Array ( [0] => 14660248 [id] => 14660248 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lichokopytníci [uri] => Lichokopytníci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Lichokopytníci [2] => | obrázek = Horse_hjerl_hede_2004_ubt.jpeg [3] => | popisek = Kůň [4] => | velikost obrázku = 250px [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [7] => | třída = [[savci]] (Mammalia) [8] => | podtřída = [[placentálové]] (Placentalia) [9] => | řád = '''lichokopytníci''' (Perissodactyla) [10] => | řád popsal = [[Richard Owen|Owen]], [[1848]] [11] => | druhotné dělení = [[Čeleď|Čeledi]] [12] => | podřazené taxony = [13] => * [[tapírovití]] (Tapiridae) [14] => * [[nosorožcovití]] (Rhinocerotidae) [15] => * [[koňovití]] (Equidae) [16] => | sesterska = [[Ferae]] [17] => }} [18] => '''Lichokopytníci''' (Perissodactyla) jsou [[řád (biologie)|řádem]] býložravých [[Savci|savců]], u kterých osa končetiny prochází třetím, často největším prstem. Patří mezi ně [[koňovití]], [[tapíři]] a [[nosorožci]]. Lichokopytníci jsou [[prstochodec|prstochodci]], poslední články prstů jsou chráněny rohovitými [[Kopyto|kopyty]]. Největšího rozkvětu dosáhli v [[Třetihory|třetihorách]], v současnosti přežívá pouze 19 [[druh]]ů ve třech [[Čeleď|čeledích]]. [19] => [20] => Vědecké jméno ''Perissodactyla'' pochází z řeckých slov ''perissos'', lichý a ''daktulos'', prst. [21] => [22] => == Charakteristika řádu == [23] => Lichokopytníci jsou středně velcí až velcí, na zemi žijící [[Býložravec|býložravci]]. Jsou proto přizpůsobeni příjmu a trávení rostlinné potravy. Obličejová část lebky je zvětšená, lichokopytníci mají ostré řezáky a silné pysky k ukusování stébel a listí, třenové zuby jsou molarizované, tzn. vypadají jako stoličky a mají i stejnou funkci, což zvyšuje skusnou plochu. Třenové zuby i stoličky mají vysoké korunky a jejich sklovina je zřasená. Špičáky často úplně chybějí. Většina lichokopytníků má 44 zubů. [24] => [25] => Žaludek je jednoduchý, [[fermentace]] rostlinné potravy a trávení [[Celulóza|celulózy]] probíhá až v objemném slepém střevu v tračníku. Až tyto oddíly trávicí trubice jsou totiž osídlené symbiotickými bakteriemi, které rozkládají jinak nestravitelnou rostlinnou potravu. Z tlustého střeva se ale získané živiny resorbují hůře než v přední části střev, proto lichokopytníci zužitkovávají potravu hůře než [[přežvýkaví|přežvýkavci]], kteří rozkládají celulózu v [[předžaludek|předžaludcích]]. [26] => [27] => Osa končetin prochází třetím prstem, na něm také spočívá váha těla. Ostatní prsty mohou být do určité míry redukované, palec (první prst) chybí vždy. Nejdále redukce prstů pokročila u koňovitých, kde se z ostatních prstů zachovaly jen rudimentární bodcovité kosti přiléhající na záprstní kost třetího prstu (Proto bývají někdy označování jako jednokopytníci{{Citace elektronického periodika [28] => | titul = Ottův slovník naučný/Jednokopytníci – Wikizdroje [29] => | periodikum = cs.wikisource.org [30] => | url = https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Jednokopytn%C3%ADci [31] => | jazyk = cs [32] => | datum přístupu = 2023-02-19 [33] => }}). Prsty bývají kryté rohovitým kopytem. [34] => [35] => Klíční kost chybí, loketní kost je redukovaná a její zbytky jsou srostlé s kostí