Array ( [0] => 15482195 [id] => 15482195 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Louny [uri] => Louny [3] => Dny evropského dědictví 2013 - prohlídka lounské vodárny 10.JPG [img] => Dny evropského dědictví 2013 - prohlídka lounské vodárny 10.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Louny [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] [4] => | NUTS3 = CZ042 [5] => | okres = Louny [6] => | obec s rozšířenou působností = Louny [7] => | pověřená obec = Louny [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | PSČ = 440 01 [10] => | počet částí obce = 3 [11] => | počet katastrálních území = 3 [12] => | počet ZSJ = 23 [13] => | adresa = Mírové náměstí 35
440 23 Louny [14] => | web = http://www.mulouny.cz [15] => | e-mail = podatelna@mulouny.cz [16] => | starosta = Mgr.et Bc.Milan Rychtařík ([[ANO 2011|ANO]]) [17] => | starosta aktuální k = 2024 [18] => | mapa = Louny LN CZ.png [19] => | logo = LOGO-Louny.jpg [20] => }} [21] => '''Louny''' ({{Vjazyce2|de|''Laun''}}) jsou [[město]] v [[Okres Louny|okrese Louny]] v severozápadních [[Čechy|Čechách]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]], přibližně 50 km od [[Praha|Prahy]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel a jedná se tak o druhou největší obec okresu po [[Žatec|Žatci]], avšak s městem sousedící obce ([[Dobroměřice]], [[Lenešice]], [[Černčice (okres Louny)|Černčice]], [[Obora (okres Louny)|Obora]] a [[Vršovice (okres Louny)|Vršovice]]) tvoří dohromady zhruba 23 tisíc obyvatel a zároveň největší [[Aglomerace|aglomeraci]] [[Okres Louny|okresu Louny]]. [22] => [23] => == Název == [24] => Původ názvu Louny, dříve Lúně (singulár, ž.) nebo Lúny, se často dává do souvislosti s Lunou = [[Měsíc]]em, případně s vlastním jménem Lún. Jako pravděpodobný se jeví také původ ve staročeském slově lúňa – lúna (ke slovesu lunúti) s významem proudy, slapy, čemuž odpovídá umístění původní vsi u brodu na řece. [25] => [26] => == Historie == [27] => [[Soubor:Laun (Merian).jpg|náhled|vlevo|upright=1.2|Louny zachycené v díle ''Topographia Bohemiae, Moraviae Et Silesiae'', rytina [[Matthäus Merian|Matthäuse Meriana]], 1650]] [28] => [29] => První zmínky o osadě Luna při brodu přes řeku Ohři pochází ze 12. století. V šedesátých letech 13. století dal [[Přemysl Otakar II.]] v její blízkosti postavit [[královské město]]. Město kolonizovali osadníci ze [[Sasko|Saska]]. Ti se usadili na náměstí a české obyvatelstvo v okolních ulicích. Památkou na to je Česká ulice (platea bohemica) obtáčející náměstí na jihu, doložená v městských knihách ve 14. století. V pozdější době leželo na jazykové hranici, ale bylo převážně české. V první fázi husitství se rozšířila pověst, že Louny patří mezi pět vyvolených měst (spolu s Plzní, Klatovy, Žatcem a Slaným), které v nastávajícím konci světa uniknou zkáze. Za [[Husitské války|husitských válek]] se Louny spojily se [[Žatec|Žatcem]] a [[Slaný]]m a přidaly se na stranu [[Husitství|husitů]]. V té době byly zničeny [[klášter]]y [[Klášter dominikánů (Louny)|dominikánů]] a [[Klášter magdalenitek (Louny)|magdalenitek]], stojící ve městě. Po požáru 25. března 1517 byla velká část města přestavěna. [[Třicetiletá válka]] znamenala pro město katastrofu. Bylo několikrát po sobě vydrancováno saskými a švédskými vojsky. V průběhu 19. století došlo k rozsáhlým demolicím v historické části, při kterých zmizela původní [[radnice]], Pražská [[brána]] spolu s téměř polovinou městského opevnění a [[Renesance|renesanční]] domy. [30] => [31] => === Židovská komunita === [32] => Nejstarší židovské osídlení v Lounech se datuje od poloviny 14. století, přičemž v 15. století vznikla ve městě židovská náboženská obec. Židé tehdy žili v západní části ulice Česká a později i v Jakoubkově ulici. V průběhu 16. století (1508 a 1541–1542) a v 17. století (1642) byli židé z Loun vyhnáni. K výraznějšímu rozvoji židovského osídlení pak došlo až v 19. století. V roce 1880 zde žilo 369 židů, o deset let později již židé s 567 osobami tvořili 9 % obyvatel města. Poté již počet židovských obyvatel klesal a například v roce 1930 žilo ve městě jen 205 židů. [33] => [34] => K modlitebním účelům používali lounští židé modlitebnu v domě v České ulici čp. 3. Ta však později přestala být vyhovující, a tak byla v roce 1871 postavena [[Synagoga v Lounech|synagoga]] v pseudomaurském slohu s [[novorománský sloh|novorománskými]] prvky. Bohoslužby se v ní konaly do druhé světové války. Během války byla odkoupena městem, které v ní zřídilo muzeum. To v synagoze sídlilo do roku 1954 a od roku 1967 je synagoga depozitářem Státního okresního archivu Louny. Židovské hřbitovy existovaly v Lounech postupně tři. Nejstarší existoval v lokalitě pod [[Mělce|Mělci]] od roku 1680. Pohřbívalo se na něm do roku 1866 a zanikl patrně počátkem 20. století. Druhý se nacházel pod [[Malý vrch (České středohoří)|Malým vrchem]] u [[Vršovice (okres Louny)|Vršovic]] a byl používán od první poloviny 19. století. Zrušen byl v roce 1930. Třetí a zároveň současný židovský hřbitov je součástí městského hřbitova při Rakovnické ulici a byl založen roku 1874. Čítá na 250 náhrobků a jeho součástí je rekonstruovaná obřadní síň. Na hřbitově se stále pohřbívá. [35] => [36] => == Přírodní poměry == [37] => Louny, označované jako „jižní brána Českého středohoří“ nebo „Perla na řece Ohři“, leží v [[Dolnooharská tabule|Dolnooharské tabuli]] na řece [[Ohře|Ohři]]. Nachází se v teplém a suchém regionu s průměrnou roční teplotou 8–9 °C, ve [[Srážkový stín|srážkovém stínu]] Krušných hor. Průměrný roční úhrn srážek nepřesahuje 500 milimetrů. [38] => [39] => Na severu město sousedí s [[Chráněná krajinná oblast České středohoří|CHKO České středohoří]]. Zajímavým místem pro rogalisty a [[Paragliding|paraglidisty]] je kopec [[Raná (České středohoří)|Raná]]. Na jihu Lounska začíná [[přírodní park Džbán]]. [40] => [41] => == Obyvatelstvo == [42] => Podle sčítání 1921 zde žilo v 994 domech 11 706 obyvatel, z nichž bylo 6 155 žen. 11 556 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 65 k německé a dvanáct k židovské. Žilo zde 2 264 římských katolíků, 238 evangelíků, 6 464 příslušníků Církve československé husitské a 253 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 383 domech 11 896 obyvatel. 