Array ( [0] => 15570764 [id] => 15570764 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Leskovac [uri] => Leskovac [3] => Leskovac City, Serbia.jpg [img] => Leskovac City, Serbia.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Leskovac je město ve východní části Srbska, které se pyšní bohatou historií a kulturním dědictvím. Nachází se v úrodné oblasti jižně od hlavního města Bělehradu, což z něj činí významné hospodářské a komunikační centrum. Leskovac je známé svými tradičními trhy a zemědělskou výrobou, která se zaměřuje především na chov dobytka a pěstování různých plodin. Město se může pochlubit přátelskou atmosférou a rozmanitou komunitou obyvatel, kteří s láskou udržují místní tradice. Kulturní akce, jako jsou festivaly jídla a vína, přitahují návštěvníky z celé země i ze zahraničí a nabízejí jedinečný pohled na místní gastronomii. Leskovac je také domovem několika historických památek, které odrážejí jeho bohatou minulost a kulturní dědictví, což z něj činí zajímavou destinaci pro turisty. Město se dynamicky vyvíjí a stále se zlepšuje v oblasti infrastruktury a služeb. Leskovac má mnoho příležitostí pro podnikání a investice, což podněcuje místní ekonomiku a přispívá k prosperitě regionu. Obyvatelé jsou hrdí na svoji komunitu a aktivně se podílejí na jejím rozvoji. Celkově lze říci, že Leskovac je město, které má co nabídnout, nejen svým obyvatelům, ale i návštěvníkům, kteří se chtějí seznámit s jeho barevnou kulturou a pohostinstvím. Je to místo, které se neustále posouvá vpřed s optimismem k budoucnosti, aniž by zapomnělo na své kořeny. [oai_cs_optimisticky] => Leskovac je město ve východní části Srbska, které se pyšní bohatou historií a kulturním dědictvím. Nachází se v úrodné oblasti jižně od hlavního města Bělehradu, což z něj činí významné hospodářské a komunikační centrum. Leskovac je známé svými tradičními trhy a zemědělskou výrobou, která se zaměřuje především na chov dobytka a pěstování různých plodin. Město se může pochlubit přátelskou atmosférou a rozmanitou komunitou obyvatel, kteří s láskou udržují místní tradice. Kulturní akce, jako jsou festivaly jídla a vína, přitahují návštěvníky z celé země i ze zahraničí a nabízejí jedinečný pohled na místní gastronomii. Leskovac je také domovem několika historických památek, které odrážejí jeho bohatou minulost a kulturní dědictví, což z něj činí zajímavou destinaci pro turisty. Město se dynamicky vyvíjí a stále se zlepšuje v oblasti infrastruktury a služeb. Leskovac má mnoho příležitostí pro podnikání a investice, což podněcuje místní ekonomiku a přispívá k prosperitě regionu. Obyvatelé jsou hrdí na svoji komunitu a aktivně se podílejí na jejím rozvoji. Celkově lze říci, že Leskovac je město, které má co nabídnout, nejen svým obyvatelům, ale i návštěvníkům, kteří se chtějí seznámit s jeho barevnou kulturou a pohostinstvím. Je to místo, které se neustále posouvá vpřed s optimismem k budoucnosti, aniž by zapomnělo na své kořeny. