Array ( [0] => 15481197 [id] => 15481197 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lucemburkové [uri] => Lucemburkové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Lucemburkové [2] => | znak = COA Luxembourg with crest.svg [3] => | velikost znaku = [4] => | popisek = Erb hrabat z Lucemburku [5] => | země = {{plainlist| [6] => * {{vlajka a název|Svatá říše římská}} [7] => * {{vlajka|Lucemburské hrabství}} [[Lucemburské hrabství|Lucembursko]] [8] => * {{vlajka|České království (středověk)}} [[Země Koruny české]] [9] => * {{vlajka|Uherské království (1387–1437)}} [[Uherské království (1301–1526)|Uhersko]] [10] => * {{vlajka|Chorvatské království (1102–1526)}} [[Chorvatské království (1102–1526)|Chorvatsko]] [11] => * {{vlajka|Francouzské království (1365–1638)}} [[Francouzské království|Francie]]}} [12] => | mateřská dynastie = Limburkové [13] => | tituly = [14] => | zakladatel = Ermesinda Lucemburská [15] => | mýtický zakladatel = víla [[Meluzína (mytologie)|Meluzína]] [16] => | rok založení = [17] => | konec vlády = [[1437]] [18] => | meč = [[Zikmund Lucemburský]] [19] => | přeslice = [[Eliška Zhořelecká]] [20] => | poslední vládce = Zikmund Lucemburský [21] => | současná hlava = není (rod vymřel) [22] => | větve rodu = [23] => }} [24] => '''Lucemburkové''' byli vládnoucí [[Dynastie|dynastií]] ve [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]] a v [[České království|českém království]] ve [[14. století|14.]] a první polovině [[15. století]]. Nejvýznamnějším panovníkem byl [[Karel IV.]] [25] => [26] => Od roku 1196 vládli v [[Lucembursko|lucemburském hrabství]]. Lucemburkové získali roku 1308 [[Svatá říše římská|říšskou korunu]] a vládli v říši do roku 1437 (s výjimkou let 1313–1346 a 1400–1410). Po vymření [[Přemyslovci|Přemyslovců]] [[Agnát|po meči]] (1306) se stali druhou českou královskou dynastií. [[Země Koruny české|Zemím Koruny české]] vládli v letech 1310–1437. V letech 1373–1415 drželi [[Braniborské markrabství|Braniborsko]], v roce 1387 získali [[Uherské království (1301–1526)|uherský trůn]]. Dynastie vymřela smrtí [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]]. [27] => [28] => == Původ a mocenský růst == [29] => [[Soubor:Erblucemburksa.gif|náhled|upright=0.5|vlevo|Znak hrabat lucemburských]] [30] => [[Soubor:Melusinediscovered.jpg|náhled|300px|Meluzína v lázni (středověká iluminace)]] [31] => Podle spisu [[Jan z Arrasu|Jana z Arrasu]] odvozovali Lucemburkové svůj původ od bájné [[víla|víly]] [[Meluzína (mytologie)|Meluzíny]]. Skutečnou zakladatelkou rodu však byla hraběnka [[Ermesinda Lucemburská|Ermesinda]] (asi 1186 – 1247), jediný potomek hraběte [[Jindřich IV. Lucemburský|Jindřicha IV. Slepého]]. Lucemburkové pocházejí z jejího manželství s [[Walram Limburský|Walramem]], hrabětem [[Vévodství Limburk|Limburským]] (proto byli někdy označováni i jako rod limburský). [32] => [33] => Původní državou rodu bylo nevelké [[hrabství lucemburské]] na západní hranici Svaté říše římské, dnes území [[Lucembursko|velkovévodství Lucemburského]] a [[Belgie|belgické]] provincie Luxembourg. [34] => [35] => Mocenský vzestup Lucemburků na přelomu [[13. století|13.]] a [[14. století]] souvisel se strategickým spojenectvím s [[Francie|Francií]], jejíž zájmy v Říši zastupovali. Prvním úspěchem bylo zvolení [[Balduin Lucemburský|Balduina Lucemburského]] na