Array ( [0] => 15494914 [id] => 15494914 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lovćen [uri] => Lovćen [3] => Lovcen-024-p1010064.jpg [img] => Lovcen-024-p1010064.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Lovćen je hora a národní park v Černé Hoře. Nachází se v jihozápadní části země, nedaleko města Cetinje. Lovćen se tyčí do výšky 1 749 metrů nad mořem a je jednou z nejvyšších hor v oblasti Dinárských hor. Je populárním turistickým cílem díky svému impozantnímu výhledu na okolní krajinu a památkám, které se na vrcholu hory nacházejí. Na vrcholu Lovćenu vystavěl kníže Nikola I. Petrović v roce 1865 mauzoleum, které je symbolem nezávislosti Černé Hory. Uvnitř mauzolea se nachází hrobka, kde jsou pohřbeni členové rodu Petrović-Njegoš, včetně knížete Nikoly I. Petroviće. Lovćen je také domovem řady vzácných druhů rostlin a zvířat, které se zde vyskytují díky své odlehlosti a ochraně přírody. Národní park Lovćen je oblíbeným místem pro procházky, pěší turistiku a horskou cyklistiku. Přístup na vrchol hory je možný po turistických stezkách z Cetinje nebo z obce Ivanova Korita. Obě trasy nabízejí krásné výhledy a jedinečný zážitek z přírody Černé Hory. [oai] => Lovćen je hora a národní park v Černé Hoře. Nachází se v jihozápadní části země, nedaleko města Cetinje. Lovćen se tyčí do výšky 1 749 metrů nad mořem a je jednou z nejvyšších hor v oblasti Dinárských hor. Je populárním turistickým cílem díky svému impozantnímu výhledu na okolní krajinu a památkám, které se na vrcholu hory nacházejí. Na vrcholu Lovćenu vystavěl kníže Nikola I. Petrović v roce 1865 mauzoleum, které je symbolem nezávislosti Černé Hory. Uvnitř mauzolea se nachází hrobka, kde jsou pohřbeni členové rodu Petrović-Njegoš, včetně knížete Nikoly I. Petroviće. Lovćen je také domovem řady vzácných druhů rostlin a zvířat, které se zde vyskytují díky své odlehlosti a ochraně přírody. Národní park Lovćen je oblíbeným místem pro procházky, pěší turistiku a horskou cyklistiku. Přístup na vrchol hory je možný po turistických stezkách z Cetinje nebo z obce Ivanova Korita. Obě trasy nabízejí krásné výhledy a jedinečný zážitek z přírody Černé Hory. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Lovćen** je impozantní horský masiv v Černé Hoře, který se nachází v oblasti Durmitor. Tento národní park je známý svou přírodní krásou, bohatou biodiverzitou a kulturním významem. Dosahuje výšky 1 749 metrů nad mořem a nabízí návštěvníkům úchvatné výhledy na okolní krajinu, což z něj činí oblíbené místo pro turisty, horolezce a milovníky přírody. Lovćen je pokryt hustými lesy, rozmanitými rostlinami a vzácnými druhy zvířat, což z něj činí ekologicky významnou oblast. Zdejší krajina je tvarována mnoha přírodními procesy, které ji dodávají jedinečný charakter. Na vrcholu hory se nachází monumentální mauzoleum, které je věnováno významnému černohorskému vládci Petru II. Petrovi Njegošovi. Toto místo je symbolem národní identity a kultury a přitahuje jak místní obyvatele, tak zahraniční návštěvníky. Lovćen je také historicky významný, jelikož se zde odehrála řada událostí formujících černohorskou kulturu a tradice. Výlety do tohoto regionu nabízejí pestré možnosti pro aktivní trávení volného času, včetně turistických stezek, cyklotras a příležitostí pro fotografování. Místní kuchyně pak potěší každého gurmána svými autentickými a chutnými pokrmy. Celkově vzato, Lovćen je nádherným příkladem přírodní krásy a kulturního bohatství, které Černá Hora nabízí. Je to