Array ( [0] => 14861829 [id] => 14861829 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Levonice [uri] => Levonice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Levonice jsou drobné vodní rostliny, patřící do rodu Lemna, které jsou rozšířeny po celém světě. Jsou to jedny z nejmenších a nejjednodušších kvetoucích rostlin na světě. Levonice mají tvar plovoucích listů a rostou v zarostlých nebo pomalu tekoucích vodních nádržích, jako jsou jezera, rybníky nebo říčky. Tvoří husté koberečky na hladině vody a vytvářejí ideální prostředí pro růst řady vodních organismů. Levonice jsou také schopny rychlé reprodukce a mohou se rozšířit vodou, větrem nebo zvířaty. V České republice se levonice vyskytují hojně a jsou považovány za neinvazivní druh. Levonice mají různé druhy a poddruhy, které se liší velikostí a tvarem listů. Jsou vyhledávány také jako akvarijní rostliny nebo jako součást různých biologických experimentů. [oai] => Levonice jsou drobné vodní rostliny, patřící do rodu Lemna, které jsou rozšířeny po celém světě. Jsou to jedny z nejmenších a nejjednodušších kvetoucích rostlin na světě. Levonice mají tvar plovoucích listů a rostou v zarostlých nebo pomalu tekoucích vodních nádržích, jako jsou jezera, rybníky nebo říčky. Tvoří husté koberečky na hladině vody a vytvářejí ideální prostředí pro růst řady vodních organismů. Levonice jsou také schopny rychlé reprodukce a mohou se rozšířit vodou, větrem nebo zvířaty. V České republice se levonice vyskytují hojně a jsou považovány za neinvazivní druh. Levonice mají různé druhy a poddruhy, které se liší velikostí a tvarem listů. Jsou vyhledávány také jako akvarijní rostliny nebo jako součást různých biologických experimentů. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Levonice [2] => | obrázek = Levonice příjezd od Lišan.jpg [3] => | popisek = Levonice od Lišan [4] => | charakter = malá vesnice [5] => | PSČ = 440 01 [6] => | obec = [[Postoloprty]] [7] => | okres = Louny [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | katastrální území = Levonice [10] => | rozloha = 2,74 [11] => | nadmořská výška = [12] => }} [13] => '''Levonice''' jsou malá vesnice, část města [[Postoloprty]] v [[Okres Louny|okrese Louny]]. Nachází se asi 3 km na jihozápad od Postoloprt. Levonice jsou také název katastrálního území o rozloze 2,74 km². [14] => [15] => == Název == [16] => Původní tvar názvu ''Levynice'' byl odvozen z osobního jména Levyňa ve významu ves lidí Levyňových. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: in villa Leuuinici (před rokem 1212), Lewinice (1238), Lewonicz (1358), Levunice (1450), Lewonicze (1559) a Lewanitz nebo Lewonicze (1787). [17] => [18] => == Historie == [19] => Všeobecně přijímaný rok 1183 [[První písemná zmínka|první písemné zmínky]] o vesnici je založený na omylu [[Antonín Profous|Antonína Profouse]]. Ten Levonice ztotožnil s Lebeunicemi, vyskytujícími se na listině z téhož roku, kterou kníže [[Bedřich (kníže)|Bedřich]] potvrdil darování [[Kladrubský klášter|kladrubskému klášteru]], učiněné dříve pražským biskupem [[Daniel I.|Danielem]] a knížetem [[Vladislav II.|Vladislavem II.]] Ale již editor listiny [[Gustav Friedrich]] věděl, že se jednalo o [[Liběvice]], zaniklou vesnici mezi [[Horní Kozolupy|Horními Korozlupy]] a [[Černošín|Černošínem]], z níž zbyla pouze samota.{{Citace monografie [20] => | příjmení1 = Friedrich [21] => | jméno1 = Gustav [22] => | titul = Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae sv. I, 805–1197 [23] => | url = https://sources.cms.flu.cas.cz/src/index.php?s=v&cat=2&bookid=1244&page=434 [24] => | místo = Praha [25] => | rok = 1907 [26] => | počet_stran = 567 [27] => | strany = 422 [28] => }} V listině se vyskytují výhradně západočeské lokality a Liběvice jsou od Kladrub vzdálené asi 15 kilometrů. [29] => [30] => Poprvé se Levonice objevují teprve na opisu listiny, ve které [[nejvyšší stolník]] jménem Soběhrd, syn Bezpremův, vyměnil s [[Břevnovský klášter|břevnovskými benediktiny]] svůj majetek v Levonicích za vesnici [[Chylice (Útvina)|Chylice]]. Listina není datovaná, z obecných souvislostí se její vznik klade těsně před rok 1212. Jedním ze svědků na listině byl žatecký [[purkrabí]] Heřman. Součástí Soběhrdova majetku v Levonicích byl i tok Ohře a ostrov.