Array ( [0] => 15493389 [id] => 15493389 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Letná [uri] => Letná [3] => Metronome (2555843095).jpg [img] => Metronome (2555843095).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Letná je park ve středu Prahy, který se nachází na kopci mezi Hradčany a Holešovicemi. V minulosti sloužil jako hradní obora a zahrady. Dnes je Letná populárním místem pro odpočinek a sportovní aktivity. Na Letné se nachází několik významných budov a památek, včetně Metronomu, který nahradil monument sochaře Stalina. Dalšími památkami jsou Letenský zámeček, Hanavský pavilon, Letenský tunel a Žižkovský vysílač. V parku také stojí obrovská socha Franze Kafky. Letná je oblíbená i mezi cyklisty a běžci díky svým prostranstvím a dobrému spojení se zbytkem města. Každoročně se zde také koná několik kulturních akcí, včetně festivalu Signal nebo Výstavy současného umění. Park nabízí také krásné výhledy na Prahu, především na Vltavu, Karlův most a Staré Město. Díky své poloze a atmosféře je Letná často navštěvována turisty i místními obyvateli. Celkově je Letná významným místem v Praze, které kombinuje přírodu, historii a volnočasové aktivity. [oai] => Letná je park ve středu Prahy, který se nachází na kopci mezi Hradčany a Holešovicemi. V minulosti sloužil jako hradní obora a zahrady. Dnes je Letná populárním místem pro odpočinek a sportovní aktivity. Na Letné se nachází několik významných budov a památek, včetně Metronomu, který nahradil monument sochaře Stalina. Dalšími památkami jsou Letenský zámeček, Hanavský pavilon, Letenský tunel a Žižkovský vysílač. V parku také stojí obrovská socha Franze Kafky. Letná je oblíbená i mezi cyklisty a běžci díky svým prostranstvím a dobrému spojení se zbytkem města. Každoročně se zde také koná několik kulturních akcí, včetně festivalu Signal nebo Výstavy současného umění. Park nabízí také krásné výhledy na Prahu, především na Vltavu, Karlův most a Staré Město. Díky své poloze a atmosféře je Letná často navštěvována turisty i místními obyvateli. Celkově je Letná významným místem v Praze, které kombinuje přírodu, historii a volnočasové aktivity. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Letná je pražská čtvrť, která se pyšní svojí krásnou polohou na svahu nad Vltavou. Tato oblast se může pochlubit nádhernými parky, zelenými prostory a historickými budovami, které společně vytvářejí příjemnou atmosféru. Je známá rozmanitými kulturními a společenskými akcemi, které přitahují návštěvníky i místní obyvatele. V srdci Letné se nachází Letenské sady, které nabízejí úchvatné výhledy na historické centrum města. To je ideální místo pro relaxaci, pikniky nebo sportovní aktivity. Čtvrť je proslulá také svou výbornou dostupností a bohatou nabídkou restaurací a kaváren, které uspokojí různé chutě. Letná má skvělou komunitu, která se zapojuje do různých projektů a aktivit, čímž přispívá k jejímu rozvoji. V posledních letech se stala centrem moderní kultury s thriving uměleckou scénou, což přitahuje talentované lidi a kreativní myslitele. Je to místo, kde se potkávají různé generace a kultury, což obohacuje místní život. Celkově je Letná vstřícným a dynamickým místem, které spojuje krásu přírody s bohatou historií a moderním duchem, což z ní činí atraktivní čtvrť pro všechny, kteří se chtějí podívat na Prahu z optimistické perspektivy. [oai_cs_optimisticky] => Letná je pražská čtvrť, která se pyšní svojí krásnou polohou na svahu nad Vltavou. Tato oblast se může pochlubit nádhernými parky, zelenými prostory a historickými budovami, které společně vytvářejí příjemnou atmosféru. Je známá rozmanitými kulturními a společenskými akcemi, které přitahují návštěvníky i místní obyvatele. V srdci Letné se nachází Letenské sady, které nabízejí úchvatné výhledy na historické centrum města. To je ideální místo pro relaxaci, pikniky nebo sportovní aktivity. Čtvrť je proslulá také svou výbornou dostupností a bohatou nabídkou restaurací a kaváren, které uspokojí různé chutě. Letná má skvělou komunitu, která se zapojuje do různých projektů a aktivit, čímž přispívá k jejímu rozvoji. V posledních letech se stala centrem moderní kultury s thriving uměleckou scénou, což přitahuje talentované lidi a kreativní myslitele. Je to místo, kde se potkávají různé generace a kultury, což obohacuje místní život. Celkově je Letná vstřícným a dynamickým místem, které spojuje krásu přírody s bohatou historií a moderním duchem, což z ní činí atraktivní čtvrť pro všechny, kteří se chtějí podívat na Prahu z optimistické perspektivy. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=místě v Praze}} [1] => {{Infobox - hora [2] => | název = Letná [3] => | vrchol = 231 [4] => | světadíl = [5] => | stát = {{Vlajka a název|Česko}} [6] => | pohoří = [[Pražská plošina]] / [[Kladenská tabule]] / [[Hostivická tabule]] / . / [[Bělohorská pahorkatina]] [7] => | loc-map = {{LocMap|Praha |position=left|lat=50.0957|long=14.4165|caption=|label=Letná|mark=Fire.svg|float=center|relief=1}} [8] => | typ = [9] => | hornina = [10] => | povodí = [[Vltava]] [11] => | poznámka = [12] => }} [13] => '''Letná''' je [[Městská čtvrť|čtvrť]] a [[kopec]] nad zákrutem [[Vltava|Vltavy]] severně od centra [[Praha|Prahy]] a též zkrácené označení nezastavěné části jeho vyvýšené [[Plošina (geomorfologie)|plošiny]], která se nazývá '''Letenská pláň'''. Letná leží v jihozápadní části současné [[Praha 7|Prahy 7]], na rozhraní [[katastrální území|katastrálních území]] [[Bubeneč]] a [[Holešovice]] (původně [[Bubny]]), a obvykle se k ní kromě parkové části [[Letenské sady|Letenských sadů]] počítá i velkoměstská zástavba na holešovickém (bubenském) úbočí kopce a na severní straně pláně až ke [[Královská obora|Stromovce]] (okolo [[Letenské náměstí|Letenského náměstí]] a ulic [[Milady Horákové (Praha)|Milady Horákové]] a [[Veletržní (Praha)|Veletržní]]). [14] => [15] => Letná bývá vyjmenovávána mezi 9 původními pražskými kopci. Území lze zhruba vymezit Vltavou na jihu, Badeniho ulicí na západě, Stromovkou na severu a Bubenskou ulicí s [[Praha-Bubny (nádraží)|Bubenským nádražím]] na východě. [16] => [17] => == Historie == [18] => [19] => === Před osídlením === [20] => Původně se nazývala ''Leteň'' nebo ''Letná pole'', název mohl znamenat dobře sluněné místo; podle jiného názoru mohl název vyjadřovat odlesněné místo s rozhledem na pražskou kotlinu{{Citace monografie [21] => | příjmení = Laštovka [22] => | jméno = Marek [23] => | odkaz na autora = [24] => | titul = Pražský uličník, 1. díl (A–N) [25] => | url = [26] => | vydavatel = [[Libri]] [27] => | místo = Praha [28] => | rok = 1997 [29] => | vydání = [30] => | počet stran = [31] => | kapitola = Letenské náměstí [32] => | strany = 399 [33] => | isbn = 80-85983-24-9 [34] => | jazyk = [35] => }} [36] => . Svůj význam získala už ve [[středověk]]u, kdy se tu v roce 1420 nacházel vojenský tábor [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]], později též tábory [[habsburkové|habsburské]], [[francie|francouzské]], [[prusko|pruské]], [[švédsko|švédské]] atd. Strategický význam pláně při každém obléhání [[Praha|Prahy]] tak bránil rozvoji nějakého stabilnějšího osídlení; existuje hypotéza, že název vsi [[Letňany]] pochází od migrantů z Letné. Tento strategický význam se dochoval až do druhé poloviny 20. století – v srpnu [[1968]] na Letenské pláni běžně přistávaly vojenské vrtulníky [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|sovětské invazní armády]]. [37] => [38] => V oblasti byly zejména [[vinice]] a [[Zahrada|zahrady]], stavba jednoho z dávných viničných lisů (Weinpress) byla udržována i v moderní době, ale do dnešní doby se z ní dochovalo jen [[sklep]]ení. [39] => [40] => V roce [[1088]] král [[Vratislav II.]] území Letné spolu s [[Bubny]] věnoval zakládací listinou [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|Vyšehradské kapitule]]. [41] => [42] => První přímá zmínka o Letné pochází z roku [[1261]], kdy zde [[Přemysl Otakar II.]] pořádal [[Korunovace|korunovační]] hostinu. Dodnes se jedna z hlavních ulic v bubenečské části Letné jmenuje Korunovační. [43] => [44] => V letech 1584–1593 byl vrch na příkaz císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] prokopán od Vltavy v místech těsně západně od dnešního [[Štefánikův most|Štefánikova mostu]] [[Rudolfova štola|Rudolfovou štolou]], která byla určena k zásobování rybníka v [[Královská obora|Královské oboře]] čerstvou vodou. Štola vede pod ulicemi Nad štolou a Čechova a celá stavba se víceméně dochovala dodnes, včetně domků na obou koncích štoly. [45] => [46] => Stráň byla od Prahy velmi špatně dostupná, teprve ve 20. letech [[17. století]] nechal [[Albrecht z Valdštejna]] prokopat letenským hřbetem strmou cestu, tzv. myší díru, v místech dnešní [[ulice]] Pod Bruskou. [47] => [48] => Původní [[letohrádek Belvedere]] na Letné, který postavil hrabě Fr. Valdštejn v roce 1715, vyhodili do povětří Francouzi roku 1742. Pražané pak podle něj pojmenovali nejméně pět dalších staveb, mezi