Array ( [0] => 15480372 [id] => 15480372 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lingvistika [uri] => Lingvistika [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Lingvistika''' (dříve psáno ''linguistika''Takto píše např. ještě [[Bohuslav Hála]] v článku ''Význam experimentálně-fonetického zkoumání nářečí'' in ''Listy filologické'', 1940.) neboli '''jazykověda''' je věda zkoumající [[Přirozený jazyk|přirozený]] [[Jazyk (lingvistika)|jazyk]]. Lze ji dělit na obecnou lingvistiku, aplikovanou lingvistiku, gramatiku a na jazykovědy jednotlivých jazyků nebo jejich skupin. Mezi ně patří např. anglická filologie neboli [[anglistika]], dále např. [[bohemistika]], [[germanistika]], [[slovakistika]], [[lusitanistika]], [[turkologie]]; [[afrikanistika]] apod. (pro jejich seznam viz článek [[filologie]]). Označení [[filologie]] ovšem znamená široce pojaté studium jazyka, literatury i kulturních, historických a zeměpisných specifik dané oblasti (tzv. [[reálie]]). Lingvistiku je také možné chápat jako soubor jednotlivých jazykovědných disciplín (především fonologie, morfologie, lexikologie, syntaxe a textové lingvistiky). Jazykem se zabývá také mnoho dalších vědeckých disciplín, například [[psychologie]], [[informatika]], [[filozofie]], [[biologie]], [[anatomie člověka]], [[sociologie]], [[antropologie]] a další. Od 2. poloviny 20. století také vznikají hraniční jazykovědné disciplíny, jako je [[psycholingvistika]], [[sociolingvistika]], [[neurolingvistika]], [[digitální humanitní vědy]] aj. Roztříštěnost jazykověd však není sjednocována, ale jde spíše o paralelní disciplíny.{{Citace elektronického periodika [1] => | příjmení1 = Kelley [2] => | jméno1 = Susan [3] => | titul = Cognitive scientist calls for integration in language sciences [4] => | periodikum = phys.org [5] => | datum_vydání = 201708-01 [6] => | url = https://phys.org/news/2017-08-cognitive-scientist-language-sciences.html [7] => | datum_přístupu = 2024-04-25 [8] => | jazyk = anglicky [9] => }} [10] => [11] => == Cíle lingvistiky == [12] => * '''[[Deskriptivní lingvistika]].''' Cílem deskriptivní lingvistiky je popsat jazykový [[systém]] a popř. způsoby jeho užívání v různých komunikačních situacích. Výsledkem práce deskriptivní lingvistiky jsou např. [[slovník]]y (lexikony) či [[gramatika|mluvnice]] (gramatiky), tedy práce popisující slovní zásobu a strukturu (gramatiku) konkrétního jazyka. [13] => * '''[[Teoretická lingvistika]].''' Toto odvětví lingvistiky zkoumá obecné principy fungování přirozeného lidského jazyka, přičemž často využívá výsledky deskriptivní lingvistiky. Teoreticko-lingvistické zkoumání se zakládá na obecné vědecké metodě: jeho výstupem jsou explicitní, formálně zpracované teorie a hypotézy, jejichž platnost je následně testována s pomocí dat z konkrétních jazyků. Některá odvětví teoretické lingvistiky se od ostatních přírodních věd liší specifickými metodami testování. [14] => * '''[[Aplikovaná lingvistika]]''' využívá poznatků deskriptivní a teoretické lingvistiky. Mezi oblasti aplikované lingvistiky patří např. jazyková terapie ([[logopedie]], terapie [[afázie]]), [[výuka cizích jazyků]], [[forenzní lingvistika]], manuální a [[strojový překlad]] a konfrontační/[[kontrastivní lingvistika]] (popis shodných a odlišných prvků dvou jazyků). [15] => * '''[[Preskriptivní lingvistika]]''' není v pravém slova smyslu lingvistika, neboť se nezabývá přirozeným lidským jazykem jako takovým. Jejím cílem je charakterizovat tzv. [[variety češtiny|spisovný jazyk]], což je soubor jazykových prostředků (ať už mluvených či psaných), které jsou či by měly být používány ve školách, v oficiálních sdělovacích prostředcích či v komunikačních situacích formálního charakteru. Spisovný