Array ( [0] => 15512886 [id] => 15512886 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Médie [uri] => Médie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - zaniklý stát [1] => | název = Médská říše [2] => | originální název = [3] => | rok vzniku = [[678 př. n. l.|678]] [4] => | rok zániku = [[549 př. n. l.]] [5] => | více před = ne [6] => | před 1 = Novoasyrská říše [7] => | před 1 vlajka = Sun cross.svg [8] => | před 2 = Urartu [9] => | před 2 vlajka = No flag.svg [10] => | více po = [11] => | po 1 = Achaimenovská říše [12] => | po 1 vlajka = Standard of Cyrus the Great.svg [13] => | po 2 = [14] => | po 2 vlajka = [15] => | vlajka = [16] => | článek o vlajce = [17] => | velikost vlajky = [18] => | znak = [19] => | článek o znaku = [20] => | velikost znaku = [21] => | mapa = Median empire map.png [22] => | rozloha = [23] => | rozloha poznámka = [24] => | mapa poznámka = Rozloha Médské říše kolem roku [[600 př. n. l.]] [25] => | hlavní město = [[Hamadán|Ekbatana]] [26] => | počet obyvatel = [27] => | počet obyvatel poznámka = [28] => | jazyky = [[médština]] [29] => | náboženství = [[Médie#Náboženství|médské]] [30] => | státní zřízení = [[monarchie]] [31] => | měna = [32] => | vznik = [33] => | zánik = [34] => }} [35] => [36] => '''Médie''' ({{vjazyce|peo}} ''Máda'', {{vjazyce|grc}} Μηδία ''Média'', [[Akkadština|akkadsky]] ''Mádája'') je historická země na severozápadě dnešního [[Írán]]u, jež byla ve [[starověk]]u obývána [[Íránské národy|íránským etnikem]] [[Médové|Médů]], kteří založili '''Médskou říši'''. Médská říše na svém vrcholu zahrnovala území od [[Černé moře|Černého moře]] po dnešní [[Afghánistán]], později však byla ovládnuta jiným íránským etnikem – [[Peršané|Peršany]] a jejich králem [[Kýros II.|Kýrem II.]]{{Citace elektronické monografie [37] => | příjmení1 = Dandamayev [38] => | jméno1 = Muhammad [39] => | odkaz na autora1 = Muhammad Dandamayev [40] => | příjmení2 = Medvedskaya [41] => | jméno2 = I. [42] => | odkaz na autora2 = [43] => | titul = Media [44] => | url = https://iranicaonline.org/articles/media [45] => | datum vydání = [46] => | datum aktualizace = [47] => | datum přístupu = 23.10.2020 [48] => | vydavatel = Encyclopædia Iranica [49] => | jazyk = [50] => }}{{Citace elektronické monografie [51] => | příjmení = [52] => | jméno = [53] => | odkaz na autora = [54] => | titul = Medes [55] => | url = https://www.livius.org/articles/people/medes/ [56] => | datum vydání = [57] => | datum aktualizace = [58] => | datum přístupu = 23.10.2020 [59] => | vydavatel = Livius.org [60] => | jazyk = [61] => }} [62] => [63] => Médie a [[Médové]] představují v historickém bádání určitý problém: neexistují žádné zdroje médského původu, samotná [[médština]] je známa jen z místních a osobních jmen a výpujček do jiných jazyků. Cizí zdroje jako [[Asyrská říše|asyrské]], [[Babylonská říše|babylónské]] a [[Achaimenovská říše|perské]] zdroje jsou strohé, řecké zdroje nespolehlivé a archeologické doklady nejasné. [64] => [65] => == Název == [66] => [67] => Původ názvu Médie není jasný, o jeho výklad se však pokusil orientalista [[Wojciech Skalmowski]]. Podle jeho názoru staroperské Máda vychází z [[Praindoevropština|praindoevropského]] ''*med(h)'' „střední, položený ve středu“, přičemž [[Praíránština|praíránskou]] podobou téhož slova by bylo ''*maidija''. {{Citace monografie [68] => | příjmení = Tavernier [69] => | jméno = Jan [70] => | odkaz na autora = [71] => | titul = Iranica in the Achaemenid Period (ca. 550-330 B.C.): Linguistic Study of Old Iranian Proper Names and Loanwords, Attested in Non-Iranian Texts [72] => | vydavatel = Peeters Publishers [73] => | místo = [74] => | rok = 2007 [75] => | strany = 27 [76] => | isbn = 978-90-429-1833-7 [77] => }}{{Citace sborníku [78] => | příjmení = Diakonoff [79] => | jméno = I. M. [80] => | autor = [81] => | odkaz na autora = [82] => | titul =Media [83] => | odkaz na titul = [84] => | příjmení sestavitele = Ilya Gershevitch [85] => | jméno sestavitele = Ilya [86] => | sestavitel = [87] => | sborník = The Cambridge History of Iran, 2 [88] => | odkaz na sborník = [89] => | vydavatel = Cambridge University Press [90] => | odkaz na vydavatele = [91] => | místo = [92] => | rok vydání = 1985 [93] => | isbn = 978-0-521-20091-2 [94] => | url = [95] => | kapitola = [96] => | strany = 57 [97] => | jazyk = en [98] => }} Starověcí autoři také vytvořili [[Lidová etymologie|lidové etymologie]] jména Médie a Médů. [[Flavius Iosephus]] odvozuje původ Médů od [[Bible|biblického]] Madaie, syna [[Jáfet|Jefetova]], ale zároveň říká, že Médové se sami nazývali [[Árjové]] a teprve po usídlení v oblasti Íránu přijali jméno Médové.Flavius Iosephus, ''Židovské starožitnosti'' I, 6. Podle Hérodota jméno dostali podle [[Médeia|Médei]], známé z [[Starověké Řecko|řeckých]] bájí, jež pomohla [[Iásón|Jásónovi]] a jeho Argonautům získat [[Zlaté rouno]]. [99] => [100] => == Geografie == [101] => [[Soubor:Pre-Achaemenid Era.gif|náhled|Časová osa éry před[[Achaimenovská říše|achaimenovské doby]].]] [102] => Médie před vznikem Médské říše zahrnovala především nížiny okolo [[Ektabany|Ektaban]], dnešního [[Hamadán]]u, s výjimkou jihozápadu kde zahrnovala i údolí v pohoří [[Zagros]] až po horu [[Garrin]], kde sousedila s královstvím [[Ellipi]], obývaným přibuznými [[Elam|Elamitů]]. Na východě a jihovýchodě Médie sousedila s pouští [[Dašt-e Kavír]]. Nejistá je identifikace médské země Patušarra, podle jednoho z výkladů ležela pod [[Damávand]]em, v blízkosti dnešního [[Teherán]]u, a tvořila tak severovýchodní hranici Médie, podle jiného však tato země ležela v pohoří [[Alvand]], nedaleko Hamadánu. Médii lze také vymezit na západě [[Asýrie|Asýrií]], na jihu [[Elam]]em a [[Persis|Persidou]], na východě [[Parthie|Parthií]] oddělenou [[Kaspická brána|Kaspickou branou]] a na severu [[Arménie (satrapie)|Arménii]] oddělou pohořím [[Elburz]]. [103] => [104] => Přes oblast vedla významná stezka spojující [[Mezopotámie|Mezopotámii]] a [[Středomoří]] s východním Íránem a [[Čína|Čínou]], ve středověku pak [[Hedvábná stezka]]. Další významná cesta vedla z Ektaban do hlavních měst Persie: [[Persepolis|Persepole]] a [[Pasargady|Pasargad]]. Kromě kontroly dálkového obchodu byla Médie významná i svým zemědělstvím, známá byla svým pěstováním [[tolice]] – [[Pícnina|pícniny]] latinsky nazývané ''medicago'', a chovem ovcí, koz a [[nisejský kůň|nisejských koní]]. [105] => [106] => Severní Médie byla od roku [[323 př. n. l.]] známa jako Médie Atropatené či jen [[Atropatené]], zatímco zbytek území byl označován jako