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Leskovac [2] => | originální jméno = Лесковац [3] => | obrázek = [4] => | popisek = [5] => | vlajka = FLAG Leskovac.gif [6] => | znak = Srednji grb.jpg [7] => | zeměpisná šířka = 43 [8] => | zeměpisná délka = 21.95 [9] => | nadmořská výška = [10] => | časové pásmo = [11] => | stát = Srbsko [12] => | pojem nižšího celku = [[Administrativní dělení Srbska|Okruh]] [13] => | název nižšího celku = [[Jablanický okruh|Jablanický]] [14] => | administrativní dělení = [15] => | loc-map = {{LocMap |Srbsko |label=Leskovac |position=left |width=320 |lat=43 |long=21.95 |float=center |caption=}} [16] => | rozloha = [17] => | počet obyvatel = 60288 [18] => | obyvatelé aktuální k = 2011 [19] => | hustota zalidnění = [20] => | etnické složení = [21] => | náboženské složení = [22] => | status = [23] => | web = http://www.gradleskovac.org/ [24] => | telefonní předvolba = +381 16 [25] => | psč = 16 000 [26] => | označení vozidel = LE [27] => }} [28] => '''Leskovac''' (v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Лесковац''') je město na jihu [[Srbsko|Srbska]], centrum [[Jablanický okruh|Jablanického okruhu]]. Rozkládá se v centrální části tzv. [[Leskovacká kotlina|Leskovacké kotliny]]. Je také i významným průmyslovým centrem.{{Citace monografie [29] => | příjmení = Stamenković [30] => | jméno = Srboljub [31] => | odkaz na autora = [32] => | titul = Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj) [33] => | vydavatel = Stručna knjiga [34] => | místo = Beograd [35] => | rok = 2000 [36] => | počet stran = [37] => | isbn = 86-82657-14-7 [38] => | kapitola = Leskovac [39] => | strany = 431 [40] => | jazyk = srbština [41] => }} V roce [[1991]] měl 62 053 obyvatel, v roce [[2011]] pak ve městě žilo 60 288 lidí. Do [[Opština Leskovac|opštiny Leskovac]] patří pak ještě dalších 144 sídel, většinou vesnic. [42] => [43] => == Poloha a přírodní poměry == [44] => [45] => Leskovac je vzdálen 280 km jižně od Bělehradu, 45 km jižně od [[Niš]]e, 161 km západně od [[Sofie]] a 804 km severně od [[Athény|Atén]]. Hranice se Severní Makedonií a Bulharskem jsou vzdálené každá cca 110 km. [46] => [47] => Městem protéká řeka [[Veternica]], která se vlévá do [[Jižní Morava (řeka)|Jižní Moravy]]. Je napojené na [[Dálnice v Srbsku|dálniční síť]] (nejjižnější část bývalé [[dálnice Bratrství a jednoty]]) a [[Železniční trať Niš–Skopje|trať Niš–Skopje]] (od roku [[1886]]). Jižně od města se nachází tzv. [[Grdelická soutěska]]. [48] => [49] => V Srbsku je město známé především díky grilovanému masu a [[pljeskavica|pljeskavici]]. Každý rok se v Leskovaci pořádá festival ''[[Roštiljijada]]''{{Citace monografie [50] => | příjmení = Stamenković [51] => | jméno = Srboljub [52] => | odkaz na autora = [53] => | titul = Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj) [54] => | vydavatel = Stručna knjiga [55] => | místo = Beograd [56] => | rok = 2000 [57] => | počet stran = [58] => | isbn = 86-82657-14-7 [59] => | kapitola = Leskovac [60] => | strany = 434 [61] => | jazyk = srbština [62] => }}, kterého se účastní návštěvníci z celého Srbska. [63] => [64] => == Klimatické poměry == [65] => [66] => Město má mírné klima, které je ovlivňování spíše vnitrozemským, než přímořským podnebím. Průměrná roční teplota zde dosahuje 11,1 °C. [[Úhrn srážek]] v Leskovaci dosahuje v průměru 625 mm. Sněží cca 35 dní v roce. [67] => [68] => == Etymologie == [69] => Název Leskovac je [[Slované|slovanského]] původu a pochází od slova ''líska'' (srov. např. [[Leskovec (rozcestník)|Leskovec]] v [[Česko|České republice]]). Podle legendy se na místě současného města nacházelo jezero, které následně vyschlo a lískový keř, který na dně vyrostl, dal nové osadě své jméno. Tento název se objevil na počátku [[14. století]]. [70] => [71] => Ještě starší název obce ''Glubočica'' je rovněž slovanského původu. Podle vývoje srbského jazyka se tento název později změnil na ''Dubočica'' (podle [[:wikt:cs:dubok|dubok]] pro označení ''hluboký'' v [[srbština|srbském]] jazyce). Název je doložen ze středověku, z období vlády [[Štěpán Nemanja|Štěpána Nemanji]]. Místo s názvem ''Dibočica'' si v [[19. století]] např. poznamenal [[Němci|německý]] cestovatel [[Felix Kanitz]]. [72] => [73] => Turecký název města ''Hisar'' označoval pevnost. [74] => [75] => == Historie == [76] => Údolí řeky [[Jižní Morava (řeka)|Jižní Morava]] bylo v oblasti dnešního města osídleno již od [[pravěk]]u. Postupně se zde vystřídaly různé kultury. Řecký historik [[Hérodotos]] poznamenal, že se zhruba v místě dnešního Leskovace nacházela již v minulosti [[Ilyrové|ilyrská]], resp. dardanská osada. Slované oblast osídlili v [[7. století]]. [[Archeologický průzkum|Archeologické průzkumy]] odhalily řadu artefaktů z této doby, např. v lokalitách Hisar, Gradac, Mala Kopašnica, Slatinska reka a dalších. 30 km od Leskovace se nachází velké archeologické naleziště z 6. století s názvem [[Caričin Grad]]. Řada nálezů byla umístěna do leskovackého městského muzea. 15 km jižně se nachází archeologická lokalita [[Skobaljić Grad]]. [77] => [78] => Součástí středověkého srbského státu se Leskovac se svým okolím stal v [[12. století]], kdy tehdejší srbská vládce [[Štěpán Nemanja]] získal darem region [[Dubočica]] od tehdejšího [[Byzantská říše|byzantského]] císaře [[Manuel I. Komnenos|Manuela I. Komnena]]. Samotné město Leskovac je poprvé zmíněno pod svým současným názvem v [[15. století]] jako rozsáhlé sídlo. V roce [[1374]] připadl region Dubočica srbskému knížeti [[Lazar Hrebeljanović|Lazaru Hrebeljanovićovi]]. V roce [[1412]] město poprvé napadli [[Osmanská říše|Turci]]. Výboj vedený tureckým spoluvládcem [[Musa Çeleb|Musou Çelebi]] původní sídlo zcela zpustošil. Střety pravoslavného obyvatelstva s Turky pokračovaly i nadále; V roce [[1454]] bylo turecké vojsko poraženo při výpravě na kopec Novo Brdo. O několik měsíců později následoval nový turecký útok, který vedl sám [[sultán]] [[Mehmed II.]] Od [[16. listopad]]u [[1454]] až do [[11. prosinec|11. prosince]] [[1877]] byl Leskovac součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. [79] => [80] => Na konci [[18. století]] bylo město centrem velkého leskovackého [[pašalík]]u, který zahrnoval území bývalého [[sandžak]]u Aladži-Hisar (Kruševac) a [[Paraćin]]. Dle záznamů [[Francie|francouzského]] cestovatele [[Ami Boue]]ho z roku [[1837]], který tehdy Leskovac navštívil, mělo město 3000 domů; 2400 křesťanských, 500 tureckých (muslimských), 30 cikánských a 10 židovských. Počet obyvatel odhadl na 15 000 lidí. [81] => [82] => Během [[první srbské povstání|prvního srbského povstání]] se místní pravoslavné, resp. [[Srbové|srbské]] obyvatelstvo připojilo částečně na stranu vzbouřenců. Povstání však Turci v této oblasti velmi rychle potlačili a na tři