Array ( [0] => 15480383 [id] => 15480383 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Linux [uri] => Linux [3] => Linus Torvalds (cropped).jpg [img] => Linus Torvalds (cropped).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=[[Operační systém|operačním systému]]}} [1] => {{Infobox - operační systém [2] => | jméno = Linux
GNU/Linux [3] => | logo = Tux.svg [4] => | velikost loga = 100px [5] => | web = [https://www.kernel.org/ The Linux Kernel Archives] [6] => | vyvíjí = [[Linus Torvalds]] [7] => | rodina = [[UN*X|Unix-like]] [8] => | první zveřejnění = [[17. září]] [[1991]] [9] => | druh = [10] => | způsob aktualizace = [11] => | správce balíčků = [12] => | podporované platformy = [[IA-32]], [[x86-64]], [[PowerPC]], [[ARM]], [[Motorola 680x0|m68k]], [[DEC Alpha]], [[SPARC]], [[PA-RISC|hppa]], [[IA-64]], [[MIPS (architektura)|MIPS]], [[s390]] a další [13] => | typ kernelu = modulární [[monolitické jádro]] [14] => | programovací jazyk = [[C (programovací jazyk)|C]], [[Jazyk symbolických adres]] [15] => | uživatelské rozhraní = '''grafické:''' [[GNOME]], [[KDE]], [[Xfce]] a další
'''textové:''' [[příkazový řádek]] (terminál) [16] => | licence = [[GNU General Public License|GNU GPLv2]] a jiné [17] => | stav = Aktuální [18] => }} [19] => '''Linux''' nebo '''GNU/Linux''' (viz [[GNU/Linux kontroverze]]) je označení pro [[Svobodný software|svobodný]] a [[Otevřený software|otevřený]] počítačový [[operační systém]], který je založený na [[Linux (jádro)|linuxovém jádru]]. Linuxové systémy jsou šířeny v podobě [[Linuxová distribuce|distribucí]], které je možné [[Instalace (software)|nainstalovat]] nebo používat bez instalace (tzv. [[live CD]]). Používané [[licence]] umožňují systém zdarma a velmi volně používat, distribuovat (kopírovat, sdílet) i upravovat.Volně šiřitelný software je také chráněn licencemi, avšak takovým způsobem, který [[Uživatel (počítačový)|uživatele]] velmi málo omezuje. Podrobnosti viz [[Linux#Licence|tato část]] Tím se odlišuje od [[proprietární software|proprietárních]] systémů (např. [[Microsoft Windows|Windows]], [[macOS]], či [[Zepp OS]]), za které je nutné platit a dodržovat omezující [[licence]]. [20] => [21] => == Charakteristika == [22] => Operační systém Linux používá [[Linux (jádro)|Linux kernel]], který vychází z myšlenek Unixu a respektuje příslušné standardy [[POSIX]] a [[Single UNIX Specification]]. Název je odvozen z křestního jména jeho tvůrce [[Linus Torvalds|Linuse Torvaldse]] a koncovka ''x'' odkazuje právě na Unix (podobně jako [[XENIX]], [[Ultrix]], [[IRIX]], [[AIX]] a další [[UN*X]]y). [23] => [24] => [[Linux (jádro)|Jádro Linuxu]] umožňuje spouštět více programů (úloh) najednou. Každý program se může skládat z jednoho nebo více procesů, tedy se jedná o [[Multitasking|víceúlohový]] systém. Každý proces potom může mít jeden nebo více [[Multithreading|podprocesů]]. Operační systémy, které umožňují běh více procesů, nebo dokonce podprocesů současně, jsou schopny využít i vícejádrové a víceprocesorové [[počítač]]e a výrazně zefektivnit práci uživatele. Jádro Linuxu je [[víceuživatelský operační systém|víceuživatelské]], takže umožňuje spouštět programy různých uživatelů, například jeden uživatel může obsluhovat počítač přímo, zatímco další mohou obsluhovat stejný počítač například přes síť nebo dokonce [[Internet]]. Příslušné [[Uživatelský účet v Unixu|uživatelské účty]] jsou před neoprávněným přístupem chráněny [[Autentizace|autentizací]], například jménem a heslem. Uživatelé mají přidělena různá práva, od naprosté kontroly nad systémem, kterou má obvykle správce ([[Správce počítače|root]]), až do různé míry omezené účty uživatelů. [25] => [26] => V současné době je označením Linux míněno nejen jádro operačního systému, ale zahrnuje do něj též veškeré programové vybavení ([[software]]), které uživatelé používají (tj. [[Aplikační software|aplikace]], [[Utilita|utility]], [[grafické uživatelské rozhraní]] apod.) i přesto, že je vyvíjeno nezávisle na samotném jádře Linuxu. Linux je šířen v podobě [[Linuxová distribuce|linuxových distribucí]], které obsahují jak zmíněné jádro, tak zmíněný doplňující software v takové formě, která usnadňuje jeho instalaci a používání (instalace někdy není nutná, viz [[Live CD]]). [27] => [28] => Linux je [[Otevřený software|open source software]], což znamená, že jsou k dispozici jeho [[Zdrojový kód|zdrojové kódy]], které lze za dodržení jistých podmínek upravovat a vše dále šířit.[http://opensource.org The Open Source Initiative | Open Source Initiative] – definice [[Otevřený software|open source software]] a seznam licencí vyhovujících definici Pro ochranu před zneužitím zdrojových kódů používá open source software různé licence. Samotné jádro Linuxu je chráněno a šířeno pod licencí [[GNU General Public License|GPLv2]] (s důležitou výjimkou). Software, který je spolu s Linuxem šířen, je chráněn nejrůznějšími licencemi ([[GNU General Public License|GPL]], [[GNU Lesser General Public License|LGPL]], [[Mozilla Public License|MPL]], [[Licence MIT]], [[BSD licence]] atd.). Většina distribucí vybírá software podle jejich licencí tak, aby vyhovoval buď volnějšímu výkladu open source nebo naopak přísnějšímu výkladu [[Svobodný software|svobodného software]] ({{Vjazyce2|en|''free software''}}), což nemá na koncového uživatele přímý vliv, ovlivňuje to však zejména pohled na další vývoj jednotlivých součástí Linuxu. [29] => [30] => == Historie == [31] => [[Soubor:Linus Torvalds.jpeg|náhled|vlevo|upright|[[Linus Torvalds]], tvůrce [[Linux (jádro)|linuxového jádra]]]] [32] => [[Soubor:Unix history-simple.svg|náhled|upright|vpravo|Vývoj [[UN*X|unixových systémů]]]] [33] => [34] => [[Linus Torvalds]] začal vyvíjet [[Linux (jádro)|jádro Linuxu]] v roce [[1991]] jako svůj koníček. Mezi důvody pro vznik právě unixového systému patřil fakt, že Unix je systém, který upřednostňuje jednoduchost a je přednášen na univerzitách{{doplňte zdroj}} (Torvalds studoval na [[Finsko|finské]] [[Univerzita|univerzitě]] v [[Helsinky|Helsinkách]] obor Informatika). Torvalds byl dále inspirován [[MINIX]]em od [[Andrew S. Tanenbaum|Andrewa Tanenbauma]], který napsal svoji verzi [[UNIX System V|unixového]] systému jako doprovodný projekt ke své výuce a knihám o operačních systémech. Na rozdíl od něj však Torvalds nevyužil svůj projekt komerčně, protože preferoval otevřený vývoj (viz [[Otevřený software|open source software]]). [35] => [36] => První verze linuxového jádra (0.01) byla na Internetu zveřejněna [[17. září]] 1991.