Array ( [0] => 14769927 [id] => 14769927 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Loupežníci [uri] => Loupežníci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Loupežníci jsou lidé, kteří se živí odporováním zákonům a páchaním trestných činů, především loupěží. Jedná se o kriminální skupiny nebo jednotlivce, kteří se specializují na okrádání a přepadávání lidí, obchodů nebo bank. Loupežníctví existuje již dlouhodobě a je součástí lidské historie. V minulosti loupežníci využívali různé metody, jak se dostat k cíli svého útoku. Byli obáváni a považováni za nebezpečné a nežádoucí osoby ve společnosti. Někteří loupežníci se zdržovali v horských oblastech, lesních prostorách nebo na odlehlých místech, kde mohli skrývat svou identitu a snadno se vyhýbat policii. V průběhu času se metody loupežnictví změnily. S nástupem moderních technologií se objevily nové formy loupěží, jako je například internetové podvody, hackerské útoky nebo krádeže identity. Loupežníci využívají různé prostředky ke svému prospěchu a často se dobře organizují, aby minimalizovali riziko odhalení. Loupežníkům čelí represivní opatření ze strany policie a spravedlnostních orgánů. Jejich činy jsou trestné a jsou považováni za nebezpečné pro společnost. Policie se snaží identifikovat a chytit loupežníky, provádět vyšetřování a předat je spravedlnosti, kde budou potrestáni podle zákona. Wikipedia stránka "Loupežníci" poskytuje podrobné informace o různých aspektech loupežnictví. Obsahuje historické informace, popisy různých metod a typů loupěží a také se zabývá bezpečnostními opatřeními, která lze přijmout k ochraně před loupežemi. Stránka také zmiňuje význam práce policií a spravedlnostních orgánů v boji proti loupežníkům a poskytuje odkazy na další zdroje s dalšími informacemi. [oai] => Loupežníci jsou lidé, kteří se živí odporováním zákonům a páchaním trestných činů, především loupěží. Jedná se o kriminální skupiny nebo jednotlivce, kteří se specializují na okrádání a přepadávání lidí, obchodů nebo bank. Loupežníctví existuje již dlouhodobě a je součástí lidské historie. V minulosti loupežníci využívali různé metody, jak se dostat k cíli svého útoku. Byli obáváni a považováni za nebezpečné a nežádoucí osoby ve společnosti. Někteří loupežníci se zdržovali v horských oblastech, lesních prostorách nebo na odlehlých místech, kde mohli skrývat svou identitu a snadno se vyhýbat policii. V průběhu času se metody loupežnictví změnily. S nástupem moderních technologií se objevily nové formy loupěží, jako je například internetové podvody, hackerské útoky nebo krádeže identity. Loupežníci využívají různé prostředky ke svému prospěchu a často se dobře organizují, aby minimalizovali riziko odhalení. Loupežníkům čelí represivní opatření ze strany policie a spravedlnostních orgánů. Jejich činy jsou trestné a jsou považováni za nebezpečné pro společnost. Policie se snaží identifikovat a chytit loupežníky, provádět vyšetřování a předat je spravedlnosti, kde budou potrestáni podle zákona. Wikipedia stránka "Loupežníci" poskytuje podrobné informace o různých aspektech loupežnictví. Obsahuje historické informace, popisy různých metod a typů loupěží a také se zabývá bezpečnostními opatřeními, která lze přijmout k ochraně před loupežemi. Stránka také zmiňuje význam práce policií a spravedlnostních orgánů v boji proti loupežníkům a poskytuje odkazy na další zdroje s dalšími informacemi. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - divadelní hra [1] => | název = Loupežníci [2] => | originál = Die Räuber [3] => | obrázek = Julius Nisle, Friedrich Schiller, Die Räuber, 4. Akt, 4. Szene.jpg [4] => | velikost obrázku = [5] => | popisek = Scéna ze hry (ilustrace z roku 1840) [6] => | žánr = [[tragédie]] [7] => | autor = [[Friedrich Schiller]] [8] => | jazyk = [[němčina]] [9] => | námět = povídka Christiana Friedricha Daniela Schubarta [10] => | premiéra = [[1782]] (tiskem [[1781]]) [11] => | místo premiéry = [[Mannheim]] [12] => | překlad = [[Karel Ignác Thám]] roku [[1786]] [13] => }} [14] => '''''Loupežníci''''' ([[1781]], ''Die Räuber'') je první [[Drama|divadelní hra]] [[Friedrich Schiller|Friedricha Schillera]]. Hra měla premiéru [[13. leden|13. ledna]] [[1782]] v [[Mannheim]]u v [[Německo|Německu]].{{Citace monografie|příjmení=Glosíková|jméno=Viera|příjmení2=Tvrdík|jméno2=Milan|spoluautoři=a kol.|odkaz na autora=|titul=Slovník německy píšících spisovatelů - Německo|místo=Praha|rok=2018|vydání=1|vydavatel=Libri|počet stran=808|kapitola=|strany=643–644|isbn=978-80-7277-560-6}} Je napsána v próze a skládá se z pěti dějství, z nichž každé je rozděleno do dvou až pěti scén. Vyznačuje se vášnivou intenzitou, kterou Schiller vyvolává emocionálním jazykem, kolísáním mezi [[patos]]em a vulgárností a použitím mnoha [[Stylistický prostředek|stylistických figur]] ([[Vyšinutí z větné vazby|anakolut]], [[řečnická otázka]], [[ironie]], [[metafora]], [[paralelismus]] a další). [15] => [16] => Základním motivem je spor dvou bratrů o dívku na pozadí událostí v [[České země|českých]] lesích. Má hluboký politický podtext, proto s ní měl Schiller ve [[Württembersko|Württembersku]] problémy. V myšlenkách se neustále vrací k boji proti tyranii. Hra se stala ideovým praporem literárního hnutí [[Sturm und Drang]] (Bouře a vzdor). Svým námětem je jednou z nejúspěšnějších her, oblíbená byla i ve [[Francie|Francii]] a na jejím základě vznikaly ''loupežnické hry''. Námět převzal Schiller od svého učitele [[Christian Friedrich Daniel Schubart|Christiana Friedricha Daniela Schubarta]] z jeho povídky ''K dějinám lidského srdce'' (1775, ''Zur Geschichte des menschlichen Herzens'').[[Valter Feldstein|FELDSTEIN, Valter]]. ''Poznámky''. in Schiller, Friedrich: ''Loupežníci'', ''Fiesco'', ''Úklady a láska'', ''Don Carlos''. Praha: SNKLHU 1959, S. 669-670. [17] => [18] => == Vznik a první uvedení == [19] => [[Soubor:Schiller liest die Räuber vor.jpg|náhled|Schiller čte ''Loupežníky'' svým přátelům]] [20] => Hra vznikala tři roky. Myšlenkou sepsat ''Loupežníky'' se Schiller patrně začal zabývat už roku 1777. Coby zdroj mu posloužila především povídka ''Zur Geschichte des menschlichen Herzens'' (1775) z pera C. F. D. Schubarta, sám Schiller dále poukázal na vliv „ctihodného loupežníka Roqua z Dona Quichota“ či řeckého filozofa a spisovatele [[Plútarchos|Plútarcha]]. Hru psal potají, převážně při nočních službách v nemocnici vojenské akademie a prvními posluchači byly jeho přátelé na akademii. [21] => [[Soubor:Kopie (1) von die räuber erstausgabe 