Array ( [0] => 15481924 [id] => 15481924 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lichtenštejnsko [uri] => Lichtenštejnsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Lichtenštejnska [2] => | úřední název = Fürstentum Liechtenstein [3] => | úřední název česky = Lichtenštejnské knížectví [4] => | vlajka = Flag of Liechtenstein.svg [5] => | článek o vlajce = Lichtenštejnská vlajka [6] => | znak = Staatswappen-Liechtensteins.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Lichtenštejnska [8] => | mapa umístění = Europe-Liechtenstein.svg [9] => | rozloha = 160 [10] => | rozlmisto = 190 [11] => | procent vody = polovina toku Rýna po celé západní hranici, neznámé [12] => | počet obyvatel = 39 680{{cite web | url=https://www.statistikportal.li/de/themen/bevoelkerung/bevoelkerungsstand | title=Bevölkerungsstand }} [13] => | obyvmisto = 189 [14] => | obyvatelé aktuální k = 2022 [15] => | hustota = 247 [16] => | hustmisto = 57 [17] => | HDI = 0,935 {{cite web|url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2021-22pdf_1.pdf|title=Human Development Report 2021/2022|language=en|publisher=[[United Nations Development Programme]]|date=8 September 2022|access-date=8 September 2022}} [18] => | HDIvývoj = růst [19] => | HDIvýše = velmi vysoký [20] => | HDI aktuální k = 2021 [21] => | HDImísto = 16 [22] => | jazyk = [[němčina]] [23] => | náboženství = [[římskokatolická církev v Lichtenštejnsku|římští katolíci]] 76 %, [[Protestantismus|protestanti]] 8,5 % , [[Pravoslaví|pravoslavní]] 1,1 % a [[Ireligiozita|bez vyznání]] 5,4 % [24] => | nejvyšší hora = [[Grauspitz]] [25] => | výška nejvyšší hory = 2599 [26] => | státní zřízení = [[konstituční monarchie]] [27] => | hlavní město = [[Vaduz]]Ve skutečnosti není Vaduz hlavním ''městem'', ale hlavní obcí, protože nemá městská práva. [28] => | funkce1 = Kníže [29] => | vládce1 = [[Hans Adam II.]] [30] => | funkce2 = Předseda vlády [31] => | vládce2 = [[Daniel Risch]] [32] => | článek o hymně = Lichtenštejnská hymna [33] => | hymna = ''Nad mladým Rýnem (Oben am jungen Rhein)'' [34] => | datum vzniku = [[1806]] [35] => | způsob vzniku = [[Nezávislost]] [36] => | měna = [[Švýcarský frank]] [37] => | kód měny = CHF [38] => | HDP/ob. = 98 432 [39] => | HDP/ob.misto = 3 [40] => | HDP aktuální k = 2013 [41] => | ison = 438 [42] => | iso3 = LIE [43] => | iso2 = LI [44] => | mpz = FL [45] => | doména = li [46] => | předvolba = +423 (do roku 1999 se používal kód Švýcarska 41 75) [47] => | čas = +1 [48] => | commonscat = Liechtenstein [49] => | soubor hymny = Oben am jungen Rhein, by the U.S. Navy Band.ogg [50] => | motto = Für Gott, Fürst und Vaterland Ein Wahlspruch existiert de jure nicht, allerdings wird das Landesmotto «Für Gott, Fürst und Vaterland» de facto als solcher angesehen und wird z. B. von der lokalen Presse (siehe {{Webarchiv |url=https://www.vaterland.li/liechtenstein/vermischtes/fuer-gott-fuerst-und-vaterland;art171,398153 |text=Liechtensteiner Vaterland |wayback=20190915093635}}) oder bei Feierlichkeiten zum [[Staatsfeiertag (Liechtenstein)|Staatsfeiertag]] verwendet. [51] => | motto překlad = Pro Boha, prince a vlast [52] => }} [53] => '''Lichtenštejnsko''', plným názvem '''Lichtenštejnské knížectví''' ({{vjazyce2|de|''Fürstentum Liechtenstein''}}), je jeden z nejmenších států [[Evropa|Evropy]], který leží na svazích [[Alpy|Alp]] (pohoří [[Rätikon]]) a v údolí [[Rýn]]a. Rozprostírá se na 160 km², má přibližně 37 tisíc obyvatel a je rozděleno na [[Administrativní dělení Lichtenštejnska|11 samosprávných oblastí]]. Hlavní město je [[Vaduz]] a největší město je [[Schaan]]. Lichtenštejnsko sousedí se [[Švýcarsko|Švýcarskem]] (společná hranice 41,2 km), se kterým je úzce hospodářsky a politicky spojeno (mj. měnovou a celní unií), a s [[Rakousko|Rakouskem]] (společná hranice 36,7 km) a je vklíněno mezi území těchto dvou států, které spolu na sever i na jihovýchod od Lichtenštejnska hraničí přímo. Lichtenštejnsko je [[konstituční monarchie]] ([[knížectví]]), jejíž hlavou je [[Seznam lichtenštejnských knížat|lichtenštejnský kníže]]. V roce 1978 země vstoupila do [[Rada Evropy|Rady Evropy]], roku 1990 do [[Organizace spojených národů|OSN]] a roku 1995 do [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]]. [54] => [55] => == Dějiny == [56] => {{Podrobně|Dějiny Lichtenštejnska}} [57] => [[Soubor:Luftaufnahme Burg Gutenberg (Schloss Balzers).jpg|vlevo|náhled|Kopec u Balzersu byl osídlen od neolitu]] [58] => Nejstarší stopy lidského osídlení na území dnešního Lichtenštejnska pocházejí ze středního [[paleolit]]u. Bylo prokázáno například na hoře, kde dnes stojí středověký hrad [[Gutenberg (hrad)|Gutenberg]], ve městě [[Balzers]]. [[Neolit]]ické [[Zemědělství|zemědělské]] osady se objevily kolem roku 5300 př. n. l. V [[Doba železná|době železné]] archeologové indikují na tomto území [[Doba halštatská|halštatskou]] a [[Laténská kultura|laténskou kulturu]], kterou rozvíjeli [[Keltové|keltští]] [[Helvéciové]].  [59] => [60] => V roce 58 př. n. l., po [[Bitva u Bibracte|bitvě u Bibracte]], si oblast podrobil římský vojevůdce [[Julius Caesar]]. Roku 15 př. n. l. ji [[Tiberius]] (později druhý římský císař) a jeho bratr [[Drusus]] začlenili do [[Římská říše|Římské říše]], stala se součástí římské provincie [[Raetie|Raetia]]. Římané postavili a udržovali silnici, která vedla přes toto území. Pozoruhodnou památkou na římskou éru je skupina římských vil, zejména v Nendelnu.{{Citace elektronického periodika [61] => | titul = Römische Villen [62] => | periodikum = historisches-lexikon.li [63] => | url = https://historisches-lexikon.li/R%C3%B6mische_Villen [64] => | jazyk = de [65] => | datum přístupu = 2023-04-08 [66] => }} Spekuluje se o tom, že ves (''vicus'') Magia vyznačená na [[Peutingerova mapa|Peutingerově mapě]] římských cest by mohl být Balzers nebo [[Schaan]].{{Citace elektronického periodika [67] => | titul = Magia [68] => | periodikum = historisches-lexikon.li [69] => | url = https://historisches-lexikon.li/Magia [70] => | jazyk = de [71] => | datum přístupu = 2023-04-08 [72] => }} [73] => [74] => Kolem roku 450 se v oblasti usadil [[Germáni|germánský]] kmen [[Alamani|Alamanů]]. Lichtenštejnsko se nacházelo na východním okraji jeho státu, zvaného Alamanie. V 6. století se celá oblast, po vítězství [[Chlodvík I.