11 644 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 174 k německé. Žilo zde 2 866 římských katolíků, 329 evangelíků, 6 453 příslušníků Církve československé husitské a 205 židů. [43] => [44] => {| class="wikitable" style="width:auto; text-align:right;" [45] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů mezi lety 1869 a 2011 [46] => |- [47] => ! colspan="16" align="center" | Město Louny [48] => |- style="white-space:nowrap" [49] => !!! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [50] => |- style="white-space:nowrap" [51] => ! align="left" | Obyvatelé [52] => | 4 260 || 5 938 || 6 814 || 10 698 || 12 034 || 12 266 || 12 413 || 12 356 || 12 537 || 13 452 || 17 543 || 20 812 || 19 639 || 18 121 || 17 563 [53] => |- style="white-space:nowrap" [54] => ! colspan="16" align="center" style="background: white" | Místní část Louny [55] => |- style="white-space:nowrap" [56] => ! align="left" | Obyvatelé [57] => | 3 843 || 5 561 || 6 346 || 10 212 || 11 484 || 11 706 || 11 896 || 11 956 || 12 209 || 13 142 || 17 296 || 20 636 || 19 453 || 17 898 || 17 318 [58] => |- style="white-space:nowrap" [59] => ! align="left" | Domy [60] => | 396 || 435 || 489 || 708 || 828 || 994 || 1 383 || 1 776 || 1 777 || 1 845 || 1 769 || 1 987 || 2 012 || 2 201 || 2 281 [61] => |} [62] => [63] => [64] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 565971 Louny, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Louny roku 2011 [65] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 565971 Louny, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Louny roku 2011 [66] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 565971 Louny, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Louny roku 2011 [67] => [68] => [69] => == Městská správa == [70] => === Členění města === [71] => [[Soubor:LO Louny.png|náhled|upright|Katastrální území Loun]] [72] => [73] => Louny se skládají ze tří [[Část obce|částí]], které jsou shodné s [[Katastrální území|katastrálními územími]]. Část Brloh s městem územně přímo nesousedí, tuto [[exkláva|exklávu]] od zbytku města oddělují katastry obcí [[Cítoliby]] a [[Chlumčany (okres Louny)|Chlumčany]]): [74] => * Louny [75] => * [[Nečichy]] [76] => * [[Brloh (Louny)|Brloh]] [77] => [78] => Městys Cítoliby a také obce [[Černčice (okres Louny)|Černčice]], [[Dobroměřice]], [[Chraberce]], [[Líšťany (okres Louny)|Líšťany]], [[Obora (okres Louny)|Obora]], [[Raná (okres Louny)|Raná]], [[Veltěže]] a [[Vršovice (okres Louny)|Vršovice]] byly dříve součástí města.''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. {{ISBN|80-250-1311-1}}. S. 74, 80, 99, 192, 287, 367, 444, 563 a 585. [79] => [80] => === Správní území === [81] => {{Viz též|Okres Louny|Správní obvod obce s rozšířenou působností Louny}} [82] => [83] => Louny jsou [[Okresní město|okresním městem]], mají také statut [[Obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]] a [[Obec s pověřeným obecním úřadem|obce s pověřeným obecním úřadem]]. [[Okres Louny]] se skládá ze sedmdesáti obcí, [[Správní obvod obce s rozšířenou působností Louny|správní obvod obce s rozšířenou působností]] ze 41 obcí. [84] => [85] => Ve městě také stále sídlí [[Okresní soud v Lounech|okresní soud]] a okresní státní zastupitelství a další instituce s okresní působností, např. Okresní správa sociálního zabezpečení. [86] => [87] => === Symboly města === [88] => Město má vyhláškou stanovený [[Znak města Loun|městský znak]], městský prapor a městskou pečeť. [89] => [90] => Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] dne 15. prosince 1998. [91] => [92] => == Hospodářství == [93] => Louny a okolí byly vždy spíše zemědělský region. Jsou známy [[Chmelařství|produkcí vysoce kvalitního chmele]]. Chmel rostl v regionu patrně odnepaměti, jeho pěstování ale ještě v devadesátých letech 18. století nepřesáhlo potřeby nejbližšího okolí. Později ale stoupla po chmelu poptávka v zahraničí a s tím se rychle zvýšila výměra chmelnic. V [[České středohoří|Českém středohoří]] se pěstuje [[ovoce]]. Průmysl byl vždy spíše zpracovatelský, např. [[Pivovar Louny]] (stojící ovšem těsně za hranicí města, v katastru Černčic; nyní již zrušený). V první polovině 19. století byly však ve městě založeny [[Heavy Machinery Services|železniční opravny]], [[Depo kolejových vozidel Louny|depo kolejových vozidel]] (v roce 2004 zrušeno), později Elektroporcelán Louny, Praga Louny. V současné době vyrábí v průmyslové zóně jihovýchodně od města několik [[Japonsko|japonských]], převážně [[strojírenství|strojírenských]] firem (AISAN, Ishimitsu, TiCz, ad.). [94] => [95] => == Doprava == [96] => Ve městě fungují [[Městská autobusová doprava v Lounech|tři linky MHD]]. Město má přímé železniční spojení s [[Kralupy nad Vltavou]] ([[Železniční