Array ( [0] => 15518220 [id] => 15518220 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lastura [uri] => Lastura [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Lastura je způsob těžby perel, který se používá především v Perském zálivu, především na Bahrajnu. Tato tradice sahá až do starověku a stále se používá dodnes. V procesu těžby lastur je potápěč, známý jako lasturník, vybaven speciálním vybavením, které mu umožňuje ponořit se do hloubky vody a sbírat lastury. Poté přináší lastury na povrch, kde obsahují perly, které se používají jako šperky. Tuto tradici těžby perel výrazně ovlivnil vznik umělých perel, které se začaly vyrábět v polovině 20. století. To vedlo k poklesu zájmu o těžbu perel pomocí lastur a mnoho lidí opustilo toto povolání. Nicméně na Bahrajnu je tato tradice stále živá a někteří lidé se nadále živí tímto způsobem těžby perel. [oai] => Lastura je způsob těžby perel, který se používá především v Perském zálivu, především na Bahrajnu. Tato tradice sahá až do starověku a stále se používá dodnes. V procesu těžby lastur je potápěč, známý jako lasturník, vybaven speciálním vybavením, které mu umožňuje ponořit se do hloubky vody a sbírat lastury. Poté přináší lastury na povrch, kde obsahují perly, které se používají jako šperky. Tuto tradici těžby perel výrazně ovlivnil vznik umělých perel, které se začaly vyrábět v polovině 20. století. To vedlo k poklesu zájmu o těžbu perel pomocí lastur a mnoho lidí opustilo toto povolání. Nicméně na Bahrajnu je tato tradice stále živá a někteří lidé se nadále živí tímto způsobem těžby perel. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Gafranium_tumidum_shell.jpg|náhled|Typická lastura]] [1] => '''Lastura''' (laicky '''škeble''' či '''mušle''', odborně '''valva''') je dvoudílná [[schránka]] [[Mlži|mlžů]]. Lastura je tvořena především [[uhličitan vápenatý|uhličitanem vápenatým]] ve formě krystalků minerálu [[aragonit]]u spojeného bílkovinným tmelem [[conchiolin]]em. Lastury mají různý tvar, zakulacení, barvu i velikost a jsou důležitým [[Determinace (biologie)|determinačním]] znakem určování mlžů. [2] => [3] => Morfologie schránek dokonale odráží způsob života mlže, což umožňuje např. přesnou [[Paleontologie|paleoekologickou]] rekonstrukci založenou na fosilním materiálu. [4] => [5] => Misky schránek mlžů jsou třívrstevnaté. Podle pozice na těle se rozlišuje miska levá a pravá. (K rozlišení misky levé a pravé slouží pravidlo: vrchol misky směrujeme nahoru a zadní okraj k pozorovateli – zadní okraj má větší svalový vtisk a plášťový ohyb. Po pravé ruce máme misku pravou, po levé levou.) [6] => [7] => Nejstarší částí misek je vrchol. Mezi vrcholy leží u některých misek zámkové políčko (area) nebo jsou před vrcholem a za vrcholem plošky odlišené od ostatního povrchu misek jinou ozdobou a rýhou (štítek, lunula). Na obvodu misek se rozlišuje hřbetní okraj, který se rozkládá kolem vrcholu. Část protilehlá hřbetnímu okraji se označuje jako okraj břišní. Kolem vrcholu jsou u některých mlžů vyvinuty trojúhelníkovité až křídlovité výběžky schránky, tzv. křídla. [8] => [9] => Misky jsou spojeny zámkem, což je útvar složený ze zubů a jamek uspořádaných v zámkové linii. Zuby a jamky se vyskytují v různém počtu a uspořádaní na každé misce. Podle uspořádaní zubů a jamek se rozlišují různé typy zámků: [10] => * taxodontní zámek – vyšší počet zubů stejného tvaru a velikosti; [11] => * heterodontní zámek – dva či tři zámkové zuby pod vrcholem misek. [12] => V průběhu evoluce vznikla i další uspořádání. [13] => * dysodontní zámek je tvořen malým počtem drobných zoubků při okraji misky; [14] => * isodontní zámek tvoří velké zuby po obou stranách jamky ligamentu; [15] => * schizodontní zámek tvoří velké zuby nesoucí na povrchu rýhy kolmé k protažení zubu; [16] => * pachyodontní zámek má v horní misce