Array ( [0] => 15481923 [id] => 15481923 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Litovel [uri] => Litovel [3] => Litovel - Square of Přemysl Otakar II.jpg [img] => Litovel - Square of Přemysl Otakar II.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Litovel je malebné město nacházející se v Olomouckém kraji v České republice, které okouzluje svým jedinečným spojením historie a přírodních krás. S bohatou historií sahající až do 13. století se Litovel pyšní mnoha architektonickými skvosty a kulturními památkami, které svědčí o její rozmanité minulosti. Město je známé především svým historickým centrem, kde můžete obdivovat nádherné renesanční a barokní budovy. Malebná náměstí, jako je náměstí Přemysla Otakara II., lákají místní obyvatele i návštěvníky k příjemným procházkám a odpočinku v kavárnách a restauracích. Tradice města jsou prezentovány na různých kulturních a společenských akcích, které posilují jeho komunitní život a propojují lidi obou generací. Litovel je také obklopena krásnou přírodou, která nabízí skvělé možnosti pro rekreaci a sport. Nedaleké přírodní rezervace přitahují milovníky cyklistiky a pěší turistiky, zatímco řeka Morava vybízí k vodním aktivitám a objevování malebných krajinných scenérií. Město se rovněž proslavilo tradicí výroby piva, což potvrzuje místní pivovar, který stejným způsobem spojuje historii s moderním světem. Kulinářské speciality regionu, doplněné o místní produkty a recepty, přispívají k gastronomickému zážitku a zajišťují, že návštěva Litovle bude nezapomenutelná. Litovel je místem, kde se historie setkává s přítomností, a nabízí jedinečný pohled na českou kulturu v pozitivním duchu. Je to město plné inspirace a potěšení, které láká k objevování a navazování přátelství. [oai_cs_optimisticky] => Litovel je malebné město nacházející se v Olomouckém kraji v České republice, které okouzluje svým jedinečným spojením historie a přírodních krás. S bohatou historií sahající až do 13. století se Litovel pyšní mnoha architektonickými skvosty a kulturními památkami, které svědčí o její rozmanité minulosti. Město je známé především svým historickým centrem, kde můžete obdivovat nádherné renesanční a barokní budovy. Malebná náměstí, jako je náměstí Přemysla Otakara II., lákají místní obyvatele i návštěvníky k příjemným procházkám a odpočinku v kavárnách a restauracích. Tradice města jsou prezentovány na různých kulturních a společenských akcích, které posilují jeho komunitní život a propojují lidi obou generací. Litovel je také obklopena krásnou přírodou, která nabízí skvělé možnosti pro rekreaci a sport. Nedaleké přírodní rezervace přitahují milovníky cyklistiky a pěší turistiky, zatímco řeka Morava vybízí k vodním aktivitám a objevování malebných krajinných scenérií. Město se rovněž proslavilo tradicí výroby piva, což potvrzuje místní pivovar, který stejným způsobem spojuje historii s moderním světem. Kulinářské speciality regionu, doplněné o místní produkty a recepty, přispívají k gastronomickému zážitku a zajišťují, že návštěva Litovle bude nezapomenutelná. Litovel je místem, kde se historie setkává s přítomností, a nabízí jedinečný pohled na českou kulturu v pozitivním duchu. Je to město plné inspirace a potěšení, které láká k objevování a navazování přátelství. ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Litovel [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Olomoucký kraj|Olomoucký]] [4] => | NUTS3 = CZ071 [5] => | okres = Olomouc [6] => | obec s rozšířenou působností = Litovel [7] => | pověřená obec = Litovel [8] => | země = [[Morava]] [9] => | počet katastrálních území = 11 [10] => | PSČ = 784 01 [11] => | počet ZSJ = 29 [12] => | počet částí obce = 11 [13] => | adresa = nám. Přemysla Otakara 778
784 01 Litovel [14] => | starosta = Viktor Kohout [15] => | starosta aktuální k = 2022 [16] => | web = http://www.litovel.eu [17] => | e-mail = sekretariat@mestolitovel.cz [18] => | mapa = [19] => }} [20] => '''Litovel'''{{Poznámka|[[Jmenný rod|Rod]] ženský, v místním nářečí mužský.}} ([[Středomoravská nářeční skupina|hanácky]] ''Létovel'', {{Vjazyce2|de|''Littau''}}{{Citace monografie| příjmení = Hosák| jméno = Ladislav| odkaz na autora = Ladislav Hosák| titul = Historický místopis země Moravskoslezské| vydavatel = Academia| místo = Praha| rok = 2004| počet stran = 1144| strany = 596| isbn = 80-200-1225-7}}) je město v [[Okres Olomouc|okrese Olomouc]] v [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]], 18 km severozápadně od [[Olomouc]]e na řece [[Morava (řeka)|Moravě]], jejíchž šest ramen dodává Litovli specifický ráz. Městu se proto také přezdívá ''Hanácké Benátky''. Jedno z ramen Moravy, [[Nečíz]], protéká přímo pod radniční věží a pod [[Náměstí Přemysla Otakara (Litovel)|celým náměstím]]. Ve městě žije {{Počet obyvatel}} obyvatel, [[Katastrální území|katastrální výměra]] Litovle činí 46,39 km². Litovel se rozkládá v nadmořské výšce 233 m n. m. na úpatí [[Bouzovská vrchovina|Bouzovské vrchoviny]] (geomorfologický podcelek [[Zábřežská vrchovina|Zábřežské vrchoviny]]). [21] => [22] => == Název == [23] => Název města je spolehlivě poprvé doložen k roku 1391 v podobě ''L’utovel'' a snad pochází z předpokládaného mužského osobního jména ''L'utov'' („L'utův syn“). Podoba s hláskou ''i'' místo [[Přehláska|přehlásky]] ''’u'' se ustálila v průběhu 15. století. Z [[Tvarosloví|morfologického]] hlediska je zajímavá zejména koncovka ''-el'', v níž je souhláska ''l'' považována za [[Epenteze|epentetickou]] (vsuvnou) a mohla vzniknout z hypotetického předchozího spojení souhlásky ''v'' s přivlastňovací příponou ''-ja''. Výraz ''*L'utovja vьsь'' by tak znamenal „L'utova ves“. Tomu by odpovídala latinská verze názvu města ''Luthouia'' vyskytující se v pramenech z let 1272, 1382 a 1465.