Array ( [0] => 14664409 [id] => 14664409 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Libertarianismus [uri] => Libertarianismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Libertarianismus''' je skupina [[Politická ideologie|politických ideologií]], které vnímají osobní [[Svoboda|svobodu]] a [[Autonomie|autonomii]] jako svou ústřední hodnotu.{{Citace monografie [1] => | příjmení = van der Vossen [2] => | jméno = Bas [3] => | titul = Libertarianism [4] => | url = https://plato.stanford.edu/archives/spr2019/entries/libertarianism/ [5] => | editoři = Edward N. Zalta [6] => | vydání = Spring 2019 [7] => | vydavatel = Metaphysics Research Lab, Stanford University [8] => }}{{Citace elektronického periodika [9] => | titul = libertarianism {{!}} Definition, Doctrines, History, & Facts [10] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [11] => | url = https://www.britannica.com/topic/libertarianism-politics [12] => | jazyk = en [13] => | datum přístupu = 2020-11-24 [14] => }} Libertariánské směry sdílí [[Skepticismus|skepsi]] k [[Autorita|autoritám]] a [[stát]]ní moci, liší se ovšem ve svých názorech na adekvátní [[ekonomický systém]]. Pro klasifikaci různých libertariánských směrů ve vztahu k [[vlastnictví]] a [[kapitál]]u je proto používáno [[Levice|levo]]-[[Pravice|pravé]] nebo [[Socialismus|socialisticko]]-[[Kapitalismus|kapitalistické]] rozlišování.{{Citace periodika [15] => | příjmení = Francis [16] => | jméno = Mark [17] => | titul = Human Rights and Libertarians* [18] => | periodikum = Australian Journal of Politics & History [19] => | datum vydání = 1983 [20] => | ročník = 29 [21] => | číslo = 3 [22] => | strany = 462–472 [23] => | issn = 1467-8497 [24] => | doi = 10.1111/j.1467-8497.1983.tb00212.x [25] => | jazyk = en [26] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/j.1467-8497.1983.tb00212.x [27] => | datum přístupu = 2020-11-24 [28] => }} [29] => [30] => Pojem ''libertarianismus'' byl v [[Anglie|Anglii]] uprostřed [[19. století]] vykládán jako filosofické chápání osobní svobody.COLLINS, Henry George: Heslo ''Libertarianism''. Obsaženo v „A new universal etymological technological, and pronouncing dictionary of the English language“. 1849. Koncem 19. století se vykrystalizoval libertarianismus jako antiautoritářský, antistátní [[Levice|levicový]] směr vycházející z [[Anarchismus|anarchistického]] výkladu [[Socialismus|socialismu]].{{Citace monografie [31] => | příjmení = Gaus [32] => | jméno = Gerald F. [33] => | příjmení2 = D'Agostino [34] => | jméno2 = Fred [35] => | titul = The Routledge Companion to Social and Political Philosophy [36] => | url = https://books.google.cz/books?id=advfCgAAQBAJ&pg=PA223&dq=In+the+meantime,+anarchist+theories+of+a+more+communist+or+collectivist+character+had+bee+developing+as+well.+One+important+pioneer+is+French+anarcho-communists+Joseph+D%C3%A9jacque+(1821%E2%80%931864),&hl=it&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=In%20the%20meantime%2C%20anarchist%20theories%20of%20a%20more%20communist%20or%20collectivist%20character%20had%20bee%20developing%20as%20well.