místo, kde se setkává historie, tradice a příroda, a kde každý může zažít kouzlo jedinečné krajiny a pohostinnosti místních obyvatel. [oai_cs_optimisticky] => **Lovćen** je impozantní horský masiv v Černé Hoře, který se nachází v oblasti Durmitor. Tento národní park je známý svou přírodní krásou, bohatou biodiverzitou a kulturním významem. Dosahuje výšky 1 749 metrů nad mořem a nabízí návštěvníkům úchvatné výhledy na okolní krajinu, což z něj činí oblíbené místo pro turisty, horolezce a milovníky přírody. Lovćen je pokryt hustými lesy, rozmanitými rostlinami a vzácnými druhy zvířat, což z něj činí ekologicky významnou oblast. Zdejší krajina je tvarována mnoha přírodními procesy, které ji dodávají jedinečný charakter. Na vrcholu hory se nachází monumentální mauzoleum, které je věnováno významnému černohorskému vládci Petru II. Petrovi Njegošovi. Toto místo je symbolem národní identity a kultury a přitahuje jak místní obyvatele, tak zahraniční návštěvníky. Lovćen je také historicky významný, jelikož se zde odehrála řada událostí formujících černohorskou kulturu a tradice. Výlety do tohoto regionu nabízejí pestré možnosti pro aktivní trávení volného času, včetně turistických stezek, cyklotras a příležitostí pro fotografování. Místní kuchyně pak potěší každého gurmána svými autentickými a chutnými pokrmy. Celkově vzato, Lovćen je nádherným příkladem přírodní krásy a kulturního bohatství, které Černá Hora nabízí. Je to místo, kde se setkává historie, tradice a příroda, a kde každý může zažít kouzlo jedinečné krajiny a pohostinnosti místních obyvatel. ) Array ( [0] => {{Infobox - reliéf [1] => | název = Lovćen [2] => | obrázek = Lovcen-008-p1010045.jpg [3] => | popisek = Lovćen [4] => | alt = Štirovnik [5] => | nejvyšší bod = [[Štirovnik]] [6] => | maximální výška = 1749 [7] => | rozloha = [8] => | délka = [9] => | nadřazená jednotka = [[Dinárské hory]] [10] => | podřazené jednotky = [11] => | sousední jednotky = [[Orjen]] [12] => | světadíl = [[Evropa]] [13] => | stát = {{Vlajka a název|Černá Hora}} [14] => | povodí = [[Tara (řeka)|Tara]], [[Drin]] [15] => | hornina = [[vápenec]] [16] => }} [17] => [[Soubor:Lovcen-024-p1010064.jpg|vpravo|náhled|Mauzoleum na vrcholu Jezerski vrh]] [18] => [[Soubor:Cesta na Lovćen.jpg|vpravo|náhled|Cesta na Lovčen na snímku československé etnografky Markéty Sýkorové-Čcheidze z 30. let 20. stol.]] [19] => [[File:NP Lovćen (by Pudelek) 03.jpg|right|thumb|Krajina v národním parku Lovćen.]] [20] => [[File:Lovćen national park, Primorska Planinarska Transverzala, Montenegro 101.jpg|right|thumb|Značená trasa v národním parku Lovćen.]] [21] => [[File:Panorama from mt. Lovćen.jpg|right|thumb|Vyhlídka na Jezerském vrchu.]] [22] => '''Lovćen''' ({{Vjazyce2|sr|Ловћен}}) je [[pohoří]] nacházející se v [[Černá Hora|Černé Hoře]] v bezprostřední blízkosti [[Boka Kotorska|Kotorského zálivu]] (''Boky Kotorské'') na pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]]. Jedná se o rozlohou malé, ale významné pohoří místními přezdívané ''Černohorský Olymp''.