|Chlodvíka I.]] nad Alamany u Tolbiacu v roce 504, stala součástí [[Franská říše|Franské říše]]. Zůstala pod franskou nadvládou, dokud [[Verdunská smlouva]] v roce 843 tuto říši nerozdělila. Území Lichtenštejnska pak spadalo do [[Východofranská říše|Východofranské říše]]. Kolem přelomu tisíciletí se stalo též součástí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Až do roku 1100 byla převládajícím jazykem v oblasti [[rétorománština]], ale poté se prosadila [[němčina]]. [75] => [[Soubor:Walsermuseum Triesenberg, Beigla (219).jpg|vlevo|náhled|195x195pixelů|"Beigla", alpské sčítací hůlky, na kterých byly vyznačeny podíly lesů a pastvin. Snímek z Walserského muzea [[Triesenberg|Triesenbergu]]]] [76] => V roce 1200 byla panství na alpské náhorní plošině ovládána [[Savojští|Savojskými]], [[Zähringové|Zähringy]], [[Habsburkové|Habsburky]] a [[Kyburgové|Kyburgy]]. Ostatní oblasti ovládala přímo Svatá říše římská, pro niž byla důležitá především kontrola nad horskými průsmyky. Když v roce 1264 vymřela dynastie Kyburgů, rozšířili Habsburkové pod vedením [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfa I.]] (císař Svaté říše římské od roku 1273) své území o východní alpskou náhorní plošinu, která zahrnovala i území Lichtenštejnska. V roce 1300 se v zemi usadilo etnikum [[Walserové|Walserů]].{{Citace monografie [77] => | příjmení = Klieger [78] => | jméno = P. Christiaan [79] => | titul = The Microstates of Europe: Designer Nations in a Post-Modern World [80] => | url = https://books.google.cz/books?id=CrfwGa4aCwYC&redir_esc=y [81] => | vydavatel = Lexington Books [82] => | počet stran = 236 [83] => | isbn = 978-0-7391-7427-2 [84] => | poznámka = Google-Books-ID: CrfwGa4aCwYC [85] => | jazyk = en [86] => }} Jejich dialekt, tzv. alamanská němčina, se uchoval v některých horských oblastech. V roce 1396 se oblast Vaduzu, tedy jih dnešního knížectví, stala majetkem římského císaře. Jednotlivá hrabství spravovaly různé rody ([[Hrabata z Monfortu|hrabata z Monfortu]], [[Brandisové|svobodní páni z Brandis]], [[Hohenemsové|páni z Hohenemsu]]). Oblast byla opakovaně dějištěm válek a rabování, například během [[Stará curyšská válka|staré curyšské války]] (1444-1446) nebo [[Švábská válka|švábské války]] (1499-1500). [87] => [88] => V roce 1699 do dějin země prvně zasáhl rod, který mu dal jeho dnešní jméno – [[Lichtenštejnové]]. Ti mají kořeny v Rakousku, svůj název odvozují od hradu [[Liechtenstein (hrad)|Lichtenštejna]] v [[Dolní Rakousy|Dolních Rakousích]], na okraji [[Vídeňský les|Vídeňského lesa]], poprvé písemně zmíněného roku [[1136]]. [89] => [[Soubor:Johann Adam Andreas v Liechtenstein.jpg|vlevo|náhled|199x199pixelů|[[Jan Adam I. z Lichtenštejna]]]] [90] => Lichtenštejnové posléze získali rozsáhlé pozemky zejména na Moravě, v Dolním Rakousku, ve Slezsku a ve Štýrsku, ale většinu z nich měli propůjčené od feudálních pánů, povětšinou Habsburků. Nemohli proto zasedat v [[Říšský sněm (Svatá říše římská)|Říšském sněmu]] Svaté říše římské a jejich vliv na říšskou politiku byl navzdory jejich bohatství malý. Hledali proto dlouho nějaká byť drobná panství, která by jim tuto politickou výhodu poskytla. V roce 1699 se konečně naskytla příležitost a [[Jan Adam I. z Lichtenštejna]] koupil od pánů z Hohenemsu [[panství Schellenberg]] (dnes „[[Administrativní dělení Lichtenštejnska|Dolní země]]“, ''Unterland'') a v roce 1712 i [[hrabství Vaduz]] (dnes „[[Oberland (Lichtenštejnsko)|Horní země]]“, ''Oberland''). 23. ledna 1719 císař Svaté říše římské [[Karel VI.]] prohlásil obě hrabství za sloučená a povýšil nově vytvořené území na [[knížectví]] pod názvem Lichtenštejnsko, které se ihned stalo jedním z plnoprávných států Svaté říše římské. Tuto událost Lichtenštejnci považují za vznik svého dnešního státu. [91] => [[Soubor:Johann Ludwig Bleuler – Rheinfolge, Vaduz – WAF 300 J FL.jpg|vlevo|náhled|Vaduz v 1. polovině 19. století]] [92] => Od rozpadu středověké [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] národa německého roku [[1806]] suverénní stát v [[Rýnský spolek|Rýnském spolku]], od roku [[1815]] nezávislý stát v rámci [[Německý spolek|Německého spolku]]. Proces [[sjednocení Německa]] v 19. století se Lichtenštejnska nedotkl, neboť s jeho územím nehraničí. Kulturně, hospodářsky i politicky se Lichtenštejnsko orientovalo na sousední Rakouské císařství, a to až do jeho zániku koncem [[První světová válka|první světové války]]. Vytvoření celní unie s Rakouskem v roce 1852 přineslo první významnější hospodářský rozmach v dosud značně chudé zemi. Přesto ještě v roce 1868 byla kvůli úsporám zrušena armáda. [93] => [94] => Při prodeji [[Aljaška|Aljašky]] v roce 1867 ruský car údajně nejprve učinil nabídku lichtenštejnskému knížeti. Ten ji však odmítl, proto se car obrátil na [[Spojené státy americké|USA]].{{Citace elektronického periodika [95] => | titul = «Es ist sicher kein Gerücht» [96] => | periodikum = Vaterland online [97] => | url = https://www.vaterland.li/liechtenstein/gesellschaft/vermischtes/es-ist-sicher-kein-geruecht-art-359875 [98] => | datum vydání = 2018-11-28 [99] => | datum přístupu = 2023-04-08 [100] => }} [101] => [102] => Ekonomická devastace způsobená první světovou válkou (v níž Lichtenštejnsko zůstalo neutrální) donutila knížectví se odpoutat od rozpadlého a zchudlého Rakouska a přeorientovat se na stabilní [[Švýcarsko]]. Roku 1923 vznikla se Švýcarskem celní unie a o rok později Lichtenštejnsko začalo užívat [[švýcarský frank]] jako měnu. Hranici mezi Rakouskem a Lichtenštejnskem hlídá od té doby až do dnešních časů švýcarská pohraniční stráž. [103] => [[Soubor:Elsa von Gutmann.jpg|náhled|193x193pixelů|[[Elsa von Gutmann|Elsa Gutmannová]]]] [104] => I po roce [[1918]] Lichtenštejnové žili především ve [[Vídeň|Vídni]] a na svých moravských panstvích. V roce 1929 nastoupil na trůn 75letý princ [[František I. z Lichtenštejna]]. Jeho sňatek s vídeňskou [[Židé|Židovkou]] [[Elsa von Gutmann|Elsou von Gutmannovou]] (její otec byl židovský obchodník z Moravy) vzbudil nevoli v pronacistickém křídle hlavní politické síly v zemi, Vlastenecké unie, ale knížecí pár vše ustál, mj. i díky tomu, že František I. a Elsa byli prvním lichtenštejnským panovnickým párem, který vyhledával aktivní kontakt s lichtenštejnskými obyvateli a zemi pravidelně navštěvovali. Elsa se stala navíc symbolem charity, její nadace ''Franz und Elsa-Stiftung'' funguje dodnes. [105] => [[Soubor:Liechtenstein asv2022-10 img01 Vaduz Schloss.jpg|vlevo|náhled|[[Hrad Vaduz]], od roku 1938 sídlo knížete]] [106] => [[Anšlus|Anšlus Rakouska]] přiměl knížete [[František Josef II.