[http://groups.google.com/groups?selm=1991Oct5.054106.4647%40klaava.Helsinki.FI Skupiny Google] K [[Linus Torvalds|Linusově]] překvapení byl o jeho nedokonalý systém velký zájem a záhy začal dostávat [[e-mail]]em další podněty, opravy a zdrojové kódy. Torvalds jádro dále vyvíjel a zároveň začal příspěvky ostatních do svého jádra začleňoval a upravené zdrojové kódy obratem zveřejňovat (další verze byla zveřejněna již v říjnu). Od té doby se na vývoji podílely tisíce [[vývojář]]ů z celého světa. Model vývoje linuxového jádra a podobného softwaru byl později výstižně popsán v eseji [[Katedrála a tržiště]] ({{Vjazyce2|en|''The Cathedral and the Bazaar''}}) od [[Eric S. Raymond|Erica S. Raymonda]]. [37] => [38] => [[Soubor:Richard Stallman by Anders Brenna 01.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Richard Stallman]], tvůrce [[GNU]]]] [39] => Již velmi brzo předběhl Linux ve vývoji svůj vzor – [[MINIX]].{{doplňte zdroj}} Zejména v počátcích byl při vývoji využíván [[Projekt GNU]], který se již delší dobu zabýval myšlenkou vývoje volně dostupného unixového systému, avšak vlastní jádro operačního systému neměl. Z projektu GNU hned počátku Linux využil [[Unixový shell|shell]] [[bash]] a další nástroje ([[Seznam unixových nástrojů|základní unixové nástroje]] používané na [[Příkazový řádek|příkazovém řádku]], kompilátor [[GCC]], později též [[GNU C Library]] a další). Sám Linux však nikdy nebyl součástí [[GNU]], i když samotné jádro používá licenci [[GNU General Public License|GPLv2]], která též pochází od GNU. [40] => [41] => Torvalds je dodnes hlavou vývoje jádra, které je zveřejňováno na serveru [[kernel.org]].[http://kernel.org – sever pro zveřejňování zdrojových kódů jádra Linuxu] Sám vydává nové verze, přičemž některé starší verze jsou udržovány jinými lidmi. Kromě něj na vývoji spolupracují tisíce programátorů z celého světa.[http://lwn.net/Articles/318699/ – How patches get into the mainline] Již delší dobu se dá říct, že vývoj jádra je z velké části placen firmami, jako je [[Red Hat]], [[Intel]], [[IBM]] a další.[http://lwn.net/Articles/264440/ – 2.6.24 – some statistics] [42] => [43] => Ostatní součásti Linuxu jsou vyvíjeny samostatně (např. [[KDE]], [[GNOME]], [[X.Org]] atd.). [44] => [45] => === Logo a název === [46] => [[Soubor:Tux.svg|náhled|upright|vpravo|Tux – maskot operačního systému Linux]] [47] => Logem a maskotem Linuxu je tučňák [[Tux]] vycházející z obrázku [[Larry Ewing|Larryho Ewinga]] z roku [[1996]]. Kromě toho existují i jiná, méně známá zpodobnění, viz [[OS-tan]]. Jméno „Linux“ nevytvořil sám Torvalds, ale [[Ari Lemmke]], který pracoval na [[Technologická Univerzita Helsinky|helsinské univerzitě]] jako správce [[File Transfer Protocol|FTP]] serveru ''ftp.funet.fi'', kde byla uveřejněna první verze Linuxu. Torvalds navrhoval jméno „Freax“ jako free (svobodný) + freak (blázen) + x (unixový systém), ale to se Lemmkemu nelíbilo a na [[FTP]] serveru vytvořil adresář „Linux“ (tj. Linusův unixový systém).[http://liw.fi/linux-anecdotes/ – Lars Wirzenius: Linux Anecdotes] Název „Linux“ se později stal [[ochranná známka|ochrannou známkou]] (č. 1916230) na „software počítačového operačního systému, který usnadňuje práci s počítačem“, kterou vlastní sám Linus Torvalds. Licencování této ochranné známky nyní obstarává [[Linux Mark Institute]] (LMI). [48] => [49] => === Označení GNU/Linux === [50] => {{Podrobně|GNU/Linux kontroverze}} [51] => [[Richard Stallman]] a [[Free Software Foundation]] změnily označení Linuxu na GNU/LinuxSam Williams, ''Free as in Freedom: Richard Stallman's Crusade for Free Software'', [http://www.oreilly.com/openbook/freedom/ch10.html chapter 10] (O'Reilly, 2002). a vidí [[linuxové distribuce]] používající software GNU jako varianty operačního systému GNU, a proto požadují, aby se takové systémy označovaly jako GNU/Linux, případně „Na Linuxu založený GNU systém“. Média a část uživatelů preferují krátké označení této rodiny operačních systémů jako ''Linux''. Distribuce [[Debian]] používá označení GNU/Linux na výzvu Richarda Stallmana od roku [[1994]],{{Citace elektronické monografie [52] => | url = http://groups.google.com/group/comp.os.linux.misc/msg/4c19177c383c9b21 [53] => | titul = Linux/GNU in EE Times [54] => | newsgroup = comp.os.linux.misc [55] => | datum = 12 May 1994 [56] => | autor = Stephen Benson [57] => | id = 178@scribendum.win-uk.net [58] => | datum přístupu = 31 January 2008 [59] => }} samotná FSF pak od roku [[1995]].