stolec [[trevír]]ského [[kurfiřt]]a – [[arcibiskup]]a. Ten se tak stal jedním z nejmocnějších mužů říše. [36] => [37] => Roku 1308 se rodu lucemburských hrabat dostalo největší cti: [[Jindřich VII. Lucemburský]] byl po násilné [[smrt]]i [[Albrecht I. Habsburský|Albrechta Habsburského]] zvolen králem v římskoněmecké říši. Poté, co roku 1306 vymřeli [[Přemyslovci]], byl Jindřichovi roku 1309 nabídnut český trůn pro jeho jediného syna Jana. V [[Jan Lucemburský|Janovi Lucemburském]] se protnuly hned tři nástupnické principy: otec mu udělil Čechy v [[léno]], oženil se s [[Eliška Přemyslovna|Eliškou Přemyslovnou]] a šlechta ho uznala za krále. Kariéra Janova otce byla krátká a oslnivá: roku 1312 byl korunován [[Císař říše římské|císařem]], ale o rok později zemřel. Jan Lucemburský v českých zemích zůstal cizincem, posloužily mu ovšem jako odrazový můstek pro výrazné ovlivňování evropské politiky. [38] => [39] => == Zlatý věk == [40] => Janův syn [[Karel IV.]] se jako první český král stal císařem Svaté říše římské. [[Praha]] se stala vedle [[Řím]]a a [[Paříž]]e přední evropskou [[metropole|metropolí]]. Po založení Nového Města pražského a rozšíření Menšího Města pražského (Malé Strany) se stala třetím největším městem Evropy (po Římě a Konstantinopoli). Vznikla zde nejstarší [[univerzita]] na sever od [[Alpy|Alp]] a na východ od [[Rýn]]a (nejstarší univerzita ve Svaté říši římské). Doba panování Karla IV. a [[Václav IV.|Václava IV.]] znamenala největší rozkvět Českého království vůbec. [41] => [42] => == Boje o moc == [43] => [[Soubor:HRR 1400.png|náhled|[[Svatá říše římská]] se [[Země Koruny české|zeměmi Koruny české]] kolem roku [[1400]]]] [44] => Podle závěti svého otce udělil Karel IV. mladšímu bratrovi [[Jan Jindřich|Janu Jindřichovi]] v léno [[Morava|Moravu]] a pamatoval na všechny své příbuzné. V té době bylo lucemburské příbuzenstvo početné, což se brzy mělo změnit. Karel měl tři syny: [[Václav IV.|Václava IV.]], [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] a [[Jan Zhořelecký|Jana Zhořeleckého]]; Jan Jindřich rovněž tři: [[Jošt Moravský|Jošta]], [[Prokop Lucemburský|Prokopa]] a [[Jan Soběslav Lucemburský|Jana Soběslava]]. Po smrti Karla a Jana Jindřicha se stupňovala [[rivalita]] Václava IV. a Zikmunda, moravští bratranci zase bojovali mezi sebou o vládu nad [[Morava|Moravou]] a zapojovali se i do bojů o český [[trůn]]. O císařský trůn bojovaly obě větve zároveň: Václav IV., Zikmund a Jošt Moravský, a s nimi [[Wittelsbachové|Wittelsbach]] [[Ruprecht III. Falcký|Ruprecht Falcký]]. „Vítězem“ se stal Zikmund, který všechny své rivaly přežil o mnoho let. Vládu v Čechách ale mohl nastoupit až po skončení válek s [[Husité|husity]]. Zemřel jako poslední legitimní Lucemburk ve Znojmě 9. prosince 1437. [45] => [46] => == Nástupnictví == [47] => Císař Zikmund za nástupce určil manžela své jediné dcery [[Albrecht II. Habsburský|Albrechta]], po Albrechtově brzké smrti tituly zdědil jejich jediný syn [[Ladislav Pohrobek]]. Římská koruna přešla na Habsburky, kteří si ji s přestávkami udrželi až do roku 1806. V českém a uherském státě [[aristokracie]] po Pohrobkově smrti odmítla nástupnictví dalších příbuzných a zvolila si krále ze svého středu ([[Jiří z Poděbrad]] a [[Matyáš Korvín]]), po jejich smrti se ale navrátila k [[Vladislav Jagellonský|Vladislavovi II. Jagellonskému]], vnukovi