trať Kralupy nad Vltavou – Louny|trať 110]]), [[Lovosice]]mi a [[Postoloprty]] ([[Železniční trať Lovosice–Postoloprty|trať 114]]) a s [[Most (město)|Mostem]] a [[Rakovník]]em ([[Železniční trať Most–Rakovník|trať 126]]). Uzlovým nádražím ve městě je železniční stanice [[Louny (nádraží)|Louny]]. V současnosti se přestavuje [[silnice I/7]] na [[Dálnice D7|dálnici D7]] z [[Praha|Prahy]] do [[Chomutov|Chomutova]], po této silnici je vedena část [[Obchvat Loun|obchvatu města]], který byl vybudován v letech [[1996]] až [[2001]] jako součást této přestavby a jedná se o pravou polovinu [[Příčný profil|příčného profilu]] budoucí dálnice, dokončení se plánuje na rok 2023. Dále je město s okolím spojeno také [[Silnice první třídy|silnicí první třídy]] [[Silnice I/28|I/28]], [[Silnice druhé třídy|silnicemi druhé třídy]] [[Silnice II/225|II/225]], [[Silnice II/229|II/229]], [[Silnice II/246|II/246]] (stará silnice I/7) a [[Silnice třetí třídy|silnicemi třetí třídy]] III/25013, III/2462, III/2469 a také krátkou III/2463 [97] => [98] => Na jižním okraji města začíná [[naučná stezka Louny–Zeměchy]]. [99] => [100] => == Společnost == [101] => [102] => === Kultura === [103] => V Masarykových sadech je provozováno [[Výstaviště Louny|městské výstaviště]], kde probíhají výstavy jako Člověk v přírodě, Dům a zahrada, Autosalon apod. Od roku 2004 probíhají ve městě městské slavnosti [[Letní lounské vábení]], víkendová akce s kulturním a sportovním programem. Ve městě je pořádáno celoročně mnoho koncertů. Působí zde několik galerií a muzeí: [[Galerie Benedikta Rejta]], Galerie města Loun, Okresní muzeum v Lounech a Muzeum araukaritů. Funguje zde také Vrchlického divadlo. Ve městě jsou tři minipivovary: Domov, ZLoun a [[Pivovar Zichovec|Zichovec]]. [104] => [105] => === Školství === [106] => Ve městě se nachází pět základních škol (v osmdesátých letech byly školy pojmenovány čísly 1.–8., ale ze 2. základní školy se stala škola zvláštní a do číslování se počítaly také školy vesnické), zvláštní škola, obchodní akademie, střední odborná škola a gymnázium. [107] => [108] => === Sport === [109] => Ve městě působí fotbalový tým [[FK Louny]], který vznikl v roce 2000 spojením klubů Meteor Louny a SK Čechie Louny, a hokejový tým [[HC Slovan Louny]]. V házené působí ve vyšších soutěžích tým [[TJ Lokomotiva Louny]]. Ve městě jsou tenisové kurty a město na nich odchovalo tenistky [[Karolína Plíšková|Karolínu]] a [[Kristýna Plíšková|Kristýnu Plíškové]]. Je zde baseballové hřiště a klub, jízdárna, sportovní hala, plavecká hala, městské koupaliště, [[Velodrom Louny|velodrom]], 2 fotbalová hřiště, hokejové hřiště, atd. Na místní veslařský klub měli vazby dva pozdější olympijští vítězové, [[Václav Kozák]] a [[Josef Holeček (kanoista)|Josef Holeček]]. Ve městě se konají závody hendikepovaných cyklistů [[European Handbike Circuit]]. [110] => [111] => == Pamětihodnosti == [112] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Lounech}} [113] => [[Soubor:Louny,chram-sv-mikulase.jpg|náhled|upright|Kostel svatého Mikuláše]] [114] => [[Soubor:Louny-JüdischerFriedhof-01.jpg|náhled|Eklektická obřadní síň u [[Židovský hřbitov v Lounech|židovského hřbitova]]]] [115] => [[Soubor:Louny pramen Luna.JPG|náhled|Minerální pramen Luna]] [116] => [117] => Louny mají zajímavé historické centrum, ze dvou třetin obehnané [[hradba]]mi. Za zmínku stojí [[Kostel svatého Mikuláše (Louny)|chrám sv. Mikuláše]] z 15. století, postavený hutí [[Benedikt Rejt|Benedikta Rejta]], Žatecká [[brána]], [[středověk]]é domy Daliborka (okresní [[archiv]]) a Sokolů z Mor ([[muzeum]]). V centru lze nalézt také galerii, [[Vrchlického divadlo v Lounech|Vrchlického divadlo]], kino Svět, [[Městská knihovna Louny|knihovnu]], stálé [[loutkové divadlo]], bývalou [[Judaismus|židovskou]] [[Synagoga (Louny)|synagogu]] a mnoho domů z přelomu 19. a 20. století. Významnou připomínkou barokního stavitelství je Barokní špitál z roku 1698. [118] => [119] => Ve městě a v jeho blízkosti je také mnoho památníků a pomníků, například [[Památník padlým partyzánům výsadku Jana Koziny|památník padlých parašutistů na Mělcích]]. [120] => [121] => ; Kostel svatého Mikuláše : [[Kostel svatého Mikuláše (Louny)|Kostel svatého Mikuláše]] je jedním z vrcholných děl české pozdní [[Gotická architektura v Česku|gotiky]].Byl postaven po požáru 25. března 1517 na místě původního kostela hutí královského architekta [[Benedikt Rejt|Benedikta Rejta]]. Dílo s 60 m vysokou věží bylo dokončeno roku 1538. Chrám je trojlodní, s krouženou klenbou a jehlancovou střechou. Vyřezávaný oltář vyrobil v letech 1701–1706 umělecký truhlář Marek Nonnenmacher, sochami ho vyzdobili [[Jeroným Kohl]] se svým žákem [[František Preiss|Františkem Preissem]]. Na konci 19. století byl kostel opraven pod vedením [[Josef Mocker|Josefa Mockera]] a [[Kamil Hilbert|Kamila Hilberta]]. V současné době je zpřístupněn ochoz věže. [122] => ; Kostel svatého Petra : [[Kostel svatého Petra (Louny)|Kostel svatého Petra]] stojí na bývalém Žateckém předměstí vedle 7. ZŠ Prokopa Holého. Před založením [[královské město|královského města]] Loun byl ve 12. nebo 13. století centrem vesnice Lúna. Zdivo jeho západního průčelí je [[románská architektura|románské]], tudíž je nejstarší stavbou v Lounech. [[Loď (architektura)|Loď]] a [[Kněžiště|presbytář]] byly postaveny v letech 1456–1463. V sedmdesátých letech 19. století ho upravil [[Josef Mocker]]. V roce 2006 prošel rozsáhlou opravou. V současné době nad ním má patronát místní Základní umělecká škola a pořádá v něm koncerty. [123] => ; Kostel Čtrnácti svatých pomocníků : [[Kostel Čtrnácti svatých pomocníků (Louny)|Kostel Čtrnácti svatých pomocníků]] byl postaven podle návrhu lounského architekta Ludvíka Naymayera, na kterém se podílel i [[Pavel Ignác Bayer]]. Záměrem stavby bylo odvrácení blížící se [[epidemie]] [[mor]]u, k realizaci stavby však došlo až po jejím odeznění v roce 1718. V první polovině 18. století existovala při kostele poustevna, zrušená spolu s ním při náboženských reformách [[Josef II.