jazyk je [[kodifikace (lingvistika)|kodifikován]] v jazykových příručkách (v případě českého jazyka především v ''[[Pravidla českého pravopisu|Pravidlech českého pravopisu]]'' a slovnících (vydaných [[Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky|ÚJČ]]) pro psanou podobu, ''Česká výslovnostní norma'' pro mluvenou podobu), jeho užívání však většinou není vynuceno zákonem, má jen charakter doporučení. Některé přirozené jazyky oficiálně kodifikovanou podobu spisovného jazyka ani nemají (např. [[angličtina]]). [16] => [17] => == Lingvistické disciplíny == [18] => [19] => === Disciplíny zkoumající jazykové podsystémy === [20] => Jazyk je komplexní [[systém]] a skládá se z řady podsystémů (někdy nazývaných "[[lingvistická analýza|jazykové plány]]" či roviny), které se mohou navzájem do určité míry ovlivňovat. Deskriptivní a teoretická lingvistika se podle toho dělí do následujících kategorií (dle české lingvistické tradice). [21] => [22] => * '''[[Lexikologie]]''' zkoumá slovní zásobu, lexikální význam a formu, inherentní vztahy mezi jednotlivými slovy (např. [[synonymie]] – dvě různé slovní formy pro tentýž význam, [[homonymie]] – jedna slovní forma pro více významů, atd.), [[expresivita (lingvistika)|expresivitu]] slov (např. vulgárnost), atd. Lexikologie slouží jako základ pro [[lexikografie|lexikografii]], tedy tvorbu slovníků. [23] => * '''[[Fonetika]]''' zkoumá zvukovou (akustickou, auditivní, artikulační) stránku jazyka. [24] => * '''[[Fonologie]]''' zkoumá zvukový systém, tj. (i) inventář zvukových segmentů (tzv. [[foném]]ů) schopných rozlišit význam větších celků, pravidla, podle nichž se segmenty chovají v kontextu ostatních segmentů (např. [[asimilace (lingvistika)|asimilace]]), a (ii) inventář a pravidla týkající se suprasegmentálních ("nadsegmentálních") prostředků (např. [[intonace (lingvistika)|intonace]]). [25] => * '''[[tvarosloví|Morfologie]]''' (neboli '''tvarosloví''') zkoumá inventář nejmenších významonosných či význam modifikujících jazykových výrazů (tzv. [[morfém]]ů, např. "-ost" ve slově "libost" a "slab-" ve slově "slabý") a pravidla, podle nichž se tyto "atomické" výrazy užívají a spojují, aby vytvořily jednoduchá či složená slova (např. správně utvořené "slabost" vs. neexistující "ostslab" či správně utvořené "slabomyslný" vs. neexistující "myslnoslabý"). [26] => * '''[[Syntax]]''' (neboli ''větná skladba'') zkoumá inventář lexikálních a funkčních [[slovní druh|slovních kategorií (druhů)]] a zejména pravidla jejich spojování do větších celků. Příkladem lexikálních kategorií jsou [[substantivum|substantiva]], [[adjektivum|adjektiva]] či [[sloveso|verba]], příkladem funkčních kategorií jsou [[zájmeno|zájmena]] či [[spojka (slovní druh)|spojky]]. Komplexní celky vytvořené pomocí syntaktických pravidel ze slovních kategorií nazýváme (syntaktické) fráze (např. nominální/substantivní fráze ''hladový vlk'', vytvořená z adjektiva a substantiva, či verbální fráze ''sníst červenou karkulku'' vytvořená z verba a nominální fráze), věty neboli klauze (např. věta ''Hladový vlk snědl červenou karkulku'' vytvořená z nominální fráze a verbální fráze), a souvětí (např. souvětí ''Neviděla, jak hladový vlk snědl červenou karkulku'', vytvořené spojením verba a věty, či souvětí ''Hladový vlk snědl červenou karkulku a myslivec ji vysvobodil'', vytvořené spojením dvou vět pomocí spojky ''a''). Syntaktické vztahy, např. vztah mezi dvěma syntaktickými frázemi, zpravidla nepřekračují hranici souvětí. [27] => * '''[[Sémantika]]''' se zabývá významem jazykových výrazů, ať už jednoduchých (morfémů a slov) nebo složitých (frází, vět a souvětí). Význam jednoduchých výrazů je uložen v mentálním slovníku (např. význam slova ''vlk''), význam složitých výrazů lze