Array ( [0] => 15571451 [id] => 15571451 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lubáň [uri] => Lubáň [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Lubáň [2] => | originální jméno = Lubań [3] => | obrázek = Luban rynek 2006.jpg [4] => | popisek = Zrekonstruovaný hlavní ''Rynek'' s [[Radnice|radnicí]] ze 16. století, v popředí saský poštovní [[milník]] z 18. století. [5] => | vlajka = POL Lubań flag.svg [6] => | znak = POL Lubań COA.svg [7] => | zeměpisná šířka = 51.117532 [8] => | zeměpisná délka = 15.292225 [9] => | nadmořská výška = 212 [10] => | stát = Polsko [11] => | pojem vyššího celku = [[Vojvodství]] [12] => | název vyššího celku = [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezské]] [13] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Polsku|Okres]] [14] => | název nižšího celku = [[Okres Lubáň|Lubáň]] [15] => | pojem celku 3 = [[Gmina]] [16] => | název celku 3 = městská gmina [17] => | administrativní dělení = [18] => | mapa = [19] => | rozloha = 16,12 [20] => | počet obyvatel = 21345 [21] => | obyvatelé aktuální k = 30.06.2017 [22] => | etnické složení = [23] => | náboženské složení = [24] => | starosta = Arkadiusz Słowiński [25] => | web = http://www.luban.pl [26] => | status = město, městská gmina [27] => | telefonní předvolba = [28] => | psč = 59-800, 59-801 [29] => | typ statistického celku = [30] => | název statistického celku = [31] => }} [32] => '''Lubáň''' ({{vjazyce2|pl|''Lubań''}}, {{vjazyce2|hsb|''Lubań''}}, {{vjazyce2|de|''Lauban''}}, {{vjazyce2|la|''Lauba Lusatorum''}}) je [[Polsko|polské]] město v [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezském vojvodství]]. Se svými přibližně 21 000 obyvateli tvoří samostatnou městskou [[Gmina|gminu]] a zároveň je sídlem správy [[Okres Lubáň|okresu Lubáň]]. Město se nachází v údolí řeky [[Kwisa|Kwisy]] na pomezí dvou [[Historická geografie|historických zemí]]: [[Horní Lužice]] a [[Dolní Slezsko|Dolního Slezska]]. Jako nejvýchodnější člen [[Lužické Šestiměstí|Hornolužického šestiměstí]] zažila Lubáň svůj rozkvět v 16. století, počátkem 20. století proslula mimo jiné výrobou [[kapesník]]ů, která představovala 95% německé produkce. Na konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo město ze dvou třetin zničeno. Po stanovení nové [[Německo-polská státní hranice|hranice]] se stalo součástí Polska, původní [[Němci|německé]] obyvatelstvo bylo vysídleno. Ve druhé polovině 20. století byla obnovena [[infrastruktura]], město bylo dostavěno a z části [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstruováno]]. Mezi nejvýznamnější pamětihodnosti patří [[Renesanční architektura|renesanční]] [[radnice]], pozůstatky [[Gotická architektura|gotického]] [[opevnění]], [[solnice]] nebo kostel Panny Marie. [33] => == Geografie == [34] => [[Soubor:Lubań - fotopolska.eu (281415).jpg|náhled|upright=1.4|Pohled na Lubáň (uprostřed je radnice s věží, Kramářská a Trojiční věž s kostelem Nejsvětější Trojice)]] [35] => === Poloha === [36] => Město Lubáň leží v severozápadní části [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Krkonošsko-jesenické subprovincie]], která se v [[Polština|polštině]] a [[Němčina|němčině]] označuje jako ''Sudety'', uprostřed kopcovité krajiny předhůří [[Jizerské hory|Jizerských hor]]. Tato krajina se rozkládá na západ od Jelenohorské kotliny (''Kotlina Jeleniogórska'') a údolí řeky [[Bobr (přítok Odry)|Bobru]] (''Dolina Bobru'') a na východ od údolí [[Lužická Nisa|Lužické Nisy]]. Hlavní řekou regionu je [[Kwisa]] (něm. ''Queis''), v jejímž údolí se Lubáň nachází. Město zaujímá plochu 1613 [[Hektar|ha]], z nichž tvoří asi 640 ha souvislá zástavba. Nejvyšším bodem je stráň na svahu bezejmenného 321 m vysokého kopce asi 1 km jihozápadně od lubáňské myslivny, tato ke kopci směřující trasa mezi obcemi Zaręba a Kościelnik má na hranicích katastru nadmořskou výšku 282 [[Nadmořská výška|m n. m.]] Nejnižším bodem (205 m n. m.) je místo, kde se do Kwisy vlévá potok Łazek, na severním okraji města.{{Citace monografie | příjmení = Bena | jméno = Waldemar | překladatelé = Radosław Węgłowski | titul = Lubań wczoraj i dziś = Lubań gestern und heute | url = http://docplayer.pl/6361669-Luban-wczoraj-i-dzis.html | vydavatel = Urząd Miasta w Lubaniu | místo = Lubań | rok = 2005 | počet stran = 263 | kapitola = Lage, geologischer Aufbau, Relief | strany = 179–180 | isbn = | jazyk = polsky a německy}} [37] => [38] => === Geologie === [39] => [[Geologie|Geologické]] podloží této části předhůří [[Jizerské hory|Jizerských hor]] je složeno z [[Metamorfovaná hornina|metamorfovaných hornin]], zejména z [[fylit]]ů vzniklých ze [[sediment]]ů v období [[ordovik]]u, tedy před 443–485 miliony let. V oblasti těchto [[Hornina|hornin]] se vyskytují také některé mladší [[Jílovitá břidlice|jílovité břidlice]] a [[kvarcit]]y ze [[silur]]u (419–443 miliony let). Teprve relativně nedávno, před 15–20 miliony let, docházelo v této oblasti k [[Vulkanismus|sopečné]] činnosti, která vytvořila četné kuželovité kopce. Z vodní plochy, která se později utvořila v údolí, pocházejí usazené [[Hlína|hlíny]] těžené ve [[středověk]]u v [[Cihelna|cihelně]] Księginki (''Kerzdorf''). Z [[Vulkanismus|vulkanické činnosti]] se zachovaly zbytky [[Diatréma|sopečných komínů]] a široká [[čedič]]ová vrstva v lese u Lubáně. Interiér sopky je dosud patrný v některých [[Lom|kamenolomech]], například Kamienna Góra v obci Księginki nebo Harcerska Góra a Ostróżek (275 m n. m.). [[Štěrk]]ové a [[Písek (materiál)|pískové]] vrstvy v oblasti Lubáně pocházejí z více než 100 m silného [[Ledovec|ledovce]], který za [[Doba ledová|doby ledové]] překrýval údolí [[Kwisa|Kwisy]]. [40] => === Příroda === [41] => [[Soubor:Lubań, Ab-006.JPG|náhled|upright=1.3|Pohled z parku na Bratrskou věž]] [42] => Staletí lidské činnosti projevující se rozvojem sídel, těžbou [[čedič]]e a [[Regulace toku|regulací]] Kwisy změnila přírodní poměry v Lubáni a okolí. V okrajových oblastech města je dosud 55 ha [[smrk]]ových, [[Borovice|borovicových]] a [[Smíšený les|smíšených lesů]], jejichž společným znakem je nízký věk stromů. Zde rostou převážně [[kapradiny]], ale také některé z části ohrožené rostliny například tři druhy [[Vstavačovité|orchidejí]]: [[vemeník dvoulistý]], [[prstnatec májový]] a [[kruštík širolistý pravý]]. Z chráněných rostlin mimo jiné [[bledule jarní]], [[osladič obecný]] a pravá [[zeměžluč okolíkatá]]. Na území města roste 61 [[strom]]ů, které jsou chráněny jako [[Přírodní památka|přírodní památky]]. K nejstarším v Lubáni patří dva 250leté [[dub]]y. Status přírodní památky má rovněž bývalý [[Lom|kamenolom]] Kamienna Góra. Zdejší [[fauna]] je zastoupena poměrně hojně, zahrnuje např. 37 druhů [[Savci|savců]], z toho 7 druhů [[Netopýři|netopýrů]]. K chráněným druhům patří [[lasice hranostaj]], [[lasice kolčava]], [[veverka obecná]], [[ježek západní]], [[rejsek obecný]], [[rejsek malý]], [[rejsec vodní]] stejně jako [[netopýr velký]], [[netopýr vodní]], [[netopýr večerní]] a [[netopýr rezavý]]. Vedle [[Srnec obecný|srnčí]] zvěře se tu vyskytují četná zvířata z čeledi [[Psovití|psovitých]] a [[Lasicovití|lasicovitých]]. V městské oblasti [[Hnízdo|hnízdí]] více než 75 druhů [[Ptáci|ptáků]], např. ohrožený [[Predátor|dravec]] [[luňák červený]] nebo [[krkavec velký]], který v regionu vyhynul v 19. století a v sedmdesátých letech 20. století se opět usadil na východě [[Lužice]]. V bývalém [[čedič]]ovém lomu potom žijí dva vzácné druhy: [[skřivan lesní]] a [[kulík říční]].BENA, Waldemar. ''Lubań wczoraj i dziś = Lubań gestern und heute''. Kapitola Pflanzenwelt, Tierwelt, s. 181–183. [43] => === Městské části === [44] => Město Lubáň je samostatnou městskou [[Gmina|gminou]], která je od roku 1999 zároveň sídlem [[Okres Lubáň|Lubáňského okresu]] (''Powiat lubański''). Uvnitř města nejsou žádné další samostatné správní obvody. Historické jádro se označuje jako Staré město (''Stare Miasto''), zbylou část centra (''Śródmieście'') tvoří tři [[předměstí]]: Przedmieścia Brackie, Mikołajskie, Zgorzeleckie. Kolem těchto předměstí se rozkládají [[sídliště]]: Osiedle