|Josefa II.]] Tehdy bylo odvezeno i jeho původní vybavení. V interiéru se dochovaly [[nástěnná malba|nástěnné malby]] lounského malíře Antonína Smichea. Roku 2010 byl kostel opraven a znovu vysvěcen. [124] => ; Žatecká brána : [[Žatecká brána (Louny)|Žatecká brána]] je jediná zachovalá městská brána. Pochází z roku 1500. Dochovaly se ještě dvě dělové bašty a velká část vnějšího opevnění, které vznikalo ve druhé polovině 15. století. Na severní straně (ulice Pod Šancemi) zachovaná hranolová věž a náznak kruhových bašt. [125] => ; Dům rytířů Sokolů z Mor : [[Dům rytířů Sokolů z Mor|Dům čp. 43]] se středověkým jádrem v Pivovarské ulici [126] => ; Loutkové divadlo Louny : [[Loutkové divadlo Louny|Lounské loutkové divadlo]] je nejstarší stálé (kamenné) loutkové divadlo v České republice a pravděpodobně i v Evropě, které je stále funkční. [127] => ; Kotěrova dělnická kolonie : Skládá se z rodinných domků pro zaměstnance železničních opraven. Projektoval roku 1909 [[Jan Kotěra]]. Kolonie tvoří zajímavý stavební komplex, který nebyl v důsledku války dokončen. Jeho součástí měl být i kostel, škola a sociální služby. [128] => ; Galerie Benedikta Rejta : Galerie Benedikta Rejta se nachází v objektu městského pivovaru po rekonstrukci, kterou provedl roku 1998 architekt [[Emil Přikryl]]. [129] => ; Synagoga v Lounech : [[Synagoga v Lounech|Lounská synagoga]] stojí v Hilbertově ulici čp. 70, cca 200 m východně od Mírového náměstí. Byla postavena v roce 1871 v pseudomaurském slohu s novorománskými prvky. V průběhu druhé světové války bylo v synagoze zřízeno muzeum a od roku 1967 slouží jako depozitář Státního okresního archivu. [[Židovský hřbitov v Lounech|Současný židovský hřbitov]] je v pořadí třetím lounským židovským hřbitovem. Založen byl v roce 1874 a čítá na 250 náhrobků. U vstupu na hřbitov se nachází rekonstruovaná obřadní síň v červenobílé barvě s maurskými slohovými prvky. Židovský hřbitov přímo sousedí s městským hřbitovem v Rakovnické ulici. [130] => ; Lounské muzeum : Lounské muzeum sídlí v [[gotická architektura|gotickém]] domě Sokolů z Mor poblíž Mírového náměstí. Stálá [[Výstava|expozice]] se zabývá dějinami [[husitství]] v severozápadních Čechách. V ostatních prostorách se konají krátkodobé výstavy. [131] => ; Funkcionalistický kostel : Kostel [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Lounech|FS]] [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]], postaven roku 1932 podle projektu lounského architekta Pavla Bareše. Je velmi hodnotnou ukázkou [[funkcionalismus|funkcionalistické]] církevní architektury čtyřicátých let 20. století. K základnímu objektu kostela přistavěli v roce 1936 byt [[farář]]e a dobová zpráva uvádí, že i tak není projekt zcela realizován. Základní skeletová železobetonová konstrukce odlehčuje nosnost zdiva a projektant posunutím řady oken ke korunní římse dosáhl zlepšení osvětlení vnitřních prostor. [132] => ; Minerální pramen Luna : Vývěr minerálního pramenu Luna se nachází v parku mezi Vladimirskou a Cítolibskou ulicí. Dále je vyveden v Domově důchodců a v zahradě u nemocnice. Voda vyvěrá z 1233 metrů hlubokého vrtu z let 1962–1963. Vrt pronikl [[Křída|křídovými]] a [[Paleozoikum|prvohorními]] sedimenty a [[porfyr]]ovými [[tufit]]y. V hloubce od 905,4 do 1233 metrů se vyskytuje hrubozrnná, hydrotermálně přeměněná [[žula]] s polohami kontaktních [[Rohovec|rohovců]], která je okrajem rozsáhlého žulového masivu tzv. tiské žuly známé z oblasti [[Blatno (okres Louny)|Blatna]], [[Petrohrad (okres Louny)|Petrohradu]] nebo [[Oráčov]]a. Zdrojem minerální vody jsou právě polohy žuly v hloubkách přibližně od 1098 do 1192 metrů. Vydatnost pramene v letech 1966–1967 oproti stavu po otevření vrtu poklesla z 1,2 na 0,32 l·s−1 a zároveň se zvýšila teplota na 40–42 °C a obsah [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] na 1700–1800 mg·l−1. Voda se s dobrými výsledky používala při léčení zánětů dýchacích cest, [[Trávicí soustava|trávicího ústrojí]], [[Močové cesty|močových cest]] a [[žlučník]]u. Osvědčila se i při podávání částečných koupelí a obkladů při léčení [[ekzém]]ů a [[Bércový vřed|bércových vředů]]. Celková mineralizace byla při analýze z roku 1966 17,65 g·l−1. Kromě oxidu uhličitého tehdy voda obsahovala 4555 mg·l−1 [[sodík]]u a 703 mg·l−1 [[Chloridy|chloridových]] [[anion]]tů. [133] => [134] => == Osobnosti == [135] => * [[Albína Aloyová]] (1897–???), první žena v Československu se strojírenským vzděláním z [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]] [136] => * [[Josef Aul]] (1894–1956), lékař a autor cestopisů z oblasti Střední Asie [137] => * [[Miroslav Bambušek]] (* 1975), herec a režisér [138] => * [[Tomáš Bambušek]] (* 1972), herec a scénograf [139] => * [[Bohumil Bareš]] (1906–1965), architekt [140] => * [[Pavel Bareš]] (1904–1984), architekt [141] => * [[Václav Běhounek]] (1902–1980), redaktor, archivář, knihovník, rusista, překladatel z ruštiny, literární kritik [142] => * [[Erika Bezdíčková]] (1931–2020), oběť