{{chybí zdroj}} Nejvyšším [[vrchol (topografie)|vrcholem]] je [[Štirovnik]] (1749 m), který je z důvodu přítomnosti [[armáda|vojska]] pro [[turista|turisty]] uzavřený. Okolí horského masivuje chráněné jako [[Národní park Lovćen]]. [23] => [24] => V pohoří na malé ploše lze nalézt spoustu bizarních skalních [[vápenec|vápencových]] útvarů, hluboké [[les]]y a vysoko položené alpínské louky. Lovćen se považuje za onu ''Černou Horu'' podle které byla celá země pojmenována; je to velmi významné místo pro obyvatele [[stát]]u. Pohoří je součástí [[Národní park Lovćen|národního parku Lovćen]] o rozloze 62,2 [[Kilometr čtvereční|km²]]. [25] => [26] => Na vrcholu [[Jezerski vrh (Lovćen)|Jezerski vrh]], který je nejvýše turisticky dostupné místo v pohoří, se nachází [[mauzoleum]] [[vladyka|vladyky]] [[Petr II. Petrović-Njegoš|Petra II. Petroviće Njegoše]] (''[[Mauzoleum Petra II. Petroviće-Njegoše]]''). Nachází se zde jeho veliká [[socha]] z černého [[mramor]]u a [[hrobka]]. Původně zde stála kaple, v níž měl být pochován, nicméně ta byla během rakousko-uherské okupace Černé Hory zničena a následně obnovena jako mauzoleum v roce [[1970]] podle návrhu [[Ivan Meštrović|Ivana Meštroviće]]. [27] => [28] => == Název == [29] => [30] => Původn názvu slova Lovćen je dodnes neznámý, i přes řadu pokusů známých regionálních lingvistů a etymologů nevznikla žádná široce přijatelná teorie, jak tento název vznikl.{{Citace elektronického periodika [31] => | titul = Etimologija imena Lovćen [32] => | periodikum = portalanalitika.me [33] => | url = https://www.portalanalitika.me/clanak/etimologija-imena-lovcen [34] => | jazyk = sr [35] => | datum přístupu = 2024-04-04 [36] => }} [[Petar Skok]] předpokládal, že název pochází z protoalbánštiny, podle jiné teorie vznikl název ze slov ''Lovrenac'' nebo ''Laurentius'' a odkazuje na svatého Vavřince. V latině byla dochována podoba ''Laucinum''. [37] => [38] => == Poloha == [39] => [40] => Masiv se nachází v pobřežní části země, jihovýchodně od města [[Kotor]]. Je dobře viditelný od moře, především od silnice M-1 spojující města [[Tivat]] a [[Budva]]. Nápadný je prudce se zvedající svah z nadmořské výšky od 250 metrů až po 1400 metrů. [41] => [42] => Ze [[západ]]u severozápadu obklopuje masiv Kotorský záliv do kterého hory přímo spadají. Dále na [[východ]] se táhne [[kras]]ová krajina, uprostřed které leží [[turistika|turistické]] centrum, město [[Cetinje]]. Jižně od Lovćenu leží [[město]] [[Budva]] u stejnojmenného [[záliv]]u ([[Budvanský záliv]]). [43] => [44] => == Klimatické poměry == [45] => [46] => [[Geografie|Geografická]] poloha Lovćenu a jeho [[Geomorfologie|morfologie]] jsou hlavním důvodem proč do pohoří zasahují jak středomořské, mírné - [[Kontinentální podnebí|kontinentální klima]]{{Citace elektronického periodika [47] => | titul = Moćni čuvar Kotora: U Nacionalnom parku Lovćen raste trećina lekovitog bilja cele Crne Gore [48] => | periodikum = telegraf.rs [49] => | url = https://www.telegraf.rs/putovanja/oko-sveta/3457767-mocni-cuvar-kotora-u-nacionalnom-parku-lovcen-raste-trecina-lekovitog-bilja-cele-crne-gore [50] => | jazyk = sr [51] => | datum přístupu = 2024-04-04 [52] => }}, tak drsné horské klima. Město Kotor má průměrnou roční [[teplota|teplotu]] 15,4[[Stupeň Celsia|°C]] a město Budva 17 °C. V severní a východní části masivu se potom teploty pohybují od 10,5 °C (Ivanova korita) po 5,9 °C (Štirovnik). Lovćen je podobně jako sousední masiv [[Orjen]] mimořádně bohatý na spadlé [[srážky]], které zde dosahují ročního průměru až 3500 - 4500 [[milimetr|mm]]. Důvod pro tak velké množství srážek je, že Lovćen je velmi často vystavený teplým vlhkým [[vítr|větrům]] z Jaderského moře. Tyto větry se dále sráží s chladným [[vzduch]]em nad [[pobřeží|pobřežními]] horskými řetězci a způsobují [[oblačnost]]. [53] => [54] => == Geologie == [55] => [56] => Pohoří je jako všechny okolní masivy tvořeno [[vápenec|vápencem]]. Kolem nejvyšších vrcholů se nacházejí hluboké [[kras]]ové [[deprese (zeměpis)|deprese]] (nejhlubší v oblasti) a mnoho štěrbin, [[Průsmyk|rozsedlin]], [[propast]]í a dalších krasových jevů. Některé z těchto sníženin či puklin ([[kotlina|kotliny]], pánve) jsou až 200 [[metr]]ů hluboké ([[Kuk]], [[Bizaljevac]], [[Vuci podvod]], [[Veliki Bostur|Veliki]] a [[Mali Bostur]]), zatímco jiná mohou být mělká. Jedny z těch mělčích jsou např. [[Ivanova Korita]] a [[Dolovi]], kde se nacházejí také největší horské louky a kotliny pohoří. Nejvíce viditelné stopy po posledním [[glaciál]]u mohou být nalezeny v [[sever]]ních částech druhého nejvyšší vrcholu Jezerski vrh. [57] => [58] => Díky vápencovému podloží se zde nachází značný počet [[Jeskyně|jeskyní]], např. [[Ana (jeskyně)|Ana]], [[Ledena jama]], [[Velika Snježnica]], [[Milošova jeskyně]] a mnohé další. [59] => [60] => == Obyvatelstvo == [61] => [62] => Pohoří je velmi řídce osídleno. Nachází se zde několik vesnic ([[Velji Bostur]], [[Kuk (Lovćen)|Kuk]], [[Mali Bostur]], [[Dolovi]]). Mimo jiné se zde nachází také sídlo Petra II. Petroviće-Njegoše (Ivanova korita) a k němu přiléhající rekreační areál. [63] => [64] => == Historie == [65] => [66] => Předpokládá se, že se zde nacházel ledovec. Jeho pohyb a ústup formoval podobu hory. Podle nálezů se nacházel v nadmořské výšce 1259 m n. m. [67] => [68] => Ještě před rozšířením křesťanství zde existovaly rozšířené příběhy o nadpřirozených silách, jejichž domovem byl právě Lovćen.{{Citace monografie [69] => | příjmení = Šístek [70] => | jméno = František [71] => | odkaz na autora = [72] => | titul = Dějiny Černé Hory [73] => | vydavatel = Lidové noviny [74] => | místo = Praha [75] => | rok = 2017 [76] => | počet stran = 614 [77] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [78] => | kapitola = [79] => | strany = 32 [80] => | jazyk = čeština [81] => }} [82] => [83] => Lovćen sloužil po dlouhou dobu místnímu obyvatelstvu při [[Expanze Osmanské říše na Balkán|příchodu Turků]] jako místo, kde se ukrývali před dobyvateli. Mnohdy byl proto označován jako ''Gibraltar na Jadranu''.{{Citace monografie [84] => | příjmení = Šístek [85] => | jméno = František [86] => | odkaz na autora = [87] => | titul = Dějiny Černé Hory [88] => | vydavatel = Lidové noviny [89] => | místo = Praha [90] => | rok = 2017 [91] => | počet stran = 614 [92] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [93] => | kapitola = [94] => | strany = 301 [95] => | jazyk = čeština [96] => }} Usídlil se zde [[Ivan Crnojević]] a přesunul do této oblasti střed vznikající Černé Hory.{{Citace monografie [97] => | příjmení = Šístek [98] => | jméno = František [99] => | odkaz na autora = [100] => | titul = Dějiny Černé Hory [101] => | vydavatel = Lidové noviny [102] => | místo = Praha [103] => | rok = 2017 [104] => | počet stran = 614 [105] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [106] => | kapitola = [107] => | strany = 91 [108] => | jazyk = čeština [109] => }} Ve středověku zde žil rod Njegošů, který dal Černé Hoře několik historicky významných postav.