Array ( [0] => 14683512 [id] => 14683512 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Luteránství [uri] => Luteránství [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Lucas Cranach d.Ä. - Martin Luther, 1528 (Veste Coburg).jpg|náhled|upright=0.8|[[Martin Luther]] od [[Lucas Cranach starší|Lucase Cranacha]]]] [1] => '''Luteránství''', '''luterství''' či '''luteranismus''' je [[Křesťanství|křesťanským]] [[Protestantismus|protestantským]] vyznáním vycházející z odkazu a teologie [[Martin Luther|Martina Luthera]], [[Philipp Melanchthon|Phillippa Melanchthona]] a luterské [[reformace]]. Luteránské církve jsou rozšířené po celém světě. Nejhlubší kořeny má luteránství v [[Německo|Německu]] a [[Skandinávie|Skandinávii]]. Luteráni někdy bývají označování i jako ''evangelíci'' (jako ostatní [[Protestantismus|protestanti]]). Luteránství je nejstarším [[Protestantismus|protestantským]] směrem. [2] => [3] => == Označení == [4] => Označení „luteráni“ je původně polemickým označením ze strany [[katolictví|katolíků]], kteří tak označovali jako [[hereze|heretiky]] přívržence učení [[Martin Luther|Martina Luthera]] (srov. [[Johann Eck]], ''Adversus Lutheranos et alios hostes Ecclesiae'', [[1520]]). Později však tímto pojmem označují luteráni sami sebe a vymezují se jím vůči katolíkům i proti [[reformované církve|reformovaným církvím]]. Církve a sbory se často označují jako „luterské“ církve či sbory. Někdy luteráni (zvláště ti hlásící se k tzv. [[Evangelická katolicita|luterské katolicitě]]) bývají označováni i jako ''augsburští katolíci''. [5] => [6] => == Teologie == [7] => [[Soubor:Rose Martin Luther 1530 couleur.svg|náhled|upright=0.8|[[Luterská růže]] – symbol luteránství]]Luteráni věří v jednoho [[Bůh|Boha]] ve třech osobách: [[Bůh Otec|Otec]], [[Ježíš Kristus|Syn]] a [[Duch svatý|Duch Svatý]]. Za pramen víry považují [[Bible|Bibli]] složenou ze [[Starý zákon|Starého]] a [[Nový zákon|Nového zákona]] a za její správné vysvětlení považují [[Augsburské vyznání]]. Věrouku tvoří Symbolické knihy luterství čili Kniha svornosti. Luteráni vyznávají [[Apoštolské vyznání|Apoštolské]], [[Nicejsko-konstantinopolské vyznání|Nicejsko-konstantinopolské]] a [[vyznání Quicumque|Atanášovo vyznání]]. Za [[svátost]]i považují pouze [[křest]] a [[Eucharistie|Večeři Páně]]. Vysluhují taktéž další obřady ([[Konfirmace (církev)|konfirmaci]], [[Svátost smíření|zpověď]], [[manželství]], [[Ordinace (protestantství)|ordinaci]] a v některých církvích i [[Svátost nemocných|pomazání nemocných]]) které však nepovažují za [[svátost]]i. [[Maria (matka Ježíšova)|Marii]] si ctí jako [[Theotokos|Bohorodičku]] (řecky: ''Theotokos'') a někteří luteráni věří v její věčné panenství. [[Maria (matka Ježíšova)|Marii]] a [[Světec|svaté]] ctí, ale nemodlí se k nim. Obrazy a sochy používají, ale nevzdávají jim úctu. Někteří luteráni ordinují na duchovní také ženy a některé luterské církve věří že své duchovní ordinují v linii [[Apoštolská posloupnost|apoštolské posloupnosti]]. Neuznávají [[papež]]ství, [[Odpustek|odpustky]], soukromá zjevení Ježíše a Marie a jiné věci. [[Celibát]] [[duchovní]]ch je dobrovolný, a to i po [[Ordinace (protestantství)|ordinaci]]. [8] => [9] => === Bible a vyznání víry === [10] => [[Bible]] je v luterské [[teologie|teologii]] označována jako ''norma normans'' (normativní norma), luterská vyznání víry pak jako ''norma normata'' (normovaná norma, tj. norma normovaná Biblí). Autoritu v luterských církvích tedy tvoří především Písma [[Starý zákon|Starého]] a [[Nový zákon|Nového zákona]] [11] => [12] => [[Deuterokanonický spis|Deuterokanonické