holokaustu, rozhlasová redaktorka, v Lounech působící na přelomu 50. a 60. let [143] => * [[Konstantin Biebl]] (1898–1951), básník [144] => * [[Marie Bieblová]] (1909–1997), manželka Konstantina Biebla, básnířka, autorka knih pro děti, překladatelka z francouzštiny a ruštiny [145] => * [[Michal Bohin]] (1895–1956), oběť holokaustu, odbojář vězněný v Mauthausenu a lékař, který pomáhal likvidovat epidemii skvrnitého tyfu v nacistickém cikánském táboře v Letech u Písku [146] => * [[Arthur Breisky]] (1885–1910), spisovatel [147] => * [[Miloslav Brůžek|Miroslav Brůžek]] (1923–1991), komunistický politik a kulturolog [148] => * [[Vladimír Budinský|Vladimír Budínský]] (* 1959), politik [149] => * [[Ivana Buková]] (1968–2012), herečka a zpěvačka [150] => * [[Vítek Čapek]] (1954–1988), výtvarník, kritik a historik [151] => * [[Jan Čarek]] (1898–1966), spisovatel (převážně literatury pro děti) a novinář [152] => * [[František Dědič (voják)|František Dědič]] (1890–1941), československý voják, člen ústředního velení Obrany národa. [153] => * [[Juraj Dovala]] (* 1974), duchovní husitské církve (biskup), spisovatel [154] => * [[Emanuel Johann Faulhaber]] (1772–1835), [[Regenschori|ředitel kůru]], skladatel, výrobce dřevěných dechových nástrojů a klavírů [155] => * [[Richard Feder]] (1875–1970), rabín, teolog, spisovatel, učitel [156] => * [[Jiřina Fikejzová]] (1927–2020), textařka populární hudby [157] => * [[Jan Frank Fischer]] (1921–2006), hudební skladatel [158] => * [[Josef Fischer (filozof)|Josef Fischer]] (1891–1945), filozof, historik, překladatel, hrdina románu Karla Konráda Pavel a Hedvika [159] => * [[Karel Flek]] (1908–1970), violoncellista, tympanista a skladatel [160] => * [[Josef Fousek (1875)|Josef Fousek]] (1875–1942), bývalý starosta, popravený nacisty [161] => * [[Vojtěch Gottschall]] (1907–1978), poslední lounský rabín [162] => * [[Jan Grunt]] (* 1984), skladatel a saxofonista [163] => * [[Jaroslav Hajn]] (1919–2003), komunistický politik [164] => * [[Lukáš Hejlík]] (* 1980), herec [165] => * [[Václav Helšus]] (* 1947), herec [166] => * [[Jiří Heřt]] (1928–2014), profesor anatomie, [[Rytíř českého lékařského stavu]], v pořadí druhý předseda [[Český klub skeptiků Sisyfos|českého klubu skeptiků Sisyfos]] [167] => * [[Jaroslav Hilbert]] (1871–1936), dramatik a publicista [168] => * [[Kamil Hilbert]] (1869–1933), architekt [169] => * [[Josef Hlaváček]] (1934–2008), estetik a kunsthistorik [170] => * [[Václav Hlavatý]] (1894–1969), matematik [171] => * [[Emil Holárek]] (1867–1919), malíř, kreslíř [172] => * [[Josef Houda]] (1932–2015), pedagog, botanik a mykolog, znalec přírody Lounska s rozsáhlou publikační činností [173] => * [[František Chaun]] (1921–1981), hudební skladatel, klavírista, zpěvák, malíř a herec [174] => * Jaroslav Janík (1901–1974), knihovník a kulturní činitel [175] => * [[Otakar Jaroš]] (1912–1943), československý důstojník, účastník zahraničního odboje, in memoriam kapitán a jako první cizinec [[Hrdina Sovětského svazu]] [176] => * [[Jan Jíra]] (* 1937), producent [177] => * [[Václav Jíra]] (* 1939), malíř [178] => * [[Emil Juliš]] (1920–2006), básník a výtvarník [179] => * [[Vlastimil Svatopluk Juren]] (1864–1951), evangelický duchovní [180] => * [[Marie Kremerová|Marie Karabcová, rozená Kremerová]] (* 1940), operní zpěvačka [181] => * [[Jan Karafiát]] (1846–1929), evangelický duchovní a autor dětské knihy [[Broučci]] [182] => * [[Jan Kerner]] (* 1964), lounský starosta v letech 2002–2012 [183] => * [[Bohuslav Kimlička]] (1915–1991), pilot [[310. československá stíhací peruť RAF|310. čsl. stíhací perutě RAF]], čestný občan města Louny [184] => * [[František Kloz]] (1905–1945), fotbalista a odbojář [185] => * [[Josef Kluge]] (1921–1988), scenárista, animátor, kameraman a zvláště režisér v oblasti animovaného filmu, často na náměty J. Lady (O Mikešovi, Budulínek Mandelinka) [186] => * [[Jano Köhler|Jano Koehler]] (1873–1941), malíř [187] => * [[Karel Konrád (novinář)|Karel Konrád]] (1899–1971), novinář a spisovatel [188] => * [[Karel Koutský]] (1897–1964), matematik [189] => * [[Jan Křížek (malíř)|Jan Křížek]] (1919–1985), výtvarník [190] => * [[Ladislav Křížek]] (* 1963), rockový a popový zpěvák [191] => * [[Jaroslav Kubera]] (1947–2020), politik [192] => * [[Milan Kymlička (skladatel)|Milan Kymlička]] (1936–2008), hudební skladatel [193] => * [[Anna Langerová]] (1902–1999), manželka spisovatele Františka Langera, její vzpomínky na Louny zpracoval Viktor Fischl v knize Hovory s Aničkou [194] => * [[Kamil Linhart|Kamil Linhart ml.]] (1920–2006), výtvarník a filozof [195] => * Kamil Linhart st. (1887–1951), středoškolský učitel a regionální historik [196] => * [[Bořivoj Lůžek]] (1921–1987), archivář a historik [197] => * [[Stanislav Majer]] (* 1978), herec [198] => * [[Václav Majer]] (1904–1972), sociálnědemokratický politik [199] => * [[Miroslav Melena]] (1937–2008), významný český scénograf a architekt [200] => * [[Jakub Michálek]] (* 1989), politický aktivista [201] => * [[Václav Miko]] (* 1971), publicista a spisovatel [202] => * [[Vladislav Mirvald]] (1921–2003), výtvarník a středoškolský pedagog [203] => * [[Josef Mocker]] (1835–1899), architekt [204] => * [[Jana Moravcová]] (* 1937), spisovatelka a překladatelka [205] => * [[Jean-Victor Moreau]] (1761–1813), francouzský generál období revoluce a konsulátu, rival [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparte]] [206] => * [[Jaroslav Mrnka]] (1922–1965), surrealistický básník, autor cestopisů, překladatel z