Array ( [0] => 15502411 [id] => 15502411 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lodž [uri] => Lodž [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Lodž [2] => | originální jméno = Łódź [3] => | obrázek = Lodz_Collage_2017_(by_EL-042).png [4] => | popisek = [5] => | vlajka = Flag_of_Łódź.svg [6] => | znak = POL Łódź COA.svg [7] => | zeměpisná šířka = 51.7833333 [8] => | zeměpisná délka = 19.4666667 [9] => | nadmořská výška = 162 – 278 [10] => | časové pásmo = +1 [11] => | stát = Polsko [12] => | pojem vyššího celku = [[Vojvodství]] [13] => | název vyššího celku = [[Lodžské vojvodství|Lodžské]] [14] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Polsku|Okres]] [15] => | název nižšího celku = městský okres [16] => | pojem celku 3 = [17] => | název celku 3 = [18] => | administrativní dělení = [19] => | loc-map = {{LocMap |Polsko |label= Lodž |position= bottom |width= 220 |lat= 51.75 |long= 19.466667 |float=center |caption=}} [20] => | rozloha = 293,25 [23] => | starosta = Hanna Zdanowska [24] => | web = http://www.uml.lodz.pl [25] => | telefonní předvolba = +48 42 [26] => | psč = 90-001 až 94-413 [27] => }} [28] => '''Lodž''' ({{vjazyce2|pl|''Łódź''}} – výslovnost {{Výslovnost|'wut͡ɕ|Pl-Łódź.ogg}}, {{vjazyce2|de|''Lodz''}} nebo {{cizojazyčně|de|''Lodsch''}}, 1940–1945: ''Litzmannstadt'') je [[město]] i [[okres]] v centrální části [[Polsko|Polska]]. V Lodži žije {{počet obyvatel}} obyvatel a bylo tak třetím největším polským městem po Varšavě a Krakově. Od roku [[1999]] je hlavním městem [[Lodžské vojvodství|Lodžského vojvodství]]. [[Katastrální území]] Lodži zaujímá 294 km². Město leží v nadmořské výšce 164–284 metrů n. m., 130 km jihozápadně od [[Varšava|Varšavy]]. Je průmyslovým centrem Polska a důležitým místem kinematografie, ve kterém se vyrábí nejvíce polských celovečerních filmů. [29] => [30] => Slovo ''łódź'' znamená v polštině loď nebo [[člun]], avšak název je nejasného původu. Městské [[motto]] ''Ex navicula navis'' („z loďky loď“) odkazuje k závratnému růstu města v [[19. století]], kdy bylo jedním ze světových center [[Textilní průmysl|textilního]] [[průmysl]]u a koexistovali zde [[Poláci]], [[Židé]], [[Němci]] a [[Rusové]] i jejich odlišná náboženství, což vtisklo Lodži charakter odlišný od jiných polských měst. Dnes je Lodž známa také jako sídlo státní filmové školy. [31] => [32] => == Historie == [33] => Město se poprvé písemně připomíná v roce [[1332]] pod názvem ''Łodzia''. Roku [[1423]] udělil polský král [[Vladislav II. Jagello]] Lodži městská práva podle vzoru [[Magdeburské právo|Magdeburského práva]]. V roce 1661 bylo postiženo velkým požárem a následně morem. [34] => [35] => Při druhém [[dělení Polska]] v roce 1793 se stalo součástí Pruska. Kolem roku 1800 zde žilo pouze 190 lidí. Po uzavření [[Tylžský mír|Tylžského míru]] v červenci 1807 patřilo do [[Varšavské knížectví|Varšavského knížectví]]. Od roku 1815 v rámci [[Kongresové Polsko|Kongresového Polska]] bylo pod nadvládou Ruska. V té době zažilo město největší růst především díky textilnímu průmyslu. S rozvojem textilního průmyslu je spjat [[Ludwik Geyer|Ludwig Geyer]] a dále tří průmyslníci, kteří bývají také označování jako králové bavlny. Byli to [[Ludwik Grohman]], [[Karol Scheibler|Karol Wilhelm Scheibler]] a [[Izrael Poznański]], jejichž sochy stojí na Piotrkowské