Array ( [0] => 14664068 [id] => 14664068 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lipnicovité [uri] => Lipnicovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Lipnicovité [2] => | obrázek = Bluegrass (1290486929).jpg [3] => | popisek = Kvetoucí lipnice luční (''Poa pratensis'') [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[jednoděložné]] (''Liliopsida'') [9] => | řád = [[lipnicotvaré]] (''Poales'') [10] => | čeleď = '''lipnicovité''' (''Poaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[John Hendley Barnhart|Barnhart]], 1895 [12] => | druhotné dělení = Rody vyskytující se v ČR [13] => | podřazené taxony = [14] => * [[bahenka (Heleochloa)|bahenka]] (''Heleochloa'') [15] => * [[bér]] (''Setaria'') [16] => * [[bérovník]] (''Gastridium'') [17] => * [[bezkolenec]] (''Molinia'') [18] => * [[bodloplev]] (''Tragus'') [19] => * [[bojínek]] (''Phleum'') [20] => * [[čirok]] (''Sorghum'') [21] => * ''[[Dichanthium]]'' [22] => * [[dvouřadec]] (''Cleistogenes'') [23] => * [[ječmen]] (''Hordeum'') [24] => * [[ječmenice]] (''Leymus'') [25] => * [[ječmenka]] (''Hordelymus'') [26] => * [[ježatka]] (''Echinochloa'') [27] => * [[jílek]] (''Lolium'') [28] => * [[hřebenatka]] (''Dactyloctenium'') [29] => * [[housenkovec]] (''Beckmannia'') [30] => * [[chrastice (rod rostlin)|chrastice]] (''Phalaris'') [31] => * [[chundelka]] (''Apera'') [32] => * [[kalužnice]] (''Eleusine'') [33] => * [[kavyl]] (''Stipa'') [34] => * [[kortaderie]] (''Cortaderia'') [35] => * [[kosmáč]] (''Dasypyrum'') [36] => * [[kostřava]] (''Festuca'') [37] => * [[kukuřice]] (''Zea'') [38] => * [[lámavka]] (''Gaudinia'') [39] => * ''[[Leptochloa]]'' [40] => * [[Lipnice (rod rostlin)|lipnice]] (''Poa'') [41] => * [[medyněk]] (''Holcus'') [42] => * [[metlice]] (''Deschampsia'') [43] => * [[metlička]] (''Avenella'') [44] => * [[milička]] (''Eragrostis'') [45] => * [[mnohoštět]] (''Aegilops'') [46] => * [[mrvka]] (''Vulpia'') [47] => * [[odemka]] (''Catabrosa'') [48] => * [[oves]] (''Avena'') [49] => * [[ovsíček]] (''Aira'') [50] => * [[ovsík]] (''Arrhenatherum'') [51] => * [[ovsíř]] (''Helictotrichon'') [52] => * [[ovsiřík]] (''Ventenata'') [53] => * [[osinatec]] (''Achnatherum'') [54] => * [[ozdobnice]] (''Miscanthus'') [55] => * [[paličkovec]] (''Corynephorus'') [56] => * [[pěchava]] (''Sesleria'') [57] => * [[proso]] (''Panicum'') [58] => * [[prstnatka]] (''Chloris'') [59] => * [[psárka]] (''Alopecurus'') [60] => * [[psineček]] (''Agrostis'') [61] => * [[pšenice]] (''Triticum'') [62] => * [[pšeníčko]] (''Milium'') [63] => * [[pýr]] (''Elytrigia'') [64] => * [[poháňka]] (''Cynosurus'') [65] => * [[puchýřka]] (''Coleanthus'') [66] => * [[pýrovník]] (''Elymus'') [67] => * [[rákos]] (''Phragmites'') [68] => * [[rosička]] (''Digitaria'') [69] => * [[shloučenka]] (''Dinebra'') [70] => * [[skrytěnka]] (''Crypsis'') [71] => * [[smělek]] (''Koeleria'') [72] => * [[smilka]] (''Nardus'') [73] => * [[srha]] (''Dactylis'') [74] => * [[strdivka]] (''Melica'') [75] => * [[sveřep]] (''Bromus'') [76] => * [[tajnička]] (''Leersia'') [77] => * [[tritikále]] (''Triticosecale'') [78] => * [[tomka]] (''Anthoxanthum'') [79] => * [[tomkovice]] (''Hierochloë'') [80] => * [[trojštět]] (''Trisetum'') [81] => * [[Trojzubec (rod)|trojzubec]] (''Danthonia'') [82] => * [[troskut]] (''Cynodon'') [83] => * [[třeslice]] (''Briza'') [84] => * [[třtina]] (''Calamagrostis'') [85] => * [[třtinovec]] (''Erianthus'') [86] => * [[tužanka]] (''Sclerochloa'') [87] => * [[válečka]] (''Brachypodium'') [88] => * [[vousatice]] (''Hyparrhenia'') [89] => * [[vousatka]] (''Bothriochloa'') [90] => * [[zaječí ocásek]] (''Lagurus'') [91] => * [[zblochan]] (''Glyceria'') [92] => * [[zblochanec]] (''Puccinelia'') [93] => * [[žitňák]] (''Agropyron'') [94] => * [[žito]] (''Secale'') [95] => }} [96] => '''Lipnicovité''' (''Poaceae'') je [[čeleď]] [[jednoděložné|jednoděložných]] rostlin z [[Řád (biologie)|řádu]] [[lipnicotvaré]] (''Poales''). Pro čeleď je povolen alternativní název ''Gramineae''.{{Citace elektronického periodika [97] => | titul = Angiosperm families - Gramineae Juss. [98] => | periodikum = www.delta-intkey.com [99] => | url = https://www.delta-intkey.com/angio/www/graminea.htm [100] => | datum přístupu = 2020-12-06 [101] => }} V češtině jsou obecně označovány jako '''trávy'''. Kromě typických trav bylinného vzrůstu sem však patří také dřevnaté [[bambus]]y, které mohou dorůstat až několika desítek metrů. Lipnicovité jsou charakterizovány hlavně kolénkatými [[Stéblo|stébly]], štíhlými [[list]]y, jejichž báze obepíná stéblo jako pochva, a hlavně jedinečným typem [[květenství]], jehož základem jsou tzv. [[Klásek|klásky]]. Klásky jsou jedno- nebo vícekvěté jednotky podepřené dvěma [[listen]]y ([[pleva]]mi), každý z nenápadných [[Květ|kvítků]] v klásku je podepřen ještě [[Plucha|pluchou]] a [[Pluška|pluškou]]. Trávy jsou [[Anemogamie|větrosprašné]] a produkují velké množství [[pyl]]u. Ten může u citlivých lidí způsobovat [[Alergie|alergické]] reakce („sennou rýmu“). Aby byl pyl snáze zachycen, je dvouramenná [[blizna]] trav dosti členitá (zpeřená). Plodem lipnicovitých je [[obilka]], jejíž [[oplodí]] srůstá s [[osemení]]m. V obilkách je dobře vyvinuté embryo a zásobní škrobnatý endosperm. U mnoha linií teplomilných trav došlo k přechodu k C4 typu fotosyntézy ze standardní fotosyntézy C3. [102] => [103] => Lipnicovité jsou velmi početná čeleď (přes 10 000 [[Druh|druhů]] v asi 700 [[Rod (biologie)|rodech]]), ale je to také čeleď velmi významná [[Ekologie|ekologicky]] i [[Ekonomie|ekonomicky]]. Travnaté [[Louka|louky]] a [[Pastvina|pastviny]] jsou základem pastevectví i zdrojem krmiva pro chov ustájených zvířat. Především však mezi trávy patří [[obilniny]] (globálně nejvýznamnější jsou [[Kukuřice setá|kukuřice]], [[pšenice]] a [[Rýže setá|rýže]]), jejichž vařené, drcené, mleté a jinak zpracované obilky jsou nejvýznamnější zdroj lidské potravy. Využívají se však i k přípravě alkoholických nápojů – např. [[Ječmen setý|ječmen]] na výrobu [[Pivo|piva]]. Obilniny patří mezi nejstarší [[Domestikace|domestikanty]] mezi rostlinami, přičemž sehrály významnou roli při přechodu lidstva k [[zemědělství]]. Další významná plodina z této čeledi je [[cukrová třtina]], globálně nejvýznamnější [[Cukrodárné rostliny|cukrodárná rostlina]]. Lipnicovité mají i technický význam. Všestranně využitelným materiálem je [[sláma]]: používá se pro [[Energetika|energetické]] účely, k výrobě [[Papír|papíru]], jako podestýlka, ale jako ekologický a dobře izolující materiál i ve [[stavebnictví]]. Jako levný, ale pevný a lehký stavební materiál se používají i stébla bambusů. V podobě trávníků a druhů pěstovaných jako okrasné rostliny mají mnohé lipnicovité i rekreační a dekorativní roli. Na druhou stranu najdeme mezi travami i významné [[Plevel|plevelné]] nebo agresivní [[Invazní druh|invazní druhy]] poškozující původní [[Ekosystém|ekosystémy]]. [104] => [105] => Trávy najdeme na všech kontinentech světa včetně [[Antarktida|Antarktidy]]. Obývají nejrůznější prostředí od [[Tropický deštný les|tropických pralesů]] po [[Poušť|pouště]] či [[Tundra|tundry]], řadě ekosystémů jako jsou [[Savana|savany]], [[step]]i, [[Alpínské trávníky|vysokohorské trávníky]] aj. dominují a určují jejich dynamiku. Nejstarší pozůstatky lipnicovitých rostlin známe z [[Křída|křídy]]. První trávy pravděpodobně rostly v podrostu [[Gondwana|gondwanských]] tropických pralesů. Pralesní prostředí je dodnes domovem trav z několika bazálních [[Podčeleď|podčeledí]]. Tyto trávy mají často poměrně široké listy a někdy i nestandardně stavěná květenství a květy. V mírném pásmu (včetně území ČR) je z celkem 12 podčeledí trav zdaleka nejvýznamnější podčeleď [[lipnicové]] (Pooideae). [106] => [107] => == Charakteristika == [108] => [[Soubor:Phleum pratense culm.jpg|náhled|Část stébla bojínku lučního: 1 – čepel; 2 – jazýček, 3 – listová pochva hořejšího listu, 4 – kolénko, 5 – stéblo nezakryté listovými pochvami, 6 – listová pochva (v horní části pootevřená)|vlevo]]Trávy mají zpravidla charakteristický „trávovitý“ vzhled, tj. tvoří často [[trs]]y štíhlých dlouhých listů, na dlouhých [[Lodyha|lodyhách]] (stéblech) jsou bohatá květenství nenápadných větrem opylovaných květů atd. Rostliny s tímto charakterem (pravé trávy, [[šáchorovité]], [[sítinovité]], [[orobincovité]] aj.) se v [[Botanika|botanice]] a [[Ekologie|ekologii]] hromadně označují jako graminoidy,{{Citace monografie [109] => | příjmení = Park [110] => | jméno = Chris [111] => | příjmení2 = Allaby [112] => | jméno2 = Michael [113] => | titul = A Dictionary of Environment and Conservation [114] => | url = http://oxfordreference.com/view/10.1093/acref/9780191826320.001.0001/acref-9780191826320 [115] => | vydavatel = Oxford University Press [116] => | svazek = 1 [117] => | doi = 10.1093/acref/9780191826320.001.0001 [118] => | poznámka = DOI: 10.1093/acref/9780191826320.001.0001 [119] => | jazyk = en [120] => }} v češtině se někdy používá neformální pojem „trávoidy“.{{Citace periodika [121] => | příjmení = Hrouda [122] => | jméno = Lubomír [123] => | titul = Trávy a jejich příbuzní napříč biotopy I. Systematika, fylogeneze, morfologie (úvod) [124] => | periodikum = Živa [125] => | datum vydání = 2010 [126] => | url = https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/travy-a-jejich-pribuzni-napric-biotopy-i-systemati.pdf [127] => }}{{Citace periodika [128] => | příjmení = Hrouda [129] => | jméno = Lubomír [130] => | titul = Cena Živy III. Lubomír Hrouda: Trávy a jejich příbuzní napříč biotopy [131] => | periodikum = iForum [132] => | datum vydání = 2011 [133] => | url = https://iforum.cuni.cz/IFORUM-11060.html [134] => | datum přístupu = 2021-07-10 [135] => }} [136] => [137] => === Vegetativní orgány === [138] => Trávy jsou nejčastěji [[Jednoletá rostlina|jednoleté]], [[Dvouletá rostlina|dvouleté]] či [[Vytrvalá rostlina|vytrvalé]] byliny, ale někdy to v důsledku intenzivní tvorby [[sklerenchym]]u kolem četných [[Cévní svazek|cévních svazků]] mohou být i netypické [[Dřevina|dřeviny]], což platí zvláště pro [[bambus]]y, mezi kterými lze výjimečně nalézt i druhy chovající se jako opěrné [[liána|liány]].{{Citace elektronické monografie [139] => | příjmení = Grulich [140] => | jméno = Vít [141] => | titul = POACEAE Barnhart – lipnicovité {{!}} BOTANY.cz [142] => | url = https://botany.cz/cs/poaceae/ [143] => | datum vydání = 2021 [144] => | datum přístupu = 2021-07-05 [145] => }} Trávy dorůstají výšky od několika málo centimetrů až po více než 30 m u některých druhů bambusů. [146] => [147] => Nadzemní stonky trav se nazývají stébla. Ta jsou často dutá nebo vyplněná dření (např. [[Kukuřice setá|kukuřice]] nebo cukrové třtiny – [[Cukrová třtina|třtinovce]]). U dutých stébel najdeme na příčném řezu pod povrchem jeden nebo dva kruhy cévních svazků doprovázených sklerenchymatickými pletivy zpevňujícími stéblo. V [[uzlina|uzlinách]] stébel bývají nápadná kolénka, z nichž vyrůstají listy. V oblasti kolének je stéblo plné, uvnitř kolének je vytvořena spleť vzájemně propojených cévních svazků. Těsně nad kolénkem, krytý nejnižší částí [[Pochva (list)|listové pochvy]], je prstenec [[Dělivé pletivo|dělivého pletiva]], který spolu s intenzivně rostoucími vrcholovými partiemi pomáhá mladému stéblu růst do výšky a polehlému stéblu umožňuje znovu se zdvihnout tím, že se jeho [[Buňka|buňky]] množí na straně orientované dolů. Stébla se většinou (mimo oblast květenství) nevětví, u bambusů a některých dalších trav ano. Kromě vyvýšených stébel s dlouhými [[Internodium|články]] má většina trav i krátké přízemní až podzemní články schopné větvení, z nichž může regenerovat po pastvě, sečení nebo požárech. Vzácně jsou přízemní články ztloustlé v [[Hlíza|hlízky]] a fungují jako zásobní orgány (např. severoamerická strdivka ''[[Melica bulbosa]]''). Vytrvalé druhy mívají [[oddenek|oddenky]]. Některé trávy jsou výrazně trsnaté, jiné rozvolněné, vytvářející dlouhé výběžky.