{{Citace monografie [31] => | příjmení1 = Friedrich [32] => | jméno1 = Gustav [33] => | titul = Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae II, 1197–1230 [34] => | url = https://sources.cms.flu.cas.cz/src/index.php?s=v&action=jdi&cat=2&bookid=1243&page=397&action_button=%F0%9F%93%96%EF%B8%81 [35] => | místo = Praha [36] => | rok = 1912 [37] => | počet_stran = 577 [38] => | strany = 397–398 [39] => }} První přesně datovaná písemná zmínka o vsi tak pochází až z roku 1238. Tehdy vyměnil [[purkrabí]] na [[Loket (hrad)|Lokti]] Sulislav s povolením krále [[Václav I.|Václava I.]] svůj majetek v Levonicích za [[Mradice]].{{Citace monografie [40] => | příjmení1 = Erben [41] => | jméno1 = Karel Jaromír (ed) [42] => | titul = Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae I, 600–1253 [43] => | url = https://sources.cms.flu.cas.cz/src/index.php?s=v&action=jdi&cat=8&bookid=222&page=443&action_button=%F0%9F%93%96%EF%B8%81 [44] => | vydavatel = Královská česká společnost nauk [45] => | místo = Praha [46] => | rok = 1855 [47] => | počet_stran = 813 [48] => | strany = 443 [49] => }} Vesnice tak celá přešla pod jednoho majitele. [50] => [51] => Neznámo kdy se majitelem vesnice stal [[Porta Apostolorum|postoloprtský klášter]]. Muselo k tomu ale dojít před rokem 1324. Tehdy totiž konvent pronajal pole v poloze Luh v Levonicích [[Louny|lounskému]] měšťanu Bertholdovi.{{Citace monografie [52] => | příjmení1 = Roedl [53] => | jméno1 = Bohumír [54] => | příjmení2 = Mach [55] => | jméno2 = Václav [56] => | titul = Postoloprtsko [57] => | vydavatel = Digon [58] => | místo = Louny [59] => | rok = 2021 [60] => | počet_stran = 199 [61] => | strany = 115 [62] => | isbn = 978-80-87019-24-5 [63] => }} (Dále jen Roedl 2021). Po vypálení kláštera roku 1420 vesnici ovládlo město Louny, které zde začalo vybírat poddanské dávky. V letech 1450–1454 žilo v Levonicích čtrnáct poplatníků. Rychtářem byl Enoch, největšími sedláky Blažek, Jíra Chudý, rychtářův bratr Jíra a Havel Kaucký, kteří ročně platili po třiceti [[groš]]ích.{{Citace monografie [64] => | příjmení1 = Vaniš [65] => | jméno1 = Jaroslav (ed) [66] => | titul = Kniha počtů královského města Loun z let 1450–1472 a 1490–1491 [67] => | vydavatel = Academia [68] => | místo = Praha [69] => | rok = 1979 [70] => | počet_stran = 966 [71] => | strany = 160 [72] => }}[[File:Levonice náves.JPG|thumb|Náves]] [73] => [74] => Během procesu revize pozemkové držby po husitských válkách nebyly Louny schopné prokázat, jakým způsobem Levonice nabyly. Proto je musely v roce 1454 prostřednictvím zemského správce [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] spolu s většinou ostatních vesnic, patřících před tím klášteru, vrátit státu. V roce 1469 Jiří z Poděbrad – tehdy už král – Levonice z bývalého klášterního panství vyjmul a zastavil je manželům Albrechtovi z Hořešovic a Ofce z Tuchořic. Za jejich života, v roce 1474, se poprvé připomíná levonická [[tvrz]]; proto bývá Albrecht považován za jejího stavitele. [[Krabicové z Veitmile|Páni z Veitmile]] získali Levonice v roce 1502. Tehdy jim prodali synové Jiřího z Poděbrad celé bývalé dominium postoloprtského kláštera; jejich otec jim je daroval v roce 1465.