Array ( [0] => 15518259 [id] => 15518259 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => MINIX [uri] => MINIX [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{upravit}} [1] => {{Infobox - operační systém [2] => | jméno = MINIX [3] => | logo = [4] => | velikost loga = 256px [5] => | obrázek = MINIX screenshot.png [6] => | popisek = [7] => | web = [http://minix3.org/ minix3.org] [8] => | vyvíjí = [[Andrew S. Tanenbaum]] [9] => | rodina = [[Unix-like]] [10] => | druh = [11] => | způsob aktualizace = [12] => | správce balíčků = [13] => | podporované platformy = [[IBM PC|PC]], [[IBM PC/AT|PC/AT]], [[IBM PS/2|PS/2]], [[Motorola 68000]], [[SPARC]], [[Atari ST]], [[Amiga]], [[Macintosh]], [[SPARCstation]], [[NS320xx|NS32532]], [[ARM]], [[INMOS]] [[transputer]], [[iA-32|i386]]. 64bitové verze ve vývoji. ([[ARM|ARMv8]] (prioritně), [[x86-64]]){{Citace elektronické monografie [14] => | příjmení = Schroeder [15] => | jméno = Stefan [16] => | titul = Frequently Asked Questions [17] => | datum_aktualizace = 2016-12-14 [18] => | datum_přístupu = 2016-12-18 [19] => | url = http://wiki.minix3.org/doku.php?id=faq [20] => | jazyk = anglicky [21] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190426190210/https://wiki.minix3.org/doku.php?id=faq [22] => | datum archivace = 2019-04-26 [23] => | nedostupné = ano [24] => }} [25] => | typ kernelu = [[Mikrojádro]] [26] => | programovací jazyk = [[C (programovací jazyk)|C]] [27] => | uživatelské rozhraní = [[Příkazový řádek]] ([[Almquist shell|ash]]) [28] => | licence = Původně [[Proprietární software|Proprietární]], od roku [[2000]] pod [[BSD licence|licencí BSD]] [29] => | stav = Aktivní [30] => | podpora do = [31] => }} [32] => '''MINIX''' je [[svobodný software|svobodný]] [[Otevřený software|otevřený]], [[UN*X|unixový]] [[operační systém]] postavený na architektuře [[mikrokernel|mikrojádra]]. MINIX napsal [[Andrew S. Tanenbaum]], aby ho mohl využít při výuce operačních systémů a také tím inspiroval vývojáře [[Linuxové jádro|linuxového jádra]]. Jméno MINIX je odvozeno ze slov [[minimum|minimal]] a [[Unix]]. V roce 2023 již není systém vyvíjen (poslední změna v [[Git|Gitu]] je z roku 2018 a poslední příspěvek v [[Usenet]] skupině je z roku 2020).{{Citace elektronického periodika [33] => | příjmení = Ježek [34] => | jméno = David [35] => | titul = Nejpoužívanější operační systém světa MINIX de facto skončil [36] => | periodikum = Root.cz [37] => | url = https://www.root.cz/zpravicky/nejpouzivanejsi-operacni-system-sveta-minix-de-facto-skoncil/ [38] => | datum vydání = 2023-05-31 [39] => | jazyk = cs [40] => | datum přístupu = 2023-05-31 [41] => }}{{Citace elektronického periodika [42] => | příjmení = Holwerda [43] => | jméno = Thom [44] => | titul = MINIX is dead [45] => | periodikum = OSnews [46] => | url = https://www.osnews.com/story/136174/minix-is-dead/ [47] => | datum vydání = 2023-05-28 [48] => | jazyk = en [49] => | datum přístupu = 2023-05-31 [50] => }} [51] => [52] => == Historie == [53] => Andrew S. Tanenbaum vytvořil MINIX na universitě Vrije v Amsterodamu, aby názorně objasnil principy a funkce operačního systému, které v roce 1987 