Array ( [0] => 14677817 [id] => 14677817 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Likvidita [uri] => Likvidita [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Likvidita''' je [[ekonomika|ekonomický]], přesněji [[finance|finanční]] termín, jehož [[definice]] je vzhledem k jeho šíři poměrně problematická. Pojem likvidita se dá vyjádřit různě, podle toho v jakém kontextu se používá. Význam likvidity lze zjednodušeně pochopit z anglického ''liquid'', které můžeme přeložit jako tekutý, [[Kapalina|kapalný]]. V tomto kontextu vlastnost ''likvidní'' znamená, že je něco rychle přeměnitelné typicky na peníze (hotovost); resp. obecně na jakýkoli jiný druh majetku, kde peníze mohou, ale také nemusí, být prostředníkem pro přenos přeměňované hodnoty: Například když na burze je cílem především uzavření [[Finanční derivát#Terminologie|pozice]], která však na nelikvidním trhu nemusí být momentálně zobchodovatelná z důvodu nedostatku protinabídek dané komodity, a ne pro nedostatek peněz. [1] => [2] => Pojem likvidita lze definovat z různých hledisek. [3] => # V užším slova smyslu pak bývá uvažována tzv. absolutní likvidita, neboli likvidnost, což je schopnost různých aktiv přeměnit se rychle a bez větších ztrát v [[peníze]] a tím firmě posloužit k úhradě závazků. Likviditu lze tak chápat jako vlastnost [[Majetek|majetku]] (aktiv). Majetek s touto vlastností může být prodán bez poklesu své tržní [[Cena|ceny]] (neexistuje tlak na cenu) a rychle při stávající tržní ceně.{{Citace monografie|příjmení=ŘEŽŇÁKOVÁ|jméno=MÁRIA|příjmení2=a kolektiv|jméno2=|titul=Řízení platební schopnosti podniku|vydání=2010|vydavatel=Grada|místo=|rok=2010|počet stran=191|strany=21|isbn=978-80-247-3441-5}} Zjednodušeně lze říci, že majetek, který je likvidní, je snadno obchodovatelný. [4] => # Likviditu lze definovat také jako míru [[schopnost]]i podniku přeměnit svá aktiva na [[Peníze|peněžní prostředky]] a těmi krýt včas, v požadované podobě a na požadovaném místě všechny své splatné závazky, a to při minimálních nákladech. Likvidita je v tomto smyslu otázkou míry a času, jak je subjekt schopen dostát svým závazkům.{{Citace elektronické monografie|příjmení=ŠUDÍKOVÁ|jméno=DAGMAR|titul=Likvidita v českém municipálním sektoru jako nástroj pro moderní finanční řízení|url=http://is.muni.cz/th/391239/esf_b/BP_Sudikova_final.pdf|vydavatel=Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Ekonomicko-správní fakulta.|místo=Brno|datum vydání=2016|datum přístupu=13.2.2017}} Likvidita se v tomto případě měří pomocí ukazatelů z [[Finanční analýza|finanční analýzy.]] Likvidita je pak z pohledu finanční analýzy poměrový ukazatel, který lze definovat jako momentální schopnost uhradit splatné závazky[https://forum.helios.eu/orange/doc/cs/%C3%9Avod_-_Finan%C4%8Dn%C3%AD_anal%C3%BDza Fórum Helios]. Z hlediska firmy pak bývá uvažována jako schopnost firmy získat prostředky pro úhradu svých závazků přeměnou jednotlivých složek majetku do hotovostní formy před splatností závazků krytých těmito složkami{{Citace elektronického periodika |titul=Seminární práce Základy podnikové ekonomiky |url=http://seminarky.mujblog.centrum.cz/clanky/Zaklady-podnikove-ekonomiky-ot-c-2-29626.aspx |datum přístupu=2009-06-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090528124113/http://seminarky.mujblog.centrum.cz/clanky/Zaklady-podnikove-ekonomiky-ot-c-2-29626.aspx |datum archivace=2009-05-28 |nedostupné=ano }}. V takovém případě se hovoří o likviditě v širším slova smysluMiloslav Synek, Manažerská ekonomika, {{ISBN|80-247-1992-4}} str. 49-51. Zjednodušeně pak lze říci, že likvidita je schopnost firmy dostát svým finančním závazkůmhttp://www.strateg.cz/likvidita.html Stratég.cz. Z uvedených definic je patrné, že přeměna těchto prostředků má sloužit výhradně k zajištění [[solventnost]]i[http://actamont.tuke.sk/pdf/1997/n1/3dvoracek.pdf Pdf zabývající se likviditou]. Lze ji tak považovat za krátkodobou platební schopnost firmy[http://is.muni.cz/th/100828/esf_m/II_Prakticka_cast.txt Jan Kotouček: Finanční analýza stavebních firem], jinak také nazývanou jako krátkodobou solventnost{{Citace periodika|příjmení=Emery|jméno=Gary W.|příjmení2=Cogger|jméno2=Kenneth O.|titul=The Measurement of Liquidity|periodikum=Journal of Accounting Research|datum=1982-01-01|ročník=20|číslo=2|strany=290–303|doi=10.2307/2490741|url=http://www.jstor.org/stable/2490741|datum přístupu=2017-02-13}}, což se projevuje v tzv. [[Analýza platební schopnosti|analýze platební schopnosti]] a [[Analýza zadluženosti|analýze zadluženosti]]. Pojem solventnost s pojmem likvidita bezprostředně souvisí. Existuje přímá závislost mezi pojmy solventnost a likvidita, nicméně není možné je v podstatě zaměňovat. Vzájemná závislost pojmů je tak nejjednodušším způsobem vysvětlitelná na větě, že podmínkou solventnosti je likvidita.{{Citace monografie|příjmení=RŮČKOVÁ|jméno=PETRA|příjmení2=|jméno2=|titul=Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi|vydání=4. rozšířené vydání|vydavatel=Grada|místo=|rok=2011|počet stran=143|strany=48|isbn=978-80-247-3916-8}} [5] => # Pojem likvidita se zjednodušeně používá jako synonymum pro disponibilní peněžní prostředky. [6] => # Z hlediska [[makroekonomie]] je pak tento pojem užíván v rámci [[burza|burz]] a obchodů mezi [[centrální banka|centrální bankou]] s [[banka]]mi, kdy centrální banka pomocí [[Repo sazba|repo operací]] vykupuje za určitých podmínek přebytek likvidity bank{{Citace elektronického periodika |titul=Stránky ČNB |url=http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje/ |datum přístupu=2009-06-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111024181428/http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje |datum archivace=2011-10-24 |nedostupné=ano }}. Z makroekonomického hlediska se pak hodnotí likvidita celého trhu přes burzovní likviditu a dále likvidita peněz a jiných směnných prostředků. [7] => [8] => == Historické chápání likvidity == [9] => Historicky lze říci, že problémy spojené s likviditou začalo lidstvo řešit až s rozvojem [[kapitalismus|kapitalismu]], neboť dřívější systémy se opíraly o zemědělství, které v tu dobu nebylo schopno vyprodukovat tolik, aby tento problém nastal. Ve [[starověké Řecko|starověkém Řecku]] sice [[Anabasis|Xenofon]] objevil, že zboží musí být schopno projít směnou, což je základní předpoklad uvědomění si likvidity, ale další pokrok v tomto směru nebyl učiněn, především protože nedošlo ke ztotožnění bohatství a peněz. První, kdo spojil bohatství a peníze byli [[Merkantilismus|merkantilisté]], kteří vyřešili odpověď na otázku co je bohatství. Tím, že přiřadili penězům tuto roli, narazili i na problém likvidity. [10] => [11] => První