Array ( [0] => 15489749 [id] => 15489749 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lutecium [uri] => Lutecium [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Lu [3] => | protonové číslo = 71 [4] => | název = Lutecium [5] => | latinsky = Lutetium [6] => | nad = [7] => | pod = [[Lawrencium|Lr]] [8] => | vlevo = [[Ytterbium]] [9] => | vpravo = [[Hafnium]] [10] => | dolní tabulka = ano [11] => [12] => | chemická skupina = Lanthanoidy [13] => | číslo CAS = 7439-94-3 [14] => | skupina = [15] => | perioda = 6 [16] => | blok = f [17] => | obrázek = Lutetium_sublimed_dendritic_and_1cm3_cube.jpg [18] => | popisek = Pevné lutecium [19] => [20] => | emisní spektrum = Lutetium spectrum visible.png [21] => | relativní atomová hmotnost = 174,947(1) [22] => | atomový poloměr = (1,75 Å) 175 pm [23] => | kovalentní poloměr = (1,60 Å) 160 pm [24] => | elektronová konfigurace = [Xe] 4f14 5d1 6s2 [25] => [26] => | skupenství = Pevné [27] => | hustota = 9,841 g/cm3;
Hustota při teplotě tání: 9,3 g/cm3 [28] => | tvrdost = [29] => | teplota tání = 1652 [30] => | teplota varu = 3402 [31] => [32] => | skupenské teplo tání = asi 22 kJ/mol [33] => | skupenské teplo varu = 414 kJ/mol [34] => | molární tepelná kapacita = 26,86 J.mol−1.K−1 [35] => [36] => | elektronegativita = 1,27 [37] => | ionizační energie = 523,5 kJ/mol [38] => | ionizační energie2 = 1340 kJ/mol [39] => | ionizační energie3 = 2022,3 kJ/mol [40] => [41] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{Citace elektronického periodika | titul = Lutetium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23929 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Varování}} [42] => }} [43] => '''Lutecium''' (chemická značka '''Lu''', {{vjazyce|la}} ''Lutetium'') je měkký stříbřitě bílý, vnitřně přechodný [[Kovy|kovový]] prvek pevného [[skupenství]], poslední člen skupiny [[lanthanoidy|lanthanoidů]]. [44] => [45] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [46] => Lutecium je stříbřitě bílý, měkký přechodný kov. [47] => [48] => Chemicky je kovové lutecium poměrně stálé. Na suchém [[vzduch]]u se prakticky nemění, ve vlhkém prostředí se pomalu pokrývá vrstvičkou oxidu. Snadno se rozpouští v běžných minerálních [[Kyseliny|kyselinách]] za vývoje [[vodík]]u. [49] => [50] => Ve sloučeninách se vyskytuje pouze v mocenství Lu+3. Soli Lu+3 vykazují vlastnosti podobné sloučeninám ostatních lanthanoidů a [[hliník]]u. Všechny tyto prvky tvoří například vysoce stabilní oxidy, které nereagují s [[Voda|vodou]] a jen velmi obtížně se [[Redoxní reakce|redukují]]. Ze solí anorganických kyselin jsou důležité především [[fluoridy]] a [[fosforečnany]], jejich nerozpustnosti ve vodě se využívá k separaci lanthanoidů od jiných kovových iontů. Lutecité soli jsou bezbarvé. [51] => [52] => == Historie == [53] => Lutecium objevili teprve roku [[1907]] nezávisle na sobě francouzský chemik [[Georges Urbain]] a rakouský mineralog [[Carl Auer von Welsbach]] jako nečistotu v oxidu dalšího lanthanoidu – [[ytterbium|ytterbia]]. Název prvku, který dal prvku Georges Urbain je odvozen od [[latina|latinského]] pojmenování [[Paříž]]e – ''[[Lutetia]]''. Carl Auer von Welsbach preferoval název ''cassiopium'' a oficiální pojmenování posledního z řady lanthanoidů bylo tak poměrně dlouho předmětem sporů a debat. [54] => [55] => == Výskyt, výroba a využití == [56] => [[Soubor:Lutetium.jpg|náhled|vlevo|Pevné lutecium 2]] [57] => Lutecium je poměrně dosti vzácný prvek, v [[Zemská kůra|zemské