nimi [[Letohrádek královny Anny]], dva hotely a jednu kavárnu. [49] => [50] => Do roku 1860 měl na Letné vinici baron [[Jakub Wimmer]], od roku [[1860]] byla stráň a pláň přeměňována na [[park]] podle francouzských vzorů. [51] => [52] => === Osídlení, modernizace, doprava === [53] => [[Soubor:Prukop.png|náhled|vpravo|Návrh na průkop Letné v ose Čechova mostu od architekta [[Jan Koula|Jana Kouly]] z přelomu 19. a 20. století]] [54] => Roku 1830 v těsné blízkosti Letné byla ukončena [[Lánská koněspřežka]], historicky druhá železnice v zemi, roku [[1831]] [[Chotkova silnice]] propojila Letnou s [[Malá Strana|Malou Stranou]]. [55] => [56] => Teprve koncem [[19. století]] začala být Letná soustavněji osidlována, a to zejména od východu, od [[Holešovice|Holešovic]], a od severu, od [[Bubeneč|Bubenče]]. Výstavba pokračovala v meziválečném období v první polovině 20. století. [57] => [58] => V roce 1884 byla po jihozápadním úpatí zavedena linka [[Koněspřežná tramvaj v Praze|pražské koňky]], od 8. září 1898 elektrifikovaná. [59] => V roce 1891 se nedaleko konala [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891|Jubilejní výstava]], v jejímž rámci kromě samotného Bubenečského [[výstaviště]] u severního úpatí vznikla na jižním úbočí [[lanová dráha na Letnou|první pražská lanová dráha]], navazující na linku koňky ([[lanovka]] jezdila do roku [[1916]] a v letech [[1926]]–[[1935]] v její trase jezdily [[eskalátor|pohyblivé schody]]). V rámci výstavy roku [[1891]] byla také postavena severojižním směrem přes pláň a Oveneckou ulicí [[Elektrická dráha na Letné v Praze|první česká elektrická dráha]], roku [[1893]] na severním konci prodloužená západním směrem k [[Místodržitelský letohrádek|Místodržitelskému letohrádku]], roku [[1900]] byl provoz elektrické dráhy zastaven. 2. července 1900 vznikla tramvajová trať kolem Vltavy pod Letnou, z Malé Strany do Holešovic. Od 21. listopadu [[1908]] jezdí [[tramvaj]] přes Letenskou pláň, od 30. ledna 1910 jezdila tramvaj [[Chotkova silnice|Chotkovou silnicí]] a od 31. května 1912 Badeniho ulicí. [60] => [61] => Už od konce 19. století vznikaly projekty reprezentativních vládních a veřejných budov na Letenské pláni. Bylo však potřeba vyřešit dopravní spojení Letné s historickým jádrem Prahy, se [[Staroměstské náměstí|Staroměstským náměstím]]. Letenský svah navazoval na [[Asanace|asanační]] oblast [[Staré Město (Praha)|Starého Města]] a [[Josefov (Praha)|Josefova]]. Architekt a stavitel [[Jan Zeyer]] navrhl Městské radě roku 1893 že se svými společníky zrealizuje širokou asanační třídu směrem k řece (dříve Mikulášská třída, dnes je to [[Pařížská (Praha)|Pařížská třída]]), v jejím pokračování nový most a dále silnici na Letenskou pláň (vyhlídkovou [[Serpentina|serpentinou]]). Součástí návrhu bylo zřízení elektrické dráhy v nové ulici, přes most a dále až ke [[Královská obora|Stromovce]]. Městská rada nepřijala Zeyerovy požadavky a jeho plán nebyl rozpracován.{{Citace monografie [62] => | příjmení = Brůhová [63] => | jméno = Klára [64] => | příjmení2 = [65] => | jméno2 = [66] => | titul = Praha nepostavená [67] => | vydání = 1.vydání [68] => | vydavatel = Praha: Česká technika-nakladatelství ČVUT [69] => | místo = Praha [70] => | rok vydání = 2017 [71] => | počet stran = 348 [72] => | strany = 90–91 [73] => | isbn = 978-80-01-06155-8 [74] => }} [75] => [[Soubor:Praha 2005-09-19 Čechův most-00.jpg|náhled|upright|Čechův most u Letné]] [76] => Nový most v prodloužení později postavené asanační třídy byl vybudován v letech 1905–1908 (dnes je to [[Čechův most]]).Brůhová (2017), s. 94 Návrhy na dopravní spojení s Letnou se lišily v provedení průkopu do letenského svahu: zářez do svahu, prokopání svahu až k jeho rozpůlení anebo vybudování tunelu do svahu (např. projekt [[Jan Koula|Jana Kouly]] z roku 1897, projekty [[Bohumil Hypšman|Bohumila Hypšmana]], [[Antonín Engel|Antonína Engela]], [[Pavel Janák|Pavla Janáka]], [[Jan Šachl|Jana Šachla]] a [[Vlastislav Hofman|Vlastislava Hofmana]] z roku 1909, [[Antonín Balšánek|Antonína Balšánka]] z roku 1918, [[Alois Dryák|Aloise Dryáka]], [[Bedřich Bendelmayer|Bedřicha Bendelmayera]], projekty [[Josef Štěpánek (architekt)|Josefa Štěpánka]] a [[Bohuslav Fuchs|Bohuslava Fuchse]] z roku 1924 a projekty [[Jan Zázvorka starší|Jana Zázvorky]] a [[Ferdinand Fencl|Ferdinanda Fencla]] z roku 1928).