Array ( [0] => 15505426 [id] => 15505426 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => MPLA [uri] => MPLA [3] => Mpla.jpg [img] => Mpla.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Hnutí za lidovou osvobození Angoly (MPLA) je politická strana působící v Angole. Vznikla v roce 1956 jako odnož marxistického hnutí v boji za nezávislost Angoly. Se získáním nezávislosti Angoly v roce 1975 se MPLA stala vládnoucí stranou. Během války za nezávislost a později v občanské válce se strana zúčastňovala ozbrojeného boje a měla podporu Sovětského svazu. MPLA je považována za levicovou stranu a v současnosti je jednou z hlavních politických sil v Angole. [oai] => Hnutí za lidovou osvobození Angoly (MPLA) je politická strana působící v Angole. Vznikla v roce 1956 jako odnož marxistického hnutí v boji za nezávislost Angoly. Se získáním nezávislosti Angoly v roce 1975 se MPLA stala vládnoucí stranou. Během války za nezávislost a později v občanské válce se strana zúčastňovala ozbrojeného boje a měla podporu Sovětského svazu. MPLA je považována za levicovou stranu a v současnosti je jednou z hlavních politických sil v Angole. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - politická strana [1] => | název = Angolské Lidové hnutí za osvobození Angoly – Strana práce [2] => | domácí název = Movimento Popular de Libertação de Angola – Partido do Trabalho [3] => | zkratka = MPLA-PT [4] => | kód barvy = red [5] => | logo = Flag of MPLA.svg [6] => | popisek = [7] => | datum založení = prosinec [[1956]] [8] => | předseda = [[Soubor:Angola.JoseEduardoDosSantos.01.jpg|100px|José Eduardo dos Santos]]
[[José Eduardo dos Santos]] [9] => | sídlo = [[Luanda]], [[Angola]] [10] => | ideologie = [[Socialismus]]
[[Africký socialismus]] [11] => | mezinárodní = [[Socialistická internacionála]] [12] => | mládežnická = Mládež MPLA [13] => | web = http://www.mpla-angola.org/ [14] => }} [15] => '''Movimento Popular de Libertação de Angola – Partido do Trabalho''' ('''MPLA-PT '''; {{vjazyce|cs}}: Angolské Lidové hnutí za osvobození Angoly – Strana práce) je [[Angola|angolská]] [[politická strana]], která představuje hlavní politickou sílu v zemi. Je vládnoucí stranou již od získání nezávislosti na Portugalsku v roce [[1975]] a jde tak o nejstarší z protikoloniálních angolských hnutí. Vznikla ještě jako ''Movimento Popular de Libertação de Angola'' ('''MPLA'''; Lidové hnutí za osvobození Angoly), bojovala proti portugalské nadvládě ve válce za nezávislost v letech 1961–1975 a poté proti opozičním stranám [[UNITA]] a [[Národní fronta pro osvobození Angoly|FNLA]] v občanské válce ničící zemi v období [[1975]]–[[2002]]. [16] => [17] => == Raná historie == [18] => === 50. léta === [19] => Sílící odpor proti portugalské kolonizaci zformoval v roce 1953 stranu [[PLUA]] (Partido da Luta Unida dos Africanos de Angola, Party of the United Struggle of Africans of Angola), která se o tři roky později, v roce 1956 sloučila s Angolskou komunistickou stranou (PCA – Partido Comunista Angolano) a tímto aktem vznikla MPLA. Generálním tajemníkem nově vzniklé strany se stal prezident PCA, [[Viriato da Cruz]]. V průběhu dalších let byla do MPLA včleněna další hnutí, např. Hnutí za národní nezávislost Angoly (Movement for the National Independence of Angola – [[MINA]]) a také Demokratická fronta pro osvobození Angoly (Democratic Front for the Liberation of Angola – [[FDLA]]). Neklidné období po vzniku nové strany provázela vlna