{{Citace monografie [148] => | příjmení = Novák [149] => | jméno = František [150] => | titul = Vyšší rostliny 2 [151] => | vydání = 2 [152] => | vydavatel = Academia [153] => | místo = Praha [154] => | rok vydání = 1972 [155] => | kapitola = Poaceae – lipnicovité [156] => }} [[Vegetativní rozmnožování|Klonálním]] rozrůstáním se do svého okolí mohou někteří jedinci během let kolonizovat rozsáhlé plochy a zřejmě se dožívat vysokého věku minimálně desítek, ale možná i stovek let. [157] => Soubor:Phragmites australis rhizome kz.jpg|[[Rákos obecný]] se do okolí rozrůstá oddenkovými výběžky [158] => Soubor:Festuca cinerea a1.jpg|[[Kostřava sivá]] je trsnatá [159] => Soubor:Bamboo forest, Taiwan.jpg|Bambusy jsou dřeviny tvořící celé lesy [160] => [[List]]y vyrůstající z přízemních zkrácených článků dosti často tvoří [[přízemní růžice]] nápadné zvláště u trsnatých trav. Jsou jednoduché, střídavé, na stoncích skoro vždy dvouřadě uspořádané, většinou přisedlé, řidčeji (např. u většiny bambusů a u zástupců [[Bazální skupina|bazálních]] [[Podčeleď|podčeledí]]) s tzv. nepravým [[řapík]]em, tedy zúženou dolní částí [[Čepel listová|čepele]]. Dolní část listu trav vytváří listovou pochvu obepínající stéblo, teprve výše odbočuje čepel. Čepele jsou celokrajné, nejčastěji úzké, čárkovité, někdy štětinovité či jehlovité, řidčeji až kopinaté nebo až vejčité. [[žilnatina (botanika)|Žilnatina]] je převážně souběžná, zřídka dlanitá či zpeřená. [[Čepel listová|Čepele]] mohou být ploché, někdy jsou žlábkovitého tvaru či svinuté, zřídka oblé. Na rozhraní pochvy a čepele je zpravidla přítomen [[jazýček (botanika)|jazýček]] různého tvaru či délky, který může být brvitý, chlupatý či lysý, roztřepený či celokrajný. Někdy může být redukovaný na věneček chlupů, např. u [[rákos]]u, nebo může být celkově zakrnělý až zcela chybět. Přízemní listy mohou výjimečně vytvářet drobné [[Cibule (orgán)|cibulky]] (např. [[lipnice cibulkatá]], ''Poa bulbosa''). [161] => Soubor:Engels raaigras (Lolium perenne).jpg|[[Jílek vytrvalý]] tvoří trsy dlouhých štíhlých listů [162] => Soubor:Hygroryza aristata 171015 02.jpg|Vodní ''Hygroriza aristata'' z [[Asie]] má neobvykle široké listy [163] => Soubor:Pharus latifolius L. (8603114972).jpg|''Pharus latifolius'' z [[Bylinné patro|podrostu]] [[Amerika|amerických]] [[Tropický deštný les|tropických lesů]] má nepravé řapíky [164] => [[Soubor:Cross section of maize, a C4 plant..jpg|vlevo|náhled|Schéma vnitřní stavby listu kukuřice, C4 rostliny: kolem cévního svazku s [[xylém]]em (červeně) a [[floém]]em (oranžově) je vytvořena pochva, jejíž buňky (fialově) mají četné [[chloroplast]]y a v Calvinově cyklu produkují [[Glukóza|glukózu]]. Atmosférický CO2 je ale fixován v buňkách mezofylu (zeleně). List je kryt pokožkou (světle zelená), která je vespod vybavena průduchy (modře).]][[Pokožka (rostliny)|Pokožka]] listů je tvořena buňkami uspořádanými do řad ve směru podélné osy listu. Na listu se střídají řady větších (delších) a menších (kratších) buněk. Kratší buňky pokožky se často vyvíjejí v buňky obsahující [[fytolit]]y, křemičitá tělíska složením odpovídající amorfnímu [[opál]]u (SiO2·nH2O). Tato tělíska snižují stravitelnost trav a chrání tak rostlinu proti [[Býložravec|herbivorům]], zejména [[hmyz]]ím, jejichž [[chitin]]ová [[kusadla]] a další příústní orgány jsou tělísky rychle obrušovány. Efekt na mnohem odolnější [[Sklovina|sklovinu]] [[zub]]ů [[Obratlovci|obratlovců]] je spornější. Z krátkých pokožkových buněk mohou vznikat i jednobuněčné nebo dvoubuněčné [[trichom]]y trav. [[Průduch]]y trav jsou paracytické (kromě svěracích buněk jsou lemovány dalšími dvěma buňkami paralelními s buňkami svěracími). [165] => [166] => U trav došlo během [[evoluce]] nezávisle mnohokrát (více než 20×) k přechodu z klasické [[Calvinův cyklus|C3]] [[Fotosyntéza|fotosyntézy]] na fotosyntézu typu [[Hatchův–Slackův cyklus|C4]], která je energeticky náročnější, ale omezuje [[Fotorespirace|fotorespiraci]], což zvyšuje efektivitu [[Asimilace (biologie)|asimilace]] [[Oxid uhličitý|CO2]]. V takovém případě se buňky listového [[mezofyl]]u specializují na fixaci oxidu uhličitého pomocí [[Fosfoenolpyruvát|PEP]] [[Karboxylace|karboxylázy]] do [[Kyselina oxaloctová|oxaloacetátu]], který je [[Redoxní reakce|redukován]] na [[Kyselina jablečná|kyselinu jablečnou]] nebo přeměněn na [[Kyselina asparagová|kyselinu asparagovou]]. Tyto kyseliny jsou následně transportovány do buněk tvořících pochvu kolem cévního svazku, kde je z nich CO2 opět uvolněn a využit enzymem [[Rubisco|RuBisCO]] v [[Calvinův cyklus|Calvinově cyklu]]. [[Žilnatina (botanika)|Žilnatina]] v listech C4 trav je v listu mnohem hustěji rozložená, aby kvůli efektivnímu a intenzivnímu transportu organických látek každá buňka mezofylu přímo sousedila s buňkou pochvy cévního svazku. Většina C4 trav patří do podčeledi [[prosové]]. Z významných plodin jsou to kukuřice, [[proso]], [[čirok]] nebo [[Cukrová třtina|třtinovec]], dále jsou to např. [[ježatka]] nebo [[rosička]].{{Citace periodika [167] => | příjmení = Sage [168] => | jméno = Rowan F. [169] => | titul = A portrait of the C 4 photosynthetic family on the 50th anniversary of its discovery: species number, evolutionary lineages, and Hall of Fame [170] => | periodikum = Journal of Experimental Botany [171] => | datum vydání = 2016-07 [172] => | ročník = 67 [173] => | číslo = 14 [174] => | strany = 4039–4056 [175] => | issn = 0022-0957 [176] => | doi = 10.1093/jxb/erw156 [177] => | jazyk = en [178] => | url = https://academic.oup.com/jxb/article-lookup/doi/10.1093/jxb/erw156 [179] => | datum přístupu = 2021-07-07 [180] => }} Mezi C4 rostliny patří zhruba polovina druhů trav a zároveň většina C4 rostlin patří právě mezi trávy.{{Citace elektronického periodika [181] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website [182] => | periodikum = www.mobot.org [183] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/apweb/ [184] => | kapitola = Poales, Poaceae [185] => | datum přístupu = 2020-12-06 [186] => }} [187] => [188] => [[Kořen]]y trav bývají tenké, dlouhé a větvené, tvoří většinou hustou spleť. [[Kořen|Primární kořen]], který je první částí mladé rostlinky, která opouští obilku, bývá krátkověký (i když může vytrvávat i několik měsíců) a jeho funkci postupně přebírají další kořínky vyrůstající z děložního článku ([[mezokotyl]]u) a později [[Kořen|adventivní kořeny]] vyrůstající z oddenků a výběžků. Pro kořeny trav je typická schopnost generovat koncentrováním iontů v kořeni vysoký [[kořenový vztlak]], hlavně v noci. Voda se pak dostává do xylému, stoupá vzhůru a rostlina je schopna tak znovu zaplnit roztokem [[Céva (botanika)|cévy]], v nichž došlo během dne k přerušení vodního sloupce ([[Embolie|embolii]]). Kolem kořenů mnoha trav, obzvlášť [[Xerofyty|xerofytů]], se činností buněk kořene i [[Bakterie|bakterií]] asociovaných s kořenem vytváří vrstva stmelených půdních částic. U lipnicovitých včetně obilnin je častá [[Mykorhiza|arbuskulární endomykorhiza]] výrazně usnadňující příjem [[fosfor]]u. [189] => [190] => === Květy === [191] => [[Soubor:Grassbluete numbers clones unlinked.svg|náhled|275x275bod|Schéma klásku lipnicovitých. 1 – plevy, 2 – plucha, 3 – osina, 4 – pluška, 5 – plenky (2 okvětní lístky), 6 – tyčinky, 7 – svrchní semeník (zde srostlý ze 3 plodolistů, 2 jsou redukované, je přítomno 1 vajíčko), 8 – péřitá bliznová ramena.|vlevo]][[Soubor:Arrhenatherum spikelets.jpg|vlevo|náhled|285x285bod|Dva rozkvetlé dvoukvěté klásky [[Ovsík vyvýšený|ovsíku vyvýšeného]]; jeden z kvítků v klásku ovsíku je oboupohlavný, druhý samčí: 1 – dolní pleva; 2 – stopka klásku; 3 – horní pleva; 4 – plucha horního kvítku (s krátkou, zde nepatrnou osinou); 5 – péřitá blizna; 6 – plušky; 7 – tyčinky; 8 – osina; 9 – nápadně osinatá plucha dolního kvítku; 10 – růžkovité plenky]] [192] => Trávy jsou převážně rostliny s oboupohlavnými květy, někdy mohou být všechny nebo jen některé květy či klásky na rostlině jednopohlavné, případně se tvoří jednopohlavná květenství (např. [[kukuřice setá]]), pak jde o [[jednodomost|jednodomé]] rostliny. Jen vzácně to jsou [[Dvoudomost|dvoudomé]] rostliny (např. některé americké [[Lipnice (rod rostlin)|lipnice]]). [193] => [194] => Pro trávy jsou velmi charakteristická složená [[květenství]], jejichž základem je tzv. [[klásek]], vícekvěté či redukcí jen jednokvěté (např. [[psineček]], [[proso]] aj.) dílčí květenství, jehož některé květy však mohou být jalové (sterilní). Květy v klásku, je-li jich přítomno více, jsou uspořádány dvouřadě. Klásek je v typickém případě podepřen 2 [[pleva]]mi, což je vlastně zvláštní typ [[listen]]u, které jsou buď přibližně stejné, nebo různé. Plevy jsou uspořádány střídavě (i když blízko sebe a mohou se zdát vstřícné), proto rozlišujeme dolní a horní plevu. Pleva může být [[osina]]tá, či nikoliv. V některých případech je plev jiný počet, vzácně jsou zakrnělé nebo chybí (např. [[tajnička]]). Klásky většinou skládají další složená květenství, hlavně [[lata|laty]], [[hrozen|hrozny]], [[klas]]y, popř. stažené laty napodobující klas ([[lichoklas]], např. [[bojínek]]). U bambusů mohou z paždí dolních plev vyrůstat větévky nesoucí další klásky. [195] => [196] => [[Okvětí]] je u trav velmi redukované a nenápadné. Dva vnější okvětní lístky jsou srostlé a přeměněné v [[pluška|plušku]], která je většinou zřetelně dvoukýlná a na konci dvouzubá. Občas je však interpretována jako útvar [[listenec|listencovitého]] či dokonce smíšeného původu.{{Citace monografie [197] => | příjmení = Kellogg [198] => | jméno = Elizabeth Anne [199] => | titul = Flowering plants. Monocots: Poaceae [200] => | url = [201] => | místo = Cham [202] => | rok vydání = 2015 [203] => | počet stran = [204] => | isbn = 978-3-319-15332-2 [205] => | isbn2 = 3-319-15332-3 [206] => | oclc = 909772430 [207] => }} Někdy může být pluška redukovaná nebo chybí. Vnitřní okvětní lístky jsou přeměněny v plenky (lodiculae), které jsou nejčastěji 2, vzácněji 3, někdy chybí. Květ je podepřen [[plucha|pluchou]], což je útvar [[listen]]ového původu. Plucha může být někdy osinatá, řidčeji může být osin i více. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinky]], [[Gyneceum (botanika)|gyneceum]] a plenky jsou uzavřeny mezi pluchou a pluškou. V době rozkvétání plenky zduří, oddálí pluchu a plušku a umožní tyčinkám a bliznám vyklonit se z květů. [208] => [209] => Tyčinky jsou nejčastěji 3, méně často jich je 6, jejich počet může být dále redukován na 1–2 (ze 3) nebo 4 (ze 6), u některých zástupců z podčeledi ''[[Bambus]]oideae'' jich může být mnoho (několik desítek až 120). Tyčinky jsou většinou volné, zřídka [[nitka]]mi srostlé nebo srostlé s plenkami, jejich [[prašník]]y jsou vrtivé (snadno pohyblivé ve větru) a produkují relativně velké množství pylu. [[Opylení]] probíhá skoro vždy větrem (jde o [[anemogamie|anemogamní]] rostliny). Opylování hmyzem se předpokládá u bazální podčeledi ''[[Anomochlooideae]]''. [[Gyneceum (botanika)|Synkarpní gyneceum]] je srostlé ze 2, řidčeji 3 [[plodolist]]ů, ale všechny plodolisty mimo jednoho se v průběhu vývoj květu redukují a výsledný [[pestík]] je již jednolitý útvar. [[Semeník]] je svrchní, obsahuje jediné vajíčko. [[Čnělka]] nese 2 či méně často 3 [[Blizna|bliznová]] ramena, která jsou péřitá, aby lépe zachytávala pyl nesený větrem.{{Citace monografie [210] => | příjmení = Simpson [211] => | jméno = Michael G. [212] => | titul = Plant systematics [213] => | url = [214] => | vydavatel = Elsevier/Academic Press [215] => | místo = Amsterdam [216] => | rok vydání = 2006 [217] => | počet stran = [218] => | isbn = 978-0-08-051404-8 [219] => | isbn2 = 0-08-051404-9 [220] => | oclc = 230198576 [221] => }} [222] => [[Soubor:Poaceae Pollen Grain.jpg|náhled|Pylové zrno trávy v optickém mikroskopu; měřítko = 20 μm. Z Song et al. (2012){{Citace periodika [223] => | příjmení = Song [224] => | jméno = Xiao-Yan [225] => | příjmení2 = Yao [226] => | jméno2 = Yi-Feng [227] => | příjmení3 = Yang [228] => | jméno3 = Wu-De [229] => | titul = Pollen Analysis of Natural Honeys from the Central Region of Shanxi, North China [230] => | periodikum = PLoS ONE [231] => | datum vydání = 2012-11-21 [232] => | ročník = 7 [233] => | číslo = 11 [234] => | strany = e49545 [235] => | issn = 1932-6203 [236] => | pmid = 23185358 [237] => | doi = 10.1371/journal.pone.0049545 [238] => | jazyk = en [239] => | url = https://dx.plos.org/10.1371/journal.pone.0049545 [240] => | datum přístupu = 2021-07-25 [241] => }}]] [242] => [243] => Zralá pylová zrna obsahují tři [[Buněčné jádro|jádra]] (jedno vegetativní a dvě generativní). Jsou kulovitá nebo oválná a vybavená jediným pórem (jsou monoporátní). Kolem póru je zesílený prstenec. Ve stěně pylového zrna chybí jemné kanálky (strobikuly) přítomné u pylu většiny ostatních [[Lipnicotvaré|lipnicotvarých]] rostlin. Pyl trav je jinak morfologicky poměrně uniformní a jednotlivé podčeledi se na základě pylových zrn v podstatě nedají vzájemně rozlišit. Pyl trav je jedním z nejvýznamnějších aeroalergenů ([[Alergen|alergenů]] transportovaných vzduchem) a ve většině rozvinutých zemí světa patří k nejčastějším příčinám [[Alergie|alergií]], působí tzv. [[Alergická rýma|sennou rýmu]]. Mezi důvody mimořádné významnosti trav jako zdroje alergenů patří i to, že jsou hojné v mnoha městských a příměstských biotopech a během kvetení vypouštějí do větru velká množství pylu. Příznaky zahrnují rýmu a podráždění nosní sliznice, [[Zánět spojivek|záněty spojivek]], ale u citlivých osob až [[Astma|astmatické záchvaty]]. Odhaduje se, že příznaky senné rýmy sezonně trápí asi jednu pětinu populace Evropy a Severní Ameriky (z jiných oblastí většinou není dostatek spolehlivých údajů). Jako konkrétní [[Makromolekula|makromolekuly]] vyvolávající alergické reakce se v pylu uplatňují hlavně [[Profilin|profiliny]] (proteiny podporující polymeraci [[Aktin|aktinu]]), [[Polkalcin|polkalciny]] (proteiny vážící vápník), [[Transferáza|transferázy]] [[Lipidy|lipidů]] a další. Velmi častá je [[zkřížená reakce]] na tyto enzymy pocházející z různých druhů trav, případně i z dalších rostlin.{{Citace periodika [244] => | příjmení = García-Mozo [245] => | jméno = H. [246] => | titul = Poaceae pollen as the leading aeroallergen worldwide: A review [247] => | periodikum = Allergy [248] => | datum vydání = 2017-12 [249] => | ročník = 72 [250] => | číslo = 12 [251] => | strany = 1849–1858 [252] => | doi = 10.1111/all.13210 [253] => | jazyk = en [254] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/all.13210 [255] => | datum přístupu = 2021-07-23 [256] => }}[[Soubor:Zea mays kernel.jpg|náhled|275x275bod|Mikroskopický řez zrnem kukuřice s dobře patrným embryem: 1 – oplodí srostlé s osemením; 2 – aleuronová vrstva endospermu; 3 – endosperm; 4 – cévní svazek štítku; 5 – štítek; 6 – [[kořenová čepička]]; 7 – koleorhiza; 8 – kořínek; 9 – mezokotyl; 10 – zárodky listů kolem vzrostného vrcholu; 11 – koleoptile]] [257] => [258] => === Plody === [259] => Plodem lipnicovitých je převážně [[obilka]]. Zřídka (u některých bambusů) zde může obilka přeměněná i na jiný typ plodu, např. může mít charakter [[bobule]] (se zesíleným a zdužnatělým oplodím) nebo [[oříšek|oříšku]] (semeno je v oplodí uloženo víceméně volně).{{Citace monografie [260] => | příjmení = Novák [261] => | jméno = František [262] => | titul = Systematická botanika, díl druhý [263] => | místo = Praha [264] => | rok vydání = 1943 [265] => | edice = Rostlinopis [266] => | kapitola = Gramineae – trávy [267] => }} Obilka může být okoralá, tj. za zralosti těsně obalená pluchou a pluškou, které s ní mohou srůstat (např. [[Ječmen setý|ječmen]], [[Oves setý|oves]]), nebo neokoralá, nahá (např. [[Žito seté|žito]], [[Pšenice setá|pšenice]]). Plucha, pluška, ale i plevy a jejich osiny, případně úlomky celého plodenství se podílejí na šíření semen (větrem, vodou, pomocí živočichů apod.). Osiny mohou svými hygroskopickými pohyby (tedy kroucením nebo narovnáváním v závislosti na vlhkosti) napomáhat i s průnikem obilek pod zem.

[268] => Obilka je v podstatě derivát [[nažka|nažky]], kde osemení srůstá s oplodím. Většina obilky je vyplněna zásobním pletivem ([[endosperm]]em), jehož buňky během tvorby obilky akumulují [[škrob]] a [[Bílkovina|proteiny]] a v době zralosti semene se rozpadají. Buňky povrchové, tzv. aleuronové vrstvy endospermu zůstávají životaschopné déle a v průběhu klíčení vylučují [[enzym]]y, které štěpí škrob endospermu na jednodušší [[sacharidy]] vstřebávané [[Embryo|embryem]]. Vedle endospermu je v obilce uloženo dosti vyvinuté embryo. Podrobná [[Molekulární biologie|molekulárně-biologická]] analýza potvrzuje starší (ale spíše minoritní) názor, že jeho [[Děložní lístek|děloha]] je silně modifikovaná a vytváří dvě struktury, jednak tzv. koleoptile (též „coleoptile“), které kryje [[Vzrostný vrchol|růstový vrchol]] (plumulu) se zárodky několika (2 u [[Rýže setá|rýže]] a lipnice, 4 u kukuřice) prvních listů, a jednak tzv. štítek (scutellum).{{Citace periodika [269] => | příjmení = Takacs [270] => | jméno = Elizabeth M. [271] => | příjmení2 = Li [272] => | jméno2 = Jie [273] => | příjmení3 = Du [274] => | jméno3 = Chuanlong [275] => | titul = Ontogeny of the Maize Shoot Apical Meristem [276] => | periodikum = The Plant Cell [277] => | datum vydání = 2012-08 [278] => | ročník = 24 [279] => | číslo = 8 [280] => | strany = 3219–3234 [281] => | issn = 1040-4651 [282] => | pmid = 22911570 [283] => | doi = 10.1105/tpc.112.099614 [284] => | jazyk = en [285] => | url = https://academic.oup.com/plcell/article/24/8/3219-3234/6098018 [286] => | datum přístupu = [287] => }} Štítek je v přímém kontaktu s endospermem a zprostředkovává výživu klíčící rostlinky. Oblast mezi štítkem a koleoptile, které se během klíčení může prodlužovat, se nazývá mezokotyl. Naproti embryonálním listům a koleoptile je vytvořen kořínek chráněný koleorhizou. Při klíčení ze semene nejprve vyráží kořínek, koleoptile roste směrem vzhůru a chrání první listy, které záhy skrz něj prorostou. Koleoptile je proti listům bledší a po několika dnech odumírá. [288] => Soubor:Bambusa bambos (L.) Voss (11497756443).jpg|Kvetoucí [[bambus trnitý]] (''Bambusa bambos'') [289] => Soubor:Zea mays male flowers.jpg|Část květenství kukuřice seté, v němž jsou patrné četné dvoukvěté samčí klásky [290] => Soubor:Anthoxanthum odoratum in flower.jpg|Klásky [[Tomka vonná|tomky vonné]] tvoří lichoklasy, jsou trojkvěté, ale jen jediný kvítek je plodný; má jen dvě tyčinky [291] => Soubor:Avena fatua.jpg|Klásky [[Oves hluchý|ovsa hluchého]] mají nápadné plevy, zralé obilky jsou objaty pluškou a pluchou s nápadnou osinou [292] => [293] => [294] => === Ancestrální znaky === [295] => Trávy jsou velmi početnou čeledí a, jak je z předchozího patrné, v řadě znaků vykazují značnou variabilitu. Většina výše uvedených znaků dobře charakterizuje v mírném pásmu hojnou a důležitou podčeleď [[lipnicové]] a (často jako „výjimky“) jsou připomenuty variace, které lze najít u dalších početných nebo významných podčeledí jako jsou prosové, [[rýžové]] nebo bambusové trávy. Nejbazálnější podčeleď, ''Anomochlooideae'', přitom zahrnuje rostliny, které netvoří klásky ani plevy (ačkoli listeny v květenství mají), nemají okvětí přeměněné v plenky nebo plušku, jejich listy mají relativně širokou čepel, některé z nich (''[[Streptochaeta]]'') mají 6 tyčinek a 3 blizny atd. V těchto ohledech také ''Anomochlooideae'', a rod ''Streptochaeta'' zvlášť, patrně mnohem lépe ilustrují situaci u posledního společného prapředka všech trav nežli pokročilejší a evolučně úspěšnější skupiny. Mezi ancestrální (původní) znaky lipnicovitých, které se zachovaly napříč celou čeledí, tak patří znaky jako stébelnatý charakter nadzemních stonků, jediné vajíčko v jednopouzdrém pestíku, značně vyvinuté embryo se štítkem v obilce i obilka samotná jakožto typ plodu, stavba pokožky se dvěma střídajícími se typy buněk a s křemičitými tělísky nebo monoporátní pylová zrna s prstencem. Jiné ancestrální znaky (tropický vlhký stinný [[Biotop|habitat]], široké listy s nepravými řapíky, šest tyčinek, fotosyntéza typu C3 aj.) se u mnoha trav nezachovaly. Klásky sice mezi původní znaky trav nepatří, ale v evoluci se objevily dosti záhy – po odštěpení podčeledi ''Anomochlooideae''. Klásky (a také květy s plenkami, pluškou a pluchou) tedy charakterizují všechny trávy kromě ''Anomochlooideae''. [296] => [297] => == Genetika == [298] => [[Soubor:Karyotype of rice (Oryza sativa).png|náhled|[[Karyotyp]] rýže s 2n = 24 chromosomy]] [299] => Počet [[Chromozom|chromosomů]] v [[Ploidie|diploidní]] sestavě kolísá od 2n = 4 (rody ''[[Zingeria]]'' nebo ''[[Colpodium]]'') až 266 (některé lipnice). Výchozí počet chromosomů je v rámci čeledi vzhledem k situaci u bazálních podčeledí a sesterských skupin nižší (podle různých odhadů 2n = 10–36). Rozsáhlá studie [[genom]]ů několika zástupců navrhuje scénář, kde brzy během evoluce trav došlo k modifikaci výchozího stavu (2n = 10) celogenomovou duplikací (2n = 20) a následnou reorganizací genomu na sestavu 2n = 24, která je u některých zástupců zachována dodnes, u jiných byla dále pozměněna.