|Františka Josefa II.]], aby se stal prvním lichtenštejnským panovníkem, který bude sídlit v Lichtenštejnsku. Od té doby je tato tradice udržována, knížecí rodina sídlí na [[Hrad Vaduz|hradě ve Vaduzu]]. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] zůstalo Lichtenštejnsko oficiálně neutrální a hledalo pomoc zejména v sousedním, stejně tak neutrálním, Švýcarsku. Vazby na Německo byly nicméně evidentní rovněž, v roce 2005 vyšlo například najevo, že židovští vězni z nacistického koncentračního tábora Strasshof pracovali na pozemcích v Rakousku, které vlastnil lichtenštejnský knížecí dům.{{Citace periodika [107] => | titul = Nazi crimes taint Liechtenstein [108] => | datum vydání = 2005-04-14 [109] => | jazyk = en-GB [110] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4443809.stm [111] => | datum přístupu = 2021-05-29 [112] => }} Po konci války [[Československo]] a [[Polsko]] vyvlastnily veškerý majetek lichtenštejnské dynastie, který označily za německý (viz kapitola Spor o majetek Lichtenštejnů na území Česka). Diplomatické vztahy mezi Českem a Lichtenštejnskem byly kvůli tomuto sporu navázány až roku 2009.{{Citace elektronického periodika [113] => | příjmení = [114] => | jméno = [115] => | titul = Lichtenštejnsko a ČR navázaly diplomatické styky [116] => | periodikum = ČT24 [117] => | vydavatel = Česká televize [118] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1386488-lichtenstejnsko-a-cr-navazaly-diplomaticke-styky [119] => | datum vydání = 8. 9. 2009 [120] => | jazyk = cs [121] => | datum přístupu = 2021-05-29 [122] => }} [123] => [124] => Po skončení druhé světové války bylo Lichtenštejnsko v zoufalé finanční situaci. Lichtenštejnská dynastie se uchýlila i k prodeji rodinných uměleckých pokladů, včetně portrétu ''Ginevra de' Benci'' od [[Leonardo da Vinci|Leonarda da Vinciho]], který v roce 1967 koupila [[Národní galerie ve Washingtonu]] za pět milionů [[Americký dolar|amerických dolarů]].{{Citace elektronického periodika [125] => | příjmení = [126] => | titul = "New Girl in Town": Washington Gets a Leonardo [127] => | periodikum = Boundary Stones: WETA's Washington DC History Blog [128] => | url = https://boundarystones.weta.org/2020/01/27/new-girl-town-washington-gets-leonardo [129] => | jazyk = en [130] => | datum přístupu = 2021-05-29 [131] => }} Na konci 70. let Lichtenštejnsko vsadilo na strategii [[Daňový ráj|daňového ráje]] a razantně snížilo [[daň z příjmů právnických osob]].{{Citace periodika [132] => | příjmení = Glos [133] => | jméno = George E. [134] => | titul = The Analysis of a Tax Haven: The Liechtenstein Anstalt [135] => | periodikum = The International Lawyer [136] => | datum vydání = 1984 [137] => | ročník = 18 [138] => | číslo = 4 [139] => | strany = 929–955 [140] => | issn = 0020-7810 [141] => | url = https://www.jstor.org/stable/40705579 [142] => | datum přístupu = 2023-04-04 [143] => }} To vyvolalo nevoli řady evropských států, ale z Lichtenštejnska to učinilo jednu z nejbohatších zemí na světě.{{Citace periodika [144] => | příjmení = Merki [145] => | jméno = Christoph Maria [146] => | titul = Wirtschaftswunder Liechtenstein [147] => | datum vydání = 2020 [148] => | url = https://digilib.phil.muni.cz/cs/handle/11222.digilib/143802,%20https://digilib.phil.muni.cz/cs/handle/11222.digilib/143802 [149] => | datum přístupu = 2023-04-08 [150] => }}{{Nedostupný zdroj}} Dalším z významných zdrojů státních příjmů se stal [[Hazardní hra|hazard]], díky čemuž si země vysloužila též přízvisko "[[Las Vegas]] v Alpách". V roce 2023 občané v referendu odmítli hazardní hry v zemi zakázat (73 % hlasů), proti se postavily i vládní špičky s tím, že hazard je hlavním zdrojem státní kasy.{{Citace elektronického periodika [151] => | příjmení = Šumný [152] => | jméno = Jiří [153] => | titul = „Las Vegas v Alpách“ pokračuje. Odpůrci v referendu neuspěli [154] => | periodikum = Seznamzpravy.cz [155] => | vydavatel = Seznam.cz [156] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-las-vegas-v-alpach-pokracuje-odpurci-v-referendu-neuspeli-224707 [157] => | datum vydání = 2023-01-29 [158] => | jazyk = cs [159] => | datum přístupu = 2023-04-04 [160] => }} Populace země tak má jednu z nejvyšších životních úrovní na planetě. [161] => [162] => Volební právo žen však bylo zavedeno až v roce 1984. V roce 1992, po schválení referendem, Lichtenštejnsko vstoupilo do [[Evropský hospodářský prostor|Evropského hospodářského prostoru]]. [163] => [[Soubor:Liechtensteinische Landesbank - 1.jpg|náhled|Liechtensteinische Landesbank byla v epicentru německé daňové aféry]] [164] => Lichtenštejnský kníže je nejmocnějším evropským monarchou (nepočítaje [[papež]]e), zejména díky možnosti vetovat zákony, což je pravomoc, kterou získal v [[Ústavní referendum v Lichtenštejnsku (2003)|ústavním referendu roku 2003]] - poté, co hrozil, že bez posílení svých pravomocí rezignuje a celá panovnická rodina odejde do Rakouska.{{Citace periodika [165] => | příjmení = [166] => | jméno = [167] => | titul = Liechtenstein prince wins powers [168] => | periodikum = BBC [169] => | datum vydání = 2003-03-16 [170] => | jazyk = en-GB [171] => | url = http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/europe/2853991.stm [172] => | datum přístupu = 2023-04-04 [173] => }} Občané v [[Ústavní referendum v Lichtenštejnsku (2012)|referendu roku 2012]] odmítli mu toto právo vzít.{{Citace elektronického periodika [174] => | titul = Lichtenštejnci v referendu odmítli zrušení práva veta knížete [175] => | periodikum = Lidovky.cz [176] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/lichtenstejnci-v-referendu-odmitli-zruseni-vetovat-referendum.A120701_200609_ln_zahranici_sk [177] => | datum vydání = 2012-07-01 [178] => | jazyk = cs [179] => | datum přístupu = 2023-04-04 [180] => }}{{Citace periodika [181] => | příjmení = Corbett [182] => | jméno = Jack [183] => | příjmení2 = Veenendaal [184] => | jméno2 = Wouter [185] => | příjmení3 = Ugyel [186] => | jméno3 = Lhawang [187] => | titul = Why monarchy persists in small states: the cases of Tonga, Bhutan and Liechtenstein [188] => | periodikum = Democratization [189] => | datum vydání = 2017-06-07 [190] => | ročník = 24 [191] => | číslo = 4 [192] => | strany = 689–706 [193] => | issn = 1351-0347 [194] => | doi = 10.1080/13510347.2016.1212019 [195] => | url = https://doi.org/10.1080/13510347.2016.1212019 [196] => | datum přístupu = 2023-04-08 [197] => }} Výjimečným je rovněž jeho osobní bohatství, v září 2019 byl lichtenštejnský kníže šestým nejbohatším monarchou na světě s odhadovaným majetkem 3,5 miliardy amerických dolarů.