{{Citace monografie [75] => | příjmení1 = Veselý [76] => | jméno1 = Johann [77] => | titul = Geschichte der fürstlich Schwarzenberg´schen Domaine Postelberg [78] => | vydavatel = vlastním nákladem [79] => | místo = Praha [80] => | rok = 1893 [81] => | počet_stran = 160 [82] => | strany = 17–18 [83] => }} (Dále jen Veselý 1893). Veitmilové sídlili na [[Postoloprty (zámek)|postoloprtském zámku]] a zdejší tvrz postupně zanikla. Součástí postoloprtského panství byly Levonice až do roku 1848. [84] => [85] => 26. října 1602 vypukl v Levonicích požár, při němž až na dvě stavení, dvě kůlny a jednu stodolu lehla popelem celá vesnice. Událost vzbudila v okolí velký rozruch a zaznamenal ji i lounský kronikář Pavel Mikšovic.Roedl 2021, s. 116. Sotva se vesnice stačila z této katastrofy vzpamatovat, vypukla [[třicetiletá válka]]. Po jejím skončení bylo podle [[berní rula|berní ruly]] z roku 1654 osídleno jen osm statků, zbytek tvořily poustky. V popisu vesnice se uvádí "''Ta ves na stavení ruinirovaná''". Pozdější vpisky do operátu uvádějí ještě požár z roku 1671, při němž vyhořela čtyři hospodářství.{{Citace monografie [86] => | příjmení1 = Lišková [87] => | jméno1 = Marie (ed) [88] => | titul = Berní rula, sv. 33, díl 2, Kraj žatecký [89] => | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství [90] => | místo = Praha [91] => | rok = 1954 [92] => | počet_stran = 771 [93] => | strany = 354 [94] => }} [95] => [96] => Není známo, která z levonických vrchností založila poblíž vesnice [[bažantnice|bažantnici]] – hon na [[bažant]]y byl mezi šlechtou rozšířený už v 16. století. V literatuře je poprvé uvedena k roku 1684.Veselý 1893, s. 53. Rozkládala se po obou stranách odbočky na Levonice z postoloprtské silnice.[[File:Levonice kaple 24.jpg|thumb|left|upright||Kaple z roku 1829]] V jejím areálu ležel rybník Podkova, zakreslený na mapě 1. vojenského mapování z 60. let 18. století.{{Citace elektronické monografie [97] => | titul = I. vojenské (josefské) mapování - Čechy, mapový list č.70 [98] => | url = http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c070 [99] => | vydavatel = Laboratoř geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně [100] => | datum_přístupu = 11. 1. 2022 [101] => | místo = Ústí nad Labem [102] => }} V jeho blízkosti stála myslivna. V roce 1792 prošla bažantnice rozsáhlou rekonstrukcí. Během honu 17. října 1797 zde bylo zastřeleno 1 291 zajíců. Na podzim roku 1813, za [[napoleonské války|napoleonských válek]], ruští a pruští vojáci, ubytovaní přímo ve vsi, stavy zvěře v levonické bažantnici zdecimovali. Nicméně její počty se podařilo brzy obnovit, takže v průběhu roku 1817 zde bylo uloveno 1 912 bažantů.Veselý 1893, s. 55–57. Bažantnictví na Postoloprtsku zaniklo po zrušení [[Patrimoniální správa|patrimoniální správy]] v polovině 19. století, kdy byla také vysušena Podkova. [103] => [104] => V roce 1828 žilo v Levonicích ve 22 domech 116 obyvatel. Dařilo se chmelařství. Poblíž byl vysázený ovocný sad s devíti sty stromy. Bažantnice se rozkládala na ploše 24 hektarů.{{Citace monografie [105] => | příjmení1 = Ponfikl [106] => | jméno1 = Josef Eduard [107] => | titul = Vollständiger Umriß einer Topographie des Königreichs Böhmen. Saazer Kreis [108] => | url = https://books.google.de/books?id=ADVeAAAAcAAJ&pg=PA424&hl=cs&source=gbs_toc_r&cad=3#v=onepage&q&f=false [109] => | místo = Praha [110] => | rok = 1828 [111] => | počet_stran = 768 [112] => | strany = 429 [113] => }} [114] => Prvním voleným starostou se v roce 1850 stal Franz Skuthan. Nejstarším spolkem ve vsi byli hasiči, založení v roce 1902. Spořitelní spolek vznikl o dva roky později. Na počátku 20. století v Levonicích působili dva ševci a truhlář. Ve vsi byl také obchod a dvě hospody.{{Citace monografie [115] => | příjmení1 = Tutte [116] => | jméno1 = Karl [117] => | titul = Der politische Bezirk Saaz. Eine Heimatkunde [118] => | vydavatel = Verlag des Bezirks-Lehrer-Vereins in Saaz [119] => | místo = Žatec [120] => | rok = 1904 [121] => | počet_stran = 918 [122] => | strany = 818 [123] => }} (Dále jen Tutte 1904). [124] => [125] => I za [[1. republika|1. republiky]] žili v Levonicích převážně Němci. Češi se zde v [[Pozemková reforma v Československu|pozemkové reformě neuplatnili]]. V roce 1930 se k české národnosti ze 169 obyvatel hlásilo jen 37 osob. České děti proto chodily do menšinové školy v Postoloprtech.Roedl 2021, s. 118. [126] => [127] => V červnu 1945 byla v místní bažantnici pohřbena část obětí [[Postoloprtský masakr|postoloprtského masakru]].