{{Citace periodika [300] => | příjmení = Salse [301] => | jméno = Jérôme [302] => | příjmení2 = Bolot [303] => | jméno2 = Stéphanie [304] => | příjmení3 = Throude [305] => | jméno3 = Michaël [306] => | titul = Identification and Characterization of Shared Duplications between Rice and Wheat Provide New Insight into Grass Genome Evolution [307] => | periodikum = The Plant Cell [308] => | datum vydání = 2008-02-26 [309] => | ročník = 20 [310] => | číslo = 1 [311] => | strany = 11–24 [312] => | issn = 1532-298X [313] => | pmid = 18178768 [314] => | doi = 10.1105/tpc.107.056309 [315] => | jazyk = en [316] => | url = https://academic.oup.com/plcell/article/20/1/11/6091352 [317] => | datum přístupu = 2021-07-09 [318] => }} U většiny trav z podčeledi lipnicové se v jádře nachází 2n = 14 velkých chromosomů (počty chromosomů se ale mohou lišit i mezi druhy v rámci rodu). U trav je častá [[Polyploidie|polyploidizace]], většinou jako důsledek [[křížení]] (allopolyploidie). Např. u [[Pšenice|pšenic]] stojí hybridizace spojená s polyploidií i za vznikem kulturních odrůd – nejčastěji pěstované pšenice jsou [[Polyploidie|hexaploidní]], mají celkem 42 chromosomů (přičemž 42 = 3 × 14). Velikost genomů trav je také velmi variabilní – od diploidního genomu o velikost 205 [[Nukleová báze|Mbp]] u rodu ''[[Oropetium]]'' po (opět diploidní) genom žita o velikosti 6,79 [[Nukleová báze|Gbp]]. Velikost genomu hexaploidních pšenic je asi 16 Gbp.{{Citace periodika [319] => | příjmení = Zimin [320] => | jméno = Aleksey V [321] => | příjmení2 = Puiu [322] => | jméno2 = Daniela [323] => | příjmení3 = Hall [324] => | jméno3 = Richard [325] => | titul = The first near-complete assembly of the hexaploid bread wheat genome, Triticum aestivum [326] => | periodikum = GigaScience [327] => | datum vydání = 2017-11-01 [328] => | ročník = 6 [329] => | číslo = 11 [330] => | issn = 2047-217X [331] => | pmid = 29069494 [332] => | doi = 10.1093/gigascience/gix097 [333] => | jazyk = en [334] => | url = https://academic.oup.com/gigascience/article/doi/10.1093/gigascience/gix097/4561661 [335] => | datum přístupu = [336] => }} Pro srovnání, genom rýže je relativně malý (400 Mbp). Variabilita ve velikosti genomu se týká zejména [[Nekódující DNA|nekódujících sekvencí]]. Z velké části jsou za ni zodpovědné [[Retrotranspozon|retrotransposony]], které se přednostně vkládají do kopií sebe sama a tvoří tak charakteristické úseky DNA. [337] => [338] => == Rozšíření, adaptace na prostředí == [339] => Trávy jsou rozšířeny po celém světě (včetně nejsevernějších oblastí [[Antarktida|Antarktidy]] a přilehlých ostrovů). Centrum rozšíření většiny podčeledí (bambusy, rýžové nebo prosové rostliny) je v teplých oblastech, bazální podčeleď ''Anomochlooideae'' je z tropické [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]. Lipnicové trávy jsou hojně rozšířené především v oblastech s mírným klimatem včetně [[Evropa|Evropy]] a [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], což jsou oblasti s dlouhou botanickou tradicí. I proto jsou právě zástupci této podčeledi vnímáni jako „typičtí“ představitelé lipnicovitých. Některé druhy zasahují i do [[Arktida|Arktidy]] a Antarktického pásma. [340] => [341] => Trávy se vyskytují v nejrůznějších ekosystémech od [[Tropický deštný les|tropických pralesů]] po [[Poušť|pouště]]. Dominují různým travnatým ekosystémům – tropickým savanám a stepím [[Mírný podnebný pás|mírného pásu]] ([[pampy]], [[prérie]], [[Eurasijská step|eurasijské stepi]]). Jde o ekosystémy, které alespoň po část roku trpí nedostatkem srážek a přecházejí v [[Semiaridní podnebí|polopouště]] až pouště. Mnohé trávy mají [[Xerofyty|xerofytní]] adaptace a je mezi nimi mnoho druhů výrazně suchomilných, je zde ale i mnoho druhů [[mezofil]]ních, druhů lesů mírného pásma i tropů, ovšem na druhou stranu i hodně [[bahenní rostlina|bahenních rostlin]] a [[vodní rostlina|rostlin vodních]] kořenících ve dně ([[zblochan]]y, rýže). Pobřežní [[Rákosina|rákosiny]] mohou být příkladem dalšího, často dosti rozsáhlého ekosystému, jemuž dominuje zástupce trav, v tomto případě rákos obecný. Vysokohorské (alpínské) trávníky jsou dalším typem extrémního prostředí obývaného primárně trávami. V takzvaných vyfoukávaných alpínských trávnících nacházíme v důsledku silného větru i sklonu terénu jen mělké, kamenité, neúrodné a vysýchavé půdy v zimě chráněné jen tenkou sněhovou pokrývkou a tedy vystavené i silnému mrazu.{{Citace monografie [342] => | příjmení = Kočí [343] => | jméno = Martin [344] => | titul = Katalog biotopů České republiky [345] => | editoři = Chytrý, Milan; Kučera, Tomáš; Kočí, Martin [346] => | vydání = 1 [347] => | vydavatel = Agebtura ochrany přírody a krajiny ČR [348] => | místo = Praha [349] => | rok vydání = 2001 [350] => | kapitola = Alpínské trávníky [351] => }} Umělé [[Louka|luční]] ekosystémy a [[trávník]]y běžné v ČR a dalších evropských zemích vzniklé většinou pastvou a dnes udržované spíše sečením v mnohém stepi připomínají a trávy v nich dominují též. K ekosystémům dominovaným travami patří také rozsáhlé bambusové lesy Jižní Ameriky a Asie. Spolu s dalšími rostlinami, například šáchorovitými, mají lipnicovité podstatný podíl i na vegetaci [[Tundra|tundry]]. Odhaduje se, že 30–40 % souše je pokryto ekosystémy s převahou trav. Zdá se, že důležitým faktorem udržujícím trvalé bezlesí zejména v savaně jsou stepní požáry, k nimž trávy akumulací suché [[Biomasa|biomasy]] výrazně přispívají. Herbivoři (jako třeba [[Pakůň|pakoně]] v [[Serengeti]]) mohou spasením velkého množství trávy způsobit snížení intenzity požárů a následné rozšíření stromů na úkor travnaté savany. Travnaté ekosystémy jsou často druhově velmi bohaté, ale stupeň jejich ochrany je obecně dost nízký, ačkoli se jejich plocha lidskou činností významně snižuje. Bývají totiž vhodné pro rozšiřování pastevních a polních ploch. [352] => [[Soubor:Ammophila arenaria leaf cross section.jpg|náhled|Podélný řez svinutým listem xerofytního [[kamýše písečného]]]] [353] => Obrovská rozmanitost ekosystémů obývaných travami a nutnost přizpůsobení se podmínkám, které v nich panují, se odráží na [[Fyziologie|fyziologii]], [[Anatomie rostlin|anatomii]] i [[Morfologie rostlin|morfologii]] lipnicovitých. Asi nejnápadněji je tato variabilita zřetelná na jejich listech. Xerofytní trávy jako např. [[kostřava ovčí]], [[Kavyl|kavyly]] a řada dalších mají často vyvinutou schopnost svinutí listů do ruličky, přičemž směrem ven je orientována spodní strana listu se silnější [[Kutikula|kutikulou]] a lépe chráněná sklerenchymatickým pletivem. Uvnitř svinutého listu je pak chráněná svrchní strana listu. Průduchy se nacházejí právě zde, a to většinou v rýhách, které jsou na svrchním povrchu vyvinuty. Proudění vzduchu a tím i zvýšený výpar vody jsou dále omezovány trichomy. V buněčných stěnách buněk pochev cévních svazků je zvýšená koncentrace [[Lignin|ligninu]] a [[Suberin|suberinu]], které dále snižují ztráty vody. Na regulaci svinutí listů se podílejí veliké specializované buňky epidermis, tzv. buliformní buňky. K dalším xerofytním adaptacím patří i tvorba kompaktních trsů, kde se ve spleti stébel a listů udržuje vlhčí vzduch, nebo rozsáhlý a hluboký kořenový systém. Naopak v listech vodních trav, např. zblochanů, najdeme rozsáhlé podélné [[Aerenchym|aerenchymatické]] dutiny vyplněné hvězdovitými buňkami.{{Citace monografie [354] => | příjmení = Kraehmer [355] => | jméno = Hansjoerg [356] => | příjmení2 = Baur [357] => | jméno2 = Peter [358] => | titul = Grasses: crops, competitors, and ornamentals [359] => | editoři = Kraehmer, Hansjoerg [360] => | vydání = 1 [361] => | vydavatel = Bayer AG [362] => | místo = Frankfurt am Main [363] => | rok vydání = 2019 [364] => | kapitola = Leaf [365] => | isbn = 9781119416869 [366] => }} [367] => [368] => Obzvlášť zástupci podčeledi lipnicové, ale i další trávy rostoucí v mírném a chladném pásu jsou schopny dobře se vyrovnávat s chladem a mrazem. Vzhledem k tomu, že [[led]] má větší objem než kapalná voda, způsobuje zmrznutí vody v buňkách jejich roztrhání a odumření. Během aklimatizace na nízké teploty mění odolné druhy složení [[Biologická membrána|membrán]], protože ty v nízkých teplotách snižují svou fluiditu („tuhnou“), dále snižují kapacitu [[Fotosyntéza|fotosyntézy]], neboť v chladu dochází ke zpomalení [[Biochemický proces|biochemických]] reakcí fotosyntézy, ale ne ke snížení tempa [[excitace]] [[Chlorofyl|chlorofylu]] světlem, což vede k [[Oxidační stres|oxidačnímu stresu]], a konečně také zvyšují v buňkách koncentraci [[Osmotický tlak|osmoticky]] aktivních látek, což napomáhá zadržet v buňkách dostatek vody, které se může nedostávat kvůli pomalejšímu příjmu kořeny i zvýšené propustnosti membrán. Přežití krátkodobých (např. nočních) lehčích mrazů řeší mnohé lipnicovité rostliny uchováním vody v nestabilním [[Přechlazená voda|přechlazeném]] stavu – v nepřítomnosti krystalizačních jader může voda zůstat tekutá i pod bodem mrazu. Navíc trsnatost přispívá k tepelné izolaci částí rostliny. Přežití dlouhodobých mrazů vyžaduje speciální adaptace, jako je přítomnost proteinů inhibujících vznik krystalů ledu v buňkách nebo naopak [[Bílkovina|proteinů]] sloužících jako krystalizační jádra v mezibuněčných prostorech a na povrchu rostlin. Důležitým kryoprotektivním mechanismem je syntéza [[Fruktan|fruktanů]], které stabilizují membrány, zlepšují osmotický stav buňky a snižují míru oxidativního stresu neutralizací reaktivních forem [[Kyslík|kyslíku]].{{Citace periodika [369] => | příjmení = Schubert [370] => | jméno = Marian [371] => | spoluautoři = et al. [372] => | titul = To Coldly Go Where No Grass has Gone Before: A Multidisciplinary Review of Cold Adaptation in Poaceae [373] => | periodikum = Annual Plant Reviews [374] => | datum vydání = 2020 [375] => | ročník = 3 [376] => | strany = 523–562 [377] => | url = https://www.researchgate.net/publication/346602472_To_Coldly_Go_Where_No_Grass_has_Gone_Before_A_Multidisciplinary_Review_of_Cold_Adaptation_in_Poaceae [378] => }} Zcela extrémní prostředí obývá v severní Antarktidě a v Jižní Americe rostoucí [[Deschampsia antarctica|metlice antarktická]], která se nevyrovnává jen s velmi chladným podnebím, ale i se střídavým suchem a podmáčením, vysokou salinitou nebo vyšší intenzitou UV záření.