ulici. Usazovali se zde přistěhovalci z Německa, Čech i jiných zemí Evropy. V roce 1839 bylo 78 % obyvatel Němci. [36] => [37] => Postupně se Lodž stala největším textilním centrem [[kongresové Polsko|ruského Polska]] a [[ruské impérium|Ruského impéria]]. Od roku 1848 sem začali přicházet ve velké míře Židé, mnoho místních řemeslníků přicházelo ze Slezska. Železniční spojení s Varšavou a Vídní získalo město v roce 1865. Počet obyvatel stoupl na více než 100 000. V roce 1882 byla postavena první synagoga a o dva roky později pravoslavná katedrála Alexandra Něvského. Roku 1892 docházelo ke stávkám a k násilným střetům obyvatel s ruskou armádou, při kterých 23. června zemřelo 164 lidí. V stejném roce byl založen největší židovský hřbitov v Evropě. Podle sčítání obyvatel roku 1897 bylo 40 % obyvatel Němců a 31 % Židů. V té době byla Lodž druhým nejlidnatějším polským městem po [[Varšava|Varšavě]] a pátým v celé ruské říši.Po [[Petrohrad]]u, [[Moskva|Moskvě]], Varšavě a [[Oděsa|Oděse]]. Díky výraznému rozvoji města v souvislosti s textilním průmyslem se městu začalo přezdívat ''polský [[Manchester]]''.{{Citace elektronického periodika [38] => | příjmení = Budinský [39] => | jméno = Libor [40] => | titul = Polský New York bojuje o Expo 2022. Lodž naznačuje budoucnost Evropy [41] => | periodikum = iDNES.cz [42] => | vydavatel = MAFRA [43] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [44] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/lodz-polsko-expo-svetova-vystava.A171025_172753_kolem-sveta_hig [45] => | datum vydání = 2017-10-30 [46] => | datum přístupu = 2024-02-17 [47] => }}{{Citace elektronického periodika [48] => | příjmení = Mitrofanovová [49] => | jméno = Markéta [50] => | titul = Lodž rozkvétá před očima. Polský Manchester těží i ze své jinakosti [51] => | periodikum = Novinky.cz [52] => | vydavatel = Borgis [53] => | odkaz na vydavatele = [54] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-lodz-rozkveta-pred-ocima-polsky-manchester-tezi-i-ze-sve-jinakosti-40445582 [55] => | datum vydání = 2023-11-09 [56] => | datum přístupu = 2024-02-17 [57] => }} V roce 1904 bylo ve městě 546 továren, ve kterých pracovalo přes 70 000 dělníků převážně v textilním průmyslu. [58] => [59] => Od 11. listopadu do 5. prosince 1914 probíhala u města velká bitva mezi německou a ruskou armádou, ve které zvítězila německá strana pod vedením generála Karla Litzmanna a město se dostalo do německé správy. Po válce se z města velká část Němců musela vystěhovat a počet obyvatel klesl o 40 %. V roce 1922 se Lodž stala hlavním městem Lodžského vojvodství. Hospodářský růst však velmi slábl vzhledem ke ztrátě odbytišť v Rusku po [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluci]] a v Německu při hospodářské krizi ve 30. letech. 13. září 1925 bylo na kraji města otevřeno letiště Liblinek. [60] => [61] => V roce [[1939]] žilo ve městě více než 200 000 Židů. Po přepadení Polska Německem hájil město před německou armádou generál [[Juliusz Rómmel]]. Němci 8. září 1939 město obsadili a 11. dubna 1940 přejmenovali na ''Litzmannstadt'' po německém generálovi [[Karl Litzmann|Karlu Litzmannovi]] (1850–1936). Nacistické orgány vytvořily lodžské ghetto pro 200 000 Židů. Okolo města vzniklo několik koncentračních a vyhlazovacích táborů, do kterých byli přiváženi obyvatelé jiných národností. Od 16. října do 3. listopadu 1941 sem bylo deportováno asi 5 000 Židů z Protektorátu Čechy a Morava.