{{Citace elektronické monografie [60] => | url = http://www.gnu.org/bulletins/bull18.html [61] => | titul = GNU's Bulletin, vol. 1 no. 18 [62] => }} V současné době jsou v obvyklých distribucích Linuxu obsaženy vlastní projekty GNU v menšině (některé významné projekty se dokonce od GNU oprostily – např. [[GCC]], [[GNU C Library]]). Mnoho dalších projektů (součásti distribucí) sice využívá licence od GNU ([[GNU General Public License|GPL]], [[GNU Lesser General Public License|LGPL]]), ale nejsou to projekty GNU (nemají s GNU nic společného kromě použité licence). Je tedy zřejmé, že se jedná spíše o ideovou záležitost. [63] => [64] => == Linuxové distribuce == [65] => {{Podrobně|Linuxová distribuce|Seznam distribucí Linuxu}} [66] => Linux jako takový je pouze [[Jádro (informatika)|jádro]] [[Operační systém|operačního systému]] (viz výše). K tomu, aby bylo možné počítač s Linuxem používat, je nutné doplnit jádro o další programy. Základ tvoří jednoduché [[Utilita|utility]] (malé programy), které označujeme jako systémové nástroje a které slouží pro zajištění [[Bootování|startu]] (bootování) a následně i zajištění běhu systému. Pro uživatele jsou pak k dispozici [[Aplikační software|aplikace]], které mu umožňují provádět nějakou užitečnou činnost (např. [[LibreOffice]], [[Mozilla Firefox]], [[Pidgin]] a další). Jednotlivé běžně používané nástroje i aplikace jsou volně dostupné na [[Internet]]u. [67] => [68] => Protože jsou výše zmíněné nástroje i aplikace na Internetu dostupné v podobě [[Zdrojový kód|zdrojových kódů]], které je nejprve nutné [[Překladač|přeložit]] do formy [[Spustitelný soubor|spustitelných souborů]], bylo by pro uživatele velmi nepohodlné, kdyby si vše musel dělat sám.Distribuce [[Gentoo Linux]] se zaměřuje na to, aby uživateli pomohla si celý systém zkompilovat přímo ze zdrojových kódů. Proto existují takzvané ''distribuce'', které obsahují vše potřebné v úhledném balení – přeložené [[binární soubor]]y včetně instalačního programu, který umožňuje připravit Linux na uživatelově počítači k okamžitému používání (avšak Linux lze používat i bez instalace pomocí tzv. [[Live CD]]). [69] => [70] => Distribuce jsou sestavovány jednotlivci, týmy dobrovolníků, ale i komerčními firmami. Distribuce zahrnuje jádro, další systémový a aplikační software, [[grafické uživatelské rozhraní]] ([[X.org]], [[KDE]], [[GNOME]] atd.). Distribuce mají různá zaměření, například výběr obsažených programů, podpora určité [[Počítačová architektura|počítačové architektury]], použití ve [[vestavěný Linux|vestavěných systémech]] atd. V současné době existuje kolem 450 různých distribucí.[http://lwn.net/Distributions/ LWN Distributions List][http://www.distrowatch.com/ DistroWatch.com: Put the fun back into computing. Use Linux, BSD.] Snímky obrazovek a další popisy distribucí lze nalézt na různých místech Internetu, například na serveru [[DistroWatch]] nebo i jinde.[http://www.lynucs.org/index.php?lang=cz – databáze snímků obrazovek převážně linuxových desktopů a většiny svobodných a OpenSource aplikací (česky)] [71] => [72] => Mezi nejznámější distribuce Linuxu patří: [[Arch Linux]], [[Danix]] (česká distribuce), [[Debian]], [[Fedora]] (nástupce [[Red Hat Linux]]u), [[Red Hat Enterprise Linux]] (vychází z Fedory), [[Gentoo Linux|Gentoo]], [[Greenie]], (slovenská distribuce), [[Knoppix]], [[Mandriva Linux|Mandriva]] (dříve Mandrake), [[Linux Mint]] (vychází z Ubuntu), [[Slackware]], [[Slax]] (česká live distribuce), [[Source Mage]], [[SUSE]], [[Ubuntu]], [[Kubuntu]] (derivát Ubuntu), … [73] => [74] => === Licence === [75] => Distribuce lze nalézt na Internetu a lze je i volně používat, protože se skládají z [[Otevřený software|open source]] programů. I v distribuci je ke každému programu standardně přiložena licence, která je při instalaci uložena společně s programem na [[pevný disk]], takže si vše uživatel může ověřit (ve skutečnosti open source programy vyžadují, aby s nimi licence byla dodávána nejen u zdrojových kódů, ale i u funkční podoby). Dílo vytvořené distribuce (tj. jak je vše na distribučním médiu organizováno) také podléhá licenci, avšak typicky se opět jedná o open source.Například vše okolo licencí pro distribuci [[Fedora]] je na adrese [http://fedoraproject.org/wiki/Licensing Licensing:Main – FedoraProject] Většina linuxových distribucí je sestavována výhradně ze [[Svobodný software|svobodného software]], takže je lze nejen volně používat, ale i dále šířit. Některé však mohou obsahovat nesvobodný software, takže je lze volně používat, ale je omezeno jejich šíření. Například v případě, že obsahují komerční programy ([[Ovladač zařízení|ovladače]] pro [[Grafická karta|grafickou kartu]], [[Počítačová hra|počítačové hry]] atp.). Též profesionální komerční distribuce jsou však dostupné pouze po zaplacení (například [[Red Hat Enterprise Linux]], [[SUSE Linux|SUSE Linux Enterprise Server]]), avšak díky povaze open source k některým existují volně šiřitelné identické klony (viz např. [[CentOS]]). [76] => [77] => === Repozitáře === [78] => Základní výhodou linuxových distribucí je existence [[Softwarový repozitář|repozitářů]], které jsou založeny na [[Balíčkovací systém|balíčkovacích systémech]] a obsahují snadno [[Softwarový balíček (instalace)|instalovatelné balíčky]] s jednotlivými programy. Díky tomu lze v linuxových distribucích velmi pohodlně instalovat a odebírat jednotlivé součásti systému a aplikace. Do repozitářů jsou umisťovány též aktualizace, které umožňují zajistit nejen automatické [[Softwarová chyba|opravy chyb]], ale zajišťují také [[Počítačová bezpečnost|bezpečnost systému]] odstraňováním zjištěných [[zranitelnost]]í a to nejen pro samotný operační systém (jako v případě [[Microsoft Windows]]), ale i pro všechny ostatní součásti příslušné distribuce. [79] => [80] => == Použitelnost a podíl na trhu == [81] => {{Upravit část}} [82] => Za své dlouhé působení Linux získal mnoho příznivců a významné místo na trhu operačních systémů. Zatím je rozšířený zejména na internetových a intranetových [[server]]ech a v oblasti vysoce výkonných výpočetních stanic (v žebříčku 500 nejvýkonnějších [[superpočítač]]ů/[[TOP500]] má podíl 100%{{Citace periodika [83] => | příjmení = Krčmář [84] => | jméno = Petr [85] => | titul = Na všech 500 superpočítačích z žebříčku Top 500 už běží Linux - Root.cz [86] => | periodikum = Root.cz [87] => | jazyk = cs [88] => | url = https://www.root.cz/clanky/na-vsech-500-superpocitacich-z-zebricku-top-500-uz-bezi-linux/ [89] => | datum přístupu = 2017-11-21 [90] => }}). [91] => [92] => V posledních letech se Linux pozvolna rozšiřuje i do firemní sféry a na domácí počítače,[http://marketshare.hitslink.com/report.aspx?qprid=5&qpcustom=Linux Market share for browsers, operating systems and search engines | News] takže jeho podíl na PC dosáhl tři procenta.