{{Citace monografie [77] => | příjmení = Brůhová [78] => | jméno = Klára [79] => | příjmení2 = [80] => | jméno2 = [81] => | titul = Pražské vize: Fantastické stavby,které nikdy nevznikly [82] => | vydání = 1.vydání [83] => | vydavatel = Praha: Nakladatelství Paseka [84] => | místo = Praha [85] => | rok vydání = 2018 [86] => | počet stran = 232 [87] => | strany = 185–197 [88] => | isbn = 978-80-7432-897-8 [89] => }} [90] => [91] => Po připojení předměstí k Praze, Staroměstské náměstí nebylo jíž jediným centrem vnitřní Prahy. Státní regulační komise roku 1924 vytyčila okružní komunikaci od [[Most Legií|mostu Legií]] přes [[Národní (Praha)|Národní třídu]], [[Na příkopě (Praha)|ulici Na Příkopě]] a [[Revoluční (Praha)|Revoluční třídu]] až k [[Štefánikův most|mostu Štefánikovu]], kde se napojovaly [[Rampa|rampy]] na Letnou, cesty po pláni vedly k [[Mariánské hradby|Mariánským hradbám]] a na [[Pražský hrad|Pražský Hrad]]. Rampy měly vést po povrchu letenské stráně a stát se součástí dopravního okruhu, avšak nebyly postaveny.Brůhová (2018), s. 210 [92] => [93] => Dopravní spojení s Letenskou plání se uskutečnilo v roce 1953, kdy byl vybudován [[letenský tunel]] navazující na Štefánikův most.Brůhová (2018), s. 210–213 [94] => [95] => Jednosměrná trojkolejná [[tramvajová smyčka Špejchar]] na místě dřívějších studentských kolejí byla zprovozněna současně s novou [[A (linka metra v Praze)|linkou metra A]] [[13. srpen|13. srpna]] [[1978]] pod vlivem koncepce, v níž tramvaje měly hrát zejména roli napáječů na metro, k pravidelné dopravě sloužila jen do roku 1991. Do léta 2005 zde denně stávala operativní záložní tramvaj z vozovny Vokovice. [[17. únor]]a [[1982]] se stala u vjezdu do smyčky [[Tramvajová nehoda na Špejcharu 1982|vážná dopravní nehoda]], kdy v důsledku převrácení tramvaje typu T1, která najela plnou rychlostí na chybně přestavenou výhybku, zemřelo 7 cestujících, 12 jich bylo těžce zraněno. [96] => [97] => {{Panorama|obrázek=Praha from Letná.jpg|šířka=1000|popisek=Panorama Prahy z Letné}} [98] => [99] => == Shromáždění, sport, zábava == [100] => [[Soubor:Slet1920.jpg|náhled|Všesokolský slet v roce 1920 – v pozadí letenská vodárna]] [101] => [102] => [[Soubor:Praha Sparta.jpg|náhled|Okolí stadionu Sparty]] [103] => Postupem času se z nezastavěné plochy Letenské pláně stalo důležité shromažďovací, zábavní a rekreační místo celé Prahy; již koncem 19. století a zejména pak ve 20. století se zde nacházela některá významná [[sportoviště]], například také první pražská [[Dostihové závodiště|dostihová dráha]], nejdelší klopená [[Velodrom Letná|cyklistická dráha]] v Praze, býval zde i dřevěný [[Stadion Slavie na Letné|fotbalový stadion]] [[SK Slavia Praha|Slavie Praha]] a sletiště pro [[Všesokolský slet|Všesokolské slety]] (II. až IV.), které se tam konaly víceméně pravidelně v šestiletých intervalech od roku 1891, přičemž druhý probíhal převážně na Výstavišti v Královské oboře u příležitosti Jubilejní výstavy. Třetí spojený s Českoslovanskou národopisnou výstavou v roce 1895 se již odehrával na novém sokolském sletišti na Letné. K jubilejnímu IV. sletu všesokolskému v roce 1901, konanému na sletišti Letná od 28. června do 1. července, byla vydána rozsáhlá série kolorovaných pohlednic, zachycující pohledy z Letné na Pražský hrad. V roce 1907 se zde konal velký V. Všesokolský slet, k němuž byla i nově otevřena velká místní Sokolovna již s ročním předstihem a v roce 1912 poslední předválečný šestý [[Všesokolský slet]], kdy na ploše při jen jednom cvičení mužů předvedlo své umění v neděli 30. června současně téměř 12 tisíc Sokolů. Dobové panoramatické fotografie ukazují jejich vyrovnané řady, přítomnost nářadí pro rozcvičování v prostoru mezi cvičištěm a tribunami, a odhadem asi 50 tisíc diváků na zcela zaplněných tribunách (ze strany fotografa bylo dalších 50 tisíc, dámy vždy v slušivých širokých převážně bílých kloboucích, snímky byly ve formátu A3 reprodukovány jako příloha kalendáře na rok 1913). Tento Slet byl také natáčen firmou „Kinofa“ a jako téměř hodinový film byl promítán v kinech. [104] => [105] => Na poválečný VII. všesokolský slet (1920) dojížděl již na koni Hektorovi denně prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masaryk]]. Tribuny byly rozšířeny až k letenské vodárně pro 150 000 diváků. [[Sokol (spolek)|Sokolská]] vystoupení sledoval T.G. Masaryk se svou ženou paní Charlottou ze zvláštní kryté tribuny. Zájem diváků o slet v nové republice, podpořený panem prezidentem, se stal do té doby nevídaným. Bylo jasné, že pro další slety Letenská kapacita nepostačuje, a proto byl pro výstavbu nového sletiště vyhledán