Piastów, Osiedle Waryńskiego, Osiedle Zodiak, Osiedle Fabryczna a Osiedle Kolejowa. Neoficiálními místními částmi jsou obce Księginki a Uniegoszcz. [45] => === Podnebí === [46] => Vzhledem ke svému umístění v západní části Polska, kde jsou vlivy [[Atlantský oceán|Atlantiku]] zřetelné, patří [[podnebí]] v Lubáni mezi [[Mírný pás|nejmírnější]] v zemi. Pouze v [[Nížina|nížinách]], ve kterých leží [[Lehnice]], [[Vratislav (město)|Vratislav]] nebo [[Štětín]], je ještě tepleji. Průměrná roční teplota vzduchu zde činí asi 7,5 [[Stupeň Celsia|°C]], [[Vegetační doba|vegetační]] období 222 dní v roce. V kombinaci s relativně vysokými hodnotami [[Srážky|srážek]] (800 mm/rok) to vytváří příznivé podmínky pro využití [[Zemědělství|zemědělské]] půdy. Městské mikroklima je diferencované. V údolí [[Kwisa|Kwisy]] je tepleji jak vzhledem k nižší poloze, tak k okolním kopcům, které chrání před západním [[Vítr|větrem]]. Po severních svazích pak proudí nárazy teplého suchého větru, který je v Lubáni citelný.BENA, Waldemar. ''Lubań wczoraj i dziś = Lubań gestern und heute''. Kapitola Klima und Wasserverhältnisse, s. 180. [47] => == Historie == [48] => [[Soubor:Meister der Manessischen Liederhandschrift 004.jpg|náhled|upright|Markrabě [[Ota IV. Braniborský]] v [[Codex Manesse|Codexu Manesse]] (kolem roku 1300)]] [49] => === Založení města === [50] => V oblasti dnešní Lubáně pravděpodobně existovalo [[Slované|slovanské]] [[osídlení]]. Připomíná je samotný název „Lubáň“, který má stejný základ jako ''Lubij'' ([[Löbau]]), ''Lubata'' (Löbauer Wasser) a celá řada dalších místních názvů např. [[Lublin]], [[Lublaň]] nebo [[osobní jméno]] [[Lubomír]], jež jsou odvozeny od [[Praslovanština|praslovanského]] slovesa ''ljubiti'', které vychází z [[Praindoevropský jazyk|praindoevropského]] [[Kořen (mluvnice)|kořene]] ''lewbʰ-''.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Miodek | jméno = Jan | spoluautoři = Witold Świętnicki | titul = Lublin, Lubiń, Lubań | periodikum = Polska z Miodkiem | vydavatel = TVP VoD | číslo = 13 | datum vydání = 2015 | datum přístupu = 2018-03-12 | url = https://vod.tvp.pl/video/polska-z-miodkiem,lublin-lubin-luban,22455001}} Toto osídlení se patrně nacházelo v místě dříve nazývaném ''Alt Lauban'' mezi [[Kwisa|Kwisou]] a Starolubáňským potokem (''Alt Laubanbach / Potok Starolubański''), kde jsou dnes ulice Łużycka a Starolubańska. Vedle onoho [[sídliště]] vzniklo kolem roku 1220 město s převažujícím [[Němci|německým]] obyvatelstvem, které v první polovině [[13. století]] obdrželo [[Městské právo|městská práva]], snad na základě [[Magdeburské právo|práva magdeburského]]. V té době již měla Lubáň [[Městská rada|městskou radu]] a [[purkmistr]]a, pro rozvoj [[obchod]]u pak byla důležitá příznivá poloha při [[Via Regia|Via regia]]. Území města patřilo s celou pozdější [[Horní Lužice|Horní Lužicí]] již od 1076 jako [[Svatá říše římská|říšské]] [[léno]] [[České království|českému království]]. Roku 1231 je však [[Václav I.]] daroval jako [[věno]] svému [[Zeť|zeti]] [[Ota III. Braniborský|Otovi III. Braniborskému]]. Ten před svou smrtí mezi své [[dědic]]e rozdělil zemi na Budyšínsko a Zhořelecko podle přírodní [[hranice]], kterou tvoří říčka Lubata (Löbauer Wasser). V dochovaném textu této [[Závěť|závěti]] z roku 1268 je poprvé zmíněno „město Lubáň“, respektive: ''ciuitatem Luban''.{{Citace monografie | editoři = Gustav Köhler | titul = Codex diplomaticus Lusatiae superioris. Sammlung der Urkunden für das Markgrafthum Oberlausitz. Bd. 1: Von den ältesten Zeiten bis zur Begründung des Bundes der Sechsstädte, 1346 | url = http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=22&bookid=137&page=105 | místo = Görlitz | rok = 1851 | počet stran = 496 | strany = 93 | jazyk = la | datum přístupu = 2018-03-18 | url archivu = https://web.archive.org/web/20180319004120/http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=22&bookid=137&page=105 | datum archivace = 2018-03-19 | nedostupné = ano }} {{Wayback|url=http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=22&bookid=137&page=105 |date=20180319004120 }} V roce 1273 zde byl založen [[klášter]] [[Řád menších bratří konventuálů|minoritů]]. Brzy poté, co v roce 1319 zemřel bez mužských potomků [[Braniborské markrabství|braniborský]] [[markrabě]] Waldemar, vznesl na toto území nárok český král [[Jan Lucemburský]].{{Citace monografie | příjmení = Berkel | jméno = Paul | titul = Geschichte der Stadt Lauban | url = http://digital.slub-dresden.de/id404455689 | vydavatel = Reipprich | místo = Lauban | rok = 1896 | počet stran = 152 | kapitola = Lauban unter branderburgischer Herrschaft (1231–1319) | strany = 10–13 | jazyk = de}} [51] => [52] => === Lubáň pod českou vládou === [53] => [[Soubor:Lwówek Śląski Nagrobek Henryka I Jaworskiego i Agnieszki Czeskiej.JPG|náhled|upright|Náhrobek [[Jindřich I. Javorský|Jindřicha I. Javorského]] a [[Anežka Přemyslovna (1305)|Anežky Přemyslovny]] ve [[Lwówek Śląski|Lwówku Śląskim]]]] [54] => Uchazečů o toto dědictví však bylo více, proto [[Jan Lucemburský|Jan]] přistoupil 22. září 1319 k dohodě a ponechal Zhořelecko na doživotí knížeti [[Jindřich I. Javorský|Jindřichu I. Javorskému]]. Jindřich v Lubáni roku 1320 založil [[klášter]] [[Magdalenitky|magdalenitek]], za jeho správy vznikla díky jedné bohaté [[Vdova|vdově]] [[nemocnice]] sv. Jakuba. Konečně roku 1344 propůjčil městu [[znak (heraldika)|znak]] se dvěma [[klíč]]i za to, že stálo při něm ve sporu s tzv. falešným Waldemarem.BERKEL, Paul. ''Geschichte der Stadt Lauban''. Kapitola Lauban unter böhmischer Herrschaft (1319–1635), s. 13–16. Ačkoliv Jindřich musel již v roce 1329 postoupit město [[Görlitz|Zhořelec]] českému králi, Lubáň a okolí [[Kwisa|Kwisy]] přešly jako uprázdněné [[léno]] na [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] teprve po [[Jindřich I. Javorský|Jindřichově]] smrti v roce 1346.{{Citace sborníku | příjmení = Schrage | jméno = Gertraud Eva | titul = Die Oberlausitz bis zum Jahr 1346 | příjmení sestavitele = Bahlcke | jméno sestavitele = Joachim | sborník = Geschichte der Oberlausitz : Herrschaft, Gesellschaft und Kultur vom Mittelalter bis zum Ende des 20. Jahrhunderts | vydavatel = Leipziger Univ.-Verl. | místo = Leipzig | rok vydání = 2001 | isbn = 978-3-935693-46-2 | strany = 90 | jazyk = de}} V témže roce vstoupila Lubáň do [[Lužické Šestiměstí|Hornolužického šestiměstí]]. V roce 1347 pak [[Karel IV.]] potvrdil městu všechna [[Privilegium|privilegia]]. Z této doby pochází nejstarší zachovaný městský kostel Panny Marie (''Frauenkirche / Kościół ewangelicki Maryi Panny''). Výhody členství v [[Lužické Šestiměstí|městském svazu]] se v Lubáni již ve [[14. století]] projevily hospodářskou stabilizací, rozvíjela se výroba [[Sukno|sukna]], [[Výroba piva|pivovarnictví]] a [[obchod]]. Roku 1402 si měšťané koupili lubáňské [[Místodržitelství|fojtství]], které založil [[Jindřich I. Javorský]]. V roce 1415 město upadlo do [[Katolická církev|církevní]] [[Interdikt|klatby]], když se jeden [[kněz]] v [[kostel]]e zmocnil části [[Stříbro|stříbrné]] [[monstrance]] a [[městská rada]] ho za to nechala [[Oběšení|oběsit]]. Trest za [[svatokrádež]] totiž spadal do [[pravomoc]]i [[Církevní soud|církevního soudu]], proto byl na Lubáň uvržen tříletý církevní [[interdikt]] a celá záležitost se řešila i na [[Kostnický koncil|kostnickém koncilu]].{{Citace elektronické monografie | korporace = Společnost přátel Lužice | titul = Lubáň | url = http://poznavani.luzice.cz/home/kulturni/luban.dot | datum vydání = 2008-2015 | datum přístupu = 2018-03-12 | vydavatel = Společnost přátel Lužice}} V roce 1420 propůjčil [[Zikmund Lucemburský]] městu právo svobodných [[Volby|voleb]].BENA, Waldemar. ''Lubań wczoraj i dziś = Lubań gestern und heute''. Kapitola Geschichte der Stadt bis Ende des 19. Jahrhunderts, s. 184–187. [55] => [56] => Obyvatelé [[Horní Lužice]] byli odpůrci [[husitství]], což souvisí mimo jiné s tím, že jejich země byla za [[Husitské války|husitských válek]] opakovaně vystavena vojenským střetům. Zvlášť těžce byla postižena Lubáň, která byla dobyta hned dvakrát. Při prvním nájezdu v květnu 1427, kterému velel [[Prokop Holý]] a Velek Koudelník, se během obléhání pokoušel [[purkmistr]] Konrad Zeidler klást organizovaný odpor. 