publikoval v knize ''Operating Systems: Design and Implementation''. Tato kniha obsahuje zdrojový kód MINIXu 1.0 napsaný v jazyce [[C (programovací jazyk)|C]], který byl zkrácen na 12 000 řádků ([[Jádro (informatika)|jádro]], [[správa paměti]] a [[souborový systém]] MINIX). Vydavatelství Prentice-Hall vydalo zdrojové i binární kódy MINIXu na disketě spolu s knihou. MINIX 1 měl systémová volání kompatibilní se 7. verzí UNIXu. [54] => [55] => Tanenbaum nejdříve vyvíjel MINIX pro mikropočítače [[IBM]] PC a IBM PC/AT. MINIX 1.5 vydaný v roce 1991 podporoval [[Micro Channel Architecture|MCA]] v osobních počítačích [[IBM PS/2]] a byl modifikován pro podporu procesorů [[Motorola 68000]], [[SPARC]] a počítačů [[Atari]] ST, Commodore [[Amiga]], [[Apple]] Macintosh, SPARCstation. Neoficiálně byl upraven pro podporu procesorů [[Intel 80386]] (v 32bitovém chráněném režimu), NS32532, INMOS transputer. Firma Meiko Scientific použila ranou verzi MINIXu jako základ jejich operačního systému MeikOS vyvíjený pro [[superpočítač]]e. [56] => [57] => Poptávka po procesorech Motorola 68000 a jeho dalších verzí klesala, a proto byl MINIX 2.0 zveřejněný v roce 1997 k dispozici pouze pro procesory x86 a pro procesory SPARC. S touto verzí MINIXu vyšla druhá verze Tanenbaumovy učebnice, kterou napsal s Albertem Woodhullem. S touto učebnicí byl MINIX 2.0 distribuován na CD-ROM. MINIX 2.0 vyhovuje standardu pro UNIXové systémy POSIX1, podporuje procesory 386 a novější ve 32bitovém režimu.{{doplňte zdroj}} Síťový protokol Amobea, který byl MINIXu 1.5, nahradil v MINIXu 2.0 protokol [[TCP]]/[[Internet protocol|IP]]. MINIX 2.0.2 byl neoficiálně upraven pro podporu procesorů Hitachi SH3, 68020 a [[Personal Digital Assistant|PDA]] Jornada 680/690. [58] => [59] => Minix-vmd je varianta MINIX 2, která je kompatibilní s procesory Intel-IA 32. Byl vytvořen dvěma vědci na univerzitě Vrije. Má virtuální paměť a X Window System. [60] => [61] => == MINIX 3 == [62] => {{Podrobně|MINIX 3}} [63] => [64] => O MINIXu 3 veřejně hovořil Andrew Tanenbaum [[24. říjen|24. října]] [[2005]] na konferenci asociace ACM o principech operačních systémů. Lze ho spouštět na jiných operačních systémech jako virtuální počítač pomocí emulátorů Bochs, [[QEMU]], VMware Workstation/Fusion, Microsoft Virtual PC. Verze 3.3.0 byla uvolněna [[16. září]] [[2014]]. Obsahuje X11, emacs, vi, cc, gcc, perl, python, ash, bash, zsh, ftp, ssh, telnet, pine a tisíce dalších [[NetBSD]] balíčků. S přidáním [[X Window System]] tato verze pracuje nejenom v textovém režimu, ale také i v grafickém režimu. Jelikož je systém postaven na architektuře mikrojádra, může systém pokračovat v činnosti i při selhání některého z ovladačů zařízení. V mnoha případech se ovladač nahradí aniž by ovlivnil běžící procesy. [65] => [66] => Upravený MINIX 3 je využit jako operační systém v rámci [[Intel Management Engine]].{{Citace elektronického periodika [67] => | příjmení = Ježek [68] => | jméno = David [69] => | autor = [70] => | odkaz na autora = [71] => | spoluautoři = [72] => | titul = MINIX je zřejmě nejrozšířenějším systémem, je ukrytý v procesorech Intel [73] => | periodikum = root.cz [74] => | odkaz na periodikum = [75] => | datum vydání = 8. 