vřetenní, podobně jako na zadní končetině, kde je zbytek lýtkové kosti pouhým výběžkem holenní kosti. [36] => [37] => [[Děloha]] lichokopytníků je dvourohá, [[placenta]] je rozptýlená a nepravá (adeciduata), [[chorion]] nenarušuje sliznici dělohy. Přestup živin a kyslíku je tak ztížen, ale po porodu nedochází ke krvácení. [38] => [39] => Lichokopytníci po dlouhé březosti rodí jedno, vzácně dvě, plně vyvinutá mláďata. [40] => [41] => == Evoluce == [42] => Na konci [[křída (geologie)|křídy]] se od předků dnešních [[hmyzožravci|hmyzožravců]] oddělila skupina [[prakopytníci|prakopytníků]] (''Condylarthra''), společní předkové [[prašelmy|prašelem]] (''Creodonta''), několika vymřelých řádů kopytníků (''Litopterna'', ''[[Notoungulata]]'' aj.) i dnešních [[sudokopytníci|sudokopytníků]], [[kytovci|kytovců]] a lichokopytníků. [43] => [44] => První lichokopytníci se objevili v [[paleocén]]u, na území dnešní Severní Ameriky. Velmi rychle došlo ke vzniku mnoha druhů a v [[eocén]]u (asi před 55 miliony let) již žili takřka po celém světě.Nicolás R. Chimento & Federico L. Agnolin (2020). [https://www.nature.com/articles/s41598-020-70287-5 Phylogenetic tree of Litopterna and Perissodactyla indicates a complex early history of hoofed mammals.] ''Scientific Reports'', '''10''', Article number: 13280. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-020-70287-5 V třetihorách byli lichokopytníci dominantní skupinou býložravců a dosahovali obrovských rozměrů. Vzdálený příbuzný dnešních nosorožců, ''[[Paraceratherium]]'', byl v kohoutku kolem 5 metrů vysoký, vážil asi 15 až 20 tun a představoval největšího známého suchozemského savce, který kdy obýval Zemi.{{Citace elektronického periodika [45] => | příjmení = Socha [46] => | jméno = Vladimír [47] => | titul = Největší nosorožec všech dob [48] => | periodikum = OSEL.cz [49] => | rok vydání = 2017 [50] => | měsíc vydání = březen [51] => | den vydání = [52] => | url = http://www.osel.cz/9282-nejvetsi-nosorozec-vsech-dob.html [53] => }} ''[[Brontotherium]]'', zvíře připomínající nosorožce a příbuzné spíše dnešním koním, s bizarním rozvětveným rohem na hřbetu nosu, také nebyl nejmenší – jeho kohoutková výška se blížila 2,5 metrům. ''[[Chalicotherium]]'', zvíře žijící v [[miocén]]u i na území dnešní České republiky, mělo přední končetiny opatřené mohutnými drápy a pohybovalo se po kloubech prstů, podobně jako dnešní mravenečníci. [54] => [55] => Ne všichni lichokopytníci ale dosahovali takových rozměrů, ''[[Hyracotherium]]'', prapředek dnešního koně, byl velký asi jako liška, a předkové dnešních nosorožců z čeledi ''[[Hyracodontidae]]'' nebyli o nic větší. [56] => [57] => V miocénu, asi před 20 milióny lety, začaly ustupovat lesy, ve kterých lichokopytníci žili a místo nich se rozšířily travnaté stepi. Protože tvrdá stébla trávy jsou těžce stravitelná, lichokopytníkům začali konkurovat sudokopytníci, kteří jsou díky svým předžaludkům lépe přizpůsobeni k trávení takové potravy. Druhová diverzita lichokopytníků se snížila a klesá v podstatě dodnes. Z původních 13 čeledí (někdy se popisují i další) přežily pouze 3 čeledi a 18 druhů. [58] => [59] => == Recentní lichokopytníci == [60] => Do současnosti přežily tři čeledi navzájem nepříliš si podobných zvířat. [61] => [62] => [[Tapírovití]] jsou