kdo se problematice likvidity výrazněji věnoval byla tzv. [[Keynesiánská škola]], která vyslovila [[teorie preference likvidity|teorii preference likvidity]] a dále tzv. [[past na likviditu]]. Preference likvidity je teorie [[John Maynard Keynes|Johna Keynese]], která ve svých důsledcích znamená, že [[úrok]] je pouze peněžní a nikoli kapitálový jev[http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomie-ekonomicky-nepravidelnik-vii-dya-/p_ekonomika.asp?c=A061029_174148_p_ekonomika_wag Neviditelný pes], z tohoto názoru vyvodil závěry, které ovlivnily řadu ekonomů, později byla tato teorie doplněna [[James Tobin|J. Tobinem]], který odstranil některé zásadní nedostatky. Tuto teorii kriticky zhodnotil [[Milton Friedman]] a spolu s dalšími [[monetarismus|monetaristy]] dal základ [[moderní teorie držby peněz|moderní teorii držby peněz]]. [12] => [13] => == Analýza likvidity == [14] => Likvidita se zjišťuje pomocí tzv. analýzy likvidity z [[rozvaha|rozvahy]] firmy. Při ní se pomocí poměrů mezi určitými druhy majetků a závazků zjistí koeficient neboli ukazatel likvidity. Analýza likvidity tak musí probíhat jednak na základě ukazatele likvidity a jednak na základní (elementární) úrovni. Na elementární úrovni pak vychází z horizontální analýzy [[rozvaha|rozvahy]] a na základě vertikální analýzy aktiv z hlediska jejich likvidnosti{{Citace elektronického periodika |titul=vsfs |url=http://is.vsfs.cz/el/6410/leto2005/BP_FAP/FA_2.pr..txt?fakulta=6410;obdobi=11;kod=BP_FAP |datum přístupu=2009-06-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120304133003/http://is.vsfs.cz/el/6410/leto2005/BP_FAP/FA_2.pr..txt?fakulta=6410;obdobi=11;kod=BP_FAP |datum archivace=2012-03-04 }}. V úvaze o likvidnosti aktiv je likvidnost větší, čím kratší je doba jeho zpeněžení a čím menší je finanční ztráta přitom realizovaná, přičemž preference rychlosti či ztrátovosti záleží na konkrétní situaci a zaměření analýzy. V podnikové ekonomii se pak za nejlikvidnější a bezztrátové považují [[Peněžní zásoba|měnové agregáty]] skupiny M1, tedy v podstatě [[peníze]], nejnižší likviditu má pak majetek ve formě realithttp://www.pappaya.wz.cz/ekonomie/Penize.doc {{Wayback|url=http://www.pappaya.wz.cz/ekonomie/Penize.doc |date=20100714033237 }}.. V obecné rozvaze se pak projeví i pohled na účelnost využití aktiv, protože hromadění aktiv, za účelem zvýšení likvidity je v rozporu se zájmy podniku, neboť nevýnosně váže prostředky a může i ukazovat na snahu oklamat nějakou organizaci ([[banka|banku]] či [[investor]]a). [15] => [16] => === Ukazatele likvidity === [17] => Likviditu lze počítat podle několika způsobů, které se odlišují tím co všechno do ni započteme, což samozřejmě odlišuje její vypovídající hodnotu. Pojmenování těchto stupňů není zcela standardizováno a i v odborné literatuře se lze setkat s několika názvy[http://actamont.tuke.sk/pdf/1997/n1/3dvoracek.pdf J. Dvořáček]. Nejobvykleji jsou uvažovány základní tři stupně, zcela výjimečně je první stupeň vynechánKovanicová, D. a Kovanic, P.: Poklady skryté v účetnictví. Díl II. Finanční analýza účetních výkazů. str. 300. Výpočty těchto ukazatelů vycházejí výhradně z [[účetnictví]]. [18] => [19] => Likvidita bývá uvažována jako poměr, tzn. vyjadřuje poměr mezi aktivy směnitelnými za peníze a pasivy, někdy je tento [[zlomek]] vyjádřen [[procento|procenty]]Jaroslav Sedláček in Účetní data v rukou manažera. Tyto ukazatele pak vyjadřují jakou část krátkodobých závazků nějakým způsobem kryjí konkrétní likvidní aktiva. [20] => [21] => Tyto ukazatele jsou pak, z hlediska analýzy, chápány jako krátkodobý pohled na [[solventnost]] firmy a díky tomu, že vycházejí z možností firmy uhradit své krátkodobé závazky, jsou zároveň měřítko krátkodobého rizika. [22] => [23] => # Ukazatel peněžní likvidity (též likvidita prvního (či I.) stupně, někdy též okamžitá likvidita, univerzálněji a v běžné praxi se používá anglický termín cash ratio, hotovostní poměr), je vypočítána jako poměr mezi [[hotovost]]í a krátkodobými závazky, za hotovost jsou považovány [[peníze]] na [[účet|účtech]] a v pokladně, [[cenina|ceniny]], [[Cenný papír|cenné papíry]] atp. Pro firmy s běžným provozem se doporučuje, aby hodnota tohoto ukazatele kolísala mezi deseti a dvaceti procentyR. Schroll in Prokazování likvidity podniku v podmínkách tržního hospodářství{{Citace elektronického periodika |titul=Měšec.cz |url=http://www.mesec.cz/texty/likvidita-a-zisk/ |datum přístupu=2009-06-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090621174645/http://www.mesec.cz/texty/likvidita-a-zisk/ |datum archivace=2009-06-21 |nedostupné=ano }}, někdy bývá doporučováno, aby tato hodnota neklesala pod dvacet procent. Jelikož tento poměr vypovídá pouze o tzv. [[Dlouhodobý majetek|finančním majetku]] je třeba jeho výsledky interpretovat v dalších souvislostech. [24] => # Ukazatel pohotové likvidity (též likvidita druhého (či II.) stupně, běžně se užívá anglický termín quick ratio, rychlý poměr) je poměr mezi tzv. pohotovými oběžnými [[Rozvaha|aktivy]] a krátkodobými [[Závazek|závazky]]. Termín pohotová oběžná aktiva zahrnuje oběžná aktiva po odečtu zásob a nedobytných pohledávek. Dojde tak k rozšíření likvidních prostředků o krátkodobé [[pohledávka|pohledávky]]. U krátkodobých pohledávek je třeba hodnotit jejich datum splatnosti, hodnocení probíhá tak, že se jejich část nepočítá, nejčastěji se počítají přibližně podle tohoto klíče: vyloučí se pohledávky se splatností větší než [[rok]], dále se vyloučí zhruba 80 procent [[pohledávka|pohledávek]], splatné v období mezi půl rokem až rokem, zhruba polovina pohledávek mezi třemi měsíci a půl rokem a třetina pohledávek splatná do tří měsíců. U splatnosti kratší než měsíc se zpravidla do okamžité hotovosti počítá devadesát a více procent pohledávky, pokud není z důvodu nesolventnosti plátce považována za nedobytnou. Za optimální výsledek je považován poměr 1:1. Tento poměr je v praxi nejpoužívanější, protože eliminuje nevýhody likvidity III. stupně a zároveň zachovává jeho výhody. [25] => # Ukazatel běžné likvidity (likvidity třetího (či III.) stupně, current ratio, working capital ratio, běžný poměr) je poměr mezi oběžnými aktivy a krátkodobými [[Závazek|závazky]] splatnými do jednoho roku. Tento ukazatel tak vyjadřuje kolikrát je firma schopna uspokojit své věřitele, v případě, že by se veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku proměnila na [[hotovost]]. Z aktiv však musí být vyloučeny neprodejné zásoby. Za ideální je považována hodnota 2:1, což znamená, že jednotku krátkodobých závazků kryjí dvě jednotky oběžných aktiv. Za dostatečné krytí je považován jakýkoli výstup přesahující hodnotu 1,5{{Citace