{{Citace elektronického periodika [198] => | příjmení = Dimitropoulou [199] => | jméno = Alexandra [200] => | titul = These Are The World’s Richest Royals, 2019 [201] => | periodikum = CEOWorld Magazine [202] => | url = https://ceoworld.biz/2019/09/18/these-are-the-worlds-richest-royals-2019/ [203] => | datum vydání = 18. 9. 2019 [204] => | datum přístupu = 2021-05-29 [205] => }} [206] => [207] => V roce 2008 vypukla v Německu aféra s odhalením mnoha daňových úniků. Ukázalo se, že řada z nich probíhala právě přes Lichtenštensko. Některé kroky Německa snažícího se o odhalení systému podvodů vedly nakonec k velké diplomatické roztržce mezi oběma státy.{{Citace elektronického periodika [208] => | příjmení = [209] => | jméno = [210] => | titul = Lichtenštejnsko odsoudilo německý útok na jeho banky [211] => | periodikum = ČT24 [212] => | vydavatel = Česká televize [213] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/1462705-lichtenstejnsko-odsoudilo-nemecky-utok-na-jeho-banky [214] => | datum vydání = 2008-02-19 [215] => | jazyk = cs [216] => | datum přístupu = 2023-04-08 [217] => }}{{Citace elektronického periodika [218] => | titul = WSJE: Německo vůči Lichtenštejnsku vede "daňový blitzkrieg" [219] => | periodikum = www.patria.cz [220] => | url = https://www.patria.cz/zpravodajstvi/1158010/wsje-nemecko-vuci-lichtenstejnsku-vede-danovy-blitzkrieg.html [221] => | datum přístupu = 2023-04-08 [222] => }} Roku 2011 Lichtenštenjci v referendu odmítli povolit [[Interrupce v Lichtenštejnsku|potraty]].{{Citace elektronického periodika [223] => | příjmení = [224] => | jméno = [225] => | titul = Lichtenštejnsko odmítlo liberalizovat potraty [226] => | periodikum = ČT24 [227] => | vydavatel = Česká televize [228] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1242405-lichtenstejnsko-odmitlo-liberalizovat-potraty [229] => | datum vydání = 2011-09-18 [230] => | jazyk = cs [231] => | datum přístupu = 2023-04-04 [232] => }} [233] => [234] => == Státní symboly == [235] => === Vlajka === [236] => [237] => {{Podrobně|Lichtenštejnská vlajka}} [238] => [239] => Lichtenštejnská vlajka je tvořena listem o poměru stran 3:5 se dvěma vodorovnými pruhy, modrým a červeným. V horním rohu je umístěná žlutá knížecí koruna. [240] => [241] => === Znak === [242] => [243] => {{Podrobně|Státní znak Lichtenštejnska}} [244] => [245] => Lichtenštejnský státní znak je znakem panovnického domu. Jeho užívání je vyhrazeno pro členy knížecího domu a státních orgánů, soukromé osoby mohou užívat státní znak, je-li to ve státním zájmu. Štít znaku je složen ze znaků různých oblastí Evropy, ve kterých knížecí rod v historii figuroval. [246] => [247] => === Hymna === [248] => [249] => {{Podrobně|Lichtenštejnská hymna}} [250] => [251] => Lichtenštejnská hymna je píseň ''Oben am jungen Rhein'' ({{Vjazyce2|cs|''Nad mladým [[Rýn]]em''}}). Její melodie je shodná s [[Spojené království|britskou]] státní hymnou [[Hymna Spojeného království|God Save the King]]. Text vytvořil Jakob Josef Jauch. [252] => [253] => == Geografie == [254] => [[Soubor:Liechtenstein - Gemeinden mit Exklaven.png|náhled|„[[Oberland (Lichtenštejnsko)|Horní země]]“ a „[[Unterland (Lichtenštejnsko)|Dolní země]]“ s 11 obcemi|vlevo|227x227pixelů]] [255] => [[Soubor:Satellite image of Liechtenstein on Landsat 7.jpg|náhled|Satelitní pohled|333x333pixelů]] [256] => Lichtenštejnsko se nachází v údolí horního [[Rýn]]a v Alpách. Celá západní hranice Lichtenštejnska je tvořena Rýnem. Od severu k jihu měří země 24 km. Rozlohu 160 km² tvoří lesy ze 41 %, louky, pole a pastviny ze 34 %, neproduktivní plochy z 15 % a zastavěné plochy z 10 %. Nejvyšším bodem země je [[Grauspitz]] (2599 m n. m.), nejnižší bod je [[Ruggeler Ried]] (430 m n. m.). [257] => [258] => Lichtenštejnsko je jedním z dvojnásobně vnitrozemských států, tzn. vnitrozemský stát zcela obklopený jinými vnitrozemskými státy. Díky své rozloze je [[Seznam států světa podle rozlohy|šestým nejmenším]] nezávislým státem světa. [259] => [260] => Lichtenštejnské knížectví se [[Administrativní dělení Lichtenštejnska|dělí na 11 obcí]], které jsou většinou tvořeny pouze samotným městem nebo vesnicí. Do Dolní země (Unterland) patří [[Eschen]], [[Gamprin]], [[Mauren]], [[Ruggell]] a [[Schellenberg]], do Horní země (Oberland) pak patří [[Balzers]], [[Planken]], [[Schaan]], [[Triesen]], [[Triesenberg]] a [[Vaduz]]. [261] => [262] => === Podnebí === [263] => Navzdory tomu, že Lichtenštejnsko leží v Alpách, převažující jižní vítr zajišťuje relativně mírné podnebí. V zimě jsou horské svahy ideální pro zimní sporty. Průměrná roční teplota je 10,2 °C; nejteplejší měsíce jsou červen, červenec a srpen. Průměrný úhrn ročních srážek je 900–1 500 mm. [264] => [265] => == Politika a mezinárodní vztahy == [266] => [[Soubor:Edificio gubernamental, Vaduz, Liechtenstein, 2022-10-23, DD 49.jpg|náhled|Sídlo vlády]] [267] => Lichtenštejnsko je konstituční monarchie, jeho státní zřízení je [[knížectví]] – [[Dědičná monarchie|dědičná]] [[konstituční monarchie]], jejíž hlavou je úřadující kníže. Kníže zastupuje stát v mezinárodních záležitostech, ačkoli za většinu politických záležitostí zodpovídá Švýcarsko. Kníže má pravomoc vetovat zákony, navrhovat nové právní předpisy a také rozpustit parlament. S výjimkou reprezentace státu nesmí kníže čerpat finance ze státní pokladny a není mu vyplácen žádný státní příjem. Má zisky ze soukromého majetku knížecí rodiny. [268] => [269] => Současnou hlavou státu je od roku [[1989]] [[Hans Adam II.]] kníže z Lichtenštejna. V roce [[2003]] proběhlo v zemi [[Ústavní referendum v Lichtenštejnsku (2003)|referendum spojené se změnou ústavy]], v němž se většina obyvatel vyjádřila pro posílení pravomocí panovníka a současně práv občanů, jimž dává možnost v referendu přímo změnit státní zřízení. Zároveň také vzniklo silné hnutí za demokratická práva občanů.