{{Citace monografie|příjmení1=Hosák|jméno1=Ladislav|příjmení2=Šrámek|jméno2=Rudolf|titul=Místní jména na Moravě a ve Slezsku|vydavatel=Academia|místo=Praha|rok=1970|svazek=I. A–L|typ svazku=Díl|strany=542–543}} [24] => [25] => Epententické ''l'' je typické pro [[Východoslovanské jazyky|východoslovanské]] a [[jihoslovanské jazyky]], nicméně vzácně se zachovalo též v některých místních jménech v Čechách, jako například u názvů [[Davle]] nebo [[Třebovle]], či v Polsku, jako například u [[Drogowle]] nebo [[Witowle]]. U těchto jmen se zakončení ''-vle'' vyvinulo z původního ''-vl''. Podle této analogie by tedy současná podoba vznikla z [[nominativ]]u ''L’utovle'' (či ''L’utovlě''), jehož [[genitiv]] či [[lokál|lokativ]] by byly rovněž ''L’utovle'' (''Litovle''), z čehož by později vznikl nový nominativ ''L’utovel'' (''Litovel'').{{Citace monografie|příjmení1=Lutterer|jméno1=Ivan|příjmení2=Majtán|jméno2=Milan|příjmení3=Šrámek|jméno3=Rudolf|titul=Zeměpisná jména Československa|kapitola=Litovel|typ kapitoly=heslo|vydavatel=Mladá fronta|místo=Praha|rok=1982|strany=183–184}} Trhlinou této teorie u názvu Litovel je ovšem fakt, že není doložena žádná jeho dřívější podoba zakončená ''-vle''. [26] => [27] => Název města je ve [[Spisovná čeština|spisovné češtině]] ženského rodu, ovšem v moravských [[nářečí]]ch se užívá v rodě mužském. [28] => [[Soubor:Litovel-Rolnický lihovar-hlavičkový papír.jpg|náhled|Rolnický lihovar... rok 1910]] [29] => [30] => == Historie == [31] => [[Soubor:Litovel, mapa, 1834.jpg|náhled|Mapa Litovle z roku 1834]] [32] => [[Soubor:Historical picture of the northern-west part of Litovel.jpg|náhled|Historický pohled na Uničovské předměstí Litovle]] [33] => Doba vzniku města se podle [[dendrochronologie|dendrochronologických]] výzkumů klade do let 1252–1256. Město založil [[Přemysl Otakar II.]] První písemná zmínka o Litovli pochází z let 1270–1272, kdy se v listinách [[Klášter Hradisko|kláštera Hradisko]] objevuje jméno ''Luthowl'', ovšem první autentická písemná zmínka o založení města pochází až z roku [[1287]], jde o listinu uloženou v [[archiv]]u města. [34] => [35] => Roku 1291 král [[Václav II.]] udělil Litovli [[právo várečné]] a [[Mílové právo|právo mílové]], a Litovel byla povýšena na [[Villa forensis|trhovou ves]]. V roce 1327 král [[Jan Lucemburský]] povolil městu stavbu [[Městské opevnění (Litovel)|hradeb]]. O devatenáct let později město vstoupilo do trojspolku s městy [[Uničov]] a Olomouc a o rok později, dne 1. listopadu 1437 byla Litovel přepadena [[Husitství|husitskými]] vojsky. [36] => [37] => Roku 1572 byla postavena typická radniční věž. Na památku [[mor]]ové epidemie pak byl v roce 1724 na náměstí postaven [[Mariánský sloup (Litovel)|mariánský morový sloup]] od sochaře [[Václav Render|Václava Rendera]] (též autor [[Sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc)|sloupu Nejsvětější Trojice]] v Olomouci). [38] => [39] => V souvislosti s obecní reformou se v roce 1850 Litovel stala [[Okresní město|okresním městem]], roku 1869 zde vznikla rolnická záložna a roku 1899 Čechové vyhráli obecní volby, čímž Litovel se dostala pod českou správu. O čtyři roky později došlo k založení [[Pivovar Litovel|Rolnického pivovaru v Litovli]]. V roce 1910 existoval v Litovli i „Rolnický lihovar s drožďárnou“.viz obrázek Pýchou české správy města se roku 1901 stala reálka, jejíž novorenesanční budova se tyčí nad hladinou rybníka ve Smetanových sadech (dnes [[Gymnázium Jana Opletala]]). [40] => [41] => Dne 7. července 1997 přišla tisíciletá voda, město bylo zasaženo katastrofální [[Povodně na Moravě a Odře (1997)|povodní]] a bylo prakticky celé pod vodou, mnoho domů bylo zničeno (hned nebo z důvodů porušené statiky). V roce 2017 starosta města [[Zdeněk Potužák]] prohlásil, že kvůli problému s výkupem pozemků budou protipovodňová opatření dokončena nejdříve za 10 let.{{Citace elektronického periodika [42] => | titul = Povodněmi zkoušená Litovel se nadále hrází nedočká, blokují je výkupy [43] => | periodikum = iDNES.cz [44] => | url = http://olomouc.idnes.cz/protipovodnova-ochrana-hraze-litovel-zaplavy-povodi-moravy-p5u-/olomouc-zpravy.aspx?c=A160217_2226265_olomouc-zpravy_stk [45] => | datum vydání = 2016-02-18 [46] => | datum přístupu = 2017-06-09 [47] => }} Dne 9. června 2004 pak město bylo poničeno [[Tornádo v Litovli|tornádem]] (stupeň F3).{{Citace elektronického periodika [48] => | titul = Litovel: tornádo bylo jako povodeň [49] => | periodikum = Novinky.cz [50] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [51] => | vydavatel = Borgis [52] => | datum vydání = 2004-06-10 [53] => | datum přístupu = 2017-01-27 [54] => | url = https://www.novinky.cz/domaci/33836-litovel-tornado-bylo-jako-povoden.html [55] => }}[http://www.djax.cz/litovel/ Vichrice v Litovli 9.6.2004], fotografie [56] => [57] => Při stavebních pracích odkryli v létě roku 2014 archeologové na náměstí Přemysla Otakara nejstarší zachovalý funkční [[Svatojánský most v Litovli|kamenný most]] na Moravě.{{Citace elektronického periodika [58] => | titul = Na Moravě odkryli nejstarší kamenný most [59] => | url = http://www.novinky.cz/veda-skoly/342298-na-morave-odkryli-nejstarsi-kamenny-most.html [60] => | datum vydání = 2014-07-15 [61] => | datum přístupu = [62] => | periodikum = Novinky.cz [63] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [64] => | vydavatel = Borgis [65] => }}{{Citace elektronického periodika [66] => | titul = Náměstí v Litovli skrývalo pod hlínou zřejmě nejstarší most na Moravě [67] => | url = http://olomouc.idnes.cz/v-litovli-objevili-zrejme-nejstarsi-most-na-morave-fx0-/olomouc-zpravy.aspx?c=A140624_2076708_olomouc-zpravy_stk [68] => | datum vydání = 2014-07-09 [69] => | datum aktualizace = [70] => | datum přístupu = [71] => | periodikum = [[IDNES.cz|iDnes.cz]] [72] => }} Most stojí nad Nečízem, jedním z ramen [[Morava (řeka)|řeky Moravy]], které teče pod náměstím. Dochovala se na něm i původní dlažba. Je dlouhý 8,5 metru a široký 7 metrů. Archeologové datují vznik mostu do přelomu čtrnáctého a patnáctého století. [73] => [74] => V březnu 2020 byla Litovel uzavřena z důvodu vysokého počtu nakažených během [[Pandemie covidu-19 v Česku|pandemie covidu-19]].