16. května se však [[Husitství|husité]] dostali poškozenou [[Hradba|hradbou]] do města a podle zprávy [[Görlitz|zhořelecké]] městské rady z června 1427 začali vraždit obyvatele Lubáně včetně [[Kněz|kněží]], [[mnich]]ů, [[Řeholnice|jeptišek]], žen a dětí. O život přišli také uprchlí stoupenci [[Univerzita Karlova|pražské univerzity]] a [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|kapituly sv. Víta]], kteří zde našli útočiště.{{Citace periodika | příjmení = Metzig | jméno = Gregor M. | titul = Sigismund I. und der Oberlausitzer Sechsstädtebund in den Hussitenkriegen (1419-1437) | periodikum = Zeitschrift für Ostmitteleuropa-Forschung | odkaz na periodikum = Zeitschrift für Ostmitteleuropa-Forschung | rok = 2010 | ročník = 59 | číslo = 1 | strany = 15 | issn = 0948-8294 | jazyk = de}} Město bylo obklíčeno, lidé se za zpěvu [[Salve Regina]] snažili zachránit v [[kostel]]e. Počet zabitých mužů se při tehdejších pěti tisících obyvatel odhaduje na 1000.{{Citace monografie | příjmení = Jecht | jméno = Richard | titul = Der Oberlausitzer Hussitenkrieg und das Land der Sechsstädte unter Kaiser Sigmund | vydavatel = Oberlausitzischen Gesellschaft der Wissenschaften und der Stadt | místo = Görlitz | rok = 1911 | počet stran = 247 | strany = 134 | svazek = 1 | typ svazku = Teil | jazyk = de}} Vypálen byl [[klášter]] [[Magdalenitky|magdalenitek]]. Po dobytí, vyplenění a vypálení Lubáně se husité vydali dále do [[Slezsko|slezského]] [[vnitrozemí]]. V květnu 1431 se potom situace opakovala. Za oběť bojům padl mimo jiné lubáňský [[klášter]] [[Řád menších bratří konventuálů|minoritů]] i jeho obyvatelé.{{Citace monografie | příjmení = Bobková | jméno = Lenka | odkaz na autora = Lenka Bobková | příjmení2 = Březina | jméno2 = Luděk | příjmení3 = Zdichynec | jméno3 = Jan | titul = Horní a Dolní Lužice | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2008 | vydání = 1. vyd | počet stran = 232 | edice = Stručná historie států; sv. č. 54 | strany = 65 | isbn = 978-80-7277-382-4}} Po těchto útocích se město dostalo do finančních problémů, císař [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] je ale na 15 let osvobodil od všech plateb. V 15. století byla Lubáň vystavena četným [[Epidemie|epidemiím]] a [[požár]]ům. V letech 1497–1498 zemřelo na [[mor]] až 3000 obyvatel. [57] => [58] => Od začátku 16. století zavládl v Lubáni čilý [[Stavebnictví|stavební]] ruch, město se proměnilo v malou pevnost, vznikla [[solnice]] i nová [[radnice]]. Za vlády [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] a za [[Jagellonci|Jagellonců]] vzrostlo [[Pozemek|pozemkové]] vlastnictví, přibyly vesnice Geibsdorf (1489), Tschirne (1501), Sächsisch Haugsdorf (1503), Lipschau-Dohms (1507) a část vesnice Gersdorf a/Queis (1518–1519 a 1543). V prvních letech vlády [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I. Habsburského]] Lubánští získali ještě Waldau (1531) a Siegesdorf (1542). Od [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]] dostalo město důležitá [[Městské právo|práva]] například povolení k velkému osmidennímu [[Trh (ekonomie)|trhu]] („Johann-Jahrmarkt“), Ferdinand I. Habsburský zase Lubáni umožnil používání červeného [[Pečeť|pečetního]] vosku (1541). Již na přelomu 15. a [[16. století]] se těšilo výborné pověsti lubáňské [[pivo]] a to nejen v Horní Lužici, ale také daleko za hranicemi [[Horní Lužice|markrabství]]. V roce 1500 se ve Svídnické pivnici ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] podávalo pivo z Lubáně jako „obzvláště oblíbený nápoj“. Když přijel lubáňský [[právník]] a [[spisovatel]] Joachim Hosemann (1506–1668) do [[Lutherstadt Wittenberg|Wittenberka]], vzal s sebou [[Martin Luther|Lutherovi]] a [[Philipp Melanchthon|Melanchthonovi]] soudek lubáňského piva, které si oba velmi cenili. V roce 1525 začal ve městě v [[Luteránství|luterském]] duchu kázat [[Görlitz|zhořelecký]] [[duchovní]] Georg Heu.{{Citace sborníku | příjmení = Blaschke | jméno = Karlheinz | titul = Lausitzen | příjmení sestavitele = Schindling | jméno sestavitele = Anton | příjmení sestavitele2 = Ziegler | jméno sestavitele2 = Walter | sborník = Die Territorien des Reichs im Zeitalter der Reformation und Konfessionalisierung: Land und Konfession 1500–1650. Bd. 6: Nachträge | vydavatel = Aschendorff | místo = Münster | rok vydání = 1996 | isbn = 3-402-02977-4 | strany = 92–113 | jazyk = de}} Po tomto relativně pozdním přechodu k [[Reformace|reformaci]] však ve městě nadále fungoval obnovený [[klášter]] [[Magdalenitky|magdalenitek]] a od 20. let 16. století až do [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] se ve zdejším kostele Nejsvětější Trojice konaly jak [[Protestantismus|protestantské]], tak [[Katolicismus|katolické]] [[Bohoslužba|bohoslužby]]. [59] => [60] => Po trestu za nedostatečnou podporu [[Ferdinand I. Habsburský|císaře]] za [[Šmalkaldská válka|šmalkaldské války]] (tzv. ''Pönfall'') v roce 1547 přišla Lubáň jako ostatní členové [[Lužické Šestiměstí|Šestiměstí]] o svá [[Privilegium|privilegia]] a celý pozemkový majetek. Většinu vesnic, které město vlastnilo v období svého rozkvětu, se již nepodařilo získat zpět. Pouze obce Geibsdorf a Laubaner Hohwald mohly zůstat v majetku města po několik století. Finanční situaci Lubáně nezhoršila jen tato opatření, ale také [[Povodeň|povodně]] (1550, 1556), [[mor]] a městský [[požár]] (1554). K hospodářskému oživení došlo až ve druhé polovině [[16. století]]. V 70. letech se ustavila obchodní komora výrobců [[Plátno|plátna]], jejíž [[stanovy]] byly potvrzeny [[Městská rada|městskou radou]] v roce 1577. Na přelomu 16. a [[17. století]] se navzdory své [[Periferie (geografie)|okrajové poloze]] stala Lubáň krátce důležitým [[Kultura|kulturním]] centrem [[Horní Lužice]]. Pozitivní vývoj ale přerušila [[třicetiletá válka]] a několikeré plenění města. Ve 20. až 30. letech 17. století v Lubáni několikrát přenocoval [[Albrecht z Valdštejna]]. V posledních letech [[Třicetiletá válka|války]] městská populace trpěla zejména pod útoky [[Švédské království (středověk)|švédské]] armády. Jedním z následků války potom bylo předání [[Markrabě|markrabství]] Horní Lužice do správy [[Saské kurfiřtství|saského kurfiřta]] [[Jan Jiří I. Saský|Jana Jiřího I.]] poté, co byl uzavřen tzv. [[Pražský mír (1635)]]. [61] => [62] => === Lubáň pod saskou vládou === [63] => [[Soubor:Lubań, Saski słup pocztowy - fotopolska.eu (190341).jpg|náhled|Saský a polský erb na poštovním milníku v Lubáni]] [64] => Nedlouho po skončení [[Třicetiletá válka|války]], postihly město rozsáhlé [[požár]]y (1659, 1670 a 1696). K postupné obnově města přispěli i [[Protestantismus|protestantští]] [[Tkadlec|tkalci]] z [[Čechy|Čech]], kteří tu nalezli útočiště před náboženským pronásledováním. Nevytvořili zde však významnou [[Komunita|komunitu]], jako v [[Žitava|Žitavě]] nebo v [[Budyšín]]ě. Teprve na konci [[17. století]] přišly dobré časy pro zdejší [[Plátno|plátenictví]] a [[soukenictví]]. V dobách [[sasko]]-polské unie (1697–1763) profitovala Lubáň také z [[obchod]]u s [[Tur domácí|hovězím dobytkem]], který se dovážel z Polska. Na přelomu 17. a 18. století vznikly mimo jiné stavby jako kostel sv. Kříže a Dům ''Pod Lodí''. V srpnu 1707 ve městě několik dní pobýval [[Švédské království (středověk)|švédský]] král [[Karel XII.]] se svým vojskem, u nedalekého Henrykowa Lubańského (''Katholisch Hennersdorf'') pak byla svedena jedna z důležitých bitev [[Války o rakouské dědictví|slezských válek]] (1745). Za [[Sedmiletá válka|sedmileté války]] v roce 1757 město obléhala [[Prusko|Pruská]] [[armáda]]. Bylo vypočítáno, že válečné ztráty města tehdy činily 422 000 [[Tolar (historická měna)|tolarů]], neboť Prusové od obyvatel Lubáně několikrát požadovali vysokou válečnou [[daň]]. Velkou zátěží byly rovněž náklady za průchod a ubytování vojska během [[Napoleonské války|napoleonských válek]]. V dubnu a květnu 1813 ve městě dvakrát přenocoval [[Rusko|ruský]] [[car]] [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandr I.]] Noc z 20. na 21. srpna téhož roku tu strávil [[Napoleon Bonaparte]] se svou armádou. Po [[Vídeňský kongres|vídeňském kongresu]] v roce 1815 připadla Lubáň po 180 letech v [[Saské kurfiřtství|Saském státě]] [[Pruské království|Prusku]] a byla přiřazena k [[Provincie|provincii]] [[Pruské Slezsko|Slezsko]].