Array ( [0] => 15539846 [id] => 15539846 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Levoboček [uri] => Levoboček [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Levoboček''' (hanlivě '''bastard''', dříve též '''panchart'''[[PSJČ]], [[SSJČ]]: heslo ''bastard'' a ''panchart'') je označení pro [[manželství|nemanželského]] [[potomek|potomka]]. Nemanželští synové panovníků byli označováni jako ''nelegitimní'' (vlastně v rozporu se zákonem, právem), což v praxi znamenalo, že pokud nebyli přijati za vlastní, neměli dědičné právo na [[trůn]] ani [[pozůstalost]]. Jako nelegitimní bývají označováni také potomci [[papež]]ů (zejména v renesanci). [1] => [2] => == Pojmenování == [3] => „Bastard“ (latinsky ''bastardus'', [[francouzština|fr.]] ''bâtard'' nejistého původuNejpravděpodobnější se zdá původ z germánského ''*banstu-'' „druhá manželka nižší úrovně“; pochybné se zdá být též uváděný význam „dítě [[soumar]]ského sedla“ z pozdně lat. ''bastum'' (fr. ''bât'') stejně jako původ od gótského ''*bansti'' „stodola“. {{Citace monografie [4] => | příjmení = Lagorgette [5] => | jméno = Dominique [6] => | titul = Bâtard et fils a putain : du titre à l’insulte : Étude diachronique des insultes par ricochet sur la filiation illégitime (xie-xvie s.)1 [7] => | url = http://books.openedition.org/pur/44790 [8] => | editoři = Carole Avignon [9] => | vydavatel = Presses universitaires de Rennes [10] => | místo = Rennes [11] => | edice = Histoire [12] => | jazyk = fr [13] => | strany = 421–438 [14] => | isbn = 978-2-7535-5547-1 [15] => }}) je původně označení pro nelegitimního potomka šlechtického rodu, nemanželského syna (levobočka), později i každého míšence a v některých jazycích i pro [[Křížení|křížence]], například [[Němčina|německy]] křížený [[Pes domácí|pes]] ''der Bastardhund''.{{Fakt/dne|20100802184741}} V raném středověku původně označení „bastard“ nemělo hanlivý příznak, například [[Vilém I. Dobyvatel|Vilém Normanský]] se tak sám označoval: „Ego Guillelmus, cognomento bastardus“.Ottův slovník naučný, heslo ''Bastard'' [16] => [17] => Označení „panchart“, bylo do češtiny převzato z [[němčina|německého]] ''Banchart'' („zrozený na lavici“). Hanlivé "parchant" pak vzniklo přesmykem a v současnosti označuje osobu jednání podlého, nemorálního. Kromě toho se dříve používalo slovo „kopřivák“, což vyjadřovalo, že dítě bylo zplozeno „v [[Kopřiva|kopřivách]]“, nikoli v manželském loži (v manželském svazku). Ovšem v [[typografie|typografii]] se slovo „panchart“ nebo „parchant“ (neživ. „parchanty“) používá jako označení pro sazečskou chybu – začíná-li stránka nebo sloupec posledním krátkým řádkem odstavce (tzv. [[sirotek (typografie)|sirotek]]), případně končí-li stránka samostatným nadpisem nebo prvním řádkem odstavce (tzv. vdova).{{Citace elektronického periodika [18] => | titul = Parchanty - vdova (widow), sirotek (orphan) [19] => | periodikum = www.nabla.cz [20] => | url = https://www.nabla.cz/obsah/cestina/clanky/parchanty-vdova-sirotek.php [21] => | datum přístupu = 2023-05-20 [22] => }} [23] => [24] => Archaické označení „sebranec“ ve starší české právní literatuře např. užíval [[Brikcí z Licka]]. Dosud je znám díky novele Zikmunda Wintera ''[[Rozina Sebranec]]'', který dal vzniknout i stejnojmenné divadelní inscenaci a [[Rozina sebranec (film)|filmu]]. [25] => [26] => Označení „ouhonče“ i „auhonče“ (nemanželské dítě) se vyskytuje v dokumentech [[Státní oblastní archiv v Třeboni|třeboňského archivu]]. Matky nemanželského dítě jsou v [[Třeboň|třeboňských]] archivních knihách označeny symbolem [[Podkova|podkovy]].{{Citace monografie [27] => | příjmení = Čechura [28] => | jméno = Jaroslav [29] => | odkaz na autora = Jaroslav Čechura [30] => | titul = Sex v době temna: sexuální život na českém jihu v prvním století Schwarzenberků (1660-1770) [31] => | vydání = [32] => | vydavatel = Rybka Publishers [33] => | místo = Praha [34] => | rok vydání = 2015 [35] => | počet stran = 654 [36] => | strany = 12–13 [37] => | isbn = 978-80-87950-14-2 [38] => }} [39] => [40] => == Známí levobočci == [41] => * [[Mikuláš I. Opavský]], syn českého krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] a zakladatel [[Opavští Přemyslovci|opavské větve]] [[Přemyslovci|Přemyslovců]] [42] => * [[Jan Volek]], olomoucký biskup, syn českého krále [[Václav II.|Václava II.]] [43] => * [[Jánoš Korvín|Jan Korvín]], syn uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše]], který po otcově smrti neúspěšně usiloval o královský titul.[[Malá československá encyklopedie]], heslo ''Jan Korvín'' [44] => * [[Vilém I. Anglický]], anglický král a normanský vévoda [45] => * [[Ludvík August, vévoda z Maine]], oblíbený syn [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] [46] => [47] => == Odkazy == [48] => === Reference === [49] => [50] => [51] => === Externí odkazy === [52] => * {{Wikislovník|heslo=levoboček}} [53] => [54] => {{Pahýl}} [55] => {{Autoritní data}} [56] => [57] => [[Kategorie:Levobočci| ]] [58] => [[Kategorie:Právní dějiny]] [59] => [[Kategorie:Rodina]] [60] => [[Kategorie:Slova a výrazy]] [] => )
good wiki

Levoboček

Levoboček (hanlivě bastard, dříve též panchart) je označení pro nemanželského potomka. Nemanželští synové panovníků byli označováni jako nelegitimní (vlastně v rozporu se zákonem, právem), což v praxi znamenalo, že pokud nebyli přijati za vlastní, neměli dědičné právo na trůn ani pozůstalost.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'manželství','Pes domácí','Ludvík August, vévoda z Maine','Matyáš Korvín','Václav II.','Přemyslovci','Přemysl Otakar II.','Státní oblastní archiv v Třeboni','Rozina Sebranec','Podkova','Brikcí z Licka','sirotek (typografie)'

Manželství

Manželství je právní instituce, která umožňuje dvěma osobám uzavřít právoplatný svazek.

Podkova

Přemyslovci