{{Citace elektronické monografie [128] => | příjmení1 = Blažek [129] => | jméno1 = Jan [130] => | titul = Masakru v Postoloprtech unikl díky českému sousedovi. Příběh Kurta Kempeho [131] => | url = https://www.pametnaroda.cz/cs/magazin/stalo-se/masakru-v-postoloprtech-unikl-diky-ceskemu-sousedovi-pribeh-kurta-kempeho [132] => | vydavatel = Paměť národa [133] => | datum_vydání = 26. 5. 2020 [134] => | datum_přístupu = 11. 1. 2022 [135] => }} Mnoho Němců zde také bylo popraveno.{{Citace elektronické monografie [136] => | příjmení1 = Hertl [137] => | jméno1 = David [138] => | titul = Rok 1945: Vyrovnávání účtů. Případ největšího vraždění Němců se odehrál v Postoloprtech [139] => | url = https://plus.rozhlas.cz/rok-1945-vyrovnavani-uctu-pripad-nejvetsiho-vrazdeni-nemcu-se-odehral-v-7615828 [140] => | vydavatel = Český rozhlas [141] => | datum_vydání = 19. 9. 2018 [142] => | datum_přístupu = 11. 1. 2022 [143] => }} [144] => [145] => == Urbanismus vesnice == [146] => [[File:Levonice 1765.jpg|thumb|Vesnice na mapě prvního vojenského mapování z poloviny 60. let 18. století]] [147] => [[File:Levonice 1843.jpg|thumb|Levonice na stabilním katastru z roku 1843]] [148] => [149] => [[Lokátor|Lokační]] půdorys Levonic je jednotný a přehledný. V základních rysech zachovává podobu, kterou mu vtiskl [[vrcholný středověk]]. Je tudíž pravděpodobné, že nová lokace, která nahradila původní uspořádání, je dílem postoloprtského kláštera. Náves je přístupná pouze ze severu. Obklopená je paprsčitě uspořádanými usedlostmi na pevně vyměřených [[parcela|parcelách]], které tvoří pravidelný ovál. Na východní straně byly Levonice chráněny ramenem Ohře, z něhož se dochoval malý rybník. Mezi ramenem a hlavním tokem řeky se nacházel ostrov, zmíněný už ve smlouvě z roku 1212. Podobu říčního ramene zachycuje mapa [[První vojenské mapování|prvního vojenského mapování]] z šedesátých let 18. století. Někde na jeho břehu, zřejmě v sousedství stávající kaple svatých Petra a Pavla, stálo panské sídlo, v pramenech doložené v 15. století. Levonice představují kompaktní soubor venkovské architektury, vzniklé v rozmezí od 19. do poloviny 20. století. Vily movitých [[chmelařství|chmelařů]] zastupují čp. 2 a 9. Největší architektonickou hodnotu Levonic představuje soubor hospodářských stavení, která svými zadními trakty vymezují [[intravilán]] vesnice. Ve vsi se zachovaly rovněž chmelové [[sušárna|sušárny]], [[stáj]]e a kolny.{{Citace monografie [150] => | příjmení1 = Pešta [151] => | jméno1 = Jan [152] => | titul = Encyklopedie českých vesnic IV, Ústecký kraj [153] => | vydavatel = Nakladatelství Libri [154] => | místo = Praha [155] => | rok = 2009 [156] => | počet_stran = 351 [157] => | strany = 128 [158] => | isbn = 978-80-7277-151-6 [159] => }} [160] => [161] => == Pamětihodnosti == [162] => Na východní straně návsi, ukrytá mezi stromy, stojí kaple svatých Petra a Pavla. Byla postavena v roce 1829 nákladem obce za 552 zlatých. O šest let později byla rozšířena. Ve věžičce se na začátku 20. století nacházel zvon z roku 1698, přenesený sem neznámo odkud. Byl dílem zvonaře Johanna Baltazara Cromelliho z [[Ústí nad Labem]].Tutte 1904, s. 819. [163] => [164] => == Obyvatelstvo == [165] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [166] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a [[Dům|domů]] mezi lety 1869 a 2011 [167] => |- [168] => ! [169] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [170] => |- style="white-space:nowrap" [171] => ! align="left" | Obyvatelé [172] => | 159 || 186 || 177 || 184 || 157 || 140 || 169 || 83 || 70 || 59 || 44 || 27 || 37 || 64 [173] => |- style="white-space:nowrap" [174] => ! align="left" | Domy [175] => | 24 || 26 || 27 || 39 || 42 || 41 || 30 || 26 || 17 || 16 || 14 || 18 || 