Strahov (1926). [106] => [107] => Kromě toho se zde konaly [[vojenská přehlídka|vojenské přehlídky]], [[Demonstrace (protest)|manifestace]], zejména od roku 1977 každoroční [[Svátek práce|prvomájové průvody]], ale i protestní [[demonstrace (protest)|demonstrace]]. V mrazivé sobotě a neděli 25. i 26. listopadu 1989 se zde shromáždilo téměř 800 000 lidí a tyto dny se staly zlomovými v [[Sametová revoluce|sametové revoluci]], protože jako první z masových shromáždění toho týdne byly celé přenášeny přímým přenosem [[Československá televize|Československé televize]]. Před zcela zaplněnou plání v sobotu 21. dubna 1990 zde sloužil [[Celebrant|koncelebrovanou]] mši papež [[Jan Pavel II.]] při své první návštěvě Československa (jako „Svatý otec“, v roce 1974 se jako arcibiskup kardinál Karol Wojtyla účastnil v Litoměřicích pohřbu [[Štěpán Trochta|Štěpána Kardinála Trochty]], bojovníka proti fašizmu i komunizmu). [108] => [109] => Místo také občas slouží též coby stanoviště pro pořádání cirkusových představení. Pořádají se zde také přehlídky [[modelářství|modelářské]] činnosti, dětské [[drakiáda|drakiády]] a jiné podobné společenské akce náročné na volný prostor. Velká plocha Letenské pláně ostatně dodnes láká mnohé amatérské sportovce ke sportovním hrám všeho druhu (fotbal, [[lakros]], vybíjená, tenis, badminton apod.). [110] => [111] => Dnes je Letenská pláň vnímána spíše jako rekreační oblast, přehlídky či demonstrace se zde konají již velmi zřídka, avšak ku příkladu 23. 6. 2019 a 16. 11. 2019 na letenské pláni demonstrovalo okolo 250 000 lidí při demonstracích pořádaných spolkem [[Milion chvilek pro demokracii]], namířených především proti premiérovi [[Andrej Babiš|Andreji Babišovi]].{{Citace elektronického periodika [112] => | titul = Na Letnou dorazilo 250 tisíc lidí, demonstrace skončila státní hymnou [113] => | periodikum = Nova.cz [114] => | datum_vydání = 2019-11-16 [115] => | url = https://tn.nova.cz/clanek/tisice-lidi-zamirilo-na-letenskou-plan-demonstruji-proti-vlade.html [116] => }} [117] => [118] => == Významné objekty == [119] => [120] => === Uliční síť === [121] => [[Soubor:Praha, Letná, Milady Horákové.jpg|vpravo|náhled|[[Milady Horákové (ulice v Praze)|Ulice Milady Horákové]], hlavní dopravní tepna Letné]] [122] => Páteř letenské komunikační sítě tvoří ve východozápadním směru ulice [[Milady Horákové (ulice v Praze)|Milady Horákové]], která se na [[Letenské náměstí|Letenském náměstí]] štěpí do dvou směrů: rovně s malou odchylkou linie doleva vede [[Veletržní (Praha)|Veletržní ulice]] s provozem [[automobil]]ů, mírně doprava pokračuje s [[Tramvajová trať Strossmayerovo náměstí – Hradčanská – Malovanka|tramvajovou tratí]] ulice Milady Horákové; ta končí na Strossmayerově náměstí proti novogotickému kostelu sv. Antonína postavenému okolo r. 1900, kde ji příčně křižuje ulice Dukelských hrdinů. Od Veletržní se pak o něco dále v podobném úhlu odděluje doleva Strojnická ulice s jednosměrným provozem od Pražského výstaviště. Na Letenské náměstí z jihu vyúsťuje [[Letenský tunel]], na protější straně křižovatky je hlavním tahem [[Korunovační]] ulice, která míří severozápadním směrem do nitra [[Bubeneč|Bubenče]]. Jihovýchodní strání k budovám [[Národní technické muzeum|Národního technického muzea]] stoupá Kostelní ulice. Na východě letenský kopec ohraničuje severojižním směrem ulice Dukelských hrdinů, vedoucí z [[nábřeží kapitána Jaroše]] k [[Pražské výstaviště|Pražskému výstavišti]], na západě vede severojižním směrem z pláně do údolí Badeniho ulice a na ni navazující ulice [[Chotkova silnice|Chotkova]] a pro pěší strmá ulice Pod [[Bruska (Praha)|Bruskou]], lidově zvaná Myší díra. [123] => [124] => === Zástavba ve východní a severní části a Letenská pláň === [125] => [[Soubor:Kostelní od Štvanice-výřez.jpg|náhled|vlevo|Nábřeží Kapitána Jaroše a Kostelní ulice v pohledu přes Vltavu.]] [126] => [[Soubor:Vnitro nova budova.jpg|náhled|Ministerstvo vnitra v ulici Nad Štolou, tzv. kachlíkárna.]] [127] => Ve východní a severní části Letné byly postaveny v souvislých blocích městské domy. Kostelní ulice se jmenuje podle [[Kostel svatého Klimenta (Holešovice)|kostela sv. Klementa]], postaveného v letech 1659–1677 na místě původní románské goticky přestavěné stavby z doby před 13. stoletím, která shořela roku 1603. [128] => [129] => Část zastavěné stráně je charakteristická tupými i ostrými úhly ulic, parcel i domů. Letenská [[secese]] je přehlídkou mnoha různých směrů secesní architektury, od romantismu