Array ( [0] => 14841131 [id] => 14841131 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Nosorožcovití [uri] => Nosorožcovití [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Nosorožcovití [2] => | obrázek = Rhino collage.png [3] => | popisek = Z levého horního rohu ve směru ručiček: [[nosorožec tuponosý]], [[Nosorožec sumaterský|sumaterský]], [[Nosorožec indický|indický]], [[Nosorožec dvourohý|dvourohý]] [4] => | velikost obrázku = [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [7] => | třída = [[savci]] (Mammalia) [8] => | řád = [[lichokopytníci]] (Perissodactyla) [9] => | nadčeleď = [[Rhinocerotoidea]] [10] => | čeleď = '''nosorožcovití''' (Rhinocerotidae) [11] => | čeleď popsal = [[John Edward Gray|Gray]], 1821 [12] => | mapa rozšíření = Rhinocerotidae distribution map en.png [13] => | popisek mapy = Mapa rozšíření recentních druhů [14] => | druhotné dělení = [[Rod (biologie)|Rody]] [15] => | podřazené taxony = [16] => ''[[Ceratotherium]]''
[17] => ''[[Dicerorhinus]]''
[18] => ''[[Diceros]]''
[19] => ''[[Rhinoceros (genus)|Rhinoceros]]''
[20] => †''[[Coelodonta]]''
[21] => †''[[Stephanorhinus]]''
[22] => †''[[Elasmotherium]]''
[23] => }} [24] => '''Nosorožcovití''' (Rhinocerotidae) jsou jednou z recentních (žijících) [[Čeleď|čeledí]] řádu [[Lichokopytníci|lichokopytníků]]. V současnosti známe 5–6 recentních druhů ve čtyřech rodech. Všechny druhy nosorožců jsou ohrožené. [25] => [26] => == Systematika == [27] => Za formální autoritu nosorožcovitých se považuje anglický zoolog [[John Edward Gray]], který čeleď Rhinocerotidae vytyčil v roce 1821.{{Citace elektronického periodika [28] => | titul = Rhinocerotidae [29] => | periodikum = Mammal Species of the World [30] => | vydavatel = Bucknell Univesity [31] => | url = https://www.departments.bucknell.edu/biology/resources/msw3/browse.asp?s=y&id=14100048 [32] => | rok vydání = 2005 [33] => | jazyk = en [34] => | datum přístupu = 2024-04-16 [35] => }}{{Citace elektronického periodika [36] => | příjmení = Gray [37] => | jméno = John Edward [38] => | titul = On the Natural Arrangement of Vertebrose Animals [39] => | periodikum = London Medical Repository [40] => | url = https://hdl.handle.net/2027/hvd.32044103082087?urlappend=%3Bseq=308 [41] => | datum vydání = 1821 [42] => | ročník = 15 [43] => | strany = 296–310 [44] => | jazyk = en [45] => | datum přístupu = 2024-04-16 [46] => }} [47] => [48] => === Evoluce === [49] => Evoluční počátky nosorožců, resp. skupiny Rhinocerotoidea, sahají do spodního eocénu do doby před cirka 50 miliony lety, kdy se první prapředci nosorožců vydělili od svých nejbližších příbuzných – [[Tapírovití|tapírů]].{{Citace periodika [50] => | příjmení = Xu [51] => | jméno = X. [52] => | příjmení2 = Janke [53] => | jméno2 = A. [54] => | příjmení3 = Arnason [55] => | jméno3 = U. [56] => | titul = The complete mitochondrial DNA sequence of the greater Indian rhinoceros, Rhinoceros unicornis, and the Phylogenetic relationship among Carnivora, Perissodactyla, and Artiodactyla (+ Cetacea) [57] => | periodikum = Molecular Biology and Evolution [58] => | datum vydání = 1996-11-01 [59] => | ročník = 13 [60] => | číslo = 9 [61] => | strany = 1167–1173 [62] => | issn = 0737-4038 [63] => | doi = 10.1093/oxfordjournals.molbev.a025681 [64] => | url = https://doi.org/10.1093/oxfordjournals.molbev.a025681 [65] => | datum přístupu = 2024-03-11 [66] => }}{{Citace periodika [67] => | příjmení = Benton [68] => | jméno = Michael J. [69] => | titul = The evolution of perissodactyls [70] => | periodikum = Trends in Ecology & Evolution [71] => | datum vydání = 1990-10 [72] => | ročník = 5 [73] => | číslo = 10 [74] => | strany = 347 [75] => | issn = 0169-5347 [76] => | doi = 10.1016/0169-5347(90)90187-i [77] => | url = https://doi.org/10.1016/0169-5347(90)90187-I [78] => | datum přístupu = 2024-03-14 [79] => }} Nosorožci se brzy stali jednou z nejúspěšnějších a druhově nejrozmanitějších skupin velkých savců, která se dokázala adaptovat na takřka veškeré typy suchozemských biotopů. Během evoluční historie této skupiny tak nezbytně došlo k mnoha anatomickým i behaviorálním změnám a adaptacím.