Array ( [0] => 14689510 [id] => 14689510 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Luxfera [uri] => Luxfera [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Glasblock Sverige 2014d.jpg|náhled|Luxfery (Švédsko)]] [1] => [[Soubor:Lucerna Palace Rooftop Deck (8872).jpg|náhled|Pasáž paláce Lucerna, pohled shora na luxfery]] [2] => '''Dutá skleněná tvárnice''', běžně též '''luxfera''' (dle obchodní značky ''Luxfer'') nebo ''sklobetonka'' je [[Sklo|skleněný]] stavební dílec používaný ke zdění průsvitných svislých i vodorovných [[Sklobeton (konstrukce)|sklobetonových konstrukcí]]. Stavební prvek je obvykle vyráběný ze dvou shodných skleněných částí, které jsou k sobě za tepla přiloženy a vytvoří uzavřený vzduchotěsný prostor s mírným podtlakem. Na starších stavbách (zejména u stropních konstrukcí) se můžeme setkat také s tvárnicemi neuzavřenými, pouze se zesílenými hranami. [3] => [4] => == Termín a historie == [5] => Termín pochází z latinského: ''lux'' = světlo, ''ferro'' = nesu a byl použit pro skleněné tvárnice a název první a dosud existující americké firmy Luxfer, kterou založil James G. Pennycuick (psán také Pennycuck) roku 1897 v [[Boston]]u ve státě Massachusetts{{Citace elektronického periodika [6] => | příjmení = [7] => | jméno = [8] => | titul = About Luxfer - Luxfer Group [9] => | periodikum = www.luxfer.com [10] => | url = https://www.luxfer.com/about/ [11] => | jazyk = en [12] => | datum přístupu = 2023-04-15 [13] => }}. Pocházel ze Skotska a do Spojených států přicestoval s projektem, na který 4. října roku [[1881]] získal patent. Popsal jej jako hranolové skleněné cihly nebo dlaždice ke stavbě prosvětlených kleneb, stropů a zdí. Technicky jej zdokonalil dalšími dvěma patenty z let [[1882]] a [[1884]]. Pennycuicka předcházely tři skleněné projekty: [[Křišťálový palác]] pro [[Světová výstava 1851|první světovou výstavu]] v Londýně (1851) měl pouze ploché skleněné tabulky, které byly příliš křehké a chyběla jim tepelná izolace, stejně jako stropy divadelních sálů v [[Théâtre-Lyrique]] a [[Théâtre du Châtelet]] v Paříži (1874). [14] => [15] => V českých zemích patřila k nejstarším realizacím luxfer pasáž [[Palác Lucerna|Paláce Lucerna]] v Praze z let 1907–1920, a vestibul [[Café Louvre|kavárny Louvre]], navržený roku 1925, obojí podle projektu [[Matěj Blecha|Matěje Blechy]]. K progresivním výrobcům luxfer patřily české sklárny již před vznikem Československa, a to [[Sklárna a rafinerie Josef Inwald|Josef Innwald]] a Synové Salomona Fischmanna v [[Teplice|Teplicích–Šanově]]{{Citace elektronického periodika [16] => | titul = Sklárny Fischmann synové, spol. s r.o., Teplice-Šanov [17] => | periodikum = web.nacr.cz [18] => | url = http://web.nacr.cz/pomucky/data/214000010/5374/is/info.index.html [19] => | datum přístupu = 2023-04-15 [20] => }}, kteří roku [[1938]] vydali specializovaný katalog luxfer, v němž je označují termínem „skleněné vlýsky a kameny“''Skleněné vlýsky a kameny, sklobetonové konstrukce: Verlith''. René Wiesner, Arnošt Ast, Sklárny Fischmann synové. Vydaly Sklárny Fischmann synové, Teplice–Šanov 1938. [21] => [22] => == Technologie a vlastnosti == [23] => [[Soubor:Coloured glassbrick.jpg|náhled|Barevné luxfery]] [24] => Skleněné tvárnice charakterizuje jejich výrobní technologie: jde o dvouplášťové strojově lisované sklo, které má žádoucí vlastnosti: '''rozměr''', '''barvu''', '''dekor''' a '''povrchovou úpravu'''. Z fyzikálních vlastností je důležitá [[hmotnost]], [[tepelný odpor]], [[světelná propustnost]], [[Neprůzvučnost|index zvukové neprůzvučnosti]] a [[požární odolnost]] sklobetonových konstrukcí z luxfer. [25] => [26] => '''Rozměrů''' skleněných tvárnic je velmi mnoho. Typickým rozměrem luxfery je 190 × 190 × 80 mm. Speciálním případem jsou ukončovací a rohové tvarovky. [27] => [28] => '''[[Barva]]''' skleněné tvárnice je docílena pomocí dvou různých technologií. Typicky je obarveno již samotné rozžhavené sklo, přidáním speciálních [[pigment]]ů. Výsledná barva je potom velmi stabilní, odolná externím vlivům [[Ultrafialové záření|UV záření]] a změny teplot. Druhou možností je vstříknutí syntetické barvy do již hotového a vychladlého [[Odlitek|odlitku]]. Tato výrobní [[technologie]] je charakteristická pro českého výrobce Vitrablok. Výsledná barva je potom sytější a je možné zaručit naprosto shodný výrobní odstín během celého výrobního cyklu. Nevýhodou této