zatýkání a perzekuce, kulminující v březnu 1959, kdy byl zatčen velký počet představitelů MPLA. Poté stranické ústředí přesídlilo do guinejského hl. města [[Conakry]]. V této době se také strana pod vedením [[Mário de Andrade|Mária de Andrade]] (první vůdce MPLA) začala profilovat i jinak, než jen bojem za nezávislost – reprezentovala totiž v první řadě zájmy etnika [[Mbundu]] (úzká skupina intelektuálů žijících v hlavním městě, také [[assimilados]], tj. evropeizovaných Angolanů, kterým bylo uděleno portugalské občanství, a [[mestiços]], tj. míšenců) a většinové venkovské obyvatelstvo – [[indígenas]] – stálo až na druhém místě. Ideologický rámec strany vycházel z přání odstranit [[kolonialismus]] a vytvořit moderní společnost bez předsudků, čehož by mělo být dosaženo revolučním bojem, toto levicové zaměření strany přitahovalo pozornost SSSR a Číny, který v MPLA viděl cestu k prosazování svých zájmů v oblasti. Ideologie MPLA na přelomu 50. a 60. let 20. století ostře kontrastovala s vyhraněným přístupem jejího tehdejšího politického rivala, strany FNLA, která se striktně držela pouze nacionalistické linie a žádné další otázky neřešila. MPLA byla naopak už od počátků byla silně levicově orientovaná, napojená na [[Portugalsko]]u [[komunismus|komunistickou]] stranu, což umožňovalo získávat materiální podporu právě od zemí [[Sovětský svaz|sovětského]] bloku. V rámci MPLA bylo také vytvořeno ozbrojené křídlo – Ozbrojené síly za osvobození Angoly (Armed Forces for the Liberation of Angola – [[FAPLA]]), které se později integrovalo do oficiálních obranných složek země. V roce 1960 se MPLA spojila s [[PAIGC]], bratrskou stranou fungující v Guineji-Bissau a na Kapverdách ke společnému boji proti portugalskému impériu v Africe. [20] => [21] => === 60. léta === [22] => V průběhu 60. let byla založena ústředí MPLA v Zairu, Zambii a Kongu, odkud byly řízeny další protikoloniální aktivity. Tato roztroušenost ale logicky vyústila v první problém, strana byla nejednotná, neorganizovaná, představy stranických lídrů o fungování strany, jejích cílech a vůbec o základní ideologické linii se v jednotlivých ústředích značně lišily. Během [[Angolská válka za nezávislost|války za nezávislost]] tak měla stále podporu především v okolí hlavního města [[Luanda|Luandy]] a mezi příslušníky [[etnikum|etnika]] [[Mbundu]]. Pro své ukotvení v hlavním městě bylo hnutí silně vystaveno portugalským represím. Vedení MPLA bylo nuceno odejít do exilu a zahájilo partyzánské útoky vedené ze sousedního [[Konžská republika|Konga]] (Brazzaville). Podpora hnutí výrazně vzrostla poté, co se roku [[1962]] stal jeho prezidentem [[António Agostinho Neto]], Mbundu, assimilado a bývalý politický vězeň. [23] => [24] => Probíhající [[guerillová válka]] proti Portugalcům ke stabilizaci strany rozhodně nepřispívala, díky vazbám na komunistický blok a z toho plynoucí dodávce zbraní a techniky se podařilo MPLA v roce 1965 otevřít východní frontu v Angole. V roce 1966 se do boje za nezávislost zapojila třetí strana, UNITA. Levicové smýšlení vůdců MPLA si tedy získalo sympatie stejně orientované části světa a i díky tomu získala strana převahu nad FNLA, vnitrostranickou situaci to ovšem neuklidnilo. V roce 1973 došlo v důsledku osobních a ideologických rozporů mezi stranickými lídry k povstání (někdy nazývané [[Východní povstání]]), které vedl [[Daniel Chipenda]]. Chipenda protestoval proti přílišnému sovětskému vměšování se do angolských záležitostí