{{Citace elektronického periodika | příjmení = Taševská | jméno = Barbora Taševská | příjmení2 = Kotvalová | jméno2 = Lucie | autor3 = ČTK | odkaz na autora3 = Česká tisková kancelář | titul = Skončila mimořádná opatření na Olomoucku. Lidé se mohou volně pohybovat, opět zde zastavují vlaky [75] => | periodikum = iROZHLAS [76] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [77] => | vydavatel = Český rozhlas [78] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [79] => | datum vydání = 2020-03-30 | datum přístupu = 2020-03-30 | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/litovel-unicov-olomoucky-kraj-olomouc-koronavirus-karantena-opatreni-hygienici_2003300912_luk}} [80] => [81] => == Obyvatelstvo == [82] => [83] => === Struktura === [84] => Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.{{Citace elektronické monografie [85] => | titul = Litovel [86] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/iii-pocet-obyvatel-a-domu-podle-kraju-okresu-obci-a-casti-obci-v-letech-1869-2011_2015 [87] => | datum vydání = 2015-12-21 [88] => | datum přístupu = 2017-06-09 [89] => | vydavatel = Český statistický úřad [90] => | místo = Praha [91] => }} [92] => {| class="wikitable" style="text-align: center; [93] => ! style="text-align: center;" colspan="2" | Místní části || 1869 || 1880 || 1890 || 1900 || 1910 || 1921 || 1930 || 1950 || 1961 || 1970 || 1980 || 1991 || 2001 || 2011 [94] => !2021 [95] => |- [96] => ! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="1" | Počet obyvatel [97] => | style="text-align: left;" | část Litovel || 6 254 || 7 403 || 7 743 || 8 127 || 8 189 || 8 240 || 8 041 || 7 438 || 8 489 || 9 019 || 10 123 || 10 184 || 10 030 || 9 719 || 9 459 [98] => |- [99] => ! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="1" | Počet domů [100] => | style="text-align: left;" | část Litovel || 878 || 977 || 1 025 || 1 083 || 1 124 || 1 205 || 1 385 || 1 592 || 1 601 || 1 700 || 1 725 || 1 902 || 1 932 || 2 065 || 2 225 [101] => |- [102] => |} [103] => {{Graf počtu obyvatel}} [104] => [105] => == Pamětihodnosti == [106] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Litovli}} [107] => [108] => === Litovelská radnice === [109] => [[Radnice v Litovli|Radnice]] stojí na náměstí Přemysla Otakara, původně stavba sloužila jako sídlo [[rychtář]]e a poté i jako panské sídlo. V roce 1557 ji odkoupilo město a zřídilo zde radnici. V roce 1572 byla přestavěna a byla přistavěna 65,4 m vysoká [[věž]]{{Citace elektronické monografie | titul = Procházka Litovlí | url = http://www.litovel.eu/cs/turistika/prochazka-litovli/ | vydavatel = Město Litovel | místo = Litovel | datum přístupu = 2017-02-18 | kapitola = Radnice a radniční věž | url kapitoly = http://www.litovel.eu/cs/turistika/prochazka-litovli/radnice-a-radnicni-vez.html}}, stojící přímo nad ramenem Moravy, což ji činí nejvyšším mostem na řece Moravě. [110] => [111] => === Morový sloup === [112] => {{Podrobně|Mariánský sloup (Litovel)}} [113] => [[Soubor:Litovel - Maria Column.jpg|náhled|upright|Morový (Mariánský) sloup]] [114] => Památník [[mor]]ové epidemie z roku 1714, vytvořil jej [[Václav Render]] roku 1724. [[Morový sloup]] zdobí plastiky Panny Marie, sv. Pavlíny, sv. Rozálie a v rozích sv. Karla Boromejského, sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Františka Xaverského. [115] => [116] => === Městské hradby === [117] => {{Podrobně|Městské opevnění (Litovel)}} [118] => Pozůstatky městských [[hradba|hradeb]]. Po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] byly opraveny, což připomíná kámen s letopočtem 1691, zasazený do hradeb. [119] => [120] => === Langův dům === [121] => {{Podrobně|Langův dům}} [122] => Jednopatrový [[Měšťanstvo|měšťanský]] dům v [[Městská památková zóna|městské památkové zóně]] na rohu [[Náměstí Přemysla Otakara (Litovel)|náměstí Přemysla Otakara]] a [[Masarykova (Litovel)|Masarykovy ulice]]. Objekt je [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památkou České republiky]]. Tento nejstarší zachovaný litovelský [[Právo várečné|pravovárečný]] dům byl postaven roku 1542 v [[Renesanční architektura|renesančním slohu]] jako reprezentativní sídlo zámožného [[soukeník]]a a městského radního [[Lorenz Lang|Lorenze Langa]]. [123] => [124] => === Vodní dílo Nečíz === [125] => {{Podrobně|Nečíz}} [126] => Nečíz je rameno řeky Moravy, protékající jádrem města přibližně od západu k východu s vícekrát upravovaným korytem, dnes z velké části zaklenuté. Tato urbanistická struktura byla již součástí středověkého vodního systému města. Nečíz protéká mimo jiné pod několika významnými stavbami, mezi nimi pod bývalým [[Městský mlýn (Litovel)|Městským mlýnem]] či věží radnice. Jednou z atraktivit města je sestup k vodní hladině Nečízu po [[Klasicistní architektura|klasicistním]] schodišti přímo z plochy [[Náměstí Přemysla Otakara (Litovel)|náměstí Přemysla Otakara]], který je chráněnou [[Technická památka|technickou památkou]].