technologie je potom menší odolnost vůči atmosférickým vlivům, které se projeví např. blednutím při dlouhodobém osvitu sluncem. [29] => [30] => '''Dekory''' jsou vytvářeny pomocí forem, ze kterých je skleněný odlitek vytvořen. V současnosti jsou již dekory téměř výhradně tvořeny na vnitřní straně tvárnice, což usnadňuje její údržbu a zamezuje hromadění nečistot. [31] => [32] => '''Povrchovou úpravou''' skleněné tvárnice je její [[matování]]. Matování se provádí v konečné fázi výroby. Matované tvárnice se stávají zcela neprůhlednými, při zachování jisté průsvitnosti (světelné propustnosti). Tohoto efektu se dosahuje narušením skleněného povrchu pískováním nebo leptáním kyselinou. [33] => [34] => == Použití == [35] => {{Viz též|Sklobeton (konstrukce)}} [36] => [[Soubor:Glasbaustein.jpg|náhled|Stěna ze skleněných tvárnic
''sklobetonová stěna'']] [37] => Skleněné tvárnice se používají ve [[stavebnictví]] jako součást [[sklobeton (konstrukce)|sklobetonu]] na průhledné a průsvitné příčky a [[strop]]ní konstrukce. Podle užití se dělí na vertikální a horizontální luxfery. Vertikální luxfery jsou používány k montáži do svislých stavebních konstrukcí (příčky, výplně otvorů), horizontální luxfery se používají do vodorovných konstrukcí jako jsou [[Podlaha|podlahy]] a stropy. Důraz je zde kladen na pevnost a tvrdost skla. [38] => [39] => Typické použití skleněných tvárnic je na [[Fasáda|fasádách]] objektů k výplním [[Stavební otvor|stavebních otvorů]], nebo jako dělicích příček v interiérech či do [[Sprchový kout|sprchových koutů]]. Díky relativně menším rozměrům a mnoha druhům jsou skleněné tvárnice velmi variabilní a příčky z nich postavené mohou mít různé tvary, rozměry a vlastnosti. [40] => [41] => === Montáž === [42] => [[Montáž]] skleněných tvárnic se provádí klasickým zděním do [[beton]]u. Tvárnice se osazují ''na střih'' protože v průběžné svislé spáře je výztuž. V současnosti existuje mnoho pomůcek, které montáž usnadňují. Pro dodržení stejné tloušťky spáry slouží distanční křížky. Rychletuhnoucí pojiva nahrazují beton. Existuje také mnoho komerčních systémů pro jejich snadnější montáž. Možností je také výroba prefabrikovaných panelů. Ve stavbách se zhoršenou statikou zdiva (staré budovy, poruchy podloží, oblasti častých seismických aktivit) se do pojiva přidávají plastové kuličky (dříve piliny), aby spáry pružily a vyloučily možnost praskání luxfer. [43] => [44] => == Výrobci == [45] => Mezi výrobce skleněných tvárnic patří nadnárodní koncern SEVES, pod který spadá italský výrobní závod Vetroarredo{{Citace elektronického periodika [46] => | titul = Seves Group - Vetroarredo History [47] => | periodikum = www.seves.com [48] => | url = https://www.seves.com/history-vetroarredo.html [49] => | datum přístupu = 2023-04-15 [50] => }}, český Vitrablok z [[Duchcov]]a, německý Weck, francouzský La Rochere, indonéská Mulia, ruský Star Glass, americký Corning, čínský Dezhou Zhenhua nebo polský Vitrosilikon. [51] => [52] => == Odkazy == [53] => [54] => === Reference === [55] => [56] => [57] => === Externí odkazy === [58] => * {{Commonscat}} [59] => [60] => === Související články === [61] => * [[Copilit]] [62] => [63] => {{Autoritní data}} [64] => [65] => {{Portály|Architektura a stavebnictví}} [66] => [67] => [[Kategorie:Stavební díly]] [68] => [[Kategorie:Výrobky ze skla]] [] => )
good wiki

Luxfera

Luxfery (Švédsko) Pasáž paláce Lucerna, pohled shora na luxfery Dutá skleněná tvárnice, běžně též luxfera (dle obchodní značky Luxfer) nebo sklobetonka je skleněný stavební dílec používaný ke zdění průsvitných svislých i vodorovných sklobetonových konstrukcí. Stavební prvek je obvykle vyráběný ze dvou shodných skleněných částí, které jsou k sobě za tepla přiloženy a vytvoří uzavřený vzduchotěsný prostor s mírným podtlakem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Glasblock Sverige 2014d.jpg','Soubor:Lucerna Palace Rooftop Deck (8872).jpg','Neprůzvučnost','Soubor:Coloured glassbrick.jpg','tepelný odpor','Sklo','Sklobeton (konstrukce)','Teplice','1881','1882','Podlaha','Boston'

1881

Rok 1881 byl rokem důležitých událostí a je významným rokem v dějinách Česka.

1882

Rok 1882 byl podle gregoriánského kalendáře nepřestupný rok, který začal nedělí.

Boston

Podlaha

Sklo

Sklo je materiál, který vzniká tavením směsi oxidů křemičitého, vápenatého, sodného nebo draselného s přídavkem oxidů dalších kovů.

Teplice