a především proti převaze mestiços ve vedení strany. Revolta byla potlačena a Chipenda se svými příznivci byl vyloučen ze strany, později se připojil k FNLA. Nejednota MPLA se dále prohlubovala, v roce 1974 vzniklo ve stranických strukturách opoziční hnutí, známé pod názvem [[Active Revolt]] a protestující proti tehdejšímu lídrovi strany, Agostinho Netovi. [25] => [26] => == Nezávislost == [27] => V důsledku [[Karafiátová revoluce|Karafiátové revoluce]] v Portugalsku v roce 1974 a s tím spojených změn došlo k přehodnocení koloniální politiky a snaze portugalské vlády předat moc v Angole do rukou stabilní a silné koalice tří stran – MPLA, FNLA a UNITY. [[Alvorská smlouva]] podepsaná 10. ledna 1975 deklarující nezávislost Angoly měla vstoupit v platnost [[11. listopad]]u [[1975]], během této doby byla spravováním země pověřena přechodná vláda, zahrnující všechny tři strany. Už na konci ledna ale dostala koaliční dohoda trhlinu, obnovily se spory mezi MPLA a FNLA a zemi zachvátil chaos. MPLA vyhlásila v Luandě Angolskou lidovou republiku, FNLA spolu s UNITOU reagovaly vyhlášením Demokratické angolské lidové republiky na jihu ve městě Huambo. I do tohoto problému se promítl konflikt Východ–Západ, na pomoc MPLA totiž byly vyslány sovětské a kubánské vojenské jednotky, zatímco aliance FNLA-UNITA kvůli podpoře tekoucí z Jižní Afriky přišla o pomoc Spojených států. Převaha MPLA byla zřejmá a v roce 1976 [[OAJ]], [[Organizace spojených národů|OSN]], Portugalsko a více než 80 dalších států uznalo režim MPLA jako oficiální vládu v čele s Agostinhem Netem, UNITA se stáhla do vnitrozemí, odkud vedla partyzánskou válku. [28] => [29] => I přes silnou levicovou orientaci MPLA ve svých počátcích neuznala marxismus-leninismus jako svou oficiální doktrínu. K tomuto aktu došlo až v roce 1976, kdy byl Ústředním výborem MPLA [[marxismus-leninismus]] formálně přijat, v roce 1977 strana ke svému názvu přijala dodatek Strana práce (Worker's Party, Partido de Trabalho). V témže roce došlo i k třetímu vážnému rozkolu ve straně, kdy ministr obrany [[Nito Alves]] a člen ÚV MPLA [[José Van Dúnem]], oba ultralevicově založení kritizovali Netovu vládu za příliš mírné hospodářské reformy a zorganizovali v hlavním městě protivládní povstání. Byli ale poraženi a jejich iniciativa vedla k stranickým čistkám, jejich následovníci – [[Nitistas]] byli odstraněni ze svých postů, došlo k celkové restrukturalizaci a reorganizaci strany. Neto rozšířil pravomoci prezidenta, zrušil post předsedy a místopředsedy vlády a především reorganizoval politbyro MPLA, které bylo ovládáno členy etnika Mbundu a mestiços. Neto jmenováním tří členů etnika [[Bakongo]] a dvou [[Cabinda|Cabinďanů]] podstatně rozšířil etnickou pestrost politického byra. [30] => [31] => V roce 1979 usedl po Netově smrti do prezidentského křesla [[José Eduardo dos Santos]], Mbundu, který ač studoval v SSSR a byl mu blízký marxismus-leninismus, prosazoval smíšenou ekonomiku, určitý stupeň decentralizace, rozšíření soukromého sektoru a západní investice. Na počátku 80. let došlo v rámci ústavních změn k posílení a jakémusi nadřazení strany nad vládou. Bylo vytvořeno Lidové shromáždění, které se tedy stalo především stranickým orgánem. V roce 1985 se konal druhý stranický kongres MPLA-PT, který si kladl za cíl najít východisko z neutěšené ekonomické situace, kdy byl stát nucen dovážet 80 % potravin a byl naprosto závislý na západních ropných společnostech, druhým cílem