Array ( [0] => 15488423 [id] => 15488423 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Litina [uri] => Litina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{slitiny železa a uhlíku|obrázek=Угольник В-В чугунный 15.jpg|popis=Koleno trubky z temperované litiny}} [1] => '''Litina''' je [[slitina]] [[železo|železa]] s [[uhlík]]em. Uhlíku obsahuje více než 2,14 % podle [[binární diagram železo-uhlík|binárního diagramu železo-uhlík]]. Při obsazích uhlíku nižších než 2,14 % se hovoří o [[ocel]]ích. Má vysokou odolnost vůči tlaku a teplotě a zároveň nízkou pružnost. Litiny, u kterých je uhlík vyloučen ve formě grafitu, jsou tzv. litiny samomazné. [2] => Výrazem litina se označují také výrobky z litého železa, často umělecky zpracované, např. reliéfní desky kamen a krbů, náhrobky, kříže, dekorativní předměty i šperky. [3] => [4] => == Historie == [5] => Slévání litiny je mladší než slévání [[bronz]]u. V [[Čína|Číně]] se litina vyráběla již od 4. století př. n. l., Evropané začali litinu vyrábět až ve [[14. století]].{{Doplňte zdroj}} [6] => [7] => == Dělení litin == [8] => Litiny se rozlišují a dělí podle způsobu vyloučení grafitu (uhlíkových krystalů) ze surového železa. Tvar a velikost grafitu je určující pro vlastnosti litin, určuje jejich křehkost a tvrdost. Rozlišit vyloučení grafitu lze pod mikroskopem. [9] => * [[Tvárná litina]] – litina s kuličkovým grafitem – je mechanickými vlastnostmi srovnatelná s ocelí; [10] => * [[šedá litina]] – litina s lupínkovým grafitem – má vysokou schopnost tlumit rázy a chvění, dobré mazné vlastnosti; [11] => * [[bílá litina]] – v podstatě odlité [[surové železo]]; uhlík se nevyloučí ve formě grafitu, zůstane vázán na železo ve formě [[karbid železa|karbidu železa]], litina se stává velice tvrdou a křehkou; [12] => * [[temperovaná litina]] – litina s vločkovým grafitem – je vytvořena tepelným zpracováním (tzv. temperací); složením je podobná šedé litině, je však o něco tvrdší. [13] => * [[vermikulární litina]] - litina s červíkovitým grafitem (rozvětvené zaoblené útvary se zaobleným zakončením) [14] => [15] => == Výroba == [16] => Litina se vyrábí ze surového železa a litinového i ocelového [[kovový šrot|šrotu]] s [[koks]]em a [[vápenec|vápencem]]. Vyrábí se v [[Kuplovna|kuplovně]] (také '''kupolní''' či '''kupolové peci'''), tavicí peci válcovitého tvaru při teplotě okolo 1500 °C. Při pomalém ochlazování vzniká šedá litina, při rychlém ochlazování vzniká bílá litina. Mají však nežádoucí vlastnosti a je nutné je dále zpracovávat: [17] => * ''Šedá litina'' bývá modifikována (''očkována'') hořčíkem, vzniká litina tvárná neboli očkovaná (neboli vazná). Ta je podstatně pevnější než běžná litina šedá, houževnatější a tvárnější, používá se na výrobu ozubených kol, vložených válců či vložek válců motorů, vačkových a klikových hřídelí. [18] => * Odlitky z ''bílé litiny'' jsou příliš tvrdé a těžko obrobitelné. Proto se odlitky dlouhodobě žíhají (až 6 hodin) při 900 °C, čímž povrch změkne a dá se snáze obrábět. Pak je litina označována jako temperovaná. [19] => [20] => == Označování == [21] => Označování litin stejně jako ocelí podléhá normalizaci, v [[Česko|ČR]] se užívá česká technická norma [[ČSN]] či evropská norma. [22] => [23] => '''Označování dle ČSN'''