[[Soubor:Landtagsgebäude_des_Fürstentums_Liechtenstein.jpg|náhled|Nová budova ''Landtagu'' - [[Lichtenštejnský parlament|lichtenštejnského parlamentu]] (tzv. ''Hohes Haus''), otevřená v únoru 2008|vlevo]][[Parlament]] (''Landtag'') má 25 poslanců, volených ve dvou okrscích. Oblast Horní země (Oberland) je shodná s historickým územím [[Vaduz]] a má ve sněmovně patnáct křesel, Dolní země (Unterland) je totožná s panstvím [[Schellenberg]] a má deset mandátů. Volby probíhají každé čtyři roky a mohou se jich účastnit všichni občané starší dvaceti let. Parlament je zákonodárným orgánem a dohlíží na činnost vlády. [270] => [271] => Vláda je tvořena premiérem, jeho zástupcem a třemi vládními rady (ministry). [272] => [273] => Od zániku [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] je Lichtenštejnsko úzce spojeno se sousedním Švýcarskem. Stejně jako ono udržuje nízké [[daň|daně]], [[neutralita|neutralitu]] a [[bankovní tajemství]]. Švýcarsko také zastupuje zájmy Lichtenštejnska v zahraničí, mimo Bern, Berlín, Brusel, Štrasburk, Vídeň, Washington, Ženevu a OSN v New Yorku, kde má Lichtenštejnsko vlastní zastoupení. [274] => [275] => Od 1. ledna 1991 je Lichtenštejnsko členem [[Evropské sdružení volného obchodu|Evropského sdružení volného obchodu]] (ESVO – EFTA); do té doby tam jeho zájmy zastupovalo Švýcarsko. Od 19. prosince 2011 je Lichtenštejnsko součástí [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]]; není však členem [[Evropská unie|Evropské unie]]. [276] => [277] => === Spor o majetek Lichtenštejnů na českém území === [278] => {{Podrobně|Konfiskace majetku lichtenštejnských občanů}} [279] => [[Soubor:Valtice - zámek - panoramio.jpg|náhled|[[Valtice (zámek)|Zámek Valtice]], jeden z předmětů sporu mezi Českem a Lichtenštejny]] [280] => Specifické jsou vztahy mezi Československem (později Českou republikou) a Lichtenštejnskem, které byly negativně ovlivněny [[Konfiskace majetku lichtenštejnských občanů|konfiskací veškerého majetku rodu Lichtenštejnů]] na území českého státu po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. Tento majetek bez náhrady vyvlastnil československý stát na základě tzv. [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] s odůvodněním, že [[Lichtenštejnové]] byli německé národnosti. Proti tomu se Lichtenštejnové ohradili, neboť nebyli německé národnosti, nýbrž měli lichtenštejnské občanství. Navíc nebyla prokázána jejich spolupráce s nacisty a také tehdejší [[Elsa von Gutmann|kněžna Elsa]] byla židovského původu. Restituce po roce 1989 se však na majetek Lichtenštejnů na českém území nevztahovaly, neboť ten byl zabaven ještě před rokem 1948. [281] => [282] => Kvůli neuznaným majetkovým nárokům Lichtenštejnů [[Česko|Česká republika]] a Lichtenštejnsko v roce 1993 vzájemně neuznaly svoji nezávislost a neměly spolu diplomatické styky (tyto byly přerušeny již předtím).[http://zpravy.idnes.cz/politici-se-boji-uznani-lichtenstejnska-knizectvi-zada-majetek-na-morave-1le-/domaci.asp?c=A090521_140946_domaci_adb Politici se bojí uznání Lichtenštejnska. Knížectví žádá majetek na Moravě], idnes.cz, 21. 5. 2009, Adam B. Bartoš Dne [[13. červenec|13. července]] [[2009]] však premiér [[Jan Fischer]] a ministr zahraničí [[Jan Kohout]] oznámili, že k vzájemnému uznání a navázání diplomatických vztahů v dohledné době dojde.[http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/173669-lichtenstejnsko-po-16-letech-uzna-ceskou-republiku.html Lichtenštejnsko po 16 letech uzná Českou republiku], novinky.cz To se skutečně stalo [[8. září]] [[2009]], kdy si představitelé ČR a Lichtenštejnska vyměnili odpovídající [[nóta|diplomatické nóty]] a podepsali dohodu o spolupráci.[http://zpravy.idnes.cz/lichtenstejnsko-uznalo-nezavislost-ceska-spor-o-majetek-necha-historikum-1u0-/domaci.asp?c=A090908_120447_domaci_jw Lichtenštejnsko uznalo nezávislost Česka, spor o majetek nechá historikům] V roce 2020 podalo Lichtenštejnsko na Českou republiku mezinárodní stížnost u [[Evropský soud pro lidská práva|Evropského soudu pro lidská práva]]. V roce 2021 zřídilo Lichtenštejnsko v Česku honorární konzulát.{{Citace elektronického periodika [283] => | titul = Lichtenštejnsko zřídí v ČR honorární konzulát, povede ho exministr Herman [284] => | periodikum = iDNES.cz [285] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [286] => | vydavatel = MAFRA [287] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [288] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/lichtenstejsko-cesko-honorarni-konzulat-ministr-herman.A210505_172648_zahranicni_lesa [289] => | datum vydání = 2021-05-05 [290] => | jazyk = cs [291] => | datum přístupu = 2023-04-04 [292] => }} Rod Lichtenštejnů se o majetek v českých zemích soudí dál, v roce 2022 například prohrál soud o [[Lednice (zámek)|zámky v Lednici]] a [[Valtice (zámek)|ve Valticích]].{{Citace elektronického periodika [293] => | titul = Soud zamítl žalobu Lichtenštejnů na vydání zámku ve Valticích či Lednici [294] => | periodikum = iDNES.cz [295] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [296] => | vydavatel = MAFRA [297] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [298] => | url = https://www.idnes.cz/brno/zpravy/zaloba-vydani-zamek-lednice-breclav-valtice-lichtenstejn.A220211_090908_brno-zpravy_alh [299] => | datum vydání = 2022-02-11 [300] => | jazyk = cs [301] => | datum přístupu = 2023-04-04 [302] => }}{{Citace elektronického periodika [303] => | titul = Lichtenštejnský kníže žaluje Česko u 26 soudů, jde o zámky i lesy [304] => | periodikum = iDNES.cz [305] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [306] => | vydavatel = MAFRA [307] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [308] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zaloba-soud-majetek-lichtenstejnsko.A181220_143844_domaci_skr [309] => | datum vydání = 2018-12-20 [310] => | jazyk = cs [311] => | datum přístupu = 2023-04-04 [312] => }}{{Citace elektronického periodika [313] => | titul = Lichtenštejnové chtějí zpět majetek, který jim vzaly Benešovy dekrety [314] => | periodikum = iDNES.cz [315] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [316] => | vydavatel = MAFRA [317] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [318] => | url = https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/lichtenstejnsko-majetek-les-benes-dekrety-cr-restituce-zaloba-mzv.A181206_110801_ekonomika_mato [319] => | datum vydání = 2018-12-06 [320] => | jazyk = cs [321] => | datum přístupu = 2023-04-04 [322] => }} Další soudy prohrál i v letech 2023 a 2024.