%20One%20important%20pioneer%20is%20French%20anarcho-communists%20Joseph%20D%C3%A9jacque%20(1821%E2%80%931864)%2C&f=false [37] => | vydání = [38] => | vydavatel = Routledge [39] => | místo = [[Spojené království]] [40] => | rok vydání = 2012 [41] => | počet stran = [42] => | kapitola = The Rise of Social Anarchism [43] => | strany = 223, 227 [44] => | isbn = 9781136202025 [45] => }}{{Citace monografie [46] => | příjmení = Rothbard [47] => | jméno = Murray [48] => | titul = The Betrayal of the American Right [49] => | url = https://cdn.mises.org/The%20Betrayal%20of%20the%20American%20Right_2.pdf [50] => | vydavatel = [[Ludwig von Mises Institute]] [51] => | místo = USA [52] => | rok vydání = 2007 [53] => | strany = 83 [54] => | isbn = 978-1610165013 [55] => }} Takzvaný [[sociální anarchismus]] sdružoval libertariánské [[Marxismus|marxisty]] respektive [[Komunismus|komunisty]] a [[Libertariánský socialismus|libertariánské socialisty]].{{Citace monografie [56] => | příjmení = Marshall [57] => | jméno = Peter [58] => | titul = Demanding the Impossible: A History of Anarchism [59] => | url = https://books.google.cz/books?id=QDWIOL_KtGYC&printsec=frontcover&dq=Demanding+the+Impossible:+A+History+of+Anarchism&hl=it&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=For%20a%20long%20time%2C%20libertarian%20was%20interchangeable%20in%20France%20with%20anarchism%20but%20in%20recent%20years%2C%20its%20meaning%20has%20become%20more%20ambivalente.%20Some%20anarchists%20like%20Daniel%20Gu%C3%A9rin%20will%20call%20themselves%20'libertarian%20socialists'%2C%20partly%20to%20avoid%20the%20negative%20overtones%20still%20associated%20with%20anarchism%2C%20and%20partly%20to%20stress%20the%20place%20of%20anarchism%20within%20the%20socialist%20tradition.%20Even%20Marxists%20of%20the%20New%20Left%20like%20E.%20P.%20Thompson%20call%20themselves%20'libertarian'%20to%20distinguish%20themselves%20from%20those%20authoritarian%20socialists%20and%20communists%20who%20believe%20in%20revolutionary%20dictatorship%20and%20vanguard%20parties.&f=false [60] => | vydavatel = PM Press [61] => | místo = Oakland [62] => | rok vydání = 2009 [63] => | strany = 641 [64] => | isbn = 9781604862706 [65] => }} Ti usilovali resp. usilují o překonání kapitalismu a [[Soukromé vlastnictví|soukromého vlastnictví]] [[Výrobní prostředek|výrobních prostředků]], které shledávají jako překážku k dosažení svobody, ve prospěch společného vlastnictví a [[Samospráva pracujících|samosprávy pracujících]].{{Citace monografie [66] => | příjmení = Carlson [67] => | jméno = Jennifer D. [68] => | titul = The Social History of Crime and Punishment in America: An Encyclopedia [69] => | url = https://books.google.it/books?id=tYME6Z35nyAC&pg=PA1006&dq=right-libertarianism&hl=it&sa=X&ved=0ahUKEwjVoNT9_uvlAhWN6aQKHWZ6AUUQ6AEINjAB#v=onepage&q=right-libertarianism&f=false [70] => | vydavatel = SAGE Publications [71] => | místo = USA [72] => | rok vydání = 2012 [73] => | kapitola = Libertarianism [74] => | strany = 1006 [75] => | isbn = 9781483305936 [76] => }} Anarchista [[Daniel Guérin]] se označoval jako „libertariánský socialista“ částečně proto, aby se zbavil negativní [[konotace]] anarchismu, a také proto, aby zdůraznil vazbu libertarianismu na socialistickou tradici. Také marxisté z řad [[Nová levice|nové levice]] jako [[Edward Palmer Thompson]] se označovali jako libertariáni, aby se tak odlišili od autoritářského, státního socialismu prosazovaného [[Marxismus-leninismus|marxisty-leninisty]]. [77] => [78] => V polovině 20. století byl některými autory pojem libertarianismus rozšířen o některé [[Pravice|pravicové]] směry jako [[anarchokapitalismus]] nebo [[minarchismus]], které na rozdíl od [[Levicový libertarianismus|levicového libertarianismu]] prosazují tzv. [[Laissez faire|''laissez-faire'']] kapitalismus a silný tlak na [[Privatizace|privatizaci]] a soukromé vlastnictví [[Půda (ekonomie)|půdy]], [[Infrastruktura|infrastruktury]], výrobních prostředků a [[Přírodní zdroj|přírodních zdrojů]].