{{Citace periodika [379] => | příjmení = Amosova [380] => | jméno = Alexandra V. [381] => | příjmení2 = Bolsheva [382] => | jméno2 = Nadezhda L. [383] => | příjmení3 = Zoshchuk [384] => | jméno3 = Svyatoslav A. [385] => | titul = Comparative molecular cytogenetic characterization of seven Deschampsia (Poaceae) species [386] => | periodikum = PLOS ONE [387] => | datum vydání = 2017-04-13 [388] => | ročník = 12 [389] => | číslo = 4 [390] => | strany = e0175760 [391] => | issn = 1932-6203 [392] => | pmid = 28407010 [393] => | doi = 10.1371/journal.pone.0175760 [394] => | jazyk = en [395] => | url = https://dx.plos.org/10.1371/journal.pone.0175760 [396] => | datum přístupu = 2021-07-25 [397] => }} [398] => [399] => [400] => Soubor:Deschampsia antarctica.jpg|Metlice ''Deschampsia antarctica'' na [[Petermannův ostrov|Petermannově ostrově]] (Antarktida) [401] => Soubor:Hvid klit.jpg|[[Kamýš]] písečný roste na suchých stanovištích včetně pobřežních písečných dun [402] => Soubor:Eurasian steppe belt.jpg|Pás eurasijských travnatých stepí (modravou barvou) [403] => Soubor:Comoe Savannah fire.jpg|Požáry pomáhají udržovat a šířit savany [404] => [405] => [406] => == Evoluce == [407] => [[Soubor:Equijubus normani skeleton.jpg|náhled|Složkou potravy dinosaurů rodu ''Equijubus'' byly možná i trávy]] [408] => [[Fosilie|Fosilní]] doklady evoluce trav jsou v zásadě trojího typu: kromě relativně vzácných makrofosilií (větších, okem viditelných zbytků) jsou to [[Makroskopický a mikroskopický|mikroskopická]] pylová zrna a křemičité fytolity. Většina makrofosilií (hlavně obilek a částí květenství) pochází z [[miocén]]u, kdy se trávy začaly intenzivně šířit, a z pozdějších období. Přesto jsou známé i doklady klásků a listů z předchozích období včetně raného [[eocén]]u (asi 55 miliónů let před současností). Ještě starší nálezy (např. asi 100 miliónů let staré pozůstatky listů a klásků v [[Myanmar|barmském]] [[jantar]]u){{Citace periodika [409] => | příjmení = Poinar, Jr. [410] => | jméno = George O. [411] => | titul = Programinis burmitis gen. et sp. nov., and P. laminatus sp. nov., Early Cretaceous grass-like monocots in Burmese amber [412] => | periodikum = Australian Systematic Botany [413] => | datum vydání = 2004 [414] => | ročník = 17 [415] => | číslo = 5 [416] => | strany = 497 [417] => | issn = 1030-1887 [418] => | doi = 10.1071/SB04002 [419] => | jazyk = en [420] => | url = http://www.publish.csiro.au/?paper=SB04002 [421] => | datum přístupu = 2021-07-09 [422] => }} byly také interpretovány jako pozůstatky lipnicovitých, ale tyto závěry jsou některými odborníky zpochybňovány. Další podobně staré fosilie z [[Myanmar]]u ale zahrnují i zkamenělá [[Sklerocium|sklerocia]] [[Parazitismus|parazitické]] [[houby]] připomínající dnešní [[Paličkovice nachová|paličkovici]] parazitující v kláscích.{{Citace periodika [423] => | příjmení = Poinar [424] => | jméno = George Jr. [425] => | příjmení2 = Alderman [426] => | jméno2 = Stephen [427] => | příjmení3 = Wunderlich [428] => | jméno3 = Joerg [429] => | titul = One hundred million year old ergot: psychotropic compounds in the Cretaceous? [430] => | periodikum = Palaeodiversity [431] => | datum vydání = 2015 [432] => | ročník = 8 [433] => | strany = 13–19 [434] => | url = http://www.palaeodiversity.org/pdf/08/02Palaeodiversity_8-15_Poinar-et-al_1.pdf [435] => }}{{Citace elektronického periodika [436] => | příjmení = SOCHA [437] => | jméno = Vladimír [438] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [439] => | titul = Dinosauři a tráva' [440] => | periodikum = OSEL.cz [441] => | url = http://www.osel.cz/9724-dinosauri-a-trava.html [442] => | rok vydání = 2018 [443] => | měsíc vydání = ledna [444] => | den vydání = 11 [445] => | datum přístupu = 2021-07-09 [446] => }} {{cs}} [447] => [448] => Pyl mnoha dalších jednoděložných rostlin je pylu trav podobný, proto jsou i tyto doklady bez náležité analýzy pomocí [[Transmisní elektronový mikroskop|transmisní elektronové mikroskopie]] sporné. Tak např. příslušnost pylu nalezeného v [[Křída|křídových]] vrstvách k travám je nejistá, u jihoamerického a [[Afrika|afrického]] pylu starého 57 miliónů let je již pravděpodobná. Nálezy pylových zrn trav vzhledem k značné uniformitě příliš neinformují o evoluci jednotlivých podskupin. Křemičité fytolity jsou nalézány relativně hojně. Z pozdní křídy [[Indie]] byly popsány části epidermis trav s fytolity v [[koprolit]]ech [[Titanosauria|titanosaurních]] [[Sauropodi|sauropodů]].{{Citace periodika [449] => | příjmení = Prasad [450] => | jméno = V. [451] => | příjmení2 = Strömberg [452] => | jméno2 = C.A.E. [453] => | příjmení3 = Leaché [454] => | jméno3 = A.D. [455] => | titul = Late Cretaceous origin of the rice tribe provides evidence for early diversification in Poaceae [456] => | periodikum = Nature Communications [457] => | datum vydání = 2011-09 [458] => | ročník = 2 [459] => | číslo = 1 [460] => | strany = 480 [461] => | issn = 2041-1723 [462] => | doi = 10.1038/ncomms1482 [463] => | jazyk = en [464] => | url = http://www.nature.com/articles/ncomms1482 [465] => | datum přístupu = 2021-07-09 [466] => }} Kdy přesně se během křídy trávy vyvinuly, je ale značně nejisté, různé interpretace fosilií a různé odhady založené na genetických rozdílech mezi současnými zástupci poskytují variabilní výsledky od nejstarší křídy až po křídu mladší. Křídové fytolity (které již lze přiřadit jednotlivým podčeledím) nicméně naznačují [[Diverzifikace|diverzifikaci]] čeledi během křídy a její starší původ. Tento závěr podporují i výše zmíněné makrofosilní zbytky z Myanmaru, ale také v roce 2018 publikované nálezy epidermis trav s fytolity objevené v asociaci s ústní dutinou [[Ornithopoda|ornitopodního]] ([[Hadrosauroidea|hadrosauroidního]]) dinosaura ''[[Equijubus]] normani'' z období spodní křídy (asi před 113 až 101 miliony let).{{Citace periodika [467] => | příjmení = Wu [468] => | jméno = Yan [469] => | příjmení2 = You [470] => | jméno2 = Hai-Lu [471] => | příjmení3 = Li [472] => | jméno3 = Xiao-Qiang [473] => | titul = Dinosaur-associated Poaceae epidermis and phytoliths from the Early Cretaceous of China [474] => | periodikum = National Science Review [475] => | datum vydání = 2018-09-01 [476] => | ročník = 5 [477] => | číslo = 5 [478] => | strany = 721–727 [479] => | issn = 2095-5138 [480] => | doi = 10.1093/nsr/nwx145 [481] => | jazyk = en [482] => | url = https://academic.oup.com/nsr/article/5/5/721/4769666 [483] => | datum přístupu = 2021-07-09 [484] => }} [485] => [486] => [[Geografie|Geografický]] původ trav je vzhledem k současnému rozšíření bazálních linií i rozšíření nejstaršího fosilizovaného pylu trav hledán v oblasti [[Gondwana|Gondwany]].{{Citace periodika [487] => | příjmení = Bouchenak-Khelladi [488] => | jméno = Yanis [489] => | příjmení2 = Verboom [490] => | jméno2 = G. Anthony [491] => | příjmení3 = Savolainen [492] => | jméno3 = Vincent [493] => | titul = Biogeography of the grasses (Poaceae): a phylogenetic approach to reveal evolutionary history in geographical space and geological time: ANCESTRAL BIOGEOGRAPHY AND ECOLOGY OF GRASSES [494] => | periodikum = Botanical Journal of the Linnean Society [495] => | datum vydání = 2010-04-19 [496] => | ročník = 162 [497] => | číslo = 4 [498] => | strany = 543–557 [499] => | doi = 10.1111/j.1095-8339.2010.01041.x [500] => | jazyk = en [501] => | url = https://academic.oup.com/botlinnean/article-lookup/doi/10.1111/j.1095-8339.2010.01041.x [502] => | datum přístupu = 2021-07-09 [503] => }} Bazální podčeleď ''Anomochlooideae'' je jihoamerická, ostatní skupiny mají důležité archaické centrum diverzifikace v Africe. Trávy byly po dlouhou dobu (až do miocénu) spíše rostliny lesního a pralesního podrostu. Jeden ze scénářů předpokládá kolonizaci Eurasie travami v období raného eocénu, možná prostřednictvím [[Indický subkontinent|Indického subkontinentu]], který býval součástí Gondwany, ale připojil se k [[Eurasijská deska|Eurasijské desce]]. Podíl lesních druhů trav byl během eocénu stále vysoký. Později, až během [[oligocén]]u, byla kolonizována Severní Amerika. [504] => [505] => Travnaté ekosystémy se staly výrazně dominantními během miocénu (na různých kontinentech v různou dobu). Za nejvýznamnější faktory tohoto přechodu od lesnatých k travnatým ekosystémům jsou považovány [[Podnebí|klimatické]] efekty jako je [[aridizace]] klimatu a výraznější [[sezonalita]] a následná změna dynamiky požárů, které dále přispěly k šíření savan a stepí. Paralelní mnohočetný přechod k fotosyntéze typu C4 nastal až poté, hlavně v období před 8–3 milióny let, tedy relativně pozdě.{{Citace periodika [506] => | příjmení = Cerling [507] => | jméno = Thure E. [508] => | příjmení2 = Harris [509] => | jméno2 = John M. [510] => | příjmení3 = MacFadden [511] => | jméno3 = Bruce J. [512] => | titul = Global vegetation change through the Miocene/Pliocene boundary [513] => | periodikum = Nature [514] => | datum vydání = 1997-09 [515] => | ročník = 389 [516] => | číslo = 6647 [517] => | strany = 153–158 [518] => | issn = 0028-0836 [519] => | doi = 10.1038/38229 [520] => | jazyk = en [521] => | url = http://www.nature.com/articles/38229 [522] => | datum přístupu = 2021-07-09 [523] => }}{{Citace periodika [524] => | příjmení = Stromberg [525] => | jméno = Caroline [526] => | příjmení2 = McInerney [527] => | jméno2 = Francesca [528] => | titul = The Neogene transition from C3 to C4 grasslands in North America: Assemblage analysis of fossil phytoliths [529] => | periodikum = Paleobiology [530] => | datum vydání = 2011 [531] => | ročník = 37 [532] => | doi = 10.2307/23014716 [533] => | url = https://www.researchgate.net/publication/259886396_The_Neogene_transition_from_C3_to_C4_grasslands_in_North_America_Assemblage_analysis_of_fossil_phytoliths [534] => }} Příčiny tohoto jevu nejsou jasné, v tomto období nenastaly žádné výrazné globální změny v koncentraci CO2 nebo množství srážek (nízká koncentrace CO2 a sušší prostředí zvýhodňují C4 rostliny). Miocenní rozmach travnatých ekosystémů ovlivnil také koloběh [[křemík]]u, neboť ten je travami ukládán ve formě fytolitů v listech a dalších částech těla. Při tlení, požárech a především při pastvě je tento křemík uvolněn, mobilizován a zčásti transportován do jezer i moří, kde je využíván [[Rozsivky|rozsivkami]] k tvorbě jejich schránek. Zvýšená sedimentace [[Křemelina|diatomitu]] v miocénu tak patrně souvisí s rozšířením travnatých ekosystémů (a velkých savčích herbivorů). [535] => [536] => == Diverzita == [537] => {{Box-hlava}}Fylogeneze trav:{{Citace periodika [538] => | příjmení = Soreng [539] => | jméno = Robert J. [540] => | příjmení2 = Peterson [541] => | jméno2 = Paul M. [542] => | příjmení3 = Romaschenko [543] => | jméno3 = Konstantin [544] => | titul = A worldwide phylogenetic classification of the Poaceae (Gramineae) II: An update and a comparison of two 2015 classifications: Phylogenetic classification of the grasses II [545] => | periodikum = Journal of Systematics and Evolution [546] => | datum vydání = 2017-07 [547] => | ročník = 55 [548] => | číslo = 4 [549] => | strany = 259–290 [550] => | doi = 10.1111/jse.12262 [551] => | jazyk = en [552] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/jse.12262 [553] => | datum přístupu = 2021-07-09 [554] => }} {{Klad|{{klad [555] => |1= Anomochlooideae [556] => |2= [557] => {{klad [558] => |1= Pharoideae [559] => |2= [560] => {{klad [561] => |1= Puelliodeae [562] => |2= [563] => {{klad [564] => |1= [565] => {{klad [566] => |1= Oryzoideae [567] => |2= [568] => {{klad [569] => |1= Bambusoideae [570] => |2= Pooideae [571] => [572] => }} [573] => }} [574] => |2= [575] => {{klad [576] => |1= Aristidoideae [577] => |2= [578] => {{klad [579] => |1= Panicoideae [580] => |2= [581] => {{klad [582] => |1= [583] => {{klad [584] => |1= Arundinoideae [585] => |2= Micrarioideae [586] => [587] => }} [588] => [589] => |2= [590] => {{klad [591] => |1= Danthonioideae [592] => |2= Chloridoideae [593] => [594] => }} [595] => [596] => [597] => }} [598] => [599] => [600] => }} [601] => [602] => [603] => }} [604] => [605] => }} [606] => }} [607] => }} [608] => }}}}{{Box-pata}} [609] => Čeleď zahrnuje přes 750 rodů a přes 11 500 druhů (některé zdroje uvádějí i nižší počty, přes 700 rodů a 10 000 druhů){{Citace periodika [610] => | příjmení = Grass Phylogeny Working Group [611] => | jméno = kolektiv autorů [612] => | titul = Phylogeny and