{{Citace elektronického periodika [323] => | titul = Lichtenštejnové: další prohra. Ústavní soud smetl stížnost rodu ve věci pozemků u Prahy {{!}} Česko [324] => | periodikum = Lidovky.cz [325] => | url = https://www.lidovky.cz/domov/lichtenstejnove-dalsi-prohra-ustavni-soud-smetl-stiznost-rodu-ve-veci-pozemku-u-prahy.A240409_171445_ln_domov_lsva [326] => | datum vydání = 2024-04-09 [327] => | jazyk = cs [328] => | datum přístupu = 2024-04-13 [329] => }}{{Citace elektronického periodika [330] => | titul = Ústavní soud nevyhověl stížnosti Lichtenštejnů ve sporu o majetek na Kolínsku, který nyní vlastní stát [331] => | periodikum = iROZHLAS [332] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/lichtenstejnove-ustavni-soud-spor-o-majetek_2305091737_ara [333] => | datum vydání = 2023-05-09 [334] => | jazyk = cs [335] => | datum přístupu = 2024-04-13 [336] => }} [337] => [338] => == Demografie == [339] => {{viz též|Obyvatelstvo Lichtenštejnska}} [340] => Lichtenštejnsko je po [[Vatikán|Vatikánu]], [[San Marino|San Marinu]] a [[Monako|Monackém knížectví]] čtvrtý nejmenší nezávislý stát Evropy. Většina obyvatel hovoří [[Alamani|alamanským]] dialektem. 1/3 obyvatelstva tvoří občané jiné národnosti, a to především ze Švýcarska, Rakouska, Německa a Itálie. Počet obyvatel dvou největších měst je 34 905 (31. 12. 2005), z toho Oberland/Vaduz 22 845 obyvatel, Unterland/Schellenberg 12 060 obyvatel. Podíl cizinců na obyvatelstvu je 34 % (11 917 obyvatel) z toho 3 617 Švýcarů, 2 045 [[Rakušané|Rakušanů]], 1 208 [[Italové|Italů]] a 1 178 [[Němci|Němců]] (tj. celkem 8 048 obyvatel) . [341] => [342] => === Náboženství === [343] => [[Soubor:2018-10-05 Liechtenstein, Vaduz, St. Florin (KPFC) 10.jpg|náhled|[[Katedrála svatého Florina (Vaduz)|Katedrála sv. Florina]] ve Vaduzu]] [344] => Přibližně 76 % obyvatel se hlásí k [[římskokatolická církev v Lichtenštejnsku|římskokatolické církvi]] (2014 : 27 280 z 35 890 obyv.), která pro celé knížectví tvoří [[arcidiecéze vaduzská|arcidiecézi vaduzskou]] s [[Katedrála svatého Florina (Vaduz)|katedrálou svatého Florina]] v hlavním městě. Dalších 8,5 % jsou protestanti, 1,1% jsou pravoslavní a pouze 5,4 % je bez vyznání. [345] => [346] => Počet obyvatel hlásících se k islámu se od roku 1990 zdvojnásobil a v roce 2010 činil 5,4 % populace (hlavně Turci). [347] => [348] => === Jazyk === [349] => Úředním jazykem je hlavně němčina. Většina obyvatel však mluví alamanským dialektem, který se od standardní němčiny liší. Velice blízko má k dialektům, kterými se hovoří v sousedním Švýcarsku a Rakousku. [350] => [351] => == Ekonomika == [352] => [[Soubor:CBS Channoine Business Systems AG, Vaduz 1.JPG|náhled|Kancelářská budova ve Vaduzu]] [353] => [[Hrubý národní produkt]] Lichtenštejnska činí 4,1 miliardy [[Švýcarský frank|CHF]], tj. 158 000 CHF na obyvatele, což zemi staví na [[Seznam států světa podle HDP na obyvatele#University of Pennsylvania (2010)|přední místo ve světě]]. Inflace se pohybuje okolo 1 % ročně, nezaměstnanost činí 2,4 %. Na [[Hrubý národní produkt|HNP]] se podílí průmysl a výroba zboží (42 %), služby (27 %), finančnictví (24 %) a zemědělství (7 %). Celkem zaměstnává lichtenštejnské hospodářství 30 170 osob, z toho 20 035 cizinců, kteří za prací do Lichtenštejnska dojíždějí především z Rakouska a Švýcarska. Z celkového počtu zaměstnaných pracuje v průmyslu a výrobě zboží 44 %, ve službách 39 %, ve finančnictví 1 % a v zemědělství, 1 % tvoří zaměstnaní. [354] => [355] => Při srovnání se Švýcarskem, Rakouskem a Německem má Lichtenštejnsko velmi silný sektor průmyslu a výroby zboží, kde podíl zaměstnanců i podíl sektoru na [[Hrubý národní produkt|HNP]] je téměř dvojnásobný oproti jeho sousedům. [356] => [[Soubor:Hilti Schaan.jpg|vlevo|náhled|Sídlo firmy [[Hilti]] v [[Schaan|Schaanu]]]] [357] => V průmyslu a výrobě je činných 597 firem, z nichž většina jsou závody s méně než 50 zaměstnanci, a výroba je silně diverzifikována. Nejdůležitější oblasti jsou strojírenská výroba – přesné stroje, stroje, nástroje, vybavení ([[Hilti]]), automobilové komponenty ([[ThyssenKrupp Presta]]), dentistické vybavení a potřeby ([[Ivoclar Vivadent]]), zpracování potravin ([[Hilcona Schaan]]), elektronika ([[Unaxis Balzers]]). Lichtenštejnské hospodářství je orientováno na export, který směřuje do EU (44 %), Švýcarska (12 %), USA a Kanady (18 %), Asie (24 %) a ostatních zemí (2 %). [358] => [359] => Železniční dopravu v zemi zajišťují [[Österreichische Bundesbahnen|Rakouské spolkové dráhy]] (Österreichische Bundesbahnen). [360] => [361] => Saldo bilance zahraničního obchodu Lichtenštejnska je silně aktivní. Roční investice do hospodářství přesahují 100 miliónů CHF. [362] => [363] => Často zmiňované finančnictví vytváří čtvrtinu HNP a je tvořeno bankovními domy zaměstnávajícími 1 700 zaměstnanců. Banky spravují majetek klientů ve výši 130 miliard CHF. Dále v Lichtenštejnsku pracují 163 investiční společnosti s majetkem cca 21 miliarda CHF a 31 pojišťoven. [364] => [365] => Celková spotřeba energie je 1 360 GWh za rok, z toho z vlastních zdrojů je pokryto 6 % a 94 % energetických zdrojů Lichtenštejnsko dováží. Rozdělení spotřeby energie dle zdrojů: zemní plyn 29 %, elektřina 26 %, topné oleje 20 %, benzín 16 %, nafta 6 %. Motorových vozidel je v Lichtenštejnsku celkem 31 710, z toho osobních automobilů 24 293, tj. 696 na 1 000 obyvatel. [366] => [[Soubor:Europa 1979 Liechtenstein series.jpg|náhled|Lichtenštejnské poštovní známky jsou mezi sběrateli pojem]] [367] => Zvláštní roli v lichtenštejnské ekonomice hraje výroba [[Poštovní známka|poštovních známek]]. Dnes tvoří již jen půl procenta příjmů státního rozpočtu, ale ještě v roce 1983 to bylo 12 procent a v minulosti to bylo až 40 procent.