zpravidla odvodit z významů jejich částí (např. výraz ''hladový vlk'' odkazuje k objektu, který je "hladový" a který je "vlk"). Sémantické vztahy většinou nepřekračují hranici souvětí. [28] => * '''[[Pragmatika]]''' (také ''pragmalingvistika'') se zabývá významem promluvy v konkrétní komunikační situaci a v kontextu ostatních promluv. Promluva může a nemusí mít formu věty či souvětí (např. slovo ''pozor'' funguje jako promluva, aniž by bylo větou). Promluva může a nemusí mít doslovný (sémantický) význam (např. význam promluvy ''Bolí mě hlava'' může v daném kontextu a v dané situaci odpovídat sémantice věty ''Nechci sex''). [29] => * '''[[Textová lingvistika]]''' nebo také ''analýza diskurzu'' se zabývá pravidly a principy spojování vět a souvětí ve větší celky, nazývané [[text]]. Zkoumá prostředky vyjadřující vztahy mezi textovými celky (např. větami, souvětími, ale i odstavci či kapitolami). [30] => [31] => === Disciplíny zaměřené na konkrétní jazyk či jazykovou rodinu === [32] => Lingvistika zahrnuje kromě obecné lingvistiky, která se zabývá jazykem jako takovým, také potenciálně otevřenou množinu podoborů, které zkoumají jednotlivé jazyky či jazykové rodiny (jednotlivé [[filologie]]). Příklady jsou [[bohemistika]] (čeština), [[anglistika]] (angličtina), [[sinologie]] (čínština), [[hispanistika]] (španělština), [[slovenistika]] (slovinština), či [[slavistika]] (slovanské jazyky), [[bantuistika]] (bantuské jazyky), [[turkologie]] atd. Nutno však dodat, že tyto termíny zpravidla charakterizují ani ne tak podobory lingvistiky, jako spíš podobory [[filologie]]. "Bohemista" může proto být i literární vědec či kulturolog.{{Doplňte zdroj}} [33] => [34] => === Další tradiční lingvistické disciplíny === [35] => * '''[[Historická lingvistika]]''' zkoumá jazyky, které se užívaly v minulosti ([[staročeština|starou češtinu]], [[staroslověnština|staroslověnštinu]], apod.), popř. se zaměřuje na výzkum vývoje jazyka v čase (viz níže: [[#Synchronní, diachronní a panchronní přístupy|diachronní přístup]]). [36] => * '''[[Dialektologie]]''' zkoumá [[geografie|geograficky]] podmíněné odlišnosti v jazykovém systému v rámci jednoho (národního) jazyka (např. [[Česká nářeční skupina|česká nářečí]]). Největší tradici v dialektologii má studium lexikologie, fonetiky, fonologie a morfologie. Dialektologické studium syntaxe a sémantiky je velmi mladé. [37] => * '''[[sociologie jazyka|Sociolingvistika]]''' zkoumá sociálně podmíněné odlišnosti v jazykovém systému, většinou v rámci jednoho jazyka či nářečí (např. [[slang]]y). Sociolingvistika se nejčastěji zaměřuje na lexikální jazykový plán. [38] => * '''[[komparativní lingvistika|Lingvistická genealogie]]''' zkoumá příbuznost různých jazyků (např. francouzština a rumunština patří do románské jazykové rodiny, přičemž oba jazyky se vyčlenily z latiny). Kritériem při určování genealogické příbuznosti jazyků je mj. slovní zásoba. [39] => * '''[[typologická klasifikace jazyků|Lingvistická typologie]]''' zkoumá jazykové typy, což jsou jazykové rysy společné více jazykům. Genealogicky příbuzné jazyky jsou většinou typově podobné, ale nemusí tomu tak nutně být (např. bulharština je typově dost odlišná od češtiny, i když jde v obou případech o slovanský jazyk). Při určování jazykového typu se vychází především z morfologických a syntaktických kritérií. Jeden a týž jazyk může patřit do více jazykových typů, v závislosti na zvoleném kritériu a zvoleném jazykovém podsystému. [40] => * '''[[Matematická lingvistika]]''' zkoumá jazyk pomocí matematických, logických a statistických metod. [41] => ** '''[[počítačová lingvistika|Počítačová (komputační) lingvistika]]''' vytváří komputační modely jazykového systému, jazykových podsystémů, či jejich