Albrechta II. a pravnukovi císaře Zikmunda. [48] => [49] => Poslední Lucemburk po meči byl zřejmě [[Jiří Lucemburský]], nemanželský syn markraběte Prokopa, který zemřel jako [[Řád svatého Benedikta|benediktinský mnich]] v klášteře v [[Monte Cassino|Monte Cassinu]] roku [[1457]]. Jako [[levoboček]] ale neměl právo nástupnictví, a tak ho historie téměř nepřipomíná. [50] => [51] => Vedle lucemburské dynastie ovšem existovala další linie rodu Lucemburků, potomků bratrance císaře Jindřicha, která přežila královskou linii o mnoho staletí, a na kterou upomíná například slavný [[Lucemburský palác]] v [[Paříž]]i. Protože k oddělení obou větví došlo dlouho před nástupem Lucemburků na český trůn, neměla tato větev rodu samozřejmě nástupnické právo a do našich dějin téměř nezasáhla. Vládla např. v Ligny, Saint-Pol nebo Brienne. K vymření této větve po meči došlo roku 1616 smrtí Jindřicha, hraběte z Ligny, jehož otec získal titul vévoda z Piney, ale poslední mužský potomek uznaného levobočka Antoina, „Bastarda z Brienne“, Jan III. ze Chapelle zemřel roku 1670. Stejně jako u Habsburků se jméno používalo i nadále ve spojení s jiným rodem např. Montmorency-Luxembourg. [52] => [53] => == Seznam Lucemburků vládnoucích v českých zemích == [54] => [[Soubor:Coat of Arms of John of Bohemia (the Blind) as King of Bohemia and Count of Luxembourg.svg|náhled|upright=0.5|Znak [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]]]] [55] => * [[Jan Lucemburský]] (1310–1346) [56] => * [[Karel IV.]] – římský císař (1346–1378) (vlastnil [[Karlštejn]]) [57] => * [[Václav IV.]] – římský král (1378–1419) [58] => * [[Zikmund Lucemburský]] – římský císař (1433–1437) a uherský král (1420–1437) [59] => [60] => == Moravští Lucemburkové == [61] => * [[Jan Jindřich]] [62] => * [[Jošt Moravský|Jošt Lucemburský]], též římský král [63] => * [[Jan Soběslav Lucemburský]] [64] => * [[Prokop Lucemburský|Prokop]] [65] => * Dá se říct i [[Karel IV.|Karel IV. Lucemburský]], [[Jan Lucemburský|Jan]]. [66] => [67] => == Další známí Lucemburkové == [68] => * [[Václav Český|Václav Lucemburský]] [69] => * [[Jindřich VII. Lucemburský]] [70] => * [[Balduin Lucemburský]], arcibiskup a říšský kurfiřt [71] => * [[Jan Zhořelecký]] [72] => * [[Eliška Zhořelecká]] [73] => * [[Anna Lucemburská]] [74] => [75] => == Rodokmen == [76] => {{Tree list}} [77] => * [[Walram III. Limburský]] ∞ [[Ermesinda Lucemburská]] [78] => ** {{Tree list/final branch}}[[Jindřich V. Lucemburský]] [79] => *** [[Jindřich VI. Lucemburský]] [80] => **** [[Jindřich VII. Lucemburský]] [81] => ***** {{Tree list/final branch}} [[Jan Lucemburský]] [82] => ****** [[Jitka Lucemburská]] ∞ [[Jan II. Francouzský]] [83] => ******* {{Tree list/final branch}} [[Filip II. Burgundský]] [84] => ******** {{Tree list/final branch}} [[Jan I. Burgundský]] [85] => ********* {{Tree list/final branch}} [[Filip III. Burgundský]], vévoda Lucemburský [86] => ****** [[Karel IV.]] [87] => ******* [[Václav IV.]] [88] => ******* [[Zikmund Lucemburský]] [89] => ******** {{Tree list/final branch}} [[Alžběta Lucemburská]], manžel [[Albrecht II. Habsburský]] [90] => ******* [[Jan Zhořelecký]] [91] => ******** {{Tree list/final branch}} [[Eliška Zhořelecká|Eliška Zhořelecká, vévodkyně Lucemburská]] [92] => ******* {{Tree list/final branch}} [[Anna Lucemburská]], manžel [[Richard II.