Subfamilial Classification of the Grasses (Poaceae) [613] => | periodikum = Annals of the Missouri Botanical Garden [614] => | datum vydání = 2002 [615] => | ročník = 88 [616] => | doi = 10.2307/3298585 [617] => | url = https://www.researchgate.net/publication/279405978_Phylogeny_and_Subfamilial_Classification_of_the_Grasses_Poaceae [618] => }} a patří tedy k nejpočetnějším čeledím [[krytosemenné|krytosemenných]] rostlin (je to 5. nejpočetnější čeleď po [[Hvězdnicovité|hvězdnicovitých]], [[Vstavačovité|orchidejích]], [[Bobovité|bobovitých]] a [[Mořenovité|mořenovitých]]). [619] => [620] => Následuje přehled a popis jednotlivých [[podčeleď|podčeledí]] a podskupin řazených do čeledi lipnicovité. (V českém názvosloví mají podčeledi rostlin koncovku -ové.) [621] => [[Soubor:Anomochloa.jpg|náhled|''Anomochloa marantoidea'' (''Anomochlooideae'')]] [622] => * '''''Anomochlooideae'':''' jsou to vytrvalé širokolisté trávy, listy jsou s nepravými řapíky. Nemají typické [[klásek|klásky]]. Tyčinek je 4 (''[[Anomochloa]]'') nebo 6 (''[[Streptochaeta]]''). Plenky chybí nebo jsou nahrazeny brvami. Čnělka je 1, blizny jsou 3 (''Streptochaeta'') nebo 1 (''Anomochloa''). Patří sem pouze ''Anomochloa'' ''marantoidea'' a tři druhy rodu ''Streptochaeta'', všechny původem z tropů střední a jižní Ameriky. [623] => *(klad trav s klásky, angl. „spikelet clade“: všechny ostatní podčeledi tvoří monofyletickou skupinu vyznačující se klásky; v květech mají plenky) [624] => ** '''''[[Pharoideae]]'':''' vytrvalé jednodomé trávy. Klásky skládají [[lata|laty]] a jsou podepřeny 2 [[pleva]]mi, jsou jednokvěté a jednopohlavné, často v párech samčí se samičím nebo někdy jsou samičí samostatně. V klásku je plucha a pluška a 3 plenky (lodiculae). Tyčinek je 6 (samčí květy). Jsou známy 3 rody a asi 14 druhů, původem z tropických lesů většiny světa. [625] => **(klad trav se dvěma bliznami, angl. „bistigmatic clade“: všechny následující podčeledi mají dvě blizny čnící z pestíků; jejich klásky jsou zpravidla vícekvěté) [626] => *** '''''[[Puelioideae]]'':''' vytrvalé trávy. Klásky jsou oboupohlavné a tvoří [[lata|latu]] nebo [[hrozen]] a obsahují několik květů. Plevy jsou 2. Květy jsou jednopohlavné, samčí a samičí, tyčinek je 6, čnělky a blizny 2–3, plenky 3. Patří sem jen 2 rody a 11 druhů, všechny z tropických deštných lesů Afriky. [627] => ***(klad BOP + PACMAD: všechny ostatní podčeledi patří do tohoto velkého kladu pojmenovaného akronymem z názvů jednotlivých podčeledí, za jejich společné znaky jsou považovány tři tyčinky, dvě plenky a listy bez nepravých řapíků, ale všechny tyto znaky mohou u některých skupin revertovat do původnější podoby, obzvláště u bambusů) [628] => ****(klad BOP: zahrnuje následující 3 podčeledi; donedávna byl uváděn jako BEP, ale místo původního ''Ehrhartoideae'' se od r. 2016 používá označení ''Oryzoideae'')[[Soubor:Giant Bamboo in Celyon 1870s.jpg|náhled|''[[Dendrocalamus giganteus]]'' (''Bambusoideae''), největší z trav, na staré fotografii z 19. století; všimněte si lidské postavy vlevo od paty bambusu]] [629] => ***** [[Soubor:Isachne nipponensis haitgzs01.jpg|náhled|''[[Isachne nipponensis]]'' (''Micrairoideae'')]]'''rýžové''' '''(''Oryzoideae''):''' jsou to jednoleté nebo vytrvalé trávy, lesní i nelesní, popř. vodní. Listy jsou dvouřadě uspořádané, jazýček je membránovitý nebo je nahrazen lemem chlupů. [[Klásek|Klásky]] skládají hrozen nebo latu a jsou oboupohlavné nebo jednopohlavné. Plevy jsou 2, někdy chybí. Často jsou v klásku 1–2 sterilní květy a fertilní jen 1, kde vzniká obilka. Tyčinky jsou většinou 3 nebo 6, vzácně 1, 2 nebo 4, čnělky a blizny jsou 2, plenky také 2. Nejvíc zástupců je v teplých oblastech, hlavně na jižní polokouli, ale vyskytují se i jinde. Je známo asi 17 rodů a 120 druhů, příkladem je [[rýže]] (''Oryza'') nebo [[tajnička]] (''Leersia'') [630] => *****'''bambusové (''Bambusoideae''):''' jsou to vytrvalé, vzácně jednoleté byliny, které někdy dřevnatějí, typicky [[bambus]]. Klásky jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné, skládají klasy, hrozny nebo laty. Plevy mohou chybět nebo je 1, 2 či více. Tyčinky jsou 2, 3 nebo 6, někdy mnoho, až 120. Blizny a čnělky většinou 2–3, zřídka 1. Plenky jsou většinou 3, zřídka chybí nebo někdy jich je 6 či mnoho. Je známo asi 84–101 rodů a asi 940–1320 druhů, rozšířeny jsou hlavně v tropech s přesahem do teplejších částí mírného pásu. V Evropě jako původní chybí. [631] => ***** '''lipnicové (''Pooideae''):''' jsou to jednoleté i vytrvalé trávy. Jazýček je většinou membránovitý. Klásky jsou většinou oboupohlavné, zřídka jednopohlavné a skládají klasy, hrozny nebo laty. Plevy jsou většinou 2, vzácně 1 nebo obě chybí, v klásku je 1 až několik fertilních květů. Pluška je většinou dobře vyvinuta, vzácněji je zakrnělá nebo chybí. Tyčinky jsou obvykle 3, vzácně 1 nebo 2, blizny většinou 2, vzácně 1 nebo 3, plenky jsou většinou 2, vzácně 3. Patří sem asi 3800 druhů v 177 rodech, jsou rozšířeny hlavně v mírném až boreálním pásmu, v tropech více jen v horách. Náleží sem většina trav rostoucích v ČR. [632] => ****(klad PACMAD: zahrnuje zbývající podčeledi) [633] => ***** '''''[[Aristidoideae]]'':''' jednoleté nebo vytrvalé trávy, často trsnaté xerofyty. Jazýček je membránovitý nebo věneček chlupů. Klásky vytváří latu, jsou oboupohlavné, květy také, z nich fertilní, ze kterého se vytváří obilka, je v klásku jen 1. Plucha má 3 osiny. Tyčinky jsou 1–3, blizny a čnělky 2, plenky 2, řidčeji chybí. Patří sem 3 rody (''[[Aristida]]'', ''[[Sartidia]]'', ''[[Stipagrostis]]'') a asi 300–385 druhy, rozšířeny v teplejších částech světa, v Evropě jen málo. [634] => ***** '''prosové (''Panicoideae''):''' jednoleté nebo vytrvalé byliny, listy mají někdy nepravý řapík. Jazýček je membránovitý nebo nahrazen věnečkem brv. Klásky tvoří laty, klasy nebo hrozny, jsou oboupohlavné nebo jednopohlavné, rostliny pak mohou být jednodomé (někdy s oddělenými samčími a samičími květenstvími – [[kukuřice setá]]) nebo dvoudomé. Klásky často obsahují jeden fertilní květ, kde vzniká obilka, z druhého květu je sterilní plucha. Pluška je dobře vyvinutá nebo redukovaná až chybí. Tyčinky jsou 2 nebo 3, blizny a čnělky 2 (vzácně 1 nebo 3), plenky 2 nebo někdy chybí. Je známo asi 212 rodů a přes 3300 druhů, které jsou rozšířeny více v tropech a subtropech, o něco méně v mírném pásu. Příkladem je [[proso]] (''Panicum'') nebo [[kukuřice]] (''Zea''). [635] => *****'''[[trsťové]] (''Arundinoideae''):''' většinou vytrvalé, vzácně jednoleté byliny, někdy dřevnatí. Jazýček je membránovitý nebo věneček chlupů. Klásky (i květy) jsou oboupohlavné, většinou skládají latu, vzácněji hrozen nebo klas. Fertilních květů, ve kterých vzniká obilka, je v klásku jeden až několik. Plevy jsou 2, osina je někdy osinatá, vzácněji mohou být osiny 3. Tyčinky jsou většinou 3, vzácně 1 nebo 2, čnělky a blizny jsou 2, plenky jsou také 2. Patří sem asi 14 rodů a 20–38 druhů, rozšířených od mírného pásu po tropy. Z trav vyskytujících se v ČR sem patří např. [[bezkolenec]] (''Molinia'') nebo [[Rákos obecný|rákos]] (''Phragmites'') [636] => ***** '''''[[Micrairoideae]]'':''' jejich jazýček je přítomen ve formě řady štětů. Klásky typicky dvoukvěté. Dvě nesrůstající čnělky. Známo asi 9 rodů a skoro 188 druhů s tropickým rozšířením. [637] => *****'''[[trojzubcové]] (''Danthonioideae''):''' vytrvalé, řidčeji jednoleté trávy. Jazýček membránovitý nebo věneček chlupů. Klásky jsou oboupohlavné, tvoří latu, řidčeji hrozen nebo klas, jsou mnohokvěté a obsahují jeden nebo více fertilních květů, ze kterých vznikají obilky. Plevy na bázi klásku jsou 2. Pluchy jsou osinaté, osina je často trojlaná nebo jsou přítomny 3 osiny, pluška je dobře vyvinutá, někdy krátká. Tyčinky jsou 3, blizny a čnělky 2, plenky jsou 2. je známo asi 19 rodů a 270 druhů, které jsou rozšířeny různě po světě, více však v teplejších oblastech. V ČR to je např. rod [[trojzubec]] (''Danthonia''). [638] => ***** '''''[[Chloridoideae]]'':''' jsou to jednoleté nebo vytrvalé trávy, často suchomilné. Jazýček je membránovitý nebo věneček chlupů. Klásky skládají laty (či laty klasů), klasy nebo hrozny. Klásky jsou oboupohlavné nebo jednopohlavné (pak jsou rostliny jednodomé nebo dvoudomé). Plevy jsou 2, fertilních květů s obilkou je v klásku 1 nebo více. Tyčinky jsou 1–3, blizny a čnělky 2, plenky 2 nebo chybí. Je známo asi 1350 druhů, které jsou rozšířeny hlavně v tropech a subtropech, méně v mírném pásu. Příkladem je [[milička]] (''Eragrostis''). [639] => [640] => === Seznam rodů === [641] => {{podrobně|Seznam rodů čeledi lipnicovitých}} [642] => [643] => == Význam == [644] => [[Soubor:Grains mix.jpg|náhled|Obilky žita (1), pšenice (2), bezpluchého a pluchatého ovsa (3) a ječmene (4)]] [645] => [646] => === Zemědělství, potravinářství === [647] => Význam lipnicovitých rostlin pro lidstvo je nedocenitelný, neboť do této čeledi patří nejvýznamnější [[Užitkové rostliny|zemědělské plodiny]], [[Obilniny|obilí]]. Uvádí se, že asi polovina energetického příjmu lidstva je právě ve formě obilnin.{{Citace monografie [648] => | příjmení = Joint WHO/FAO Expert Consultation [649] => | jméno = (kolektiv autorů) [650] => | titul = Diet, Nutrition an the Prevention of Chronic Diseases [651] => | url = https://archive.org/details/isbn_924120916x [652] => | vydavatel = WHO [653] => | místo = Ženeva [654] => | rok vydání = 2003 [655] => | počet stran = 16 [656] => | isbn = 92-4-120916-X [657] => }} Nejdůležitější obilniny jsou z globálního hlediska kukuřice, pšenice a rýže. Dohromady tvořila jejich celková globální sklizeň v roce 2019 (měřeno v tunách obilek) asi 90 % celkové sklizně obilí. V produkci vede kukuřice (asi 1,15 Gt v roce 2019), která je ale z podstatné části spotřebovávána na výrobu [[Biopalivo|biopaliv]] ([[Bioethanol|bioetanolu]]). Následuje pšenice a rýže (asi 765, resp. 755 Mt v roce 2019). Většina zbývající produkce připadá na ječmen (skoro 160 Mt v r. 2019). Na pátém a šestém místě je z hlediska globální produkce čirok (skoro 60 Mt) a různé druhy [[Proso|prosa]] (necelých 30 Mt). Následují oves (23 Mt), [[Tritikále|tritikale]] (14 Mt) a žito (13 Mt).{{Citace elektronického periodika [658] => | titul = FAOSTAT [659] => | periodikum = www.fao.org [660] => | url = http://www.fao.org/faostat/en/#data/QC [661] => | datum přístupu = 2021-07-09 [662] => }} Další obilniny mají spíše lokální význam. Patří mezi ně např. [[slzovka obecná]], [[rosička útlá]] nebo [[milička]] habešská (tef).