Array ( [0] => 15511273 [id] => 15511273 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Len [uri] => Len [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|tento=textilním vláknu|druhý=botanickém rodu rostlin|stránka=len (rod)}} [1] => [[Soubor:Grand-Reng JPG02.jpg|náhled|Lněné pole v květu (s vlčími máky v popředí)]] [2] => '''Lněné textilní vlákno''' se získává ze stonku [[len setý|lnu setého]] (lat.: Linum usitatissimum L.). V surovém lnu tvoří jednotlivá 20–50 milimetrů dlouhá vlákna svazek o délce 50–90 centimetrů. Kießling/Matthes: ''Textil- Fachwörterbuch'', Berlin 1993, {{ISBN|3-7949-0546-6}}, str. 130 [3] => [4] => == Vývoj od pradávna po dnešek == [5] => [[Soubor:Drhlen.jpg|náhled|150px|Drhlen – hustý železný hřeben, který sloužil k ručnímu odsemeňování lnu]] [6] => Nejstarší nálezy lněných výrobků pochází asi ze 7. tisíciletí před n. l. podle některých údajů z [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], podle jiných z [[Írán]]u. Do [[Evropa|Evropy]] se len dostal asi o 4 tisíce let později (nález ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]]). Na konci 18. století se len v Evropě s 18 % (vlna 78 %) významně podílel na celkové spotřebě textilních vláken. [7] => {{Citace elektronické monografie [8] => | titul = Studie zur Markt- und Konkurrenzsituation [9] => | url = http://nova-institut.de/pdf/08-01-Flachs-Hanf_Buch_Carus_et_al.pdf [10] => | datum vydání = 2008 [11] => | datum přístupu = 2017-10-30 [12] => | vydavatel = nova-Institut [13] => | jazyk = německy [14] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220303105110/https://nova-institut.de/pdf/08-01-Flachs-Hanf_Buch_Carus_et_al.pdf [15] => | datum archivace = 2022-03-03 [16] => | nedostupné = ano [17] => }} [18] => [19] => V EU se v roce 2003 získalo ze 102 000 hektarů cca 190 000 tun vláken, ze kterých bylo použito: [20] => [[Soubor:Flachs 5.jpg|náhled|150px|Schéma zpracování lněných vláken]] [21] => {|cellpadding=0 border=1 class="wikitable" [22] => |'''%''' [23] => |'''Účel''' [24] => |'''Výnos €/kg''' [25] => |'''Poznámka''' [26] => |- [27] => |61 [28] => |na lněné příze [29] => |1,60 '''x''' [30] => |4/5 vláken na export do Číny [31] => |- [32] => |16 [33] => |na výrobky z koudele [34] => |0,35 [35] => |1/3 vláken na export do Číny [36] => |- [37] => |13 [38] => |na výrobu papíru [39] => |0,17 [40] => | [41] => |- [42] => |9 [43] => |na vrstvené hmoty [44] => |0,40 [45] => | [46] => |- [47] => |1 [48] => |na netkané textilie [49] => |0,50 [50] => | [51] => |} [52] => [53] => '''x''' Koncem 2. dekády 21. století dosahovala cena až 2,80 €/kg.{{Citace elektronické monografie [54] => | titul = Linen Fiber and Yarn Prices [55] => | url = http://emergingtextiles.com/?q=art&s=190515-linen-flax-market-price&r=free&i=sampleartic [56] => |datum vydání = 2019-05-15 [57] => | datum přístupu = 2021-06-18 [58] => | vydavatel = Emerging Textiles [59] => | jazyk = anglicky [60] => }} [61] => [62] => V roce 2014 se celosvětová roční produkce lněných vláken (včetně koudele) udávala s 0,31 milionu tun (asi 0,3 % všech textilních vláken) na osevní ploše 193 412 ha.{{Citace elektronické monografie [63] => | titul = Crops [64] => | url = http://www.fao.org/faostat/en/#data/QC [65] => | datum vydání = 2017 [66] => | datum přístupu = 2017-10-30 [67] => | vydavatel = FAO [68] => | jazyk = anglicky [69] => }} [70] => V roce 2021 se na ploše 241 103 ha vypěstovalo 896 636 tun vlákenného lnu. Na dodávkách lněných vláken se podílely (%): Francie 75, Belgie 10, Bělorusko 4, Čína 3, [71] => Rusko 3, Velké Británie 2, Nizozemí 2, Egypt 1.