spisy]] v [[Starý zákon|Starém Zákoně]] luteráni neřadí do kánonu a luterská teologie je považuje za [[Apokryf|apokryfy]]. . Věrouku tvoří Symbolické knihy. [13] => [14] => Symbolické knihy luterství čili Kniha svornosti obsahují tyto texty a knihy: [15] => * Stará [[Krédo|vyznání víry]]: [16] => ** [[apoštolské vyznání]] [17] => ** [[nicejsko-konstantinopolské vyznání]] [18] => ** [[vyznání Quicumque|Atanášovo vyznání]] [19] => * [[Augsburské vyznání]] (''Confessio Augustana'') [20] => * Obhajoba Augsburského vyznání [21] => * [[Malý katechismus]] Martina Luthera [22] => * [[Velký katechismus]] Martina Luthera [23] => * [[Šmalkaldské artikuly]] Martina Luthera [24] => * [[Formule svornosti]] (''Formula concordiae'') [25] => [26] => Formuli svornosti neuznávají všechny luterské církve, proto se rozlišuje mezi konkordačními a nekonkordačními luterskými církvemi. [27] => [28] => === Sola gratia, sola fide, sola scriptura, solus Christus === [29] => [[Soubor:Lutherbibel.jpg|vpravo|náhled|upright=0.9|[[Lutherova Bible|Lutherův překlad Bible]] z roku [[1534]]]] [30] => Krátké [[latina|latinské]] formule vyjadřují stručně luterskou víru: [31] => # [[Sola gratia]] – luteráni věří, že jen milost Boží může člověka ospravedlnit a dát mu spásu. [32] => # [[Sola fide]] – luteráni věří, že jen víra může být odpovědí člověka na Boží nabídku spásy, kdežto úsilí o dobré skutky není podmínkou („skutkařství“), nýbrž důsledkem víry. [33] => # [[Sola scriptura]] – luteráni věří, že jen Písmo svaté, a ne tradice ani učitelský úřad, je závazné měřítko správné křesťanské víry. [34] => # [[Solus Christus]] – luteráni věří, že samotná osoba, dílo a nauka [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] je základem víry a vykoupení člověka. [35] => [36] => === Zákon a evangelium === [37] => Zásada rozlišení zákona a evangelia (''discrimen legis et evangelii'') je klíčovou nejen v teologii luterské, ale obecně v protestantské. Doplňuje reformační zásady uvozené slovem „sola“ v oblasti [[hermeneutika|hermeneutiky]]. [38] => Zákonem se rozumí ta část Božího zjevení, v níž jsou obsaženy Boží příkazy, usvědčení z [[hřích]]u a tresty za hřích. Evangeliem je ta část Božího zjevení, která člověku, který zhřešil a propadl odsouzení zákona, sděluje, že má věřit, že [[Ježíš Kristus|Kristus]] sám odpykal a splatil veškerý hřích, a tak pro hříšníka bez jakékoli jeho vlastní zásluhy získal odpuštění hříchu, spravedlnost a věčný život. [39] => Formule svornosti nazývá rozlišení zákona a evangelia „jedinečně skvělým paprskem poznání“ (čl. 5). [40] => [41] => == Bohoslužba == [42] => [[Soubor:Cieszyn 62.jpg|vlevo|náhled|upright=0.8|Oltář [[Ježíšův kostel v Těšíně|luteránského kostela v Těšíně]]]] [43] => Luterské církve nazývají [[Bohoslužba|bohoslužbu]] různě (bohoslužba, služby Boží, mše nebo liturgie, záleží od toho jak má konkrétní církev ve zvyku). Při luterské [[Bohoslužba|bohoslužbě]] má ústřední místo [[kázání]]. [[Duchovní]] při [[Bohoslužba|bohoslužbě]] nosí v některých církvích [[ornát]] nebo [[Alba (oděv)|albu]] se [[Štóla|štólou]], v jiných církvích zas černý talár s bílou kamží a dvěma tabličkami pod krkem. [[Duchovní]] jsou v konkrétních církvích nazývání dle zvyku různě (kněz, pastor, kazatel nebo farář). [[Křest|Křtí]] se už malé děti, ale neodmítají [[křest]] ani v pozdějším věku. Přítomnost Krista ve [[Eucharistie|Večeři Páně]] chápou jako [[Reálná přítomnost|reálnou]]. Odmítají však katolické učení o [[Transsubstanciace|transsubstanciaci]], a věří že Kristus je ve [[Eucharistie|Večeři Páně]] přítomen ''v'' chlebu a vínu, že je ''s'' chlebem a vínem svátostně sjednocen a že je ''pod spůsobem'' chleba a vína. Luterské chápaní Kristovy přítomnosti ve [[Eucharistie|Večeři Páně]] se mylně označuje termínem ''konsubstanciace''. Luterské slavení [[Eucharistie|Večeře Páně]] se obvykle skládá z obecné zpovědi, [[preface]], [[Otčenáš]]e, [[Slova ustanovení|slov ustanovení]], [[Agnus Dei]] a samotného přijímání, které je zásadně [[Podobojí|pod obojím]]. Většina luterských církví přijímání vysluhuje vkleče u oltářního zábradlí a většina také zachovává zvyk stavět oltáře zády k lidu (''ad orientem''). Zpověď je v luterských církvích obecní (tiché vyznání hříchů Bohu, společná modlitba lítosti a hromadné rozhřešení celému shromáždění). Existuje také i ušní zpověď faráři. [44] => [45] => == Organizace církví == [46] => Luterské církve jsou [[synod]]ální a [[episkopalismus|episkopální]]. V čele synody stojí synodní senior nebo [[prezident]]. V čele církve stojí [[biskup]] nebo [[superintendent]]. [47] => [48] => == Luterství v Česku == [49] => V [[Česko|České republice]] působí tyto luterské církve: [50] => * [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání]] (SCEAV) - zachovává kontinuitu od [[16. století]]; v současné organizační podobě existuje od roku [[1923]] [51] => * [[Luterská evangelická církev a. v. v České republice]] (LECAV) - vznikla roku [[1995]] odštěpením od SCEAV [52] => * [[Evangelická církev augsburského vyznání v České republice]] (ECAV) - byla znovuobnovena roku [[1993]]; původně tvořena sborem [[Evangelická církev augsburského vyznání na Slovensku|slovenské Evangelické církve augsburského vyznání]] v Praze (zal. r. [[1947]]) [53] => [54] => Zatímco SCEAV a LECAV působí zejména na [[Těšínsko|Těšínsku]] v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]] (i když LECAV má od roku 2003 svůj sbor i v [[Praha|Praze]]), ECAV vedle Slováků sdružuje Čechy především v [[Praha|Praze]], [[Plzeň|Plzni]] a [[Brno|Brně]] a anglickojazyčné luterány v Praze. [55] => [56] => V důsledku činnosti misijní společnosti ''Thoughts of Faith'' vznikla v západních Čechách v 90. letech 20. století [[Česká evangelická luteránská církev]] (ČELC), která dosud ale nemá status registrované církve. [57] => [58] => K luterství, jakožto k jednomu ze svých oficiálních zdrojů, se hlásí i největší [[Protestantismus|protestantská]] církev v ČR [[Českobratrská církev evangelická]]. [59] => [60] => == Luterství ve světě == [61] => [[Soubor:Lutheranism by country.png|náhled|upright=1.3|Mapa rozšíření luteránství ve světě]] [62] => K luterství se hlásí kolem 60 miliónů lidí na Zemi. Nejdynamičtěji rostoucími luterskými církvemi jsou církve v [[Etiopie|Etiopii]], [[Tanzanie|Tanzanii]] a na [[Papua Nová Guinea|Papui Nové Guineji]]. Luteránství je státním náboženstvím [[Island]]u. [63] => {{Citace elektronické monografie [64] => | příjmení = [65] => | jméno = [66] => | odkaz na autora = [67] => | titul = Constitution of The Republic of Iceland [68] => | url = http://www.government.is/constitution [69] => | datum vydání = 1944 [70] => | datum aktualizace = 1999 [71] => | datum přístupu = 2010 [72] => | vydavatel = [73] => | místo = [74] => | lokace = Článek 62 [75] => | jazyk = {{en}} [76] => }} [77] => [78] => [[Namibie]] má z afrických zemí nejvyšší podíl luteránů v obyvatelstvu, okolo 50% obyvatel. Ve skutečnosti je jedinou mimoevropskou zemí, kde luteráni tvoří většinu. Ostatní africké země s významnou luteránskou populací jsou [[Etiopie]], [[Madagaskar]] a [[Tanzanie]]. [[Indonésie]] je domovem pro největší luteránskou populaci mimo Evropu a Severní Ameriku. Více než 