Array ( [0] => 14782378 [id] => 14782378 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Leknínovité [uri] => Leknínovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Leknínovité [2] => | obrázek = Botanischer Garten der Universität Zürich - Nymphaea 2010-09-16 15-57-28.JPG [3] => | popisek = Leknín ''Nymphaea sp.'' [4] => | velikost obrázku = 280 px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[nižší dvouděložné]] (''Magnoliopsida'') [9] => | řád = [[leknínotvaré]] (''Nymphaeales'') [10] => | čeleď = '''leknínovité''' (''Nymphaeaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[Richard Anthony Salisbury|Salisb.]], 1805 [12] => }} [13] => [[Soubor:Victoria amazonica - Rio de Janeiro, botanical garden.JPG|náhled|Viktorie královská (''Victoria amazonica'')]] [14] => [[Soubor:Euryale ferox01.jpg|náhled|Leknínec hrozivý (''Euryale ferox'')]] [15] => '''Leknínovité''' (''Nymphaeaceae'') je čeleď [[nižší dvouděložné|nižších dvouděložných]] rostlin z řádu [[leknínotvaré]] (''Nymphaeales''). Jsou to sladkovodní a vesměs vytrvalé byliny s jednoduchými plovoucími, vynořenými nebo ponořenými listy a často s nápadnými květy, které se rozvíjejí nad hladinou. Čeleď zahrnuje asi 70 druhů v 6 rodech a je rozšířena téměř po celém světě. V České republice se vyskytují celkem 4 druhy leknínovitých: [[leknín bílý]], [[leknín bělostný]], [[stulík žlutý]] a [[stulík malý]]. Lekníny se v ČR pěstují jako okrasné vodní rostliny v celé řadě kultivarů. V tropech a ve sklenících botanických zahrad je pěstována [[viktorie královská]] a příbuzná [[viktorie Cruzova]], rostliny známé svými obřími plovoucími listy. Oba zástupci rodu [[barkleja]] jsou pěstovány jako akvarijní rostliny. [16] => [17] => == Popis == [18] => Leknínovité jsou vytrvalé (pouze výjimečně jednoleté) sladkovodní [[bylina|byliny]], kořenící v substrátu na dně. [[List]]y jsou jednoduché, u většiny zástupců dlouze řapíkaté, s čepelí plovoucí na hladině či vynořenou ([[leknín]]y, [[viktorie (rod)|viktorie]] aj.), řidčeji jsou listy ponořené a krátce řapíkaté ([[barkleja]]). Listy vyrůstají střídavě z dlouhého a plazivého nebo krátkého a vzpřímeného, větveného nebo nevětveného [[oddenek|oddenku]], z něhož vyrůstají adventivní kořeny. Cévní svazky jsou obvykle roztroušené. [[Čepel listová|Čepel]] listů je celistvá, nečleněná, nejčastěji kopinatá, okrouhlá nebo štítnatá. V řapících a květních stvolech je často přítomno vzduchové pletivo [[aerenchym]]. Některé druhy ([[viktorie (rod)|viktorie]], [[Leknínec hrozivý|leknínec]]) mají řapíky a čepele listů zespodu pokryté ostny. V mezibuněčných prostorech a pletivech jsou přítomny mikroskopické, rozvětvené, chlupovité specializované buňky ([[idioblast]]y). [[Květ]]y jsou jednotlivé, dlouze stopkaté a většinou se vynořují nad hladinu, jsou oboupohlavné, pravidelné. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je většinou zelený (žlutě zbarvený u [[stulík]]u) a je tvořen 4 až 7 kališními lístky. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je tvořena mnoha volnými lístky a často je nápadná, výjimečně může chybět. Korunní lístky často plynule přecházejí v tyčinky. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je mnoho. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je tvořeno 5 až mnoha [[plodolist]]y, které srůstají s květním lůžkem a tvoří tak druhotně více či méně synkarpní semeník. [[Semeník]] může být svrchní ([[stulík]]) nebo spodní ([[leknín]], [[viktorie (rod)|viktorie]] aj.) a je tvořen mnoha komůrkami které odpovídají jednotlivým plodolistům. Na jeho vrcholu je radiálně rýhovaný bliznový terč. V každém plodolistu je větší počet vajíček. Plodem je mnohasemenná, nepravidelně pukající [[bobule]]. Semena mají silný [[perisperm]] a tenký [[endosperm]] a u některých zástupců (např. [[leknín]]) mají [[míšek]].