elektronického periodika |titul=Měšec.cz |url=http://www.finance-podniku.cz/index.php?zobrazit=financni-analyza-likvidita |datum přístupu=2009-06-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090228101913/http://www.finance-podniku.cz/index.php?zobrazit=financni-analyza-likvidita |datum archivace=2009-02-28 |nedostupné=ano }} [[Finanční analýza]] zvažuje i další faktory, proto za ideální uvažuje rozmezí mezi 1,5 a 2J. Gawel in Finanční analýza Slabinou tohoto ukazatel je jeho závislost na struktuře [[zásoba|zásoby]], což pro některá [[průmysl]]ová odvětví nutně znamená horší výsledek. [26] => [27] => Tyto ukazatele nelze považovat za dogma a samy o sobě, bez návazné analýzy mají poměrně malou vypovídací hodnotu, neboť jednak pro jednotlivé druhy firem existuje celá řada specifik, která je nutí tento obecný poměr narušovat. Dalším narušením je celková [[ekonomika|ekonomická]] situace v daném regionu, [[recese]] obecně likviditu zvyšuje a naopak v případě [[konjunktura|konjunktury]] likvidita klesá, neboť závazky narůstají více a rychleji než oběžná aktiva. [28] => [29] => Věřitelé logicky vyžadují co nejvyšší likviditu, nicméně zase dlouhodobě vysoká likvidita ukazuje, že kvůli neefektivnímu (resp. neproduktivnímu) vázání finančních prostředků došlo k narušení provozního (nejčastěji výrobního) procesu firmy{{Citace elektronického periodika |titul=seminární práce: Základy podnikové ekonomiky |url=http://seminarky.mujblog.centrum.cz/clanky/Zaklady-podnikove-ekonomiky-ot-c-2-29626.aspx |datum přístupu=2009-06-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090528124113/http://seminarky.mujblog.centrum.cz/clanky/Zaklady-podnikove-ekonomiky-ot-c-2-29626.aspx |datum archivace=2009-05-28 |nedostupné=ano }}. Zjednodušeně pak platí, že vyšší likvidita snižuje nejen nebezpečí [[platební neschopnost]]i, ale i výkonnost a tím i [[výnos]]nost [[firma|firmy]][http://ekonomie.topsid.com/index.php?war=majetkova_a_kapitalova_vystavba_podniku Kapitálová struktura podniku]. [30] => [31] => Tyto ukazatele jsou doplňovány dalšími ukazateli zejména tzv. ukazateli likvidity z [[Cash flow|cash-flow]] (peněžní tok), které jsou zároveň i ukazatelem [[zadluženost]]i. Velmi důležitým doplňkovým ukazatelem, jsou ukazatelé zadluženosti, které v kombinaci se základními ukazateli mají značnou vypovídací hodnotu o zdraví firmy. [32] => [33] => == Likvidita u obchodních bank == [34] => Velmi specifickým oddílem je likvidita obchodních bank, kde problematika spočívá v tom, že [[banka|banky]] ze své podstaty mají jiný vztah k penězům, než jiné firmy, neboť peníze jsou pro banku vlastně zboží. Likvidita banky je tedy definována jako schopnost banky dostát v každém okamžiku svým splatným závazkům, vyplatit klientům všechny jejich vklady na základě sjednaných podmínek, dále pak schopnost banky zajistit financování svých aktiv.K Ziegler, L. Žalman a kol. in Finanční řízení bank. {{ISBN|80-902243-1-8}}[http://is.muni.cz/th/50387/esf_m/DP_-_Likvidita_obchodni_banky_-_Petra_Helanova_2006.doc Diplomová práce Petry Holanové] Z podstaty bank a definice likvidity vyplývá skutečnost, že likviditu bank lze sledovat buď na straně aktiv, nebo [[Rozvaha|pasiv]]. [35] => [36] => Jelikož pro banku je obchodním artiklem nejlikvidnější zboží - tedy peníze, vzniká u ní tzv. likvidní riziko, jehož nebezpečí