Array ( [0] => 15503726 [id] => 15503726 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Liběchov [uri] => Liběchov [3] => Zámek Liběchov, od Litoměřické ulice.jpg [img] => Zámek Liběchov, od Litoměřické ulice.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Liběchov [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]] [4] => | okres = Mělník [5] => | obec s rozšířenou působností = [[Mělník]] [6] => | pověřená obec = [[Mělník]] [7] => | země = [[Čechy]] [8] => | PSČ = 277 21 [9] => | počet ZSJ = 3 [10] => | počet částí obce = 2 [11] => | počet katastrálních území = 2 [12] => | adresa = Rumburská 53
277 21 Liběchov [13] => | web = http://www.libechov.cz [14] => | úřední web = [15] => | e-mail = ou@libechov.cz [16] => | starostka = Ing. Mgr. Vladimíra Zralíková [17] => | starosta aktuální k = 2022 [18] => | mapa = Libechov ME CZ.png [19] => | NUTS3 = CZ020 [20] => }} [21] => Město '''Liběchov''' ([[němčina|něm.]] ''Liboch'') se nachází v [[Okres Mělník|okrese Mělník]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]], v půli cesty mezi [[Mělník]]em a [[Štětí]]m, na pravém břehu řeky [[Labe]] při ústí potoka [[Liběchovka|Liběchovky]]. Součástí města je i vesnice [[Ješovice]], na jejíž katastrální území zasahuje jihozápadní výběžek [[Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj|Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj]].{{Citace elektronické monografie [22] => | titul = Ješovice [23] => | url = https://mapy.cz/turisticka?source=ward&id=5683&ds=1&x=14.4378503&y=50.4165656&z=12 [24] => | vydavatel = mapy.cz [25] => | datum přístupu = 2024-04-17 [26] => }} V Liběchově žije {{Počet obyvatel}} obyvatel. Liběchov je 32. nejmenším městem v ČR a nejmenším městem [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]] (viz [[Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel|seznam]]). [27] => [28] => == Historie == [29] => === Nejstarší osídlení === [30] => Pravěké osídlení místa dokládá žárový hrob na návrší v lokalitě dnešní školy. Nalezené nádobky vypichované keramiky a kamenné nástroje pocházejí z [[neolit]]u, mladší doby kamenné (5000–3500 př. n. l.). [31] => [32] => === Středověk === [33] => Počátek středověkého osídlení dnešní obce není historickými prameny doložen. Nejpozději na přelomu 13. a 14. století byl u Labe na zpevněném písečném ostrůvku (jesepu) vystavěn vladycký statek pánů z Liběchova, nejspíše okrouhlá dřevěná tvrz s vodním hrazením, strážící odbočku zemské polabské stezky, směřující vzhůru táhlým dubským úvalem. Protékající bujná říčka (vůči Labi „zprava přitékající“) se nazývala Desná, později Deštná a Liběchovský potok (''Libocher Bach''), dnes se jmenuje Liběchovka. [34] => [35] => Do psaných dějin vstoupil Liběchov záznamem v [[zemské desky|Deskách zemských]] roku [[1311]] (dle jiného pramene [[1316]]) se zmínkou o rytíři Dominikovi (Dominovi) z Lubiechowa se syny Václavem a Jurzatou. Místní jméno Liběchov bylo odvozeno přivlastňovací příponou ''-ov'' od osobního jména L'uběch a znamenalo „L'uběchův, Liběchův (dvůr)“. Z lidového úzu Libochov vznikla i pozdější německá podoba názvu Liboch (od roku 1720). [36] => [37] => Na počátku 15. století patřil Liběchov rodu Škopků z Dubé. Jindřich z Dubé, syn královského hofmistra a oblíbence krále Václava IV., byl přítelem a ochráncem kazatele [[Jan Hus|Jana Husa]]. V této spojitosti dlužno poznamenat, že v literatuře uváděný Husův pobyt na liběchovské tvrzi po vyhlášení interdiktu nad Prahou v říjnu 1412 není historicky doložen a lze jej pokládat za smyšlený.Jan Kilián, ''Dějiny Liběchova''. 