Array ( [0] => 14669037 [id] => 14669037 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lyzozom [uri] => Lyzozom [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Endomembrane system diagram cs.svg|vpravo|náhled|450px|porovnání velikosti lyzozomu vzhledem k dalším [[Biologická membrána|membránovým]] buněčným strukturám]] [1] => '''Lyzozom''' (někdy též lysozom) je kulovitý [[endomembránový systém|membránový útvar]] u některých [[eukaryotická buňka|eukaryotických buněk]], konkrétně u [[Živočichové|živočichů]] (''Animalia'') a [[Prvoci|prvoků]] (''Protozoa''), který slouží k [[hydrolýza|hydrolytické]] degradaci látek pocházejících z buňky i z jejího okolí. V [[rostliny|rostlinných]] buňkách a u hub se lyzozomy nevyskytují a jejich úlohu přejímají [[vakuola|vakuoly]]. [2] => [3] => == Funkce == [4] => Uvnitř lyzozomů se nachází vhodné prostředí k degradaci mnoha různých typů organických látek, jako jsou [[Sacharidy|cukry]], [[tuky]], [[Bílkovina|bílkoviny]] i [[Nukleová kyselina|nukleové kyseliny]]. Proto obsahují 50 různých druhů [[enzym]]ů a navíc i výrazně kyselé prostředí ([[pH]] 5).{{citace monografie| titul = Reference Biology| vydavatel = Thomson Gale| jméno = Richard | příjmení=Robinson | rok = 2002 | místo = New York| isbn = 0-02-865551-6}} Kyselé prostředí uvnitř lyzozomu vytváří [[protonová pumpa]] [[V-ATPáza]].{{Citace periodika [5] => | příjmení = Oot [6] => | jméno = Rebecca A. [7] => | příjmení2 = Couoh-Cardel [8] => | jméno2 = Sergio [9] => | příjmení3 = Sharma [10] => | jméno3 = Stuti [11] => | titul = Breaking up and making up: The secret life of the vacuolar H+-ATPase [12] => | periodikum = Protein Science [13] => | datum = 2017-05-01 [14] => | ročník = 26 [15] => | číslo = 5 [16] => | strany = 896–909 [17] => | issn = 1469-896X [18] => | doi = 10.1002/pro.3147 [19] => | jazyk = en [20] => | url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/pro.3147/abstract [21] => | datum přístupu = 2017-08-05 [22] => }} [23] => [24] => == Vznik lyzozomů == [25] => Vznikají syntézou lyzozomálních enzymů v hrubém [[endoplazmatické retikulum|endoplazmatickém retikulu]], následným transportem těchto enzymů v malých vezikulech do [[Golgiho aparát|Golgiho komplexu]] a poté oddělením lyzozomů z [[Golgiho aparát|Golgiho komplexu]]. V mrtvých nebo poškozených buňkách dochází k narušení lyzozomů a následnému natrávení struktur celé buňky, tzv. [[Autolýza (biologie)|autolýza]] buňky. [26] => [27] => * primární lyzozomy (předlyzozomy) jsou váčky obsahující [[hydroláza|hydrolázy]], ale nikoliv materiál k trávení [28] => * sekundární lyzozomy jsou podstatně větší a obsahují hydrolázy spolu s materiálem, který právě zpracovávají. Vznikají splynutím primárního lyzozomu s [[endozom]]em či [[Potravní vakuola|fagozomem]], tedy váčkem obsahujícím materiál určený k hydrolýze. Vzniklé jednoduché [[Molekula|molekuly]] (např. [[monosacharidy]]) jsou transportovány z [[lumen (biologie)|lumen]] lyzozomu do cytosolu. [29] => * '''terciární lyzozomy''' (postlyzozomy, reziduální tělíska) obsahují zbytky materiálu, který již nelze rozložit. Jejich obsah může být pomocí [[exocytóza|exocytózy]] posléze vyloučen z buňky a terciární lyzozom tak zanikne. Nestrávený materiál se ale může hromadit v buňce a v mikroskopickém obrazu buňky je patrný jako hnědočerveně zbarvený pigment [[lipofuscin]]. Lipofuscin je typický pro dlouhožijící buňky, např. buňky [[srdeční svalovina|srdečního svalu]] ([[kardiomyocyt]]y) nebo [[neuron]]y. [30] => [31] => == Lyzozomální onemocnění == [32] => Nesprávná funkce lyzomomů může vést ke vzniku onemocnění. [33] => [34] => === Získané lyzozomální poruchy === [35] => Obvykle jde o poruchu relativní, tedy o překročení schopnosti lyzozomů zvládat přívod látek určených k degradaci. Uvnitř lyzozómů se hromadí kapénky nedegradovaných tukových substancí. Obvykle jsou takto postiženy [[makrofág]]y (např. tzv. [[pěnitá buňka|pěnité buňky]] v rozvíjejícím se [[Aterosklerotický plát|ateromovém plátu]] při [[ateroskleróza|ateroskleróze]]). Mohou však být postiženy i jiné buňky schopné intenzivní fagocytózy, zejm. [[hepatocyt|jaterní