{{Citace elektronické monografie|titul=Památkový katalog|url=http://www.pamatkovykatalog.cz/?element=538602&sequence=1&mode=fulltext&keywords=ne%C4%8D%C3%ADz&order=relevance%3Adesc&action=element&presenter=ElementsResults|vydavatel=Národní památkový ústav|datum_přístupu=2017-06-08|kapitola=Přístup k rameni Moravy (Nečízu)}} [127] => [128] => === Budova gymnázia Jana Opletala === [129] => {{Podrobně|Gymnázium Jana Opletala}} [130] => [[Soubor:Gymnázium Jana Opletala, Litovel, okres Olomouc (04).jpg|náhled|Novorenesanční budova gymnázia]] [131] => Budova [[novorenesance|novorenesančního stylu]], byla navržena profesorem brněnské techniky arch. Josefem Bertlem. Stavba byla dokončena ve dnech 10. a 11. září 1904. Dr. František Nerada, první ředitel gymnázia, popisuje v článku z roku 1904 ''„Umělecká výzdoba budovy školy reálné“'' budovu takto: ''„Nad hlavním vchodem znak města, nad prvním poschodím, kde je poprsí [[Jan Amos Komenský|Komenského]], [[Heraldické znaky českých zemí|znaky zemí českých]] a nad druhým poschodím, vedle plastických ozdob znázorňujících střídavě českou korunu a haluze lípové jsou ve zvláštních polích obrazy květin význačných pro Litovelsko. Avšak hlavní výzdoba spočívá ve čtyřech velkých obrazech umístěných na hlavním průčelí po obou stranách hlavního vchodu, které jsou opatřeny nápisy vystihujícími jejich význam. Každý obraz, na němž jsou zobrazeny postavy v nadživotní velikosti po poprsí, jest 4 m dlouhý a metr vysoký. Provedeny jsou, jakož i všecky obrazové ozdoby venku na budově, v barevné pálené hlíně, pokryté sklonovinou, aby tak vzdorovaly počasí a staly se nezničitelnými.“'' [132] => [133] => ==== Ozdobné mozaiky na průčelí gymnázia ==== [134] => * [[Václav II.]] povyšuje Litovel na trhovou ves (roku 1291) [135] => * [[Jan Lucemburský]] udílí Litovli městská práva (roku 1327) [136] => * [[Jiří z Poděbrad]], zakladatel zlatého věku Litovle [137] => * Génius [[Slované|Slovanstva]] žehná obrozené Litovli (roku 1899) [138] => [139] => === Švédská deska === [140] => [[Soubor:svedska_deska.jpg|náhled|Švédská deska]] [141] => Památník dobytí Litovle Švédy za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl postaven roku 1652. Jsou v něm zazděny kamenné [[Dělová koule|dělové koule]]. Překlad německého nápisu na desce zní: [142] => :''„Léta páně 1643 dne 19. června oblehla hlavní švédská armáda město Litovel. V těchto místech prudce ostřelovala město a pak ho dobyla útokem. Poté vyhodila do povětří tři vysoké a pevné věže i s oběma branami, rozmetala hradební předprseň, zbořila příkop i val a v nepřátelské zvůli žalostně zničila celé město.“'' [143] => [144] => === Svatojánský most === [145] => {{Podrobně|Svatojánský most v Litovli}} [146] => [[Soubor:Litovel (Littau) - Svatojánský most.JPG|náhled|[[Svatojánský most v Litovli|Svatojánský most]]]] [147] => Kamenný most přes [[Morava (řeka)|řeku Moravu]] byl dostavěn kolem roku 1592 a je jedním z nejstarších dochovaných mostů v České republice a nejstarším na území [[Morava|Moravy]]. Uprostřed mostu je umístěna socha [[Jan Nepomucký|svatého Jana Nepomuckého]]. [148] => [149] => Po [[Povodně na Moravě a Odře (1997)|povodních v roce 1997]] byla provedena rozsáhlá [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukce]] mostu. Roku 2014 byl odkryt ještě starší most přes náhon [[Nečíz]].{{Citace elektronického periodika [150] => | titul = Na Moravě odkryli nejstarší kamenný most [151] => | periodikum = Novinky.cz [152] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [153] => | vydavatel = Borgis [154] => | datum vydání = 2014-07-15 [155] => | datum přístupu = 2017-01-27 [156] => | url = https://www.novinky.cz/veda-skoly/342298-na-morave-odkryli-nejstarsi-kamenny-most.html [157] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170202081042/https://www.novinky.cz/veda-skoly/342298-na-morave-odkryli-nejstarsi-kamenny-most.html [158] => | datum archivace = 2017-02-02 [159] => }} [160] => [161] => === Kostely a kaple === [162] => [[Soubor:Litovel - kostel sv. Martina.JPG|náhled|upright|Chrám svatého Marka na Náměstí Svobody]] [163] => * [[Kostel svatého Jakuba a Filipa (Litovel)|Kostel svatého Jakuba a Filipa]] [164] => * [[Kostel svatého Marka (Litovel)|Kostel svatého Marka]] [165] => * [[Husův sbor (Litovel)|Husův sbor]] [166] => * [[Kaple svatého Jiří (Litovel)|Kaple svatého Jiří]] [167] => [168] => ==== Kostely a kaple v městských částech ==== [169] => * Kaple korunování Panny Marie v [[Nová Ves (Litovel)|Nové vsi]] [170] => * Kaple neposkvrněného početí Panny Marie v [[Nasobůrky|Nasobůrkách]] [171] => * Kaple sv. Anny v [[Unčovice|Unčovicích]] [172] => * Kaple sv. Cyrila a Metoděje v [[Březové]]m [173] => * Kaple sv. Floriána v [[Chořelice|Chořelicích]] [174] => * Kaple sv. Floriána ve [[Víska (Litovel)|Vísce]] [175] => * Kaple sv. Floriána ve [[Tři Dvory (Litovel)|Třech Dvorech]] [176] => * Kaple sv. Michala v [[Myslechovice|Myslechovicích]] [177] => * [[Kostel Nejsvětější Trojice (Rozvadovice)|Kostel Nejsvětější trojice]] v [[Rozvadovice|Rozvadovicích]] [178] => * Kaple v [[Savín]]ě [179] => * [[Kostel svatého Františka Serafinského (Chudobín)|Kostel svatého Františka Serafinského]] v [[Chudobín]]ě [180] => * [[Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje (Chudobín)|Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje]] v [[Chudobín]]ě [181] => * [[Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Chudobín)|Kostel svatého Cyrila a Metoděje]] sboru Československé církve husitské v [[Chudobín]]ě [182] => [183] => == Doprava == [184] => * V Litovli je autobusové nádraží, odkud jezdí autobusy do okolních měst a obcí. Autobusovou dopravu zajišťuje dopravce Arriva Morava. V návaznosti na modernizaci železniční stanice proběhla i rekonstrukce autobusového nádraží, která byla dokončena v roce 2024. [185] => ** Jízdní řády a další informace o autobusové dopravě naleznete na webu IDOS:https://idos.idnes.cz/ [186] => * autobusové nádraží se nachází v těsné blízkosti železniční zastávky Litovel město [187] => * železniční stanice a zastávky: [[Litovel předměstí]] (trať: [[Železniční trať Červenka–Prostějov|307]], [[Železniční trať Litovel předměstí – Mladeč|308]]), [[Litovel město]] (trať: 307), [[Litovel (nádraží)|Litovel]] (trať: 307) [188] => * silnice druhé třídy v Litovli: [[Silnice II/449|449]] (spojuje Litovel s Mohelnicí a dále s Šumperkem), [[Silnice II/447|447 (]]spojuje Litovel se Šternberkem), [[Silnice II/635|635]] [[Silnice II/447|(]]spojuje Litovel s Uničovem a dále s Olomoucí) [189] => * [[Dálnice D35|D35]] směr [[Olomouc]] a [[Mohelnice]] kde úsek D35 v okolí Litovle je dlouhý 26,2 km a začíná na exitu 28 (Litovel) a končí na exitu 54 (Mohelnice) [190] => [191] => == Průmysl == [192] => * V Litovli se vaří [[Pivovar Litovel|stejnojmenné pivo]].