po purismus. Několik novorenesančních domů zde postavil architekt [[Jan Zeyer]]. V roce 1888 byla dostavěna novorenesanční [[letenská vodárenská věž]] v Korunovační ulici. V roce 1913 přestala sloužit vodárna, v letech 1977–1978 byl zrušen i [[vodojem]] a [[přečerpávací stanice]], dnes jsou ve věži [[klubovna|klubovny]] a [[čajovna]]. Historizující [[sokolovna]] ve Strojnické ulici je z roku 1906, dobudovaná v roce jubilejního V. všesokolského sletu, který se konal v červnu a červenci toho roku právě na Letné. Na rohu ulice Dukelských hrdinů a Kostelní stojí nedaleko hřbitova novorenesanční pražské [[Městské lázně]] z roku 1904. [130] => [131] => V meziválečném období přibyly [[funkcionalismus|funkcionalistické]] stavby, například [[Veletržní palác]] (1928) na východním úpatí a bytové domy [[Zemská banka|Zemské banky]] (1939) s prodejnou [[Baťa]] a [[Kino Oko|kinem Oko]] na východním úbočí Letné. Architekti [[Josef Havlíček]] a [[Otto Kohn]] a [[Karel Kohn]] jsou autory funkcionalistických šestipatrových železobetonových obytných domů „[[Molochov]]“ s keramickým obkladem, plochou střechou a ustupujícím posledním patrem, v ulici Milady Horákové č. o. 72–96 z let 1936–1938. [[Konstruktivismus|Konstruktivistická]] pošta v ulici Milady Horákové pochází z roku 1930. [132] => [133] => Na východní straně Letenské pláně sídlí v konstruktivistické budově od architektů Roškot – Krejcar – Zázvorka z let 1935–1939 (někdy lidově zvané ''kachlíkárna)'' [[Ministerstvo vnitra České republiky]] s novou dostavbou. V těsném sousedství se nachází i budovy [[Národní technické muzeum v Praze|Národního technického muzea]] a [[Národní zemědělské muzeum|Národního zemědělského muzea]], vyprojektované Milanem Babuškou, které byly dokončeny v roce 1941.Brůhová (2018), s. 213 V této části pláně se zanořuje [[Letenský tunel]], který od 26. září 1953 spojuje pláň s nábřežím Edvarda Beneše, nábřežím kapitána Jaroše a [[Štefánikův most|Štefánikovým mostem]]. Po druhé světové válce také vzniklo západně od muzeí [[Gymnázium Nad Štolou]] (1961–1963). [134] => [135] => Koncem 30. let zpracoval architekt [[Josef Gočár]] plán zastavění Letné, který však nebyl realizován. [136] => [137] => [[Soubor:Praha, Letná, Toyota Arena.jpg|vpravo|náhled|Letenská pláň a stadion Sparty [[AXA Arena|epet Arena]]]] [138] => Na severní straně pláně se rozkládá sportovní areál, jemuž dominuje [[Stadion Sparty na Letné|stadion Sparty Praha]]; v současné době se jmenuje [[Generali Arena|epet Arena]]. Před [[Druhá světová válka|2. světovou válkou]] a krátce po ní zde byl i [[Stadion Slavie na Letné|stadion Slavie]]. V dřevních dobách [[dostihový sport|dostihového sportu]] býval na Letné i [[Velodrom Letná|velodrom]] (uvnitř tohoto oválu byly pořádány také klusácké závody) a sokolské sletiště. [139] => [140] => Na severu Letné, v těsném sousedství s [[Buštěhradská dráha|Buštěhradskou dráhou]] a [[Královská obora|Stromovkou]], se nachází [[Akademie výtvarných umění v Praze]] (dokončena 1902). Nedaleko, směrem k Bubenči, stojí novogotický [[Místodržitelský letohrádek]], jehož historie sahá k roku 1261. [141] => [142] => V severozápadní části Letenské pláně je vybudována mimoúrovňová křižovatka [[Tunelový komplex Blanka|tunelového komplexu Blanka]] na vnitřním [[Městský okruh (Praha)|Městském okruhu]], který touto oblastí vede pod zemí. [143] => [144] => V západní části Letenské pláně byla po obrovských škodách vzniklých zatopením Národní knihovny na Starém městě při povodních v r. 2002 plánována výstavba [[Národní knihovna na Letné|nové budovy Národní knihovny]] a v souvislosti s ní zrušení tramvajové smyčky [[Špejchar (Praha)|Špejchar]] a přilehlého parkoviště autobusů. Z různých důvodů nakonec z tohoto projektu sešlo. [145] => [146] => === Letenské sady === [147] => {{Podrobně|Letenské sady}} [148] => [[Soubor:Praha, Letná, socha oblázku.jpg|náhled|vlevo|Socha oblázku]] [149] => [[Soubor:Letenský kolotoč.JPG|náhled|[[Letenský kolotoč]] je nejstarší dochovaný kolotoč v Evropě]] [150] => [[Soubor:Praha, Hradčany - Gogolova (Letenské sady).jpg|náhled|Gogolova ulice u Letenských sadů]] [151] => [[Soubor:Praha, Letná, Metronom.jpg|náhled|[[Pražský metronom|Metronom]] na podstavci po [[Stalinův pomník|Stalinově pomníku]]]] [152] => Původ Letenských sadů je kladen do roku [[1860]]. V jihovýchodní části sadů se od roku 1960 nachází významná památka, tzv. [[Československý pavilon na Světové výstavě 1958|Bruselská restaurace]], přemístěná sem z výstavy [[Světová