[24] => [25] => Za písmennou značkou normy ČSN se (po mezeře) uvádí šestimístný číselný třídník: první dvojčíslí (00–99) značí třídu norem a je opět odděleno mezerou. [26] => '''Litina se dle ČSN značí:''' '''42 xxyy.ab''', přičemž: [27] => * 42 – třída norem pro '''hutnictví''' [28] => * '''xx''' – skupina materiálů: [29] => ** 23 – tvárná litina (litina s kuličkovým grafitem) [30] => ** 24 – šedá litina (litina s lupínkovým grafitem) [31] => ** 25 – temperovaná litina (litina s grafitem tvaru nepravidelných zrn) [32] => * '''yy''' – číslo * 10 udává pevnost v tahu, jednotky MPa. [33] => * '''a''' (první doplňková číslice) – '''způsob tepelného zpracování''' [34] => ** 0 – Tepelně nezpracovaný [35] => ** 1 – Normalizačně žíhaný [36] => ** 2 – Žíhaný (s uvedeným způsobem žíhání) [37] => ** 3 – Žíhaný na měkko [38] => ** 4 – Kalený, kalený a popouštěný při nízkých teplotách [39] => ** 5 – Normalizačně žíhaný a popouštěný [40] => ** 6 – Zušlechtěný na obvyklou dolní pevnost [41] => ** 7 – Zušlechtěný na obvyklou střední pevnost [42] => ** 8 – Zušlechtěný na obvyklou horní pevnost [43] => ** 9 – Ostatní stavy, které nelze označit číslicí 0–8 [44] => * '''b''' (druhá doplňková číslice) – '''způsob odlévání odlitku [45] => ''' [46] => '''Označování dle EN'''
[47] => [48] => Označování litin s přihlédnutím k mechanickým vlastnostem. [49] => Značí se: '''EN-GJxy-xxx-z''' [50] => * GJ = G značí materiál na odlitky, J vyjadřuje '''litinu''' [51] => * x = tvar grafitu: [52] => ** L – lupínkový [53] => ** S – kuličkový [54] => ** M – temperovaný uhlík [55] => ** V – vermikulární [56] => ** N – litiny bez grafitu, ledeburitické [57] => ** Y – zvláštní struktura [58] => * y = pouze v případě, že je nutné označit litiny podle mikrostruktury nebo makrostruktury: [59] => ** A – [[austenit]] [60] => ** F – [[ferit]] [61] => ** P – perlit [62] => ** M – [[martenzit]] [63] => ** L – [[ledeburit]] [64] => ** Q – kaleno [65] => ** T – kaleno a popuštěno [66] => ** B – temperované s černým lomem [67] => ** W – temperované s bílým lomem [68] => * xxx = mechanické vlastnosti nebo chemické složení [69] => ** nejčastěji se uvádí mez pevnosti v tahu (Rm) (viz [[tahová zkouška]]) [70] => * z = tažnost v procentech (%) (viz [[tahová zkouška]]) [71] => [72] => Například EN GJS-1000-5 značí litinu s kuličkovým grafitem (tvárná litina) s mezí pevnosti v tahu (Rm) 1000 MPa a tažností (A) 5 %. [73] =>
[74] =>
[75] => '''Poznámka k sazbě označení a čísla normy:''' označení (ČSN, EN, ISO ...) spolu s číslicemi a dalšími znaky tvoří jediný výraz, jediný nerozdělitelný celek. Kromě písmen ([[Kapitálky|verzálek]]) a číslic jsou součástí výrazu mezery, příp. [[spojovník]]y, příp. tečka či dvojtečka. Před spojovníkem, tečkou, dvojtečkou ani za spojovníkem, tečkou a dvojtečkou nikdy není mezera. [76] => [77] => == Související články == [78] => * [[šedá litina]] [79] => * [[žíhaná litina]] [80] => * [[ocelolitina]] [81] => * [[tvrzená litina]] [82] => * [[temperovaná litina]] [83] => * [[tvárná litina]] [84] => * [[Binární diagram železo-uhlík]] [85] => * [[ADI Bainitická tvárná litina]] [86] => * [[Litinové nádobí]] [87] => * [[Baumannův otisk]] [88] => [89] => == Externí odkazy == [90] => * {{Commonscat|Cast iron}} [91] => * {{Wikislovník|heslo=litina}} [92] => [93] => {{Pahýl}} [94] => {{Autoritní data}} [95] => [96] => [[Kategorie:Litina| ]] [97] => [[Kategorie:Slitiny]] [98] => [[Kategorie:Kovářství]] [] => )
good wiki

Litina

Litina je slitina železa s uhlíkem. Uhlíku obsahuje více než 2,14 % podle binárního diagramu železo-uhlík.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'tahová zkouška','temperovaná litina','šedá litina','Čína','ČSN','ADI Bainitická tvárná litina','tvárná litina','železo','žíhaná litina','14. století','Kuplovna','Kategorie:Slitiny'

Čína

ČSN

Kategorie:Slitiny

Kuplovna

Kuplovna je malá osada nacházející se mezi obcemi Záryby a Praskolesy v okrese Nymburk.

Železo

Železo je chemický prvek s symbolem Fe a atomovým číslem 26.