Velká Médie. [107] => [108] => == Počátky Médů == [109] => Území západního Íránu bylo osídleno médskými kmeny na konci [[2. tisíciletí př. n. l.]] Do té doby se v této oblasti nacházelo mnoho drobných knížectví různých etnik, především [[Gutejci|Gutejců]], [[Lullubi]]ů, [[Kassité|Kassitů]] a [[Churrité|Churritů]]. První historické prameny o Médech pochází z [[9. století př. n. l.]] a to z [[Asyrská říše|Asyrské říše]], jež vedla do této oblasti mnoho vojenských tažení a jíž museli médské kmeny platit [[tribut |tribut]]. Poprvé jsou zmiňováni roku [[836 př. n. l.]], za vlády krále [[Salmanassar III.|Salmanassara III.]], přičemž o století později je zmiňován i jejich první vládce Dajukku ([[Deiokés]]). Asyrský král [[Sargon II.]] ([[722 př. n. l.|722]]–[[705 př. n. l.]]) dokonce zahrnul část západní Médie pod přímou správu své říše, během války s Babylónii, již vedl on a později i jeho syn [[Sinacherib]], však počala asyrská moc v regionu upadat. Část náčelníků médských kmenů sice v asyrských králech hledala své spojence pro boje o moc v rámci Médie a jejího okolí, jiní náčelníci se však naopak snažili asyrského vlivu zbavit, v čemž se jimi stalo spojencem například království [[Manna]] ležící u [[Urmijské jezero|Urmijského jezera]], dosavadní spojenec Asyřanů, nebo [[Kimmeriové]] a [[Skytové]] útočících na Asýrii ze severu. To vedlo až úspěšnému povstání Médů okolo roku [[672 př. n. l.]], jemuž následovala jejich nezávislost a ovládnutí většiny západního Íránu. [110] => [111] => [[Hérodotos]] vyjmenovává ve svých ''Dějinách'' šest médských kmenůHérodotos, ''Dějiny'' I, 101. – Búsy, Paretakenie,Podle nich se nazýval kraj Paretakéné kolem dnešního [[Isfahán]]u, který byl od dob perských Achaimenovců malou satrapií v rámci Médie. Struchaty, Arizanty, Búdie a Mágy. Odsud se rekrutovala kněžská vrstva, takže později – v dobách perské říše – se výraz používal pro kněze obecně. Hérodotos se taktéž zmiňuje o tom, že Médové měli stejný oděv jako Peršané a že i v jiných ohledech se jim velmi podobali. [112] => [113] => == Médská říše == [114] => V druhé polovině [[7. století př. n. l.]] se vládci Médů z rodu Deiokovců osamostatnili. Za zakladatele médské říše lze pravděpodobně pokládat již krále [[Fraortés|Fraorta]], ale teprve za jeho syna [[Kyaxarés|Kyaxara II.]] se země stala velmocí, jejíž vliv sahal daleko za hranice vlastní Médie. Podle Hérodota předcházela nástupu Kyaxara na trůn [[Skythové|skythská]] invaze a nadvláda Skythů v regionu prý trvala 25 let. [115] => [116] => Roku [[612 př. n. l.]] vyvrátil Kyaxarés [[Urartu]] a ve spojení s [[Babylonie|babylonským]] [[král]]em [[Nabopalassar]]em z chaldejské dynastie se mu podařilo dobýt hlavní město [[Asýrie|asyrské]] říše – [[Ninive]]. Od té chvíle ovládali Médové většinu Íránu, Asýrii, severní [[Mezopotámie|Mezopotámii]], [[Arménie|Arménii]] a [[Kappadokie|Kappadokii]]. Po útoku na [[Lýdie (země)|Lýdii]] a po [[Bitva u řeky Halys|bitvě u řeky Halys]] roku [[585 př. n. l.]] králové [[Kilikie]] a Babylónu zasáhli a sjednali mezi válčícími stranami mír.Ke sjednání míru přispělo i [[zatmění Slunce]], k němuž došlo [[28. květen|28. května]] [[585 př. n. l.]] Babylonský panovník [[Nabukadnezar II.]] se oženil s Kyaxarovou dcerou, a až do vzestupu Peršanů trvala v regionu rovnováha sil. [117] => [118] => V roce [[553 př. n. l.]] povstal médský [[vazal]] [[Kýros II.]], král [[Persis|Persidy]] z rodu Achaimenovců, proti svému dědovi, Kyaxarovu synu [[Astyagés|Astyagovi]], panujícímu od roku [[585 př. n. l.]] Rozhodujícího vítězství nad Médy dosáhli Peršané roku [[550 př. n. l.