11. 2017 [76] => | datum aktualizace = [77] => | datum přístupu = [78] => | ročník = [79] => | číslo = [80] => | strany = [81] => | url = https://www.root.cz/clanky/minix-je-zrejme-nejrozsirenejsim-systemem-je-ukryty-v-procesorech-intel/ [82] => | issn = 1802-8012 [83] => }} [84] => [85] => == MINIX a Linux == [86] => Princip návrhu MINIXu jak ho vymyslel Tanenbaum ovlivnil Linuse Torvaldse při vývoji linuxového jádra. Jeho návrh nového systému se od MINIXu významně lišil, a to především v použití monolitického jádra místo mikrojádra, což bylo předmětem slavného sporu mezi Tanenbaumem a Torvaldsem. První Linuxové jádro bylo vytvořeno na MINIXu, což vedlo ke zdědění různých rysů tohoto systému jako byl systém souborů. [87] => [88] => === Obviňování Linuxu, že byl zkopírován z MINIXu === [89] => V květnu 2004 Kenneth Brown z Alexis de Tocqueville Institution vznesl obvinění, že hlavní části Linuxového jádra jsou zkopírované z MINIXu. Důvody, jež ho k tomu vedly sepsal a publikoval v dokumentu, který nazval Samizdat. Tato obvinění byla vyvrácena jak veřejností, tak i samotným Tanenbaumem, který toto obvinění na svých www stránkách vyvrátil. [90] => [91] => == Licence == [92] => V době jeho původního vývoje, byla licence MINIXu považována za velmi svobodnou. Licenční poplatek byl velmi nízký ($69) ve srovnání s ostatními operačními systémy. Ačkoliv si přál Tanenbaum, aby studenti nemuseli za MINIX platit, jeho vydavatel nebyl připraven nabídnout materiál (jako zdrojový kód), který by byl volně šiřitelný bez poplatku. A tak byl zvolen kompromis a v ceně licence byla i Tanenbaumova kniha. Tato licence znemožnila použití MINIXu jako základ pro volně šiřitelný softwarový systém. [93] => [94] => Jakmile se na začátku 90. let objevily volně šiřitelné systémy jako [[Linux]] a [[386BSD]], mnoho softwarových vývojářů opustilo vývoj MINIXu a věnovali se vývoji těchto volně šiřitelných systémů. V dubnu 2000 se stal MINIX volně šiřitelným, ale do té doby již jiné operační systémy překonaly jeho schopnosti, a tak se na vývoji systému podílejí studenti a nadšenci. [95] => [96] => == Odkazy == [97] => [98] => === Reference === [99] => [100] => [101] => === Související články === [102] => [103] => ==== GNU – GNU GPL (licence) ==== [104] => * [[Free Software Foundation]] (FSF) – organizace ([[nadace]]), která zastřešuje [[Projekt GNU]] [105] => ** Projekt GNU – projekt původně [[Richard Stallman|Richarda Stallmana]], který má za cíl vyvinout kvalitní a [[svobodný software|svobodný]] [[operační systém]] – [[GNU]] [106] => *** [[GNU General Public License|GNU GPL]] – licence napsané Richardem Stallmanem a dalšími, k uskutečnění cílů Projektu GNU [107] => **** [[GNU Hurd]] – svobodný operační systém založený na mikrokernelu [[GNU Mach]], vyvíjený Projektem GNU [108] => ***** [[GNU Mach]] – jádro operačního systému GNU Hurd; mikrokernel [109] => **** [[GNU Hurd NG]] – svobodný operační systém založený na mikrokernelu [[seL4]] [110] => ***** [[seL4]] – jádro operačního systému GNU Hurd NG [111] => **** [[Linux (jádro)]] – jádro svobodného operačního systému, vyvíjené [[Linux Foundation]]; modulární [[monolitické jádro]] [112] => **** [[Linux-libre]] – jádro svobodného operačního systému, vyvíjené [[Dceřiná společnost|dcerou]] [[Free Software Foundation|FSF]] ([[Free Software Foundation Latin America|FSFLA]]), [[fork]] Linux (jádro); modulární monolitické jádro [113] => [114] => ==== BSD – BSD licence ==== [115] => * Berkeley Software Distribution – obchodní organizace při [[Kalifornská univerzita v Berkeley|University of California, Berkeley]], která vyvinula licenci [[BSD licence|BSD]] a používala pro práce nad operačním systémem [[BSD|BSD Unix]]. [116] => ** [[BSD licence]] – licence organizace BSD, která používala pro [[BSD|BSD Unix]] a odvozená díla [117] => *** [[FreeBSD]] – [[Svobodný software|svobodný]] [[operační systém]], který vznikl z [[BSD Unix]]u; modulární [[monolitické jádro]] [118] => *** [[DragonFly BSD]] – [[Svobodný software|svobodný]] [[operační systém]], [[fork]] [[FreeBSD]] 4.8 s [[Hybridní jádro|hybridním jádrem]] [119] => *** [[NetBSD]] – [[Svobodný software|svobodný]] [[operační systém]], který vznikl z [[BSD Unix]]u (před [[FreeBSD]]); modulární [[monolitické jádro]] [120] => *** [[OpenBSD]] – [[Svobodný software|svobodný]] [[operační systém]], [[fork]] [[NetBSD]] zaměřený na bezpečnost; [[monolitické jádro]] [121] => *** [[MINIX 3]] – [[Svobodný software|svobodný]] [[operační systém]]; [[mikrojádro]] navržené a vytvořené vědcem [[Andrew S. Tanenbaum]]em [122] => [123] => === Další čtení === [124] => * [[NetBSD]] [125] => * [[L4 (jádro)|L4]] – [[Svobodný software|svobodný]] [[operační systém]]; [[mikrojádro]] navržené a vytvořené vědcem [[Jochen Liedtke|Jochenem Liedtkem]] [126] => * [[Unix]] [127] => [128] => === Externí odkazy === [129] => * {{Commonscat}} [130] => * [131] => [132] => * {{en}} [http://www.MINIX3.org/ Official MINIX 3 Operating System site] [133] => * {{en}} [http://dmoz.org/Computers/Software/Operating_Systems/Unix/MINIX/ Kategorie MINIX] {{Wayback|url=http://dmoz.org/Computers/Software/Operating_Systems/Unix/MINIX/ |date=20050831185409 }} na [[Open Directory Project]] [134] => * {{en}} [http://www.cs.vu.nl/~ast/brown/ History of MINIX from Andrew Tanenbaum] [135] => * {{en}} [http://wiki.minix3.org/doku.php?id=developersguide:portingnetbsduserland Porting NetBSD Userland to MINIX 3] [136] => * {{cs}} [http://www.root.cz/zpravicky/nova-implementace-netbsd-pouziva-mikrokernel-minix/ Nová implementace NetBSD používá mikrokernel MINIX] [137] => [138] => {{Operační systémy}} [139] => {{Autoritní data}} [140] => [141] => [[Kategorie:Softwarové projekty]] [142] => [[Kategorie:Systémový software]] [143] => [[Kategorie:Svobodné operační systémy]] [144] => [[Kategorie:Mikrojádra]] [145] => [[Kategorie:Varianty Unixu]] [] => )
good wiki

MINIX

MINIX je svobodný otevřený, unixový operační systém postavený na architektuře mikrojádra. MINIX napsal Andrew S.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'operační systém','Svobodný software','monolitické jádro','NetBSD','BSD licence','FreeBSD','fork','Andrew S. Tanenbaum','seL4','Motorola 68000','Free Software Foundation','BSD'

BSD

Fork

FreeBSD

NetBSD

SeL4