Array ( [0] => 14775548 [id] => 14775548 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lihovar [uri] => Lihovar [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Auchentoshan03.jpg|náhled|upright|Destilační kotle pro destilaci whisky]] [1] => '''Lihovar''' je technologický celek vyrábějící [[destilace|destilované]] [[pálenka|alkoholické nápoje]]. Skládá se z destilační aparatury, nádrží na ovoce nebo jiné destilované suroviny, kotlů a výdejny. [2] => [3] => == Historie lihovarů v Čechách a na Moravě == [4] => [[Soubor:Malešice (Dříteň) 10.jpg|náhled|Budova lihovaru v [[Malešice (Dříteň)|Malešicích]]]] [5] => [6] => Ve třicátých letech devatenáctého století se, kromě [[Žito|žita]] a [[ječmen]]e, staly významnou surovinou zpracovávanou ve velkých českých lihovarech [[Lilek brambor|brambory]]. Neúroda kombinovaná s hnilobou brambor způsobovala ve čtyřicátých letech nedostatek potravin, který ještě zesilovaly spekulativní nákupy velkého množství brambor provozovateli palíren a škrobáren.Kutnar (1963), s. 84–85. Například v roce 1851 nebylo v některých regionech (zejména v [[Krušné hory|Krušnohoří]], [[Krkonoše|Krkonoších]] a na střední [[Šumava|Šumavě]]) možné zajistit dostatečnou výživu obyvatel.Kutnar (1963), s. 93. Nespokojení lidé upozorňovali na vysoké ceny potravin, množily se stížnosti na lihovary a docházelo i k násilnostem. Jedním z kritických období se stalo jaro roku 1854, kdy se nejchudší vrstvy obyvatel uchylovaly k přepadání povozů, které z bezpečnostních důvodů po nocích zásobovaly lihovary bramborami nebo vyvážely obilí za hranice.Kutnar (1963), s. 95. [7] => [8] => V roce 1855 bylo v Čechách 744 lihovarů, ve kterých se vyrobilo celkem 21 miliónů hektolitrů lihu. Drobné podniky nedokázaly konkurovat velkým lihovarům s lepším řízením a kvalitnějším vybavením, a do konce devatenáctého století se celkový počet lihovarů snížil na 238. Zároveň však stoupl objem výroby lihu na 46 miliónů hektolitrů.Kutnar (1963), s. 124–125. V sedmdesátých letech začaly vznikat první družstevní lihovary, které měly konkurovat velkým lihovarům, ale většina jich zanikla během hospodářské krize. Úspěšnější byly družstevní podniky založené v prvních desetiletích dvacátého století.Kutnar (1963), s. 126. [9] => [10] => Vzrůst družstevních lihovarů, který byl v letech 1912–1914 podporován c. k. rakouskou vládou, byl zaražen první světovou válkou. V roce 1915 byl založen ještě družstevní lihovar v [[Těšice (Mikulčice)|Těšících]] na Moravě a v Pinczi ([[Lučenec]]) na Slovensku, v roce 1918 řepařský družstevní lihovar v [[Nymburk|Nymburce]] (řepařským lihovarům nebyla zabavena výrobní surovina). Náklady na zařízení nového lihovaru byly vysoké, přesto po válce vznikla spousta nových lihovarských družstev, kdy se v zásadě jednalo o konfiskované soukromé lihovary během pozemkové reformy, které byly ke združstevnění předávány středním a drobným rolníkům. Několik lihovarských družstev vzniklo dobrovolnou cestou, kdy se jejich bývalý majitel stal podílníkem družstva, například v roce 1920 družstevní lihovar v [[Pustá Polom|Pusté Polomi]] ve Slezsku, patřící původně velkostatkáři Stolbergovi, v roce 1921 družstevní lihovar v [[Havlíčkův Brod|Německém Brodě]], náležející velkostatkáři dr. Sachsovi nebo přenesením soukromého lihovaru p. Kalábové z [[Vanovice|Vanovic]] do [[Biskupice-Pulkov|Biskupic]] u Jihlavy.''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 01.06.1922, s. 9. [11] => [12] => V prvním období pozemkové reformy se jednalo jen v Českých zemích o 54 soukromých lihovarů, které měly být převzaty převážně nově založenými družstvy. Státní pozemkový úřad si ale vyhrazoval, že rozhodne o tom, které budou družstvy převzaty a které zrušeny, přičemž počítal s tím, že strojní a technické zařízení z těch zrušených bude převezeno do horských krajů, kde se často v celém okrese nenacházel ani jeden družstevní lihovar. Akci združstevňování při pozemkové reformě konfiskovaných soukromých lihovarů po celém území Čsl. republiky vedl [[Svaz družstevního průmyslu bramborářského]] v Praze, který nejen že vypracoval podle