{{Citace elektronického periodika [62] => | příjmení = Drda [63] => | jméno = Adam [64] => | titul = Příběhy 20. století: přežil sám v židovském ghettu v Lodži [65] => | periodikum = iDNES [66] => | datum_vydání = 2011-10-11 [67] => | datum_přístupu = 2014-02-02 [68] => | url = http://zpravy.idnes.cz/pribehy-20-stoleti-prezil-sam-v-zidovskem-ghettu-v-lodzi-pjm-/domaci.aspx?c=A111014_152546_domaci_jw [69] => | jazyk = česky [70] => }} Z českých Židů se konce války dožilo 277 osob. V menším koncentračním táboře, určeném pro děti od dvou let, zahynulo od roku 1942 kolem 500 dětí. Vzhledem k důležitosti práce obyvatel ghetta pro německou armádu bylo toto ghetto zničeno v srpnu 1944 jako poslední z velkých ghett v Polsku. Přežilo jen 880 lidí.{{Citace elektronického periodika [71] => | příjmení = Chuchma [72] => | jméno = Josef [73] => | titul = Výjimečně strašná každodennost z Lodže [74] => | periodikum = iDNES [75] => | datum_vydání = 2005-01-14 [76] => | datum_přístupu = 2014-02-02 [77] => | url = http://kultura.idnes.cz/vyjimecne-strasna-kazdodennost-z-lodze-fc9-/vytvarne-umeni.aspx?c=A050113_175734_vytvarneum_kot [78] => | jazyk = česky [79] => }} Osud ghetta zachytil ve svém románu ''Chudí v Lodži'' švédský spisovatel [[Steve Sem-Sandberg]] nebo [[František Kafka]] v románu ''Krutá léta''. Hlavou ghetta byl [[Mordechaj Chaim Rumkowski]]. [80] => [81] => V lednu 1945 většina německých obyvatel uprchla před blížící se Rudou armádou. Přestože ve městě nebylo mnoho škod po bombardování a osvobozovacích bojích, těžce utrpěla jeho infrastruktura po přepravě strojů a továren do Německa před koncem války. Židovských obyvatel zemřelo kolem 233 000, město a okolí ztratilo asi 420 000 obyvatel, z toho okolo 120 000 Poláků. Rudá armáda město osvobodila 19. ledna 1945. Němci ustoupili velmi rychle, takže město nebylo vážněji poškozeno. Proto až do roku 1948 zde sídlila polská vláda, která se nemohla usadit ve zničené Varšavě. Město mělo asi 300 000 obyvatel a brzy sem přicházeli další lidé z Varšavy a území anektovaného Sovětským svazem. Město se postupně stalo opět významným průmyslovým centrem. [82] => [[Soubor:Three factory owners in Lodz 1.JPG|náhled|Ludwik Grohman, Karl Wilhelm Scheibler, Izrael Poznanski na Piotrkowské ulici]] [83] => [84] => == Kultura == [85] => [[Soubor:Lodz katedra (dron).jpg|náhled|vlevo|[[Katedrála]] v Lodži]] [86] => Ve městě je řada [[Muzeum|muzeí]], několik divadel, [[filharmonie]]. Z muzeí zejména vyniká Muzeum moderního umění – s jedinečnou sbírkou moderního umění shromážděnou od 30. let minulého století, dále Muzeum dějin města Lodže, sídlící v někdejším novobarokním paláci průmyslníka Izraele Poznańského. Za pozornost stojí zejména Ústřední muzeum textilu – v historické budově Bílé továrny Ludwika Geyera. S textilem je historie města nerozlučně spjata, v muzeu se nachází také největší sbírkou uměleckých látek v Polsku. Dále je zde jediné muzeum kinematografie v Polsku, Muzeum animace působící ve filmovém studiu Se-ma-for, muzeum veřejné dopravy, a Archeologické a etnografické muzeum se zajímavou numismatickou sbírkou. Ve městě je rovněž pobočka muzea historie Lodže věnovaná obětem holocaustu během druhé světové