2001, str. 23. Od roku 1430 Liběchovské panství střídalo majitele. [38] => [39] => Od roku [[1438]] byl Liběchov v držení Pánů z Liběchova, od roku [[1455]], resp. od roku [[1477]] nazývaných vladyků „erbu půl jelena“August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl XV., str. 438. Polovina jelena ve skoku se stala také místní heraldickou figurou. [40] => === Renesance === [41] => Roku 1543 se připomíná Vilém Beřkovský z Šebířova. Roku [[1583]] zemřel majitel statku, slezský šlechtic Kašpar Belvic z Nostvic (Nosswitz) a společně se ženou Evou byl pohřben v kostele sv. Havla, kde se ve stěně dochovala dvojice jejich náhrobků. Po nich roku [[1603]] vlastnila liběchovské zboží Anna Belvicová ze Štampachu. Roku [[1615]] se připomíná Jan Kryštof, rytíř Belvic z Nostvic. Starou tvrz dal tehdy přestavět v renesanční, plně kamenný, dvoupodlažní opevněný objekt okrouhlého půdorysu, půl tvrz, půl zámek se štíhlou věží. Stavba byla obkroužena širokým vodním příkopem, hloubeným v původních ramenech říčky, obdobně jako to je řešeno například na zámku – tvrzi v [[Roztoky (okres Praha-západ)|Roztokách u Prahy]]). Roku [[1623]] se připomíná tvrz pod kostelem na návrší. V roce [[1621]] je při zámku zaznamenán [[poplužní dvůr]], [[vinice]], mlýn, pivovar a ovčín. Toho roku panství převzala Magdaléna Belvicová, provdaná za Jiřího Malovce z Chýnova. Po její brzké smrti se Jiří roku 1643 oženil s její neteří Dorotou Františkou, dcerou cítovského pána Jana Kryštofa Belvice, zemřel však již roku 1647 bezdětný. [42] => [43] => [[Soubor:Zámek Liběchov, od Litoměřické ulice.jpg|náhled|vlevo|Zámek Liběchov]] [44] => === Rané baroko === [45] => Roku [[1648]] císařský voják, hrdina třicetileté války a zemský soudce italského původu Hyacint Karel, hrabě [[Villani]] z Pillonica (1610–1656) získal Liběchov sňatkem s již vdovou, Dorotou Františkou, rozenou Belvicovou, ovdovělou Malovcovou. Přivedl si do Liběchova Karla, mladšího ze dvou synů z prvního manželství. Z manželství s Dorotou vzešly jen dvě dcery. Roku [[1654]] dal Hyacint Villani na viničním vrchu nad řekou vystavět kamennou zdaleka viditelnou kapli Sv. Ducha a Božího Hrobu, kde byl později sám pohřben. Jeho hrob s identifikační nápisovou cedulkou objevili Veithovi dělníci roku 1823, ale náhrobní desku neopatrnou manipulací zničili.Jan Kilián, ''Dějiny Liběchova'', Liběchov 2011, str. 102-. [46] => [47] => Samostatná zvonice v půli kopce zanikla roku 1823 po přístavbě mohutné hranolové věže kostela, do které byly tři zvony přeneseny. Okrsek viniční hory byl italskými mistry domodelován terasovitě ve stylu italských zahrad a vyzděn opukou a pískovcem. Toto impozantní dílo, v současnosti silně chátrající, s již opuštěnou vinicí, patří rozlohou i objemem použitého kamene k největším stavebním počinům širokého okolí. Deska se znakem Antonína Ladislava Veitha byla odtud roku 2005 přenesena do muzea v [[Mělník]]u. [48] => [49] => Roku [[1664]] zámek od Hyacintova syna, Karla Ludvíka de Villani koupil Ferdinand Kryštof von Scheidler (+1696), rovněž hrdina třicetileté války, vystudovaný právník a údajný vychovatel císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] Dva oltářní obrazy do kostela sv. Ducha dodal proslulý pražský malíř [[Karel Škréta]], není však doloženo, zda byl