{{Citace elektronické monografie [72] => | titul = Flax fibre and tow production in the World [73] => | url = http://knoema.com/data/agriculture-indicators-production+flax-fibre-and-tow [74] => |datum vydání = 2022 [75] => | datum přístupu = 2023-08-21 [76] => | vydavatel = knoema [77] => | jazyk = anglicky [78] => }} [79] => == Vlastnosti == [80] => Technická vlákna (převážná část sklizně) dosahující délky 30–100 cm sestávají z elementárních vláken s průměrnou délkou 32 mm, tloušťkou 19 µm a pevností 5–8 cN/[[system tex|dtex]]. Za mokra se pevnost zvyšuje až o 20 %. [81] => [82] => Vlákna mají malou pružnost a dobrou vodivost tepla. Výrobky ze lnu mají studený omak, dobře snášejí praní, ale mají silný sklon k [[Nemačkavá úprava textilií|mačkavosti]]. Pospíšil a kol.: ''Příručka textilního odborníka'', SNTL Praha 1981, str. 125–135, 499–530 [83] => [[File:Zwingelmachine (2).JPG|thumb|Agregát na lámání a potěrání lněných stonků (2. dekáda 21. století)]] [84] => == Zpracování lnu == [85] => K výrobě příze se vlákna lnu musí ojednotit přípravnou procedurou (trhání – rosení nebo máčení – odsemeňování a lámání stonků – [[potěrání]] (tření) – [[vochlování]]). K výrobě lněné příze se pak dá použít jen asi 10 % vláken, zbytek je [[koudel]] (k výrobě hrubších přízí), [[pazdeří]] a odpady. [86] => [87] => [[Soubor:Flachs 2009.jpg|náhled|Vlákna před potěráním]] [88] => [89] => Další výrobní postup v přádelně: [90] => * Posukování, často spojené se směsováním s chemickými vlákny ([[polyesterová vlákna|PES]], [[viskózová vlákna|VI]]) na strojích podobných jako na zpracování [[Ovčí vlna|ovčí vlny]] [91] => * předpřádání na [[křídlový stroj|křídlovém stroji]] [92] => * dopřádání za mokra na prstencovém stroji ([[přást]] prochází před průtahovým ústrojím lázní o teplotě 50–70 °C). [93] => [94] => [[Soubor:Phormium tenax - Jardim Botânico de São Paulo - IMG 0246.jpg|náhled|Svazky vláken po vochlování]] [95] => [96] => :Technologie dopřádání za mokra se zakládá na patentu Francouze ''Philippe de Girarda'' z roku 1820. V roce 1835 se vyrábělo už 90 % lněných přízí tímto způsobem. Mecheels, Vogler, Kurz: ''Kultur- und Industriegeschichte der Textilien'', Hohensteininstitute Bönningheim 2009, {{ISBN|978-3-9812485-3-1}}, str. 293 (Starší, později zdokonalená technologie ''dopřádání za sucha'' se používá pří výrobě hrubých, směsových a koudelových přízí). [97] => [98] => * Přást pro velmi jemné příze (až 17 tex) se před dopřádáním vyvařuje a bělí. [99] => * Hotová příze (na perforovaných dutinkách) se před [[soukání]]m a [[skaní]]m suší 7–8 hodin horkým vzduchem.Souček a kol.: ''Technologie přádelnictví'', SNTL Praha 1986, str. 103–179 [100] => [101] => == Produkce v Československu a Česku == [102] => V [[Československo|Československu]] byl len významnou zemědělskou plodinou zejména v bramborářských a podhorských oblastech. Za [[První republika|první republiky]] došlo k největšímu rozmachu pěstování lnu v roce 1925, kdy bylo oseto 24 731 hektarů, výnos sklizeného lněného vlákna činil 13 070 tun.{{Citace elektronické monografie [103] => | titul = Zákon o ochraně lnářství [104] => | url = http://snem.cz/eknih/1929ns/ps/tisky/t0547_00.htm [105] => | datum vydání = 1930-06-05 [106] => | datum přístupu = 2017-10-30 [107] => | vydavatel = Poslanecká sněmovna ČSR [108] => | jazyk = česky [109] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160304195707/http://snem.cz/eknih/1929ns/ps/tisky/t0547_00.htm [110] => | datum archivace = 2016-03-04 [111] => | nedostupné = ano [112] => }} V roce 1929 poklesla osevní plocha lnu na 18 783 hektarů a klesající produkci v návaznosti na dovozy ze zahraničí řešila tehdejší Poslanecká sněmovna.{{Citace elektronické monografie [113] => | titul = Zákon o ochraně lnářství [114] => | url = http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/tisky/t0802_00.htm [115] => | datum vydání = 1930-11-20 [116] => | datum přístupu = 2017-10-30 [117] => | vydavatel = Poslanecká sněmovna ČSR [118] => | jazyk = česky [119] => }} K rozvoji pěstování lnu došlo i po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. Výroba se znovu zvyšovala až do osmdesátých let 20. století, kdy bylo oseto až 25 tisíc hektarů. {{Citace elektronické monografie [120] => | titul = Len přadný [121] => | url = http://www2.zf.jcu.cz/~moudry/databaze/Len_sety.htm [122] => | datum vydání = 2003 [123] => | datum přístupu = 2017-10-30 [124] => | vydavatel = Lnářský svaz ČR [125] => | jazyk = česky [126] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170810055342/http://www2.zf.jcu.cz/~moudry/databaze/Len_sety.htm [127] => | datum archivace = 2017-08-10 [128] => | nedostupné = ano [129] => }} Počátkem devadesátých let 20. století se vlivem otvírání se trhu západní Evropě a vlivem nerovných podmínek v zemědělství plocha pěstovaného lnu neustále snižovala. V roce 1998 činila výměra pěstovaného lnu v Česku pouze dva tisíce hektarů. [130] => [131] => Došlo k útlumu domácí textilní výroby, k snížení ceny lnu na světových trzích, pro pěstitele byl po vstupu do Evropské unie i méně výhodný dotační systém. V roce 2009 bylo oseto v ČR lnem pouze 150 hektarů a o rok později ukončila svoji činnost i společnost ''Čemolen'', která se zpracováním lnu zabývala od padesátých let 20. století.