{{Citace periodika [93] => | titul = DSL.sk - Linux na PC dosiahol 3% podiel [94] => | periodikum = DSL.sk [95] => | url = http://www.dsl.sk/article.php?article=20165 [96] => | datum přístupu = 2017-09-04 [97] => }} Přestože zvládá prakticky všechny činnosti od počítače očekávané a mezi jeho přednosti patří bezpečnost, nízká cena a flexibilita, rozšíření stále brání zejména velké množství aplikací dostupných pouze pro Microsoft Windows (zvláště počítačových her) a nejistá podpora spuštění těchto konkrétních aplikací pod Linuxem. Nutno také dodat, že v současnosti se Linux prosazuje i na poli chytrých telefonů a tabletů. [98] => [99] => === Instalace === [100] => Instalace se liší podle zvolené linuxové distribuce. Většina distribucí nabízí textovou i grafickou verzi instalace, kterou obvykle zvládne i začátečník ─ mnozí tvrdí, že instalace některých distribucí Linuxu je výrazně snadnější než u konkurenčních [[Microsoft Windows]]. Při instalaci se také obvykle nainstaluje nejen samotný operační systém, ale i veškerý software potřebný k používání počítače. [101] => [102] => Instalovat se může přímo z instalačního média (pak se ovšem nainstalují aplikace ve verzi, která byla k dispozici v době vydání distribuce) nebo lze z instalačního média pouze nabootovat a stáhnout aktuální verzi distribuce ze sítě. Některé distribuce lze také instalovat z jiného běžícího systému (jiné distribuce Linuxu), i když je to spíš zajímavost pro odborníky než doporučená metoda pro začátečníka. [103] => [104] => === Běh aplikací napsaných pro Microsoft Windows === [105] => Pro běh aplikací z [[Microsoft Windows]] je dnes k dispozici řada emulátorů. Některé z nich jsou založené na vytváření plnohodnotných virtuálních strojů. Jiné pouze překládají systémová volání, což jednak vede k mnohem efektivnějšímu běhu spouštěných aplikací a jednak k efektivnějšímu využití stávajícího hardwaru (například podpora 3D akcelerace [[GPU|grafických jednotek]]). Jejich nevýhodou je pak možnost použití pouze na architektuře x86 a kompatibilních. Existují k tomuto účelu i jiné řešení zdarma, z nichž nejznámější je [[Wine]] (který emulátorem není). V současné době pomocí Wine funguje pod Linuxem většina [[Microsoft Windows|Windows]] aplikací nebo pro ně existuje alternativa. Za zmínku stojí i komerční odnož [[Cedega]], která se specializuje na možnost hraní her napsaných pro Microsoft Windows, nebo [[CrossOver]]. Dále lze použít emulátory virtuálního PC: [[Bochs]], [[QEMU]], [[VirtualBox]] (GPL), [[VMWare]] (proprietární). [106] => Pro hraní her lze také použít například [[Proton (software)|Proton]] (upravený [[fork]] WINE), který je vyvíjen společností [[Valve]]. Proton je užitý třeba ve [[Steam Deck]]u, a samotném [[Steam]]u pro Linux díky funkci Steam Play. Tato funkce umožňuje použití libovolného vydání Protonu, či jejích alternativ (Proton GE, Luxtorpeda, a další). [107] => === Programování na Linuxu === [108] => Základním [[Programovací jazyk|programovacím jazykem]] v Linuxu je [[C (programovací jazyk)|jazyk C]] a sada [[GCC]], která obsahuje [[překladač]]e pro několik jazyků (zejména C a [[C++]]). Nedílnou součástí programovacích nástrojů jsou i [[GNU binutils]], které obsahují nástroje pro překlad [[Jazyk symbolických adres|jazyka symbolických adres]] a [[linkování]] binárních objektových souborů do spustitelné podoby; na systému Linux jsou standardně objektové soubory i spustitelné programy uloženy ve formátu [[Executable and Linkable Format|ELF]] (''executable and linkable format''). Prostředí [[GNU]] nabízí i řadu dalších nástrojů pro usnadnění vývoje složitějších programů [109] => ([[make]], [[autoconf]], [[gettext]]). [110] => [111] => Linux podporuje i celou řadu dalších programovacích jazyků. Kromě jednoduchého jazyka zabudovaného [112] => přímo v příkazové řádce ([[Shell (operační systém)|shell]]) jsou nejpoužívanějšími jazyky v linuxovém prostředí [[Perl]] a [[Python]]. Protože se Linux stal velice populární platformou pro provoz [[WWW]] serverů, tak obrovské množství uživatelských aplikací které se dnes běžně provozují pod tímto systémem jsou ve skutečnosti webové aplikace napsané v jazyce [[PHP]]. [113] => [114] => [[Soubor:Glade 3.2.0 on Xubuntu.png|náhled|Snadná tvorba grafického rozhraní v Glade]] [115] => [116] => Programování v Linuxu většinou probíhá v cyklu: programátor napíše zdrojový kód v textovém editoru, pak spustí v příkazové řádce kompilátor a program otestuje. Existují i programátorské editory, které za [117] => programátora spustí kompilátor a případně ve [[zdrojový kód|zdrojovém textu]] označí chyby. Samozřejmostí je i zvýraznění syntaxe a nyní jsou k dispozici již i rozvinutá plně funkční [[vývojové prostředí|vývojová prostředí]] označovaná jako IDE nebo v případě návrhu [[grafické uživatelské rozhraní|grafického uživatelského rozhraní]] označovaná [[RAD]]. Tato prostředí jsou obvykle určena pro grafické rozhraní [[X Window System]]. Vesměs jsou zaměřená na kompilované jazyky, existují ale i taková, která podporují ladění skriptovacích jazyků (např. Pythonu), například [[International Data Encryption Algorithm|IDEA]]. K programování grafických aplikací lze použít např. [[Anjuta]], [[Glade]] či [[KDevelop]] (primárně pro prostředí [[KDE]]). [118] => [119] => === Podpora === [120] => Podpora linuxových distribucí je obvykle realizována komerčními společnostmi. V případě společností, jako jsou [[Canonical]], [[Novell]], [[Red Hat]] nebo [[Mandriva]], jde přímo o společnosti spravující určitou distribuci. Na druhé straně jsou společnosti jako např. [[VA Linux]]{{doplňte zdroj}}, které se specializují na aplikace řešení postavených na Linuxu. [121] => [122] => Nejrozšířenější model podpory je ten, že s koupí distribuce dostáváte