Array ( [0] => 15481384 [id] => 15481384 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Logika [uri] => Logika [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=Logik|tento=logice (logik je člověk, který se jí zabývá)|druhý=deskové hře Logik, ve světě známé pod názvem Mastermind, |stránka=Logik (hra)}} [1] => '''Logika''' má více významů – v češtině se běžně používá ve smyslu ''myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům''. '''Logika''' je také formální [[věda]], zkoumající právě onen způsob vyvozování závěrů. [2] => [3] => Logika není empirická věda o myšlení. Studuje objektivní podmínky správnosti, jinak řečeno je to disciplína studující relaci „vyplývání“, tedy hledá požadavky k tomu, aby něco bylo možno korektně odvodit z premis. Cílem logiky je určit množinu korektních argumentů.{{Citace periodika [4] => | příjmení = Raclavský [5] => | jméno = Jiří [6] => | titul = Co je a k čemu je logika [7] => | periodikum = Pro-Fil – An Internet Journal of Philosophy [8] => | datum vydání = 2001 [9] => | ročník = 2 [10] => | číslo = 1 [11] => | issn = 1212-9097 [12] => | jazyk = cs [13] => | url = https://journals.phil.muni.cz/profil/article/view/20185 [14] => | datum přístupu = 2024-03-25 [15] => }} [16] => Logika nezkoumá úplně obecně poznání – to je předmětem filosofické disciplíny [[epistemologie]]. [17] => [18] => Jako mnoho dalších věd vznikla logika coby součást [[filosofie]]. Logika byla posléze užívána i v matematice, čímž se z logiky odštěpila [[matematická logika]], která však již není logikou v širším slova smyslu. [19] => [20] => Logika má též důležité aplikace v [[Informatika|informatice]]. [21] => [22] => == Etymologie == [23] => Slovo pochází z řeckého λογική a to od slova λόγος/logos s významem [[řeč]]. [24] => [25] => == Formální logika == [26] => [27] => {{Přesměrování|Formální logika|pahýl = založ}} [28] => [29] => Formální logika je [[exaktní věda]] používající umělý [[formální jazyk]], který je schopný vypovídat jen a jen o entitách exaktního světa. Křemen, J.: Nový pohled na možnosti automatizovaného (počítačového) odvozování. Slaboproudý obzor. Roč. 68 (2013), č. 1., str. 7 – 11., https://web.archive.org/web/20150518082054/http://www.slaboproudyobzor.cz/files/20130102.pdf Vítězslav Švejdar: Logika neúplnost, složitost a nutnost. https://www1.cuni.cz/~svejdar/book/LogikaSve2002.pdf V rámci matematiky ji studuje [[matematická logika]]. [30] => Jazyk formální logiky je umělý formální, pro který platí kategorický požadavek exaktní (tj. s nulovou vnitřní [[vágnost]]í) [[interpretace]] všech jeho jazykových konstruktů. Umělými formálními jazyky jsou jazyky všech typů formálních logik, matematiky a programovací jazyky. Nelze tedy např. v jakékoli formální logice použít přirozený jazyk, neboť ten má inherentně vágní, a tak i subjektivní a emocionální interpretaci (říkáme jí [[konotace]]) všech svých jazykových konstruktů. Je to překročení hranic exaktního světa porušením podmínky exaktní interpretace. [31] => [32] => == Neformální logika == [33] => Logika v pojetí filosofie s podporou psychologie, tzv. neformální neboli filozofická logika, má s formální logikou společné jen historické kořeny. [34] => Není to exaktní věda; vypovídá přirozeným jazykem o entitách, aniž by je vymezovala. Jejím centrálním motivem je lidské usuzování (nikoli myšlení jako takové), jeho principy a správnost. [35] => [36] => === Podivnosti neformální logiky === [37] => # Neformální logika potřebuje zajistit (ostrou) rozhodnutelnost výroků, určit výroky pravdivé a nepravdivé. Užívá však neformální (přirozený) [[Jazyk (lingvistika)|jazyk]], jehož jazykové konstrukty (slova, věty) mají neodstranitelnou vnitřní vágnost, tedy mají vždy vágní, a tak i subjektivní, a emocionální význam, měnící se v čase (viz [[konotace]]). Řada vědců zabývajících se v minulosti