{{Citace monografie | příjmení = Gehrke | jméno = Roland | titul = Landtag und Öffentlichkeit: Provinzialständischer Parlamentarismus in Schlesien 1825–1845 | vydavatel = Böhlau | místo = Köln | rok = 2009 | strany = 39 | isbn = 978-3-412-20413-6 | jazyk = de}} [65] => === Lubáň jako součást Pruska === [66] => [[Soubor:Saxonia Museum für saechsische Vaterlandskunde II 33 (cropped).jpg|náhled|Pohled na Lubáň (1836)]] [67] => V roce 1832 bylo v Lubáni zavedeno pruské městské uspořádání. O rok později si shromáždění místních reprezentantů zvolilo [[Zastupitelstvo obce|městské zastupitelstvo]], které se skládalo ze [[Starosta|starosty]], syndika, pokladního a osmi radních. Po této reorganizaci mohlo město vést samostatnou [[Hospodářská politika|hospodářskou politiku]]. V první polovině [[19. století]] ovšem měšťané ztratili mnohá ze svých [[Privilegium|privilegií]], která měla často původ ještě ve [[středověk]]u. Na jaře roku [[1848]] došlo i zde ke společenským nepokojům. Ve 2. polovině 19. století začala pro město [[Průmyslová revoluce|éra industrializace]], což bylo umožněno zvláště se zavedením [[železnice]]. V letech 1865–1866 získala Lubáň spojení s Kohlfurtem ([[Węgliniec]]), [[Görlitz|Zhořelcem]] a Hirschbergem ([[Jelení Hora]]). Ještě v roce 1896 byla vybudována [[Traťová kolej|trať]] do města Marklissa ([[Leśna]]). Roku 1854 založil [[Zednictví|zednický]] mistr Albert Augustin [[Keramika|keramický]] podnik, který používal [[Hlína|hlínu]] z nalezišť u obce Holzkirch (Kościelnik). Tato firma se specializovala na výrobu vysoce ceněných červených [[Fasáda|fasádových]] [[Cihla|cihel]] stejně jako [[Architektura|architektonických]] detailů z [[Terakota|terakoty]]. V průběhu 2. poloviny 19. století byla zbořena větší část [[Hradba|hradeb]] včetně věží a [[Městská brána|bran]]. Vodní [[Příkop (válečnictví)|příkopy]] byly zasypány a místo nich vznikly [[Pěší zóna|pěší zóny]]. Některé ulice, jež byly v rámci opevnění slepé, byly prodlouženy. Mnohé další byly rozšířeny a nově [[Dlažba|vydlážděny]]. V roce 1863 byla vybudována městská [[plynárna]], z níž bylo v 90. letech zásobováno přes 200 [[Veřejné osvětlení|pouličních lamp]]. V roce 1894 začala instalce [[Elektřina|elektrického]] pouličního osvětlení. Po roce 1867 vznikla nová [[vodovod]]ní síť a [[Stoková síť|kanalizace]] (1870). Rozvoj [[průmysl]]u, především v oblasti [[Textilní průmysl|textilní výroby]], [[potravinářství]], [[Keramika|keramické]] a [[Kovodělnictví|kovodělné]] produkce, vedl k nárůstu počtu obyvatel. Roku 1801 mělo město 5 000 obyvatel, v roce 1817 – 4363, 1828 – 5435, 1843 – 5832, 1861 – 6603, 1875 – 10 087, 1885 – 11 336, 1895 – 12 235. [68] => === 1900–1945 === [69] => [[Soubor:00665-Lauban-1898-Insel Alsen-Brück & Sohn Kunstverlag.jpg|náhled|Ostrov Alsen mezi dvěma rameny řeky Kwisy v místní části Bertelsdorf (Uniegoszcz) – 1898]] [70] => Specializovanou oblastí lubáňské textilní produkce byla výroba [[kapesník]]ů. Kolem roku 1928 jich zde bylo za týden vyrobeno 3 miliony kusů, což celkově představovalo 95% německé produkce. Tehdejší [[Reklama|reklamní]] [[slogan]] bez velkého přehánění tvrdil, že „Lubáň čistí světu [[nos]]“. Z celé řady textilních továren lze jmenovat firmy: ''J.G. Weiner & Söhne'', ''J.G. Queisser'', ''August Lassmann'' a ''Gustav Winkler Werke'' s nimiž spolupracovaly mnozí menší výrobci a dodavatelé.BENA, Waldemar. ''Lubań wczoraj i dziś = Lubań gestern und heute''. Kapitola Lauban putzte der Welt die Nase – aus der Geschichte der Textilindustrie in Lauban, s. 188–191. Na počátku 20. století se ve městě rozvíjelo odborné [[školství]], např. známá [[Cihlářství|cihlářská]] odborná škola, která se však po [[První světová válka|první světové válce]] přestěhovala do [[Frankfurt nad Odrou|Frankfurtu nad Odrou]].BENA, Waldemar. ''Lubań wczoraj i dziś = Lubań gestern und heute''. Kapitola Schulwesen in Lauban vor dem Jahre 1945, s. 194–196. [71] => [72] => Během [[První světová válka|první světové války]] byl v Lubáni [[Válečný zajatec|zajatecký]] tábor pro ruské vojáky zajaté po [[Bitva u Tannenbergu|bitvě u Tannenbergu]]. Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] zde vzniklo několik táborů [[Nucená práce|nucených prací]]. K největším patřil tábor „Wohnheimlager Gema” založený roku 1943. V něm držené Rusky a Polky vykonávaly nucené práce v podniku „Gema”. Další ženský tábor nazývaný „Lager Rübezahl” stál tam, kde je dnes [[hypermarket]] [[Lidl]]. V nynější ulici Robotnicza (tehdy Weidenstrasse) se nacházely dva pracovní tábory: ''Umsiedlungslager 108'' pro přesídlence z [[Ukrajina|Ukrajiny]] a [[Maďarsko|Maďarska]] a další ženský pracovní tábor. V dnešních ulicích Włókiennicza a Słowackiego dále vznikly dva tábory pro zajatce ze [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]].BENA, Waldemar. ''Lubań wczoraj i dziś = Lubań gestern und heute''. Kapitola Laubaner Lager während der Ersten und Zweiten Weltkrieges, s. 199–202. Zvláštní úlohu v obou světových válkách plnila Lubáň jako [[Kasárna|posádkové]] město. Již v letech 1897–1898 zde byl na přání [[Prusko|pruského]] generálního štábu vystavěn na ploše 4 ha v ulici Courbierstraße (dnes ulice Wojska Polskiego) areál kasáren pro 2. batalión 19. pěšího regimentu „von Courbière“. Náklady ve výši 900 000 [[Německá marka|marek]] zaplatilo město. Po [[První světová válka|prohrané válce]] byl na základě [[Versailleská smlouva|Versailleské smlouvy]] snížen početní stav vojska a [[Kasárna|kasárny]] byly v roce 1919 zrušeny. Po nástupu [[Adolf Hitler|Hitlera]] se potom v roce 1935 Lubáň stala sídlem 3. bataliónu 30. pěšího regimentu. 1. října 1938 se tato jednotka účastnila [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|obsazení Československa]]. 1. září 1939 se batalión podílel na [[Invaze do Polska (1939)|útoku proti Polsku]], 27. září 1939 na dobytí [[Varšava|Varšavy]]. Po taženích na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní frontě]] bojovali tito vojáci v rámci nově zformované divize v [[Berlín]]ě až do posledních dnů [[Nacistické Německo|Třetí říše]].BENA, Waldemar. ''Lubań wczoraj i dziś = Lubań gestern und heute''. Kapitola Lauban als Garnisonsstadt, s. 203–205. [73] => ==== Boj o Lubáň ==== [74] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-J31305, Auszeichnung des Hitlerjungen Willi Hübner.jpg|náhled|[[Joseph Goebbels]] vyznamenává člena [[Hitlerjugend]] Williho Hübnera (Lubáň 9. března 1945)]] [75] => [[Soubor:Lubaň - panoramio.jpg|náhled|Centrum Lubáně (2009)]] [76] => 12. ledna [[1945]] zahájil [[Voroněžský front|1. ukrajinský front]] [[Rudá armáda|Rudé armády]] [[Útok|ofenzívu]] na západ od [[sandoměř]]ského předmostí. Již 19. ledna překročila sovětská vojska bývalou německo-polskou hranici, aby tak zahájila boje o [[Pruské Slezsko|Slezsko]]. Mezitím se v Lubáni konaly přípravy na ruský útok: na předpolí města vznikly [[Příkop (válečnictví)|příkopy]], bariéry, [[Minové pole|minová pole]] a [[Kulometné hnízdo|kulometné pozice]], na důležitých silnicích a mostech byly nataženy [[Ostnatý drát|ostnaté dráty]]. Velitel města Major Tschuschke měl k dispozici 900 mužů, převážně [[Rekonvalescence|rekonvalescentů]] a mladých rekrutů. Výzbroj byla nedostačující. 10. února vznikl druhý prapor lubáňského [[Volkssturm]]u, čímž se počet obránců zvýšil na 1100 mužů. 13. února nastal čas pro [[Evakuace|evakuaci]] okolních vesnic, 17. února v 8 hodin z města odjel poslední evakuační [[vlak]] ve směru [[Görlitz]]. Přes příkaz město opustit zůstala velká část [[Civilista|civilního obyvatelstva]] v Lubáni. 