1781.jpg|náhled|vlevo|První vydání hry z roku 1781]] [22] => Schiller nechal text hry otisknout nejprve na vlastní náklady a anonymně. Přesto se hry ujal ředitel divadla v Mannheimu, Wolfgang Heribert Freiherr von Dalberg (1750–1806), který se rozhodl ji uvést na jevišti. Požadoval však po Schillerovi určité změny a zjemnění, k čemuž došlo částečně po domluvě s autorem, částečně bez jeho vědomí. Tyto změny dokumentuje dochovaná nápovědní kniha (tzv. ''Mannheimer Soufflierbuch''). K prvnímu uvedení hry, kterou Dalberg zasadil do rytířské společnosti období pozdního středověku, došlo v mannheimském Národním divadle 13. ledna 1782 a Schiller byl premiéře osobně přítomen.{{Citace sborníku [23] => | příjmení = Sautermeister [24] => | jméno = Gert [25] => | titul = Friedrich von Schiller - Die Räuber [26] => | sborník = Kindlers Literatur-Lexikon [27] => | vydavatel = Metzler Verlag [28] => | místo = Stuttgart [29] => | rok_vydání = 2009 [30] => | jazyk = de [31] => | poznámka = Online databáze [32] => }} Hra měla obrovský úspěch a Schiller se rázem stal jedním z nejpřednějších německých dramatiků a začal býz znám i v zahraničí. Výsledkem toho bylo, že mu vévoda Karel Evžen Württemberský zakázal psát a pro nepovolenou návštěvu reprízy představení ho nechal dokonce na čtrnáct dní uvěznit, což vedlo ke Schillerovu útěku do [[Mannheim]]u. [33] => [34] => Znovu text Schiller přepracoval pro vydání u mannheimského nakladatele Christiana Friedricha Schwana (1733–1815), do tohoto vydání, které vyšlo roku 1782 s podtitulem ''Ein Trauerspiel. Neue, für die Mannheimer Bühne verbesserte Auflage'' (Truchlohra. Nové, pro mannheimské jeviště vylepšené vydání), Schiller vrátil původně vyškrtnuté a zmírněné pasáže. Naopak tzv. „druhé vydání“ nakladatele Tobiase Löfflera z téhož roku, v němž je na úvodní straně vyobrazen ke skoku připravený lev, s největší pravděpodobností Schiller nelegitimizoval. [35] => [36] => Je známo, že Schiller dlouhodobě zvažoval sepsání pokračování hry. Zachovalo se však jen pět skic, z nichž nejrozsáhlejší nese název ''Die Braut in Trauer oder zweiter Teil der Räuber'' (''Nevěsta ve smutku aneb druhá část Loupežníků''). [37] => [38] => == Obsah hry == [39] => === Hlavní postavy === [40] => [[Soubor:Schiller-Galerie komplett Bild 03.jpg|náhled|125px|Karel MoorRytina podle kresby Friedricha Pechta z knihy ''Schiller-Galerie'' (1859)]] [41] => [[Soubor:Schiller-Galerie komplett Bild 05.jpg|náhled|125px|Franz Moor]] [42] => * Maximilián, vládnoucí hrabě Moor, [43] => * jeho synové: [44] => ** Karel Moor, [45] => ** Franz Moor, [46] => * Amálie z Edelreichů. [47] => === Děj hry === [48] => Hlavní hrdina Karel Moor je zbloudilý syn (romantický rozervanec), který se hned v první scéně snaží o usmíření se svým otcem, hrabětem Maximiliánem. To se mu nezdaří, neboť jeho lstivý mladší bratr Franz nepřečte otci Karlův dopis, ale podvrh, který líčí hrůzné Karlovy skutky. Sblížení mezi synem a otcem, po němž oba touží, se tedy nekoná. Karel je zklamaný a přidává se k loupežníkům, kteří řádí v Čechách. Tam si vydobude pověst přísného, ale slušného a férového chlapa, za něhož se v případě nutnosti (zrada jednoho z „přátel“) postaví celá banda. [49] => [[Soubor:Amalia aus Schillers