{{Citace monografie [80] => | příjmení = Prothero [81] => | jméno = Donald R. [82] => | titul = Rhinoceros biology and conservation: Proceedings of an international conference, San Diego [83] => | editoři = OA Ryder [84] => | vydavatel = USA Zoological Society [85] => | místo = San Diego [86] => | rok vydání = 1993 [87] => | kapitola = Fifty million years of rhinoceros evolution [88] => | strany = 82-91 [89] => | jazyk = en [90] => }}{{Citace monografie [91] => | příjmení = Lacombat [92] => | jméno = F. [93] => | titul = Save the rhinos: EAZA Rhino Campaign 2005/6 [94] => | url = http://www.rhinoresourcecenter.com/pdf_files/117/1175860939.pdf [95] => | vydavatel = European Association of Zoos and Aquaria [96] => | místo = London [97] => | rok vydání = 2005 [98] => | kapitola = The evolution of the rhinoceros [99] => | strany = 46–49 [100] => | rok = 2005 [101] => | sestavitel = Fulconis, R. [102] => }} Nosorožci v době před 35–20 miliony lety představovali vůbec největší zvířata severních kontinentů, dokud na severní polokouli nepronikli [[Mastodont|mastodonti]], jejichž evoluční počátky sahají do Afriky. [103] => [104] => Tapíři a nosorožci utváří klad Ceratomorpha, jehož bazálním představitelem je ''[[Homogalax]]'',{{Citace periodika [105] => | příjmení = Rose [106] => | jméno = Kenneth D. [107] => | titul = Skeleton of early Eocene Homogalax and the origin of Perissodactyla [108] => | periodikum = PalaeoVertebrata [109] => | datum vydání = 1996-12-16 [110] => | issn = 2274-0333 [111] => | jazyk = En [112] => | url = https://palaeovertebrata.com/Articles/view/200 [113] => | datum přístupu = 2024-03-14 [114] => }} který je patrně předkem tapírů i nosorožců. ''[[Hyrachyus]]'', který žil asi před 50 miliony lety, představuje sesterský taxon k nosorožcům i tapírům{{Citace periodika [115] => | příjmení = Stilson [116] => | jméno = Kelsey T. [117] => | příjmení2 = Hopkins [118] => | jméno2 = Samantha S. B. [119] => | příjmení3 = Davis [120] => | jméno3 = Edward Byrd [121] => | titul = Osteopathology in Rhinocerotidae from 50 Million Years to the Present [122] => | periodikum = PLOS ONE [123] => | datum vydání = 3. 2. 2016 [124] => | ročník = 11 [125] => | číslo = 2 [126] => | strany = e0146221 [127] => | issn = 1932-6203 [128] => | pmid = 26840633 [129] => | doi = 10.1371/journal.pone.0146221 [130] => | jazyk = en [131] => | url = https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0146221 [132] => | datum přístupu = 2024-03-12 [133] => }} nebo již prvního zástupce nosorožců.{{Citace periodika [134] => | příjmení = Domning [135] => | jméno = Daryl P. [136] => | příjmení2 = Emry [137] => | jméno2 = Robert J. [138] => | příjmení3 = Portell [139] => | jméno3 = Roger W. [140] => | titul = Oldest West Indian land mammal: rhinocerotoid ungulate from the Eocene of Jamaica [141] => | periodikum = Journal of Vertebrate Paleontology [142] => | datum vydání = 1997-12-15 [143] => | ročník = 17 [144] => | číslo = 4 [145] => | strany = 638–641 [146] => | issn = 0272-4634 [147] => | doi = 10.1080/02724634.1997.10011013 [148] => | jazyk = en [149] => | url = http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/02724634.1997.10011013 [150] => | datum přístupu = 2024-03-12 [151] => }} Jednalo se o malé, asi 36 kg vážící zvíře, které bylo přizpůsobené k běhu (kursoriální). ''Hyrachyus'' podobně jako další rané formy nosorožců ještě postrádal roh. V rámci nosorožcovitých je známo nejméně 26 rodů, z nichž je hned 22 fosilních. Raní zástupci povětšinou vyhynuli v raném [[Oligocén|oligocénu]]. [152] => [153] => == Popis == [154] => Nosorožci mají tělo pokryté kožovitými pláty jako pancířem, také mají více [[Žebro|žeber]] než ostatní lichokopytníci. Mohou dosahovat hmotnosti až 3,6 tuny, patří tedy k největším současným suchozemským živočichům (po slonech). [155] => [156] => Čich