16. února obsadila 54. a 55. tanková armáda pod vedením Ivana Čugunova a Davida Dragunského místní část Bertelsdorf (Uniegoszcz). Tam se rozmístilo [[dělostřelectvo]], které od rána [[17. únor]]a ostřelovalo centrum Lubáně. Mnoho známých budov a památek bylo již v tento den více či méně zničeno. Když se Rusové přiblížili ke [[Kwisa|Kwise]], byly [[most]]y vyhozeny do povětří. Po 17. únoru se však přemístila také 8. tanková divize [[Wehrmacht]]u pod velením plukovníka Haxe. 24. února probíhaly urputné boje na lubáňském [[předměstí]]. Když už se situace Němců zdála beznadějná, rozhodl generální štáb přemístit k Lubáni 17. tankovou divizi a 6. pěší divizi. Obtížná pozice sovětských tankových armád pak přiměla [[maršál]]a [[Ivan Stěpanovič Koněv|Koněva]] k jejich stažení. 6. března opustila Lubáň poslední sovětská vojska. Jednotky Wehrmachtu však krátce po osvobození města ztratily iniciativu. To byl vhodný okamžik pro [[Nacismus|nacistickou]] [[Propaganda|propagandu]]: 8. března přijel do Lubáně ministr propagandy [[Joseph Goebbels|Goebbels]], aby v obklopení novinářů pronesl před vojáky svou řeč. Krátce před dalším příchodem vojsk [[Rudá armáda|Rudé armády]] vydal Hitler 19. března rozkaz, aby bylo zničeno veškeré vybavení a zařízení, které by Rusové mohli použít. 9. května 1945 Lubáň obsadila Rudá armáda. Výsledkem týdnů bojů bylo to, že podstatná část města ležela v troskách. Zničeno bylo asi 60% veškeré zástavby, konkrétně 1850 domů. Nejvíce ze všeho utrpělo historické centrum, zejména oblast mezi hlavním náměstím a kostelem Nejsvětější Trojice.BENA, Waldemar. ''Lubań wczoraj i dziś = Lubań gestern und heute''. Kapitola Der Kampf um Lauban 1945, s. 203–205. [77] => === Lubáň jako polské město === [78] => [[Soubor:Lubań, Ab-003.JPG|náhled|Plán Lubáně (2014)]] [79] => V květnu 1945 zbylo v Lubáni pouze asi 3000 z původních 17 353 obyvatel. Podle ustanovení [[Postupimská dohoda|Postupimské dohody]] již bylo brzy zřejmé, že toto území bude zařazeno mezi tzv. ''[[Znovuzískaná území|Ziemie Odzyskane]]'' (tj. znovuzískaná území) a že tudíž připadne [[Polská lidová republika|Polské republice]]. Ještě za [[Sovětský svaz|sovětské]] správy Lubáně zde vznikl úřad kanceláře zplnomocněnce polské vlády. Mezi 86 osobami, které zde pracovaly, bylo i 26 Němců. Prvním polským [[Starosta|starostou]] se stal Antoni Stawiarski. 15. září 1945 odjeli poslední [[Rudá armáda|rudoarmějci]]. V počátcích tu docházelo k četným [[krádež]]ím na majetku původních obyvatel, což vedlo 22. listopadu 1945 k zvláštnímu výnosu Ministerstva pro znovuzískaná území (''Ministerstwo Ziem Odzyskanych''). Návratovou vlnu polské populace z [[Německo|Německa]] a [[Západní Evropa|Západní Evropy]] organizoval Státní repatriační úřad (''Państwowy Urząd Repatriacyjny''). S příchodem nových polských obyvatel pak úzce souvisela otázka vysídlení Němců. 30. března 1946 žilo ve městě 4869 Poláků a 1617 Němců. V prosinci 1946 počet Němců klesl na 869 a do prosince 1948 asi na 200. Nejdéle zde zůstali průmysloví specialisté, na něž se odsun nevztahoval. Polští občané, kteří se usadili ve městě, přišli z různých zemí a pocházeli z různých [[Etnikum|etnických]], kulturních a společenských skupin. 54,6% z nich tvořili tzv. „repatrianti“, jak byli oficiálně nazýváni vystěhovalci z bývalého východního Polska, které obsadil [[Sovětský svaz]]. V [[Okres Lubáň|lubáňském okrese]] to byli v roce 1947 zejména ti z [[vojvodství]] [[Ternopil|Tarnopol]] (4263), [[Vilnius|Wilno]] (3707), [[Lvov|Lwów]] (3421), [[Ivano-Frankivsk|Stanisławów]] (1996), [[Volyň|Wołyń]] (1795) a [[Novogrodek|Nowogródek]] (1374). Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] bylo nezbytné znovu vybudovat celou [[průmysl]]ovou [[Infrastruktura|infrastrukturu]], což se týkalo obzvláště [[železnice]] a [[Textilní průmysl|textilních továren]]. V období [[Komunistický režim|komunistického režimu]] vznikl mimo jiné podnik ''Lubańskie Zakłady Przemysłu Bawełnianego'' (LZPB). Významným lubáňským výrobcem je již od roku 1945 AGROMET ZEHS, což je závod na výrobu sestav pro [[Hydraulické zařízení|hydraulické systémy]] např. hydraulické motory užívané v [[zemědělství]] či [[stavebnictví]]. Z oblasti [[Kultura|kultury]] lze jmenovat osobnosti místního [[Divadlo|divadelního]] života, jako byl Włodzimierz Boruński (1906–1988) nebo Adam Krotochwila (1879–1957). Ve městě se rozvinulo [[školství]], které v rámci okresu dodnes poskytuje střední vzdělání například v oblasti [[ekonomie]]. Bylo zde založeno [[muzeum]], obnovila se také tradice [[Kasárna|posádkového]] města, neboť v Lubáni sídlila vojenská pohraniční brigáda ''Wojska Ochrony Pogranicza'' (WOP). V padesátých letech žilo ve městě a okolí asi 300 [[Makedonci|Makedonců]] a [[Řekové|Řeků]].BENA, Waldemar. ''Lubań wczoraj i dziś = Lubań gestern und heute'', s. 211–257. V roce 2008 se Miss Polska stala Angelika Jakubowska z Lubáně.{{Citace elektronické monografie | korporace = Miss Polonia | titul = Angelika Jakubowska | url = http://www.misspolonia.com.pl/konkurs/angelika-jakubowska | datum vydání = 2016-09-19 | datum přístupu = 2018-03-16 | vydavatel = Miss Polonia | jazyk = pl}} [80] => [81] => == Obyvatelstvo == [82] => U současné polské [[populace]] města Lubáň je konstatováno stárnutí. V roce 2006 byl [[přirozený přírůstek]] -54. Dospělé obyvatelstvo ve věku 18–39 let zaujímá 23,8%, věková skupina od 50 do 59 let 33,3%, nejpočetnější jsou občané od 60 let a výše, kterých je 42,9%.{{Citace elektronické monografie | korporace = Urząd Statystyczny we Wrocławiu | titul = Gmina mieska Lubań | url = http://stat.gov.pl/vademecum/vademecum_dolnoslaskie/portrety_gmin/powiat_lubanski/gmina_m_luban.pdf | datum vydání = 2017 | datum přístupu = 2018-03-16 | vydavatel = Urząd Statystyczny we Wrocławiu | jazyk = pl}} Nelze se divit, že také [[prognóza]] dalšího vývoje nevyznívá příliš optimisticky. Na období let 2013–2020 se předpovídá pokles -4,48%, počet obyvatel Lubáně tedy v roce 2020 klesne na 20 940. V letech 2020–2035 ubude -4,48% obyvatel, kterých roku 2035 bude podle této prognózy 17 804.{{Citace elektronické monografie | korporace = Instytut Rozwoju Terytorialnego | titul = Demograficzne aspekty rozwoju Dolnego Śląska: prognoza do 2035 r. | url = http://www.umwd.dolnyslask.pl/fileadmin/user_upload/Rozwoj_regionalny/Prezentacja_2.pdf | datum vydání = 2013 | datum přístupu = 2018-03-16 | vydavatel = Instytut Rozwoju Terytorialnego | jazyk = pl}} [83] => == Politika == [84] => [[Soubor:Lubań, Ratusz (Lauban-Rathaus).jpg|náhled|Radnice]] [85] => === Městská rada === [86] => {{Více obrázků [87] => | obrázek1 = Arms Luban.png [88] => | velikost obrázku1 = 145px [89] => | popisek1 = Znak Lubáně [90] => [91] => | obrázek2 = Lubań, Ratusz wnętrza - fotopolska.eu (190138).jpg [92] => | velikost obrázku2 = 250px [93] => | popisek2 = Interiér radnice [94] => }} [95] => [[Městská rada]] je řídícím a kontrolním orgánem, který určuje veřejné záležitosti místního významu, pokud nejsou zákonem vyhrazeny pro jiné subjekty. Konkrétní kompetence předepisuje ''Zákon o městské samosprávě'' (''Ustawa o samorządzie gminnym, Rozdział 3., Art. 18.''). Rada Lubáně má 21 členů, kteří zastupují příslušné [[Volební okrsek|volební okrsky]]. Součástí lubáňské městské rady je 6 komisí pro rozpočet; bytové hospodářství; [[vzdělávání]], [[Kultura|kulturu]], [[sport]] a [[Rekreace|rekreaci]]; [[zdravotnictví]] a [[sociální služby]]; [[bydlení]]; [[audit]].