Räuber.jpg|náhled|left|125px|Amálie]] [50] => Franz mezitím získá na usedlosti Moorů výsadní postavení, jelikož otec „zemřel“ (otec ztratil vědomí, a Franz jej unáhleně prohlásil za mrtvého – když se ale ukázalo, že žije, dal ho uvěznit do věže daleko od sídla a chtěl ho nechat zemřít hlady – před tím ho zachraňuje starý věrný sluha Daniel). Franz se dvoří Karlově milé, Amálii, která žije v domnění, že Karel je mrtev. Přesto mu zůstává věrná a Franze si drží od těla. [51] => [52] => Jednoho dne se k loupežníkům přidává mladý šlechtic Kosinsky, který vede bandu loupit na Moorovu usedlost. Tam se ukáže, že Karlův otec je živ (usmíří se), a Karel se chce Franzovi pomstít. Pošle do paláce své nejlepší muže, ale Franz se oběsí ještě předtím, než loupežníci dorazí (ze strachu se zhroutí). [53] => [54] => Karel prožívá velké dilema, jestli má zůstat s lupiči, nebo s Amálií, která pro něj představuje veškeré štěstí. Ovšem tlupa mu připomíná starou přísahu, kterou se Karel upsal lupičům vlastní krví – je tedy jejich a Amálie také. Když Karlův otec zjistí, že je jeho syn loupežníkem, otřesem zemře. Amálie prosí, aby ji některý z lupičů zabil, protože život pro ni ztratil jakoukoli cenu (po celou hru má sebevražedné sklony). Moor ale prohlásí, že jeho milenka může zemřít jen jeho rukou, a probodne ji. Její smrt ho vykoupí a on může od loupežníků odejít. Jde vykonat poslední dobrý skutek (celé jeho loupení mělo být vlastně dobrým skutkem – ovšem až na závěr pochopí, že je nemožné změnit svět dalšími špatnostmi): na jeho hlavu je vypsána odměna, která se hodí nuzákovi s 11 dětmi – vydává se za ním, aby ho on mohl udat.{{Citace monografie [55] => | příjmení = Macura [56] => | jméno = Vladimír [57] => | odkaz na autora = Vladimír Macura [58] => | spoluautoři = a kol [59] => | titul = Slovník světových literárních děl. 2, M-Ž [60] => | url = [61] => | vydavatel = Odeon [62] => | místo = Praha [63] => | rok vydání = 1989 [64] => | vydání = 2 [65] => | počet stran = 459 [66] => | kapitola = SCHILLER, Friedrich: Loupežníci [67] => | typ kapitoly = heslo [68] => | strany = 249–250 [69] => | isbn = 80-207-0960-6 [70] => | jazyk = [71] => }} [72] => [73] => == Adaptace == [74] => [75] => === Hudba === [76] => * ''Amalia'' ([[1815]]), [[píseň]] [[Rakušané|rakouského]] skladatele [[Franz Schubert|Franze Schuberta]] na text z 1. scény 3. jednání hry.{{Citace elektronické monografie [77] => | příjmení = Deutsch [78] => | jméno = Otto Erich [79] => | odkaz na autora = Otto Erich Deutsch [80] => | titul = Franz Schubert Thematisches Verzeichnis Seiner Werke In Chronologischer Folge [81] => | url = https://archive.org/details/FranzSchubert.ThematischesVerzeichnisSeinerWerkeInChronologischerFolge/page/n156/mode/1up?view=theater [82] => | překladatelé = [83] => | datum vydání = 1978 [84] => | datum aktualizace = [85] => | datum přístupu = 19. 11. 2021 [86] => | vydavatel = Barenreiter-Verlag [87] => | místo = Kassel [88] => | jazyk = de [89] => }} [90] => * ''I briganti'' ([[1836]],''Loupežníci''), [[opera]] [[Italové|italského]] skladatele [[Saverio Mercadante|Saveria Mercandanta]].WARRACK, John; WEST, Ewan. ''Oxfordský slovník opery''. Překlad Jaroslav Holba. Praha: IRIS 1998. ISBN 80-85893-14-2. S. 340–341. [Dále jen Warrack]. [91] => * ''I masnadieri'' ([[1847]], ''Loupežníci''), opera italského skladatele [[Giuseppe Verdi]]hoWarrack. S. 568. [92] => * ''I briganti'' (asi [[1895]]), neuvedená opera [[Katalánsko|katalánské]] skladatelky [[Luisa Casagemas|Luisy Casagemas]].