logikou a logickou výstavbou jazyka (Rudolf Carnap, Gottlob Frege, Bertrand Russell, Ludwig Wittgenstein…), hledala logickou výstavbu přirozeného jazyka, která by měla tu vlastnost, že umožní rozhodnutelnost. Tuto vlastnost nazýváme nulovou vnitřní [[vágnost]]í, kdy jazykové konstrukty mají exaktní interpretaci. Netušili, že to není možné, chtěli dosáhnout něčeho, co lze jen v exaktním světě (kde lze rozhodovat: pravda, nepravda) a nelze při použití inherentně vágního přirozeného jazyka, jakkoliv „logicky“ upraveného.TARSKI, Alfred: The Semantic Conception of Truth: and the Foundations of Semantics. Philosophy and Phenomenological Research. March 1944, vol. 4, no. 3, s. 341–376. Český překlad: TARSKI, Alfred: Sémantická koncepce pravdy a základy sémantiky. In Logika 20. století: Mezi filosofií a matematikou: výbor textů k moderní logice. Praha: Filosofia, 2006. s. 135–176, Jan Štěpánek: Tarského definice pojmu Pravdy a její kritika: https://is.muni.cz/th/dxlee/Bakalarska_prace_-_Jan_Stepanek.pdf Z dnešního (r. 2022) hlediska se to zdá úsměvné, avšak ti vědci svému snažení věnovali roky usilovné intelektuální práce, a naštěstí vytvořili cenné vedlejší produkty, podobně jako alchymisté, hledající transmutaci běžných prvků na zlato. Žádný konstrukt přirozeného jazyka nemůže být součástí dvou hodnotové logiky, jelikož problém rozhodnutelnosti (pravdivý, nepravdivý) v neodstranitelné mlze vágnosti významů přirozeného jazyka nelze nastolit, tím méně vyřešit. . [38] => # Utajený skok do exaktního světa představuje definice výroku. [[Výrok]]em se rozumí taková oznamovací věta, o níž má smysl tvrdit, že je pravdivá (platí), anebo nepravdivá (neplatí) - nastává právě jedna z těchto možností. Nesmyslnost vysvětluje předchozí odstavec. [39] => # Jiný přeskok od přirozeného jazyka do exaktního světa zvolili vědečtí násilníci. Říká se mu formalizace. Formalizace je založena na chybné hypotéze, kdy inherentně vágní výrok je vydáván za exaktní výrok. Při aktu formalizace se inherentně vágní (vnitřní vágnost) výroky přirozeného jazyka vtěsnají do umělého formálního jazyka se zakázanou vnitřní vágností. V tomto kroku se jaksi „pomine“ (na chvilku se zhasne, a podfuk je na světě) inherentní vágnost konstruktů přirozeného jazyka, jako by bylo možné dodatečně zkvalitnit [[informace|informaci]], vypudit z ní vnitřní vágnost a informaci vydávat za exaktní. Od dob Newtona víme, že získat exaktní informaci lze jen a jen použitím diskrétního filtru poznání, namísto vágnosti viz [[věda]], tedy s požadavkem exaktnosti informace začít u poznání, nikoli u jazyka, ten je až sekundární instancí, a je podřízen poznání viz věda, informace. [40] => [41] => Tyto podivnosti neformální logiky, v podstatě však nesmysly, přešly i do základů oboru [[umělá inteligence|umělé inteligence]] (např. v expertních systémech), a to nejen při použití logiky, ale i dalších nástrojů (např. [[sémantická síť|sémantických sítí]]) pro [[reprezentace znalostí|reprezentaci]] a odvozování znalostí formulovaných v přirozeném jazyce. [42] => [43] => == Dějiny logiky == [44] => Za zakladatele logiky je považován [[Aristotelés|Aristoteles]] (384–322 př. n. l.). Založil takzvanou [[sylogismus|sylogistickou logiku]]. Princip sylogismu se nejlépe vysvětlí na příkladu: [45] => * [[Premisa]] 1: Každý člověk je smrtelný. [46] => * Premisa 2: Sokrates je člověk. [47] => * Závěr: Sokrates je smrtelný. [48] => [49] => Aristoteles dále zkoumal modality (možnosti), čímž dal základ [[modální logika|modální logice]]. [50] => Díla o logice: Organon (organon-nástroj, logika je nástroj vědy) Aristoteles se věnuje obecným termínům. Zabývá se jednoduchými univerzálními výroky (člověk je smrtelný) [51] => [52] => Stoicko-megarská škola: složité výroky (jestliže prší, pak je mokro) [53] => [54] => Na [[středověk]]ých [[Univerzita|univerzitách]] se