{{Citace elektronické monografie | korporace = Miasto Lubań | titul = Rada Miasta Lubań | url = http://luban.pl/rada-miasta | datum vydání = 2011-10-06 | datum přístupu = 2018-03-16 | vydavatel = Miasto Lubań | jazyk = pl}} [96] => {| [97] => |- style="background:#EEEEEE; text-align:center;" [98] => |style="width: 4em" | || style="width: 8em" | Katolickie Rodziny "Razem" w Lubaniu || style="width: 8em" | [[Občanská platforma|Platforma Obywatelska]] || style="width: 8em" | [[Svaz demokratické levice|Sojusz Lewicy Demokratycznej]] || style="width: 8em" | Obywatelski Komitet Wyborców LUBAŃ 2006 || style="width: 8em" | Obywatelski Komitet Wyborców LUBAŃ 2010 || style="width: 8em" | [[Právo a spravedlnost|PiS]] || style="width: 8em" | Obywatelski Komitet Wyborców LUBAŃ 2014 Razem || style="width: 8em" | KWW Nowy Lubań || style="width: 8em" | KWW Tomasza Korcza || style="width: 8em" | Obywatelski Komitet Wyborców LUBAŃ 2018 Razem || style="width: 8em" | Łączy nas Lubań || '''Celkem''' [99] => |- style="text-align:center;" [100] => | '''2006''' || 4 || 8 || 4 || 5 || – || – || – || – || – || – || – || '''21''' [101] => |- style="text-align:center;" [102] => | '''2010''' || 3 || 8 || 4 || – || 5 || 1 || – || – || – || – || – || '''21''' [103] => |- style="text-align:center;" [104] => | '''2014''' || – || 5 || 2 || – || – || – || 11 || 2 || 1 || – || – || '''21''' [105] => |- style="text-align:center;" [106] => | '''2018'''{{Citace elektronické monografie | korporace = Państwowa Komisja Wyborcza | url = https://wybory2018.pkw.gov.pl/pl/geografia/021001#general_stat | datum vydání = | datum aktualizace = 2020 | datum přístupu = 20200207 | vydavatel = Państwowa Komisja Wyborcza | jazyk = pl}} || – || – || – || – || – || – || – || – || – || 12 || 9 || '''21''' [107] => |} [108] => [109] => === Starosta === [110] => Hlavním představitelem [[Gmina|gminy]] je [[starosta]] (''burmistrz''). Od roku 2010 je starostou Arkadiusz Słowiński, kterého ve druhém kole voleb zvolilo 58% lubáňských občanů. V roce 2013 byla kritizována výše jeho platu, která byla srovnatelná s platem [[primátor]]a [[Vratislav (město)|Vratislavi]] (ca 638 000 obyvatel).{{Citace elektronického periodika | příjmení = Piguła | jméno = Sławomir | titul = Burmistrz Lubania prawie jak prezydent Wrocławia | periodikum = Przegląd Lubański: Regionalny Portal Informacyjny | datum vydání = 2013-04-27 | datum přístupu = 2018-03-16 | url = http://www.lubanski.eu/burmistrz-lubania-prawie-jak-prezydent-wroclawia/ | jazyk = pl}} [111] => === Znak === [112] => [[Soubor:Lubań, kościół Świętej Trójcy (Lauban-Dreifaltigkeitskirche-2).jpg|náhled|Farní kostel Nejsvětější Trojice]] [113] => [[Městská heraldika|Městský znak]] je vedle [[Vlajka|vlajky]] a [[Pečeť|pečeti]] jedním ze tří [[symbol]]ů města. Rozlišuje se znak historický a zjednodušený. Historický znak Lubáně tvoří velký [[Štít (heraldika)|štít]] s [[Hradba|hradbou]] a [[Městská brána|bránou]] a dvěma špičatými obrannými [[věž]]emi na čtverovém [[půdorys]]e. Hradba i věže jsou zakončeny [[cimbuří]]m. Ve věžích jsou zamřížovaná [[Okno|okna]], částečně spuštěná [[mříž]] je i v bráně uprostřed hradby. Mezi věžemi je nejstarší část znaku: štít rozdělený na červené a zlaté [[Pole (heraldika)|pole]], na jejichž středu jsou dva zkřížené stříbrné [[klíč]]e. Štít je završen zlatou [[Přilba (heraldika)|přilbou]] s trojitou [[Koruna (klenot)|korunou]] a černým a červeným křídlem. Mezi křídly je stříbrný dvouocasý [[Český lev (heraldika)|český lev]] se zlatou korunou. Zjednodušený znak pak tvoří dva zkřížené stříbrné (bílé) klíče v červeno-černém poli.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Skowron | jméno = Ryszard | titul = Herb | periodikum = Biuletyn Informacji Publicznej w Urzędzie Miasta Lubań | datum vydání = 2006-06-29 | url = http://bip.luban.pl/?a=8803 | jazyk = pl}} Jádro znaku se zkříženými klíči pochází z roku [[1344]], kdy se před Lubání utábořil tzv. falešný Waldemar, [[uzurpátor]], který se vydával za zemřelého [[Braniborské markrabství|braniborského markraběte]]. [[Loajalita|Loajální]] občané okamžitě uvědomili svého pána [[Jindřich I. Javorský|Jindřicha I. Javorského]]. Když přijel do města, vyšli mu radní a měšťané vstříc a předali mu klíče od [[Městská brána|městské brány]]. V kostele Nejsvětější Trojice tuto událost připomínal nápis: ''Illustris Princeps Henricus respice quondam / Ob fidei meritum Clavia Insigna donat''. (''Osvícený [[kníže]] Jindřich, ohlédni se, kdysi daroval za věrné zásluhy klíče jako [[erb]]'').BERKEL, Paul. ''Geschichte der Stadt Lauban''. Kapitola Lauban unter böhmischer Herrschaft (1319–1635), s. 15–16. [114] => === Partnerská města === [115] => * {{flagicon|Česko}} [[Kolín]], [[Česko]], od roku 1997 [116] => * {{flagicon|Německo}} [[Löbau]], [[Německo]], od roku 1998 [117] => * {{flagicon|Německo}} [[Kamenec (Horní Lužice)|Kamenec]], [[Německo]], od roku 1998 [118] => * {{flagicon|Litva}} [[Prienai (okresní město)|Prienai]], [[Litva]], od roku 1999 [119] => * {{flagicon|Německo}} [[Königsbrück]], [[Německo]] [120] => * {{flagicon|Česko}} [[Frýdlant]], [[Česko]], od roku 2015 [121] => == Pamětihodnosti == [122] => {{Více obrázků [123] => | obrázek1 = LubanSlaski 1.jpg [124] => | velikost obrázku1 = 230px [125] => | popisek1 = Bratrská věž [126] => [127] => | obrázek2 = Kościół ewangelicko-augsburski Św. Trójcy, d. katolicki, 2 poł. XIV-XIX,wejście od ul.Kombatantów.JPG [128] => | velikost obrázku2 = 260px [129] => | popisek2 = Kostel Panny Marie [130] => }} [131] => [[Soubor:Luban-Dom Solny.jpg|náhled|upright=1.3|Solnice, postavena v roce 1539]] [132] => [[Soubor:Lubań, ul. Stara 1 DSC 0152-001.JPG|náhled|Dům ''Pod Lodí'']] [133] => === Sakrální stavby === [134] => * '''Farní kostel Nejsvětější Trojice''' (''Kościół parafialny pw. Trójcy Świętej / Dreifaltigkeitskirche'') – Farní kostel Nejsvětější Trojice byl poprvé zmíněn v roce 1320 a až do roku 1810 byl pod [[patron]]átem [[Magdalenitky|magdalenitek]]. Původní stavba z 15. století však byla po požáru roku 1879 zbořena. Pozůstatkem tohoto prvního kostela je jeho [[zvonice]], která se dnes označuje jako Trojiční věž. V letech 1857–1861, v období [[Průmyslová revoluce|průmyslového rozvoje]] města, kdy vzrostl počet [[Katolicismus|katolíků]], byl poblíž místa původní stavby vystavěn nový [[Novogotika|neogotický]] kostel podle návrhu [[architekt]]a Alexise Langera. Vnitřní vybavení navrhl [[mnichov]]ský architekt Johann Marggraff. Obraz na hlavním [[oltář]]i vytvořil [[Praha|pražský]] [[malíř]] [[Eduard von Engerth]], obrazy na postranních oltářích namaloval Wilhelm Hauschild z Mnichova. [135] => * '''Kostel Panny Marie''' (''Kościół ewangelicki Marii Panny / Frauenkirche'') – Tento původně katolický pohřební kostel je poprvé zmíněn v roce 1384. Po škodách, které utrpěl za [[Husitské války|husitských válek]], byl nově zřízen roku 1452 a později vícekrát přestavěn. [[Novogotika|Novogotické]] vnitřní zařízení je z let 1887–1888. Hlavní oltář zobrazuje [[Ukřižování Ježíše Krista|Ukřižování]], [[Kazatelna|kazatelnu]] dodala mnichovská firma Franz Mayer & Co. Část inventáře pochází z dnešního [[Storožynec|Storožynce]] na [[Ukrajina|Ukrajině]]. [136] => * ''Kostel sv. Kříže'' (''Kościół ewangelicki pw. Świętego Krzyża / Kreuzkirche'') – Kostel Kristova Kříže byl postaven na místě bývalého [[klášter]]a [[Řád menších bratří konventuálů|minoritů]] v letech 1703–1706, po [[požár]]u roku 1760 byl rekonstruován a [[Barokní architektura|barokizován]], během ostřelování města v roce 1945 byl zcela zničen. [137] => === Profánní stavby === [138] => * '''Radnice''' (''Ratusz / Rathaus'') – Nejvýznamnější zachovalou [[Světskost|profánní]] stavbou v Lubáni je [[Renesanční architektura|renesanční]] [[radnice]] z let 1539-1544. Na stavbě se podílel H. Lindener, který byl znám svými realizacemi v [[Dolní Slezsko|dolnoslezských]] městech. Bohužel již v roce dokončení radnice vyhořela, zničen byl městský [[archiv]], obrazy i celé vybavení. Obnova trvala až do roku 1561, kdy byla dokončena věž. V roce 1627 byla zahájena stavba zasedacího (později: královského) sálu. Požáry radnici poškodily ještě v letech 1659 a 1760, což si vyžádalo další stavební úpravy. Po značném poškození v důsledku boje o Lubáň na konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla roku 1950 zahájena [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukce]]. Dnes je tato budova sídlem [[Obecní úřad|městského úřadu]], regionálního [[Muzeum|muzea]] a veřejné knihovny. [139] => * '''Bratrská věž''' (''Baszta Bracka / Brüderturm'') – Tato mohutná věž je architektonickou dominantou v jižní části města. Postavena byla v roce 1318 jako součást [[opevnění]]. Hned vedle ní stála Bratrská brána mezi vnější a vnitřní [[Hradba|hradbou]], která sloužila jako obranná