{{Citace monografie [110] => | příjmení = Šístek [111] => | jméno = František [112] => | odkaz na autora = [113] => | titul = Dějiny Černé Hory [114] => | vydavatel = Lidové noviny [115] => | místo = Praha [116] => | rok = 2017 [117] => | počet stran = 614 [118] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [119] => | kapitola = [120] => | strany = 26 [121] => | jazyk = čeština [122] => }} Černohorský kmen ''Njegušů'' pochází právě z této lokality. [123] => [124] => V roce [[1845]]{{Citace elektronického periodika [125] => | titul = Kako ćemo da se odužimo Njegošu? [126] => | periodikum = gradnja.rs [127] => | url = https://www.gradnja.rs/njegos-kapela-mauzolej/ [128] => | jazyk = sr [129] => | datum přístupu = 2024-04-04 [130] => }} nechal [[Petr II. Petrović-Njegoš]] postavit na Jezerském vrcholu kapli (rotundu), u které bylo předpokládáno, že v ní bude pochován. Sám ji navrhl a odkazovala svoji podobu na jeho předchůdce Petra I. Petroviće. Ostatky nejznámnějšího černohorského panovníka sem byly přeneseny v roce [[1855]]. Lokalitu navštívil i [[Irové|irský]] spisovatel [[George Bernard Shaw]]. [131] => [132] => V roce [[1875]] se zde konalo setkání významných černohorských osobností v souvislosti s nedaleko probíhajícím [[Hercegovské povstání|hercegovským povstáním]] proti Turkům.{{Citace monografie [133] => | příjmení = Šístek [134] => | jméno = František [135] => | odkaz na autora = [136] => | titul = Dějiny Černé Hory [137] => | vydavatel = Lidové noviny [138] => | místo = Praha [139] => | rok = 2017 [140] => | počet stran = 614 [141] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [142] => | kapitola = [143] => | strany = 210 [144] => | jazyk = čeština [145] => }} [146] => [147] => V [[19. století]] procházela západním okrajem Lovćenu (přibližně v trase dnešní západní a jižní hranice národního parku) státní hranice mezi Černou Horou a [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherskem]]. Svahy Lovćenu patřily Rakousko-Uhersko, zatímco krasová pole již Černé Hoře. Při Kotoru se nacházela hranice nad zatáčkami silnice spojujícím město s Cetinjí. [148] => [149] => V [[leden 1913|lednu 1913]], kdy probíhala [[první balkánská válka]] poždovalo Rakousko-Uhersko od Černé Hory předání Lovćenu jako podmínku pro souhlas obsazení [[Skadar]]u černohorským vojskem. [150] => [151] => V [[září 1914]] se vylodila na černohorském pobřeží dělostřelecká baterie v souvislosti s právě vypuknuvší první světovou válkou. Dělostřelectvo zaujalo pozice jižně od Lovćenu a ostřelovalo rakousko-uherské pozice. Rakušané následně děla zneškodnily palbou z námořních lodí. Zničena byla mimo jiné i kaple na vrcholu hory. Později během války probíhala ještě bitva mezi [[Itálie|Itálií]] a Rakousko-Uherskem. Pád Lovćenu vedl ke kapitulaci černohorské armády ve válce.{{Citace monografie [152] => | příjmení = Šístek [153] => | jméno = František [154] => | odkaz na autora = [155] => | titul = Dějiny Černé Hory [156] => | vydavatel = Lidové noviny [157] => | místo = Praha [158] => | rok = 2017 [159] => | počet stran = 614 [160] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [161] => | kapitola = [162] => | strany = 296 [163] => | jazyk = čeština [164] => }} Kapitulace byla obestřena různými [[konspirační teorie|konspiračními teoriemi]] a pro černohorskou společnost představovala šok.{{Citace monografie [165] => | příjmení = Šístek [166] => | jméno = František [167] => | odkaz na autora = [168] => | titul = Dějiny Černé Hory [169] => | vydavatel = Lidové noviny [170] => | místo = Praha [171] => | rok = 2017 [172] => | počet stran = 614 [173] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [174] => | kapitola = [175] => | strany = 302 [176] => | jazyk = čeština [177] => }} [178] => [179] => Rakousko-uherská vláda žádala, aby Černá Hora vrátila ostatky Petra II. Petroviće-Njegoše z vrcholu hory do Cetinje, neboť vrchol měla zabrat armáda pro strategické účely. Podle jiné teorie chtěli Rakušané postavit na vrcholu hory památník [[František Josef I.