sta vzbouřenců ze samotného města pobili. Několik tisíc lidí poté bylo popraveno v celém regionu. Další povstání proti Turkům vypuklo v roce [[1841]]. Bylo však velmi špatně zorganizováno a proto i rychle potlačeno. V roce [[1807]] mělo město 10 tisíc obyvatel, v roce [[1858]] již 15 tisíc obyvatel. [83] => [84] => Srbové město získali po válce s Osmanskou říší v letech [[1877]]–[[1878]], která zajistila srbskému knížectví nezávislost. [[Sanstefanská mírová smlouva]] následně potvrdila, že město bude patřit Srbsku. V této době představoval Leskovac centrum řemeslné výroby a obchodu v jižním Srbsku. V polovině [[19. století]] se zde nacházelo třináct podniků na výrobu textilu. Bylo proto také přezdíváno Srbský Manchester.{{Citace monografie [85] => | příjmení = Stamenković [86] => | jméno = Srboljub [87] => | odkaz na autora = [88] => | titul = Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj) [89] => | vydavatel = Stručna knjiga [90] => | místo = Beograd [91] => | rok = 2000 [92] => | počet stran = [93] => | isbn = 86-82657-14-7 [94] => | kapitola = Leskovac [95] => | strany = 432 [96] => | jazyk = srbština [97] => }} Podle údajů srbské vlády z přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]] byl leskovacký textilní průmysl nejrychleji rostoucím v Srbsku vůbec.{{Citace monografie [98] => | příjmení = Gavrilović [99] => | jméno = Slavko [100] => | příjmení2 = Kalić [101] => | jméno2 = Jovanka [102] => | příjmení3 = Mitrović [103] => | jméno3 = Andrej [104] => | příjmení4 = Samardžić [105] => | jméno4 = Radovan [106] => | příjmení5 = Stojančević [107] => | jméno5 = Vladimir [108] => | příjmení6 = Ćirković [109] => | jméno6 = Sima [110] => | odkaz na autora = [111] => | titul = Istorija srpskog naroda od Berlinskog kongresa do ujedinjenja 1878–1918 [112] => | vydavatel = Srpska književna zadruga [113] => | místo = Bělehrad [114] => | rok = 1994 [115] => | isbn = 86-379-0484-X [116] => | kapitola = [117] => | strany = 102 [118] => | jazyk = srbština [119] => }} První moderní továrna na zpracování textilu zde byla otevřena v roce [[1902]]. První nemocnici získal Leskovac roku [[1909]]. V roce [[1896]] zde byla založena i první divadelnická společnost. [120] => [121] => Během [[první světová válka|první světové války]] se v blízkosti Leskovace odehrála [[Bitva na řece Moravě (1915)|Bitva na řece Moravě]], která skončila sice vítězstvím [[Bulharsko|Bulharska]], srbská vojska se však z boje stáhla směrem [[Prokuplje]]-[[Lebane]]-[[Medveđa]]-[[Priština]]. Město bylo zahrnuto do bulharské okupační zóny. [[Toplické povstání]] proti bulharské nadvládě vypuklo nedaleko Leskovace. Město bylo osvobozeno [[7. říjen|7. října]] [[1918]] poté, co byla prolomena [[Srbská fronta (první světová válka)|Soluňská fronta]]. [122] => [123] => V roce [[1938]] měl Leskovac 18 000 obyvatel. Hlavním průmyslovým odvětvím zde byl [[textilní průmysl]], především zpracování [[vlna|vlny]]. Spolu s nedalekými obcemi [[Vučje]] a [[Grdelica]] místní podniky zastupovaly 40 % textilní produkce [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království Jugoslávie]]. Nacházelo se zde také několik bank. V roce [[1903]] zde byla na řece Vučjanka zbudována druhá vodní elektrárna na území Srbska. [124] => [125] => Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl Leskovac obsazen německými vojsky. Od prosince [[1941]] sem byla rozšířena bulharská okupační operativní zóna.