základna jak pro bránu, tak pro blízký [[klášter]] [[Řád menších bratří konventuálů|minoritů]]. Roku 1510 zmiňuje [[kronika]] položení [[Měď|měděné]] střechy, v roce 1571 pak obnovu [[cimbuří]]. Stavba na kruhovém [[půdorys]]e je postavena z [[čedič]]e, horní část potom z [[Cihla|cihel]]. Současná podoba cimbuří pochází z 19. století. [140] => * '''Kramářská věž''' (''Wieża Kramarska / Krämerturm'') – Tato věž je pozůstatkem první radnice z roku 1228, která v roce 1487 padla za oběť požáru. Své jméno získala podle stánků, které si řemeslníci stavěli na týdenních trzích. Po požáru byla původní radnice zbořena a kramářská věž byla obestavěna novými domy, které byly zničeny za [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. V 80. letech 20. století byl v souvislosti s [[Revitalizace|revitalizací]] centra tento komplex domů znovu postaven. Od roku 2004 zde sídlí ''Galeria Łużycka''. [141] => * '''Trojiční věž''' (''Wieża Trynitarska / Dreifaltigkeitsturm'') – Trojiční věž byla původně [[Zvonice|zvonicí]] starého farního kostela sv. Trojice. Na nepravidelné, v horní části osmihranné věži byla v roce 1882 položena modrá [[střešní krytina]]. Během smutku za císaře [[Fridrich III. Pruský|Fridricha III.]] v roce 1888 pukl [[zvon]] z roku 1775. [142] => * '''Solnice''' (''Dom Solny / Salzhaus'') – [[Renesanční architektura|Renesanční]] [[Solnice|solnici]] nechalo město postavit v letech 1537–1539. Sloužila jako sklad zboží a soli. Třípodlažní budova byla postavena z [[čedič]]e mezi vnější a vnitřní hradbou. Na omítnutém pásu pod [[Římsa|římsou]] z jižní strany se zachoval slabě čitelný [[letopočet]] 1539. [143] => * '''Dům Pod Lodí''' (''Dom pod Okrętem / „Das Haus zum Schiff“'') – Dům ''Pod Lodí'' je významnou památkou, která dokládá [[Obchod|kupecký]] charakter města. Byl vybudován v roce 1715 Janem Kirchhoffem. Kirchhoffové se zabývali obchodem s [[Plátno|plátnem]] a podíleli se rovněž na [[Správa|správě]] města. V roce 1820 byl dům zakoupen rodinou Rostových, která ho nechala přestavět. V letech 1930–1945 zde sídlilo městské [[muzeum]]. Dům byl zničen v roce 1945 a obnoven byl až v 70. letech 20. století. Název domu je odvozen z kamenného [[Portál (architektura)|portálu]], na němž je vyobrazena [[plachetnice]] na moři. [144] => * '''Gymnázium''' (''Liceum / Gymnasium'') – [[Latina|Latinské]] [[Humanismus|humanistické]] gymnázium postavené [[kancléř]]em Adrianem Albinem v roce 1588 se stalo známým po celé [[Horní Lužice|Horní Lužici]]. Budova několikrát vyhořela a byla opětovně přestavována. Na [[Barokní architektura|barokním]] kamenném portálu je letopočet 1752. [145] => * '''Městské hradby''' (''Mury Miejskie'') – Dochovaný úsek [[Hradba|hradeb]] v severozápadní části města je připomínkou [[opevnění]] vybudovaného po roce 1318. Tyto dvojité hradby silné 2,4 m byly doplněny [[bašta]]mi a věžemi. Průchod umožňovaly čtyři hlavní [[Městská brána|brány]]. Jako stavební materiál je použit [[čedič]], který je v Lubáni snadno dostupný.BENA, Waldemar. ''Lubań wczoraj i dziś = Lubań gestern und heute'', s. 170–176; 257–259. [146] => [147] => == Kultura == [148] => === Městský dům kultury === [149] => * '''Miejski Dom Kultury''' – Městský [[Kulturní dům|dům kultury]], jehož zřizovatelem je [[Obecní úřad|městský úřad]] v Lubáni, pořádá vystoupení, [[koncert]]y, [[Výstava|výstavy]] a [[čtení]] stejně jako různé soutěže včetně [[Výuka cizích jazyků|výuky cizích jazyků]]. [150] => === Muzea a knihovny === [151] => * '''Muzeum Regionalne''' – V lubáňském regionálním [[Muzeum|muzeu]], které sídlí v budově [[radnice]], jsou dvě stálé expozice umístěné ve výstavní místnosti v přízemí. Expozice „Historie Lubáně“ představuje nejdůležitější události v dějinách města od 13. století až do padesátých let 20. století. Druhá expozice „[[Umění]] a [[Řemeslo|řemesla]]“ vystavuje [[Kovy|kovové]] předměty, [[Keramika|keramiku]], [[sklo]], [[Malba|malbu]] a [[Grafika|grafiku]] z pomezí [[Slezsko|Slezska]] a [[Lužice]]. V Bratrské věži je expozice [[mineralogie]] a [[geologie]] [[Jizerské hory|Jizerských hor]] a [[Krkonoše|Krkonoš]], která je nazvaná „Minerály západních Sudet“. [152] => * '''Miejska i Powiatowa Biblioteka Publiczna''' – Hlavní knihovna, která poskytuje nejširší spektrum služeb, se nachází v budově radnice. Kromě ní ve městě existují ještě 3 pobočky. [153] => === Události === [154] => * Dny Lubáně (''Dni Lubania'') – Náplní slavnostního dne, který spadá na konec [[Školní rok|školního roku]] a zahájení [[Prázdniny|prázdnin]], jsou koncerty, rodinné zábavy a [[svatojánská noc]] včetně vystoupení v historických kostýmech. [155] => * Sudetský festival minerálů (''Sudecki Festiwal Minerałów'') – Tento mezinárodní festival je určen všem zájemcům o [[minerál]]y a [[Přírodnina|přírodniny]]. [156] => * Lubáňský pouliční běh (''Lubańskie Biegowisko'') – Lubáňský pouliční [[běh]] pořádá každoročně město Lubáň a Městské sportovní a rekreační středisko. [157] => === Sport === [158] => Ve městě existuje 13 [[Sportovní klub|sportovních klubů]], které se věnují [[Lehká atletika|lehké atletice]], [[fotbal]]u, [[basketbal]]u nebo bojovým sportům. K dispozici jsou četná sportoviště např. Hala sportowa MOSiR, Stadion Kartingi a Stadion sportowy. Sportovní aktivity zaštiťuje Městské sportovní a rekreační středisko (''Miejski Ośrodek Sportu i Rekreacji'').{{Citace elektronické monografie | korporace = Miasto Lubań | titul = Kultura i sport | url = http://luban.pl/ | datum vydání = 2011-10-06 | datum přístupu = 2018-03-16 | vydavatel = Miasto Lubań | jazyk = pl}} [159] => == Ekonomika a infrastruktura == [160] => [[Soubor:Lubań, Dom Handlowy - fotopolska.eu (190154).jpg|náhled|Obchodní dům]] [161] => [[Soubor:Nickt.pl Luban baszta wieza bracka Lauban 012.jpg|náhled|Pohled na centrum z Bratrské věže]] [162] => [[Soubor:Zntk 8.jpg|náhled|Nádraží v Lubáni]] [163] => [[Soubor:Willa, ul. Górna 1, Lubań, obecnie Szkoła Podstawowa nr 3.JPG|náhled|Základní škola č. 3]] [164] => Jako [[Správa|správní]] město je Lubáň střediskem [[Služba|služeb]] a [[Logistika|zásobování]] pro [[Okres Lubáň|lubáňský okres]]. Největší počet hospodářských subjektů se soustřeďuje ve zvláštní ekonomické zóně Kamienna Góra (''Kamiennogórska Specjalna Strefa Ekonomiczna'') o rozloze 15,24 ha. Dalším významným zaměstnavatelem je [[státní správa]] a městem provozované společnosti, jako je Středisko pro školení pohraniční stráže, Lužické lékařské centrum, Městský a Okresní úřad, policie, hasičský záchranný sbor, vzdělávací instituce a městské servisní společnosti. Díky rozvinutému [[školství]] má Lubáň dostatek studentů a absolventů. Podíl firem však činil v roce 2013 pouze 30 [[Právnická osoba|právnických osob]] na 1000 obyvatel, což je jednou z příčin [[Nezaměstnanost|nezaměstnanosti]], která roku 2016 v lubáňském okrese dosahovala 11,3%. Ekonomický potenciál města je do jisté míry blokován malou plochou pozemků, které by byly vhodné pro velké průmyslové [[investice]] a jejich nízkou [[Doprava|dopravní]] dostupností a atraktivitou.