Array ( [0] => 14873486 [id] => 14873486 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ledvinovníkovité [uri] => Ledvinovníkovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Ledvinovníkovité [2] => | obrázek = Rhus-typhina-2.JPG [3] => | popisek = Škumpa orobincová (''Rhus typhina'') [4] => | velikost obrázku = 235px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[mýdelníkotvaré]] (''Sapindales'') [10] => | čeleď = '''ledvinovníkovité''' (''Anacardiaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[John Lindley|Lindl.]], 1830 [12] => }} [13] => [[Soubor:Berthe Hoola van Nooten51.jpg|náhled|Botanická ilustrace ledvinovníku západního z roku 1863]] [14] => '''Ledvinovníkovité''' (''Anacardiaceae''), někdy také '''ledviníkovité''', je čeleď rostlin z řádu [[mýdelníkotvaré]]. Čeleď zahrnuje asi 800 druhů v 80 rodech a je rozšířena v [[tropický podnebný pás|tropech]] a [[subtropický podnebný pás|subtropech]] celého světa s přesahy do oblastí [[mírný podnebný pás|mírného pásu]]. V původní květeně Evropy je zastoupena rody [[ruj]], [[řečík]] a [[searsie]]. Do České republiky žádný druh přirozeně nezasahuje, avšak pěstované druhy [[škumpa orobincová]] a [[ruj vlasatá]] zde občas zplaňují. [15] => [16] => Mezi hospodářsky nejvýznamnější druhy náleží [[ledvinovník západní]], pěstovaný pro oříšky kešu, [[mangovník indický]], pěstovaný pro mango, a [[řečík pistáciový]] produkující pistácie. Některé druhy jsou zdrojem kvalitního dřeva, jiné mají význam v domorodé [[lékařství|medicíně]] nebo jsou zdrojem [[třísloviny|tříslovin]] či [[pryskyřice|pryskyřic]] k výrobě laků. Pěstují se také jako okrasné dřeviny. [17] => Šťáva z rostlin má dráždivé účinky a řada zástupců především z podčeledi ''[[Anacardioideae]]'' způsobuje při dlouhodobějším nebo opakovaném kontaktu s pokožkou u citlivějších jedinců alergické reakce projevující se [[dermatitida|dermatitidou]], která může mít i vážný průběh. [18] => [19] => == Popis == [20] => Zástupci čeledi ledvinovníkovité jsou stálezelené nebo opadavé [[strom]]y a [[keř]]e, řidčeji [[liána|liány]] nebo [[polokeř]]e. Rostliny mohou být jednodomé, dvoudomé nebo polygamní. Při rozemnutí často voní po terpentýnu. V [[borka|borce]] i jiných rostlinných částech (kořeny, větší listové žilky, květy, plody, často i v parenchymu) se nacházejí dobře vyvinuté pryskyřičné kanálky, obsahující čirou pryskyřičnatou šťávu, která u mnoha zástupců později na vzduchu ztvrdne a zčerná. Občas jsou přítomny i schizogenní nebo lyzigenní pryskyřičné nádržky (např. v oplodí ledvinovníku). Některé druhy ze suchých oblastí jsou sukulentní, zástupci přizpůsobení chladnému nebo suchému klimatu mohou mít trny. [[List]]y jsou zpravidla zpeřené (většinou lichozpeřené), trojčetné, či jednolisté (výjimečně jednoduché), obvykle střídavé, bez [[palist]]ů, často nahloučené na koncích větví. Listy mohou být celokrajné nebo na okraji zubaté, pilovité či vroubkované. Jednotlivé lístky zpeřených listů bývají většinou vstřícné. [[Žilnatina (botanika)|Žilnatina]] je zpeřená, pouze u rodu ''[[Campylopetalum]]'' dlanitá. [21] => [22] => [[Květ]]y jsou drobné, pravidelné, jednopohlavné nebo oboupohlavné, často se článkovanými stopkami, uspořádané ve vrcholových nebo úžlabních květenstvích, nejčastěji [[lata|latách]] nebo [[thyrsoid]]ech. Okvětí je většinou čtyř nebo pětičetné. [[Kalich (botanika)|Kališní]] lístky bývají na bázi srostlé, kalich je opadavý nebo vytrvalý. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je volná, opadavá nebo vytrvalá. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] bývá stejný nebo dvojnásobný počet oproti kališním lístkům a jsou uspořádány v 1 nebo 2 kruzích. Výjimečně je tyčinek větší počet, ve více kruzích. U některých zástupců je část tyčinek sterilních ([[patyčinka|staminodia]]). [23] => [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je svrchní nebo vzácně spodní či polospodní, synkarpní a srostlé nejčastěji ze 3 plodolistů (řidčeji z 5, výjimečně ze 2 nebo až 12 plodolistů nebo monomerické, tvořené jediným plodolistem). Výjimečně jsou plodolisty srostlé jen částečně a připomínají apokarpní gyneceum. Počet komůrek semeníku odpovídá počtu plodolistů a v každé je jediné vajíčko. [24] => Plody mohou být suché nebo dužnaté, nejčastěji [[peckovice]] nebo [[samara (plod)|samara]] (křídlatá nažka), řidčeji [[měchýřek]] nebo [[bobule]]. U některých zástupců jsou plody podepřeny dužnatým [[hypokarp]]em (např. u [[ledvinovník]]u) nebo zvětšeným, papírovitým až zdužnatělým kalichem či korunou. Plody obsahují většinou 1 až 5 semen.{{Citace monografie [25] => | příjmení = Kubitzki [26] => | jméno = K. (ed.) [27] => | příjmení2 = Bayer [28] => | jméno2 = C. (ed.) [29] => | titul = The families and genera of vascular plants. Vol. 10 [30] => | vydavatel = Springer [31] => | místo = Berlin [32] => | rok = 2011 [33] => | isbn = 978-3-642-14396-0 [34] => | jazyk = en [35] => }}{{Citace monografie [36] => | příjmení = Judd [37] => | jméno = et al. [38] => | titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach [39] => | vydavatel = Sinauer Associates Inc. [40] => | rok = 2002 [41] => | isbn = 9780878934034 [42] => | jazyk = en [43] => }}{{Citace elektronické monografie [44] => | příjmení = Min [45] => | jméno = Tianlu [46] => | příjmení2 = Barfod [47] => | jméno2 = Anders [48] => | titul = Flora of China: Anacardiaceae [49] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10038 [50] => | jazyk = en [51] => }}{{Citace monografie [52] => | příjmení = Berry [53] => | jméno = P.E. et al. [54] => | titul = Flora of the Venezuelan Guayana (vol. II) [55] => | vydavatel = Timber Press [56] => | místo = Missouri [57] => | rok = 1995 [58] => | isbn = 0-88192-326-5 [59] => | jazyk = en [60] => }} [61] => [62] => [63] => Nakatambol tree, Dracontomelon vitiense, Vatthe Conservation Park, Espiritu Santo, Vanuatu. An underutilised tropical fruit tree - 2.jpg|Pata kmene ''Dracontomelon vitiense'' s velkými kořenovými náběhy, Vanuatu [64] => Comocladia dodonea.JPG|Neobvyklé olistění ''Comocladia dodonea'' [65] => Mangifera indica inflorescence.jpg|Květenství mangovníku indického [66] => Anacardium occidentale, cashew nut flower.jpg|Detail květu ledvinovníku západního [67] => Nothopegia beddomei.jpg|Plody ''Nothopegia beddomei'' [68] => Rhus-typhina4.jpg|Plodenství a olistění škumpy orobincové [69] => [70] => [71] => == Rozšíření == [72] => Čeleď zahrnuje asi 800 druhů v 79 až 81 rodech. Největší rody jsou [[searsie]] (''Searsia'', 111 druhů v Africe, Arábii, tropické Asii a na Sicílii), [[divoplod]] (''Semecarpus'', 88 druhů v Asii, Austrálii a Tichomoří), [[mangovník]] (''Mangifera'', 63 druhů v Asii), [[škumpa]] (''Rhus'', 53 druhů v Eurasii, Africe, Severní a Střední Americe), ''[[Ozoroa]]'' (46 druhů v subsaharské Africe a Jemenu), [[lanea]] (''Lannea'', 36 druhů v tropech Starého světa), [[černotok]] (''Gluta'', 34 druhů v Asii a Madagaskaru) a [[pepřovec]] (''Schinus'', 31 druhů v Jižní Americe). Je rozšířena v tropech a subtropech celého světa, nevelký