{{Citace elektronického periodika [368] => | titul = Lichtenštejnsko má odběratelů známek víc než obyvatel. Je to investice [369] => | periodikum = iDNES.cz [370] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [371] => | vydavatel = MAFRA [372] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [373] => | url = https://www.idnes.cz/finance/financni-radce/postovni-velmoc-lichtenstejnsko.A160729_122127_viteze_mrs [374] => | datum vydání = 2016-08-01 [375] => | jazyk = cs [376] => | datum přístupu = 2023-04-04 [377] => }} [378] => [379] => === Státní rozpočet === [380] => Státní rozpočet Lichtenštejnska '''hospodaří s přebytkem.''' [381] => * příjmy: daně a odvody 74 %,výnos z majetku státu 20 %, poplatky 5 %, ostatní 1 %. [382] => * výdaje: správa financí a daní 35 %, sociální 25 %, školství 18 %, veřejná správa 11 %, bezpečnost 7 %, ostatní 4 %. [383] => [384] => Nižší správní celky (obce) '''hospodaří s přebytkem'''. [385] => * příjmy: daně 60 %, fin. vyrovnání 24 %, poplatky 7 %, výnos z majetku 5 %, ostatní 4 %. [386] => * výdaje: personální 34 %, věcné 28 %, obecní 28 %, ostatní 10 %. [387] => [388] => Zajímavost: Jako jedna z mála zemí světa má Lichtenštejnsko nulový [[státní dluh]]. [389] => [390] => == Kultura a sport == [391] => Z bohatství Lichtenštejnska je podporován pestrý kulturní a sportovní život. [392] => [393] => Patrně nejslavnějším umělcem narozeným v Lichtenštejnsku je romantický hudební skladatel [[Josef Gabriel Rheinberger]].{{Citace elektronického periodika [394] => | titul = Rheinberger, Josef Gabriel [395] => | periodikum = historisches-lexikon.li [396] => | url = https://historisches-lexikon.li/Rheinberger,_Josef_Gabriel [397] => | jazyk = de [398] => | datum přístupu = 2023-04-08 [399] => }} [400] => [[Soubor:KML HAF aussen vom Staedtle Barbara Buehler.jpg|vlevo|náhled|Kunstmuseum]] [401] => Z Lichtenštejnska pocházejí regionálně známé rockové a populární skupiny. Mnohé spolky pěstující lokální kulturu. Ve Vaduzu je Zemské muzeum (''Landesmuseum'', nové otevřeno 2003), Muzeum umění ''(Kunstmuseum)'', Muzeum lyžařství ''(Skimuseum)'', Poštovní muzeum ''(Postmuseum)''.{{Citace elektronického periodika [402] => | titul = Liechtensteinisches Postmuseum [403] => | periodikum = www.museums.ch [404] => | url = https://www.museums.ch/org/de/Postmuseum-des-F--rstentums-Liechtenstein [405] => | datum přístupu = 2023-04-08 [406] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230408122640/https://www.museums.ch/org/de/Postmuseum-des-F--rstentums-Liechtenstein [407] => | datum archivace = 2023-04-08 [408] => }} Dále mnohá moderní místní muzea. V [[Schaan]]u Divadlo na Kostelním náměstí ''(Theater am Kirchplatz)''. Ve Vaduzu nové divadlo Zámecký sklípek (''Schlösslekeller'', od roku 2003). Sochařství, malířství, moderní umění. [[Grafika]], užité umění, design.[[Soubor:2017 Audi FIS Ski Weltcup Garmisch-Partenkirchen Damen - Tina Weirather - by 2eight - 8SC0818.jpg|náhled|[[Tina Weiratherová]]]]Fotbalové kluby a národní mužstvo jsou částí Švýcarského fotbalového svazu [http://sfv.ch SFV] a jeho ligy, až na vlastní každoroční účast na [[UEFA]] Cupu, kam se většinou kvalifikuje [[FC Vaduz]]. Národní mužstvo se pilně účastní kvalifikace světového a evropského mistrovství. [409] => [410] => V 70.–80. letech 20. století bylo Lichtenštejnsko velmocí ve [[Alpské lyžování|sjezdovém lyžování]]. Mezi slavné sjezdařské osobnosti Lichtenštejnska patří sourozenci [[Andreas Wenzel]] a [[Hanni Wenzelová]], která získala ve sjezdovém lyžování dvě zlaté olympijské medaile.{{Citace elektronického periodika [411] => | titul = Weirather-Wenzel, Hanni (Johanna) [412] => | periodikum = historisches-lexikon.li [413] => | url = https://historisches-lexikon.li/Weirather-Wenzel,_Hanni_(Johanna) [414] => | jazyk = de [415] => | datum přístupu = 2023-04-08 [416] => }} Medaile z OH mají i sjezdaři [[Willi Frommelt]], [[Paul Frommelt]] a [[Ursula Konzettová|Ursula Konzett]] a na [[Zimní olympijské hry 2018|hrách Pchjongčchangu]] roku 2018 sbírku rozšířila, po třicetiletém medailovém půstu, sjezdařka [[Tina Weiratherová]].{{Citace elektronického periodika [417] => | titul = Sjezdařka Weiratherová ukončila ve 30 letech kariéru [418] => | periodikum = Sport.cz [419] => | vydavatel = Seznam.cz [420] => | url = https://www.sport.cz/clanek/zimni-sporty-lyzovani-sjezdarka-weiratherova-ukoncila-ve-30-letech-karieru-1310152 [421] => | datum vydání = 2020-03-25 [422] => | jazyk = cs [423] => | datum přístupu = 2023-04-08 [424] => }} Celkem Lichtenštejnsko získalo deset olympijských medailí (všechny ve sjezdovém lyžování), což je nejvyšší počet na hlavu na světě.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://users.skynet.be/hermandw/olymp/reloly.html |datum přístupu=2017-02-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080913181523/http://users.skynet.be/hermandw/olymp/reloly.html |datum archivace=2008-09-13 |nedostupné=ano }} Lichtenštejnsko se též pravidelně účastní Letních olympijských her. V roce 1980 však jako většina západních zemí bojkotovalo [[Letní olympijské hry 1980|LOH v Moskvě]] (kvůli sovětské invazi v prosinci 1979 do Afghánistánu). Na zahajovacím ceremoniálu LOH 2012 v Londýně byla vlajkonoškou profesionální tenistka [[Stephanie Vogtová]] (nar. 1990 ve Vaduzu, žije v Balzersu). [425] => [426] => Do závodů [[Formule 1]] v 70. letech nahlédl [[Rikky von Opel]].{{Citace elektronického periodika [427] => | příjmení = Vilčík [428] => | jméno = Radek [429] => | titul = Rikky von Opel: Důkaz, že miliony a slavné jméno na úspěch ve formuli 1 nestačí [430] => | periodikum = Aktuálně.cz [431] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [432] => | vydavatel = Economia [433] => | odkaz na vydavatele = Economia [434] => | url = https://sport.aktualne.cz/motorismus/formule-1/rikky-von-opel-f1/r~6860953eb0ce11e79090002590604f2e/ [435] => | datum vydání = 2017-10-14 [436] => | jazyk = cs [437] => | datum přístupu = 2023-04-08 [438] => }} [439] => [440] => == Doprava == [441] => [[Soubor:Bahnhof Schaan-Vaduz.jpg|náhled|Nádraží Schaan-Vaduz]] [442] => [443] => V Lichtenštejnsku je asi 250 km zpevněných silnic, 90 km značených cyklostezek a 9,5 km [[Železniční doprava v Lichtenštejnsku|železnic]]. [444] => [445] => Železnice spojuje [[Rakousko]] a [[Švýcarsko]] přes Lichtenštejnsko, je spravována [[Österreichische Bundesbahnen|Rakouskými spolkovými drahami]] jako součást trasy mezi [[Feldkirch|Feldkirchem]] v Rakousku a Buchsem ve Švýcarsku. [446] => [447] => V Lichtenštejnsku jsou čtyři železniční zastávky: ''Schaan-Vaduz'', ''Forst Hilti'', ''Nendeln'' a ''Schaanwald'', obsluhované osobními vlaky mezi Feldkirchem a Buchsem Rakouskými spolkovými železnicemi. I když po trase jezdí také vlaky [[EuroCity]] a další dálkové mezinárodní vlaky, nezastavují v Lichtenštejnsku. [448] => [449] => Lichtenštejnsko