{{Citace monografie [126] => | příjmení = Dolničar [127] => | jméno = Ivan [128] => | odkaz na autora = [129] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [130] => | vydavatel = eksport pres [131] => | místo = Bělehrad [132] => | rok = 1981 [133] => | počet = [134] => | isbn = [135] => | kapitola = [136] => | strany = 18 [137] => | jazyk = srbochorvatština [138] => }} Dne [[11. říjen|11. října]] [[1943]] zde byla zformována [[První jihomoravská brigáda]] [[Jugoslávští partyzáni|partyzánského vojska]]. Tvořilo ji 570 bojovníků. Dne [[20. květen|20. května]] [[1944]] byla na vrchu [[Radan]] v blízkosti Leskovace zformována 21. srbská divize NOVJ. Od července do srpna [[1944]] zde proběhla tzv. [[Topličsko-jablanická operace]]. Dne [[6. říjen|6. října]] [[1944]] byl Leskovac bombardován v rámci německé akce Ratweg. Bombardování přineslo městu ohromné škody jak po materiální stránce, tak i po stránce obětí ze strany civilního obyvatelstva. Přepokládá se, že z 24 tisíc obyvatel, které měl tehdy Leskovac, zahynulo zhruba jeden až dva tisíce lidí.[https://www.politika.rs/sr/clanak/461925/Saveznicki-bombarderi-su-razorili-Leskovac-u-septembru-1944 Článek na portálu politika.rs {{sr}}] Město bylo následně osvobozeno dne [[11. říjen|11. října]] [[1944]] během [[Nišská operace|Nišské operace]]. Dalších několik set obětí války připomíná památník v lokalitě [[Arapova dolina]].{{Citace elektronického periodika [139] => | příjmení = Vučić [140] => | jméno = Jasna [141] => | titul = Leskovac se seća 310 nevinih žrtava iz Drugog svetskog rata: Sumnja se da je mrtvih daleko više [142] => | periodikum = Telegraf [143] => | url = https://www.telegraf.rs/vesti/srbija/3274949-leskovac-se-seca-310-nevinih-zrtava-iz-drugog-svetskog-rata-sumnja-se-da-je-mrtvih-daleko-vise [144] => | jazyk = sr [145] => | datum přístupu = 2022-08-02 [146] => }} [147] => [148] => Moderní rozvoj města byl zahájen po skončení války. Komunisté, kteří tehdy již byli u moci, nechali [[Znárodnění v Jugoslávii|znárodnit]] první průmyslové podniky již roku [[1945]], např. společnost Gligorije Petroviće zaměřená na textilní výrobu.{{chybí zdroj}} Rozsáhlé textilní závody byly reorganizovány a část jejich vybavení byla rozebrána a rozeslána do menších měst po celé Jugoslávii, kde měla pomáhat s ekonomickým rozvojem jednotlivých regionů a jejich případnou industralizací. [149] => [150] => V roce [[1954]] získal Leskovac moderní vodovodní síť. O čtyři roky později potom i kanalizaci. V 60. a 70. letech se město začalo co do počtu obyvatel dramaticky rozrůstat především díky rozvoji textilního průmyslu. I přesto však zaostávalo za více rozvinutými městy stejné velikosti a stejného druhu v rámci tehdejší Jugoslávie. Během 90. let [[20. století]] došlo k zásadnímu hospodářskému propadu, který následoval i propad demografický. Počet obyvatel Leskovace začal klesat. V roce [[1999]] bylo město bombardováno leteckými silami [[Severoatlantická aliance|NATO]] v rámci [[Operace Spojenecká síla]]. [151] => [152] => == Administrativní dělení a samospráva == [153] => [154] => Město Leskovac se dělí na 14 místních částí ({{vjazyce2|sr|Месне заједнице}}). [155] => [156] => V roce [[2021]] byl Leskovac 8. nejtransparentnějším městem v Srbsku.