4 miliony obyvatel vyznávají tuto víru. Další velká luteránská komunita žije v [[Indie|Indii]], počet se odhaduje na 1,5 milionu věřících. Menší luteránské komunity se nacházejí téměř všude na tomto kontinentu, včetně [[Čína|Číny]] a [[Malajsie]]. [79] => [80] => == Ekumenismus == [81] => Luterské církve jsou členy [[Světová rada církví|Světové rady církví]]. Luterské církve mají společenství s ostatními evangelickými církvemi v [[Evropa|Evropě]]. Mnoho luterských církví spolupracuje v [[Evangelická aliance|Evangelické alianci]]. [82] => [83] => Z poslední doby má zásadní význam společné prohlášení k nauce o ospravedlnění mezi [[Světová luterská federace|Světovým luterským svazem]] a [[Svatý stolec|Apoštolským stolcem]], kde luterské církve a katolická církev docházejí ke shodě v základní nauce o ospravedlnění (více viz [[Sola fide#Společné prohlášení k nauce o ospravedlnění|Sola fide]]). [84] => [85] => == Významní luteráni == [86] => [[Soubor:Youth Gathering 2004 054.jpg|náhled|upright=0.7|Gerald B. Kieschnick, bývalý prezident [[Luterská církev Missourské synody|Luterské církve Missourské synody v USA]]]] [87] => * [[Philipp Melanchthon]] ([[1497]]–[[1560]]), zvaný Učitel [[Německo|Německa]] (''Praeceptor Germaniae'') [88] => * [[Martin Luther]] ([[1483]]–[[1546]]) [[Řád augustiniánů|augustiniánsky]] [[mnich]], [[kněz]], univerzitní profesor a [[reformátor]]. Dne [[31. říjen|31. října]] [[1517]] přibil na dveře kostela všech svatých ve [[Lutherstadt Wittenberg|Wittenbergu]] svých [[95 tezí]]. [89] => * [[Martin Chemnitz]] ([[1522]]–[[1586]]) se svou prací o [[Tridentský koncil|Tridentském koncilu]] stal jedním z nejvýznamnějších luteránů 2. generace. [90] => * [[Jiří Třanovský]] ([[1592]]–[[1637]]), zvaný též ''Slovanský Luther'' [91] => * [[Paul Gerhardt]] ([[1607]]–[[1676]]) je znám skrze svou písňovou tvorbu. [92] => * [[Johann Sebastian Bach]] ([[1685]]–[[1750]]) komponoval skladby, které jsou pevně zakořeněny v luterské víře. [93] => * [[Philipp Jacob Spener]] ([[1635]]–[[1705]]) – zakladatel [[Pietismus|pietismu]] [94] => * [[Ján Kollár|Jan Kollár]] ([[1793]]–[[1852]]) – básník a obrozenec [95] => * [[Dietrich Bonhoeffer]] ([[1906]]–[[1945]]) byl teologem a odpůrcem nacismu. [96] => * [[Richard Wurmbrand]] ([[1909]]–[[2001]]) – „hlas“ pronásledované církve [97] => [98] => == Reference == [99] => [100] => [101] => == Související články == [102] => * [[Reformace]] [103] => * [[Protestantismus|Protestantství]] [104] => * [[Evangelická církev augsburského vyznání]] [105] => [106] => == Externí odkazy == [107] => * {{Commonscat}} [108] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Luterani}} [109] => [110] => {{Autoritní data}} [111] => {{Portály|Křesťanství}} [112] => [113] => [[Kategorie:Luteránství| ]] [114] => [[Kategorie:Protestantství]] [] => )
good wiki

Luteránství

Lucase Cranacha Luteránství, luterství či luteranismus je křesťanským protestantským vyznáním vycházející z odkazu a teologie Martina Luthera, Phillippa Melanchthona a luterské reformace. Luteránské církve jsou rozšířené po celém světě.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Eucharistie','Protestantismus','Ježíš Kristus','Bohoslužba','Starý zákon','Martin Luther','Duchovní','svátost','Maria (matka Ježíšova)','Augsburské vyznání','Německo','Praha'

Bohoslužba

Duchovní

Eucharistie

Německo

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Protestantismus

The Wikipedia page "Protestantismus v Česku" (Protestantism in Czech) provides an overview of the history and development of Protestantism in the Czech Republic.

Svátost