24 || 25 [176] => |} [177] => [178] => == Galerie == [179] => [180] => File:Levonice domy na návsi.JPG|Domy na návsi [181] => File:Levonice sušárna chmele.JPG|Sušárna chmele [182] => [183] => [184] => == Reference == [185] => [186] => {{Citace elektronické monografie [187] => | korporace = Územně identifikační registr ČR [188] => | titul = Územně identifikační registr ČR [189] => | url = http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/684953 [190] => | datum vydání = 1999-01-01 [191] => | datum přístupu = 2009-10-22 [192] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170301012912/http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/684953 [193] => | datum archivace = 2017-03-01 [194] => | nedostupné = ano [195] => }} [196] => {{Citace monografie [197] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) [198] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [199] => | vydavatel = Český statistický úřad [200] => | místo = Praha [201] => | rok = 2006 [202] => | počet stran = 760 [203] => | strany = 400, 401 [204] => | isbn = 80-250-1310-3 [205] => }} [206] => {{Citace monografie [207] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [208] => | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf [209] => | vydavatel = Český statistický úřad [210] => | místo = Praha [211] => | rok = 2013 [212] => | počet stran = 900 [213] => | strany = 306 [214] => | isbn = 978-80-250-2394-5 [215] => }} [216] => {{Citace monografie [217] => | příjmení = Anděl [218] => | jméno = Rudolf [219] => | odkaz na autora = Rudolf Anděl [220] => | spoluautoři = a kol. [221] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy [222] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [223] => | místo = Praha [224] => | rok = 1984 [225] => | počet stran = 664 [226] => | svazek = III [227] => | kapitola = Levonice – tvrz [228] => | strany = 53 [229] => }} [230] => {{Citace monografie [231] => | příjmení1 = Sedláček [232] => | jméno1 = August [233] => | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého, sv. XIV Litoměřicko a Žatecko [234] => | url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-14-litomericko/page/416/mode/2up [235] => | vydavatel = Šolc a Šimáček [236] => | místo = Praha [237] => | rok = 1936 [238] => | počet_stran = 462 [239] => | strany = 416 [240] => }} [241] => {{Citace monografie [242] => | příjmení = Profous [243] => | jméno = Antonín [244] => | odkaz na autora = Antonín Profous [245] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny (CH–L) [246] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [247] => | místo = Praha [248] => | rok = 1949 [249] => | počet stran = 706 [250] => | svazek = II [251] => | typ kapitoly = heslo [252] => | url kapitoly = http://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=II&heslo=0513&useregexp=no [253] => | kapitola = Levonice [254] => | strany = 513 [255] => }} [256] => [257] => [258] => == Externí odkazy == [259] => * {{Commonscat}} [260] => * {{KM|684953|katastru Levonice}} [261] => * [https://postoloprty.cz/levonice/d-2312 Vesnice na stránkách Postoloprt] [262] => * [http://www.soupispamatek.com/okres_zatec/foto/levonice/levonice.htm Fotografie budov] [263] => * [https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/5811-postoloprty/ Fotografie pamětního kříže obětem z června 1945] [264] => [265] => {{Části české obce}} [266] => {{Portály|Česko|Geografie}} [267] => [268] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Louny]] [269] => [[Kategorie:Sídla na Ohři]] [270] => [[Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi]] [271] => [[Kategorie:Postoloprty]] [] => )
good wiki

Levonice

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'purkrabí','Postoloprty','Louny','Okres Louny','První písemná zmínka','Loket (hrad)','Bedřich (kníže)','Kladrubský klášter','Antonín Profous','1. republika','vrcholný středověk','Postoloprtský masakr'

Louny

Postoloprty

Purkrabí