právo využít omezenou podporu po omezený čas a v případě potřeby můžete později dokoupit další služby. [123] => [124] => Pro uživatele distribucí, které jsou zdarma, slouží jako poměrně dobrá podpora řada diskusních fór, v angličtině i češtině. [125] => [126] => == Použití Linuxu == [127] => Kromě distribucí Linuxu, určených pro všeobecné použití na [[počítač]]ích a [[server]]ech, mohou být distribuce specializovány pro různé účely, například jako podpora [[Architektura počítače|architektury počítačů]], vestavěných systémů, stability, zabezpečení, lokalizace do konkrétního regionu nebo jazyka, cílení na konkrétní skupiny uživatelů, podpora pro aplikace v reálném čase (real-time applications). Navíc některé distribuce záměrně zahrnují pouze [[Svobodný software|volný software]] ([[Svobodný software|free software]]). V roce 2015 se aktivně rozvíjí více než čtyři sta [[Seznam distribucí Linuxu|linuxových distribucí]]. [128] => [129] => === Stolní počítače (Desktop) === [130] => Popularita Linuxu na běžných [[Počítač|stolních počítačích]] a [[Notebook|noteboocích]] se v průběhu let zvyšuje. Většina moderních distribucí zahrnuje [[grafické uživatelské rozhraní]], které má od února 2015 dvě nejpopulárnější prostředí jako KDE Plasma Desktop a Xfce. [131] => [132] => Jelikož není k dispozici žádný oficiální desktop Linux, desktopová prostředí a distribuce Linuxu vybírají součásti z fondu volného a otevřeného softwaru, s nímž vytvářejí grafické uživatelské rozhraní. Například [[GNOME]] má své příkazy pro uživatelské rozhraní udělány formou průvodce. [133] => [134] => Spolupráce při vývoji volného softwaru umožňuje distribuovat jej různým týmům, které provádějí jazykovou lokalizaci některých distribucí systému Linux pro použití v lokálních sítích. Například jazyková verze [[Knoppix]] v jazyce Sinhalese byla značně dostupná předtím, než společnost [[Microsoft]] přeložila [[Windows XP]] do Sinhalese. Významnou roli při vývoji lokalizovaného systému hraje společnost Lanka Linux User Group tím, že kombinuje znalosti univerzitních profesorů, lingvistů a místních vývojářů. [135] => [136] => === Aplikace === [137] => Mnoho populárních aplikací je k dispozici pro různé operační systémy. Například [[Mozilla Firefox]], [[Apache OpenOffice|OpenOffice.org]], [[LibreOffice]], [[Blender]] jsou ke stažení pro všechny operační systémy a jejich distribuce. Navíc některé aplikace původně vyvinuté pro Linux, jako jsou [[Pidgin]] a [[GIMP]], byly vydány díky své oblíbenosti i pro ostatní operačních systémy (včetně [[Microsoft Windows|Windows]] a [[MacOS]]). Navíc je v Linuxu podporováno rostoucí množství proprietárních desktopových aplikací, jako například [[Maya (software)|Autodesk Maya]], Softimage XSI a Apple Shake v oblasti animace a vizuálních efektů. Existuje také několik společností, které přenášely své hry nebo hry jiných společností na Linux, přičemž Linux byl také podporovanou platformou jak pro populární distribuční služby [[Steam]], tak pro službu Desura. [138] => [139] => Mnoho dalších typů aplikací, které jsou k dispozici pro systémy [[Microsoft Windows]] a [[MacOS]], bylo též přepracováno na Linux. Buď je na internetu k nalezení free softwarová aplikace, která funguje jako aplikace nalezená v jiném operačním systému nebo verze aplikace, která funguje na Linuxu, jako například [[Skype]] a některé videohry jako [[Dota 2]] a [[Team Fortress 2]]. [140] => [141] => ==== Projekt Wine ==== [142] => [[Wine|Projekt Wine]] dále poskytuje možnost konkrétní kompatibility se systémem [[Microsoft Windows|Windows]], která umožňuje spouštět nemodifikované aplikace systému [[Microsoft Windows|Windows]] v systému Linux. Ta je podporována skupinami jako CodeWeavers, kteří vyrábí komerční verzi softwaru. Od roku 2009 společnost [[Google]] rovněž poskytla finanční prostředky na Projekt Wine. [143] => [144] => === Komponenty a instalace === [145] => Vedle viditelných komponent, jako například [[Správce oken|X window managers]], jsou také důležité neviditelné programy, které hostují freedesktop.org, jako například [[D-Bus]] nebo [[PulseAudio]], jichž využívají obě hlavní desktopová prostředí [[GNOME]] a [[KDE]] a každé z nich nabízí [[Grafické uživatelské rozhraní|grafické rozhraní]] napsané pomocí příslušné sady nástrojů [[GTK+|GTK +]] nebo [[Qt (knihovna)|Qt]]. [146] => [147] => Instalace, aktualizace a odstraňování [[Software|softwaru]] v [[Operační systém|operačním systému]] Linux se obvykle provádí pomocí správců balíčků, jako jsou [[Synaptic|Synaptic Package Manager]], PackageKit a Yum Extender. Zatímco většina hlavních distribucí Linuxu má rozsáhlé [[Repozitář (verzování)|repozitáře]], které často obsahují desítky tisíc balíčků, není z oficiálních [[Repozitář (verzování)|repozitářů]] k dispozici celý [[software]], který lze spustit na Linuxu. Uživatelé mohou také instalovat balíčky z neoficiálních [[Repozitář (verzování)|repozitářů]], stahovat předkompilované balíky přímo z webových stránek nebo sami sestavit zdrojový kód. Všechny tyto metody přicházejí s různými stupni obtížnosti, kompilace [[Zdrojový kód|zdrojového kódu]] se obecně považuje za náročný proces pro nové uživatele Linuxu, ale v moderních distribucích je málo potřebná a není specifickou metodou pro Linux. [148] => [149] => === Netbooky === [150] => Distribuce Linuxu se stala populární i na trhu s [[netbook]]y u řady zařízení jako jsou [[ASUS Eee PC|Asus Eee PC]] nebo [[Acer Aspire One]]. [151] => [152] => V roce 2009 společnost [[Google]] oznámila svůj systém [[ChromeOS]] jako minimalistický [[operační systém]] založený na operačních systémech Linuxu. Systém ChromeOS nekontroluje žádné webové aplikace s výjimkou správce souborů a přehrávačů médií (v pozdějších verzích byla přidána určitá úroveň podpory aplikací pro [[Android (operační systém)|Android]]). [[Netbook]]y dodávané s [[Operační systém|operačním systémem]], označované