[http://www.litovel.cz/ pivo Litovel] [193] => * [[Papcel]], a.s. Litovel vyrábí stroje a technologická zařízení pro [[papírenský průmysl]]. V roce 2019 [[Papcel]], a.s. přebrala společnost Bellmer Czech s.r.o. {{Citace elektronického periodika |titul=Papcel, a.s. Litovel |url=http://www.papcel.cz/ |datum přístupu=2010-09-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100921004551/http://www.papcel.cz/ |datum archivace=2010-09-21 }} [194] => * V místní části [[Tři Dvory (Litovel)|Tři Dvory]] se nachází výrobna [[těstoviny|těstovin]] značky Adriana a sýrárna [[Brazzale Moravia]] (největší světový producent sýru [[parmezán]]).{{Citace elektronického periodika |titul=adresa sídla Adriana – výrobce těstovin s.r.o. |url=http://www.adriana.cz/kde-nas-najdete |datum přístupu=2010-09-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100929193244/http://www.adriana.cz/kde-nas-najdete |datum archivace=2010-09-29 |nedostupné=ano }} [195] => * V místní části Nasobůrky se vyrábějí minerální vody (např. Saguaro){{Citace elektronického periodika [196] => | titul = kontakt [197] => | periodikum = www.bonny-drink.cz [198] => | url = http://www.bonny-drink.cz/kontakt [199] => | datum přístupu = 2018-09-17 [200] => }} a plastové výrobky (EKT CZ k.).{{Citace elektronického periodika [201] => | titul = Kariéra {{!}} Eifler [202] => | periodikum = www.eifler-kt.de [203] => | url = https://www.eifler-kt.de/de/cz/kariera [204] => | jazyk = de [205] => | datum přístupu = 2018-09-17 [206] => }} [207] => * [[SEV Litovel]] s.r.o. následník bývalé Tesly Litovel, proslulý světový výrobce gramofonů [208] => * cukrovar [209] => * Kimberly-clark, výrobce hygienických prostředků [210] => * HTM Sport, výrobce lyžařského vybavení značek [[Head]] [211] => * Alibona, výrobce konzervárenských výrobků [212] => * JAD FOOD Litovel, výrobce zmrzlin (např. [[Ruská zmrzlina]], zmrzlina Kubík) [213] => [214] => == Příroda == [215] => [[Soubor:Národní přírodní rezervace Vrapač, okres Olomouc (03).jpg|náhled|Národní přírodní rezervace Vrapač]] [216] => V okolí města se rozprostírá [[Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví|Chráněná krajinná oblast Litovelské pomoraví]]. Chráněnou krajinnou oblastí byla prohlášena v roce 1990. [217] => [218] => V [[Chráněná krajinná oblast|CHKO]] se nacházejí významné lužní a bažinné lesy. Většina území CHKO se rozkládá v údolní nivě řeky Moravy s lužními lesy, loukami, [[mokřad]]y, tůněmi a zatopenými pískovnami. Dalšími [[biotop]]y na území CHKO jsou teplomilné chlumní doubravy v severní části a dubohabrové a bukové lesy. V lesích převažuje přirozená druhová skladba. Nadregionální význam má hlavně nezregulovaný přírodní [[meandr]]ující tok řeky Moravy. [219] => [220] => === Biocentra a přírodní rezervace === [221] => * Nadregionální [[biocentrum]] „[[Vrapač]] – [[Doubrava (přírodní rezervace)|Doubrava]]“ (1 100 ha) [222] => * Nadregionální biocentrum „[[Ramena řeky Moravy]]“ nazývané také „Litovelské Pomoraví – luh“ (1600 ha). [223] => * Regionální biocentra: „Pňovický luh“ (80 ha), [[Třesín]] (120 ha). [224] => * Celkem 25 maloplošných zvláště [[Chráněné území|chráněných území]] (ZCHÚ): 2 [[Národní přírodní rezervace v Česku|NPR]], 1 [[Národní přírodní památky v Česku|NPP]], 13 [[Přírodní rezervace|PR]], 11 [[Přírodní památka|PP]]. [225] => [226] => == Místní části == [227] => [[Soubor:KU Litovel.png|náhled|Katastrální mapa Litovle]] [228] => Litovel se dělí na 11 [[Část obce|částí]] ''(údaje k roku 2011)'': [229] => * [[Březové]] (v [[Katastrální území|k. ú.]] Unčovic; připojena 1980; 60 domů, 191 obyvatel) [230] => * [[Chudobín]] (připojena 1980; 80 domů, 226 obyvatel) [231] => * '''Litovel''' (1 120 domů, 7241 obyvatel) a historická osada [[Chořelice]] (připojena 1975; 78 domů, 307 obyvatel) [232] => * [[Myslechovice]] (připojena 1980; 115 domů, 375 obyvatel) [233] => * [[Nasobůrky]] (připojena 1980; 152 domů, 458 obyvatel) [234] => * [[Nová Ves (Litovel)|Nová Ves]] (připojena 1980; 82 domů, 229 obyvatel) [235] => * [[Rozvadovice]] (připojena 1980; 64 domů, 220 obyvatel) [236] => * [[Savín]] (připojena 2001; 63 domů, 141 obyvatel) [237] => * [[Tři Dvory (Litovel)|Tři Dvory]] (připojena 1976; 92 domů, 247 obyvatel) [238] => * [[Unčovice]] (připojena 1980; 124 domů, 408 obyvatel) [239] => * [[Víska (Litovel)|Víska]] (připojena 1980; 35 domů, 39 obyvatel) [240] => [241] => V letech 1976–1990 byla součástí města také obec [[Červenka (okres Olomouc)|Červenka]] a v letech 1980–1990 také obce [[Haňovice]] a [[Pňovice]].''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. {{ISBN|80-250-1311-1}}. S. 83, 140 a 403. [242] => [243] => == Společenský život == [244] => [[Soubor:Litovel-Chudobín Orthodox Church - panoramio.jpg|náhled|Pravoslavný kostel v Chudobíně]] [245] => Samospráva města od roku 2010 pravidelně 5. července vyvěšuje zlato-červenou [[moravská vlajka|moravskou vlajku]]. https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10153800775245661&id=224337820660 [246] => [247] => === Kulturní akce === [248] => Výstavy, koncerty, festivaly a další společenské akce organizuje Městský Klub Litovel. [249] => [250] => === Festivaly === [251] => V Litovli se každoročně každou druhou červnovou sobotu pořádá celoměstský hudební a kulturní festival [[Hanácké Benátky]]. [252] => [253] => [[Pivovar Litovel]] každoročně v srpnu pořádá festival hudby a piva Litovelský otvírák, na který tradičně zavítá rekordní počet návštěvníků. U příležitosti slavností probíhá i Den otevřených dveří pivovaru. [254] => [255] => Na podzim se ve městě koná akce Litovelské slavnosti. V současné době je akce sloučena se [[Dny evropského dědictví|Dny Evropského