podmínek Státního pozemkového úřadu pro lihovarská družstva vzorové stanovy, ale jeho delegáti a úředníci prováděli technické posudky jednotlivých závodů, vysílal řečníky na ustavující valné hromady družstev, podával technické i právní informace a Svaz zprostředkovával styk nových družstev se všemi centrálními správními úřady. V květnu roku 1922 pořádal pro funkcionáře družstevních lihovarů družstevní lihovarský kurz, kde se měli naučit správnému vedení družstevních lihovarů. Kanceláře Svazu družstevního průmyslu bramborářského se nacházely v Praze III., Chotkova 12. [13] => [14] => Do léta 1922 vznikla na podkladě [[Pozemková reforma v Československu|Pozemkové reformy]] lihovarská družstva: družstevní lihovar v [[Kolinec|Kolinci u Klatov]], družstevní lihovar v [[Mikulovice (okres Znojmo)|Mikulovicích u Znojma]], patřící původně [[Loucký klášter|Louckému klášteru]], kde po dohodě s nájemcem p. Dvořákem začalo družstvo lihovar provozovat. Celá řada lihovarských družstev byla založena v roce 1922 hned po konfiskacích lihovarů a to: družstva lihovarská ve [[Štěkeň (zámek)|Štěkni]] a [[Řepice|Řepici]] u Strakonic, družstva pro lihovary, patřící původně velkostatkáři dr. [[Windischgrätzové|A. Windischgrätzovi]], družstvo lihovarské v [[Milovice|Milovicích u Prahy]], velkostatkáře [[Kinští|R. Kinského]], družstvo v [[Jetřichovice (zámek)|Jetřichovicích]], původně majitele Neuwirth-Siberová, družstvo lihovarské v [[Hrobice (okres Pardubice)|Hrobicích u Pardubic]], původně majitele Richarda Dräsche, družstvo v [[Ostrov (okres Chrudim)|Ostrově u Opočna]], majitele Fr. Klepala, družstvo v Rábíně u Netolic (nyní [[Malovice (okres Prachatice)|Malovice]]) a v [[Drahonice|Drahonicích u Volyně]], majitele Jana [[Schwarzenbergové|Schwarzenberga]]. Na Moravě to byla velká skupina družstev lihovarských na bývalém panství [[Hrotovice (zámek)|Hrotovickém]], patřícím A. Dreherovi, družstvo v [[Klučov (okres Třebíč)|Klučově]], [[Skryje (Dukovany)|Skryjích]], Valči, Myslibořicích, Krhově, Hrotovicích, Dalešicích a Přešovcích. Družstvo lihovarské bylo založeno též ve [[Štěměchy|Štěměchách]], původně patřících velkostatkáři [[Bedřich Chorinský|Bedřichu Chorinskému]]. [15] => [16] => == Odkazy == [17] => [18] => === Reference === [19] => [20] => {{Citace monografie [21] => | příjmení = Kutnar [22] => | jméno = František [23] => | odkaz na autora = František Kutnar [24] => | titul = Malé dějiny brambor [25] => | vydavatel = Východočeské nakladatelství [26] => | místo = Havlíčkův Brod [27] => | rok = 1963 [28] => | počet stran = 158 [29] => | strany = 51 [30] => | poznámka = Dále jen Kutnar (1963) [31] => }} [32] => [33] => [34] => === Literatura === [35] => * {{Citace periodika [36] => | příjmení = Černý [37] => | jméno = Bohumil [38] => | titul = Vývoj lihovarství v českých zemích [39] => | periodikum = Československý časopis historický [40] => | odkaz na periodikum = Český časopis historický [41] => | rok = 1957 [42] => | ročník = 5 [43] => | číslo = 4 [44] => | strany = 688–727 [45] => }} [46] => [47] => === Související články === [48] => * [[Pálenice]] [49] => * [[Seznam lihovarů v Česku]] [50] => [51] => === Externí odkazy === [52] => * {{Commonscat|Distilleries}} [53] => * {{Otto|heslo=Lihovarství}} [54] => [55] => {{Pahýl}} [56] => {{Autoritní data}} [57] => {{Portály|Gastronomie}} [58] => [59] => [[Kategorie:Alkoholické nápoje]] [60] => [[Kategorie:Lihovarnictví]] [] => )
good wiki

Lihovar

Destilační kotle pro destilaci whisky Lihovar je technologický celek vyrábějící destilované alkoholické nápoje. Skládá se z destilační aparatury, nádrží na ovoce nebo jiné destilované suroviny, kotlů a výdejny.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Auchentoshan03.jpg','Krušné hory','Windischgrätzové','Štěkeň (zámek)','Pozemková reforma v Československu','Mikulovice (okres Znojmo)','pálenka','Soubor:Malešice (Dříteň) 10.jpg','Biskupice-Pulkov','ječmen','Žito','Lilek brambor'

Biskupice-Pulkov

Ječmen

Ječmen (Hordeum vulgare) je obilnina pocházející z čeledi lipnicovitých (Poaceae).

Pálenka

Windischgrätzové

Žito