Array ( [0] => 15499966 [id] => 15499966 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lenora [uri] => Lenora [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Lenora** Lenora je malebná obec nacházející se v Jihočeském kraji, obklopená překrásnou přírodou Šumavského národního parku. Je známá svou idylickou atmosférou a bohatou historií, která sahá až do středověku. S obyvateli, kteří mají silný vztah k místu, se zde zachovávají tradiční zvyky a nabídka místních výrobků odráží úctu k přírodnímu prostředí. Kouzlo Lenory spočívá v harmonickém spojení moderního života a přírodních krás, které lze zde snadno objevovat. Obec se pyšní nejen svou architekturou, ale také úchvatnými výhledy na okolní krajinu. Mezi oblíbené aktivity patří pěší turistika, cykloturistika a možnost objevovat místní flóru a faunu, což z Lenory činí ideální cíl pro milovníky přírody. Dominantou obce je kostel sv. Vojtěcha, který je symbolem místní komunity a náboženského života. Pořádají se zde různé kulturní a společenské akce, které posilují sousedské vazby a zajišťují, že Lenora zůstává živou a dynamickou částí regionu. Lenora tak představuje příklad místa, které dává najevo, že i malé obce mohou být inspirativní, plné pozitivní energie a přívětivosti. Jejím návštěvou mohou lidé načerpat síly, užít si krásy přírody a poznat přátelskou atmosféru, která zde panuje. [oai_cs_optimisticky] => **Lenora** Lenora je malebná obec nacházející se v Jihočeském kraji, obklopená překrásnou přírodou Šumavského národního parku. Je známá svou idylickou atmosférou a bohatou historií, která sahá až do středověku. S obyvateli, kteří mají silný vztah k místu, se zde zachovávají tradiční zvyky a nabídka místních výrobků odráží úctu k přírodnímu prostředí. Kouzlo Lenory spočívá v harmonickém spojení moderního života a přírodních krás, které lze zde snadno objevovat. Obec se pyšní nejen svou architekturou, ale také úchvatnými výhledy na okolní krajinu. Mezi oblíbené aktivity patří pěší turistika, cykloturistika a možnost objevovat místní flóru a faunu, což z Lenory činí ideální cíl pro milovníky přírody. Dominantou obce je kostel sv. Vojtěcha, který je symbolem místní komunity a náboženského života. Pořádají se zde různé kulturní a společenské akce, které posilují sousedské vazby a zajišťují, že Lenora zůstává živou a dynamickou částí regionu. Lenora tak představuje příklad místa, které dává najevo, že i malé obce mohou být inspirativní, plné pozitivní energie a přívětivosti. Jejím návštěvou mohou lidé načerpat síly, užít si krásy přírody a poznat přátelskou atmosféru, která zde panuje. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=obci v Jihočeském kraji}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Lenora [3] => | status = obec [4] => | kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]] [5] => | NUTS3 = CZ031 [6] => | okres = Prachatice [7] => | obec s rozšířenou působností = [[Prachatice]] [8] => | pověřená obec = [[Volary]] [9] => | země = [[Čechy]] [10] => | počet katastrálních území = 3 [11] => | PSČ = 384 42 až 384 44 [12] => | počet ZSJ = 6 [13] => | počet částí obce = 5 [14] => | adresa = Lenora 36
384 42 Lenora [15] => | starostka = Karolína Štěpánová [16] => | starosta aktuální k = 2022 [17] => | web = http://www.lenora.cz [18] => | úřední web = [19] => | e-mail = obec@lenora.cz [20] => }} [21] => Obec '''Lenora''' ({{Vjazyce2|de|''Eleonorenhain''}}) se nachází v [[Okres Prachatice|okrese Prachatice]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]], zhruba sedm kilometrů západně od [[Volary|Volar]]. Leží na [[Šumava|Šumavě]] (na rozhraní [[Geomorfologický okrsek|geomorfologických okrsků]] [[Hornovltavická brázda]] a [[Boubínský hřbet]]) pod vrchem Ptáčník (868 m) na levém břehu řeky [[Teplá Vltava|Teplé Vltavy]], při ústí [[Kaplický potok|Kaplického potoka]] a naproti ústí [[Řasnice (přítok Teplé Vltavy)|Řasnice]]. Lenorou vede [[silnice I/39]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [22] => [23] => == Historie == [24] => Obec vyrostla kolem sklárny, založené Janem Meyrem v roce [[1834]]. Pojmenována byla na počest kněžny [[Eleonora Marie ze Schwarzenbergu|Eleonory ze Schwarzenbergu]], manželky majitele okolních lesů [[Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu|Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu]]. Již ve druhé polovině 19. století patřila místní sklárna mezi největší a nejmodernější sklárny [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. Z té doby se dochovaly původní dělnické domky postavené u sklárny, jako cenný soubor německé lidové architektury. Šest let po založení zde již stálo 20 domů a žilo 102 obyvatel. Vesnice rostla i nadále – před [[První světová válka|první světovou válkou]] již poskytovalo zdejších 47 domů přístřeší 779 obyvatelům, z nichž se osm hlásilo k českému jazyku. [25] => [26] => V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] přičleněno k [[Nacistické Německo|nacistickému Německu]]. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byli [[Vysídlení Němců z Československa|němečtí obyvatelé vysídleni]],{{Citace elektronického periodika [27] => | příjmení = Mareš [28] => | jméno = Jan [29] => | příjmení2 = Kareš [30] => | jméno2 = Ivo [31] => | titul = Kohoutí kříž [32] => | periodikum = www.kohoutikriz.org [33] => | url = https://www.kohoutikriz.org/autor.html?id=hudle [34] => | datum vydání = 2001-01-01 [35] => | datum přístupu = 2022-12-16 [36] => }} a mnoho se jich přestěhovalo do [[Dürnau]] u [[Göppingen|Göppingenu]].{{Citace monografie [37] => | příjmení = Hudler [38] => | jméno = Fritz [39] => | titul = Eleonorenhain der aus wilder Wurzel entstandene Glasmacherort im Böhmerwald [40] => | vydání = 2 [41] => | místo = Grafenau [42] => | počet stran = 327 S [43] => | isbn = 978-3-87553-561-7 [44] => | isbn2 = 3-87553-561-8 [45] => | oclc = 76478625 [46] => }} [47] => [48] => Původně šlo o osadu obce [[Horní Vltavice]], až v roce 1950 vznikla samostatná obec, ke které se od Horní Vltavice připojily také osady Kaplice a Zátoň a od obce [[Řasnice (Strážný)|Řasnice]] osada Houžná.Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=565 Dostupné online.] [49] => [50] => == Části obce == [51] => * '''Lenora''' [52] => * [[Houžná]] [53] => * [[Kaplice (Lenora)|Kaplice]] [54] => * [[Vlčí Jámy]] [55] => * [[Zátoň (Lenora)|Zátoň]] [56] => [57] => == Společnost == [58] => * Základní škola a Mateřské školy [59] => * Sklářské muzeum [60] => * Slavnost chleba [61] => [62] => == Pamětihodnosti == [63] => === Sklárna === [64] => Obec vyrostla kolem sklárny, založené Janem Meyrem v roce 1834. Jméno (Eleonorenhain) dostala podle Eleonory (1812–1873), manželky majitele zdejšího panství Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu. Jan Meyr byl synem Josefa Meyra, zakladatele sklárny ve Vimperku. Jeho manželkou byla Kateřina Abelová, příslušnice dalšího slavného šumavského sklářského rodu. Sklárna vyráběla zejména velmi kvalitní křišťálové sklo. V roce 1841 Jan Meyr zemřel a jeho podnik zdědili synovci Vilém Králík a Josef Taschek. V roce 1862 se po smrti společníka stal jediným majitelem sklárny Vilém Kralik. [65] => [66] => [[Soubor:Brusírna Rajsko (013).jpg|vlevo|náhled|Historická produkce sklárny]] [67] => [68] => Typickým výrobkem bylo sklo lenorské zeleně. V Lenoře působil sklář Pavel Meyr, bratr zakladatele lenorské huti, který dostal za znovuobjevení postupu výroby rubínového skla od tehdejšího panovníka zlatou medaili. U lenorské sklárny fungovala také malířská dílna, ve které od roku 1869 pracoval slavný malíř [[Jan Zachariáš Quast]]. Zajímavostí je, že Quast přišel na Šumavu z Prahy, kde pracoval v letech 1863–1866 v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu svatého Víta]]. Zhotovil tam v šesti oknech první novodobé vitráže. Ve své práci chtěl pokračovat, ale neshodl se s vedením Jednoty pro dostavění chrámu na odměně. Pražané dali přednost malířům skla z [[Innsbruck]]u a zhrzený Quast se odstěhoval do Lenory. [69] => [70] => Sklo