|Františku Josefovi I.]] Po skončení války nicméně bylo původní pietní místo zničeno a probíhaly dlouhé diskuze o tom, jak by mělo být obnoveno. Černohorské úřady (v rámci Jugoslávie) chtěly obnovit původní kapli, nakonec bylo rozhodnuto o výstavbě nového mauzolea. K tomu nakonec kvůli nedostatku financí nedošlo a byla obnovena{{Citace monografie [180] => | příjmení = Šístek [181] => | jméno = František [182] => | odkaz na autora = [183] => | titul = Dějiny Černé Hory [184] => | vydavatel = Lidové noviny [185] => | místo = Praha [186] => | rok = 2017 [187] => | počet stran = 614 [188] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [189] => | kapitola = [190] => | strany = 345 [191] => | jazyk = čeština [192] => }} původní kaple. Tu navrhl ruský architekt [[Nikolaj Krasnov]].{{Citace elektronického periodika [193] => | titul = DRAGUTIN PAPOVIĆ: Kapela Karađorđevića, Njegoš i Lovćen [194] => | periodikum = autonomija.info [195] => | url = https://autonomija.info/dragutin-papovic-kapela-karadjordjevica-njegos-i-lovcen/ [196] => | jazyk = sr [197] => | datum přístupu = 2024-04-04 [198] => }} Její slavnostní otevření se uskutečnilo v roce [[1925]] za přítomnosti tehdejšího krále Alexandra I. a jeho ženy. [199] => [200] => V roce [[1952]] zde byla vyhlášena přírodní rezervace.{{Citace elektronického periodika [201] => | titul = LOVĆEN - crna planina i PONOS Crne Gore: Mesto sa kog se PRUŽA NAJLEPŠI POGLED NA NAJLEPŠI ZALIV, a nudi neverovatna iskustva i riznica je kulturno-istorijskog nasleđa [202] => | periodikum = blic.rs [203] => | url = https://zena.blic.rs/lifestyle/lovcen-je-riznica-kulturno-istorijskog-nasleda-crne-gore/gnqtqmh [204] => | jazyk = sr [205] => | datum přístupu = 2024-04-04 [206] => }} [207] => [208] => Komunistické úřady Jugoslávie kapli na konci 60. let rozebraly a na jejím místě v roce [[1970]]{{Citace elektronického periodika [209] => | titul = Vraćanje Njegoševe kapele na Lovćen civilizacijsko pitanje [210] => | periodikum = politika.rs [211] => | url = https://www.politika.rs/sr/clanak/512877/Vracanje-Njegoseve-kapele-na-Lovcen-civilizacijsko-pitanje [212] => | jazyk = sr [213] => | datum přístupu = 2024-04-04 [214] => }} postavily mauzoleum navržené Ivanem Mestrovičem. Protože však byla kaple ve vlastnictví [[Srbská pravoslavná církev|Srbské pravoslavné církve]], nabídl předseda tehdejší republikové černohorské vlády patriarchovi Germanovi přesunutí stavby z vrcholu Lovćenu. Srbská pravoslavná církev toto odmítla. Mauzoleum bylo slavnostně otevřeno v roce 1974 přivezením kostí Petra II. k opětovnému pohřbu. Proti výstavbě objektu se nicméně zvedla vlna kritiky. Pro výstavbu byl na vrcholu hory umístěn jeřáb a dopravovány byly bloky mramoru z kamenolomu v Jablanici.{{Citace elektronického periodika [215] => | titul = Njegošev amanet počiva u carstvu munja [216] => | periodikum = cdm.me [217] => | url = https://www.cdm.me/drustvo/dan-kad-je-otvoren-njegosev-mauzolej/ [218] => | jazyk = sr [219] => | datum přístupu = 2024-04-04 [220] => }} Uvnitř se nachází mramorový sarkofág s ostatky vladyky. [221] => [222] => V roce [[1990]] byl založen výbor pro obnovu původní kaple, ta ale nakonec navrácena nebyla. [223] => [224] => Od té doby se jedná o turisticky hojně navštěvované místo, jak mezi místními tak i zahraničními návštěvníky. [225] => [226] => == Fauna a flóra == [227] => [228] => Na Lovćenu se vyskytuje 1158 druhů rostlin, z nichž čtyři jsou endemitní. Přestože