a sluch mají velmi citlivý, ale špatně vidí, jsou [[krátkozrakost|krátkozrací]]. [157] => [158] => == Roh == [159] => Roh nosorožce není vyplněn [[kost]]í, je tvořen pouze rohovinou, [[keratin]]em. [160] => [161] => === Lov pro rohy === [162] => Nosorožci jsou pro své rohy v mnoha zemích ilegálně loveni: [163] => * Rozdrcený roh čili prášek z rohu nosorožce tvoří totiž součást některých lidových léčiv a [[Afrodisiakum|afrodisiak]], například v [[Tradiční čínská medicína|tradiční čínské medicíně]]. Nicméně Čína již přistoupila, alespoň oficiálně, k ochraně přírody podle [[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin|CITES]]. [164] => * V jiných zemích se z rohů zase vyřezávají rukojeti tradičních nožů a dýk. [165] => [166] => == Systém nosorožcovitých a míra ohrožení jednotlivých druhů == [167] => '''Rod: ''Ceratotherium''''' [168] => [169] => Tradičně chápán jako monotypický rod zastoupený jediným druhem [[nosorožec tuponosý]] (''Ceratotherium simum'') se dvěma poddruhy. V současné době některé výzkumy{{Citace elektronického periodika [170] => | titul = Jak to, že je ve 21. století možné objevit šestého nosorožce světa? [171] => | periodikum = Ekolist.cz [172] => | url = https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-to-ze-je-ve-21-stoleti-mozne-objevit-sesteho-nosorozce-sveta [173] => | jazyk = cs [174] => | datum přístupu = 2021-02-17 [175] => }} potvrzují, že se jedná o dva samostatné druhy (část vědecké obce či [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]] však toto rozdělení dosud nepřijímají): [176] => * [[Nosorožec tuponosý jižní|nosorožec tuponosý]] (''Ceratotherium simum'') – 10 080 dospělých jedinců, klesající populace, [[Téměř ohrožený taxon|téměř ohrožený]] [177] => * [[nosorožec tuponosý severní]] (''Ceratotherium cottoni'') – 2 dospělí jedinci, klesající populace, [[Kriticky ohrožený taxon|kriticky ohrožený]] [178] => [179] => '''Rod: ''Diceros''''' [180] => * [[nosorožec dvourohý]] (''Diceros bicornis'') – přes 6000 jedinců, stoupající populace, [[Kriticky ohrožený taxon|kriticky ohrožený]] [181] => [182] => '''Rod: ''Dicerorhinus''''' [183] => * [[nosorožec sumaterský]] (''Dicerorhinus sumatrensis'') – 100 jedinců, stoupající populace, [[Kriticky ohrožený taxon|kriticky ohrožený]] [184] => [185] => '''Rod: ''Rhinoceros''''' [186] => * [[nosorožec jávský]] (''Rhinoceros sondaicus'') – 74 jedinců, stabilní populace, [[Kriticky ohrožený taxon|kriticky ohrožený]] [187] => * [[nosorožec indický]] (''Rhinoceros unicornis'') – 3500 jedinců, stoupající populace, [[Zranitelný taxon|zranitelný]] [188] => [189] => === Vyhynulé druhy === [190] => Rod: ''Coelodonta'' [191] => * † [[nosorožec srstnatý]] (''Coelodonta antiquitatis'') [192] => Rod: ''Elasmotherium'' [193] => * † [[nosorožec jednorohý]] (''Elasmotherium'') [194] => [195] => == Odkazy == [196] => [197] => === Reference === [198] => [199] => [200] => === Externí odkazy === [201] => * {{Commonscat|Rhinocerotidae}} [202] => * {{Wikislovník|heslo=nosorožec}} [203] => * {{Wikidruhy|taxon=Rhinocerotidae}} [204] => [205] => {{Tlustokožci}} [206] => {{Taxonbar|from=Q34718}} [207] => {{Autoritní data}} [208] => {{Portály|Biologie|Živočichové}} [209] => [210] => [[Kategorie:Nosorožcovití| ]] [211] => [[Kategorie:Lichokopytníci]] [] => )
good wiki

Nosorožcovití

Nosorožcovití (Rhinocerotidae) jsou jednou z recentních (žijících) čeledí řádu lichokopytníků. V současnosti známe 5-6 recentních druhů ve čtyřech rodech.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kriticky ohrožený taxon','nosorožec tuponosý','John Edward Gray','nosorožec tuponosý severní','živočichové','Kategorie:Nosorožcovití','nosorožec srstnatý','nosorožec indický','Žebro','Nosorožec tuponosý jižní','lichokopytníci','krátkozrakost'

Kategorie:Nosorožcovití

Krátkozrakost

Lichokopytníci

Žebro

Živočichové

Živočichové jsou velkou skupinou organismů, které se vyznačují schopností pohybu, různými typy výživy a často také vnitřním tělesným schématem.