Dědictví]]. [256] => [257] => === Advent === [258] => V období adventu se ve městě konají vánoční trhy, koncerty, tematická divadelní představení a další kulturní akce. O vánoční výzdobu města se starají Technické služby Litovel. Vánoční strom na náměstí Přemysla Otakara byl v roce 2016 zvolen jako nejkrásnější vánoční strom olomouckého kraje. [259] => [260] => === Sportovní vyžití === [261] => V Litovli se nachází krytý bazén, otevřené koupaliště, moderní sportovní hala, areál sokolovny, vodácký areál s lezeckou stěnou, řada venkovních hřišť, sauna, bowling, petanque a minigolf. [262] => [263] => V Litovli se tradičně pořádá extrémní štafetový závod BOBR CUP. Každoročně v Litovli také probíhá závod [[Spartan race|Spartan Race]]. [264] => [265] => === Tatran Litovel === [266] => [[Tatran Litovel]] je tělovýchovná jednota, která pracuje ve 13 sportovních oddílech. V roce 2010 sdružovalo celkem 660 členů. [267] => [268] => Házenkáři Tatranu Litovel hráli v sezónách v letech 2014–2017 v nejvyšší [[Česká extraliga v házené mužů|házenkářské lize]] České republiky. [269] => [270] => === Vodácký oddíl === [271] => Litovlí protéká šest ramen řeky [[Morava (řeka)|Moravy]], a tak je Litovelsko centrem vodáctví. [272] => [273] => Litovelská vodácká tělovýchovná jednota čítá celkem tři oddíly: [274] => * Oddíl sjezdu a slalomu [275] => * Oddíl rychlostní kanoistiky [276] => * Oddíl vodní turistiky [277] => [278] => === Starostové === [279] => * 1900–1914: první český starosta v Litovli [[Vácslav Socha]] [280] => * 1914-1919: úřadující náměstek MUDr. [[Jan Smyčka]] [281] => * 1919-1923: MUDr. [[Jan Smyčka]] [282] => * 1923-1928: Alois Knajbl [283] => * 1928-1938: Ing. Otakar Ledvinka [284] => * 1938-1940: [[Monsignore|Msgre]]. Vincent Horák [285] => * 1940-1945: Fritz Mekiska, vládní komisař [286] => * 1945-1946: Otakar Vašek [287] => * 1946-1946: Msgre. Vincent Horák [288] => * 1946-1948: Ing. Jan Cucla [289] => * 1948-1953: Josef Skopec [290] => * 1953-1963: Václav Müler [291] => * 1963-1971: Josef Veis [292] => * 1971-1976: Antonín Vlček [293] => * 1976-1988: Zdeněk Janků [294] => * 1988-1990: RSDr. Lubomír Vymětal [295] => [296] => * 1990–1994: Mgr. František Geschwinder [297] => * 1994–2010: MVDr. Vojtěch Grézl [298] => * 2010–2018: Ing. [[Zdeněk Potužák]][http://www.litovel.eu/cs/radnice/info-dle-zakona-cislo-106-1999-sb.html Info dle zákona číslo 106/1999 Sb.] [299] => * od 2018: Viktor Kohout [300] => [301] => == Školství a kulturní instituce == [302] => [[Soubor:Historical view of Litovel 02.jpg|náhled|Historický pohled na město]] [303] => [304] => === Mateřské školy === [305] => * Mateřská škola Gemerská [306] => * Mateřská škola Gemerská – pobočka MŠ Kollárova [307] => * Mateřská škola G. Frištenského [308] => * Mateřská škola G. Frištenského – pobočka MŠ Čihadlo [309] => * Mateřská škola G. Frištenského – pobočka MŠ Unčovice [310] => * Církevní mateřská škola Svatojánek [311] => * Mateřská škola Nasobůrky [312] => [313] => === Základní školy === [314] => * ZŠ Jungmannova, Litovel [315] => * ZŠ Vítězná 1250, Litovel [316] => * ZŠ Nasobůrky [317] => * ZŠ, dětský domov a jídelna Litovel [318] => [319] => === Střední školy a gymázia === [320] => * [[Gymnázium Jana Opletala|Gymnázium Jana Opletala Litovel]] [321] => * Střední odborná škola Litovel [322] => [323] => === Ostatní školská zařízení === [324] => * Domov mládeže SOŠ Litovel [325] => * Dům dětí a mládeže [326] => * Základní umělecká škola [327] => * Školní jídelna Studentů, Litovel [328] => * Školní jídelna ZŠ Vítězná [329] => [330] => === Kultura a ostatní zařízení === [331] => * [[Městská knihovna Litovel]] [332] => * První muzeum Harmonik [333] => * Městský klub Litovel [334] => * Dětský pěvecký sbor Mládí při ZŠ Vítězná Litovel [335] => * Pěvecký sbor Palora při [[Gymnázium Jana Opletala|GJO Litovel]] [336] => * Pěvecký sbor Úsvit při ZŠ Jungmannova Litovel [337] => * Pěvecký sbor Senzakord, o.s. [338] => * Smíšený pěvecký sbor Kantika při MK Litovel [339] => * Folklorní soubor Hanačka [340] => * Divadelní odbor Sokola Litovel [341] => * Studio Atelier při MK Litovel – litovelští výtvarníci [342] => * Litovelský INFOkanál (místní TV vysílání) [343] => * Fotoklub Litovel při MK Litovel [344] => [345] => [[Soubor:Muzeum - býv. střelnice (Litovel).JPG|náhled|Muzeum Litovel ''(bývalá střelnice)'']] [346] => [[Soubor:Venkovská usedlost (Příkazy), č.p. 26.JPG|náhled|Venkovská usedlost v Příkazech]] [347] => [348] => === Muzea na Litovelsku === [349] => [350] => ==== Muzeum Litovel ==== [351] => [[Muzeum Litovel]] se nachází ve [[Smyčkova (Litovel)|Smyčkově ulici]] a kromě krátkodobých výstav nabízí také tři stálé expozice: ''Řemesla 1. poloviny 20. století'', ''[[Gustav Frištenský]]'' a ''Od mechanického hracího strojku k modernímu gramofonu''. [352] => [353] => ==== Muzeum harmonik Litovel ==== [354] => Zdejší muzeum harmonik je největším muzeem svého druhu ve střední Evropě, je soukromou sbírkou. Vystavuje na 230 harmonik starých až 150 let. Všechny nástroje ve sbírce jsou funkční a zájemci si mohou jejich zvuk sami vyzkoušet. Nástroje jsou evidovány ve fondu ministerstva kultury. [355] => [356] => ==== Hanácké skanzen Příkazy ==== [357] => Centrem skanzenu je 200 let starý grunt, kde je umístěna expozice bydlení nebo sbírky dětských hraček. V přilehlých zahradách se můžete podívat do stodol, kde najdete zemědělské stroje a nářadí. Součástí skanzenu je originální hanácká hospoda. [358] => [359] => ==== Hanácké národopisné muzeum Cholina ==== [360] => Jako základ sbírky posloužily rekvizity používané místním ochotnickým spolkem v 50. letech – ojedinělým exponátem je např. divadelní opona, ale jsou tu i jiné předměty týkající se krojů či ukázek dobového domácího inventáře (nádobí, hrací obrazy atd.) a také předměty ze starých školních kabinetů, které místní škole daroval cestovatel Emil Holub při svojí přednášce v