objednavatelem Scheidler nebo již Hyacint Villani. Liběchovské nemovitosti si po otcově smrti rozdělilo pět Scheidlerových dcer, z nichž Antonie Scheidlerová se roku 1709 provdala za hraběte Jana Jáchyma Pachtu z Rájova. [50] => [51] => === Vrcholné baroko === [52] => [[18. století|Osmnácté století]] přineslo Liběchovu jedinečný stavební i hospodářský rozkvět, jehož plody určují tvářnost obce dodnes. Především se tak stalo činností vzdělaného, kultivovaného a bohatého šlechtice Jana Jáchyma, hraběte [[Pachtové z Rájova|Pachty z Rájova]], a posléze jeho syna Huberta Karla. [53] => Na zvelebení panství se tehdy podílely osobnosti výtvarného života evropského formátu: císařský dvorní architekt [[František Maxmilián Kaňka]] jejich sídlo přestavěl v letech 1725–1730 na pohodlný barokní zámek s obdivuhodným citem pro původní stavbu: podkovovité jádro bylo uzavřeno novým barokním obdélným křídlem se [[Salla terrena|sallou terrenou]] v přízemí a slavnostním sálem v patře. Malby v zámku i v kostele sv. Havla prováděli věhlasní malíři [[Václav Vavřinec Reiner]] a [[Jan Petr Molitor]]. Parter zámecké zahrady, terasa a schodiště kostela byly přetvořeny a osazeny sochami, z nichž nejvzácnější je [[Perseus]], kterého vytesal proslulý sochař [[Matyáš Bernard Braun]]. [54] => [55] => Roku [[1730]] byl také přestavěn pozoruhodný farní patronátní kostel [[svatý Havel|sv. Havla]]. Nad silným minerálním pramenem na blízké lokalitě Boží Voda (německy ''Geweihtenbrunn'' – Svěcená voda) byla nad studánkou vedle lázně zřízena kaple Panny Marie. Boží Voda byla propojena se zámkem promenádní cestou se stromořadím zvaným Palouček. [56] => [57] => === Klasicismus === [58] => Rokem [[1780]] je datována Kalvárie, kamenná [[Křížová cesta]] o 14 zastaveních, lemovaná lipovou alejí. Do jejích výklenkových kaplí byly zasazeny dnes nezvěstné obrazy, které namaloval jezuita [[Josef Kramolín]]. Roku 2002 byly nahrazeny novými obrazy. Roku [[1781]] byla vystavěna honosná konírna pro „4 × 8 koní“, kterou ve štítu identifikuje latinský nápis s [[chronogram]]em. Císař [[Josef II.]] dekretem z roku 1782 mimo jiné zrušil jak liběchovské poutě, tak liběchovský kostel sv. Ducha. [59] => [60] => === Romantismus a národní obrození === [61] => [[Soubor:Antonín Pucherna - veduta Liběchova (1802).jpg|náhled|Nejstarší veduta Liběchova z roku 1802 od Antonína Pucherny]] [62] => Prvé tři čtvrtiny [[19. století]] vlastnil toto panství další slavný rod, Veithové. Roku [[1801]] panství zakoupil [[Jakub Veith]] (1758–1833), úspěšný průmyslový podnikatel, výrobce bavlněných tkanin pro armádu, původem z Volar, pak českobudějovický měšťan, povýšený do šlechtického stavu. Po velkém požáru v roce 1811 dal zámek upravit do klasicistní podoby. V zámecké zahradě upravené na libosad postavil rozlehlý skleník , jedna část sloužila jako [[fíkovna]] (s 25 stromy) a druhá jako [[oranžerie]]. Roku [[1823]] dal Veith ke kostelu sv. Ducha přistavět věž – zvonici a rozšířil podzemní kryptu pro svoji rodinu. [63] => [64] => Na Boží Vodě vyrostl nový lázeňský dům a roku [[1832]] byla mezi farou a kostelem sv. Havla vystavěna německá škola. V blízké obci [[Želízy]] Veith zbudoval cukrovar. [65] => [[Soubor:Josef Linder - veduta Liběchova (1825-1855).jpg|náhled|vlevo|Veduta Liběchova z první poloviny 19. století, autor Josef Linder]] [66] => Syn [[Antonín Veith]] (1793–1854) a jeho bratr patřili k štědrým podporovatelům umění, vědy