války. [87] => [88] => == Školství == [89] => V roce 1945 byla založena ''Polytechnika Lodžská'', vysoká škola technického směru, která má v současné době několik fakult: chemickou, elektrotechniky, Eeektroniky, informatiky a automatizace, mechaniky, technologie textilních materiálů, biotechnologie, architektury a stavitelství, fyziky a užité matematiky. [90] => Ve městě funguje [[Státní filmová škola Lodž]], kde začínali režiséři jako [[Andrzej Wajda]], [[Roman Polański]] nebo [[Krzysztof Kieślowski]]. Od roku 2000 se každoročně koná filmový [[festival]] ''Camerimage''. Město si zamiloval také režisér [[David Lynch]], který zde natočil podstatnou část svého filmu ''[[Inland Empire (film)|Inland Empire]]''. Obraz průmyslové Lodže na konci 19. století zachytil spisovatel [[Władysław Reymont]] v naturalistickém románu ''Zaslíbená země''. Každoročně se tu koná [[Mezinárodní festival fotografie v Lodži|Mezinárodní festival fotografie]]. [91] => [92] => == Pamětihodnosti == [93] => * Menša [[bazilika]], katedrála [[Stanislav Kostka|sv. Stanislava Kostky]] z roku 1922. [94] => * [[Kostel svatého Matouše (Lodž)|Protestantský kostel sv. Matouše]] z let 1909–1928 patří mezi největší církevní stavby ve městě. Průměr kopule je 17 m. Jsou v něm varhany. [95] => * Pravoslavný kostel sv. Alexandra Něvského z roku 1884 byl postaven pro ruské obyvatelstvo Lodže. [96] => * ''Velké divadlo'' z roku 1967 pro 1 300 diváků. [97] => * Ulice Piotrkowska s délkou 4000 m vznikla v roce 1823 a dnes je turistickým místem s mnoha významnými budovami města.{{Citace elektronického periodika |titul=Ulica Piotrkowska, www.turystyczna.lodz.pl |url=http://www.turystyczna.lodz.pl/page/127,ulica-piotrkowska.html?id=5 |datum přístupu=2014-10-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20141020071739/http://www.turystyczna.lodz.pl/page/127,ulica-piotrkowska.html?id=5 |datum archivace=2014-10-20 |nedostupné=ano }} [98] => * Muzeum kinematografie z roku 1986, Muzeum textilního průmyslu, Muzeum archeologie a etnografie, Historické muzeum města, Muzeum umění a Muzeum uměleckých knih. [99] => * Zoologická zahrada založená roku 1938 má na ploše 16,4 ha bizony, klokany, antilopy, slony a další zvířata. [100] => * Botanická zahrada má přes 3 500 rostlin. Původně sloužila jako zahrada pro léčivé byliny, v roce 1973 byla podstatně rozšířena a zpřístupněna veřejnosti. [101] => * [[Gutenbergův dům]] se nachází na Piotrkowské ulici a je zapsaný na seznamu historických památek. [102] => [103] => == Hospodářství a doprava == [104] => Textilní průmysl, díky němuž Lodž tak rychle vyrostla, se zasloužil o rozvoj města. V roce 1800 zde žilo pouze 428 obyvatel, v roce 1915 zde již bylo 600 000 obyvatel. Na tom mají zásluhy mimo jiné i tři průmyslníci, kteří jsou nazývání králi bavlny, [[Ludwik Geyer|Ludwig Ferdynand Geyer]] (1805–1869), [[Karol Scheibler|Karol Wilhelm Scheibler]] (1820–1869) a [[Izrael Poznański|Izrael Poznaňský]] (1833–1900). Textilní průmysl postupně ztratil však na významu a továrny jsou opouštěny, případně přestavovány. Dnes se zde daří spíše [[Hi-tech|novým technologiím]]. Své sídlo tu má například banka [[mBank]]. [105] => [106] => Lodž leží na křižovatce dálkových silnic č. 1 (severojižní, [[evropská silnice E75|E75]]), [[Dálnice A2 (Polsko)|A2]] (východozápadní, [[evropská silnice E30|E30]]), 14 