|550]]/[[549 př. n. l.]], kdy Astyaga zajali vlastní lidé a předali ho Kýrovi. [119] => [120] => == Cizí nadvláda == [121] => [[Soubor:Persepolis The Persian Soldiers.jpg|vpravo|náhled|upright=1.0|Médští a perští bojovníci v tradičních oděvech na reliéfu z Persepole (Médové mají kulaté čepice), [[5. století př. n. l.]]]] [122] => V říši [[Achaimenovci|Achaimenovců]] zastávali Médové díky svému příbuzenství s Peršany prominentní postavení – stáli vždy po boku Peršanů, jejich dvorní obyčeje Peršané přijali za své a mnoho Médů se stalo vysokými úředníky, [[Satrapie|satrapy]] či vojevůdci. Přesto však několikrát došlo v zemi k povstáním (nejvýznamnější bylo Fravartišovo z roku [[522 př. n. l.]]). Během perské nadvlády tvořila Médie tzv. velkou satrapii, k níž patřily i [[Arménie (satrapie)|Arménie]], [[Parthie]] a [[Chórezm|Chorazmie]] – hlavním městem byly Ekbatany, dnešní [[Hamadán]].Správní struktura vypadala tak, že tzv. hlavní satrapie – Médie, Arménie, Parthie a Chorazmie – tvořily velkou satrapii, kontrolovanou médským satrapou z Ekbatan, zatímco vlastní hlavní satrapie Médie se dále dělila na 3 malé satrapie – na centrální Médii, na Paretakéné a na Malou Médii u břehů [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. [123] => [124] => Další osudy Médie ve starověku byly totožné s osudy ostatních zemí v oblasti – po dobyvateli [[Perská říše|Persie]], [[Alexandr Veliký|Alexandru Velikém]], zde vládli [[Starověká Makedonie|makedonští]] [[Seleukovci]], vystřídaní v polovině [[2. století př. n. l.]] [[Parthové|Parthy]] v čele s králem [[Mithradatés I.|Mithradatem I.]] O tři sta let později, kolem roku [[220]] n. l., pak Médii ovládl zakladatel novoperské říše [[Ardašír I.|Ardašír]] z rodu [[Sásánovci|Sásánovců]] – v držení jeho potomků země zůstala až do [[Islámská expanze|arabských výbojů]] v [[7. století]] n. l. [125] => [126] => Ruský lingvista [[Vladimir Minorskij]] naznačil možnost že [[Kurdové]], obývající území starověkých Médů, mohou být jejich potomky. To se setkalo s kladným ohlasem mezi kurdskými nacionalisty. Toto spojení však bylo odmítnuto pozdějšími lingvistickými výzkumy, Gernot Windfuhr se domnívá že kurdština má blíže parthštině než médštině,Windfuhr, Gernot (1975), "Isoglosses: A Sketch on Persians and Parthians, Kurds and Medes", Monumentum H.S. Nyberg II (Acta Iranica-5), Leiden: 457–471 [[David Neil MacKenzie]] ji zase považuji za bližší perštině.{{Citace elektronické monografie [127] => | příjmení = Paul [128] => | jméno = Ludwig [129] => | titul = Kurdish Langauge I. [130] => | url = https://iranicaonline.org/articles/kurdish-language-i [131] => | datum vydání = [132] => | datum aktualizace = [133] => | datum přístupu = 23.10.2020 [134] => | vydavatel = Encyclopædia Iranica [135] => | jazyk = [136] => }} [137] => [138] => == Médští králové == [139] => * [[Deiokés]] (''Dajukku'') [[728 př. n. l.|728]]–[[715 př. n. l.|715]]/[[714 př. n. l.]] [140] => * [[Kyaxarés I.