{{sfn|Valíček|1989|loc=kapitola 2.1 Obiloviny}} [663] => [664] => Obilky jsou po odstranění pluch, plušek, případně plev nejčastěji buď vařeny vcelku (rýže, prosné [[jáhly]], ječné [[Kroupy (potravina)|kroupy]]) nebo mlety na [[Mouka|mouku]] či drceny na šrot, krupici, vločky apod. a dále zpracovávány. Obilná (hlavně pšeničná, v menší míře žitná) mouka je základní surovinou pro přípravu tradičních druhů [[Pečivo|pečiva]] a [[Těstoviny|těstovin]]. Pražené obilky (žito, ječmen), často ve směsi s kořenem [[Čekanka obecná|čekanky]], mohou posloužit i jako náhražka [[Káva|kávy]] ([[melta]]). Z obilek lze za různými účely získávat [[škrob]] (pšeničný, rýžový, kukuřičný aj.). [665] => [666] => Obilky ječmene jsou jednou z nejdůležitějších surovin pro výrobu piva. Během klíčení dojde k [[Enzym|enzymatické]] přeměně škrobu na jednodušší [[sacharidy]] (např. [[Maltóza|maltózu]]), které jsou pak [[Kvašení|zkvašovány]] [[Saccharomyces cerevisiae|kvasinkami]]. Známé jsou i další [[Alkoholický nápoj|alkoholické nápoje]] odvozené od [[Obilovina|obilovin]], např. rýžové [[sake]] nebo režná [[vodka]], což je žitný destilát. Z různých obilovin se připravuje také [[whisky]]. Velký význam má produkce [[Cukr|cukru]] ([[Sacharóza|sacharózy]]) z cukrové třtiny. Té byly v roce 2019 celosvětově sklizeny skoro dvě gigatuny, kdežto [[Cukrová řepa|cukrové řepy]] pěstované jako [[Cukrodárné rostliny|cukrodárná rostlina]] v ČR pouze něco málo přes 275 Mt. Také cukr z cukrové třtiny může být zkvašován na alkoholické nápoje – z třtinového cukru je vyráběn pravý [[rum]]. [667] => [668] => Co se [[Chov hospodářských zvířat|živočišné výroby]] týče, i zde hrají lipnicovité rostliny nezastupitelnou roli jako důležitá složka [[Krmivo|krmiv]]. V případě [[Velkochov|intenzivních chovů]] (nejčastěji [[Prase domácí|prasata]], [[Domácí drůbež|drůbež]]) jsou zvířata běžně krmena granulovanými krmivy s podílem obilí (např. ve formě šrotu). [[Extenzivní chov|Extenzivně chovaná]] zvířata (především [[Tur domácí|hovězí dobytek]], ale také [[Kůň|koně]], [[Velbloudovití|velbloudi]], [[Ovce domácí|ovce]] nebo [[Koza domácí|kozy]]) jsou pasena na (více či méně umělých) travnatých ekosystémech dominovaných různými [[Pícnina|pícninami]]; kromě trav se na jejich výživě podílejí i další rostliny (velký význam mají pro vysoký obsah [[Bílkovina|proteinů]] [[bobovité]] pícniny). Celková rozloha pastvin a luk je přitom obrovská: v roce 2015 činila skoro 5 miliard hektarů (asi 2/3 zemědělsky využívané plochy).{{Citace monografie [669] => | příjmení = Kraehmer [670] => | jméno = Hansjoerg [671] => | titul = Grasses: crops, competitors, and ornamentals [672] => | editoři = Kraehmer, Hansjoerg [673] => | vydání = 1 [674] => | vydavatel = Bayer AG [675] => | místo = Frankfurt am Main [676] => | rok vydání = 2019 [677] => | kapitola = Introduction [678] => | isbn = 9781119416869 [679] => }} Zejména v oblastech, kde není pastva přes zimu možná, se píce suší ve formě [[Seno|sena]] nebo konzervuje jinými způsoby ([[Siláž|senážování]]). Některé druhy a [[Šlechtění rostlin|šlechtěné]] odrůdy pícninářsky významných trav mohou být na plochách určených ke zkrmování dosévány. Mezi nejvýznamnější pícniny z čeledi lipnicovitých patří v ČR luční zástupci rodů jílek, srha, bojínek, kostřava, ovsík, lipnice, psárka, psineček, trojštět a další. Jako pícniny se ale využívají i na polích pěstované obilniny, často ve směskách s bobovitými pícninami (např. [[jetel]], [[Tolice vojtěška|vojtěška]]).{{Citace monografie [680] => | příjmení = Šantrůček [681] => | jméno = Jaromír [682] => | spoluautoři = a kolektiv [683] => | titul = Základy pícninářství [684] => | vydání = 2001 [685] => | vydavatel = Česká zemědělská univerzita [686] => | místo = Praha [687] => | rok vydání = 2001 [688] => | isbn = 80-213-0764-1 [689] => }} Význam v živočišné výrobě má i [[sláma]] ve formě podestýlky; je potom důležitou (provzdušňující) složkou [[Chlévský hnůj|hnoje]]. [690] => Soubor:Various grains.jpg|Pečivo, mouka a další potravinářské výrobky z obilí [691] => Soubor:Sugar Cane.jpg|Sklizená cukrová třtina čeká na další zpracování [692] => Soubor:Grünmalz.jpg|Naklíčený ječmen je zdrojem sladu, suroviny pro výrobu piva [693] => Soubor:Clonmacnoise castle and cattle.jpg|Pasoucí se krávy [694] => [695] => [696] => === Technické využití === [697] => [[Soubor:Bamboo scaffolding in Wan Chai, HK.JPG|náhled|Bambusové lešení v [[Hongkong|Hongkongu]]]][[Soubor:Straw Bale House07.jpg|náhled|Dům se stěnami z balíků slámy v pokročilém stádiu výstavby]] [698] => Ze slámy obilnin lze splétat nejrůznější předměty, jako jsou ošatky, rohože, klobouky nebo i dekorativní předměty. Využívá se také jako surovina pro výrobu papíru, kvalitní papír poskytuje např. sláma rýžová. Sláma nebo rákos nacházejí (spíše historicky) uplatnění též jako střešní krytina ([[Došek|došky]]), ale začátkem 21. století se sláma jako zajímavý stavební materiál vrací: lze ji využít dokonce při výstavbě levných, rychle sestavitelných, ekologických, dobře izolujících domů.{{Citace periodika [699] => | příjmení = Weiss [700] => | jméno = J. [701] => | příjmení2 = Stone [702] => | jméno2 = L. [703] => | titul = Houses of straw [704] => | periodikum = Fuel and Energy Abstracts [705] => | datum vydání = 1996-05 [706] => | ročník = 37 [707] => | číslo = 3 [708] => | strany = 214 [709] => | doi = 10.1016/0140-6701(96)89006-0 [710] => | jazyk = en [711] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/0140670196890060 [712] => | datum přístupu = 2021-07-23 [713] => }}{{Citace periodika [714] => | příjmení = Mutani [715] => | jméno = Guglielmina [716] => | příjmení2 = Azzolino [717] => | jméno2 = Cristina [718] => | příjmení3 = Macrì [719] => | jméno3 = Maurizio [720] => | titul = Straw Buildings: A Good Compromise between Environmental Sustainability and Energy-Economic Savings [721] => | periodikum = Applied Sciences [722] => | datum vydání = 2020-04-20 [723] => | ročník = 10 [724] => | číslo = 8 [725] => | strany = 2858 [726] => | issn = 2076-3417 [727] => | doi = 10.3390/app10082858 [728] => | jazyk = en [729] => | url = https://www.mdpi.com/2076-3417/10/8/2858 [730] => | datum přístupu = 2021-07-23 [731] => }} Rákos má vzhledem ke svým pevným dlouhým stéblům i další technická využití (např. rákosové rohože). Z pevných větévek květenství čiroku se mohou vyrábět tradiční „rýžové“ kartáče a košťata. Rozmanité využití mají také dřevnatá stébla bambusů – jde o univerzální lehký, ale pevný technický materiál. Výhonky bambusů jsou důležitou součástí [[Asijská kuchyně|asijské kuchyně]].{{Citace monografie [732] => | příjmení = Valíček [733] => | jméno = Pavel [734] => | titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů [735] => | url = [736] => | vydání = Vyd. 1 [737] => | vydavatel = Academia [738] => | místo = Praha [739] => | počet stran = 415 [740] => | strany = 191 [741] => | rok = 1989 [742] => |ref = harv [743] => | isbn = 80-200-0000-3 [744] => | isbn2 = 978-80-200-0000-2 [745] => | oclc = 21948977 [746] => }} Biomasa vyprodukovaná travami může být různým způsobem využívána i jako energetická surovina – v nejjednodušším případě spálením k produkci tepla. Alkohol vznikající zkvašením cukrů z naklíčených obilek kukuřice a dalších obilnin nebo ze stébel třtiny lze využít i jako příměs [[Benzín|benzínu]] do [[Spalovací motor|spalovacích motorů]] ([[Bioethanol|bioetanol]]). Travní hmotu lze využít i v [[Bioplyn|bioplynových stanicích]].{{Citace periodika [747] => | příjmení = Chen [748] => | jméno = Ming-Hsu [749] => | příjmení2 = Kaur [750] => | jméno2 = Prabhjot [751] => | příjmení3 = Dien [752] => | jméno3 = Bruce [753] => | titul = Use of tropical maize for bioethanol production [754] => | periodikum = World Journal of Microbiology and Biotechnology [755] => | datum vydání = 2013-08 [756] => | ročník = 29 [757] => | číslo = 8 [758] => | strany = 1509–1515 [759] => | issn = 0959-3993 [760] => | doi = 10.1007/s11274-013-1317-1 [761] => | jazyk = en [762] => | url = http://link.springer.com/10.1007/s11274-013-1317-1 [763] => | datum přístupu = 2021-07-09 [764] => }} [765] => [766] => „Citronová tráva“, [[voňatka citronová]], velmi intenzivně voní po [[Citron|citronech]] a využívá se k ochucení čajů, v kosmetice a parfumerii. Široké použití v parfumerii, aromaterapii a léčitelství má také [[vetiverie ovsuchovitá]], produkující esenciální olej známý jako vetiver.{{Citace elektronického periodika [767] => | titul = What Is Aromatherapy and How Does It Help Me? [768] => | periodikum = Healthline [769] => | url = https://www.healthline.com/health/what-is-aromatherapy [770] => | datum vydání = 2018-05-15 [771] => | jazyk = en [772] => | datum přístupu = 2021-07-24 [773] => }}[[Soubor:Cortaderia selloana0.jpg|náhled|Kortadérie dvoudomá, dekorativní tráva s nápadným květenstvím|vlevo]] [774] => [775] => === Dekorativní využití === [776] => Travní směsi různého druhového složení (v ČR obsahující většinou [[jílek vytrvalý]], [[Kostřava červená|kostřavu červenou]], [[Lipnice luční|lipnici luční]] a psinečky) se vysévají jako trávníky pro nejrůznější dekorativní a rekreační účely (např. v parcích a dalších plochách veřejné zeleně, na zahradách domků, na hřištích, podél silnic a cest). Celková rozloha trávníků není zanedbatelná, odhaduje se, že v USA se jejich plocha blíží 2 % rozlohy území tohoto státu. Využívají se druhy uniformního, pokud možno svěžího vzhledu dobře snášející sečení a různé formy stresu (sešlap, prosychání, zastínění).{{Citace monografie [777] => | příjmení = Kraehmer [778] => | jméno = Hansjoerg [779] => | titul = Grasses: crops, competitors, and ornamentals [780] => | editoři = Kraehmer, Hansjoerg [781] => | vydání = 1 [782] => | vydavatel = Bayer AG [783] => | místo = Frankfurt am Main [784] => | rok vydání = 2019 [785] => | kapitola = What makes grasses attractive ornamentals, and where? [786] => | isbn = 9781119416869 [787] => }} Různé druhy trav včetně bambusů se pěstují jako okrasné rostliny. Příkladem mohou být některé drobnější kostřavy vytvářející kompaktní polštářkovité, někdy zajímavě sivě zbravené trsy, nebo naopak mohutné trávy s nápadným květenstvím jako je [[ozdobnice čínská]], [[kortaderie dvoudomá]], zmíněná [[Vetiverie ovsuchovitá|vetiverie]] a další. Sušená květenství mnohých trav se mohou stávat součástí suchých kytic. Dekorativní klásky či celá květenství má např. třeslice nebo [[chrastice kanárská]] (''Phalaris canariensis''). [788] => [789] => Existují další, mnohdy obtížněji definovatelné a finančně vyčíslitelné způsoby, jimiž trávy přinášejí užitek. Travnaté ekosystémy ([[Louka|louky]], [[Step|stepi]], [[Savana|savany]]) jsou často ekosystémy s vysokou [[Biologická diverzita|biodiverzitou]]. Mají se svou charakteristickou scenérií také svou [[Estetický účinek|estetickou]] hodnotu částečně se odrážející třeba v míře [[Ekoturistika|ekoturismu]]. Trávy také svými spletitými kořeny a oddenky obecně přispívají k ochraně půd před [[Eroze|erozí]] a některé se využívají ke zpevňování písčin, svahů, rekultivaci obnažených půd apod.{{Citace monografie [790] => | příjmení = Gibson [791] => | jméno = David [792] => | titul = Grasses and Grassland Ecology [793] => | vydání = 1 [794] => | vydavatel = Oxford University Press Inc. [795] => | místo = New York [796] => | rok vydání = 2009 [797] => | kapitola = 1.4 Grassland goods and services [798] => | isbn = 978-0-19-852918-7 [799] => }} V období „[[Dust Bowl|dust bowl]]“, katastrofálních prachových bouří na severoamerických [[Velké planiny|Velkých planinách]], byly různé trávy, mimo jiné rodů ''[[Bouteloa]]'', ''[[Andropogon]]'' nebo i v Americe nepůvodní druhy [[Žitňák|žitňáků]], masově využity při nápravě škod napáchaných příliš intenzivním zemědělstvím v této oblasti. [800] => === Plevele a invazní rostliny === [801] => [[Soubor:2013-06-27 14 44 47 Invasive cheat grass on Spruce Mountain in Nevada.jpg|náhled|Invazní sveřep střešní v [[Nevada|Nevadě]]]] [802] => Do čeledi lipnicovitých ale patří i řada významných [[plevel]]ů a [[Invazní druh|invazních rostlin]]. Z mnoha plevelů vyskytujících se v ČR uveďme např. úporný a oddenkovými výběžky se snadno rozrůstající [[pýr plazivý]], [[Chundelka metlice|chundelku metlici]] úzce spjatou s ozimými obilninami nebo [[Ježatka kuří noha|ježatku kuří nohu]], která je společně s dalšími druhy tohoto rodu a s [[Bér|béry]] jedním z celosvětově nejvýznamnějších plevelů vůbec. Ježatky i béry jsou totiž schopny zaplevelovat pole s nejrůznějšími plodinami v dost různorodých klimatických podmínkách (jsou to tzv. generalistické plevele).