Array ( [0] => 14768454 [id] => 14768454 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lenochodi [uri] => Lenochodi [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Lenochodi jsou živočichové patřící do podtřídy savců a řádu letounů. Jsou charakteristické svou schopností aktivně létat a využíváním membránových křídel. Tento řád zahrnuje více než 130 druhů, které jsou rozděleny do čtyř čeledí. Lenochodi mají obvykle malou velikost, s váhou mezi 15 a 150 gramy. Mají dlouhé prsty a křídla připomínající plachetnice, která jim umožňují plachtit ve vzduchu. Jejich hlavní potravou jsou nektar, pyl a hmyz. Jejich ekologická role je důležitá, protože lenochodi jsou často hlavními opylovači květů. Navíc mají významný vliv na šíření semen a na biodiverzitu ve svých přirozených prostředích. Lenochodi jsou rozmístěni po celém světě, s největším výskytem v tropických oblastech. I když jsou obecně ohroženi ztrátou přirozeného prostředí a pytláctvím, některé druhy jsou chráněny. Výzkum na lenochodech je stále velmi omezený a mnoho druhů má stále neznámé chování a biologii. Přesto je důležité chránit tato zvláštní a kuriózní zvířata a zabezpečit jejich dlouhodobou zachovatelnost. [oai] => Lenochodi jsou živočichové patřící do podtřídy savců a řádu letounů. Jsou charakteristické svou schopností aktivně létat a využíváním membránových křídel. Tento řád zahrnuje více než 130 druhů, které jsou rozděleny do čtyř čeledí. Lenochodi mají obvykle malou velikost, s váhou mezi 15 a 150 gramy. Mají dlouhé prsty a křídla připomínající plachetnice, která jim umožňují plachtit ve vzduchu. Jejich hlavní potravou jsou nektar, pyl a hmyz. Jejich ekologická role je důležitá, protože lenochodi jsou často hlavními opylovači květů. Navíc mají významný vliv na šíření semen a na biodiverzitu ve svých přirozených prostředích. Lenochodi jsou rozmístěni po celém světě, s největším výskytem v tropických oblastech. I když jsou obecně ohroženi ztrátou přirozeného prostředí a pytláctvím, některé druhy jsou chráněny. Výzkum na lenochodech je stále velmi omezený a mnoho druhů má stále neznámé chování a biologii. Přesto je důležité chránit tato zvláštní a kuriózní zvířata a zabezpečit jejich dlouhodobou zachovatelnost. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Lenochodi [2] => | obrázek = Bradypus.jpg [3] => | popisek = Lenochod hnědokrký (''Bradypus variegatus'') [4] => | velikost obrázku = 260px [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [7] => | podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata) [8] => | nadtřída = [[čtyřnožci]] (Tetrapoda) [9] => | třída = [[savci]] (Mammalia) [10] => | řád = [[chudozubí]] (Xenarthra) [11] => | podřád = [[lenochodi]] (Folivora) [12] => | podřád popsal = Delsuc, Catzeflis, Stanhope, and Douzery, 2001 [13] => | druhotné dělení = Čeledi [14] => | podřazené taxony = [15] => * [[lenochodovití tříprstí]] (Bradypodidae) [16] => * [[lenochodovití dvouprstí]] (Megalonychidae) [17] => }} [18] => Podřád '''lenochodi''' (Folivora) je kategorií dvou [[monotypický taxon|monotypických]] [[čeleď|čeledí]] (každá o jediném [[rod (biologie)|rodu]]) stromových [[savci|savců]] z [[řád (biologie)|řádu]] [[chudozubí|chudozubých]]. [19] => [20] => == Evoluce == [21] => Společný předek těchto živočichů žil asi před 40 miliony lety, kdy se jednotlivé čeledi od sebe oddělily; v současnosti jsou od sebe vzdáleny více, než vzhled zástupců naznačuje. [[Lenochodovití dvouprstí|Lenochodi dvouprstí]] byli po dlouhou dobu pozemními živočichy a ke stromovému životu přešli někdy po období [[doba ledová|doby ledové]], asi před 10 000 lety. [[Lenochodovití tříprstí|Lenochodi tříprstí]] po sobě nezanechali průkaznější historické stopy. Předpokládá se, že přešli k životu na stromech mnohem dříve. Obě čeledi jsou příkladem [[konvergence (evoluce)|konvergentního]] vývoje. [22] => [23] => V období [[pleistocén]]u existovaly obří pozemní formy lenochodů, z nichž některé druhy byly gregarické (žily ve skupinách), což je příklad argentinského druhu ''[[Lestodon]] armatus''.Rodrigo L. Tomassini, Claudia I. Montalvo, Mariana C. Garrone, Laura Domingo, Jorge Ferigolo, Laura E. Cruz, Dánae Sanz-Pérez, Yolanda Fernández-Jalvo & Ignacio A. Cerda. [https://www.nature.com/articles/s41598-020-67863-0 Gregariousness in the giant sloth ''Lestodon'' (Xenarthra): multi-proxy approach of a bonebed from the Last Maximum Glacial of Argentine Pampas.] ''Scientific Reports.'' 