a 72. Postupně má být vybudován dálniční obchvat. Je zde nevelké mezinárodní letiště, jemuž se však příliš nedaří konkurovat [[Letiště Frédérica Chopina|Varšavě]]. [107] => [108] => Město má dvě hlavní nádraží: východně od centra leží ''Łódź Fabryczna'', odkud jezdí především četné rychlíky do [[Varšava|Varšavy]] a osobní vlaky do [[Skierniewice|Skierniewic]]; vlaky do ostatních částí země (směr [[Kutno]] – severní Polsko, [[Sieradz]] – [[Poznaň]]/[[Vratislav (město)|Wrocław]] a další) pak odjíždějí ze stanice [[Łódź Kaliska]] (podle města [[Kališ]]). [109] => [110] => Městskou dopravu tvoří 75 [[autobus]]ových linek (s poměrně moderním vozovým parkem) a 19 linek [[tramvaj]]í, které spojují Lodž s okolními městy [[Pabianice]], [[Zgierz]] a [[Ozorków]]. Tramvajová linka 46 je s délkou 34 km nejdelší v Polsku. [[Tramvajová doprava v Lodži|Lodžský tramvajový systém]] je v současnosti modernizován v rámci projektu ''Łódzki Tramwaj Regionalny''. [111] => [112] => == Sport == [113] => Ve městě sídlí fotbalové kluby [[Widzew Łódź|Widzew]] a [[ŁKS Łódź|LKS]]. [114] => [115] => == Rodáci == [116] => * [[Jurek Becker]] – (východo)německý spisovatel [117] => * [[Marek Belka]] – polský ekonom a politik [118] => * [[Kazimierz Brandys]] – polský spisovatel [119] => * [[Karl Dedecius]] – německý spisovatel a překladatel polské literatury [120] => * Šlomo Erell (1920–2018), generálmajor izraelských obranných sil [121] => * [[Aharon Kacir]] – židovský chemik [122] => * Jan Karski (Kozielewski) – právník, diplomat, profesor [[Georgetownská univerzita|georgetownské univerzity]], odbojář za [[Druhá světová válka|druhé]] [[Druhá světová válka|světové války]] [123] => * [[Paul Klecki]] – švýcarský dirigent [124] => * [[Jerzy Kosiński]] – americko-židovský spisovatel [125] => * [[Daniel Libeskind]] – americko-židovský architekt [126] => * [[Stanisław Mikulski]] – polský herec, známý z role [[Kapitán Kloss|kapitána Klosse]] [127] => * [[O.S.T.R.]] – polský [[rap]]per [128] => * [[Roman Polański]] – polsko-francouzský filmový režisér [129] => * [[Izrael Poznański]] – židovský průmyslník a filantrop [130] => * [[Leo Rosten]] – americko-židovský humorista a pedagog [131] => * [[Andrzej Sapkowski]] – polský spisovatel [[fantasy]] [132] => * [[Marian Spychalski]] – maršál a ministr v době [[Polská lidová republika|PLR]] [133] => * [[Julian Tuwim]] – polsko-židovský meziválečný básník [134] => * [[Arthur Rubinstein]] – polsko-americký klavírní virtuóz [135] => * [[Moše Cvi Nerija]] – izraelský politik [136] => [137] => == Vývoj počtu obyvatel == [138] => {| class="wikitable" style="font-size: 90%; float: left; margin: 0 0 1em 1em;" [139] => |+Obyvatelstvo Lodže [140] => |- [141] => ! Rok !! Obyvatel [142] => ! Rok !! Obyvatel [143] => |- [144] => ! [[1790]] [145] => | 190 [146] => ! [[1925]] [147] => | 538 600 [148] => |- [149] => ! [[1799]] [150] => | 369 [151] => ! [[1939]] [152] => | 672 000 [153] => |- [154] => ! [[1806]] [155] => | 767 [156] => ! [[1945]] [157] => | 300 000 [158] => |- [159] => ! [[1831]] [160] => | 4 717 [161] => ! [[1951]] [162] => | 646 000 [163] => |- [164] => ! [[1840]] [165] => | 20 150 [166] => ! [[1990]] [167] => | 851 700 [168] => |- [169] => ! [[1844]] [170] => | 14 028 [171] => ! [[2000]] [172] => | 793 200 [173] => |- [174] => ! [[1850]] [175] => | 15 764 [176] => ! [[2002]] [177] => | 785 100 [178] => |- [179] => ! [[1865]] [180] => | 40 000 [181] => ! [[2004]] [182] => | 774 000 [183] => |- [184] => ! [[1872]] [185] => | 50 000 [186] => ! [[2006]] [187] => | 760 251 [188] => |- [189] => ! [[1880]] [190] => | 77 600 [191] => ! [[2008]] [192] => | 753 192 [193] => |- [194] => ! [[1894]] [195] => | 168 513 [196] => ! [[2010]] [197] => | 730 633 [198] => |- [199] => ! [[1905]] [200] => | 343 944 [201] => ! [[2015]] [202] => | 700 982 [203] => |- [204] => ! [[1913]] [205] => | 477 862 [206] => ! [[2018]] [207] => | 687 702 [208] => |} [209] => [[Soubor:Lodz Piotrkowska.jpg|náhled|Piotrkowska, nejživější ulice města]] [210] => [[Soubor:Lodz manufaktura 01.jpg|náhled|Manufaktura, továrna přestavěná na obchodní centrum]] [211] => {{clear}} [212] => [213] => == Doprava == [214] => * [[Tramvajová doprava v Lodži]] [215] => * [[Łódź Fabryczna]], [[Łódź Kaliska]], [[Łódź Widzew]] [216] => [217] => == Partnerská města == [218] => {{sloupce|2| [219] => * {{partnerské město|Barreiro|Portugalsko|rok=1996}} [220] => * {{partnerské město|Ivanovo|rok=1992}} [221] => * {{partnerské město|Kaliningrad|rok=1992}} [222] => * {{partnerské město|Lyon|rok=1991}} [223] => * {{partnerské město|Minsk|rok=1993}} [224] => * {{partnerské město|Murcia|rok=1999}} [225] => * {{partnerské město|Oděsa|rok=1993}} [226] => * {{partnerské město|Örebro|rok=2001}} [227] => * {{partnerské město|Puebla (město)|rok=1997}} [228] => * {{partnerské město|Rustavi|rok=1995}} [229] => * {{partnerské město|Saská Kamenice|rok=1981}} [230] => * {{partnerské město|Stuttgart|rok=1988}} [231] => * {{partnerské město|Tampere|rok=1957}} [232] => * {{partnerské město|Tel Aviv|rok=1994}} [233] => * {{partnerské město|Tchien-ťin|rok=1994}} [234] => * {{partnerské město|Vilnius|rok=1991}} [235] => }} [236] => [237] => == Odkazy == [238] => === Poznámky === [239] => [240] => [241] => === Reference === [242] => [243] => [244] => === Externí odkazy === [245] => * {{Commonscat|Łódź|Łódź}} [246] => * {{Otto|heslo=Łódź}} [247] => * [http://lodz.pl Oficiální stránky] - ([[polština|polsky]], [[Angličtina|anglicky]], [[Němčina|německy]]) [248] => * [http://www.lodz-online.eu/ Lodz Online] {{Wayback|url=http://www.lodz-online.eu/ |date=20071012010122 }} [249] => * [http://www.uml.lodz.pl Łódź] (polsky) [250] => * [https://web.archive.org/web/20140219184606/http://www.staypoland.com/lodz-cz.htm Lodž] (česky) [251] => [252] => {{Lodžské vojvodství}} [253] => {{Polsko}} [254] => {{Města v Polsku}} [255] => {{Autoritní data}} [256] => {{Portály|Polsko}} [257] => [258] => [[Kategorie:Lodž| ]] [259] => [[Kategorie:Města v Lodžském vojvodství]] [260] => [[Kategorie:Městské okresy v Polsku]] [261] => [[Kategorie:Hlavní města vojvodství v Polsku]] [262] => [[Kategorie:Univerzitní města v Polsku]] [] => )
good wiki

Lodž

Lodž ( - výslovnost , nebo , 1940-1945: Litzmannstadt) je město i okres v centrální části Polska. V Lodži žije obyvatel a bylo tak třetím největším polským městem po Varšavě a Krakově.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Izrael Poznański','Varšava','Roman Polański','Druhá světová válka','Tramvajová doprava v Lodži','Łódź Kaliska','Karol Scheibler','Ludwik Geyer','1939','Lodžské vojvodství','Andrzej Wajda','Mezinárodní festival fotografie v Lodži'

1939

Varšava