buňky]] (hepatocyty) nebo buňky proximálních kanálků [[Ledvina|ledvin]]. [36] => [37] => === Vrozená lyzozomální onemocnění === [38] => [[Genetika|Geneticky]] podmíněná lyzozomální onemocnění jsou poruchy lyzozomálních [[enzym]]ů nebo [[Bílkovina|proteinů]] regulujících funkci lyzozomálních enzymů se projevují obvykle jako postupné hromadění materiálu v lyzozomech, zejm. v buňkách [[Centrální nervová soustava|CNS]] a v [[makrofág|makrofázích]]. Hromadění materiálu je tak výrazné, že se projeví zvětšením postižených orgánú (zejména [[slezina|sleziny]] a [[játra|jater]]). Pro hromadění materiálu v buňkách se někdy tyto choroby označují jako střádavá onemocnění, [[tesaurizmóza|tesaurizmózy]] (od řeckého ''thesaurus'' = pokladnice, skladiště) nebo i anglickým ekvivalentem ''lysosomal storage disease''. Jde o skupinu asi 40 [[Nemoc|chorob]] objevujících se s [[Frekvence|frekvencí]] asi 1 na 1000 porodů. Obvykle jde o choroby neléčitelné a smrtící, ale např. u Fabryho choroby se provádí podávání chybějícího enzymu, které umožňuje postiženým návrat do života. Kromě již zmíněné Fabryho choroby patří mezi tezaurizmózy patří např. [[Niemann-Pickovy choroba]] (typy A-C), [[Tay-Sachsova choroba]], [[Gaucherova choroba]] nebo [[Krabbeho choroba]]. [39] => [40] => == Odkazy == [41] => [42] => === Reference === [43] => [44] => [45] => === Literatura === [46] => * {{Citace monografie [47] => | příjmení = Alberts [48] => | jméno = Bruce [49] => | spoluautoři = a kol [50] => | titul = Základy buněčné biologie [51] => | vydavatel = Espero Publishing [52] => | místo = Ústí nad Labem [53] => | rok = 2005 [54] => | isbn = 80-902906-0-4 [55] => | jazyk = cs [56] => }} [57] => * {{Citace monografie [58] => | příjmení = Elleder [59] => | jméno = Milan [60] => | titul = Vybrané kapitoly z patologie buňky I [61] => | vydavatel = Karolinum [62] => | místo = Praha [63] => | rok = 1997 [64] => | isbn = 80-7184-329-6 [65] => | jazyk = cs [66] => }} [67] => * {{Citace monografie [68] => | příjmení = Jungueira [69] => | jméno = L. Carlos [70] => | spoluautoři = a kol. [71] => | titul = Základy histologie [72] => | vydavatel = H&H [73] => | místo = Jinočany [74] => | rok = 1999 (dotisk) [75] => | isbn = 80-85787-37-7 [76] => | jazyk = cs [77] => }} [78] => * {{Citace elektronické monografie [79] => | příjmení = Schneiderka [80] => | jméno = Petr [81] => | spoluautoři = a kol. [82] => | titul = Vybrané kapitoly z klinické biochemie [83] => | url = http://www1.lf1.cuni.cz/~kocna/biochem/index2.htm [84] => | datum přístupu = 24.9.2008 [85] => | jazyk = cs [86] => }} [87] => * {{Citace monografie [88] => | příjmení = Votrubová [89] => | jméno = Olga [90] => | titul = Anatomie rostlin [91] => | vydavatel = Karolinum [92] => | místo = Praha [93] => | rok = 2001 [94] => | isbn = 80-246-0367-5 [95] => | jazyk = cs [96] => }} [97] => [98] => === Související články === [99] => * [[Endocytóza]] [100] => * [[Fagocytóza]] [101] => * [[Exocytóza]] [102] => * [[Autofagie]] [103] => * [[Manóza-6-fosfát]] [104] => [105] => {{Organely a struktury buňky}} [106] => {{Autoritní data}} [107] => [108] => [[Kategorie:Eukaryotická buňka]] [109] => [[Kategorie:Patologie]] [110] => [[Kategorie:Vezikulární transport]] [111] => [[Kategorie:Proteolýza]] [] => )
good wiki

Lyzozom

membránovým buněčným strukturám Lyzozom (někdy též lysozom) je kulovitý membránový útvar u některých eukaryotických buněk, konkrétně u živočichů (Animalia) a prvoků (Protozoa), který slouží k hydrolytické degradaci látek pocházejících z buňky i z jejího okolí. V rostlinných buňkách a u hub se lyzozomy nevyskytují a jejich úlohu přejímají vakuoly.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'enzym','makrofág','Golgiho aparát','Bílkovina','Tay-Sachsova choroba','Autofagie','tesaurizmóza','Krabbeho choroba','endoplazmatické retikulum','Frekvence','hydroláza','slezina'

Autofagie

Bílkovina

Bílkovina je jedním z nejdůležitějších živin v lidské stravě.

Enzym

Frekvence

Hydroláza

Makrofág

Makrofág je druh bílé krvinky, která je součástí imunitního systému obratlovců.

Slezina