{{Citace monografie [79] => | příjmení = Hussain [80] => | jméno = Syed B. [81] => | titul = Encyclopedia of Capitalism, Volume 2. [82] => | url = https://archive.org/details/encyclopediaofca0001unse_m5k9 [83] => | vydavatel = Facts On File [84] => | místo = USA [85] => | rok vydání = 2004 [86] => | strany = 492 [87] => | isbn = 0816052247 [88] => }} Právě tyto pravicové směry se staly dominantní formou libertarianismu zejména ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]], kde je jako pojem používán příznivci [[Volný trh|volného trhu]], [[Přirozené právo|přirozeného práva]] a redukce [[Sociální stát|sociálního státu]].{{Citace elektronické monografie [89] => | příjmení = [90] => | jméno = [91] => | titul = What is Libertarianism? [92] => | url = https://theihs.org/who-we-are/what-is-libertarian/ [93] => | vydavatel = Institute for Humane Studies [94] => | místo = [95] => | datum vydání = [96] => | datum přístupu = 2020-11-24 [97] => | jazyk = en-US [98] => }}{{Citace elektronického periodika [99] => | titul = Natural Law: A Libertarianism.org Guide [100] => | periodikum = www.libertarianism.org [101] => | url = https://www.libertarianism.org/topics/natural-law [102] => | jazyk = en [103] => | datum přístupu = 2020-11-24 [104] => }} [105] => [106] => == Dělení == [107] => [108] => === Levicový libertarianismus === [109] => {{Podrobně|Levicový libertarianismus}} [110] => [111] => Mezi levicově libertariánské (též libertariánsky socialistické) se řadí různé směry [[Anarchismus|anarchismu]] jako jsou [[anarchokolektivismus]], [[anarchokomunismus]], [[Mutualismus (ekonomie)|mutualismus]], [[libertariánský marxismus]] a [[syndikalismus]].{{Citace elektronické monografie [112] => | příjmení = Carson [113] => | jméno = Kevin [114] => | titul = What is Left-Libertarianism? [115] => | url = https://c4ss.org/content/28216 [116] => | vydavatel = Center for a Stateless Society [117] => | místo = [118] => | datum vydání = [119] => | datum přístupu = 2020-11-24 [120] => | jazyk = en-US [121] => }} Asi nejznámějším představitelem libertariánské levice je lingvista a politický aktivista [[Noam Chomsky]]. [122] => [123] => === Pravicový libertarianismus === [124] => Mezi pravicově libertariánské (též libertariánsky kapitalistické) se řadí pokračovatelé [[Klasický liberalismus|klasického liberalismu]] (označující se zkrátka jako libertariáni či klasičtí liberálové, [[Ekonomický liberalismus|ekonomičtí liberálové]] nebo [[Neoliberalismus|neoliberálové]]),{{Citace elektronického periodika [125] => | příjmení = Gamble [126] => | jméno = Andrew [127] => | titul = Economic Libertarianism [128] => | periodikum = The Oxford Handbook of Political Ideologies [129] => | url = https://www.oxfordhandbooks.com/view/10.1093/oxfordhb/9780199585977.001.0001/oxfordhb-9780199585977-e-008 [130] => | datum vydání = 2013-08-15 [131] => | doi = 10.1093/oxfordhb/9780199585977.001.0001/oxfordhb-9780199585977-e-008 [132] => | poznámka = DOI: 10.1093/oxfordhb/9780199585977.013.0008 [133] => | jazyk = en [134] => | datum přístupu = 2020-11-24 [135] => }} [[Minarchismus|minarchisté]] a [[Anarchokapitalismus|anarchokapitalisté]]. Liší se v konkrétních přístupech k problematice státu a vlastnictví. Některé přístupy lze vzájemně kombinovat. [136] => [137] => ==== Libertariáni (klasický liberalismus) ==== [138] => Ve 20. století se někteří liberální teoretičtí ekonomové a političtí filosofové přihlásili k původnímu odkazu klasického liberalismu, který byl, co do významu pojmu, v terminologickém vývoji nahrazen obsahem [[Sociální liberalismus|sociálního liberalismu]]. Mezi tyto autory patřili [[Milton Friedman]], [[Ludwig von Mises]] a [[Friedrich August von Hayek]]. Ti své teorie založili na ekonomické i společenské prospěšnosti klasického liberalismu zastávajícího volné tržní hospodářství, slabý stát a politickou svobodu. Prakticky se pro jimi prosazované směry vžilo označení [[klasický liberalismus]], [[ekonomický liberalismus]], [[neoliberalismus]] nebo někdy jen libertarianismus. V [[Česko|České republice]] je [[klasický liberalismus]] nebo (pravicový) libertarianismus zastoupen například stranou [[Svobodní]] nebo studentskou organizací [[Students for Liberty CZ]]. [139] => [140] => ==== Anarchokapitalisté ==== [141] => Anarchokapitalisté odmítají jakýkoli stát, protože zastávají názor, že stát má tendenci neustále narůstat a svůj vliv na ekonomiku neustále rozšiřovat.''Pokračující růst státu v hospodářsky vyspělých zemích'', [[Higgs, Robert]]: ''Politická ekonomie strachu'', překlad z angličtiny: [[Josef Šíma (ekonom)|Josef Šíma]], Praha, 2006, společně Alfa Publishing, {{ISBN|80-86851-33-8}}, a [[Liberální institut]], {{ISBN|80-86389-43-X}}. Stát je totiž [[monopol]]em, který má výhradní právo na [[Jurisdikce|jurisdikci]], [[Obrana (vojenství)|obranu]] a [[Daň|zdanění]]. Stát bude podle anarchokapitalistů mít vždy tendenci růst a zvětšovat daňové zatížení při současném snížení kvality služeb. Proto podle nich nikdy nemůže zajistit efektivní hospodaření tak jako [[Trh (ekonomie)|trh]]. Mezi hlavní představitele patří [[Murray Rothbard]]. [142] => [143] => ==== Minarchisté ==== [144] => Minarchisté zastávají přesvědčení, že jediným úkolem vlády (státu) je chránit jednotlivce proti nátlaku a násilí. Stát má mít pouze tři instituce, a to [[Policie|policii]], [[Armáda|armádu]] a [[soud]]y. Oproti anarchistům tak neruší stát zcela, ale vytyčují mu minimální roli jakéhosi hlídače občany stanovených pravidel. Mezi autory zastávající toto pojetí patří [[Ayn Randová]], [[Robert Nozick]] nebo [[George Reisman]]. [145] => [146] => == Odkazy == [147] => [148] => === Reference === [149] => {{Překlad|en|Libertarianism|989878240}} [150] => [151] => [152] => === Externí odkazy === [153] => * {{Commonscat}} [154] => * [http://www.lp.org/ Libertariánská strana USA] [155] => * (pravicově) libertariánský [http://www.mises.cz Ludwig von Mises Institut Česko & Slovensko] [156] => [157] => {{Liberalismus}} [158] => {{Ideologie}} [159] => {{Autoritní data}} [160] => {{Portály|Politika}} [161] => [162] => [[Kategorie:Libertarianismus| ]] [163] => [[Kategorie:Ideologie]] [164] => [[Kategorie:Politická filozofie]] [165] => [[Kategorie:Politické ideologie]] [] => )
good wiki

Libertarianismus

Libertarianismus je skupina politických ideologií, které vnímají osobní svobodu a autonomii jako svou ústřední hodnotu. Libertariánské směry sdílí skepsi k autoritám a státní moci, liší se ovšem ve svých názorech na adekvátní ekonomický systém.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Levice','Anarchismus','Socialismus','klasický liberalismus','Pravice','Přírodní zdroj','Autorita','Nová levice','konotace','minarchismus','anarchokapitalismus','Levicový libertarianismus'