a kultury. Na zámku v Liběchově, upraveném do novogotické podoby, podle básníka Karla Egona Eberta vytvořili „Hnízdo romantické doby“. Veithův liběchovský salón až příliš štědře hostil po dvě desetiletí nejvýznačnější představitele českého národního obrození, umělecké a intelektuální elity: Filozof pater [[Bernard Bolzano]] zde dokončil svůj proslulý spis ''Paradoxy nekonečna'', sochař [[Ludwig Schwanthaler]] předložil skici 12 soch hrdinů české historie pro Veithův [[Slavín (zámek)|Slavín]] v [[Tupadly (okres Mělník)|Tupadlech]], jehož architektonický návrh dodal [[Wilhelm Gail]], útočiště zde našel po své exkomunikaci kněz a básník [[František Matouš Klácel]]. Jako Veithovi společníci i rádci zde pobývali historik [[František Palacký]], [[Josef Jungmann]], [[Josef Václav Frič]], [[Václav Hanka]], [[Karel Sabina]], [[František Ladislav Rieger]] a mnoho dalších. O dění na Liběchově referoval samotář [[Emanuel František Velc]]. [67] => [68] => V obci působil vlivný vlastenecký farář, pater [[Filip Čermák (Tuchoměřický)]], který byl Veithovým společníkem stejně jako pater [[Václav Krolmus]]. Vynikající malíř [[Josef Matěj Navrátil|Josef Navrátil]] (1798–1865) zámek obohatil velkolepou výmalbou ''[[Sala terrena|sally terreny]]'' podle eposu o Vlastě a Dívčí válce, který napsal [[Karl Egon Ebert]]. Navrátil vyzdobil také Orientální sál. S Liběchovem je spojena tvorba význačného českého sochaře, původně zámeckého kuchaře [[Václav Levý|Václava Levého]]. V blízkých lesích dodnes zachovány jeho rané monumentální romantické skalní skulptury: kaplička Máří Magdalény, Harfenice, Kazatelna, Had, [[Čertovy hlavy]], [[Klácelka]], Blaník. V nedalekých [[Tupadly (okres Mělník)|Tupadlech]] započata stavba českého [[Slavín (zámek)|Slavína]]. Z důvodu nedostatku financí po Veithově smrti však zůstala nedokončena. Veithův synovec Antonín Ladislav byl nucen panství Liběchov prodat. [69] => [70] => === Střídání majitelů === [71] => Roku 1878 Liběchov koupil kníže Emanuel [[Collaltové|Collalto]], od něj svobodná paní z Armínu. Od poloviny 80. let 19. století do roku [[1918]] vlastnila panství pruská hraběnka Marie von Lippe z Biesterfeldu a Weissenfeldu. Na zámku nesídlila, panství pro ni kolem roku [[1884]] spravoval Alois ReicheltSchematismus Království českého na rok 1884. Praha 1883 a po něm od roku [[1894]]) česká pachtýřská rodina Homolků. [72] => [73] => === Rozkvět za první republiky === [74] => Po rozpadu [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] a vzniku [[Československo|Československé republiky]] v roce [[1918]] ing. František Homolka od hraběnky von Lippe zanedbané panství koupil a postupně obnovil jeho prosperitu. Jeho zemědělský statek a lesní správa byly nevýznamnějším hospodářským subjektem. K prosperujícím podnikům patřil také např. mlýn Jana Papouška. Státem byl roku 1935 Liběchov povýšen na město a uznán nový městský znak se lvem kráčejícím doprava a vinnými hrozny, po 2. světové válce byl statut města zpochybňován, ale od roku [[2007]] je opět platný. [75] => [76] => === Mnichov a druhá světová válka === [77] => Pro staletí postupující germanizaci severních Čech stal se Liběchov nejjižnější výspou, vzdálenou pouhých několik kilometrů od českého královského města Mělník. V té spojitosti byl Liběchov - Liboch přirovnáván k „hrázi na Labi“. [[Mnichovská dohoda|Mnichovským diktátem]] je v říjnu [[1938]] národnostně smíšená obec (poměr Čechů