jako [[Chromebook]]y, se na trhu objevily v červnu 2011. [153] => [154] => === Servery, sálové počítače a superpočítače === [155] => Distribuce Linuxu jsou již dlouho využívány jako operační systémy pro servery. Společnost Netcraft oznámila v září 2006, že osm z deseti nejspolehlivějších hostingových společností provozovalo linuxové distribuce na svých webových serverech. V červnu 2008 byly distribuce Linuxu zastoupeny v pěti z deseti případů serverových systémů, [[FreeBSD]] tři z deseti a [[Microsoft]] dva z deseti, od února 2010 distribuce Linuxu representovaly šest z deseti případů, [[FreeBSD]] tři z deseti a [[Microsoft]] jeden z deseti, přičemž Linux vedl. [156] => [157] => Distribuce Linuxu tvoří základní kámen kombinace serverů a softwarových systémů [[LAMP]] (Linux, [[Apache OpenOffice|Apache]], [[MariaDB]] / [[MySQL]], [[Perl]] / [[PHP]] / [[Python]]), které získaly popularitu mezi vývojáři. [158] => [159] => Distribuce systému Linux se stávají stále populárnějšími na [[Mainframe|sálových počítačích]], částečně kvůli cenám a modelu s otevřeným [[Zdrojový kód|zdrojovým kódem]]. V prosinci 2009 počítačový gigant IBM oznámil, že převážně prodává a prodává Enterprise Linux Server na bázi [[mainframe]]. V síti LinuxCon North America 2015 oznámila společnost [[IBM]] LinuxONE řadu sálových počítačů speciálně navržených pro provozování systému Linux s otevřeným [[Zdrojový kód|zdrojovým kódem]]. [160] => [161] => Distribuce Linuxu jsou také dominantní jako [[operační systém]]y pro [[superpočítač]]e. [162] => [163] => === Inteligentní zařízení === [164] => [[Android (operační systém)|Android]] se stal dominantním mobilním operačním systémem pro [[Chytrý telefon|smartphony]], který běží na 66 % smartphonech na světě. [[Android (operační systém)|Android]] je také oblíbeným operačním systémem pro [[Tablet (počítač)|tablety]] a [[Chytrá televize|chytré televize]]. [165] => [166] => [[HarmonyOS]], jejž využívají chytrá zařízení společnosti [[Huawei]], běží na 2 % smartphonech na světě. [[HarmonyOS]] je také oblíbeným operačním systémem pro [[Tablet (počítač)|tablety]] a [[Chytrá televize|chytré televize]]. [167] => [168] => Mobilní telefony a PDA s operačním systémem Linux na open-source platformách se staly běžnějšími od roku 2007, příklady zahrnují [[Nokia N80|Nokia N810]], Neo1973 značky [[Openmoko]] a [[Motorola]] ROKR E8. [169] => [170] => Nokia Maemo, jeden z nejčasnějších mobilních operačních systémů, byl založen na [[Debian]]u. Ten byl později sloučen s Moblinem od [[Intel]]u. Projekt byl později ukončen ve prospěch společnosti [[Tizen]], operačního systému zaměřeného na mobilní zařízení a také IVI. Tizen je projekt v rámci nadace Linux. Několik produktů od společnosti [[Samsung]] už běží na operačním systému Tizen, Samsung Gear 2 je nejvýznamnějším příkladem. Smartphony Samsung Z mají používat Tizen namísto [[Android (operační systém)|Androidu]]. [171] => [172] => Mozilla Firefox OS se skládá z jádra Linuxu, vrstvy abstrakce [[Hardware|hardwaru]], prostředí runtime založeného na webových standardech a uživatelského rozhraní a integrovaného webového prohlížeče. [173] => [174] => Společnost [[Canonical]] vydala aplikaci [[Ubuntu Touch]] s cílem přiblížit se k operačnímu systému na PC [[Ubuntu]]. Operační systém také poskytuje plnou verzi Ubuntu plochu pro připojení k externímu monitoru. [175] => [176] => === Vestavěná zařízení === [177] => Zařízení [[Vestavěný Linux|Embedded Linux]] a Linux Jolla Phone využívá [[operační systém]] Sailfish, který je založen na Linuxu. Systém pro zábavu v automobilu, modelu [[Tesla Model S]], je založen na [[Software|softwaru]] [[Ubuntu]], Nokia X – [[Chytrý telefon|smartphone]], který běží na jádru z Linuxu. Vzhledem k jeho nízké ceně a snadné práci s ním se Linux často používá ve [[Vestavěný systém|vestavěných systémech]]. [178] => [179] => Populární [[Videorekordér|digitální videorekordér]] TiVo například používá upravený systém Linux, stejně jako několik síťových [[firewall]]ů a [[router]]ů od výrobců, jako je [[Cisco Systems|Cisco]]/Linksys. Korg OASYS, Korg KRONOS, hudební stanice Yamaha Motif XS/Motif XF, Yamaha S90XS/S70XS, [[syntezátor]]y Yamaha MOX6/MOX8, generátor Yamaha Motif-Rack XS a [[digitální klavír]] Roland RD-700GX jsou také provozovány na Linuxu. Linux je také používán v systémech řízení podsvícení, jako je konzola WholeHogIII [180] => [181] => === Hry === [182] => {{Vyhýbavá slova|část}} [183] => V minulosti bylo pro Linux dostupných jen málo her. V posledních letech bylo vydáno více her s podporou Linuxu (především [[Nezávislá videohra|Indie hry]]), s výjimkou několika herních AAA titulů. [[Android (operační systém)|Android]], populární mobilní platforma, která používá [[Linux (jádro)|jádro Linuxu]], začala hodně zajímat vývojáře a je jednou z hlavních platforem pro vývoj mobilních her spolu s operačním systémem [[iOS]] od společnosti [[Apple]] pro zařízení [[iPhone]] a [[iPad]]. [184] => [185] => Dne 14. února 2013 společnost [[Valve Corporation|Valve]] vydala Linuxovou verzi systému [[Steam]], která je oblíbenou herní distribuční platformou na PC. Mnoho steam her bylo přeneseno na Linux. Dne 13. prosince 2013 společnost Valve vydala [[SteamOS]], herní systém založený na Debianu, určený pro [[Vývoj softwaru|beta testování]], s plánem používat Steam machines jako herní a zábavní platformu. Valve vyvinul také VOGL, nástroj pro rozpoznávání [[OpenGL]], určený k podpoře vývoje videoher, stejně jako přenosu jeho [[Source (herní engine)|Source]] engine na Linux desktop. V důsledku snahy společnosti Valve jsou nyní na platformě Linux již nativně dostupné některé významné hry jako [[Dota 2|DotA 2]], [[Team Fortress 2]], [[Portal]], [[Portal 2]] a [[Left 4 Dead 2]]. [186] => [187] => Dne 31. července 2013 [[NVIDIA|Nvidia]] vydala herní tablet Shield, s pokusem používat platformu Android coby