{{Citace elektronické monografie [19] => | příjmení = Fu [20] => | jméno = Dezhi et al [21] => | titul = Flora of China: Nymphaeaceae [22] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10618 [23] => | datum vydání = [24] => | datum aktualizace = [25] => | datum přístupu = [26] => | vydavatel = [27] => | místo = [28] => | jazyk = en [29] => }}{{Citace monografie [30] => | příjmení = Slavík [31] => | jméno = Bohumil (editor) [32] => | odkaz na autora = [33] => | titul = Květena České republiky 1 [34] => | vydání = 2 [35] => | vydavatel = Academia [36] => | místo = Praha [37] => | rok = 1997 [38] => | isbn = 80-200-0643-5 [39] => | kapitola = [40] => | strany = [41] => | jazyk = cs [42] => }} [43] => [44] => [45] => Soubor:Nymphaea 02 ies.jpg|Řez květním stvolem leknínu [46] => Soubor:Victoria cruziana Blattunterseite Detail.JPG|Detail spodní strany listu viktorie Cruzovy [47] => Soubor:E-ferox-20021002a.jpg|Ostnité poupě leknínce hrozivého [48] => Soubor:Nuphar pumilum2.jpg|Květ stulíku malého (''Nuphar pumila'') [49] => Soubor:Victoria cruziana flower.jpg|Květ viktorie Cruzovy [50] => Soubor:Weiße Seerose IMG 5489-2.jpg|Detail středu květu leknínu bílého [51] => Soubor:Nymphaea alba fruit kz1.jpg |Plod leknínu bílého [52] => [53] => [54] => == Rozšíření == [55] => Čeleď leknínovité zahrnuje 6 rodů a asi 70 druhů. Leknínovité jsou rozšířena po celém světě od tropů po teplejší oblasti mírného pásu. Převážná většina druhů roste v tropech. Největší rod je leknín (asi 50 druhů), který má také největší areál rozšíření, zahrnující mírný pás i tropy. Rod [[stulík]] (''Nuphar'') zahrnuje asi 10 druhů a je rozšířen v severním mírném pásu s přesahy do Mexika a Karibiku. V České republice rostou celkem 4 druhy leknínovitých: [[leknín bílý]] (''Nymphaea alba''), [[leknín bělostný]] (''N. candida''), [[stulík žlutý]] (''Nuphar lutea'') a velmi vzácný [[stulík malý]] (''N. pumila''). V evropské květeně je mimo zmíněných 4 druhů zastoupen ještě [[leknín posvátný]] (''Nymphaea lotus''), který však roste pouze v termálních pramenech v severozápadním Rumunsku.{{Citace elektronické monografie [56] => | příjmení = [57] => | jméno = [58] => | odkaz na autora = [59] => | titul = Flora Europaea [60] => | url = http://193.62.154.38/FE/fe.html [61] => | datum vydání = [62] => | datum aktualizace = [63] => | datum přístupu = [64] => | vydavatel = Royal Botanic Garden Edinburgh [65] => | místo = [66] => | jazyk = en [67] => }} [68] => [69] => == Ochrana přírody == [70] => V České republice jsou 3 druhy leknínovitých chráněny zákonem jako kriticky ohrožené: [[stulík malý]] (''Nuphar pumila''), [[leknín bílý]] (''Nymphaea alba'') a [[leknín bělostný]] (''N. candida''). [[Stulík žlutý]] (''Nuphar lutea'') je veden v kategorii druhy vyžadující další pozornost (C4).{{Citace periodika [71] => | příjmení = Grulich [72] => | jméno = Vít [73] => | titul = Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition (stav v roce 2012) [74] => | periodikum = Preslia [75] => | odkaz na periodikum = [76] => | rok = 2012 [77] => | měsíc = [78] => | ročník = 84 [79] => | číslo = 3 [80] => | strany = 631–645 [81] => | url = http://www.ms-cbs.cz/_publikace/P123Grulich.pdf [82] => | issn = 0032-7786 [83] => | jazyk = en [84] => }} [85] => V mezinárodním [[Červený seznam IUCN|Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN]] není žádný druh leknínovitých uveden jako ohrožený. Leknín ''[[Nymphaea thermarum]]'' ze [[Rwanda|Rwandy]] je považován za druh v přírodě vyhynulý.