a Němců 1:1) odtržena od českých zemí a začleněna do [[Říšská župa Sudety|Sudetoněmecké župy Velkoněmecké říše]] (''Reichsgau Sudetenland''). Židé jsou deportováni do koncentračních táborů, české obyvatelstvo hrubě diskriminováno a vyloučeno z veřejného života. Zámek sloužil jako vojenský lazaret. [78] => [79] => === Od roku 1945 === [80] => V letech [[1945]]–[[1946]] obec nuceně opustili jednotlivci i rodiny německé národnosti (více než 50 % obyvatel). Uvolněné nemovitosti byly dosídleny. Dlouhodobé správní napojení obce na [[Dubá|Dubou]] se po druhé světové válce změnilo, Liběchov přešel pod správu okresu Mělník. Působnost obce byla rozšířena o sousední, dříve samostatné [[Ješovice]]. [81] => [82] => Roku 1963 získalo několik zestátněných zpustlých objektů do správy Ministerstvo kultury: zámek, pivovar a kapli sv. Ducha propůjčilo [[Národní muzeum|Národnímu muzeu]] v Praze. V roce [[1975]], po osmileté generální rekonstrukci zámeckého objektu, bylo otevřeno v jeho prostorách Muzeum asijských kultur jako sekce [[Náprstkovo muzeum|Náprstkova muzea]], součásti [[Národní muzeum|Národního muzea]] v Praze.{{Citace monografie [83] => | příjmení = Autorský kolektiv [84] => | titul = Máchův kraj [85] => | vydavatel = Olympia [86] => | místo = Praha [87] => | rok = 1985 [88] => | kapitola = Místopisný seznam [89] => | strany = 162 [90] => }} Současně byla rekonstruována barokní budova pivovaru, kterou Náprstkovo muzeum dodnes užívá jako depozitář. V první polovině 90. let na terasách pod kaplí sv. Ducha a sv. Hrobu po čtyřech stoletích zanikla viniční trať, pozemky (stejně jako budovu zámku) získala v privatizaci rodina Homolků. Výrazně se změnil krajinný kolorit, v druhé polovině 20. století silně narušený [[Elektrárna Mělník|stavbou rozlehlé elektrárny]] a později dýhárny na protějším břehu Labe. Oproti této újmě byla na konci století rekonstruována dlouho neudržovaná rozlehlá zámecká zahrada a rovněž dosud zanedbaný okrsek podmanivého kouzla s křížovou cestou a památnou lipovou alejí. [91] => [92] => V srpnu [[2002]] zámek a část obce silně postihla [[Povodeň v Česku (2002)|pětisetletá povodeň]]. Výška vody při záplavě dosáhla v přízemí zámku výšky 3,2 metru. Během povodní se muzejní sbírky musely odstěhovat a expozice pobočky Náprstkova muzea v zámku již nebyla obnovena. Na přelomu tisíciletí zůstává Liběchov a jeho blízké okolí památkovou lokalitou mimořádné hodnoty kulturně-stavební, krajinné i přírodní jako jihozápadní okraj [[Přírodní park Rymáň|Přírodního parku Rymáň]], sousedícího s Chráněnou krajinnou oblastí Kokořínsko – Máchův kraj . [93] => [94] => 30. září 2015 byl zapsán do spolkového rejstříku spolek Liběchov sobě – spolek pro záchranu kostelíčka, jehož základní myšlenkou jako dobrovolného nepolitického spolku založeného podle občanského zákoníku je především podpora při získání kaple sv. Ducha a sv. Hrobu do vlastnictví města Liběchova, jeho oprava, udržování a úprava přilehlých pozemků a zeleně, dále osvětové působení na veřejnost zaměřené na vytváření vztahu ke kostelíčku a na rozvoj kulturního a společenského života ve městě. [95] => [96] => Status [[město|města]] byl Liběchovu udělen 26. dubna [[1935]],Úřední sdělení o povýšení na město: Vláda republiky Československé povýšila usnesením ze dne 26. dubna 1935 osadu Liběchov v politickém okrese Dubá na město. (K. č. 33.524/1935-7.) v polovině 20. století o něj město přišlo a obnoven byl [[23. leden|23. ledna]] [[2007]].