{{Citace elektronického periodika [157] => | titul = Vranje i Leskovac najtransparentniji u Srbiji, Prokuplje na začelju, Niš se popravio [158] => | url = https://www.juznevesti.com/Drushtvo/Vranje-i-Leskovac-najtransparentniji-u-Srbiji-Prokuplje-na-zacelju-Nis-se-popravio.sr.html [159] => | jazyk = srbština [160] => | datum přístupu = 2022-05-26 [161] => }} [162] => [163] => == Kultura == [164] => [165] => [[File:Šop Đokićeva kuća.jpg|right|thumb|Šop Đokićův dům.]] [166] => Leskovac je kulturním centrem Jablanického okruhu. Od roku [[1948]] zde sídlí i pobočka [[Národní muzeum (Srbsko)|Národního muzea]]. Kromě toho se zde nachází řada dalších kulturních institucí a např. i kulturní centrum. Sídlí zde [[Národní knihovna Radoje Domanoviće]] ({{vjazyce2|sr|Narodna biblioteka Radoje Domanović}}. [167] => [168] => V nedaleké vesnici [[Strokovac]] se nachází také [[Muzeum textilu (Strojkovac)|Muzeum textilu]]. [169] => [170] => Ve městě potom stojí celá řada [[Kulturní památka (Srbsko)|kulturních památek]]. Jednou z nich je např. [[Šop Đokićův dům]], kde je umístěno sídlo místní turistické organizace. V historické budově Bory Dimitrijeviće sídlí právě národní muzeum. [171] => [172] => V okolí Leskovace se nachází řada archeologických lokalit, např. [[Caričin grad]], [[Hisar (Leskovac)|Hisar]], [[Zelen grad]] a dalších. [173] => [174] => Leskovac je na území bývalé Jugoslávie mimo jiné znám také díky místní [[pljeskavica|pljeskavici]] a řada podniků na území bývalých republik SFRJ nese název ''Leskovački roštilj''.{{chybí zdroj}} Od roku [[1989]] se v centru města pravidelně koná festival [[Roštiljijada]]. Jeho pořádání přerušila v roce [[2020]] až pandemie nemoci [[covid-19]].[https://www.juznevesti.com/Drushtvo/Leskovac-bez-Rostiljijade-ali-simbolicno-ispecena-pljeskavica-od-30-kg.sr.html Článek na stránkách Južne Vesti {{sr}}] [175] => [176] => Od roku [[2007]] je pravidelně pořádán [[Leskovacký filmový festival]] (LIFFE), od roku [[2006]] potom také [[Leskovacký karneval]], který byl Sdružením karnevalů v Srbsku oceněn jako nejlepší v zemi. V druhé polovině měsíce června se potom pravidelně koná [[Leskovacký letní festival]]. [177] => [178] => Město je známé svým velice specifickým nářečím, které je součástí [[Prizrensko-jihomoravský dialekt|Prizrensko-jihomoravského dialektu]]. [179] => [180] => == Ekonomika == [181] => [182] => Ekonomická struktura celého [[Jablanický okruh|Jablanického okruhu]] patřila k méně rozvinutým v rámci bývalé [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]], nejednalo se nicméně o region, který by patřil obecně k nejchudším, jako tomu bylo u některých pohraničních oblastí, např. v Makedonii, nebo v Kosovu. Ekonomický rozvoj byl možný v rámci rozsáhlých státních investic do roku [[1991]], poté došlo k divoké [[privatizace|privatizaci]] a posledních 20 let je tak celé hospodářství ve fázi složité restrukturalizace. Přizpůsobení velkých podniků podmínkám [[tržní hospodářství|tržního hospodářství]] se uskutečňovalo poměrně zvolna, což způsobilo další zaostávání města i