obci. [361] => [362] => ==== Muzeum Bouzov ==== [363] => Muzeum Bouzov je nově vybudované muzeum řemesel. [364] => [365] => == Mikroregion Litovelsko == [366] => {{Podrobně|Mikroregion Litovelsko}} [367] => [[Mikroregion Litovelsko]] je dobrovolný svazek obcí se sídlem v Litovli. Řeší problémy ohledně samosprávy obcí a společenského a hospodářského rozvoje. Obce si navzájem dopomáhají i v souvislosti s cestovním ruchem. Svazek sdružuje celkem 22 obcí a byl založen v roce 2003. Mikroregion zahrnuje oblast s více než 26 tisíci obyvateli a jeho předsedou je starosta Litovle Viktor Kohout. [368] => [369] => == Osobnosti == [370] => [[Soubor:Gustav Frištenský.jpg|náhled|upright|Zápasník [[Gustav Frištenský]]]] [371] => * [[Alan Bastien]] (* 1971), herec a muzikálový zpěvák, kariéru začínal v Litovli. [372] => * [[Jan Čep]] (1902–1974), spisovatel, filozof, esejista a překladatel. Pocházel z [[Myslechovice|Myslechovic]]. [373] => * [[Václav Čikl]] (1900–1942), pravoslavný kněz, mučedník a světec. Studoval na gymnáziu v Litovli. [374] => * [[František Dvořák (historik umění)|František Dvořák]] (1920–2015), historik umění [375] => * [[Bohumil Eliáš starší|Bohumil Eliáš]] (1937–2005), český sklářský výtvarník, sochař, malíř a grafik [376] => * [[Gustav Frištenský]] (1879–1957), zápasník v řeckořímském zápase [377] => * [[Leopold Kašpar]] (1857–1941), podnikatel, zakladatel továrny na [[Mlýn|mlynářské]] a [[Sladovna|sladovní]] stroje v [[Senice na Hané|Senici na Hané]].{{Citace periodika [378] => | příjmení = Redakce [379] => | titul = Jak se žije v Senici na Hané? Pojďte na návštěvu [380] => | periodikum = Olomoucký deník [381] => | datum vydání = 2021-02-15 [382] => | jazyk = cs [383] => | url = https://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/senice-na-hane-denik-na-navsteve-2021.html [384] => | datum přístupu = 2023-02-12 [385] => }}{{Citace elektronické monografie [386] => | příjmení = Starec [387] => | jméno = Milan [388] => | titul = Historie továrny Leopolda Kašpara v Senici na Hané [389] => | url = https://c/ [390] => | vydavatel = Kvasný průmysl [391] => | místo = Praha [392] => | datum vydání = 2017 [393] => | datum přístupu = 2023-02-12 [394] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130812155911/http://c/ [395] => | datum archivace = 2013-08-12 [396] => | nedostupné = ano [397] => }} [398] => * [[Přemysl Krbec]] (1940–2021), mistr světa v [[Sportovní gymnastika#Přeskok|přeskoku]], gymnasta,{{Citace elektronické monografie [399] => | titul = Přemysl Krbec [400] => | url = https://www.sports-reference.com/olympics/athletes/kr/premysl-krbec-1.html [401] => | vydavatel = Sports-Reference.com [402] => | datum_přístupu = 2018-03-19 [403] => | jazyk = en [404] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110813163543/http://www.sports-reference.com/olympics/athletes/kr/premysl-krbec-1.html [405] => | datum archivace = 2011-08-13 [406] => | nedostupné = ano [407] => }} účastník Letních olympijských her 1964 v mnoha gymnastických disciplínách.{{Citace elektronické monografie [408] => | titul = Olympedia [409] => | url = https://www.olympedia.org/athletes/31175 [410] => | datum přístupu = 25.12.2021 [411] => }} [412] => * [[Alois Kučera]] (1905–1962), malíř, grafik a fotograf [413] => * [[Heinrich Kulka]] (1900–1971), česko-rakouský architekt židovského původu [414] => * [[Lorenz Lang]] (16. století), zámožný soukeník a městský radní, stavitel [[Langův dům|Langova domu]] [415] => * [[Jan Opletal]] (1915–1939), student, oběť protinacistické demonstrace 28. října 1939 [416] => * [[Viktor Pinkava]] (1868–1951), katolický kněz a moravský historik [417] => * [[Marie Růžičková-Strozzi]] (1850–1937), slavná tragédka a umělkyně světového jména [418] => * [[Sára Saudková]] (* 1967), fotografka, prožila dětství v Litovli [419] => * [[Jan Smyčka]] (1855–1927), vlastivědný pracovník a starosta města [420] => * [[Josef Svozil (agrárník)|Josef Svozil]] (1847–1931), český [[politik]], poslanec [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]], zakladatel [[Pivovar Litovel|rolnického akciového pivovaru Litovel]] [421] => * [[Lubomír Šik]] (* 1928), regionální historik zabývající se především dějinami města Litovel [422] => * [[Alena Šromová]] (* 1959), praktická lékařka a senátorka [423] => * [[Alois Švec (kněz)|Alois Švec]] (1929–1986), katolický kněz, [[Salesiáni Dona Boska|salesián]], vězeň komunismu [424] => * [[Hans Temple]] (1857–1931), německý portrétový malíř, zemřel ve Vídni [425] => * [[Gustav Tschermak]] (1836–1927), rakouský mineralog [426] => * [[Alois Volkman]] (1937–2024), básník pocházející z [[Chudobín]]a [427] => * [[Rudolf Wedra]] (1863–1932), rakouský politik, poslanec [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] [428] => * [[Josef Žídek]] (1889–1968),{{Citace elektronického periodika [429] => | titul = ŽÍDEK Josef 12.3.1889-9.11.1968 – Personal [430] => | periodikum = biography.hiu.cas.cz [431] => | url = http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/%C5%BD%C3%8DDEK_Josef_12.3.1889-9.11.1968 [432] => | datum přístupu = 2023-03-03 [433] => }} duchovní, budovatel kostela [[Církev československá husitská|CČSH]] a chrámu [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|pravoslavného]] v Chudobíně.