|Kyaxarés]] (''Uvachštra'')Kyaxarés je někdy považován za Deiokova otce; uvedené pořadí médských králů vychází z článku Dietze-Otto Edzarda v ''Reallexikon der Assyriologie und vorderasiatischen Archäologie'' (RLA) - sv. 6, Berlin 1983, s. 399, {{ISBN|3-11-010051-7}}. [[715 př. n. l.|715]]/[[714 př. n. l.|714]]–[[675 př. n. l.]] [141] => * [[Fraortés]] (''Fravartiš'') [[675 př. n. l.|675]]–[[653 př. n. l.]] [142] => * [[Madios]] (skythský vládce) [[653 př. n. l.|653]]–[[625 př. n. l.]] [143] => * [[Kyaxarés|Kyaxarés II.]] (''Uvachštra'') [[625 př. n. l.|625]]–[[585 př. n. l.]] [144] => * [[Astyagés]] (''Ištumegu'') [[585 př. n. l.|585]]–[[550 př. n. l.|550]]/[[549 př. n. l.]] [145] => [146] => == Náboženství == [147] => Informace o náboženství Médů jsou velmi sporé, přičemž mezi ně patří Hérodotovo dílo a několik osobních jmen. Kromě toho byly v [[Tepe Nush-i Jan]] šedesát kilometrů jižně od Hamadánu odhaleny zbytky budovy z doby kolem roku [[750 př. n. l.]], která je interpretována jako chrám íránského ohňového kultu. Osobní jména napovídají, že v médském náboženství byla známa idea odpovídající [[Avestánština|avestánskému]] [[Aša (mytologie)|aša]] „pravdivosti“ a božstvo odpovídající [[Ahura Mazda|Ahura Mazdovi]]. Hérodotos zmiňuje médský kmen [[Magoi]], jehož příslušníci sloužili u dvora jako poradci, vykladači snů a věštci. Ačkoliv tito „mágové“ byli klasickými autory interpretováni jako [[Zarathuštrismus|zarathuštričtí]] kněží, s tímto náboženstvím pravděpodobně neměli nic společného, a ač Médové vyznávali náboženství, jež mělo se zarathuštrismem společné kořeny, sami Zarathuštrovým učením ovlivněni nebyli. [148] => [149] => ==Odkazy== [150] => === Reference === [151] => [152] => [153] => === Literatura === [154] => * Derakhshani, J.: ''Die Arier in den nahöstlichen Quellen des 3. und 2. Jahrtausends v. Chr.'', Internat. Publ. of Iranian Studies, Teheran 1998, 1999 (2. vyd.) [155] => * Jacobs, B.: ''Die Satrapienverwaltung im Perserreich zur Zeit Darius’ III.'', Wiesbaden 1994 [156] => * König, F. W.: ''Älteste Geschichte der Meder und Perser'', Der Alte Orient, sv. 33, sešit 3-4, Leipzig 1934 [157] => [158] => === Externí odkazy === [159] => * {{Commonscat}} [160] => [161] => * [http://www.livius.org/mea-mem/media/media.html Livius.org – Media (anglicky)] {{Wayback|url=http://www.livius.org/mea-mem/media/media.html |date=20130924234733 }} [162] => [163] => {{Portály|Írán|Starověk}} [164] => [165] => [[Kategorie:Zaniklé státy Asie]] [166] => [[Kategorie:Starověká Persie]] [167] => [[Kategorie:Historická území Íránu]] [168] => [[Kategorie:Médská říše]] [169] => [[Kategorie:Íránské státy a území]] [] => )
good wiki

Médie

Médie ( Máda, Μηδία Média, akkadsky Mádája) je historická země na severozápadě dnešního Íránu, jež byla ve starověku obývána íránským etnikem Médů, kteří založili Médskou říši. Médská říše na svém vrcholu zahrnovala území od Černého moře po dnešní Afghánistán, později však byla ovládnuta jiným íránským etnikem - Peršany a jejich králem Kýrem II.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'585 př. n. l.','Hamadán','549 př. n. l.','625 př. n. l.','médština','653 př. n. l.','Persis','Kyaxarés','Fraortés','Asyrská říše','Médové','Elam'

Elam

Hamadán

Kyaxarés

Méďové

Médština

Persis