specializované herní platformy. [188] => [189] => Někteří uživatelé systému Linux hrají Windows hry přes [[Wine]], Proton nebo CrossOver Linux. [190] => [191] => 22. srpna 2018 vydal Valve svou vlastní fork Wine zaměřený na hry. Obsahuje několik vylepšení v porovnání s vanilla Wine, jako jsou například implementace DirectX 9, 10, 11 a 12 založené na Vulkan, integraci Steam, lepší podpora celé obrazovky a herního ovladače a lepší výkon pro vícevláknové hry. [192] => [193] => === Speciální použití === [194] => Vzhledem k flexibilitě, přizpůsobitelnosti a volné a otevřené povaze Linuxu je možné jej velmi dobře vyladit pro konkrétní účel. Existují dvě hlavní metody pro vytváření specializované linuxové distribuce: začít od nuly nebo z obecné distribuce jako základny. Distribuce, které se často používají k tomuto účelu, zahrnují [[Debian]], [[Fedora|Fedoru]], [[Ubuntu]] (které je samo založeno na Debianu), [[Arch Linux]], [[Gentoo Linux|Gentoo]] a [[Slackware]]. Naproti tomu distribuce Linuxu, postavené od začátku, nemají obecný základ; namísto toho se soustředí na filozofii JeOS s tím, že zahrnuje pouze nezbytné součásti a vyhýbá se režijním nadbytečným nákladům spojených s distribucí. [195] => [196] => ==== Domácí kino (Home theater PC) ==== [197] => „PC domácí kino“ ([[HTPC]]) je počítač, který se používá především jako zábavní systém, [[Domácí kino|systém domácího kina.]] Obvykle je připojen k televizoru a často k dalšímu zvukovému systému. [198] => [199] => HTPC využívá OpenELEC, linuxovou distribuce, speciálně vyladěná pro tento systém, která zahrnuje software pro centrum médií Kodi. Byl vybudován od základů dodržujících princip JeOS. Tento OS je velmi lehký a vhodný pro omezený rozsah použití HTPC. [200] => [201] => K dispozici jsou také speciální edice distribucí Linux, které obsahují software [[MythTV]] media center, jako je [[Mythbuntu]], speciální vydání Ubuntu. [202] => [203] => ==== Digitální zabezpečení ==== [204] => [[Kali Linux]] je Linuxová distribuce založená na Debianu určená pro digitální forenzní a [[penetrační test]]ování. Dodává se s předinstalovanými několika softwarovými aplikacemi pro penetrační testování a [[Exploit|identifikaci bezpečnostních problémů]]. Nástroj BackBox od společnosti Ubuntu poskytuje předinstalované nástroje pro zabezpečení a síťovou analýzu pro etické hackování. [205] => [206] => Existuje mnoho linuxových distribucí vytvořených s ochranou soukromí, tajemstvím, anonymitou v síti a bezpečností informací, včetně [[Tails (operační systém)|Tails]], Tin Hat Linux a Tinfoil Hat Linux. Lightweight Portable Security je distribuce založená na Arch Linuxu a vyvinutá [[Ministerstvo obrany Spojených států amerických|Ministerstvem obrany Spojených států]]. Tor-ramdisk je minimální distribuce vytvořená výhradně pro hostování anonymního softwaru [[Tor (software)|Tor]]. [207] => [208] => ==== Záchrana systému ==== [209] => Linux [[Live CD]] se již dlouho používá jako nástroj pro obnovu dat z poškozeného počítačového systému a pro opravu systému. Na základě této myšlenky se objevilo několik linuxových distribucí přizpůsobených pro tento účel, z nichž většina používá [[GParted]] jako editor oddílů s doplňkovým softwarem pro obnovu dat a opravu systému: [210] => [211] => * GParted Live – distribuce založená na Debianu vyvinutém projektem GParted [212] => * [[Parted Magic]] – komerční distribuce Linuxu [213] => * [[SystemRescueCd|SystemRescueCD]] – distribuce založená na Gentoo s podporou pro editaci [[Registr Windows|registru Windows]] [214] => [215] => ==== Ve vesmíru ==== [216] => [[SpaceX]] využívá několik redundantních letových počítačů v konstrukci se [[Fault-tolerant system|systémem odolným vůči chybám]] v raketě [[Falcon 9]]. Každý motor Merlin je řízen třemi voting počítači, přičemž dva počítače mají fyzické procesory a neustále se vzájemně kontrolují. Linux není ve své podstatě tolerantní k chybám (žádný operační systém není, protože je funkcí celého systému včetně hardwaru), ale letový počítačový software to pokládá za svůj účel. Pro flexibilitu se místo náhradních dílů, vytvrzených za použití radiace, používají komerčně vyráběné náhradní díly a systémy „tolerantní vůči radiaci“. Od září 2018 provedla společnost SpaceX více než [[Seznam letů Falconu 9 a Falconu Heavy|60 startů]] Falconu 9. Od roku 2010, všechny, kromě jednoho, úspěšně dodaly své primární užitečné zatížení na zamýšlenou [[Oběžná dráha|oběžnou dráhu]], a plánuje jej použít k přepravě astronautů na [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní kosmickou stanici]]. [217] => [218] => Systém Windows zde byl navíc používán jako operační systém na kritických systémech, které nejsou určeny pro poslání. Notebooky používané na palubě kosmické stanice byly ale nahrazeny Linuxem. První humanoidní robot s operačním systémem Linux také prochází testováním v letu. [219] => [220] => Laboratoř [[Jet Propulsion Laboratory|Jet Propulsion]] používala Linux již řadu let „na pomoc při projektech spojených s výstavbou bezpilotního vesmírného letu a průzkumu hlubokého vesmíru“; [[NASA]] využívá Linux v robotice v roveru Mars a [[Ubuntu]] Linux pro „ukládání dat ze satelitů“. [221] => [222] => ==== Vzdělání ==== [223] => Distribuce Linuxu byly vytvořeny tak, aby poskytovaly studentům praktické zkušenosti s kódováním a zdrojovým kódem na zařízeních jako je [[Raspberry Pi]]. Kromě vytvoření praktického zařízení je záměrem ukázat studentům „jak věci pracují.