z Lenory sbíralo četné medaile na evropských výstavách. Na světové výstavě v Paříži v roce 1867 získalo sklo firmy Viléma Kralika nejvyšší ocenění, úspěch slavilo i na [[Světová výstava 1873|světové výstavě ve Vídni]] v roce 1873. Lenorská sklárna přečkala přelom století i první světovou válku. Až devadesát procent své produkce sklárna v meziválečném období vyvážela, zejména do Spojených států, ale také do [[Indie]], [[Anglie]], [[Belgie]]. [71] => [72] => Po druhé světové válce se sklárna zaměřila na výrobu foukaného skla, uvedla na trh i nový druh uměleckého skla, zvaného [[lenoár]]. V roce 1968 byla lenorská sklárna modernizována. Produkovala výrobky z olovnatého křišťálu i čiré, bohatě broušené sklo. V roce 1996 vyhasla poslední sklářská pec v Lenoře. [73] => [74] => === Zámeček a chata === [75] => V centru obce stojí [[Lenora (zámek)|zámeček]] – původně sídlo majitelů skláren Kraliků – v současné době přestavěný na hotel. Za pozornost stojí také chata [[Klub československých turistů|KČST]], postavená v roce 1924 podle projektu architekta Davida Hrobaře z Prahy. Po druhé světové válce vystřídali turisty vojáci Pohraniční stráže, po nich družstevníci z vimperské Jednoty. V roce 1986 byla chata rekonstruována. [76] => [77] => === Obecní pec na chleba === [78] => [[Soubor:Lenorska_Verejna_Obecni_Pec_2021_A.jpg|náhled|upright|Obecní pec na chleba v šumavské Lenoře]] [79] => {{Podrobně|prefix=|Obecní pec na chleba v Lenoře}} [80] => [81] => Cennou technickou památkou je zděná [[Obecní pec na chleba v Lenoře|obecní pec na chleba]] z první poloviny 19. století, která se používala ještě po druhé světové válce a dodnes se v ní od dubna do listopadu poslední sobotu v měsíci veřejně peče chléb.{{Citace monografie [82] => | příjmení = Kubů [83] => | jméno = František [84] => | titul = Vimperk a okolí [85] => | vydavatel = Městský úřad [86] => | místo = Vimperk [87] => | rok = 2006 [88] => | počet stran = 2 [89] => }} [90] => [91] => === Rechle === [92] => {{podrobně|Rechle u Lenory}} [93] => Pod silnicí směrem na [[Volary]] stojí přes Vltavu krytá dřevěná lávka z roku 1870, zvaná rechle. Sloužila k zadržování, počítání a postupnému vypouštění dřevěných polen, které se plavily po řece do papíren ve Větřní. [94] => [95] => === Pomník Andrease Hartauera === [96] => Na návrší nad sklárnou je památník skladatele písně Na krásné Šumavě (Tief drinn im Böhmerwald) [[Andreas Hartauer|Andrease Hartauera]] (1839–1915). Byl odhalen v roce 1937. Na jeho realizaci byla vypsána veřejná sbírka. Památník navrhl Ernst Blumentritt z Českých Budějovic, práce provedl [[Vimperk|vimperský]] kameník Kurt Leiprt. [97] => [98] => === Další pamětihodnosti === [99] => * [[Sklářské muzeum (Lenora)|Sklářské muzeum]] v domě čp. 36 [100] => * [[Soubor:Lenora, pomník padlým (02).jpg|náhled|Pomník padlým v 1. světové válce]]Domy čp. 19 a 16 ([[ratejna]]) – kulturní památky [101] => * Původní šumavská lidová architektura (sklářské domky, kovárna) [102] => * Pomník obětem [[První světová válka|první světové války]] [103] => * Přírodní rezervace [[Zátoňská hora (přírodní rezervace)|Zátoňská hora]] [104] => [105] => == Osobnosti == [106] => * [[Karl Breu]] (1884–1953), iluzionista a eskapolog [107] => [108] => == Odkazy == [109] => === Reference === [110] => [111] => [112] => === Externí odkazy === [113] => * {{commonscat}} [114] => * {{Oficiální stránky}} [115] => * {{RÚIAN}} [116] => [117] => {{Části české obce}} [118] => {{Okres Prachatice}} [119] => {{Autoritní data}} [120] => {{Portály|Česko|Geografie}} [121] => [122] => [[Kategorie:Lenora| ]] [123] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Prachatice]] [124] => [[Kategorie:Obce v okrese Prachatice]] [125] => [[Kategorie:Sídla na Šumavě]] [126] => [[Kategorie:Sídla na Vltavě]] [127] => [[Kategorie:Mikroregion Horní Vltava - Boubínsko]] [128] => [[Kategorie:Regionální sdružení Šumava]] [129] => [[Kategorie:Zaniklé sklárny v Česku]] [130] => [[Kategorie:Sídla v CHKO Šumava]] [] => )
good wiki