[https://web.archive.org/web/20110715193631/http://abitofhistory.net/html/rhw/body_files/c_body.htm Luisa Casagemas - Women of History] [93] => * ''Die Räuber'' ([[1957]]), opera [[Němci|německého]] skladatele [[Giselher Klebe|Giselhera Klebea]].Warrack. S. 262. [94] => [95] => === Film a televize === [96] => * ''The Robbers'' ([[1913]]), [[Spojené státy americké|americký]] [[němý film]], [[režie]] [[Walter Edwin]]. [97] => * ''Die Räuber'' (1913), [[Německo|německý]] němý film, režie [[Friedrich Feher]]. [98] => * ''Die Räuber'' ([[1959]]), [[Západní Německo|západoněmecký]] [[televizní film]], režie [[Fritz Umgelter]]. [99] => * ''I masnadieri'' (1959), [[Itálie|italský]] televizní film, režie [[Anton Giulio Majano]]. [100] => * ''Die Räuber'' ([[1966]]), západoněmecký televizní film, režie [[Heinrich Koch (režisér)|Heinrich Koch]]. [101] => * ''Die Räuber'' ([[1967]]), [[Německá demokratická republika|východoněmecký]] televizní film, režie [[Gerd Keil]] a [[Jens-Peter Proll]]. [102] => * ''Die Räuber'' ([[1969]]), západoněmecký televizní film, režie [[Egon Monk]]. [103] => * ''I masnadieri'' ([[1980]]), opera Giuseppe Verdiho, [[Austrálie|australský]] televizní film, režie [[Peter Beauvais]]. [104] => * ''I masnadieri'' ([[2012]]), opera Giuseppe Verdiho, italský televizní film, režie [[Annalisa Buttò]]. [105] => * ''Die Räuber'' ([[2016]]), [[Rakousko|rakouský]] televizní film, režie [[Matthias Hartmann]] a [[Michael Schachermaier]]. [106] => * ''I masnadieri'' ([[2019]]), opera Giusspe Verdiho, italský televizní film, režie [[Daniela Vismara]].[https://www.imdb.com/name/nm0771646/ Friedrich Schiller - IMDb] [107] => [108] => == Česká vydání a inscenace (výběr) == [109] => * ''Loupežníci'' (1786), překlad [[Karel Ignác Thám|Karla Ignáce Tháma]] pro pražské divadlo [[Bouda (divadlo)|Bouda]] vydaný také knižně.[https://www.prazskypantheon.cz/index.php/Karel_Th%C3%A1m Karel Thám - Pražský pantheon] [110] => * ''Loupežnicí'', [[Praha]]: [[Ignác Leopold Kober]] [[1866]], přeložil [[Josef Jiří Kolár]]. [111] => * ''Loupežníci'', inscenace [[Národní divadlo|Národního divadla v Praze]], premiéra [[24. říjen|24. října]] [[1890]], přeložil Josef Jiří Kolár, režie [[Jakub Seifert]] a [[Josef Šmaha]].[http://archiv.narodni-divadlo.cz/inscenace/3261 Loupežníci (1890) - Archiv Národního divadla] [112] => * ''Loupežníci'', inscenace Národního divadla v Praze, premiéra [[10. prosinec|10. prosince]] [[1897]], přeložil Josef Jiří Kolár, režie Josef Šmaha.[http://archiv.narodni-divadlo.cz/inscenace/3262 Loupežníci (1897) - Archiv Národního divadla] [113] => * ''Loupežníci'', Praha: [[Mamert Knapp]] [[1902]], přeložil [[Otto Faster]]. znovu [[1926]]. [114] => * ''Loupežníci'', Praha: [[Bedřich Kočí]] [[1916]], přeložil [[Otokar Fischer]]. [115] => * ''Loupežníci'', inscenace [[Národní divadlo moravskoslezské|Národního divadla moravsko-slezského]] v [[Ostrava|Ostravě]], premiéra [[14. květen|14. května]] [[1924]], přeložil Otokar Fischer, režie [[Alexandr Kantor]].