [25] => * {{Commonscat}} [26] => * [http://oi.uchicago.edu/gallery/asp_meso_lagash/ Fotografie z naleziště] {{Wayback|url=http://oi.uchicago.edu/gallery/asp_meso_lagash/ |date=20100610050958 }} [27] => [28] => {{Starověká města dolní Mezopotámie}} [29] => [30] => {{Autoritní data}} [31] => {{Portály|Starověk}} [32] => [33] => [[Kategorie:Sumerská města]] [34] => [[Kategorie:Archeologické lokality v Iráku]] [35] => [[Kategorie:Zaniklá města v Iráku]] [] => )
good wiki

Lagaš

Lagaš byl sumerský městský stát v jižní Mezopotámii, jeden z nejstarších států Sumeru a Babylonie. V současnosti archeologická lokalita Tell el-Hiba v Iráku.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Uruk','Umma','Kategorie:Archeologické lokality v Iráku','tělo','ňadra','Babylón','mytologie','plaketa','André Parrot','Ernest de Sarzec','Gudea','Mezopotámie'