|Richard II. Plantagenet]] [93] => ****** [[Jan Jindřich]] [94] => ******* [[Jošt Moravský]] [95] => ******* [[Prokop Lucemburský]] [96] => ******* {{Tree list/final branch}} [[Jan Soběslav Lucemburský|Jan Soběslav]] [97] => ****** {{Tree list/final branch}} [[Václav Český]] [98] => **** [[Walram Lucemburský]] [99] => **** {{Tree list/final branch}} [[Balduin Lucemburský]] [100] => *** {{Tree list/final branch}} [[Walram I. z Ligny|Walram I. Lucemburský]] [101] => **** {{Tree list/final branch}} [[Walram II. z Ligny|Walram II. Lucemburský]] [102] => ***** {{Tree list/final branch}} [[Jan I. z Ligny]] [103] => ****** {{Tree list/final branch}} [[Guy z Ligny]] [104] => ******* [[Walram III. z Ligny]] [105] => ******* {{Tree list/final branch}} [[Jan Lucemburský z Beauvoiru]] [106] => ******** [[Petr I. Lucemburský]] [107] => ********* {{Tree list/final branch}} [[Ludvík Lucemburský ze Saint-Pol]] [108] => ********** [[Petr II. Lucemburský]] [109] => *********** {{Tree list/final branch}} [[Marie Lucemburská (1547)|Marie Lucemburská]] [110] => ********** {{Tree list/final branch}} [[Antonín Lucemburský]] [111] => ******** {{Tree list/final branch}} [[Jan II. Ligny]] [112] => {{Tree list/end}} [113] => [114] => == Odkazy == [115] => [116] => === Literatura === [117] => * {{Citace monografie | příjmení = Bartl | jméno = Július | odkaz na autora = Július Bartl | spoluautoři = a kol. | titul = Prvý cisár na uhorskom tróne : Slovensko v čase polstoročnej vlády uhorského, českého, lombardského a nemeckého kráľa a rímského císara Žigmunda Luxemburského, syna Karola IV | vydavatel = Literárne informačné centrum | místo = Bratislava | rok = 2001 | počet stran = 375 | isbn = 80-88878-57-8 | jazyk = slovensky}} [118] => * {{Citace monografie | příjmení = Bartl | jméno = Július | odkaz na autora = Július Bartl | spoluautoři = a kol. | titul = Žigmund Luxemburský | vydavatel = Rak | místo = Budmerice | rok = 1996 | počet stran = 102 | isbn = 80-85501-11-2 | jazyk = slovensky}} [119] => * {{Citace monografie | příjmení = Baum | jméno = Wilhelm | odkaz na autora = Wilhelm Baum | titul = Císař Zikmund : Kostnice, Hus a války proti Turkům | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 405 | isbn = 80-204-0543-7}} [120] => * {{Citace monografie | příjmení = Bobková | jméno = Lenka | odkaz na autora = Lenka Bobková | příjmení2 = Šmahel | jméno2 = František | odkaz na autora2 = František Šmahel | spoluautoři = a kol. | titul = Lucemburkové : česká koruna uprostřed Evropy | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 929 | isbn = 978-80-7422-093-7}} [121] => * {{Citace monografie | příjmení = Bobková | jméno = Lenka | titul = Územní politika prvních Lucemburků na českém trůně | vydavatel = Univerzita J.E. Purkyně | místo = Ústí nad Labem | rok = 1993 | počet stran = 318 | isbn = 80-7044-067-8}} [122] => * {{Citace monografie | příjmení = Čechura | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Čechura | titul = České země v letech 1310-1378 : Lucemburkové na českém trůně I | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 287 | isbn = 80-85983-73-7}} [123] => * {{Citace monografie | příjmení = Čechura | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Čechura | titul = České země v letech 1378-1437 : Lucemburkové na českém trůně II | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 438 | isbn = 