počet druhů z několika rodů přesahuje i do oblastí mírného pásu. Vyskytují se v suchých i vlhkých oblastech, a to zejména v nížinách. Chybějí v severních oblastech Eurasie i Severní Ameriky, v jihozápadní [[Austrálie|Austrálii]], [[Nový Zéland|Novém Zélandu]], [[Galapágy|Galapágách]], ve velmi suchých oblastech a vysokých nadmořských výškách. V tropech [[Starý svět|Starého světa]] je větší druhové zastoupení než v [[Neotropis]]. Primární centrum druhové diverzity je v Malajsii, dále v Indočíně, Madagaskaru, jižní a rovníkové Africe, Mexiku a Jižní Americe. V rámci jihovýchodní Asie roste největší počet druhů v západní části, největší endemismus na druhové úrovni je na [[Borneo|Borneu]], [[Nová Guinea|Nové Guineji]] a [[Malajský poloostrov|Malajském poloostrově]]. Ledvinovníkovité se vyskytují především v primárních [[tropický deštný les|tropických pralesích]] nižších až středních nadmořských výšek, kde rostou rozptýleně především jako součást nižšího korunního patra, některé druhy však dosahují i vrchního patra a dorůstají výšky až 55 metrů. Jsou zvláště hojně zastoupeny v bažinatých a rašelinných lesích. Řada opadavých druhů toleruje sezónně suché (monzunové) klima. [73] => [74] => V původní evropské květeně je čeleď zastoupena 8 druhy, které jsou svým rozšířením omezeny na teplejší části kontinentu: 4 druhy [[řečík]]u, 2 druhy rodu [[searsie]] (pouze na [[Sicílie|Sicílii]]), [[škumpa koželužská]] a [[ruj vlasatá]]. [[Škumpa orobincová]] pochází ze Severní Ameriky, v Evropě (zejména ve [[Středomoří]]) však široce zdomácněla.{{Citace elektronické monografie [75] => | titul = Euromed Plantbase. Flora Europaea [76] => | url = http://ww2.bgbm.org/EuroPlusMed/query.asp [77] => | datum vydání = 2006 [78] => | vydavatel = Botanic Garden and Botanical Museum [79] => | místo = Berlin-Dahlem [80] => | jazyk = en [81] => }} Do České republiky žádný z těchto druhů přirozeně nezasahuje, občas zplaňuje pěstovaná [[ruj vlasatá]] a [[škumpa orobincová]].{{Citace monografie [82] => | příjmení = Slavík [83] => | jméno = Bohumil (editor) [84] => | titul = Květena České republiky 5 [85] => | vydavatel = Academia [86] => | místo = Praha [87] => | rok = 1997 [88] => | isbn = 80-200-0590-0 [89] => }} [90] => V [[Spojené státy americké|USA]] je čeleď zastoupena 4 rody: škumpa (12 druhů), [[jedovatec]] (5 druhů), [[ruj americká]] a na [[Florida|Floridě]] ''[[Metopium toxiferum]]''. [91] => Rody škumpa a jedovatec zasahují i do [[Kanada|Kanady]].{{Citace elektronické monografie [92] => | titul = Plants Database [93] => | url = http://plants.usda.gov/ [94] => | datum přístupu = [95] => | vydavatel = USDA [96] => | jazyk = en [97] => }} Z [[Čína|Číny]] je udáváno 55 druhů v 17 rodech. [98] => [99] => == Ekologické interakce == [100] => Květy ledvinovníkovitých jsou primárně opylovány [[hmyz]]em. U některých zástupců, včetně [[ledvinovník]]ů a [[mangovník]]ů, se druhotně vyvinulo také opylování [[netopýři|netopýry]]. Některé rody se přizpůsobily opylování větrem, ze známějších rostlin jsou to např. [[řečík]]y. Většina druhů ledvinovníkovitých má plody dužnaté [[peckovice]], které jsou vyhledávány ptáky a savci konzumujícími dužninu, kteří se také postarají o šíření semen. Ze savců je vyhledávají zejména plodožraví [[netopýři]], [[opice]] či [[veverkovití|veverky]], ale také např. [[slon]]i. Semena některých zástupců včetně mangovníků a [[mombín]]ů jsou šířena také vodou. Suchá semena či plody některých zástupců mají létací zařízení různého původu, která umožňují jejich šíření větrem. [101] => Ledvinovníkovité jsou celosvětově živnými rostlinami housenek velkého množství různých druhů denních a zejména nočních motýlů, např. [[martináčovití|martináčů]]. V Americe se na nich živí mj. krásný babočkovitý motýl ''[[Marpesia petreus]]'', v Africe ''[[Charaxes varanes]]''.