Lenora

Obec Lenora se nachází v okrese Prachatice v Jihočeském kraji, zhruba sedm kilometrů západně od Volar. Leží na Šumavě (na rozhraní geomorfologických okrsků Hornovltavická brázda a Boubínský hřbet) pod vrchem Ptáčník (868 m) na levém břehu řeky Teplé Vltavy, při ústí Kaplického potoka a naproti ústí Řasnice.

More about us

About

Je známá svou idylickou atmosférou a bohatou historií, která sahá až do středověku. S obyvateli, kteří mají silný vztah k místu, se zde zachovávají tradiční zvyky a nabídka místních výrobků odráží úctu k přírodnímu prostředí. Kouzlo Lenory spočívá v harmonickém spojení moderního života a přírodních krás, které lze zde snadno objevovat. Obec se pyšní nejen svou architekturou, ale také úchvatnými výhledy na okolní krajinu. Mezi oblíbené aktivity patří pěší turistika, cykloturistika a možnost objevovat místní flóru a faunu, což z Lenory činí ideální cíl pro milovníky přírody. Dominantou obce je kostel sv. Vojtěcha, který je symbolem místní komunity a náboženského života. Pořádají se zde různé kulturní a společenské akce, které posilují sousedské vazby a zajišťují, že Lenora zůstává živou a dynamickou částí regionu. Lenora tak představuje příklad místa, které dává najevo, že i malé obce mohou být inspirativní, plné pozitivní energie a přívětivosti. Jejím návštěvou mohou lidé načerpat síly, užít si krásy přírody a poznat přátelskou atmosféru, která zde panuje.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Volary','Jihočeský kraj','První světová válka','Kategorie:Mikroregion Horní Vltava - Boubínsko','Řasnice (přítok Teplé Vltavy)','Zátoň (Lenora)','Vysídlení Němců z Československa','Rakousko-Uhersko','Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu','Eleonora Marie ze Schwarzenbergu','silnice I/39','Indie'

Indie

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko byla státní formace existující od roku 1867 do roku 1918, která vznikla po tzv.

Volary