2020, vol. 10. Article number: 10955. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-020-67863-0 [24] => [25] => == Výskyt == [26] => Zástupci obou čeledí žijí na území [[Střední Amerika|Střední Ameriky]] a na severní polovině [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]. [[Areál (biologie)|Areály]] se mnohdy prolínají, někdy na jednom stromě žijí dva rozličné [[druh]]y. Jejich hlavním biotopem jsou [[tropický deštný les|tropické deštné pralesy]] od [[Amazonská nížina|Amazonské nížiny]] po [[Guyanská vysočina|Guyanskou vysočinu]] a [[Andy]]. [27] => [28] => == Popis == [29] => Jsou to živočichové o velikosti 50 až 80 cm a váze 3,5 až 8 kg s krátkým [[ocas]]em nebo bez, převážně šedě zbarvení. Jejich dlouhá a hrubá [[srst]] vyrůstá směrem od břicha k zádům a visí jim podél těla. [[Hlava]] je kulatá a neochlupený čenich krátký. [[Končetina|Končetiny]] mají poměrně dlouhé, přičemž zadní jsou vždy kratší. Na předních nohách mají dva nebo tři srostlé [[prst]]y a na zadních vždy tři; prsty jsou zakončeny silnými zahnutými [[dráp]]y o délce až 10 cm. Mezi samcem a samicí bývá někdy jen nepatrný [[Pohlavní dimorfismus|rozdíl ve zbarvení]]. V tlamě mají 18 [[zub]]ů bez [[sklovina|skloviny]], nemají [[řezák]]y ani [[špičák (zub)|špičáky]]. Krčních [[obratel|obratlů]] bývá různý počet, a to od šesti do devíti, krk mají pružný a hlavou mohou otáčet o 180°. V jejich kožichu žije mnoho [[Parazitismus|parazitů]]. Raritou je drobná [[symbióza|symbiotická]] zelená [[Řasy|řasa]], která jim propůjčuje nazelenalé zbarvení a poskytuje též na [[tuky]] bohatou výživu. Řasy jsou na druhou stranu vyživovány trusem specifického druhu můr, jež žijí pouze na lenochodech.{{Citace elektronického periodika [30] => | příjmení = Petr [31] => | jméno = Jaroslav [32] => | autor = [33] => | odkaz na autora = [34] => | spoluautoři = [35] => | titul = Rozluštěná hádanka riskantní toalety lenochodů [36] => | periodikum = 100+1 zahraničních zajímavostí [37] => | odkaz na periodikum = [38] => | datum vydání = 14. listopadu 2014 [39] => | datum aktualizace = [40] => | datum přístupu = [41] => | ročník = [42] => | číslo = [43] => | strany = [44] => | url = http://www.stoplusjednicka.cz/rozlustena-hadanka-riskantni-toalety-lenochodu [45] => | issn = [46] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150417191434/http://www.stoplusjednicka.cz/rozlustena-hadanka-riskantni-toalety-lenochodu [47] => | datum archivace = 2015-04-17 [48] => | nedostupné = ano [49] => }} [50] => [51] => Mají nízkou a kolísavou [[tělesná teplota|tělesnou teplotu]]; pohybuje se v rozmezí 30 až 35 °C, ale může klesnout až na 20 °C, načež dojde k útlumu životních funkcí (k tzv. [[torpor]]u). V korunách se proto vyhřívají na slunci.{{Citace elektronického periodika [52] => | titul = sloth {{!}} Definition, Habitat, Diet, & Facts [53] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [54] => | url = https://www.britannica.com/animal/sloth [55] => | jazyk = en [56] => | datum přístupu = 2021-01-04 [57] => }} Na savce takové velikosti mají nezvykle pomalý [[metabolismus]]. [[Zrak]] a [[sluch]] nepatří mezi klíčové smysly, výborný mají hlavně [[čich]]. [58] => [59] => == Chování == [60] => Tato stromová zvířata tráví téměř celý život ve větvích vysokých a hustých stromů, kde [[spánek|spí]], [[kopulace|páří se]] a vychovávají mladé. V korunách se pohybují převážně jen kvůli potravě. Pomalu lezou po větvi a drží se zavěšeni za hákovité drápy všech končetin. Ve spěchu ulezou asi 4,5 m za minutu, přičemž jen výjimečně spadnou a následně uhynou. K patě kmene slézají jen proto, aby se vyprázdnili (přibližně jednou za čtyři dny) nebo přestěhovali na jiný strom za potravou či kvůli páření. Během vzácného pobytu na zemi jsou lenochodi nejzranitelnější, především kvůli pomalosti. Po zemi se spíš vlečou, než chodí, umějí však celkem dobře plavat (rychlostí až 13,5 metru za minutu) a pod vodou zadržet dech na 20 minut, nebo dokonce 40 minut. Zpomalí srdeční činnost, aby orgán pracoval na pouhých 30 %.