jeden až dva tlusté asymetrické kuželovité zuby, které zapadají do hlubokých jamek v protilehlé misce. [17] => [18] => Na vnitřním povrchu misek jsou patrné vtisky předního a zadního adduktoru, spojené více či méně patrnou plášťovou linií. Jsou-li stejnoměrně vyvinuty oba dva svaly, hovoříme o izomyárním uspořádání, je-li jeden vtisk výrazně zmenšen, jde o anizomyární uspořádání. V závislosti na způsobu života může jeden svalový vtisk být i zcela redukován (monomyární uspořádání). [19] => [20] => Vnější povrch misek může být hladký nebo skulpturovaný. Skulptura může být koncentrická (přírůstkové linie) nebo radiální (radiální žebra, žebírka, linie) ozdobu. Křížením obou směrů vzniká skulptura síťovitá. Žebra mohou být hladká nebo mohou nést ostny, bradavky apod. [21] => [22] => Lastury jsou ve své hřbetní části u sebe pevně drženy silnými [[vaz]]y, případně ozubenými okraji a rýhami, uzavírají se pomocí svalů. Na vrchol lastury je zvláštní pružný vaz, který jako péro lastury otevírá. [23] => [24] => U mlžů svaly schránku pouze zavírají. Misky se navzájem přitahují svaly (svěrači, adduktory), Otevření schránky zajištuje dorzální vaz, který se při uvolnění svěracích svalů smrští. Tento ligament [25] => [26] => Vnitřní strana lastur může být tvořena vrstvou [[perleť|perleti]]. [27] => [28] => == Využití == [29] => Lastury měly v historii různá využití, např. jako zdroj perleti při výrobě [[šperk]]ů nebo [[knoflík]]ů, jako [[platidlo]] aj. Lastury slouží i jako zdroj vápníku. Na ostrově [[Nová Británie]] byly používány jako místní platidlo a ke kultovním, náboženským nebo spirituálním účelům. Vyráběly se z nich též obscénní [[amulet]]y ([[talisman]]y) – druh tropické mušle (''Veneridae'') připomíná [[Vulva|vulvu]]. [30] => [31] => Koncern [[Royal Dutch Shell|Shell]] používá stylizovanou lasturu [[hřebenatka|hřebenatky]] jako firemní [[logo]]. V [[Heraldika|heraldice]] jsou lastury [[heraldická zvířata|heraldickými zvířaty]] vyobrazenými ve [[Znak (heraldika)|znaku]] několika měst. S mušlí je též zobrazován svatý [[Jakub Starší]] (Větší). [32] => [33] => [34] => DE_Ennigerloh_COA.svg|Znak města Ennigerloh [35] => DEU Mainz-Kastel COA.jpg|Znak místní části [[Wiesbaden]]u Mainz-Kastel [36] => Wappen Bad Mingolfsheim.svg|Znak místní části Bad Mingolsheim [37] => [38] => == Odkazy == [39] => === Reference === [40] => [41] => {{Citace monografie | příjmení = Vondráček | jméno = Vladimír | autor = [[Vladimír Vondráček]] | příjmení2 = Holub | jméno2 = František | autor2 = František Holub | titul = [[Vladimír Vondráček#Fantastick.C3.A9 a magick.C3.A9 z.C2.A0hlediska psychiatrie|Fantastické a magické z hlediska psychiatrie]] | redaktoři = Eva Šimůnková | vydání = 3 | vydavatel = Columbus | místo = Bratislava | rok = 1993 | počet stran = 324 | isbn = 80-7136-030-9 | kapitola = 6 Pudy | strany = 77 | lokace = Magický význam nahoty}} [42] => [43] => [44] => === Literatura === [45] => * {{Citace elektronické monografie| autor = ROČEK, Zbyněk | titul = Obecná morfologie živočichů: skripta | místo = [Praha]| vydavatel = [Přírodovědecká fakulta UK v Praze] | rok vydání = 1998 | url = http://rocek.gli.cas.cz/Courses/courses.htm}} [46] => [47] => === Související články === [48] => * [[Joachim Barrande]] [49] => * [[Fosilie]] [50] => * [[Barrandien]] [51] => === Externí odkazy === [52] => * {{Commonscat}} [53] => * {{Wikislovník|heslo=lastura}} [54] => [55] => {{Pahýl}} [56] => {{Autoritní data}} [57] => [58] => {{Portály|Živočichové}} [59] => [60] => [[Kategorie:Mlži]] [] => )
good wiki

Lastura

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Gafranium_tumidum_shell.jpg','perleť','Barrandien','Joachim Barrande','Jakub Starší','heraldická zvířata','logo','Royal Dutch Shell','talisman','amulet','Nová Británie','platidlo'

Amulet

Barrandien

Logo

Perleť

Platidlo

Talisman