{{Citace elektronické monografie [102] => | titul = HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [103] => | url = http://www.nhm.ac.uk/our-science/data/hostplants/search/index.dsml [104] => | vydavatel = Natural History Museum [105] => | místo = London [106] => | jazyk = en [107] => }} [108] => [109] => U zástupců rostoucích zejména v jihoamerickém biotopu [[cerrado]] a také v oblasti [[Zambezi]] v tropické Africe se vyvinula zajímavá růstová forma připomínající podzemní strom, kdy se pod povrchem půdy nachází mohutný dřevnatý kmen, zatímco na zemském povrchu se objevují pouze polodřevnaté a krátkověké nebo i jen sezónní výhony. V Jižní Americe mají tuto formu zejména různé druhy [[ledvinovník]]u, v Africe někteří zástupci rodů [[searsie]], [[lanea]] a ''[[Ozoroa]]''. [110] => Duté větévky rodu [[divoplod]] (''Semecarpus'') obývají zejména na [[Nová Guinea|Nové Guineji]] symbiotičtí mravenci. [111] => U řady zástupců (mezi jinými i u některých škump) se nacházejí na spodní straně listů v paždí žilek [[domatium|domatia]], obývaná symbiotickými [[roztoči]]. Domatia mohou mít podobu kapsiček nebo jen shluků chloupků. [112] => [113] => [114] => Toxicodendron radicans 01.jpg|Včela na květech jedovatce kořenujícího [115] => 1024 fliege auf per ckenstrauchbl te-4643.jpg|Moucha na květenství ruje vlasaté [116] => Purple-rumped Sunbird (Leptocoma zeylonica) on Lannea coromandelica fruits W IMG 7896.jpg|Strdimil srílanský hodující na plodech ''Lannea coromandelica'' [117] => Tailed flambeau (Marpesia petreus).jpg|Babočkovitý motýl ''Marpesia petreus'' [118] => [119] => [120] => == Obsahové látky a jedovatost == [121] => V rostlinách čeledi ledvinovníkovité jsou obsaženy zejména [[fenol]]ické látky, triterpenické [[pryskyřice]], [[sliz]]y a [[třísloviny]]. Okrajově byla zjištěna i přítomnost alkaloidů. [122] => Četní zástupci čeledi jsou známí produkcí látek s toxickými a alergenními účinky, obsažených zejména v ostré šťávě nacházející se v pryskyřičných kanálcích. Jedná se o látky fenolické povahy ze skupiny alkylkatecholů, alkylresorcinolů a biflavonoidů. Tyto fenolické sloučeniny slouží rostlinám jako obrana proti býložravému hmyzu, obratlovcům i patogenním houbám a byly dosud zjištěny u celkem 27 rodů této čeledi. Jedněmi z nejvíce alergenních látek jsou [[urushiol]]y, obsažené v řadě zástupců včetně proslulého [[jedovatec kořenující|jedovatce kořenujícího]]. Jedná se o fenolické látky odvozené od [[pyrokatechol]]u. Do dané skupiny látek patří také [[kardol]], obsažený v plodech [[ledvinovník západní|ledvinovníku západního]], a [[heptadecylresorcinol]] v mangu.{{Citace periodika [123] => | příjmení = Aguilar-Ortigoza [124] => | jméno = Carlos J. [125] => | příjmení2 = Sosa [126] => | jméno2 = Victoria [127] => | titul = The evolution of toxic phenolic compounds in a group of Anacardiaceae genera [128] => | periodikum = Taxon [129] => | rok = 2004 [130] => | měsíc = May [131] => | číslo = 53(2) [132] => }} [133] => [134] => K alergickým reakcím dochází zejména při opakovaném či dlouhodobějším kontaktu se šťávou z rostlin, kdy dochází zvláště u citlivějších jedinců k senzibilizaci. Nemusí se jednat nutně o kontakt se stále stejným druhem