[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=16&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 23. ledna 2007 [97] => [98] => Sídlí zde [[Ústav živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd České republiky|Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR]], kde mj. v minulosti působil lékař [[Karel Fortýn]]. [99] => [100] => == Územněsprávní začlenění == [101] => Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: [102] => * 1850 země česká, kraj Česká Lípa, politický okres Dubá, soudní okres Štětí[https://cisleithanien.webnode.cz/spravni-dejiny-predlitavska-1850-1918/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918] [103] => * 1855 země česká, kraj Litoměřice, soudní okres Štětí [104] => * 1868 země česká, politický okres Dubá, soudní okres Štětí [105] => * 1939 Sudetenland, vládní obvod Ústí nad Labem, politický i soudní okres Dubá[http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren] [106] => * 1945 země česká, správní okres Dubá, soudní okres Štětí{{Citace elektronického periodika |titul=Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum přístupu=2011-09-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110928133321/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum archivace=2011-09-28 |nedostupné=ano }} [107] => * 1949 Pražský kraj, okres Mělník{{Citace elektronického periodika |titul=Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum přístupu=2011-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110522061727/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum archivace=2011-05-22 |nedostupné=ano }} [108] => * 1960 Středočeský kraj, okres Mělník [109] => * 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Mělník [110] => [111] => === Rok 1932 === [112] => V obci Liběchov ''(něm. ''Liboch'', přísl. Boží Voda, 1344 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katolický kostel, sbor dobrovolných hasičů)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 694. (česky a německy) 2 lékaři, 3 autodopravci, 4 pekaři, 2 stavební družstva, stavební hmoty, stavitel, pivovar Homolka, pokrývač, mlýn na barevná dřeva Pecher, 3 řezníci, 3 holiči, 7 hostinců, 3 porodní asistentky, 3 obchody se smíšeným zbožím, obchod s obilím, velkostatek Homolka, obchod s dřívím, obchod s chmelem, biograf Sokol, pohřební ústav, 2 malíři, Umělecký mlýn, velkoobchod s ovocem, 2 sadaři, pila Pecher, Lidové sanatorium dělnictva krejčovského, 2 sedláři, 2 zámečníci, kovář, 2 krejčí, 3 obuvníci, Občanská záložna pro Liběchov, Spar- und Darlehenskassenverein Liboch, výčep lihovin, 2 trafiky, 2 truhláři, kolář, cukrář. [113] => [114] => == Pamětihodnosti == [115] => [[Soubor:Libechov-pomnik.JPG|náhled|upright|Pomník obětem světových válek a komunismu]] [116] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Liběchově}} [117] => * [[Liběchov (zámek)|Zámek Liběchov]] barokně přestavěný z renesanční tvrze podle plánů [[František Maxmilián Kaňka|F. M. Kaňky]] z let 1725–1730, se zámeckým parkem a sochami F. M. Brauna a I. F. Platzera. [118] => * [[Kostel svatého Havla (Liběchov)|Kostel svatého Havla]] z let 1738–1741, obdélná stavba s příčnou lodí, bohatým sloupovým průčelím a zvlněnou římsou. Fresky od [[Jan Petr Molitor|J. P. Molitora]] z roku 1741, vnitřní zařízení: oltáře dřevořezby, většinou rokokové, nebo klasicistní z konce 18. století, dva mramorové náhrobníky