výstava 1958|Expo 58]] v [[Brusel]]u, která je součástí tehdejšího výstavního komplexu Československa. Do poloviny roku 1991 ještě jako restaurace sloužila, poté zcela zchátrala. Po z památkového hlediska sporné rekonstrukci slouží od roku [[2001]] jako kanceláře reklamní agentury. Vlastní výstavní Bruselský pavilon ve tvaru tří prosklenými křídly propojených kubusů bez oken byl znovu postaven na [[Výstaviště Praha|Pražském výstavišti]], kde na podzim 1991 vyhořel a poté byl stržen. Budova restaurace byla zanesena na Seznam světového kulturního dědictví [[UNESCO]]. [153] => [154] => V místech bývalé horní stanice [[Lanová dráha na Letnou|letenské lanovky]] a bývalého depa a výchozí stanice Křižíkovy [[Elektrická dráha na Letné v Praze|letenské tramvaje]] z roku [[1891]] stojí novorenesanční [[Letenský zámeček]] z roku [[1863]] s komplexem restaurací a na opačném konci parku novobarokní [[Hanavský pavilon]]. U zámečku stojí budova [[Letenský kolotoč|novorenesančního kolotoče]], který byl původně pavilonem Jubilejní zemské výstavy roku 1891 a v roce [[1894]] byl přemístěn na nynější místo; v roce 1994 z něj byl ukraden původní [[orchestrion]]. [155] => [156] => V letech 1949–1955 byl na jižní hraně pláně, s výhledem na Prahu, v rámci [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinova]] [[kult osobnosti|kultu osobnosti]] budován [[Stalinův pomník]], známý pod lidovým názvem ''Fronta na maso''; bylo to celosvětově největší sousoší daného typu. Slavnostně odhalen byl – již po Stalinově smrti a těsně před oficiálním odsouzením jeho kultu – po setmění 1. května 1955, zbourán v listopadu 1962 (odstřelem železobetonové konstrukce). [157] => [158] => Prostory pod pomníkem sloužily po roce [[1989]] krátce jako [[rock]]ový klub označovaný názvem [[Prostory pod Stalinovým pomníkem]], vysílalo odtud i jedno z prvních českých soukromých radií, [[Radio 1|Radio Stalin]], později přejmenované na [[Radio 1]]. Od roku 1991 stojí na původním podstavci pomníku pohyblivý [[Pražský metronom|metronom]] sochaře Vratislava Nováka z roku 1991, postavený zde v rámci [[Všeobecná československá výstava|Všeobecné československé výstavy]]. Na podzim roku [[1999]] před senátními a komunálními volbami vlál na podstavci obří billboard [[Občanská demokratická strana|ODS]] s portrétem [[Václav Klaus|Václava Klause]] v silně nadživotní velikosti. V roce 2000 se konala veřejná soutěž na využití prostoru po pomníku, zvítězila společnost [[Underwater World Oceanarium]] s návrhem [[oceanárium|oceanária]]. Oceanárium však zde nakonec postaveno nebylo, otevřeno bylo v roce 2002 na [[Výstaviště Praha|Výstavišti]] pod názvem Mořský svět. [159] => [160] => === Západní část === [161] => [[Soubor:Hanau pavilion 2.jpg|vpravo|náhled|[[Hanavský pavilon]] v západní části Letenských sadů]] [162] => Na jihozápadní straně Letenské pláně stojí od roku [[1898]] novobarokní [[Hanavský pavilon]], který byl původně také součástí Jubilejní výstavy v roce 1891. Od roku [[1971]] slouží jako restaurace. Patří k němu i vyhlídková terasa. [163] => [164] => [[Soubor:Israel embassy Prague 2318.jpg|náhled|vlevo|Velvyslanectví [[Izrael]]e v ulici Na Špejcharu (Badeniho)]] [165] => Naproti tramvajové smyčce Špejchar se nachází několik menších [[Vila|vil]] z přelomu 19. a 20. století, část ve značně zchátralém stavu, z nichž některé už demolici podlehly a další čeká kvůli nové výstavbě, například [[Tunel Blanka|tunelu Blanka]]. V sousedství tramvajové smyčky je blok domů, z nichž rohový dům Milady Horákové č. o. 95 je bývalá legendární [[restaurace Na Špejchaře]], původně [[zájezdní hostinec]] z poloviny 19. století, a je od roku [[1991]] užíván jako misijní dům [[Církev Ježíše Krista svatých posledních dní|mormonskou církví]]. Ze zadní strany téhož vilového bloku je významné zejména [[velvyslanectví]] [[Izrael]]e, které do režimu v oblasti výrazně zasahuje mj. bezpečnostními opatřeními, například částečným trvalým uzavřením ulice Na Špejcharu. V ulici Na Špejcharu má své pražské sídlo též [[Obec křesťanů]]. [166] => [167] => V jihozápadní části Letenské pláně se nalézají [[Letenské sady]], na bývalé [[Bašta sv. Máří Magdaleny|baště sv. Máří Magdaleny]] [[Kramářova vila]] (postavena 1908–1914), skalnatá přírodní památka [[Letenský profil]] a zbytky barokního opevnění Prahy, navazuje bývalá [[bašta sv. Tomáše]], nyní zastavěná vilami. Původně [[Letenský hřbet]] pokračoval dále k dnešním [[Chotkovy sady|Chotkovým sadům]], [[Královská zahrada|Královské