{{Citace monografie [803] => | příjmení = Kraehmer [804] => | jméno = Hansjoerg [805] => | příjmení2 = Bell [806] => | jméno2 = Carl [807] => | titul = Grasses: crops, competitors, and ornamentals [808] => | editoři = Kraehmer, Hansjoerg [809] => | vydání = 1 [810] => | vydavatel = Bayer AG [811] => | místo = Frankfurt am Main [812] => | rok vydání = 2019 [813] => | kapitola = Dominance of Grasses as Weeds [814] => | isbn = 9781119416869 [815] => }} Některé ježatky se uplatňují jako plevele i v rýžových polích.{{sfn|Valíček|1989|p=78}} V kulturní rýži roste plevelně i planá rýže ''[[Oryza rufipogon]]'' ilustrující další fenomén spojený s plevely'':'' s rýží setou se může křížit a produkovat tak hybridní potomstvo, které může být obtížnějším plevelem než planý mateřský druh. Podobně se s čirokem obecným může křížit obtížný a místy invazní plevel [[čirok halabský]] (''Sorghum halepense'').{{Citace monografie [816] => | příjmení = Wheeler [817] => | jméno = Dorothy [818] => | příjmení2 = Jacobs [819] => | jméno2 = Surrey [820] => | příjmení3 = Norton [821] => | jméno3 = Brian [822] => | titul = Grasses of New South Wales [823] => | vydání = 1 [824] => | vydavatel = University of New England [825] => | místo = Armidale [826] => | rok vydání = 1982 [827] => | isbn = 9780858343719 [828] => }} Zbavovat se plevelů blízce příbuzných pěstované plodině je obecně z řady důvodů obtížné („nenápadnost“ kvůli podobnému [[Habitus (biologie)|habitu]], obdobný tvar a rozměr plodů a proto jejich ztížená separace, obdobná citlivost k [[Herbicid|herbicidům]] atd.). Další globálně významné plevele, které se stávají obtížnými spíše v teplých oblastech světa, jsou [[troskut prstnatý]] (''Cynodon dactylon''), [[kalužnice indická]] nebo ''[[Rottboellia cochinchinensis]]''. Nejvýznamnějším způsobem zavlékání plevelů do nových oblastí světa je kontaminované osivo. Invazní druhy trav zavlékané člověkem po celém světě někdy významně poškozují místní ekosystémy. Příklady mohou být eurasijský a severofrický [[sveřep střešní]] (''Bromus tectorum'') nebo [[ovsiřík štíhlý]] (''Ventenata dubia''), které jsou velmi agresivními invazními organismy v Severní Americe. Nejen, že konkurují místním druhům rostlin, ale jejich hromadící se suchá biomasa zde přispívá ke vzniku a šíření požárů.{{Citace periodika [829] => | příjmení = Goergen [830] => | jméno = Erin M. [831] => | příjmení2 = Leger [832] => | jméno2 = Elizabeth A. [833] => | příjmení3 = Espeland [834] => | jméno3 = Erin K. [835] => | titul = Native Perennial Grasses Show Evolutionary Response to Bromus tectorum (Cheatgrass) Invasion [836] => | periodikum = PLoS ONE [837] => | datum vydání = 2011-03-30 [838] => | ročník = 6 [839] => | číslo = 3 [840] => | strany = e18145 [841] => | issn = 1932-6203 [842] => | pmid = 21479185 [843] => | doi = 10.1371/journal.pone.0018145 [844] => | jazyk = en [845] => | url = https://dx.plos.org/10.1371/journal.pone.0018145 [846] => | datum přístupu = 2021-07-23 [847] => }}{{Citace periodika [848] => | příjmení = Kerns [849] => | jméno = Becky K. [850] => | příjmení2 = Tortorelli [851] => | jméno2 = Claire [852] => | příjmení3 = Day [853] => | jméno3 = Michelle A. [854] => | titul = Invasive grasses: A new perfect storm for forested ecosystems? [855] => | periodikum = Forest Ecology and Management [856] => | datum vydání = 2020-05 [857] => | ročník = 463 [858] => | strany = 117985 [859] => | doi = 10.1016/j.foreco.2020.117985 [860] => | jazyk = en [861] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0378112719322856 [862] => | datum přístupu = 2021-07-23 [863] => }} [864] => [865] => == Domestikace obilnin == [866] => [[Soubor:Triticum boeoticum Bajuwarenhof Kirchheim 2012-08-05.jpg|náhled|Planá pšenice jednozrnka]] [867] => [[Soubor:Maize-teosinte.jpg|náhled|Samičí klas teosinte (nahoře), kulturní kukuřice (dole) a jejich hybrida (uprostřed)]] [868] => Trávy jsou široce rozšířené rostliny tvořící semena s bohatými zásobami škrobu v endospermu. Obsahují i nezanedbatelné množství proteinů (např. [[Lepek|lepku]]). Obilky lipnicovitých rostlin jsou tudíž cenným potravním zdrojem, který sehrál roli i v evoluci moderního člověka. Savanovými travinami s C4 metabolismem (namísto [[list]]ů, plodů a jiných „[[C3 rostliny|C3]]“ zdrojů) se podle analýz obsahu [[izotop]]ů [[uhlík]]u ve sklovině zubů začali předkové moderního člověka živit před 3,5–3,75 milióny let.http://www.eurekalert.org/pub_releases/2013-06/caos-tpf053013.php - Turning point for early human diets occurred 3.5 million years ago{{Citace periodika [869] => | příjmení = Levin [870] => | jméno = Naomi E. [871] => | příjmení2 = Haile-Selassie [872] => | jméno2 = Yohannes [873] => | příjmení3 = Frost [874] => | jméno3 = Stephen R. [875] => | titul = Dietary change among hominins and cercopithecids in Ethiopia during the early Pliocene [876] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences [877] => | datum vydání = 2015-10-06 [878] => | ročník = 112 [879] => | číslo = 40 [880] => | strany = 12304–12309 [881] => | pmid = 26371308 [882] => | doi = 10.1073/pnas.1424982112 [883] => | url = https://www.pnas.org/content/112/40/12304 [884] => | datum přístupu = 2021-07-09 [885] => }} [[Domestikace]] obilnin pak byla důležitou součástí přechodu k [[zemědělství]] a podstatnou měrou tak napomohla odstartovat [[neolitická revoluce|neolitickou revoluci]]. [886] => [887] => Druhy, které se postupně začaly pěstovat (vesměs jde o jednoleté druhy, které investují velké množství energie do tvorby semen), byly lidmi sbírány a využívány již dlouho před počátkem zemědělství. Například zrnka divoké pšenice jsou doložena z [[Archeologie|archeologických]] nalezišť v [[Úrodný půlměsíc|Úrodném půlměsíci]] starých přes 19 000 let, ačkoli skutečné zemědělství se zde začalo rozvíjet nejspíše během relativně chladného a suchého [[Mladší dryas|mladšího dryasu]] před cca 12 000 lety.{{Citace periodika [888] => | příjmení = Charmet [889] => | jméno = Gilles [890] => | titul = Wheat domestication: Lessons for the future [891] => | periodikum = Comptes Rendus Biologies [892] => | datum vydání = 2011-03 [893] => | ročník = 334 [894] => | číslo = 3 [895] => | strany = 212–220 [896] => | doi = 10.1016/j.crvi.2010.12.013 [897] => | jazyk = en [898] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1631069110003021 [899] => | datum přístupu = 2021-07-09 [900] => }} Mezi důležité rané domestikanty patří v této oblasti diploidní [[pšenice jednozrnka]] (''Triticum'' ''monococcum''), tetraploidní [[pšenice dvouzrnka]] (''T''. ''turgidum'' subsp. ''dicoccum'') nebo [[ječmen setý]]. Tyto trávy se zde začaly pěstovat před více než 10 000 lety a jejich pěstování se šířilo i do dalších oblastí. Zásadní událostí v evoluci kulturních pšenic byla hybridizace pěstované dvouzrnky a [[mnohoštět Tauschův|mnohoštětu Tauschova]] (''Aegilops'' ''tauschii''), která dala asi před 8 000 lety vznik nejvíce pěstovanému druhu, hexaploidní [[Pšenice setá|pšenici seté]] (''T''. ''aestivum'' subsp. ''aestivum'').{{Citace monografie [901] => | příjmení = Zohary [902] => | jméno = Daniel [903] => | příjmení2 = Hopf [904] => | jméno2 = Maria [905] => | příjmení3 = Weiss [906] => | jméno3 = Ehud [907] => | titul = Domestication of plants in the Old World : the origin and spread of domesticated plants in Southwest Asia, Europe, and the Mediterranean Basin [908] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/761379401 [909] => | vydání = 4 [910] => | vydavatel = Oxford University Press [911] => | místo = Oxford [912] => | počet stran = 243 [913] => | kapitola = Cerals [914] => | isbn = 978-0-19-954906-1 [915] => | isbn2 = 0-19-954906-0 [916] => | oclc = 761379401 [917] => }} [918] => [919] => V případě kukuřice, která byla domestikována v oblasti jižního Mexika asi před 9 000 lety, došlo k výrazné změně morfologie samičích klasů: u divokého prapředka (tzv. [[teosinte]]) je klas dvouřadý s menším počtem (asi 10) velmi tvrdých obilek.{{Citace periodika [920] => | příjmení = Tian [921] => | jméno = F. [922] => | příjmení2 = Stevens [923] => | jméno2 = N. M. [924] => | příjmení3 = Buckler [925] => | jméno3 = E. S. [926] => | titul = Tracking footprints of maize domestication and evidence for a massive selective sweep on chromosome 10 [927] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences [928] => | datum vydání = 2009-06-16 [929] => | ročník = 106 [930] => | číslo = Supplement_1 [931] => | strany = 9979–9986 [932] => | issn = 0027-8424 [933] => | pmid = 19528660 [934] => | doi = 10.1073/pnas.0901122106 [935] => | jazyk = en [936] => | url = http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0901122106 [937] => | datum přístupu = 2021-07-25 [938] => }} Domestikace rýže proběhla zhruba ve stejné době ve východní Asii. Když se její pěstování rozšířilo i do dalších oblastí (jižní Asie), docházelo zde ke křížení kulturní rýže s místními populacemi divoké rýže, což přispělo ke vzniku nových odrůd a forem. Žito a oves jsou obilniny, které sice byly domestikovány v oblasti Blízkého východu nedlouho po pšenici a ječmeni, ale díky své vyšší odolnosti vůči chladu nabyly významu až po rozšíření zemědělství do Evropy. [939] => [940] => == Odkazy == [941] => === Reference === [942] => [943] => [944] => === Literatura === [945] => * {{citace periodika| url=http://ziva.avcr.cz/?c=1533| titul=Trávy a jejich příbuzní I| periodikum=Živa| číslo=1| rok=2010| jméno=L| příjmení=Hrouda| ročník=58(46)}} [946] => *NOVÁK, F. A. ''Vyšší rostliny (2. díl)'', 2. vydání. Praha: Academia, 1972. [947] => *KELLOG, E. A. ''Flowering Plants; Monocots: Poaceae.'' Springer, 2015. [948] => [949] => === Související články === [950] => * [[Obilniny]] [951] => [952] => === Externí odkazy === [953] => * {{Commonscat|Poaceae}} [954] => [955] => {{Obilniny}} [956] => {{Taxonbar|from=Q43238}} [957] => {{Autoritní data}} [958] => {{Portály|Rostliny}} [959] => {{Dobrý článek}} [960] => [[Kategorie:Lipnicovité| ]] [961] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [962] => [[Kategorie:Lipnicotvaré]] [] => )
good wiki

Lipnicovité

Lipnicovité (Poaceae) je čeleď jednoděložných rostlin z řádu lipnicotvaré (Poales). Pro čeleď je povolen alternativní název Gramineae.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'proso','Bílkovina','pleva','milička','Tropický deštný les','Louka','bambus','lata','tajnička','listen','Kořen','Gondwana'