Belviců z Nostvic. Na schodišti ke kostelu byla socha sv. Antonína z roku 1739, roku 2000 ukradená. [119] => * [[Kaple svatého Ducha (Liběchov)|Kostel svatého Ducha]] na vrchu nad vsí, stavěný v letech 1654, 1680 a kolem 1730, se zvonicí z roku 1823, s prázdnými hrobkami Villaniů, Veithů a Waagnerů; poprvé zrušen a odsvěcen roku 1782, podruhé roku 1950, v souvislosti s akcí Kláštery; zpustl v letech 1950–1989, vnitřní zařízení chybí. [120] => * [[Křížová cesta (Liběchov)|Křížová cesta]] z obce ke kostelu sv. Ducha, 14 výklenkových kaplí z roku 1780. [121] => * Kaple Boží Voda, barokní kolem 1750. [122] => * Sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Prokopa na náměstí, kolem 1740 [123] => * Socha žehnajícího Krista Spasitele u silnice k Mělníku, dílo [[Franz Xaver Linn|Franze Xavera Linna]] z roku 1842 [124] => * [[Klácelka|Jeskyně Klácelka]] vytesaná v pískovci ve stráni při silnici do [[Tupadly (okres Mělník)|Tupadel]] s fantastickými figurami od [[Václav Levý|Václava Levého]] z roku 1845. [125] => * Nedaleko je ve skále vytesaný [[Blaník]] od téhož autora z let 1845–1850 s nadživotními reliéfy Zdeňka Zásmuckého, Jana Žižky, Prokopa Holého a trpaslíků.E. Poche a kol., ''Umělecké památky Čech'' II., str. 235n. [126] => * [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Liběchově|Sbor Českobratrské církve evangelické]] (bývalá škola) [127] => * Pivovar – barokní budova, nyní slouží jako depozitář [[Národní muzeum|Národního muzea]] v Praze [128] => * Katolická fara [129] => * Empírový Papouškův mlýn[http://umeleckymlyn.libechov.cz/ Umělecký mlýn Liběchov] [130] => * Secesní Janouškova vila [131] => * Moučkova vila ve slohu art deco s okny podle návrhu J. Kaplického, dnes Rezidence Liběchov [132] => * Rozhraničník na okraji obce směrem k Mělníku, dórský sloup s křížem z r. 1858, hraniční kámen kraje Litoměřického, Mladoboleslavského a Rakovnického; za války hranice Protektorátu a Německé Říše, poničen 1981, 1984 osazen o několik metrů od původního místa, patka a sloup původní, hlavice nová.E. Poche, ''Umělecké památky Čech'' II., str. 235. [133] => [134] => == Doprava == [135] => [[Soubor:Liběchov, Pražská, zatáčka.jpg|náhled|vlevo|Průjezd silnice I. třídy v nejužším místě se zde neřešil demolicí historických budov, ale omezením rychlosti.]] [136] => '''Dopravní síť''' [137] => * Pozemní komunikace – Městem prochází [[silnice I/9]] Zdiby - Mělník - ''Liběchov'' - Česká Lípa - Nový Bor - Rumburk, z města vychází [[silnice II/261]] ''Liběchov'' - Štětí - Litoměřice - Ústí n. L.-Střekov - Děčín. [138] => [139] => * Železnice – Město Liběchov leží na železniční trati [[Železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem|072]] Lysá nad Labem - Mělník - Litoměřice - Ústí nad Labem západ. Jedná se o dvoukolejnou elektrizovanou celostátní trať zařazenou do evropského železničního systému, doprava byla zahájena roku 1874. Na území města leží železniční stanice ''Liběchov'', rychlíky jí projíždějí. [140] => '''Veřejná doprava 2012''' [141] => * Autobusová doprava – Městem projížděly dálkové autobusové linky Praha-Jablonné v Podještědí, Nový Bor-Česká Lípa-Praha a Jablonné v Podj.-Doksy-Dubá-Mělník-Praha. Ve městě měly zastávky příměstské autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Dobřeň, Kokořín, Mělník, Praha, Štětí {{Malé|(dopravci ČSAD Střední Čechy, a. s. a Kokořínský SOK, s. r. o.)