zahradě]] a [[Mariánské hradby|Mariánským hradbám]], ale zčásti ho oddělily dva dopravní průkopy: nejprve tzv. Myší díra (proražená po roce [[1620]] na popud [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]]), a později [[Chotkova silnice]] (1831). [168] => [169] => === Nábřeží === [170] => Po jižním úpatí Letné vede [[nábřeží Edvarda Beneše]] a [[nábřeží kapitána Jaroše]], které s centrem Prahy spojují [[Štefánikův most|Štefánikův]] a [[Čechův most]]. Na nábřeží stojí přemístěná [[Kaple svaté Máří Magdaleny (Holešovice)|Kaple svaté Máří Magdaleny]], bývalá [[Občanská plovárna]] (dříve nazývaná též Plovárna pod Letnou) a v místech bývalé vojenské plovárny, na okraji [[Malá Strana|Malé Strany]], nynější budova vlády nazývaná podle původního určení [[Strakova akademie]]. [171] => Malý pomníček na domě poblíž „Krále železnic“ u vyústění ulice Dukelských hrdinů připomíná, že zde žil jeden z posledních popravených totalitním režimem z čistě politických důvodů [[Vladivoj Tomek]], jehož trest byl vykonán již v právě nově pojmenované ČSSR v symbolické datum 17. listopadu 1960. [172] => [173] => == Odkazy == [174] => [175] => === Reference === [176] => [177] => [178] => === Související články === [179] => * [[Letenská lanová dráha]] [180] => * [[Letenské sady]] [181] => * [[Letenský blob]] [182] => * [[Letenský profil]] [183] => * [[Letenský tunel]] [184] => * [[Letenský zámeček]] [185] => [186] => === Externí odkazy === [187] => * {{Commonscat|Letná (Prague)}} [188] => * {{Wikislovník|heslo=Letná}} [189] => * {{Otto|heslo=Letná}} [190] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Letné pole}} [191] => * Václav Kostlán: [https://web.archive.org/web/20050830070329/http://www.tenzor.cz/praha/letna/letna.htm Článek o Letné a její historii], BEGIN, 25. 12. 2002 [192] => * Ivan P. Muchka: [https://web.archive.org/web/20110806135345/http://www.nkp.cz/files/tz_soutez_letna.doc Letenská pláň a její genius loci], 16. 5. 2006 [193] => * [https://web.archive.org/web/20071014012939/http://www.zachranmeletnou.cz/ Zachraňme Letnou], aktivistické stránky obsahující mnoho článků o projektech na Letné [194] => * [http://www.letnasobe.cz/ Letná Sobě!], nezávislé sdružení upozorňující na hrubé zacházení s veřejným prostorem na Letné [195] => * [https://web.archive.org/web/20130403192651/http://www.letenskarevue.cz/ Letenská revue], web zaměřující se na kulturní a literární aktivity na Letné [196] => [197] => {{Původní pražské vrchy}} [198] => {{Autoritní data}} [199] => [200] => {{Portály|Praha}} [201] => [202] => [[Kategorie:Letná| ]] [203] => [[Kategorie:Holešovice]] [204] => [[Kategorie:Místa v Bubenči]] [205] => [[Kategorie:Čtvrti v Praze]] [206] => [[Kategorie:Hory a kopce v Praze]] [207] => [[Kategorie:Hory a kopce v Pražské plošině]] [208] => [[Kategorie:Kopce pod 1000 metrů v Česku]] [] => )
good wiki

Letná

Letná je pražská čtvrť, která se pyšní svojí krásnou polohou na svahu nad Vltavou. Tato oblast se může pochlubit nádhernými parky, zelenými prostory a historickými budovami, které společně vytvářejí příjemnou atmosféru.

More about us

About

Tato oblast se může pochlubit nádhernými parky, zelenými prostory a historickými budovami, které společně vytvářejí příjemnou atmosféru. Je známá rozmanitými kulturními a společenskými akcemi, které přitahují návštěvníky i místní obyvatele. V srdci Letné se nachází Letenské sady, které nabízejí úchvatné výhledy na historické centrum města. To je ideální místo pro relaxaci, pikniky nebo sportovní aktivity. Čtvrť je proslulá také svou výbornou dostupností a bohatou nabídkou restaurací a kaváren, které uspokojí různé chutě. Letná má skvělou komunitu, která se zapojuje do různých projektů a aktivit, čímž přispívá k jejímu rozvoji. V posledních letech se stala centrem moderní kultury s thriving uměleckou scénou, což přitahuje talentované lidi a kreativní myslitele. Je to místo, kde se potkávají různé generace a kultury, což obohacuje místní život. Celkově je Letná vstřícným a dynamickým místem, které spojuje krásu přírody s bohatou historií a moderním duchem, což z ní činí atraktivní čtvrť pro všechny, kteří se chtějí podívat na Prahu z optimistické perspektivy.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Královská obora','Štefánikův most','Chotkova silnice','Bubeneč','Letenské sady','Letenský tunel','Stadion Slavie na Letné','nábřeží kapitána Jaroše','Albrecht z Valdštejna','Velodrom Letná','Letenský profil','Elektrická dráha na Letné v Praze'

Bubeneč