kůře]] se vyskytuje v koncentraci 0,5–0,75 mg/kg. O jeho obsahu v mořské vodě údaje chybí. Ve vesmíru připadá jeden atom lutecia na 1000 miliard atomů vodíku. [58] => [59] => V přírodě se lutecium vyskytuje pouze ve formě [[Chemická sloučenina|sloučenin]]. Neexistují však ani minerály, v nichž by se některé lanthanoidy (prvky vzácných zemin) vyskytovaly samostatně, ale vždy se jedná o minerály směsné, které obsahují prakticky všechny prvky této skupiny. Mezi nejznámější patří ''[[monazit]]y'' (Ce,La,Th,Nd,Y)PO4 a ''[[xenotim]]'', chemicky [[fosforečnany]] lanthanoidů, dále ''[[bastnäsit]]y'' (Ce,La,Y)CO3F – směsné flourouhličitany prvků vzácných zemin a např. minerál ''[[euxenit]]'' (Y,Ca,Ce,U,Th)(Nb,Ta,Ti)2O6. [60] => [61] => Velká ložiska těchto rud se nalézají ve [[Skandinávie|Skandinávii]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Čína|Číně]] a [[Vietnam]]u. Významným zdrojem jsou i fosfátové suroviny – ''[[apatit]]y'' z poloostrova [[Kola (poloostrov)|Kola]] v [[Rusko|Rusku]]. [62] => [63] => Při průmyslové výrobě prvků vzácných se jejich rudy nejprve louží směsí [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] a [[kyselina chlorovodíková|chlorovodíkové]] a ze vzniklého roztoku solí se přídavkem [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] vysráží [[hydroxidy]]. [64] => [65] => Jednotlivé prvky se separují řadou různých postupů – kapalinovou [[extrakce|extrakcí]], za použití [[ionex]]ových kolon nebo selektivním srážením nerozpustných [[Komplexní sloučenina|komplexních solí]]. [66] => [67] => Čístý kov se obvykle připravuje [[Elektrochemie|elektrochemicky]] z taveniny směsi [[Chloridy|chloridů]] lutecia, [[vápník]]u a [[sodík]]u. Elementární lutecium se vylučuje na [[grafit]]ové katodě, na kladné elektrodě (anodě) dochází k uvolňování elementárního plynného [[chlor]]u. [68] => [69] => Pro svůj velmi řídký výskyt a vysokou výrobní cenu čistého kovu nemají v současné době kovové lutecium ani jeho sloučeniny žádné významné komerční využití. Potenciálním oborem využití jsou průmyslové [[katalyzátor]]y pro petrochemický průmysl a [[Polymerizace|polymerace]] v [[Organická syntéza|organické syntéze]]. [70] => [71] => == Odkazy == [72] => [73] => === Reference === [74] => [75] => [76] => === Literatura === [77] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [78] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [79] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [80] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků II.'' 2. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [81] => [82] => === Externí odkazy === [83] => * {{Commonscat|Lutetium}} [84] => * {{Wikislovník|heslo=lutecium}} [85] => [86] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [87] => [88] => {{Autoritní data}} [89] => {{Portály|Chemie}} [90] => [91] => [[Kategorie:Lutecium| ]] [92] => [[Kategorie:Kovy]] [93] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [94] => [[Kategorie:Lanthanoidy]] [95] => [[Kategorie:Objeveno 1907]] [] => )
good wiki

Lutecium

Lutecium (chemická značka Lu, Lutetium) je měkký stříbřitě bílý, vnitřně přechodný kovový prvek pevného skupenství, poslední člen skupiny lanthanoidů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'fosforečnany','Redoxní reakce','Georges Urbain','1907','Carl Auer von Welsbach','kyselina sírová','extrakce','hydroxid sodný','Komplexní sloučenina','Vietnam','Kola (poloostrov)','Spojené státy americké'

1907

Extrakce

Fosforečnany

Vietnam