primitivní lichokopytníci. Horní pysk je protažen v krátký chobot. Na předních končetinách mají čtyři funkční prsty, na zadních tři. [63] => [64] => [[Nosorožcovití]] jsou velká zvířata s rohovinovými rohy, kteří nemají kostěný podklad. Na předních i na zadních končetinách mají po třech prstech. [65] => [66] => [[Koňovití]] je čeleď štíhlých zvířat uzpůsobených k rychlému běhu. Mají plně zachován pouze jediný, třetí prst, který je chráněn mohutným kopytem a na který zvíře našlapuje; z druhého a čtvrtého prstu se zachovaly jen zbytky kostí pod kůží končetiny, zbytek prvního prstu (palce) tvoří rohovitý výrůstek, tzv. kaštánek, který se nachází na vnitřní straně hrudních končetin těstě nad zápěstním kloubem a na vnitřní straně pánevních končetin těsně pod hlezenním kloubem, a může i zcela chybět. Mezi koňovité patří i domestikovaní lichokopytníci, [[Kůň|kůň domácí]] a [[osel domácí]]. [67] => [68] => == Systém lichokopytníků == [69] => * podřád: ''Ceratomorpha'' [70] => ** nadčeleď: ''Rhinocerotoidea'' [71] => *** čeleď ''[[Amynodontidae]]'' † [72] => *** čeleď ''[[Hyracodontidae]]'' † [73] => *** čeleď ''[[Rhinocerotidae]]'' – [[nosorožcovití]] (6 [[Recentní taxon|recentních druhů]]) [74] => ** nadčeleď: ''Tapiroidea'' [75] => *** čeleď ''[[Isectolophidae]]'' † [76] => *** čeleď ''[[Deperetellidae]]'' † [77] => *** čeleď ''[[Lophialetidae]]'' † [78] => *** čeleď ''[[Tapiridae]]'' – [[tapírovití]] (5 [[Recentní taxon|recentních druhů]]) [79] => * podřád: ''Hippomorpha'' [80] => ** nadčeleď: ''Equoidea'' [81] => *** čeleď ''[[Palaeotheriidae]]'' † [82] => *** čeleď ''[[Equidae]]'' – [[koňovití]] (8 [[Recentní taxon|recentních druhů]]) [83] => ** nadčeleď: ''Brontotheroidea'' [84] => *** čeleď ''[[Lambdotheriidae]]'' † [85] => *** čeleď ''[[Brontotheriidae]]'' † [86] => * podřád: ''Ancylopoda'' [87] => *:* čeleď ''[[Chaliotheriidae]]'' † [88] => *:* čeleď ''[[Eomoropidae]]'' † [89] => [90] => == Odkazy == [91] => === Reference === [92] => [93] => [94] => === Související články === [95] => * [[Placentálové]] [96] => [97] => === Externí odkazy === [98] => * {{Commonscat|Perissodactyla}} [99] => * {{Wikislovník|heslo=lichokopytník}} [100] => * {{Wikidruhy|taxon=Perissodactyla}} [101] => * [http://savci.upol.cz/lichokop.htm Lichokopytníci] [102] => * [https://web.archive.org/web/20060613083115/http://ultimateungulate.com/perissodactyla.html Order Perissodactyla (anglicky) ] [103] => * [http://astro.arms.cz/9803-9.htm Evoluce savců 3] [104] => * [https://web.archive.org/web/20051111131657/http://www2.rozhlas.cz/mlade/?main=vt000628a Nosorožci z pohledu paleontologa] [105] => [106] => {{Savci}} [107] => {{Taxonbar|from=Q25374}} [108] => {{Autoritní data}} [109] => {{Portály|Živočichové}} [110] => [111] => [[Kategorie:Lichokopytníci| ]] [112] => [[Kategorie:Placentálové]] [] => )
good wiki

Lichokopytníci

Lichokopytníci (Perissodactyla) jsou řádem býložravých savců, u kterých osa končetiny prochází třetím, často největším prstem. Patří mezi ně koňovití, tapíři a nosorožci.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Recentní taxon','koňovití','Čeleď','tapírovití','nosorožcovití','Hyracodontidae','Lambdotheriidae','Děloha','Chaliotheriidae','Kategorie:Placentálové','Palaeotheriidae','Chalicotherium'