logika vyučovala v rámci [[Trivium|trivia]] na [[Artistická fakulta|artistických fakultách]] (tehdy se označovala též jako [[dialektika]]). [55] => [56] => Středověká [[scholastika]] vychází ze sylogismu. Poprvé zavádí prvky [[temporální logika|temporální logiky]], tedy logiky času. Významným představitelem scholastické školy byl [[William Occam]] (1290–1349). Usiloval o oddělení [[filosofie]] od [[teologie]]. [57] => [58] => Novověká logika trpí na okraji zájmu ve stínu filosofie, za jejího zakladatele lze stále považovat Aristotela. Více přihlíží ke zkušenostem z okolního světa. Významní představitelé jsou [[Gottfried Wilhelm Leibniz]] (1646–1716), [[Bernard Bolzano]] (1781–1848), [[George Boole]] (1815–1864), [[Gottlob Frege]] (1848–1925), [[Georg Cantor]] (1845–1912) a [[Bertrand Russell]] (1872–1970). [59] => [60] => Bernard Bolzano ve svém díle ''[[Vědosloví]]'' (''Wissenschaftslehre'', 1837) přináší koncept ''věty o sobě'' – toho, co mají společné věta napsaná (křivka-stopa inkoustu na papíře), věta vyslovená (kmitání akustického prostředí) a věta myšlená (nervový vzruch). Věta o sobě je tedy abstraktní vzhledem ke svým konkrétním realizacím. [61] => [62] => Gottlob Frege napsal roku 1892 zřejmě první text moderní sémantiky, nazvaný ''[[O smyslu a významu]]'' (''Über Sinn und Bedeutung''). Podle Fregeho má každé slovo (věta) svůj smysl i význam (teorie A; nejznámější); smysl je „způsob danosti“. Výraz buďto označuje přímo svůj význam nebo označuje význam skrze svůj smysl (tzv. teorie B). Modifikací teorie B je, že „slova v nepřímé řeči mají nepřímý význam. Tím odlišujeme obvyklý význam slova od jeho významu nepřímého a jeho obvyklý smysl od jeho smyslu nepřímého“. [63] => [64] => === Významní logikové === [65] => * [[Aristotelés|Aristoteles]] [66] => * [[William Ockham]] [67] => * [[Gottfried Wilhelm Leibniz]] [68] => * [[Bernard Bolzano]] [69] => * [[George Boole]] [70] => * [[Charles Sanders Peirce]] [71] => * [[Georg Cantor]] [72] => * [[Gottlob Frege]] [73] => * [[Giuseppe Peano]] [74] => * [[David Hilbert]] [75] => * [[Bertrand Russell]] [76] => * [[Henry Sheffer]] [77] => * [[Emil Post]] [78] => * [[Arend Heyting]] [79] => * [[Alfred Tarski]] [80] => * [[Alonzo Church]] [81] => * [[Kurt Gödel]] [82] => * [[J. Barkley Rosser]] [83] => * [[Stephen Kleene]] [84] => * [[Alan Turing]] [85] => * [[Ludwig von Mises]] [86] => [87] => == Reference == [88] => [89] => [90] => == Související články == [91] => * [[Aristotelská logika]] [92] => * [[Středověká logika]] [93] => * [[Matematická logika]] [94] => * [[Výroková logika]] [95] => * [[Predikátová logika]] [96] => * [[Fuzzy logika]] [97] => * [[Volná logika]] [98] => * [[Intuicionistická logika]] [99] => * [[Logická olympiáda]] [100] => * [[Transparentní intenzionální logika]] [101] => [102] => == Externí odkazy == [103] => * {{Commonscat|Logic}} [104] => * {{Wikislovník|heslo=logika}} [105] => * {{Otto|heslo=Logika}} [106] => * {{Wikicitáty|téma=logika}} [107] => * [http://home.zcu.cz/~kaisert/tm/lam.pdf Úvod do matematické logiky, Doc. RNDr. Tomáš Kaiser, Ph.D.] [108] => [109] => {{Pahýl}} [110] => {{Autoritní data}} [111] => {{Portály|Matematika}} [112] => [113] => [[Kategorie:Logika| ]] [114] => [[Kategorie:Informatika]] [115] => [[Kategorie:Sedm svobodných umění]] [116] => [[Kategorie:Formální vědy]] [] => )
good wiki

Logika

Logika má více významů - v češtině se běžně používá ve smyslu myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům. Logika je také formální věda, zkoumající právě onen způsob vyvozování závěrů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'konotace','věda','Gottlob Frege','Gottfried Wilhelm Leibniz','George Boole','Georg Cantor','vágnost','filosofie','Aristotelés','Bernard Bolzano','Bertrand Russell','matematická logika'

Aristotelés

Konotace

Vágnost

Věda