rostliny. Při prvním kontaktu zpravidla k dermatitidě nedochází, šťáva některých druhů (např. z oplodí ledvinovníku) však působí i jako primární iritant. Silnější reakce po senzibilizaci se nejprve projevuje otokem a zarudnutím pokožky, později dochází ke vzniku puchýřů. Postižené místo často pálí, svědí nebo štípe a silně mokvá. Reakce může mít různý rozsah od mírné až po velmi silnou a vyžadující hospitalizaci. Mechanismus účinku spočívá v navázání účinných látek na bílkoviny v kůži. Vzniklý komplex se stává [[antigen]]em, na který reagují [[T-lymfocyt]]y a spouštějí imunitní reakci. Doba od kontaktu s rostlinou k nástupu projevů dermatitidy může být v rozpětí od 12 hodin do 5 dní. Ke kontaktu se šťávou může dojít nejen přímo, ale i skrz kontaminované oblečení, jiné osoby, zvířata, předměty či např. piliny ze dřeva nebo lak. Nejčastější příčinou vážných případů dermatitidy v Severní Americe jsou různé druhy [[jedovatec|jedovatce]]. Z ekonomicky významnějších druhů způsobuje dermatitidy ledvinovník západní, mangovníky, [[pepřovec brazilský]], jedovatce ''[[Toxicodendron vernicifluum]]'' a ''[[Toxicodendron succedaneum|T. succedaneum]]'', [[divoplod ledviníkový]] (''Semecarpus anacardium'') a kebračovník ''[[Schinopsis lorentzii]]''. Konzumace listů nebo plodů (zvláště nezralých) některých druhů může vyústit ve vážnou [[gastroenteritida|gastroenteritidu]], [[hemoroid]]y, potíže s dechem a eventuálně může dojít i k úmrtí. Dokonce i kouř vznikající při spalování některých rostlin může přivodit zánět cest dýchacích, vážnou dermatitidu nebo i dočasnou slepotu. Pod stromy některých asijských rodů ([[černotok]], [[divoplod]], ''[[Melanochyla]]'', ''[[Swintonia]]'') není vhodné se ukrývat za deště, který účinné látky splachuje z listů. Prchavé látky, uvolňované z květenství pepřovce brazilského a mangovníku mohou u citlivých osob spustit reakci připomínající [[astma]]tický záchvat. Jihoamerický kebračovník ''Schinopsis lorentzii'' způsobuje [[fotosenzibilita|fotosenzibilitu]].{{Citace periodika [135] => | příjmení = Mitchell [136] => | jméno = John D. [137] => | titul = The Poisonous Anacardiaceae Genera of the World [138] => | periodikum = Advances in Economic Botany [139] => | rok = 1990 [140] => | měsíc = Jan. [141] => | číslo = 8 [142] => | url = https://www.jstor.org/stable/pdf/43927570.pdf [143] => }}{{Citace monografie [144] => | příjmení = Steenis [145] => | jméno = C. (ed.) [146] => | titul = Flora Malesiana. Vol. 8, part 3 [147] => | vydavatel = Foundation Flora Malesiana [148] => | místo = Leiden, Niederlands [149] => | rok = 1978 [150] => | jazyk = en [151] => }} [152] => [153] => [154] => Toxicodendron radicans 02146.jpg|Jedovatec kořenující [155] => Poison ivy with swelling.jpg|Dermatitida a otok po kontaktu s jedovatcem kořenujícím [156] => Poision Ivy 2012.jpg|Tvorba puchýřů po kontaktu s jedovatcem [157] => Urushiol.svg|Obecný vzorec urushiolu, R = nevětvený alifatický řetězec [158] => [159] => [160] => [[Soubor:Rhus sp hybrid SRIC SR 00-05-19.jpg|náhled|Fosilní list škumpy †''[[Rhus malloryi]]'' ze spodního eocénu]] [161] => [162] => == Prehistorie == [163] => Nálezy fosilních pozůstatků zástupců čeledi ledvinovníkovité jsou poměrně četné. Nejstarší doklady pylu a dřeva pocházejí z období [[paleocén]]u před 65 až 55 milióny let a jsou nacházeny v různých částech světa. Listy rodů ''[[škumpa|Rhus]]'' a ''[[ruj|Cotinus]]'', pocházející z [[eocén]]u, byly nalezeny v [[Colorado|Coloradu]]. [164] => [165] => == Taxonomie == [166] => Čeleď ''Anacardiaceae'' je řazena do řádu ''[[mýdelníkotvaré|Sapindales]]'' a je členěna na dvě podčeledi: ''[[Anacardioideae]]'' a ''[[Spondioideae]]''. Nejblíže příbuznou čeledí jsou dle výsledků [[fylogenetika|fylogenetických]] studií ''[[březulovité|Burseraceae]]'', následují ''[[Kirkia]]ceae''. Všechny tyto tři čeledi tvoří [[monofyletismus|monofyletickou]] skupinu. [167] => Taxonomické změny na rodové úrovni, související s nástupem molekulárních analýz, se týkaly především rodu ''[[škumpa|Rhus]]'' (škumpa), který byl v minulosti pojímán mnohem šířeji a byly do něj mj. vřazeny i druhy rodu ''[[jedovatec|Toxicodendron]]'' (jedovatec), výsledky molekulárních studií však takové řešení nepodporují a v současné taxonomii je tento rod uznáván jako samostatný. V roce 2007 byl od rodu ''Rhus'' také oddělen rod ''[[searsie|Searsia]]'' (111 druhů v Africe, Asii a na Sicílii).{{Citace periodika [168] => | příjmení = Moffett [169] => | jméno = R.O. [170] => | titul = Name changes in the Old World Rhus and recognition of Searsia (Anacardiaceae). [171] => | periodikum = Bothalia [172] => | rok = 2007 [173] => | číslo = 37(2) [174] => }}{{Citace monografie [175] => | příjmení = Pell [176] => | jméno = Susan Katherine [177] => | titul = Molecular systematics of the cashew family (Anacardiaceae) [178] => | vydavatel = Louisiana State University [179] => | rok = 2004 [180] => | jazyk = en [181] => }} [182] => [183] => == Zástupci == [184] => {{Sloupce|2| [185] => * [[buchananie]] (''Buchanania'') [186] => * [[černotok]] (''Gluta'') [187] => * [[divoplod]] (''Semecarpus'') [188] => * [[drakontomelon]] (''Dracontomelon'') [189] => * [[gandarie]] (''Bouea'') [190] => * [[harpefylum]] (''Harpephyllum'') [191] => * [[holigarna]] (''Holigarna'') [192] => * [[hvězducha]] (''Astronium'') [193] => * [[jedovatec]] (''Toxicodendron'') [194] => * [[kebračovník]] (''Schinopsis'') [195] => * [[křivokřídlec]] (''Loxopterygium'') [196] => * [[lanea]] (''Lannea'') [197] => * [[ledvinovník]] (''Anacardium'') [198] => * [[litrea]] (''Lithraea'') [199] => * [[mangovník]] (''Mangifera'') [200] => * [[marola]] (''Sclerocarya'') [201] => * [[mombín]] (''Spondias'') [202] => * ''[[Ozoroa]]'' [203] => * [[pepřovec]] (''Schinus'') [204] => * [[ruj]] (''Cotinus'') [205] => * [[řečík]] (''Pistacia'') [206] => * [[searsie]] (''Searsia'') [207] => * [[škumpa]] (''Rhus''){{Citace monografie [208] => | příjmení = Skalická [209] => | jméno = Anna [210] => | příjmení2 = Větvička [211] => | jméno2 = Václav [212] => | příjmení3 = Zelený [213] => | jméno3 = Václav [214] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [215] => | vydavatel = Aventinum [216] => | místo = Praha [217] => | rok = 2012 [218] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [219] => }} [220] => }} [221] => [222] => == Význam == [223] => Největší hospodářský význam v rámci zemědělské produkce má [[ledvinovník západní]] (oříšky kešu), [[mangovník indický]] ([[mango]]), [[mombín sladký]] (mombín), [[pepřovec peruánský]] ([[pepř růžový|růžový pepř]]) a [[řečík pistáciový]] (pistácie). Jako ovoce místního významu jsou využívány i jiné druhy z řady dalších rodů. V Africe je to např. ''[[Sclerocarya birrea]]'', známá jako [[marola]], v Brazílii ''[[Antrocaryon amazonicum]]''. [224] => Některé druhy poskytují kvalitní a trvanlivé dřevo, které má však význam spíše jen na lokálních trzích. Mezi nejvýznamnější náleží [[kebračovník]] (''Schinopsis''), jehož dřevo známé jako ''quebracho colorado'' bylo v Argentině široce