80-85983-98-2}} [124] => * {{Citace monografie | příjmení = Čechura | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Čechura | příjmení2 = Žůrek | jméno2 = Václav | odkaz na autora2 = | titul = Lucemburkové : životopisná encyklopedie | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2012 | počet stran = 260 | isbn = 978-80-86829-69-2}} [125] => * {{Citace monografie | příjmení = Gade| jméno = John Allyne | odkaz na autora = John Allyne Gade | titul = Luxembourg in the Middle Ages| vydavatel = E. J. Brill| místo = Luxembourg | rok = 1951 | počet stran = 251 | isbn = | jazyk = německy}} [126] => * {{Citace monografie | příjmení = Hoensch | jméno = Jörg Konrad | odkaz na autora = Jörg Konrad Hoensch | titul = Lucemburkové : pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437 | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 304 | isbn = 80-7203-518-5}} [127] => * {{Citace monografie | příjmení = Kavka | jméno = František | odkaz na autora = František Kavka | titul = Vláda Karla IV. za jeho císařství (1355–1378). I. díl, (1355-1364) | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 1993 | počet stran = 252 | isbn = 80-7066-695-1}} [128] => * {{Citace monografie | příjmení = Kavka | jméno = František | odkaz na autora = František Kavka | titul = Vláda Karla IV. za jeho císařství (1355–1378). II. díl, (1364-1378) | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 1993 | počet stran = 292 | isbn = 80-7066-760-5}} [129] => * {{Citace monografie | příjmení = Kavka | jméno = František | odkaz na autora = František Kavka | titul = Karel IV. : historie života velkého vladaře | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1998 | počet stran = 361 | isbn = 80-204-0753-7}} [130] => * {{Citace monografie | příjmení = Kavka | jméno = František | odkaz na autora = František Kavka | titul = Čtyři ženy Karla IV. : královské sňatky | vydavatel = Paseka | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 2002 | počet stran = 189 | isbn = 80-7185-493-X}} [131] => * {{Citace monografie | příjmení = Kavka | jméno = František | odkaz na autora = František Kavka | titul = 5. 4. 1355 - korunovace Karla IV. : císařem Svaté říše římské | vydavatel = Havran | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 117 | isbn = 80-86515-10-9}} [132] => * {{Citace monografie | příjmení = Kavka | jméno = František | odkaz na autora = František Kavka | titul = Poslední Lucemburk na českém trůně : králem uprostřed revoluce | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1998 | počet stran = 290 | isbn = 80-204-0680-8}} [133] => * {{Citace monografie | příjmení = Mezník | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Mezník | titul = Lucemburská Morava 1310-1423 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 562 | isbn = 80-7106-363-0}} [134] => * {{Citace monografie | příjmení = Seibt | jméno = Ferdinand | odkaz na autora = Ferdinand Seibt | titul = Karel IV. : císař v Evropě (1346 – 1378) | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 524 | isbn = 80-7106-265-0}} [135] => * {{Citace monografie | příjmení = Spěváček | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Spěváček | titul = Král diplomat : Jan Lucemburský 1296-1346 | vydavatel = Panorama | místo = Praha | rok = 1982 | počet stran = 276 | isbn =}} [136] => * {{Citace monografie | příjmení = Spěváček | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Spěváček | titul = Jan Lucemburský a jeho doba 1296-1346 : k prvnímu vstupu českých zemí do svazku se západní Evropou | vydavatel = Nakladatelství Svoboda | místo = Praha | rok = 1994 | počet stran = 658 | isbn = 80-205-0291-2}} [137] => * {{Citace monografie | příjmení = Spěváček | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Spěváček | titul = Karel IV. : život a dílo (1316–1378) | vydavatel = Nakladatelství Svoboda | místo = Praha | rok = 1980 | počet stran = 721 | isbn =}} [138] => * {{Citace monografie | příjmení = Spěváček | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Spěváček | titul = Václav IV. 1361-1419 : k předpokladům husitské revoluce | vydavatel = Nakladatelství Svoboda | místo = Praha | rok = 1986 | počet stran = 773 | isbn =}} [139] => * {{Citace monografie | příjmení = Šarochová | jméno = Gabriela V | odkaz na autora = Gabriela V. Šarochová | titul = 1. 9. 1310 - Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský : sňatek z rozumu | vydavatel = Havran | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 163 | isbn = 80-86515-15-X}} [140] => * {{Citace monografie | příjmení = Štěpán | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Štěpán (historik) | titul = Moravský markrabě Jošt (1354-1411) | vydavatel = Matice moravská | místo = Brno | rok = 2002 | počet stran = 828 | isbn = 80-86488-05-5}} [141] => [142] => === Externí odkazy === [143] => * {{Wikislovník|heslo=Lucemburk}} [144] => * {{Commonscat}} [145] => * [http://racineshistoire.free.fr/LGN/PDF/Luxembourg-Saint-Pol.pdf Rodokmen] [146] => * [http://www.sweb.cz/royal-history/luc.html Rodokmen na royal-history] {{Wayback|url=http://www.sweb.cz/royal-history/luc.html |date=20060517015049 }} [147] => * [http://rodokmeny.cz Rodokmen Lucemburků a dalších významných rodů] [148] => * [https://www.e-stredovek.cz/post/ermesinda-pramati-rodu-lucemburku/ Ermesinda - pramáti rodu Lucemburků] [149] => * [https://www.e-stredovek.cz/post/lucembursti-bratri-aneb-cesta-za-cisarskou-korunou/ Lucemburští bratři aneb cesta za císařskou korunou] [150] => * [https://www.e-stredovek.cz/post/jan-lucembursky-cast-i/ Jan Lucemburský - část I.] [151] => * [https://www.e-stredovek.cz/post/jan-lucembursky-cast-ii-kral-a-jeho-pani/ Jan Lucemburský - část II: Král a jeho páni] [152] => * [http://sweb.cz/lukyrastogi/ Český stát v době Lucemburků] {{Wayback|url=http://sweb.cz/lukyrastogi/ |date=20070616015621 }} [153] => * [http://www.e-stredovek.cz/gallery.php?akce=galerie_ukaz&galerie_id=23 Lucemburkové v triforiu sv. Víta] {{Wayback|url=http://www.e-stredovek.cz/gallery.php?akce=galerie_ukaz&galerie_id=23 |date=20150923232111 }} [154] => [155] => {{Čeští panovníci - Lucemburkové}} [156] => [157] => {{Autoritní data}} [158] => {{Portály|Středověk}} [159] => [160] => [[Kategorie:Lucemburkové| ]] [161] => [[Kategorie:Vymřelé panovnické rody]] [] => )
good wiki

Lucemburkové

Lucemburkové byli vládnoucí dynastií ve Svaté říši římské a v českém království ve 14. a první polovině 15.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Karel IV.','Zikmund Lucemburský','Jan Lucemburský','Václav IV.','Balduin Lucemburský','Jan Soběslav Lucemburský','Jindřich VII. Lucemburský','Jan Zhořelecký','Jan Jindřich','Jošt Moravský','Prokop Lucemburský','Eliška Zhořelecká'