“ [224] => [225] => Projekty Ubuntu [[Edubuntu]] a Projekt Linux Schools, stejně jako Debian derivát [[Skolelinux]], poskytují vzdělávací softwarové balíčky. Obsahují také nástroje pro správu a budování školních počítačových laboratoří a počítačových učeben, jako je Linux Terminal Server Project (LTSP). [226] => [227] => ==== Ostatní ==== [228] => [[Instant WebKiosk]] a [[Webconverger]] jsou distribuce Linuxu založené na prohlížeči, které se často používají ve webových [[Informační kiosek|kioscích]] a [[Digital signage|digitálním značení]]. [[Thinstation]] je minimalistická distribuce určená pro [[Tenký klient|tenké klienty]]. Rocks Cluster Distribution je přizpůsoben pro vysoce výkonné výpočetní clustery. [229] => [230] => Existují distribuce Linuxu s obecným účelem, které jsou zaměřeny na určité publikum, jako jsou uživatelé určitého jazyka nebo zeměpisné oblasti. Mezi takové příklady patří [[Ubuntu Kylin]] pro uživatele čínského jazyka a [[BlankOn]] zaměřené na indonéské obyvatele. Profesionální distribuce zahrnují [[Ubuntu Studio]] pro tvorbu médií a [[DNALinux]] pro [[Bioinformatika|bioinformatiku]]. Dále sem patří muslimsky orientované distribuce jménem Sabily, který následně poskytuje také některé islámské nástroje. Některé organizace používají interně lehce specializované linuxové distribuce, včetně [[GendBuntu]] používané francouzským národním četnictvem, [[Goobuntu]], který interně používá společnost Google a [[Astra Linux]], vyvinutý speciálně pro ruskou armádu. [231] => [232] => == Název Linux == [233] => {{Podrobně|GNU/Linux kontroverze}} [234] => Název ''Linux'' původně označoval jen [[Linux (jádro)|samotné jádro]], ale velmi brzy byl název zevšeobecněn a vztažen na celý operační systém skládající se z jádra Linux a operačního systému [[GNU]]. Už delší dobu ale neplatí, že Linux a GNU tvoří takřka celý systém, do systému byla postupně zahrnuta řada dalších programů. [235] => [236] => === Výslovnost === [237] => [[Soubor:Linus-linux.ogg|náhled|vpravo|Deklarace výslovnosti Linusem Torvaldsem.]] [238] => V angličtině vznikaly dříve spory, jak se má správně slovo Linux vyslovovat. Běžně je toto slovo vyslovováno {{IPA2|ˈlɪnəks|bez}}, avšak existují různé varianty. Například sám [[Linus Torvalds]], původce jména Linux, slovo vyslovuje podobně jako v češtině – {{IPA2|ˈlɪnʊks|bez}} ([[:Soubor:Cs-Linux.ogg|česky]], [[:Soubor:Linux.ogg|anglicky podle Linuse]]).{{Citace elektronické monografie [239] => | příjmení = Linus [240] => | jméno = Torvalds [241] => | odkaz na autora = Linus Torvalds [242] => | titul = Re: How to pronounce “Linux”? [243] => | url = http://groups.google.com/groups?selm=1992Apr23.123216.22024@klaava.Helsinki.FI [244] => | datum vydání = 1992-04-23 [245] => | datum přístupu = 2008-10-08 [246] => | vydavatel = newsgroups comp.os.linux [247] => | místo = Google Groups [248] => | jazyk = anglicky [249] => }} – Linus Torvalds zveřejnil audio nahrávky, které indikují jeho vlastní výslovnost: {{Vjazyce|en}} {{IPA2|ˈlɪnʊks}} ─ {{Citace elektronické monografie | url = http://www.paul.sladen.org/pronunciation/ | titul = How to pronounce Linux? | datum přístupu = 2006-12-17}} a {{Vjazyce|sv}} {{IPA2|ˈlɪːnɤks}} ─ {{Citace elektronické monografie | url = http://www.kernel.org/pub/linux/kernel/SillySounds/ | titul = Linus pronouncing Linux in English and Swedish (Linus vyslovuje Linux v angličtině a švédštině) | datum přístupu = 2007-01-20}} [250] => [251] => == Poznámky == [252] => [253] => [254] => == Odkazy == [255] => [256] => === Reference === [257] => {{Překlad|en|Linux|885871200}} [258] => [259] => [260] => === Literatura === [261] => * {{Citace monografie [262] => | příjmení = Schroder [263] => | jméno = Carla [264] => | odkaz na autora = [265] => | titul = Linux – Kuchařka administrátora sítě [266] => | vydavatel = Computer Press [267] => | místo = [268] => | rok = 2009 [269] => | isbn = 978-80-251-2407-9 [270] => | kapitola = [271] => | strany = 608 [272] => | jazyk = [273] => }} [274] => * Bednář Vojtěch: Linux na firemním PC – možnosti, rizika cena, [[BEN - technická literatura]], 2007, {{ISBN|978-80-7300-225-1}} [275] => [276] => === Související články === [277] => * [[Svobodný software]] [278] => * [[Projekt GNU]] [279] => * [[Operační systém]] [280] => * [[LAMP]] [281] => * [[Unix]] [282] => * [[Seznam distribucí Linuxu]] [283] => [284] => === Externí odkazy === [285] => * {{Commonscat}} [286] => * {{Commons|Linux}} [287] => * {{Wikislovník|heslo=Linux}} [288] => * {{Wikiknihy|kniha=Linux}} [289] => * {{Wikiverzita|kurs=Linux}} [290] => * {{Wikicitáty|téma=Linux}} [291] => * {{cs}} [https://proc.linux.cz Linux.cz] – Proč používat GNU/Linux [292] => * {{cs}} [https://www.gnu.org/philosophy/philosophy.cs.html Filosofie projektu GNU] [293] => * {{cs}} [https://www.gnu.org/gnu/why-gnu-linux.cs.html „GNU/Linux“ – Co je ve jménu?] [294] => * {{en}} [https://www.distrowatch.com Přehled distribucí] [295] => * {{cs}} [https://web.archive.org/web/20051029141859/http://knihy.cpress.cz/DataFiles/Book/00000675/Download/K0819.pdf Linux Dokumentační Projekt] – 16MB [296] => * {{en}} [https://www.tldp.org Linux Documentation Project] [297] => * {{cs}} [http://usl.wraith.cz/usl.html ÚSL] Úvod do Systému Linux [298] => * {{cs}} [https://www.abclinuxu.cz/ucebnice Učebnice GNU/Linuxu] – česky [299] => [300] => Dokumenty o Linuxu: [301] => * {{en}} [https://www.sprword.com/videos/revolutionos Revolution OS], režie J. T. S. Moore, 85 minut [302] => [303] => {{Operační systémy}} [304] => {{Autoritní data}} [305] => {{Portály|Svobodný software|Linux}} [306] => [307] => [[Kategorie:Linux| ]] [308] => [[Kategorie:Operační systémy]] [309] => [[Kategorie:Svobodný software]] [310] => [[Kategorie:Svobodné operační systémy]] [] => )
good wiki

Linux

Linux nebo GNU/Linux (viz GNU/Linux kontroverze) je označení pro svobodný a otevřený počítačový operační systém, který je založený na linuxovém jádru. Linuxové systémy jsou šířeny v podobě distribucí, které je možné nainstalovat nebo používat bez instalace (tzv.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Microsoft Windows','Linux (jádro)','Svobodný software','KDE','Zdrojový kód','Linus Torvalds','Ubuntu','GNOME','GNU General Public License','Android (operační systém)','operační systém','Otevřený software'

GNOME

KDE

Ubuntu