{{Citace periodika [61] => | příjmení = Britton [62] => | jméno = S. W [63] => | titul = Form and Function in the Sloth [64] => | periodikum = The Quarterly Review of Biology [65] => | datum vydání = 1941-03-01 [66] => | ročník = 16 [67] => | číslo = 1 [68] => | strany = 13–34 [69] => | issn = 0033-5770 [70] => | doi = 10.1086/394620 [71] => | url = https://www.journals.uchicago.edu/doi/10.1086/394620 [72] => | datum přístupu = 2021-01-04 [73] => }} [74] => [75] => Mimo období páření jsou samotáři. Mnoho času prospí, uvádí se doba od 10 do 20 hodin denně (v průměru zhruba 10 hodin denně).{{Citace periodika [76] => | titul = Sloth's lazy image 'a myth' [77] => | datum vydání = 2008-05-13 [78] => | jazyk = en-GB [79] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/7396356.stm [80] => | datum přístupu = 2021-01-04 [81] => }} Spí převážně zaháknutí za drápy na větvích hlavou a hřbetem dolů. Stejnou polohu zaujímají, i když nespí; v klidovém nehybném stavu jsou 90 % času. Před případným [[predátor]]em se obvykle účinně brání ostrými drápy a zuby. Díky pomalému pohybu unikají pozornosti šelem a dravých ptáků, kteří registrují ve větvoví hlavně pohyb. [82] => [83] => == Potrava == [84] => Lenochodi jsou [[býložravec|býložravci]], živí se listy, výhonky, mladými větvičkami, květy i plody. Jejich strava je málo energetická. Strávit ji v několikadílném [[žaludek|žaludku]] (pomocí [[bakterie|bakterií]], které rozkládají [[celulóza|celulózu]]) trvá několik dnů. Za potravou se vydávají ve dne i v noci a naleznou ji dokonalým [[čich]]em. [85] => [86] => == Rozmnožování, věk == [87] => Tito [[polygamie|polygamní]] živočichové se páří dle klimatických podmínek oblasti, ve které žijí. Samec po [[kopulace|kopulaci]] odchází. (O [[mládě|mláďata]] se nestará.) Samice po 6měsíční až 11měsíční [[březost]]i [[porod|vrhne]] obvykle jediné mládě, které se jí ihned přidržuje drápy. [[kojení|Kojí]] ho z [[Mléčná žláza|prsních žláz]] na hrudi. Za jeden až dva měsíce se mládě živí již typickou rostlinnou potravou. Matka s ním zůstává ještě jeden až dva roky a poté ho opustí. [88] => [89] => Kolika let se lenochodi dožívají, není dostatečně zdokumentováno. V lidské péči se mohou dožít průměrně 16 let, avšak v americkém institutu [[Smithsonian National Zoological Park]] se jedinec dožil 49 let.{{Citace elektronického periodika [90] => | titul = Southern two-toed sloth [91] => | periodikum = Smithsonian's National Zoo [92] => | url = https://nationalzoo.si.edu/animals/southern-two-toed-sloth [93] => | datum vydání = 2016-04-25 [94] => | jazyk = en [95] => | datum přístupu = 2021-01-04 [96] => }} [97] => [98] => == Ohrožení == [99] => Čtyři ze šesti druhů lenochodů jsou [[Málo dotčený taxon|málo dotčení]]. Odlišně je na tom [[lenochod černopásý]], který je označen statusem [[Zranitelný taxon|zranitelný]]. Podstatně hůře je na tom [[lenochod trpasličí]], který je [[Kriticky ohrožený taxon|kriticky ohrožený]] a jehož populace nedosahuje ani 500 jedinců; vyskytuje se pouze na neobydleném ostrůvku v [[Karibik]]u o rozloze cca 5 km². [100] => [101] => Kromě přirozených predátorů lenochody nejvíce ohrožuje lov a likvidace přirozených [[biotop]]ů. V [[Kostarika|Kostarice]] se lenochodi dostávají do kontaktu s [[Elektrická přenosová soustava|elektrickým vedením]]. [102] => [103] => == Taxonomie == [104] => Lenochodi se taxonomicky dělí: [105] => * čeleď [[lenochodovití tříprstí]] (Bradypodidae) [106] => ** rod ''[[Bradypus]]'' (lenochod [107] => *** druh [[lenochod tříprstý]] (''Bradypus tridactylus'') [108] => *** druh [[lenochod černopásý]] (''Bradypus torquatus'') [109] => *** druh [[lenochod hnědokrký]] (''Bradypus variegatus'') [110] => *** druh [[lenochod trpasličí]] (''Bradypus pygmaeus'') [111] => * čeleď [[lenochodovití dvouprstí]] (Megalonychidae) [112] => ** rod ''[[Choloepus]]'' (lenochod) [113] => *** druh [[lenochod dvouprstý]] (''Choloepus didactylus'') [114] => *** druh [[lenochod krátkokrký]] (''Choloepus hoffmanni'') [115] => [116] => == Odkazy == [117] => === Reference === [118] => [119] => [120] => === Literatura === [121] => * DELSUC, Frederic et al. [https://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(19)30613-X Ancient Mitogenomes Reveal the Evolutionary History and Biogeography of Sloths]. ''Current Biology'' [online]. 2019, vol. 29, iss. 12, s. 2031–2042. June 17, 2019. Published June 06, 2019. doi: https://doi.org/10.1016/j.cub.2019.05.043 [122] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Encyclopedia of Life: Bradypodidae | url = http://eol.org/pages/1664/overview | datum přístupu = 28.11.2013 | vydavatel = EOL, Smithsonian Institution, Washington, DC, USA | jazyk = en}} [123] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Encyclopedia of Life: Megalonychidae | url = http://eol.org/pages/328522/details | datum přístupu = 28.11.2013 | vydavatel = EOL, Smithsonian Institution, Washington, DC, USA | jazyk = en}} [124] => * {{Citace elektronického periodika | příjmení = Martinová | jméno = Zdena |titul = Lenochod není líný! Nejpodivnější savec světa | periodikum = ABC | rok vydání = 2012 | číslo = 8 | datum vydání = 31. května 2012 11:42 | datum přístupu = 28.11.2013 | issn = 1213-8991 | url = http://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/12324/lenochod-neni-liny-nejpodivnejsi-savec-sveta.html}} [125] => * {{Citace elektronické monografie | příjmení = Myers | jméno = Phil |titul = Animal Diversity Web: Bradypodidae | url = http://animaldiversity.ummz.umich.edu/accounts/Bradypodidae | datum přístupu = 28.11.2013 | vydavatel = University of Michigan Museum of Zoology, MI, USA | jazyk = en}} [126] => * {{Citace elektronické monografie | příjmení = Myers | jméno = Phil |titul = Animal Diversity Web: Megalonychidae | url = http://animaldiversity.ummz.umich.edu/accounts/Megalonychidae | datum přístupu= 28.11.2013 | vydavatel = University of Michigan Museum of Zoology, MI, USA | jazyk = en}} [127] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Other Free Encyclopedias, Animal Life Resource: Bradypodidae | url = http://animals.jrank.org/pages/2741/Three-Toed-Tree-Sloths-Bradypodidae.html | datum přístupu = 28.11.2013 | vydavatel = NET Industries, Kingston, Ontario, CA | jazyk = en}} [128] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Other Free Encyclopedias, Animal Life Resource: Megalonychidae | url = http://animals.jrank.org/pages/2737/West-Indian-Sloths-Two-Toed-Tree-Sloths-Megalonychidae.html | datum přístupu = 28.11.2013 | vydavatel = NET Industries, Kingston, Ontario, CA | jazyk = en}} [129] => * PRESSLEE, Samantha; SLATER, Graham J.; PUJOS, François et al. [https://www.nature.com/articles/s41559-019-0909-z Palaeoproteomics resolves sloth relationships]. ''Nature Ecology & Evolution.'' 2019, vol. 3, s. 1121–1130. doi: https://doi.org/10.1038/s41559-019-0909-z [130] => [131] => === Externí odkazy === [132] => * {{Wikislovník|heslo=lenochod}} [133] => * {{Commonscat|Folivora}} [134] => {{Taxonbar|from=Q2274076}} [135] => {{Autoritní data}} [136] => [137] => {{Portály|Živočichové}} [138] => [139] => [[Kategorie:Lenochodi| ]] [140] => [[Kategorie:Chudozubí]] [] => )
good wiki

Lenochodi

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'lenochod černopásý','lenochodovití tříprstí','lenochodovití dvouprstí','čich','savci','chudozubí','lenochod trpasličí','kopulace','řád (biologie)','biotop','prst','tropický deštný les'

Biotop

Chudozubí

Chudozubí je označení pro přírodovědeckou teorii, která se pokouší vysvětlit vývoj života na Zemi pomocí evolučního procesu.

Čich

Kopulace

Kopulace je název článku na české Wikipedii, který popisuje sexuální akt mezi dvěma jedinci, někdy označovaný také jako pohlavní styk.

Prst

Savci