je jednou z mála zemí bez letiště. Nejbližší velké letiště je [[Letiště Zürich|letiště]] v [[Curych]]u ve Švýcarsku (130 km po silnici). Nejbližší malé letiště je letiště [[St. Gallen]] (50 km). Letiště Friedrichshafen také poskytuje přístup do Lichtenštejnska, protože je vzdálené 85 km. Heliport Balzers je k dispozici pro charterové lety vrtulníkem. [450] => [451] => == Pamětihodnosti == [452] => * Národní muzeum Lichtenštejnska [453] => * neogotická [[Katedrála svatého Florina (Vaduz)|katedrála svatého Florina]] [454] => * hrad Vaduz[[Soubor:"Engländerbau" Kunstraum und Postmuseum in Vaduz.jpg|náhled|Poštovní muzeum]] [455] => * Muzeum poštovních známek [456] => * Muzeum umění [457] => * Muzeum zimních sportů [458] => * kaple Panny Marie [459] => * centrum kultury Domus [460] => * zříceniny hradů [[Alt-Schellenberg|Alt-Schellenberg]] a [[Neu-Schellenberg|Neu-Schellenberg]] [461] => * Hrad Gutenberg v Balzers [462] => [463] => == Odkazy == [464] => [465] => === Poznámky === [466] => [467] => [468] => === Reference === [469] => [470] => [471] => === Literatura === [472] => * {{Citace monografie | příjmení = Horčička | jméno = Václav | odkaz na autora = | příjmení2 = Suchánek | jméno2 = Drahomír | odkaz na autora2 = | příjmení3 = Županič | jméno3 = Jan | odkaz na autora3 = | titul = Dějiny Lichtenštejnska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 234 | isbn = 978-80-7422-111-8}} [473] => * {{Citace monografie | příjmení = Vařeka | jméno = Marek | odkaz na autora = | titul = Lichtenštejnsko | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 192 | isbn = 978-80-7277-461-6}} [474] => [475] => === Související články === [476] => * [[Administrativní dělení Lichtenštejnska|Administrativní dělení Lichtenštějnska]] [477] => * [[Politický systém Lichtenštejnska]] [478] => * [[Židé v Lichtenštejnsku]] [479] => * [[Seznam lichtenštejnských knížat]] [480] => * [[Seznam předsedů vlád Lichtenštejnska]] [481] => [482] => === Externí odkazy === [483] => * {{Commonscat|Liechtenstein}} [484] => * {{Wikislovník|heslo=Lichtenštejnsko}} [485] => * {{Osmrelace|1155955}} [486] => * {{Wikizprávy|kategorie=Lichtenštejnsko}} [487] => * [http://www.liechtenstein.li/ Portál Lichtenštejnska], liechtenstein.li {{de}} {{en}} [488] => * [http://www.kunstmuseum.li Kunstmuseum (Dům umění)], kunstmuseum.li {{de}} {{en}} [489] => * [https://web.archive.org/web/20060204072810/http://www.fuerstenhaus.li/ Lichtenštejnský rod], fuerstenhaus.li {{de}} {{en}} [490] => * [http://www.landesmuseum.li Landesmuseum (Zemské muzeum)], landesmuseum.li {{de}} [491] => * Ladislav Kahoun, 26.2.2004, Britské listy, blisty.cz, ISSN 1213-1792 {{cs}} [492] => ** [http://www.blisty.cz/art/17121.html Hans Adam II. Nechci odškodnění, chci svůj majetek v ČR zpět], Rozhovor s Jeho Jasnou Výsostí lichtenštejnským panovníkem knížetem Hansem-Adamem II. {{cs}} [493] => ** [https://web.archive.org/web/20050506223014/http://blisty.cz/2004/2/26/art17123.html Liechtenstein Prince Hans Adam II: I want my property back], Ladislav Kahoun interviews the ruling Prince Hans Adam II. of Liechtenstein who demands that his family's former property in what is now the Czech Republic is returned to him. [494] => * [http://www.sweb.cz/jjkn/liechtenstein/ rod knížat Liechtensteinů] {{Wayback|url=http://www.sweb.cz/jjkn/liechtenstein/ |date=20071025072323 }}, Jiří J. K. Nebeský {{cs}} [495] => * {{Citace elektronické monografie [496] => | titul = Liechtenstein (2011) [497] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8078 [498] => | datum přístupu = 2011-08-21 [499] => | vydavatel = [[Freedom House]] [500] => | jazyk = anglicky [501] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823230304/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&country=8078&year=2011 [502] => | datum archivace = 2011-08-23 [503] => | nedostupné = ano [504] => }} [505] => * {{Citace elektronické monografie [506] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [507] => | titul = Background Note: Liechtenstein [508] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/9403.htm [509] => | datum vydání = 2011-05-31 [510] => | datum přístupu = 2011-08-21 [511] => | vydavatel = U.S. Department of State [512] => | jazyk = anglicky [513] => }} [514] => * {{Citace elektronické monografie [515] => | korporace = CIA [516] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [517] => | titul = The World Factbook - Liechtenstein [518] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ls.html [519] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [520] => | datum přístupu = 2011-08-21 [521] => | jazyk = anglicky [522] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200501044245/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ls.html [523] => | datum archivace = 2020-05-01 [524] => | nedostupné = ano [525] => }} [526] => * {{Citace elektronické monografie [527] => | titul = Liechtenstein [528] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/339873/Liechtenstein [529] => | datum přístupu = 2011-08-21 [530] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [531] => | jazyk = anglicky [532] => }} [533] => [534] => {{Evropa}} [535] => {{EFTA}} [536] => {{Monarchie}}{{Evropský hospodářský prostor (EHP)}}{{Autoritní data}} [537] => {{Portály|Evropa|Geografie}} [538] => [539] => [[Kategorie:Lichtenštejnsko| ]] [540] => [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] [541] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [542] => [[Kategorie:Státy Rýnského spolku]] [543] => [[Kategorie:Knížectví]] [544] => [[Kategorie:Evropské mikrostáty]] [545] => [[Kategorie:Státy Evropského sdružení volného obchodu]] [] => )
good wiki

Lichtenštejnsko

Lichtenštejnsko, plným názvem Lichtenštejnské knížectví , je jeden z nejmenších států Evropy, který leží na svazích Alp (pohoří Rätikon) a v údolí Rýna. Rozprostírá se na 160 km², má přibližně 37 tisíc obyvatel a je rozděleno na 11 samosprávných oblastí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Schaan','Administrativní dělení Lichtenštejnska','Vaduz','Švýcarsko','konstituční monarchie','knížectví','Hrubý národní produkt','Rýn','Österreichische Bundesbahnen','Seznam lichtenštejnských knížat','Druhá světová válka','Hans Adam II.'

Knížectví

Rýn

Schaan

Švýcarsko

Vaduz

Vaduz je hlavním městem Lichtenštejnského knížectví.