{{Citace elektronické monografie [132] => | titul = Čemolen [133] => | url = https://www.denik.cz/ekonomika/cemolen-v-cervnu-definitivne-ukonci-zpracovani-lnu.html [134] => | datum vydání = 2010-05-25 [135] => | datum přístupu = 2017-10-30 [136] => | vydavatel = deník [137] => | jazyk = česky [138] => }} V současné době se pěstováním lnu v Česku zabývá pouze několik málo zemědělských nadšenců.{{Citace elektronické monografie [139] => | titul = Farmáři v Česku [140] => | url = https://www.finance.cz/zpravy/finance/252894-farmari-v-cesku-letos-asi-nenaseji-zadny-pradny-len-chybi-odbyt/ [141] => | datum vydání = 2010-02-17 [142] => | datum přístupu = 2017-10-30 [143] => | vydavatel = finance [144] => | jazyk = česky [145] => }} Roku 2016 bylo oseto 111 hektarů a použit pro [[lněný olej]].https://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/zluta-pole-redi-modra-na-bouzovsko-se-vratil-len-20160708.html - Žlutá pole ředí modrá. Na Bouzovsko se vrací len Za rok 2017 byla ve statistice uvedena produkce 5 tun vláken. [146] => [147] => == Vlastnosti a použití příze == [148] => [[Soubor:Hemstitch.jpg|náhled|Lněný ubrus]] [149] => Pevnost osnovních přízí dosahuje až 23 cN/tex a pevnost útkových asi 18 cN/tex. Lněné příze jsou o 20–30 % pevnější než průměrné příze z bavlny a za mokra se jejich pevnost zvyšuje o dalších 30 %.Schenek: ''Lexikon Garne und Zwirne'', Deutscher Fachverlag 2005, ISBN 3871508101, str. 191-192 Typická je nestejnoměrnost („lněný“ vzhled) ve tkanině, tvrdý omak a malá tažnost (2–5 %). [[Tkanina|Tkaniny]] se vyrábí nejčastěji v [[plátno (vazba)|plátnové]] nebo [[kepr (vazba)|keprové vazbě]], známé jsou však i výrobky z [[Žakárové vzorování textilií|žakárových strojů]]. Na osnovu se dají použít jen velmi stejnoměrné, drahé příze, proto se ve tkaninách nejčastěji kombinuje lněný útek s bavlněnou osnovou. [150] => == Použití tkanin == [151] => Lněné a směsové tkaniny se používají na letní svrchní ošacení a letní obuv, na dekorace, malířské plátno a vazbu knih. Tradiční prostěradla, ubrusy a utěrky z lněných tkanin jsou stále častěji nahrazovány levnějšími výrobky z [[bavlna|bavlny]] a umělých vláken. Menší část přízí se používá k výrobě obuvnických [[nitě na šití|šicích nití]]. {{Citace elektronické monografie [152] => | titul = Lněné tkaniny [153] => | url = http://www.enviweb.cz/76185 [154] => | datum vydání = 2009-05-09 [155] => | datum přístupu = 2017-10-30 [156] => | vydavatel = Enviweb [157] => | jazyk = česky [158] => }} [159] => [160] => == Odkazy == [161] => === Reference === [162] => [163] => [164] => === Literatura === [165] => * Simon/Horáček: ''Technologie přádelnictví'', SNTL Praha 1987, str. 70–93 [166] => * Statistická ročenka 1985, SNTL Praha, str. 408 [167] => === Související články === [168] => * [[Lýková vlákna]] [169] => * [[Koudel]] [170] => * [[Příze]] [171] => * [[Tkanina]] [172] => [173] => === Externí odkazy === [174] => * {{Commonscat}} [175] => * {{Wikislovník|heslo=len}} [176] => * [https://www.youtube.com/watch?v=24yQ5R8On2U Sklizeň lnu a výroba lněné příze (Youtube)] [177] => [178] => {{Autoritní data}} [179] => [180] => [[Kategorie:Textilní vlákna]] [181] => [[Kategorie:Lýková vlákna]] [] => )
good wiki

Len

Lněné pole v květu (s vlčími máky v popředí) Lněné textilní vlákno se získává ze stonku lnu setého (lat. : Linum usitatissimum L.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tkanina','system tex','kepr (vazba)','lněný olej','První republika','skaní','křídlový stroj','Soubor:Flachs 5.jpg','Soubor:Drhlen.jpg','Jižní Amerika','len setý','Írán'

Írán

Skaní

Tkanina