regionu i ve srovnání se zbytkem Srbska a především jeho nejrozvinutějších oblastí (velkými městy a [[AO Vojvodina]]). Město i celé okolí není i přes relativně dobrou infrastrukturu (hlavní železniční tratě, dálnice [[Dálnice A1 (Srbsko)|A1]], blízkost letiště v nedaleké [[Niš]])i příliš atraktivní pro zahraniční investory. Město bylo jednu dobu na úrovni 49 % rozvoje ve srovnání se zbytkem Srbska. [183] => [184] => Zhruba 25 % ekonomické aktivity připadá na [[zemědělství]], cca 30 % na [[průmysl]], který je koncentrován přímo v Leskovaci. Mezi hlavní průmyslové podniky ve městě patří farmaceutická společnost ''Zdravlje Aktavis'', textilní společnosti ''Falke'' a ''Džinsi'', chemická společnost ''Nevena'', průmyslové podniky např. mlékárna a masokombinát. Rozrůstající sektor služeb je zastoupen relativně málo, turistický potenciál regionu není dostatečně využívaný. Přítomné jsou početné malé a střední podniky. Textilní průmysl, který je kromě Leskovace zastoupen i jinde v jižním Srbsku, dostal velkou ránu v souvislosti s [[globalizace|globalizací]] a dokázal se postavit na nohy až v druhé dekádě 21. století díky [[Turecko|tureckým]] investorům.[https://www.021.rs/story/Info/Srbija/181264/Tekstilna-industrija-u-Srbiji-zivnula-Turci-najbrojniji-investitori.html Článek na portálu 021.rs {{sr}}] Textilky měly svojí tradici v Leskovaci již před [[druhá světová válka|druhou světovou válkou]]; výrobu zde iniciovala rodina Teokarevićů, bohatých průmyslníků. Po roce [[1945]] byly podniky [[Znárodnění v Jugoslávii|znárodněny]]. [185] => [186] => Kromě toho se zde nacházel i průmysl zpracování kovů, dále zde byly tištěny knihy, gumárenské podniky a podnik na výrobu mýdla. V jeho budově ([[Palata Kaloderma]]) se dnes nachází [[Leskovacké kulturní centrum]] ({{vjazyce2|sr|Leskovački kulturni centar}}). [187] => [188] => == Doprava == [189] => [190] => Leskovacem prochází některé hlavní dopravní tahy v rámci celosrbského významu i v rámci mezinárodní dopravy. Hlavními jsou zcela přirozeně [[Dálnice A1 (Srbsko)|dálnice A1]], která spojuje celou zemi severo-jižním směrem ze [[Subotica|Subotice]] přes [[Novi Sad]], [[Bělehrad]] a [[Niš]] až po [[Leskovac]] a [[Grdelická soutěska|Grdelickou soutěsku]] a [[Podujevo]] dále na jih. Dálnice prochází východně od samotného města. [191] => [192] => Kromě ní vede přes Leskovac několik dalších hlavních silnic, město tak má dobré spojení např. s městem [[Pirot]] ve východním Srbsku přes [[Babušnice]] a [[Vlasotince]]. Další silnice z Leskovace směřuje [[Lebane]] do [[Priština|Prištiny]] a do [[Kosovo|Kosova]]. Město Leskovac je díky svému umístění ve středu široké kotliny řeky Jižní Moravy přirozenou křižovatkou silničních cest. [193] => [194] => Severojižním směrem přes Leskovac prochází [[Železniční trať Niš – Skopje|trať Niš – Skopje]], po které jsou provozovány i mezinárodní rychlíky, např. do [[Řecko|Řecka]] apod. [195] => [196] => Severně od Leskovace se nachází [[Sportovní letiště Mira]] a nejbližší mezinárodní letiště je [[Letiště Konstantina Velikého]] v [[Niš]]i. [197] => [198] => == Školství == [199] => [200] => V Leskovaci sídlí Technologická fakulta Univerzity v Niši a několik dalších soukromých vysokých škol. [[Střední škola|Středních škol]] zde působí devět, včetně [[gymnázium|gymnázia]] a odborní školy pro textil a design, odkazující na tradici textilní výroby ve městě. 10 škol je základních. [201] => [202] => V roce [[2014]] mělo 48 % obyvatel Leskovace středoškolské vzdělání, 7 % vysokoškolské vzdělání, 5 % obyvatel nemělo žádné vzdělání a zbytek měl buď vyšší odborné nebo nedokončené vzdělání základní. [203] => [204] => == Galerie == [205] => [206] => ZapadLeskovac.JPG|