{{Citace elektronické monografie | korporace = Urząd Miasta Lubań | titul = Strategia Rozwoju Miasta Lubań na lata 2015-2025 | url = http://luban.pl/upload/pdf/folders/1010193/strategia-luban-2015.pdf | datum vydání = 2014 | datum přístupu = 2018-03-18 | vydavatel = Urząd Miasta Lubań | jazyk = pl}} [165] => === Hlavní podniky === [166] => * Dr. Schumacher Sp. z o.o. – Tato firma (dříve Imka Sp. z o.o.) vyrábí vlhčené ubrousky užívané v [[zdravotnictví]], [[Kosmetika|kosmetice]] a v domácnosti. [167] => * Imakom Sp. z o.o. – Firma Imakon se věnuje zakázkovému šití na míru zejména v oblasti [[Netkané textilie|netkaných textilií]] pro zdravotnictví, úklid, kosmetiku a technické účely. [168] => * Automatec Sp. z o.o. – Automatec se zabývá [[Automatizace|automatizovanými]] systémy pro [[průmysl]]ovou výrobu, vyrábí mimo jiné automatizované [[Skladování|skladové]] a dopravní systémy. [169] => * Agromet ZEHS – Firma byla založena v roce 1945 jako ''Przedsiębiorstwo Państwowe Traktorów i Maszyn Rolniczych''. Soustředí se na výrobu [[Hydraulické zařízení|hydraulických]] ručních [[Čerpadlo|čerpadel]] a rotačních válců. [170] => * PONAR LUBAŃ Sp. z o.o. – Tato firma (dříve Hydraulika Siłowa – Lubań) vznikla v roce 2005. Vyrábí plunžrové a pístové hydraolické válce. [171] => === Doprava === [172] => [[Železniční doprava]] spojuje Lubáň s městy [[Jelení Hora]], [[Leśna]], [[Węgliniec]] a [[Zgorzelec]]. Železniční trať 279 zajišťuje dopravu mezi stanicemi Węgliniec–Lubań, trať 247 pro trasu Jelení Hora–Lubań–Zgorzelec byla v roce 2011 reaktivována pro osobní dopravu, trať mezi městy Lubań–Leśna funguje od roku 1991 jen pro [[Nákladní doprava|nákladní dopravu]]. [173] => [174] => Lubáň se nachází v dosahu 11 km vzdálené polské [[dálnice]] A4, respektive [[Evropská silnice E40|evropské silnice E40]] (vjezd z vojvodské silnice 296). Trasa Zgorzelec–Lubań–[[Gryfów Śląski|Gryfów Sląski]]–Jelení Hora vede po krajské silnici 30, která se částečně překrývá s [[Evropská silnice E65|evropskou silnicí E65]]. Města Kożuchów, [[Zaháň|Żagań]], [[Iłowa]], Ruszów a Węgliniec jsou z Lubáně dostupná po vojvodské silnici 296. Silnice 357 vede do měst Sulików, Nowogrodziec a Osiecznica. Po silnici 397 je dostupná města Kościelnik a Leśna. [175] => [176] => První plány na zavedení poválečné veřejné dopravy byly vytvořeny v sedmdesátých letech, první [[autobus]]y se však dostaly do městských ulic v červnu 1989. Jednalo se o běžné autobusy PKS, které nejsou vhodné pro provoz ve městě. Společnost PKS Voyager, která převzala [[Městská doprava|městskou dopravu]] v Lubáni po úpadku Pekaes Lubań, plánuje zavedení vozidel vhodnějších pro městskou dopravu. Od roku 2011 jsou v provozu čtyři linky veřejné autobusové dopravy. Dálkovou autobusovou dopravu zajišťují společnosti PKS Voyager a Bieleccy. [177] => == Vzdělání == [178] => Ve městě jsou 3 státní a 2 soukromé [[Mateřská škola|mateřské školy]], 5 [[Základní škola|základních škol]], z nichž 1 je soukromá, a 3 [[Střední škola|školy střední]]. Vedle nich zde působí ještě Hudební škola Oskara Kolberga. Vzhledem ke klesajícímu počtu žáků se od roku 2016 uvažuje o [[Reforma|reformě]], která má vést mimo jiné k sloučení některých stávajících škol do [[Víceleté gymnázium|osmiletých gymnázií]]. Nezbytná je také modernizace [[Tělocvična|tělocvičen]] a výukových [[laboratoř]]í.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Tomiczek | jméno = Mariusz | titul = Reforma oświaty a Lubań | periodikum = eluban: Lubań w skrócie | datum vydání = 2016-10-18 | datum přístupu = 2018-03-18 | url = https://eluban.pl/miasto/5061,reforma-oswiaty-a-luban.htm | jazyk = pl | url archivu = https://web.archive.org/web/20180319004148/https://eluban.pl/miasto/5061,reforma-oswiaty-a-luban.htm | datum archivace = 2018-03-19 | nedostupné = ano }} [179] => == Osobnosti == [180] => [[Soubor:Martin Behm.jpg|náhled|upright|Martin Behm (1557–1622) – luterský farář, spisovatel a autor textů duchovních písní]] [181] => * [[Adrian Albinus]] (1513–1590), právní vědec [182] => * [[Pavel Fabricius|Paul Fabricius]] (1529–1589), humanista, matematik, astronom, botanik, geograf a básník [183] => * [[Martin Behm]] (1557–1622), luterský farář, spisovatel, autor textů duchovních písní [184] => * [[Johann Knöfel]] (* kolem 1525–30; † po roce 1617), hudební skladatel [185] => * [[Abraham Hosemann]] (1561–1617), historiograf [186] => * [[Jacob Bartsch]] (1600–1633), astronom [187] => * [[Karl Gottlob von Anton]] (1751–1818), právník a historik, spoluzakladatel [[Hornolužická společnost věd|Hornolužické společnosti věd]] [188] => * [[Elisabeth von Saldern]] (1878–1938), abatyše [189] => * [[Arno Schmidt]] (1914–1979), spisovatel [190] => * [[Angelika Jakubowska]] (*1989), modelka [191] => == Odkazy == [192] => === Reference === [193] => [194] => === Literatura === [195] => * {{Citace monografie | příjmení = Bena | jméno = Waldemar | překladatelé = Radosław Węgłowski | titul = Lubań wczoraj i dziś = Lubań gestern und heute | url = http://docplayer.pl/6361669-Luban-wczoraj-i-dzis.html | vydavatel = Urząd Miasta w Lubaniu | místo = Lubań | rok = 2005 | počet stran = 263 | kapitola = | strany = | isbn = | jazyk = polsky a německy}} [196] => * {{Citace monografie | příjmení = Berkel | jméno = Paul | titul = Geschichte der Stadt Lauban | url = http://digital.slub-dresden.de/id404455689 | vydavatel = Reipprich | místo = Lauban | rok = 1896 | počet stran = 152 | kapitola = | strany = | jazyk = de}} [197] => * {{Citace monografie | editoři = Michael Platzer | překladatelé = Andrzej Pietrzykowski | titul = Feste feiern : o tym jak dawniej w Lubaniu świe̜towano | url = | vydavatel = Wydawn. Stary Lubań – Altlauban | místo = Lubań | rok = 2001 | počet stran = 97 | kapitola = | strany = | isbn = 83-914689-0-9 | jazyk = německy a polsky}} [198] => * {{Citace monografie | příjmení = Gründer | titul = Chronik der Stadt Lauban | url = http://digital.slub-dresden.de/id408133007 | vydavatel = | místo = Lauban | rok = 1846 | počet stran = 62 | kapitola = | strany = | jazyk = de}} [199] => * {{Citace monografie | příjmení = Kasper | jméno = Klaus Christian | titul = Das Reichsbahn-Ausbesserungswerk Lauban i. Schlesien: von der Werkstatt der N.M.E. zum erfahrensten Ausbesserungswerk für Elektro-Lokomotiven ; ein Streifzug von 1868 bis 1945 ; Bilder, Berichte und Dokumente | url = | vydavatel = Kasper | místo = Bonn | rok = 1999 | počet stran = 200 | kapitola = | strany = | isbn = | jazyk = de}} [200] => * {{Citace monografie | editoři = Klaus Christian Kasper | titul = Lauban putzt(e) der Welt die Nase : ein Rückblick auf die einstige "Taschentuchstadt Deutschlands" von der Jahrhundertwende bis 1945 ; Bilder, Berichte und Dokumente | url = | vydavatel = Kasper | místo = Bonn-Oberkassel | rok = 2000 | počet stran = 152 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-930567-16-4 | jazyk = de}} [201] => * {{Citace monografie | příjmení = Piekorz | jméno = Edmund | titul = Lauban : Heimat im Bild | url =| vydavatel = Selbstverl. | místo = Seyboldsdorf | rok = 1963 | počet stran = viii, 101 | kapitola =| strany =| jazyk = de}} [202] => * {{Citace monografie | příjmení = Skobel | jméno = Paul | editoři = Edmund Piekorz | titul = Das Jungfräuliche Klosterstift zur Hl. Maria Magdalena von der Buße zu Lauban in Schlesien von 1320-1821 | url = | vydavatel = Konrad Theiss [203] => | místo = Stuttgart ; Aalen | rok = 1970 | počet stran = xix, 412 | kapitola = | strany = | jazyk = de}} [204] => * {{Citace monografie | příjmení = Skowroński | jméno = Janusz | titul = Łużyce nieznane: tajemnice Lubania | url =| vydavatel = Agencja Wydawnicza CB | místo = | rok = 2010 | počet stran = 240 | kapitola = | strany = | isbn = 978-83-7339-074-4 | jazyk = pl}} [205] => === Externí odkazy === [206] => * {{NK ČR|ge924210|věc=ano}} [207] => * {{Commonscat}} [208] => * {{YouTube|u=LCRLuban|Lubię Lubań}} [209] => * {{Twitter|lubieluban|Lubię Lubań}} [210] => * {{Facebook|lubieluban|Lubię Lubań}} [211] => * {{Instagram|lubieluban|Lubię Lubań}} [212] => * {{pl}} {{en}} {{de}} {{cs}} {{Oficiální web}} [213] => * [https://www.youtube.com/watch?v=NAmC6mEvI7s Videoprocházka po lubáňských pamětihodnostech] [214] => {{Okres Lubáň}} [215] => {{Autoritní data}} [216] => {{Portály|Geografie|Polsko}} [217] => [218] => [[Kategorie:Města v Dolnoslezském vojvodství]] [219] => [[Kategorie:Gmina Lubáň]] [220] => [[Kategorie:Okres Lubáň]] [221] => [[Kategorie:Slezská města]] [222] => [[Kategorie:Města v Horní Lužici]] [223] => [[Kategorie:Města v Euroregionu Nisa]] [224] => [[Kategorie:Hornolužické šestiměstí]] [225] => [[Kategorie:Svatojakubská cesta v Polsku]] [] => )
good wiki

Lubáň

Lubáň je polské město v Dolnoslezském vojvodství. Se svými přibližně 21 000 obyvateli tvoří samostatnou městskou gminu a zároveň je sídlem správy okresu Lubáň.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kwisa','klášter','Horní Lužice','čedič','Druhá světová válka','Görlitz','Hradba','Okres Lubáň','Magdalenitky','radnice','Lužické Šestiměstí','požár'

Čedič

Görlitz

Hradba

Klášter

Kwisa

Magdalenitky

Požár

Radnice