používáno na železniční pražce. Z dalších jsou v Americe využívány zejména rody [[hvězducha]] (''Astronium'') a ''[[Myracrodruon]]'', v Asii [[drakontomelon]] (''Dracontomelon''), [[černotok]] (''Gluta''), ''[[Campnosperma]]'', ''[[Koordersiodendron]]'' a ''[[Swintonia]]''. [225] => [226] => [227] => Anacardium occidentale ap 008.jpg|Plod ledvinovníku západního [228] => Pistacia napoletana 1.jpg|Plody řečíku pistáciového [229] => Starr-150811-0538-Mangifera indica-fruit-Enchanting Floral Gardens of Kula-Maui (24668879593).jpg|Mango, plody mangovníku indického [230] => Yellow Mombin (Spondias mombin) fruit.JPG|Plody mombínu v Dominikánské republice [231] => Quebracho colorado wood.jpg|Dřevo kebračovníku ''Schinopsis balansae'', kebračo [232] => Goncalo alves (tigerwood).jpg|Tigerwood, dřevo ''Myracrodruon balansae'' [233] => [234] => [235] => [[Soubor:Wirty Arboretum 4.jpg|náhled|Bohatě kvetoucí ruj vlasatá]] [236] => Řada druhů ledvinovníkovitých má význam jako okrasné dřeviny, pěstované pro ozdobné olistění, květenství nebo i plodenství. V České republice i dalších oblastech mírného pásu jsou to zejména [[škumpa|škumpy]] a [[ruj]]e, v omezené míře i [[jedovatec|jedovatce]]. V zemích s teplejším podnebím se pěstují [[řečík]]y, [[pepřovec|pepřovce]] a zástupci rodů [[harpefylum]], [[lanea]], [[searsie]], ''[[Rhodosphaera]]'' a ''[[Smodingium]]''. [237] => Některé druhy jsou průmyslovým zdrojem [[třísloviny|tříslovin]]. Jedním z nejvýznamnějších světových zdrojů těchto látek jsou jihoamerické druhy rodu [[kebračovník]], zejména ''[[Schinopsis lorentzii]]''. Bohatý zdroj tříslovin představují také hálky na listech [[škumpa čínská|škumpy čínské]] a různé jiné druhy škump. Pryskyřice z jedovatců ''[[Toxicodendron vernicifluum]]'' a ''[[Toxicodendron succedaneum|T. succedaneum]]'' a některých druhů z rodu [[černotok]] (zejm. ''[[Gluta usitata]]'') je v Číně, Indočíně a Japonsku tradičně využívána k výrobě trvanlivých a ozdobných laků. Z [[řečík lentišek|řečíku lentišku]] je získávána pryskyřice, známá jako [[masticha]] nebo mastix. [238] => Celá řada druhů z různých rodů má význam v domorodé [[lékařství|medicíně]] k léčení široké palety neduhů. V moderní medicíně má význam [[kardol]], získávaný ze slupek ořechů kešu a používaný k léčení [[filariáza|filariázy]], v tropech rozšířeného onemocnění způsobeného parazitickými [[hlístice]]mi. Některé látky ze skupiny anakardových kyselin, izolované z ledvinovníku západního, jsou zkoumány v souvislosti s léčením [[rakovina|rakoviny]] a prevence [[zubní kaz|zubního kazu]]. [239] => Některé druhy pěstované či vysazované mimo oblast původu se staly invazními rostlinami: Asijský jedovatec ''[[Toxicodendron succedaneum]]'' v Brazílii, [[pepřovec brazilský]] v různých oblastech tropů a subtropů, [[řečík čínský]] v Texasu. [240] => [241] => [242] => File:PirulTreeYagul.jpg|Pepřovec peruánský [243] => Rhus typhina otoño.jpg|Podzimní zbarvení škumpy orobincové [244] => Rhus typhina 'Tiger Eyes' Leaves 3008px.jpg|Okrasný kultivar škumpy orobincové 'Tiger Eyes' [245] => [246] => [247] => == Přehled rodů == [248] => ''[[Abrahamia]]'', [249] => ''[[Actinocheita]]'', [250] => ''[[Allospondias]]'', [251] => ''[[Amphipterygium]]'', [252] => ''[[ledvinovník|Anacardium]]'', [253] => ''[[Androtium]]'', [254] => ''[[Antrocaryon]]'', [255] => ''[[hvězducha|Astronium]]'', [256] => ''[[Attilaea]]'', [257] => ''[[Baronia]]'', [258] => ''[[Blepharocarya]]'', [259] => ''[[Bonetiella]]'', [260] => ''[[gandarie|Bouea]]'', [261] => ''[[buchananie|Buchanania]]'', [262] => ''[[Campnosperma]]'', [263] => ''[[Campylopetalum]]'', [264] => ''[[Cardenasiodendron]]'', [265] => ''[[Choerospondias]]'', [266] => ''[[Comocladia]]'', [267] => ''[[ruj|Cotinus]]'', [268] => ''[[Cyrtocarpa]]'', [269] => ''[[Dobinea]]'', [270] => ''[[drakontomelon|Dracontomelon]]'', [271] => ''[[Drimycarpus]]'', [272] => ''[[Euroschinus]]'', [273] => ''[[Faguetia]]'', [274] => ''[[Fegimanra]]'', [275] => ''[[černotok|Gluta]]'', [276] => ''[[Haematostaphis]]'', [277] => ''[[Haplorhus]]'', [278] => ''[[harpefylum|Harpephyllum]]'', [279] => ''[[Heeria]]'', [280] => ''[[Holigarna]]'', [281] => ''[[Koordersiodendron]]'', [282] => ''[[lanea|Lannea]]'', [283] => ''[[Laurophyllus]]'', [284] => ''[[Litrea|Lithraea]]'', [285] => ''[[křivokřídlec|Loxopterygium]]'', [286] => ''[[Loxostylis]]'', [287] => ''[[Malosma]]'', [288] => ''[[Mangovník|Mangifera]]'', [289] => ''[[Mauria]]'', [290] => ''[[Melanochyla]]'', [291] => ''[[Melanococca]]'', [292] => ''[[Metopium]]'', [293] => ''[[Micronychia]]'', [294] => ''[[Mosquitoxylum]]'', [295] => ''[[Myracrodruon]]'', [296] => ''[[Nothopegia]]'', [297] => ''[[Ochoterenaea]]'', [298] => ''[[Operculicarya]]'', [299] => ''[[Orthopterygium]]'', [300] => ''[[Ozoroa]]'', [301] => ''[[Pachycormus]]'', [302] => ''[[Parishia]]'', [303] => ''[[Pegia]]'', [304] => ''[[Pentaspadon]]'', [305] => ''[[řečík|Pistacia]]'', [306] => ''[[Pleiogynium]]'', [307] => ''[[Poupartia]]'', [308] => ''[[Protorhus]]'', [309] => ''[[Pseudosmodingium]]'', [310] => ''[[Pseudospondias]]'', [311] => ''[[Rhodosphaera]]'', [312] => ''[[škumpa|Rhus]]'', [313] => ''[[kebračovník|Schinopsis]]'', [314] => ''[[pepřovec|Schinus]]'', [315] => ''[[marola|Sclerocarya]]'', [316] => ''[[searsie|Searsia]]'', [317] => ''[[divoplod|Semecarpus]]'', [318] => ''[[Smodingium]]'', [319] => ''[[Solenocarpus]]'', [320] => ''[[Sorindeia]]'', [321] => ''[[mombín|Spondias]]'', [322] => ''[[Swintonia]]'', [323] => ''[[Tapirira]]'', [324] => ''[[Thyrsodium]]'', [325] => ''[[jedovatec|Toxicodendron]]'', [326] => ''[[Trichoscypha]]''{{Citace elektronické monografie [327] => | titul = Plants of the world online [328] => | url = http://powo.science.kew.org/ [329] => | datum vydání = [330] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [331] => | jazyk = en [332] => }} [333] => [334] => == Odkazy == [335] => [336] => === Reference === [337] => [338] => [339] => === Externí odkazy === [340] => * {{Commonscat}} [341] => * {{Wikidruhy|taxon=Anacardiaceae}} [342] => [343] => {{Taxonbar|from=Q156589}} [344] => {{Autoritní data}} [345] => [346] => {{Portály|Rostliny}} [347] => [348] => [[Kategorie:Ledvinovníkovité| ]] [349] => [[Kategorie:Mýdelníkotvaré]] [350] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [] => )
good wiki

Ledvinovníkovité

Botanická ilustrace ledvinovníku západního z roku 1863 Ledvinovníkovité (Anacardiaceae), někdy také ledviníkovité, je čeleď rostlin z řádu mýdelníkotvaré. Čeleď zahrnuje asi 800 druhů v 80 rodech a je rozšířena v tropech a subtropech celého světa s přesahy do oblastí mírného pásu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'searsie','jedovatec','řečík','škumpa','černotok','ledvinovník','lanea','divoplod','ruj','Ozoroa','kebračovník','pepřovec'

Černotok

Divoplod

Divoplod je označení pro bobulovitou dužnatou strukturu nektarových žláz různých druhů rostlin, která může obsahovat nektar nebo sladkou šťávu.

Jedovatec

Kebračovník

Lanea

Ledvinovník

Ozoroa

Pepřovec

Řečík

Ruj

Searsie

Škumpa