Západní část města
[207] => Central park Leskovac.jpg|
Městský park
[208] => Spomen park NOB, Leskovac 02.jpg|
Památník
2. světové války
[209] => Crkva Svete Trojice u Leskovcu.jpg|
Kostel Svaté Trojice
[210] =>
[211] => [212] => == Partnerská města == [213] => * {{flagicon|BUL}} [[Kjustendil]], [[Bulharsko]] [214] => * {{flagicon|BUL}} [[Plovdiv]], [[Bulharsko]] [215] => * {{flagicon|BUL}} [[Silistra]], [[Bulharsko]] [216] => * {{flagicon|Severní Makedonie}} [[Kumanovo]], [[Severní Makedonie]] [217] => * {{flagicon|GEO}} [[Kutaisi]], [[Gruzie]] [218] => * {{flagicon|CHN}} [[Luo-jang]], [[Čína]] [219] => * {{flagicon|JPN}} [[Okajama (Okajama)|Okajama]], [[Japonsko]] [220] => * {{flagicon|JOR}} [[Petra]], [[Jordánsko]] [221] => * {{flagicon|POL}} [[Poznaň]], [[Polsko]] [222] => [223] => == Odkazy == [224] => === Reference === [225] => {{Překlad|sr|Leskovac|15537996}} [226] => [227] => [228] => === Externí odkazy === [229] => * {{Commonscat}} [230] => [231] => {{Srbsko}} [232] => {{Autoritní data}} [233] => {{Portály|Srbsko}} [234] => [235] => [[Kategorie:Města v Srbsku]] [236] => [[Kategorie:Jablanický okruh]] [237] => [[Kategorie:Opština Leskovac]] [] => )
good wiki

Leskovac

Leskovac (v srbské cyrilici Лесковац) je město na jihu Srbska, centrum Jablanického okruhu. Rozkládá se v centrální části tzv.

More about us

About

Nachází se v úrodné oblasti jižně od hlavního města Bělehradu, což z něj činí významné hospodářské a komunikační centrum. Leskovac je známé svými tradičními trhy a zemědělskou výrobou, která se zaměřuje především na chov dobytka a pěstování různých plodin. Město se může pochlubit přátelskou atmosférou a rozmanitou komunitou obyvatel, kteří s láskou udržují místní tradice. Kulturní akce, jako jsou festivaly jídla a vína, přitahují návštěvníky z celé země i ze zahraničí a nabízejí jedinečný pohled na místní gastronomii. Leskovac je také domovem několika historických památek, které odrážejí jeho bohatou minulost a kulturní dědictví, což z něj činí zajímavou destinaci pro turisty. Město se dynamicky vyvíjí a stále se zlepšuje v oblasti infrastruktury a služeb. Leskovac má mnoho příležitostí pro podnikání a investice, což podněcuje místní ekonomiku a přispívá k prosperitě regionu. Obyvatelé jsou hrdí na svoji komunitu a aktivně se podílejí na jejím rozvoji. Celkově lze říci, že Leskovac je město, které má co nabídnout, nejen svým obyvatelům, ale i návštěvníkům, kteří se chtějí seznámit s jeho barevnou kulturou a pohostinstvím. Je to místo, které se neustále posouvá vpřed s optimismem k budoucnosti, aniž by zapomnělo na své kořeny.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1944','Niš','Bulharsko','19. století','Jablanický okruh','1454','1945','Štěpán Nemanja','Grdelická soutěska','Dálnice A1 (Srbsko)','1877','pljeskavica'