historicky se zde měly nacházet husté hvozdy (slovo ''Černá Hora'' pochází údajně od místních lesů){{Citace monografie [229] => | příjmení = Šístek [230] => | jméno = František [231] => | odkaz na autora = [232] => | titul = Dějiny Černé Hory [233] => | vydavatel = Lidové noviny [234] => | místo = Praha [235] => | rok = 2017 [236] => | počet stran = 614 [237] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [238] => | kapitola = [239] => | strany = 5 [240] => | jazyk = čeština [241] => }}, dnes je pohoří zalesněné jen minimálně. V některých rovnějších polohách se nacházejí malá políčka a louky. Roste zde značný počet léčivých rostlin, typických pro Černou Horu. [242] => [243] => == Vrcholy == [244] => [245] => * [[Štirovnik]] (1749 m), pro veřejnost uzavřen [246] => * Jezerní vrch (1657 m), dostupný také [[automobil|autem]] [247] => * [[Babljak]] (1604 m) [248] => * [[Trestenik]] (1489 m) [249] => * [[Hum (hora)|Hum]] (1415 m) [250] => [251] => == Doprava == [252] => [253] => Na Lovćen vede několik silnic; z [[Kotor]]u přes [[Škaljari]], [[Trojica (Kotor)|Trojici]] a [[Žanjev Do]] vede silnice s velkým množstvím serpentin. Dopravní spojení je zajištěno rovněž i dalšími dvěma silnicemi z [[Cetinje]]. Na samotný vrchol Jezerski vrh, který je považován za nejvýznamnější bod celého Lovćenu, vede rovněž silnice. Parkoviště je umístěno pod vrcholem, k mauzoleu vede schodiště. [254] => [255] => V roce [[2023]]{{Citace elektronického periodika [256] => | titul = "Niđe ovakve ljepote": Žičara „Kotor-Lovćen“ zvanično otvorena za komercijalne vožnje [257] => | periodikum = Hlas Ameriky [258] => | url = https://www.glasamerike.net/a/zicara-lovcen-kotor-otvaranje/7224340.html [259] => | jazyk = sr [260] => | datum přístupu = 2024-04-04 [261] => }} byla dokončena [[Lanová dráha na Lovćen|lanová dráha]] z Kotoru na jeden z vrcholů Lovćenu.{{Citace elektronického periodika [262] => | titul = „Ispuniti uslove za puštanje žičare Kotor-Lovćen u komercijalnu upotrebu“ [263] => | periodikum = rtnk.me [264] => | url = https://rtnk.me/ekonomija/ispuniti-uslove-za-pustanje-zicare-kotor-lovcen-u-komercijalnu-upotrebu/ [265] => | jazyk = sr [266] => | datum přístupu = 2024-04-04 [267] => }} [268] => [269] => == Zajímavosti == [270] => [271] => Podle pohoří je pojmenován černohorský klub z města [[Cetinje]], [[FK Lovćen Cetinje]].[http://www.weltfussballarchiv.com/club_profile.php?ID=226 FK Lovćen Cetinje] {{Wayback|url=http://www.weltfussballarchiv.com/club_profile.php?ID=226 |date=20141101205942 }}, weltfussballarchiv.com {{En}} [272] => [273] => V pohoří se také nachází v nadmořské výšce 1400 m n. m. [[Lovćenské jezero]], malé ale známé občas vysychající{{chybí zdroj}} horské jezero. [274] => [275] => Pohoří je protkané [[Turistické značení v Černé Hoře|turistickými trasami]], které se sbíhají na řadě známých a navštěvovaných míst. Prochází tudy také [[Černohorská horská tranzverzála]] ({{vjazyce|sr|Crnogorska planinska tranzverzala}}). [276] => [277] => Podle pohoří se jmenuje řada černohorských firem, např. mimo jiné [[Lovćen film]]{{Citace elektronického periodika [278] => | titul = Lovćen film, 75 godina kasnije: Sjećanje na jednu ozbiljniju državu [279] => | periodikum = Al Jazeera Balkans/Blog [280] => | url = https://balkans.aljazeera.net/blogs/2024/3/10/lovcen-film-75-godina-kasnije-sjecanje-na-jednu-ozbiljniju-drzavu [281] => | jazyk = sr [282] => | datum přístupu = 2024-04-04 [283] => }} nebo [[Lovćen banka]].