částí. [42] => ** '''[[Korpusová lingvistika]]''' se zaměřuje na analýzu jazyka za pomoci zkoumání obsáhlých, zpravidla elektronických [[jazykový korpus|jazykových korpusů]] (organizovaných uskupení psaných a/nebo mluvených textů různých žánrů). [43] => * '''[[osvojování jazyka|Jazyková akvizice]]''' zkoumá učení a osvojování si jazyka u dětí či nerodilých mluvčích. [44] => * '''[[Neurolingvistika]]''' zkoumá reprezentaci jazyka v mozku a neurologicky podmíněné jazykové poruchy (např. [[afázie|afázii]]). [45] => [46] => == Metody lingvistiky == [47] => Teoretická lingvistika využívá základní [[Vědecká metoda|vědeckou metodu]] – formuluje explicitní a testovatelné teorie a hypotézy, jejichž platnost následně ověřuje analýzou dat. [48] => [49] => === Základní metody získávání lingvistických dat === [50] => * '''Analýza promluv realizovaných v neexperimentálních podmínkách.''' Díky digitalizaci a automatizaci je dnes možné touto metodou relativně rychle a efektivně zkoumat velmi rozsáhlé [[Jazykový korpus|jazykové korpusy]] (ty mají dnes řádově miliony až stovky milionů slov, viz např. [[Český národní korpus]]). Tato metoda se využívá např. v deskriptivní lingvistice, při vytváření mluvnic a slovníků. Hojně jí využívají také komputační lingvisté a [[kvantitativní lingvistika|kvantitativní lingvisté]]. [51] => * '''Analýza promluv a reakcí na promluvy realizované v experimentálních podmínkách.''' Experimentální metody se rozšířily zejména díky studiu jazykové akvizice u dětí, u nichž nelze data získávat analýzou jazykové intuice (viz níže), avšak dnes se hojně používají i u dospělých mluvčích. Některé oblasti lingvistiky, např. neurolingvistika, jsou na experimentálních metodách takřka závislé. [52] => * '''Analýza jazykové intuice.''' Tato metoda je založena na předpokladu, že mluvčí je schopen posoudit přijatelnost, resp. pravdivost vět a výrazů svého rodného jazyka. V závislosti na tom, jaký jazykový plán zkoumáme, lze posuzovat přijatelnost foneticko-fonologickou, morfosyntaktickou (tzv. "gramatičnost"), sémantickou, či pragmatickou. Tato introspektivní metoda je hojně používaná u teoretických lingvistů. [53] => [54] => === Synchronní, diachronní a panchronní přístupy === [55] => * '''Synchronní přístup''' pohlíží na jazyk jako na statický systém a abstrahuje od jeho proměn v čase. Předmětem synchronního studia může tedy například být ''současná čeština'' či ''čeština v době husitské''. Synchronní studium současného živého jazyka může využívat všech tří výše uvedených metod získávání lingvistických dat. [56] => * '''Diachronní přístup''' – základní metoda historické lingvistiky – se zaměřuje na proměny jazykového systému (resp. jeho podsystémů) v čase. Jde zpravidla o proměny, které se odehrají v řádu desítek až stovek let. Diachronní lingvistika je zpravidla odkázána na první výše uvedenou metodu, zejména na studium psaných textů. [57] => * '''Panchronní přístup'''{{doplňte zdroj}} popírá existenci výše zmíněné opozice. Zastánci panchronního přístupu tvrdí, že jazykový systém je inherentně dynamický a v každém okamžiku obsahuje potenciál změny, který se projevuje např. na jazykových variacích, které jsou na čase nezávislé (dialekty, funkční styly). Co vnímáme jako "vývoj v čase" je tedy zpravidla pouze převládnutí určité "synchronní" jazykové varianty nad ostatními. [58] => [59] => == Lingvistika jako součást širších vědních disciplín == [60] => Jazyk je velmi mnohotvárný jev a v závislosti na tom, z jakého úhlu k němu přistupujeme, můžeme lingvistiku zařadit do několika širších disciplín. Tyto druhy lingvistiky si nekonkurují, neboť přísně vzato zkoumají jiný jazykový objekt. Hranice mezi těmito "jazyky" a potažmo "lingvistikami", které je zkoumají, jsou