}}. [142] => [143] => * Železniční doprava – V železniční stanici Liběchov zastavovalo v pracovních dnech 10 osobních vlaků, o víkendech 7 osobních vlaků. [144] => == Turistika == [145] => * Cyklistika – Městem vedou cyklotrasy Labská vinařská cesta z Mělníka, č. 0057 do Tuhaně a Lhoty, č. 0012 do Dobřeně a č. 0010 na Kokořín. [146] => [147] => * Pěší turistika – Územím města vedou turistické trasy {{Turistická značka|modrá}} Liběchov - Želízy - Tupadly - Had - Liběchov a {{Turistická značka|zelená}} Mělník - Liběchov - Tupadly - Dubá. [148] => [149] => == Galerie == [150] => [151] => Liběchov,_zámek_(7).jpg|Zámek [152] => Liběchov,_náměstí.jpg|Náměstí Václava Levého [153] => Liběchov_(1).jpg|Pohled od kostela sv. Havla do Pražské ulice [154] => Liběchov,_kostel.jpg|Pohled z Pražské ulice ke kostelu sv. Havla [155] => Liběchov,_hřbitov.jpg|Hřbitovní brána [156] => Liběchov,_hřbitov_(1).jpg|Hrobka liběchovského faráře Filipa Čermáka [157] => Liběchov,_kaple_sv._Ducha_(2).jpg|Kaple sv. Ducha [158] => [159] => [160] => == Odkazy == [161] => === Reference === [162] => [163] => === Literatura === [164] => * [[Jan Kilián|KILIÁN, Jan]]: ''Dějiny Liběchova'', Liběchov, 2016; 238 s. ISBN 978-80-88121-13-8 [165] => * Antonín Kubišta, ''Liběchov a jeho okolí''. Praha b.d. (1906?). [166] => * Josef Liběchovský, ''Liběchov, jeho památnosti a výlety po okolí. Kladno 1901. [167] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Liběchov. Sv. 15, str. 1011 [168] => * Emanuel Poche a kol., ''Umělecké památky Čech'', díl II., K-O, Praha 1980. [169] => * ''Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku'', díl Střední Čechy. Praha Nakladatelství Svoboda 1980. [170] => * Jan KILIÁN, ''Dějiny Liběchova''. MÚ Liběchov 2011. [171] => [172] => === Související články === [173] => * [[Václav Levý]] [174] => * [[Antonín Veith]] [175] => === Externí odkazy === [176] => * {{Commonscat|Liběchov}} [177] => * {{RÚIAN}} [178] => * [http://www.libechov.cz/ Stránky města] [179] => * [http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.zamky-hrady.cz/1/img/libechov_poz.jpg&imgrefurl=http://www.zamky-hrady.cz/1/libechov.htm&h=343&w=500&sz=34&tbnid=jkmRVUNZ0jSPcM:&tbnh=90&tbnw=131&prev=/search%3Fq%3D%2522Lib%25C4%259Bchov%2522%2Bsite:.cz%26tbm%3Disch%26tbo%3Du&zoom=1&q=%22Lib%C4%9Bchov%22+site:.cz&usg=__0AKBRUCu5l78zJQ-E4HqjiAx3qY=&docid=CXWlFAJxTrnhqM&hl=cs&sa=X&ei=swhwUdfTFsePtAbm1ID4BQ&ved=0CEwQ9QEwAw&dur=4454 Fotogalerie na Google] [180] => [181] => {{Části české obce}} [182] => {{Okres Mělník}} [183] => {{Autoritní data}} [184] => [185] => [[Kategorie:Liběchov| ]] [186] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [187] => [[Kategorie:Obce v okrese Mělník]] [188] => [[Kategorie:Svazek obcí povodí Liběchovky]] [189] => [[Kategorie:Sídla na Labi]] [190] => [[Kategorie:Mělnická vinařská podoblast]] [191] => [[Kategorie:Města v okrese Mělník]] [192] => [[Kategorie:Sídla v Dokeské pahorkatině]] [193] => [[Kategorie:Sídla v Jizerské tabuli]] [] => )
good wiki

Liběchov

Město Liběchov (něm. Liboch) se nachází v okrese Mělník ve Středočeském kraji, v půli cesty mezi Mělníkem a Štětím, na pravém břehu řeky Labe při ústí potoka Liběchovky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Mělník','Národní muzeum','Tupadly (okres Mělník)','Středočeský kraj','Václav Levý','Klácelka','Slavín (zámek)','Jan Petr Molitor','Antonín Veith','Ješovice','František Maxmilián Kaňka','2007'

2007

Ješovice

Klácelka

Mělník