{{Citace elektronické monografie [86] => | příjmení = [87] => | jméno = [88] => | odkaz na autora = [89] => | titul = The IUCN red list of threatened species [90] => | url = http://www.iucnredlist.org/ [91] => | datum vydání = [92] => | datum aktualizace = 2013 [93] => | datum přístupu = 01.05.2014 [94] => | vydavatel = International Union for Conservation of Nature and Natural Resources [95] => | místo = [96] => | jazyk = en [97] => }} [98] => [99] => == Ekologické interakce == [100] => Vonné a často nápadné květy leknínovitých jsou navštěvovány nejrůznějším hmyzem sbírajícím pyl a nektar, nejčastěji [[brouci|brouky]], [[dvoukřídlí|mouchami]] a [[včela]]mi. Častá je [[protogynie]] (blizny dozrávající dříve než prašníky), zabraňující samoopylení. Květy [[viktorie (rod)|viktorií]] a některých leknínů mají na pestících škrobnaté přívěsky poskytující potravu broučím opylovačům. Květy viktorií navíc produkují teplo a silnou ovocnou vůni. Květy se na noc zavírají a často uzavřou i opylovače. Některé druhy leknínovitých mají květy otevřené ve dne, jiné v noci. Květy většinou vydrží 2 až 3 dny a v průběhu vývoje květu mohou měnit barvu.{{Citace monografie [101] => | příjmení = Smith [102] => | jméno = Nantan et al [103] => | odkaz na autora = [104] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [105] => | vydavatel = Princeton University Press [106] => | místo = Princeton [107] => | rok = 2003 [108] => | isbn = 0691116946 [109] => | kapitola = [110] => | strany = [111] => | jazyk = en [112] => }} [113] => [114] => Plody většiny zástupců s výjimkou stulíku dozrávají pod vodou a po dozrání nepravidelně pukají. Semena jsou na kratší vzdálenosti šířena vodou, na delší pak vodními ptáky, kteří je vyhledávají jako potravu. U [[stulík]]u se plody rozpadají na jednoplodolistové díly a díky aerenchymu plavou na hladině. Mnohé druhy se také šíří vegetativně pomocí oddenků, hlízek a podobně. [115] => [116] => == Obsahové látky == [117] => U čeledi leknínovité jsou přítomny charakteristické chinolizidinové alkaloidy, které se nevyskytují u žádných jiných rostlin. Náleží mezi ně např. nymfein z leknínu nebo nufaridin ze stulíku. [118] => [119] => == Taxonomie == [120] => Pojetí čeledi leknínovité bylo v různých botanických systémech různé. [121] => [[Cronquistův systém|Cronquist]] odděloval samostatnou čeleď ''Barclayaceae'', [[Tachtadžjanův systém|Tachtadžjan]] dokonce i ''Nupharaceae'' (stulíkovité). V systémech [[Systém APG|APG I]] a [[Systém APG II|APG II]] je čeleď leknínovité ponechána nezařazená do řádu v rámci skupiny bazálních dvouděložných a jsou do ní vřazeny i rody čeledi ''[[kabombovité|Cabombaceae]]'' (''Brasenia'' a ''Cabomba''). V systému [[Systém APG III|APG III]] z roku 2009 je čeleď leknínovité zařazena spolu s dalšími 2 čeleděmi (''Cabombaceae'' a ''[[Trithuria|Hydatellaceae]]'') do řádu [[leknínotvaré]] v rámci heterogenní skupiny starých vývojových větví [[nižší dvouděložné|nižších dvouděložných]] rostlin, nazývané ''anita group''.{{Citace monografie [122] => | příjmení = Judd [123] => | jméno = et al. [124] => | odkaz na autora = [125] => | titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach [126] => | vydavatel = Sinauer Associates Inc. [127] => | místo = [128] => | rok = 2002 [129] => | isbn = 9780878934034 [130] => | kapitola = [131] => | strany = [132] => | jazyk = en [133] => }}{{Citace monografie [134] => | příjmení = Bremer [135] => | jméno = B. et al. [136] => | odkaz na autora = [137] => | titul = Botanical Journal of the Linnean Society: An Update of the APG Classification ... [138] => | vydavatel = [139] => | místo = [140] => | rok = 2009 [141] => | isbn = [142] => | kapitola = [143] => | strany = [144] => | jazyk = en [145] => }}{{Citace elektronické monografie [146] => | příjmení = Stevens [147] => | jméno = P.F. [148] => | odkaz na autora = [149] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website [150] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html [151] => | datum vydání = [152] => | datum aktualizace = [153] => | datum přístupu = [154] => | vydavatel = [155] => | místo = Missouri Botanical Garden [156] => | jazyk = en [157] => }} [158] => [159] => V tradiční taxonomii byly leknínovité často považovány za jakýsi přechodový článek k [[jednoděložné|jednoděložným]] rostlinám. Sdílejí s nimi např. roztroušené cévní svazky, adventivní kořeny a chybějící [[kambium]] v cévních svazcích. [160] => [161] => == Zástupci == [162] => * [[barkleja]] (''Barclaya'') [163] => * [[leknín]] (''Nymphaea'') [164] => * [[leknínec hrozivý|leknínec]] (''Euryale'') [165] => * [[ondinea]] (''Ondinea'') [166] => * [[stulík]] (''Nuphar'') [167] => * [[viktorie (rod)|viktorie]] (''Victoria''){{Citace monografie [168] => | příjmení = Skalická [169] => | jméno = Anna [170] => | příjmení2 = Větvička [171] => | jméno2 = Václav [172] => | příjmení3 = Zelený [173] => | jméno3 = Václav [174] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [175] => | vydavatel = Aventinum [176] => | místo = Praha [177] => | rok = 2012 [178] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [179] => | jazyk = cs [180] => }}{{Citace elektronické monografie [181] => | titul = Florius - katalog botanických zahrad [182] => | url = http://www.florius.cz/ [183] => }} [184] => [185] => == Význam == [186] => [[Leknín]]y a [[stulík]]y se pěstují v bazénech a vodních nádržích jako okrasné rostliny. V tropech a ve vyhřívaných sklenících botanických zahrad se pěstuje i [[viktorie (rod)|viktorie]]. Některé druhy jsou pěstovány jako akvarijní rostliny, zejména [[barkleja dlouholistá]] (''Barclaya longifolia'') a ''[[Barclaya motleyi]]'', řidčeji i některé drobnější druhy [[leknín]]u a [[stulík]]u.{{Citace monografie [187] => | příjmení = Rataj [188] => | jméno = Karel [189] => | příjmení2 = Horeman [190] => | jméno2 = Thomas J [191] => | odkaz na autora = [192] => | titul = Aquarium plants: their identification, cultivation and ecology. [193] => | url = https://archive.org/details/aquariumplantsth0000rata [194] => | vydavatel = .F.H. Publications [195] => | místo = New Jersey [196] => | rok = 1977 [197] => | isbn = 0-87666-455-9 [198] => | kapitola = [199] => | strany = [200] => | jazyk = [201] => }} [202] => [203] => Semena a oddenky různých druhů leknínovitých obsahují [[škrob]] a slouží místně jako potrava a krmivo. Jedlá semena má i [[viktorie (rod)|viktorie]]. Jedlá semena [[leknínec hrozivý|leknínce hrozivého]] a některé druhy [[leknín]]u jsou využívána v tradiční indické medicíně.{{Citace monografie [204] => | příjmení = Khare [205] => | jméno = C.P. [206] => | odkaz na autora = [207] => | titul = Indian Medicinal Plants [208] => | vydavatel = Springer [209] => | místo = New Delhi [210] => | rok = 2007 [211] => | isbn = 978-0-387-70637-5 [212] => | kapitola = [213] => | strany = [214] => | jazyk = en [215] => }} [216] => [217] => == Seznam rodů == [218] => ''[[barkleja|Barclaya]]'', ''[[leknínec hrozivý|Euryale]]'', ''[[Stulík|Nuphar]]'', ''[[Leknín|Nymphaea]]'' (včetně ''Ondinea''), ''[[Viktorie (rod)|Victoria]]''{{Citace elektronické monografie [219] => | titul = Plants of the world online [220] => | url = http://powo.science.kew.org/ [221] => | datum přístupu = 2021-02-10 [222] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [223] => | jazyk = en [224] => }} [225] => [226] => == Reference == [227] => [228] => [229] => == Externí odkazy == [230] => * {{Commonscat|Nymphaeaceae}} [231] => [232] => {{Taxonbar|from=Q148650}} [233] => {{Autoritní data}} [234] => [235] => {{Portály|Rostliny}} [236] => [237] => [[Kategorie:Leknínovité| ]] [238] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [239] => [[Kategorie:Leknínotvaré]] [240] => [[Kategorie:Vodní rostliny]] [] => )
good wiki

Leknínovité

Viktorie královská (Victoria amazonica) Leknínec hrozivý (Euryale ferox) Leknínovité (Nymphaeaceae) je čeleď nižších dvouděložných rostlin z řádu leknínotvaré (Nymphaeales). Jsou to sladkovodní a vesměs vytrvalé byliny s jednoduchými plovoucími, vynořenými nebo ponořenými listy a často s nápadnými květy, které se rozvíjejí nad hladinou.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'viktorie (rod)','stulík','leknín','barkleja','nižší dvouděložné','leknínec hrozivý','leknín bílý','leknín bělostný','stulík malý','leknínotvaré','Leknín','stulík žlutý'

Leknín

Leknínotvaré

Stulík

Stulík je český hudebník a hudební producent.