{{Citace elektronického periodika [284] => | titul = Nova filijala Lovćen banke u Podgorici [285] => | periodikum = cdm.me [286] => | url = https://www.cdm.me/ekonomija/nova-filijala-lovcen-banke-u-podgorici/ [287] => | jazyk = sr [288] => | datum přístupu = 2024-04-04 [289] => }} [290] => [291] => V dobách existence [[SR Černá Hora|socialistické republiky Černá Hora]] v rámci [[SFRJ|Socialistické federativní republiky Jugoslávie]] byl masiv Lovćenu vyobrazen na republikovém znaku.{{Citace monografie [292] => | příjmení = Šístek [293] => | jméno = František [294] => | odkaz na autora = [295] => | titul = Dějiny Černé Hory [296] => | vydavatel = Lidové noviny [297] => | místo = Praha [298] => | rok = 2017 [299] => | počet stran = 614 [300] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [301] => | kapitola = [302] => | strany = 409 [303] => | jazyk = čeština [304] => }} [305] => [306] => == Odkazy == [307] => [308] => === Reference === [309] => [310] => {{Překlad|sr|Lovćen|27109725}} [311] => [312] => [313] => === Literatura === [314] => [315] => * publikace ''Hory Balkánu'' (vydavatelství Mirago, Ostrava 2003), {{ISBN|80-86617-14-9}} [316] => [317] => === Externí odkazy === [318] => [319] => * {{Commonscat}} [320] => * http://www.nparkovi.me/np-lovcen [321] => * [http://www.summitpost.org/mountain/rock/154216/lovcen.html Lovćen na Summitpost] {{En}} [322] => {{Autoritní data}} [323] => [324] => {{Portály|Černá Hora|Geografie}} [325] => [326] => [[Kategorie:Pohoří v Černé Hoře]] [327] => [[Kategorie:Pohoří v Dinárských horách]] [328] => [[Kategorie:Národní parky v Černé Hoře]] [] => )
good wiki

Lovćen

**Lovćen** je impozantní horský masiv v Černé Hoře, který se nachází v oblasti Durmitor. Tento národní park je známý svou přírodní krásou, bohatou biodiverzitou a kulturním významem.

More about us

About

Tento národní park je známý svou přírodní krásou, bohatou biodiverzitou a kulturním významem. Dosahuje výšky 1 749 metrů nad mořem a nabízí návštěvníkům úchvatné výhledy na okolní krajinu, což z něj činí oblíbené místo pro turisty, horolezce a milovníky přírody. Lovćen je pokryt hustými lesy, rozmanitými rostlinami a vzácnými druhy zvířat, což z něj činí ekologicky významnou oblast. Zdejší krajina je tvarována mnoha přírodními procesy, které ji dodávají jedinečný charakter. Na vrcholu hory se nachází monumentální mauzoleum, které je věnováno významnému černohorskému vládci Petru II. Petrovi Njegošovi. Toto místo je symbolem národní identity a kultury a přitahuje jak místní obyvatele, tak zahraniční návštěvníky. Lovćen je také historicky významný, jelikož se zde odehrála řada událostí formujících černohorskou kulturu a tradice. Výlety do tohoto regionu nabízejí pestré možnosti pro aktivní trávení volného času, včetně turistických stezek, cyklotras a příležitostí pro fotografování. Místní kuchyně pak potěší každého gurmána svými autentickými a chutnými pokrmy. Celkově vzato, Lovćen je nádherným příkladem přírodní krásy a kulturního bohatství, které Černá Hora nabízí. Je to místo, kde se setkává historie, tradice a příroda, a kde každý může zažít kouzlo jedinečné krajiny a pohostinnosti místních obyvatel.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Štirovnik','Cetinje','vápenec','Dolovi','Petr II. Petrović-Njegoš','Mali Bostur','kras','1970','Budva','Kotor','Národní park Lovćen','Orjen'

1970

Budva

Cetinje

Kotor

Kras

Orjen

Štirovnik

Vápenec

Vápenec je sedimentární hornina tvořená převážně minerálem vápencem a obsahuje také jiné karbonáty.