[https://www.ndm.cz/cz/cinohra/inscenace/2963-loupeznici/ Loupežníci - Národní divadlo moravskoslezské] [116] => * ''Loupežníci'', Praha: Mamert Knapp [[1926]], přeložil Otto Faster. [117] => * ''Loupežníci'', Praha: [[Odeon (nakladatelství)|SNKLHU]] [[1955]], přeložil Otokar Fischer [118] => * ''Loupežníci'', in ''Loupežníci; Fiesco; Úklady a láska; Don Carlos'', Praha: SNKLHU [[1959]], přeložil Otokar Fischer. [119] => * ''Loupežníci'', Praha: [[DILIA|Dilia]] [[1976]], přeložil [[Jiří Stach (překladatel)|Jiří Stach]]. [120] => * ''Loupežníci'', inscenace pražského [[Divadlo na Vinohradech|Divadla na Vinohradech]], premiéra [[4. leden|4. ledna]] [[1984]], přeložil Jiří Stach, režie [[Jiří Dalík]]. [121] => * ''Loupežníci'', Praha: [[Artur (nakladatelství)|Artur]] [[2005]], přeložil Otokar Fischer. [122] => * ''Loupežníci'', [[Rozhlasová hra|rozhlasová inscenace]] z roku 2005, přeložil [[Josef Balvín]], režie [[Lída Engelová]].[https://vltava.rozhlas.cz/friedrich-von-schiller-loupeznici-somr-dvorak-a-novotny-ve-slavne-tragedii-o-5014629 Loupežníci - Český rozhlas Vltava] [123] => * ''Loupežníci - Die Räuber'', [[Brno]]: [[Edika]] [[2013]], v německém originále se souběžným českým překladem, přeložila [[Jana Navrátilová]]. [124] => * ''Loupežníci'', inscenace [[Národní divadlo Brno|Národního divadla v Brně]], premiéra [[5. červen|5. června]] [[2014]], přeložil Otokar Fischer, režie [[Thomas Zielinski]].[https://www.i-divadlo.cz/divadlo/narodni-divadlo-brno/loupeznici Loupežníci - Národní divadlo Brno] [125] => * {{Citace elektronické monografie [126] => | příjmení = [127] => | jméno = [128] => | odkaz na autora = [129] => | titul = Loupežníci [130] => | url = https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/45/65/20/loupeznici.pdf [131] => | překladatelé = Otokar Fischer [132] => | datum vydání = [[2019]], [[elektronická kniha]] [133] => | datum aktualizace = [134] => | datum přístupu = 26. 7. 2019 [135] => | vydavatel = [[Městská knihovna v Praze]] [136] => | místo = Praha [137] => | jazyk = [138] => }} [139] => [140] => == Odkazy == [141] => [142] => === Reference === [143] => [144] => [145] => === Externí odkazy === [146] => * {{Commonscat|Die Räuber (Friedrich Schiller)}} [147] => * {{wikizdroje2|jazyk=de|dílo=Die Räuber}} [148] => * {{Gutenberg|no=47804|name=Die Räuber: Ein Schauspiel by Friedrich Schiller}} [149] => * {{de}} [https://www.projekt-gutenberg.org/schiller/raeuber/raeuber.html Die Räuber - Projekt Gutenberg-DE] [150] => * {{de}} [https://www.friedrich-schiller-archiv.de/dramen/die-raeuber/ Die Räuber - Friedrich Schiller Archiv] [151] => * {{Databáze knih|32097}} [152] => [153] => {{Autoritní data}} [154] => {{Portály|Literatura|Německo|}} [155] => [156] => [[Kategorie:Německé divadelní hry]] [157] => [[Kategorie:Divadelní hry z roku 1781]] [158] => [[Kategorie:Knihy z roku 1781]] [159] => [[Kategorie:Díla Friedricha Schillera]] [160] => [[Kategorie:Preromantická literární díla]] [] => )
good wiki

Loupežníci

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Mannheim','1926','Německo','Karel Ignác Thám','1782','1781','Friedrich Schiller','1959','Drama','2012','Egon Monk','Vyšinutí z větné vazby'

1781

1782

1926

1959

2012

Drama

Mannheim

Německo