{{Citace elektronického periodika [434] => | titul = Díky charismatickému faráři má malá obec Chudobín na Litovelsku tři kostely [435] => | periodikum = Regiony [436] => | url = https://regiony.rozhlas.cz/diky-charismatickemu-farari-ma-mala-obec-chudobin-na-litovelsku-tri-kostely-7433414 [437] => | datum vydání = 2016-03-08 [438] => | jazyk = cs [439] => | datum přístupu = 2023-03-03 [440] => }} [441] => [442] => == Fotogalerie == [443] => [444] => Soubor:Schodiště - přístup k rameni Moravy (Litovel).JPG|Schodiště k [[Nečíz]]u, technická památka [445] => Soubor:Kostel svatého Marka, Litovel, okres Olomouc (02).jpg|[[Kostel svatého Marka (Litovel)|Kostel svatého Marka]] [446] => Soubor:Kostel svatého Marka - interiér, Litovel, okres Olomouc.jpg|Interiér kostela svatého Marka [447] => Soubor:Langův dům (Litovel).jpg|[[Langův dům]] [448] => Soubor:Husův sbor, Litovel, okres Olomouc.jpg|[[Husův sbor (Litovel)|Husův sbor]] [449] => Soubor:Litovel-2008-05-23-KostelSvFilipaAJakuba.JPG|[[Kostel svatých Jakuba a Filipa (Litovel)|Kostel svatých Jakuba a Filipa]] [450] => Soubor:Kaple svatého Jiří, Litovel, okres Olomouc.jpg|[[Kaple svatého Jiří (Litovel)|Kaple svatého Jiří]] [451] => Soubor:Boží muka in Litovel 01.jpg|Boží muka v Sušilově ulici [452] => Soubor:Socha svatého Jana Nepomuckého, v nice čp. 856, Litovel, okres Olomouc.jpg|Socha svatého Jana Nepomuckého v Palackého ulici [453] => Soubor:Gymnázium Jana Opletala, Litovel, okres Olomouc (05).jpg|[[Gymnázium Jana Opletala]] [454] => Soubor:Muzeum - bývalá střelnice, čp. 795, Smyčkova, Litovel, okres Olomouc (02).jpg|[[Muzeum Litovel]] [455] => Soubor:Městské hradby, Litovel, okres Olomouc.jpg|[[Městské opevnění (Litovel)|Městské hradby]] [456] => Soubor:Svatojánský most in Litovel 01.jpg|[[Svatojánský most v Litovli|Svatojánský most]] [457] => Soubor:Špitál, čp. 675, náměstí Svobody, Litovel, okres Olomouc (02).jpg|[[Městská knihovna Litovel]] [458] => Soubor:Altán, Smetanovy sady, Litovel, okres Olomouc.jpg|Altán ve Smetanových sadech [459] => Soubor:První umělecký válcový mlýn, Litovel, okres Olomouc.jpg|První umělecký válcový mlýn [460] => Soubor:Olomoucký rybník, Litovel, okres Olomouc (02).jpg|[[Olomoucký rybník]] [461] => Soubor:Litovel, fire station (01).jpg|Zbrojnice hasičského sboru na náměstí Svobody [462] => [463] => [464] => === Panorama === [465] => {{Panorama|obrázek=Pohled na Litovelsko ze silnice nad Novou Vsí, okres Olomouc.jpg|popisek=Pohled na Litovelsko ze silnice nad Novou Vsí}} [466] => [467] => == Partnerská města == [468] => * {{Flagicon|Slovensko}} [[Revúca]], [[Slovensko]] [469] => * {{Flagicon|Švýcarsko}} [[Littau]] , [[Švýcarsko]] [470] => * {{Flagicon|Polsko}} [[Wieliczka]], [[Polsko]] [471] => [472] => == Odkazy == [473] => [474] => === Poznámky === [475] => {{Poznámky}} [476] => [477] => === Reference === [478] => [479] => [480] => === Literatura === [481] => * AUGUSTINKOVÁ, L. - PACLOVÁ, H.: ''Vodní dílo Nečíz v Litovli. Historie a aktuální význam.'' Ostrava 2013. [482] => [483] => === Související články === [484] => * [[Tatran Litovel]] [485] => * [[Pivovar Litovel]] [486] => * [[Gymnázium Jana Opletala]] [487] => * [[Hvězda (přírodní památka)]] [488] => * [[Litovelské luhy]] – přírodní rezervace [489] => * [[Římskokatolická farnost Litovel]] [490] => * [[Římskokatolická farnost Náklo]] [491] => [492] => === Externí odkazy === [493] => * {{Commons}} [494] => * {{Commonscat}} [495] => * {{Wikicitáty|téma=Litovel}} [496] => * {{Wikicesty|průvodce=Litovel}} [497] => * {{Otto|Litovel}} [498] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Litovel}} [499] => * {{NK ČR|věc=ano|ge129848}} [500] => * {{RÚIAN}} [501] => * [http://www.litovel.eu Oficiální stránky města] [502] => * [http://www.ikonografielitovle.cz/ Historie Litovle v textu a obrázcích] [503] => [504] => {{Části české obce}} [505] => {{Okres Olomouc}} [506] => {{Autoritní data}} [507] => {{Portály|Morava}} [508] => [509] => [[Kategorie:Litovel| ]] [510] => [[Kategorie:Města na Moravě]] [511] => [[Kategorie:Haná]] [512] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [513] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [514] => [[Kategorie:Obce v okrese Olomouc]] [515] => [[Kategorie:Mikroregion Litovelsko]] [516] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [517] => [[Kategorie:Města v okrese Olomouc]] [518] => [[Kategorie:Úsovské panství]] [519] => [[Kategorie:Sídla v Hornomoravském úvalu]] [520] => [[Kategorie:Sídla na řece Moravě]] [] => )
good wiki

Litovel

Litovel (hanácky Létovel) je město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, 18 km severozápadně od Olomouce na řece Moravě, jejíchž šest ramen dodává Litovli specifický ráz. Městu se proto také přezdívá Hanácké Benátky.

More about us

About

S bohatou historií sahající až do 13. století se Litovel pyšní mnoha architektonickými skvosty a kulturními památkami, které svědčí o její rozmanité minulosti. Město je známé především svým historickým centrem, kde můžete obdivovat nádherné renesanční a barokní budovy. Malebná náměstí, jako je náměstí Přemysla Otakara II. , lákají místní obyvatele i návštěvníky k příjemným procházkám a odpočinku v kavárnách a restauracích. Tradice města jsou prezentovány na různých kulturních a společenských akcích, které posilují jeho komunitní život a propojují lidi obou generací. Litovel je také obklopena krásnou přírodou, která nabízí skvělé možnosti pro rekreaci a sport. Nedaleké přírodní rezervace přitahují milovníky cyklistiky a pěší turistiky, zatímco řeka Morava vybízí k vodním aktivitám a objevování malebných krajinných scenérií. Město se rovněž proslavilo tradicí výroby piva, což potvrzuje místní pivovar, který stejným způsobem spojuje historii s moderním světem. Kulinářské speciality regionu, doplněné o místní produkty a recepty, přispívají k gastronomickému zážitku a zajišťují, že návštěva Litovle bude nezapomenutelná. Litovel je místem, kde se historie setkává s přítomností, a nabízí jedinečný pohled na českou kulturu v pozitivním duchu. Je to město plné inspirace a potěšení, které láká k objevování a navazování přátelství.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Chudobín','Pivovar Litovel','Gymnázium Jana Opletala','Morava (řeka)','Nečíz','Tři Dvory (Litovel)','Náměstí Přemysla Otakara (Litovel)','Myslechovice','Jan Smyčka','Silnice II/447','Václav Render','Katastrální území'

Chudobín

Myslechovice

Myslechovice jsou vesnice v okrese Blansko v Jihomoravském kraji.

Nečíz