němčiny, odborník na dílo Richarda Weinera, historik anarchismu [207] => * [[Vratislav Nechleba]] (1885–1965), český portrétista [208] => * [[Ladislav Novák (fotbalista)|Ladislav Novák]] (1931–2011), jeden z nejlepších světových fotbalových obránců své doby, kapitán stříbrného týmu na [[Mistrovství světa ve fotbale 1962|MS v Chile 1962]] [209] => * [[Václav Oukropec]] (1897–1968), anarchista a básník [210] => * [[Karolína Plíšková]] (* 1992), tenistka [211] => * [[Kristýna Plíšková]] (* 1992), tenistka [212] => * [[Emanuel Purkyně (1895)|Emanuel Purkyně ml.]] (1895–1929), český osteolog a hrdina románu Karla Konráda ''Rozchod!'' [213] => * [[Jiří Purkyně]] (1898–1942), středoškolský učitel a komunistický odbojář popravený nacisty [214] => * Ludmila Purkyňová (1928–1990), kostýmní výtvarnice, dcera Jiřího Purkyně [215] => * [[Bohumír Roedl]] (* 1950), archivář, historik [216] => * Václav Roflík (1921–2001), člen protikomunistického odboje skupiny Mostecko [217] => * [[Vlastimil Růžička]] (1927–1985), cyklista [218] => * [[Jan Ryska]] (1916–1983), beletrista, novinář a pedagog [219] => * [[Zbyněk Sedláček]] (1966–2014), teoretik výtvarného umění, estetik, kurátor, pedagog [220] => * [[Jan Sekera]] (1935–2015), kunsthistorik a galerista [221] => * [[The Silver Spoons]], česká anglicky zpívající indie rocková kapela [222] => * [[Jaroslav Skutil]] (1910–1940), pardubický odbojář, v exilu v Anglii u 311. československé bombardovací perutě RAF [223] => * [[Pavel Smetana (kazatel)|Pavel Smetana]] (1937–2018), evangelický duchovní [224] => * [[Josef Starý]] (1912–2000), bývalý ministr dopravy [225] => * [[Jaroslav Süsmilich|Jaroslav Süssmilich]] (1891–1972), politik, odbojář [226] => * [[Zdeněk Sýkora]] (1920–2011), malíř [227] => * [[Zdeněk Šesták]] (* 1925), hudební skladatel a muzikolog [228] => * [[Václav Šlajcher]] (1911–1973), pedagog, ředitel gymnázia, amatérský divadelník (režisér) [229] => * [[Miroslav Štěpán]] (1945–2014), komunistický politik [230] => * [[Jaroslav Štrombach]] (1896–1931), generál Rudé armády [231] => * [[Vladimír Tardy]] (1906–1987), psycholog [232] => * [[Eduard Tregler]] (1868–1932), český varhaník, hudební skladatel a pedagog [233] => * [[Rudolf Urbánek]] (1877–1962), historik [234] => * [[Emma Urbánková]] (1909–1992), knihovnice a historička [235] => * [[Jan Mária Valt]] (* 1952), výtvarník – malíř, učitel na Gymnáziu Václava Hlavatého v Lounech [236] => * [[Pavel Váša]] (1874–1954), středoškolský filolog, literární historik a novinář [237] => * [[Jindřich Vodák]] (1867–1940), středoškolský učitel, divadelní a literární kritik, překladatel [238] => * [[Emil Volkmann]] (1936–2018), lounský starosta v letech 1990–2002 [239] => * [[Jaroslav Vrchlický]] (1853–1912), spisovatel, básník, dramatik a překladatel [240] => * [[Karel Zelenka]] (* 1983), italský krasobruslař českého původu [241] => * [[Hana Džurbánová]] (* 2002), zpěvačka soutěže Superstar a pornoherečka Rika Fane [242] => * [[Andrea Kaplanová]] (*2003) Miss ČR 2022 [243] => [244] => == Partnerská města == [245] => Partnerskými městy jsou: [246] => *{{Flagicon|NED}} [[Barendrecht]], Nizozemsko [247] => *{{Flagicon|SVK}} [[Lučenec]], Slovensko [248] => *{{Flagicon|FRA}} [[Veneux-les-Sablons]], Francie [249] => *{{Flagicon|GER}} [[Zschopau]], Německo (1972) [250] => [251] => == Galerie == [252] => [253] => File:Platan v parku TGM Louny (01).jpg|Platan v parku T. G. Masaryka památný strom [254] => File:Jinan v Lounech (01).jpg|Jinan památný strom [255] => File:Dub letní v Lounech (01).jpg|Dub letní památný strom [256] => [257] => [258] => == Odkazy == [259] => === Reference === [260] => [261] => {{Citace elektronického periodika [262] => | titul = Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018 [263] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatel-v-obcich-see2a5tx8j [264] => | periodikum = Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018 [265] => | datum přístupu = 2019-04-23 [266] => | jazyk = cs-CZ [267] => }} [268] => {{Citace periodika [269] => | příjmení = Polák [270] => | jméno = Václav [271] => | titul = Lexikální a etymologické drobnosti VI. [272] => | rok = 1937 [273] => | ročník = 21 [274] => | číslo = 9–10 [275] => | strany = 248–250 [276] => | url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3229 [277] => | datum přístupu = 2023-07-25 [278] => }} [279] => {{Citace monografie [280] => | příjmení = Houda [281] => | jméno = Josef [282] => | odkaz na autora = Josef Houda [283] => | titul = Džbán: ochranářská studie [284] => | url = [285] => | vydavatel = Kulturní správa ONV v Lounech a Okresní pedagogické středisko v Lounech [286] => | místo = Louny [287] => | rok = 1969 [288] => | vydání = [289] => | počet stran = 153 [290] => | kapitola = Historický průzkum lesů Džbánu: Užitek lesa [291] => | strany = 61 [292] => | isbn = [293] => | jazyk = [294] => }} [295] => {{Citace monografie [296] => | příjmení = Večeřová [297] => | jméno = Petra [298] => | titul = Židovské památky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku [299] => | vydavatel = Olympia [300] => | místo = Praha [301] => | rok = 2009 [302] => | isbn = 978-80-7376-142-4 [303] => | strany = 143–144 [304] => | počet stran = 293 [305] => }} [306] => {{Citace monografie [307] => | příjmení = Fiedler [308] => | jméno = Jiří [309] => | titul = Židovské památky v Čechách a na Moravě [310] => | vydavatel = Sefer [311] => | místo = Praha [312] => | rok = 1992 [313] => | isbn = 80-900895-1-8 [314] => | počet stran = 