ovšem neostré. [61] => [62] => * '''Lingvistika jako součást [[Kognitivní věda|kognitivních věd]]''' zkoumá jazyk jako součást lidského kognitivního systému, tedy jako mentální nástroj, s jehož pomocí člověk poznává, interpretuje a kategorizuje svět. Pod termínem ''[[kognitivní lingvistika]]'' se nejčastěji rozumí jedno konkrétní lingvistické paradigma, stojící v opozici k [[Noam Chomsky|chomskyánské]] ''[[Generativní gramatika|generativní gramatice]]''. Zastánci obou paradigmat nicméně považují objekt svého zkoumání za součást lidské kognice. [63] => * '''Lingvistika jako součást [[Sémiotika|sémiotiky]]''' vnímá jazyk jako soubor tzv. jazykových znaků, jež lze charakterizovat jako vztahy mezi myšlenkami či mentálními koncepty (např. představa psa), jejich formálním vyjádřením (slovo ''pes'') a vnějším světem (reálný pes). Existence těchto vztahů, jakožto i jejich systémovost, ustálenost a konvenčnost, umožňují komunikaci. [[Dorozumívání|Komunikace]], tedy předávání a sdílení informací, je úzce spjatá se sémiotikou. Lingvistika z tohoto úhlu pohledu je tedy příbuzná vědám o nelingvistických znacích a prostředcích komunikace, jako je [[neverbální komunikace]], různé pomocné komunikační systémy, např. světelné či kouřové signály, nebo znakové systémy uměle vytvářené pro potřebu komunikace s počítači a stroji. [64] => * '''Lingvistika jako součást [[filologie]]''' studuje jazyk v jeho vztahu k člověku a všemu, co s ním souvisí. Zkoumá tedy vzájemné vlivy jazyka a národa, kultury, společnosti, historie a především [[Literatura|literatury]], již je možné vnímat jako komplexní jazykový výraz všech zmíněných oblastí lidského působení. [65] => [66] => == Odkazy == [67] => [68] => === Reference === [69] => {{Překlad | jazyk = en | článek = Linguistics | revize = 333056845}} [70] => [71] => [72] => === Literatura === [73] => * [[Radoslava Brabcová]] – [[Olga Martincová]], ''Současný český jazyk: slovník lingvistické terminologie''. Praha: Karolinum 1992, 114 s. {{ISBN|80-7066-061-9}} [74] => * [[Jiří Černý (lingvista)|Jiří Černý]], ''Úvod do studia jazyka.'' Olomouc : Votobia. [75] => * Jiří Černý, ''Dějiny lingvistiky.'' Olomouc : Votobia 1996, 517 s. {{ISBN|80-85885-96-4}} [76] => * [[Claude Hagège]], ''Člověk a řeč : lingvistický příspěvek k humanitním vědám.'' Praha : Karolinum 1998 – 311 s. {{ISBN|80-7184-331-8}} [77] => [78] => === Související články === [79] => * [[Formální jazyk]] [80] => * [[Jazyk (lingvistika)]] [81] => * [[Seznam českých lingvistů]] [82] => [83] => === Externí odkazy === [84] => * {{Commonscat}} [85] => * {{TDKIV}} [86] => * {{Wikislovník|heslo=lingvistika}} [87] => * {{Wikislovník|heslo=jazykověda}} [88] => * {{en}} [http://www.sil.org/linguistics/GlossaryOfLinguisticTerms/index.htm Slovník lingvistických pojmů] [89] => [90] => {{Lingvistika}} [91] => {{Humanitní a společenské vědy}} [92] => {{Autoritní data}} [93] => {{Portály|Jazyk}} [94] => [95] => [[Kategorie:Lingvistika| ]] [] => )
good wiki

Lingvistika

Lingvistika (dříve psáno linguistika) neboli jazykověda je věda zkoumající přirozený jazyk. Lze ji dělit na obecnou lingvistiku, aplikovanou lingvistiku, gramatiku a na jazykovědy jednotlivých jazyků nebo jejich skupin.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'filologie','Jazyk (lingvistika)','turkologie','systém','anglistika','bohemistika','afázie','psycholingvistika','Deskriptivní lingvistika','strojový překlad','Aplikovaná lingvistika','psychologie'

Afázie

Afázie je porucha komunikace a porozumění jazyku, která se vyskytuje jako následek poškození mozku.

Anglistika

Bohemistika

Filologie

Filologie je vědní disciplína, která se zabývá studiem jazyka a literatury.

Psycholingvistika

Psychologie

Systém

Turkologie