spočívá v tom, že v případě narušení likvidity, mohou klienti banky hromadně požadovat vyplacení svých peněz, což může banku dovést až k [[Úpadek|bankrotu]]. Toto riziko lze v zásadě rozdělit na tzv. riziko financování tj. riziko ztráty v případě momentální [[platební neschopnost]]i banky a tzv. riziko tržní likvidity, které stojí na možnosti finanční ztráty v případě malé likvidity trhu finančními nástroji. [37] => [38] => Z tohoto důvodu banka potřebuje tato rizika řídit, pro tuto činnost je nutno tato rizika měřit, sledování likvidity bank běžnými nástroji je však zcela nemožné, protože běžné nástroje uvažují o prodeji zásob atp. dále považují peníze za nevýnosné, protože firma má jiné výrobní cíle. U bank lze měřit likviditu metodicky buď na principu stavových veličin, či pomocí metod založených na [[cash flow]]. Obě tyto metody jsou poměrně náročné a mají své výhody a slabiny, proto se zpravidla volí jejich kombinace. Principem a problémem těchto měření je především nutnost zvolit správnou strategii nejen měření, ale zapracovat ji i do fungování banky.{{Citace elektronického periodika |titul=Zpráva představenstva KB o řízení rizik za rok 2004 |url=http://www.kb.cz/file/u/com/annual_report_2004/cz/zprava_rizeni-rizik.htm |datum přístupu=2009-06-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080922141243/http://www.kb.cz/file/u/com/annual_report_2004/cz/zprava_rizeni-rizik.htm |datum archivace=2008-09-22 |nedostupné=ano }} [39] => [40] => Obchodní banky v [[Česko|ČR]] povinně podávají [[Česká národní banka|ČNB]] měsíční přehled o své likviditě. Tento výkaz bývá ověřován i [[audit]]ory v rámci [[auditu účetní závěrky]] banky, čímž se likvidace stává nejen nástrojem kontroly, ale i regulace obchodních bank národní bankou.{{Citace elektronického periodika |titul=web ČNB |url=http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/fs_2006/FS_2006_clanek_2.pdf |datum přístupu=2009-06-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150405051147/http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/fs_2006/FS_2006_clanek_2.pdf |datum archivace=2015-04-05 |nedostupné=ano }} [41] => [42] => == Odkazy == [43] => === Reference === [44] => [45] => [46] => === Literatura === [47] => * R. Holman a kol: Dějiny ekonomického myšlení, C.H. Beck, 1999 [48] => * Eduard Němeček: Mezinárodní měnový systém - Otázka konvertibility, stability a likvidity {{ISBN|80-246-0081-1}} [49] => [50] => [51] => === Externí odkazy === [52] => * {{Wikislovník|heslo=likvidita}} [53] => {{Měnová politika}}{{Autoritní data}} [54] => [55] => [[Kategorie:Podnikání]] [56] => [[Kategorie:Finance]] [57] => [[Kategorie:Fundamentální analýza]] [] => )
good wiki

Likvidita

Likvidita je ekonomický, přesněji finanční termín, jehož definice je vzhledem k jeho šíři poměrně problematická. Pojem likvidita se dá vyjádřit různě, podle toho v jakém kontextu se používá.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'banka','peníze','rozvaha','hotovost','Závazek','solventnost','Rozvaha','ekonomika','Finanční analýza','pohledávka','platební neschopnost','Finanční derivát#Terminologie'

Banka

Ekonomika

Ekonomika je vědní disciplína, která se zabývá studiem hospodářských jevů, procesů a aktivit vykonávaných subjekty v rámci společnosti.

Hotovost

Peníze

Pohledávka

Rozvaha

Solventnost

Závazek