200 [315] => | strany = 100 [316] => }} [317] => {{Citace monografie [318] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921 [319] => | svazek = I. Země Česká [320] => | typ svazku = díl [321] => | vydavatel = Orbis [322] => | místo = Praha [323] => | rok = 1924 [324] => | strany = 216 [325] => | počet stran = 598 [326] => }} [327] => {{Citace monografie [328] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 [329] => | svazek = I. Země Česká [330] => | typ svazku = díl [331] => | vydavatel = Orbis [332] => | místo = Praha [333] => | rok = 1934 [334] => | strany = 210 [335] => | počet stran = 613 [336] => }} [337] => {{Citace monografie [338] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 [339] => | svazek = 1 [340] => | typ svazku = díl [341] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [342] => | vydavatel = Český statistický úřad [343] => | místo = Praha [344] => | rok = 2006 [345] => | počet stran = 760 [346] => | strany = 398, 399 [347] => | isbn = 80-250-1310-3 [348] => }} [349] => {{Citace monografie [350] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [351] => | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf [352] => | vydavatel = Český statistický úřad [353] => | místo = Praha [354] => | rok = 2013 [355] => | počet stran = 900 [356] => | strany = 304 [357] => | isbn = 978-80-250-2394-5 [358] => }} [359] => {{Citace elektronického periodika [360] => | titul = Autobusy Karlovy Vary a.s. [361] => | url = https://www.autobusy-kv.cz/jizdni-rady-mhd.html [362] => | periodikum = www.autobusy-kv.cz [363] => | datum přístupu = 2019-04-23 [364] => }} [365] => {{Citace elektronického periodika [366] => | příjmení = Dlouhý [367] => | jméno = Hynek [368] => | titul = Ohře v Lounech „vychovala" dva olympijské vítěze [369] => | periodikum = Žatecký a lounský deník [370] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [371] => | datum vydání = 2016-07-27 [372] => | datum přístupu = 2016-07-28 [373] => | url = http://zatecky.denik.cz/ostatni_region/olympionici_louny_20160727.html [374] => | issn = [375] => }} [376] => {{Citace monografie [377] => | příjmení = Rozkošná [378] => | jméno = Blanka [379] => | příjmení2 = Jakubec [380] => | jméno2 = Pavel [381] => | titul = Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech [382] => | vydavatel = Era [383] => | místo = Brno [384] => | rok = 2004 [385] => | isbn = 80-86517-64-0 [386] => | strany = 232–233 [387] => | počet stran = 480 [388] => }} [389] => {{Citace elektronické monografie [390] => | korporace = Seznam.cz [391] => | odkaz na korporaci = Seznam.cz [392] => | titul = Turistická mapa [393] => | url = https://mapy.cz/s/3dKZz [394] => | datum přístupu = 2018-11-19 [395] => | vydavatel = Mapy.cz [396] => }} [397] => {{Citace elektronické monografie [398] => | titul = Pramen Luna [399] => | url = http://www.louny.eu/cz/pramen-luna/77/ [400] => | datum vydání = [401] => | datum aktualizace = [402] => | datum přístupu = 2018-11-19 [403] => | vydavatel = www.louny.eu [404] => }} [405] => {{Citace monografie [406] => | příjmení = Kačura [407] => | jméno = Georgij [408] => | titul = Minerální vody Severočeského kraje [409] => | vydavatel = Ústřední ústav geologický [410] => | místo = Praha [411] => | rok = 1980 [412] => | vydání = 1 [413] => | počet stran = 170 [414] => | kapitola = Louny [415] => | strany = 99–103 [416] => }} [417] => {{Citace monografie [418] => | příjmení = Elznic [419] => | jméno = Antonín [420] => | příjmení2 = Zelenka [421] => | jméno2 = Oldřich [422] => | titul = Geologické a mineralogické vycházky západní částí Severočeského kraje [423] => | vydavatel = Krajské muzeum Teplice [424] => | místo = Teplice [425] => | rok = 1979 [426] => | počet stran = 112 [427] => | kapitola = Svrchnokřídové sedimenty v okolí Loun [428] => | strany = 69 [429] => }} [430] => {{Citace elektronické monografie [431] => | příjmení = Kurfürst [432] => | jméno = Pavel [433] => | odkaz na autora = [434] => | titul = Český hudební slovník [435] => | url = http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=4205 [436] => | datum vydání = [437] => | datum aktualizace = 2002-11-17 [438] => | datum přístupu = 2010-10-29 [439] => | vydavatel = Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity [440] => | místo = Brno [441] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140731171528/http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=4205 [442] => | datum archivace = 2014-07-31 [443] => | nedostupné = ano [444] => }} [445] => {{Citace elektronického periodika [446] => | příjmení = Strnadová [447] => | jméno = Miroslava [448] => | titul = Stadion ponese jméno fotbalisty Ladislava Nováka [449] => | periodikum = Žatecký a lounský deník [450] => | url = http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/louny_stadion_fotbal_novak_20110524.html [451] => | datum vydání = 2011-05-24 [452] => | datum aktualizace = [453] => | datum přístupu = 2011-05-24 [454] => }} [455] => {{Citace elektronického periodika [456] => | titul = Porno je čistá práce, myslí si osmnáctiletá Hanka ze SuperStar [457] => | periodikum = iDNES.cz [458] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/revue/vztahy-a-sex/hana-dzurbanova-superstar-pornoherecka-porno-zpevacka-prace.A220801_090355_sex_sub [459] => | datum vydání = 2022-08-01 [460] => | datum přístupu = 2022-10-27 [461] => }} [462] => {{citace webu [463] => | titul = Partnerská města [464] => | url = https://www.louny.eu/cz/partnerska-mesta/395/ [465] => | vydavatel = Městský úřad Louny [466] => | datum přístupu = 2021-07-26 [467] => }} [468] => {{Citace elektronické monografie [469] => | titul = Jumelage: Les amis de nos amis sont nos amis... [470] => | url = http://www.veneuxlessablons.fr/index.php?option=com_content&view=article&id=130&Itemid=285 [471] => | datum přístupu = 2015-11-26 [472] => | vydavatel = La commune de Veneux-les-Sablons [473] => | jazyk = fr [474] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181009141022/http://www.veneuxlessablons.fr/index.php?option=com_content&view=article&id=130&Itemid=285 [475] => | datum archivace = 2018-10-09 [476] => | nedostupné = ano [477] => }} [478] => {{Citace periodika [479] => | vydavatel = Městský úřad Louny [480] => | titul = Oslavy 30letého partnerství mezi městy Louny a Zschopau [481] => | periodikum = Svobodný hlas [482] => | rok = 2002 [483] => | měsíc = srpen [484] => | den = 22 [485] => | ročník = 12 [486] => | číslo = 34 [487] => | strany = 4 [488] => | url = http://www.svobodnyhlas.cz/archiv/2002/hlas34_4.pdf [489] => }} [490] => {{Citace elektronické monografie [491] => | titul = Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [492] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-scitani-2021-otevrena-data [493] => | datum přístupu = 2022-04-18 [494] => }} [495] => {{Citace elektronické monografie [496] => | titul = Udělené symboly – Louny [497] => | url = https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/5435 [498] => | datum vydání = 1998-12-15 [499] => | datum přístupu = 2022-06-09 [500] => }} [501] => [502] => [503] => === Literatura === [504] => * {{Citace monografie [505] => | příjmení = Mikovec [506] => | jméno = Ferdinand Břetislav [507] => | odkaz na autora = Ferdinand Břetislav Mikovec [508] => | ilustrátoři = Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler [509] => | rok = 1860 [510] => | titul = Starožitnosti a Památky země České [511] => | vydavatel = Kober a Markgraf [512] => | místo = Praha [513] => | kapitola = Žatecká brána v Lounech [514] => | stránky = 60–62 [515] => }} [516] => * {{Citace monografie [517] => | jméno = Bohumír [518] => | příjmení = Roedl [519] => | odkaz na autora = Bohumír Roedl [520] => | titul = Louny [521] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [522] => | místo = Praha [523] => | rok = 2005 [524] => | počet_stran = 464 [525] => | isbn = 80-7106-662-1 [526] => | spoluautoři = a kol. [527] => }} [528] => *{{Citace monografie [529] => | příjmení = Štědrý [530] => | jméno = František [531] => | odkaz na autora = František Štědrý [532] => | titul = Dějiny města Loun [533] => | url = https://eknihovna.maxzone.eu/dejiny_mesta_loun.html [534] => | vydavatel = Klub čsl. turistů v Lounech [535] => | místo = Louny [536] => | rok vydání = 1930 [537] => | vydání = [538] => | počet stran = 175 [539] => | kapitola = [540] => | strany = [541] => | isbn = [542] => | jazyk = [543] => }} [544] => [545] => === Související články === [546] => * [[Lužerady]] [547] => * [[Seznam náměstí v Lounech]] [548] => [549] => === Externí odkazy === [550] => * {{Commonscat}} [551] => * {{Otto|heslo=Louny}} [552] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Louny}} [553] => * {{Wikislovník|heslo=Louny}} [554] => * {{Oficiální web}} [555] => * {{RÚIAN}} [556] => * [http://www.virtualtravel.cz/louny.html Virtuální prohlídka] [557] => [558] => {{Geografické okolí [559] => |Střed = Louny [560] => |Sever = [[Nečichy]], [[Raná (okres Louny)|Raná]], [[Chraberce]] [561] => |Severovýchod = [[Chožov]] [562] => |Východ = [[Černčice (okres Louny)|Černčice]], [[Vršovice (okres Louny)|Vršovice]], [[Obora (okres Louny)|Obora]], [[Blšany u Loun|Blšany]], [[Veltěže]], [[Počedělice]], [[Slavětín (okres Louny)|Slavětín]] [563] => |Jihovýchod = [[Chlumčany (okres Louny)|Chlumčany]], [[Toužetín]], [[Smolnice]] [564] => |Jih = [[Cítoliby]], [[Líšťany (okres Louny)|Líšťany]], [[Zbrašín]], [[Brloh (Louny)|Brloh]] [565] => |Jihozápad = [[Zeměchy (Jimlín)|Zeměchy]], [[Jimlín]], [[Opočno (okres Louny)|Opočno]], [[Malnice]] [566] => |Západ = [[Březno (Postoloprty)|Březno]], [[Postoloprty]] [567] => |Severozápad = [[Břvany]] [568] => }} [569] => {{Části české obce}} [570] => {{Okres Louny}} [571] => {{Autoritní data}} [572] => [573] => {{Portály|Česko|Geografie}} [574] => [575] => [[Kategorie:Louny| ]] [576] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [577] => [[Kategorie:Města v okrese Louny]] [578] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [579] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [580] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [581] => [[Kategorie:Obce v okrese Louny]] [582] => [[Kategorie:Sídla v Dolnooharské tabuli]] [583] => [[Kategorie:Sídla na Ohři]] [584] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [585] => [[Kategorie:Vzniklo ve 13. století]] [] => )
good wiki

Louny

Louny jsou město v okrese Louny v severozápadních Čechách v Ústeckém kraji, přibližně 50 km od Prahy. Žije zde obyvatel a jedná se tak o druhou největší obec okresu po Žatci, avšak s městem sousedící obce (Dobroměřice, Lenešice, Černčice, Obora a Vršovice) tvoří dohromady zhruba 23 tisíc obyvatel a zároveň největší aglomeraci okresu Louny.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Vršovice (okres Louny)','Okres Louny','Obora (okres Louny)','Josef Mocker','Černčice (okres Louny)','Líšťany (okres Louny)','královské město','Žatec','Cítoliby','Dobroměřice','Chraberce','Ústecký kraj'

Chraberce

Cítoliby

Dobroměřice

Žatec