bylo zlepšení obranyschopnosti státu. Na konci 80. let se Angola ocitla v krizi, v zemi zajišťovalo bezpečnost 50 000 kubánských vojáků kvůli útokům UNITY, politického rivala MPLA-PT, které byly stále intenzivnější a díky celosvětovému poklesu cen ropy bylo utlumeno i angolské hospodářství. [32] => [33] => == Současnost == [34] => V roce 1988 Angola, Kuba a Jihoafrická republika uzavřely dohodu o odchodu kubánských jednotek z angolského území. Stále ovšem pokračovaly boje mezi MPLA-PT a UNITOU, v roce 1992 se konaly celostátní volby a situace se na chvíli uklidnila. Po vítězství MPLA-PT (53,74 % hlasů) ve volbách ovšem UNITA obnovila boje a občanská válka skončila až smrtí hlavního představitele UNITY [[Jonas Savimbi|Jonase Savimbiho]] v roce 2002. Bylo uzavřeno příměří a také dohoda s UNITOU o demobilizaci. První mírové volby se konaly v září 2008 a znamenaly drtivé vítězství MPLA-PT, která získala 81,73 % hlasů, 2/3 většinu v parlamentu a na celé čáře tak porazila opoziční UNITU, která skončila pouze s 10,38% hlasů. Podle zahraničních pozorovatelů volby nebyly úplně bez chyb, ale pro Angolu znamenají krok k demokracii a obrovskou příležitost. MPLA-PT má před sebou důležitý úkol, integrovat Angolu do světového hospodářského systému a posílit její dominantní pozici v Centrální Africe a Guinejském zálivu. Prezidentské volby se měly konat v roce 2009, ale jejich termín nebyl vyhlášen. V roce 2010 byla přijata nová ústava, která zrušila přímé volby prezidenta. MPLA vyhrála parlamentní volby v roce 2012 se ziskem více než sedmdesáti procent a potvrdila tak dos Santose ve funkci hlavy státu.http://news.bbc.co.uk/2/hi/africa/8472127.stm [35] => [36] => == Odkazy == [37] => === Reference === [38] => [39] => [40] => [41] => === Literatura === [42] => * {{Citace elektronické monografie | příjmení = Collelo | jméno = Thomas | odkaz na autora = | titul = Angola: A Country Study | url = http://countrystudies.us/angola/93.htm | datum vydání = 1991 | datum aktualizace = | datum přístupu = | vydavatel = GPO for the Library of Congress | místo = Washington | jazyk = anglicky}} [43] => * {{Citace elektronického periodika | příjmení = Campos | jméno = Indira | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = ''Angola’s Elections: A Democratic Oil Giant?'' | periodikum = Africa Programme Paper | odkaz na periodikum = | datum vydání = | den vydání = | měsíc vydání = leden | rok vydání = 2009 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2010-03-21 | ročník = | číslo = | strany = | url = http://www.chathamhouse.org.uk/files/12040_bp0908angola.pdf | issn = | url archivu = https://web.archive.org/web/20081201201528/http://www.chathamhouse.org.uk/files/12040_bp0908angola.pdf | datum archivace = 2008-12-01 | nedostupné = ano }} [44] => * {{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Angola: The MPLA Buys Unity | periodikum = Africa Research Bulletin: Political, Social and Cultural Series | odkaz na periodikum = | datum vydání = | den vydání = | měsíc vydání = | rok vydání = 2009 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2010-03-21 | ročník = 46 | číslo = 1 | strany = 17825B–17825B | url = http://www3.interscience.wiley.com/cgi-bin/fulltext/122212265/PDFSTART | issn = }}{{Nedostupný zdroj}} [45] => * {{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = ANGOLA: MPLA Victory | periodikum = Africa Research Bulletin: Political, Social and Cultural Series | odkaz na periodikum = | datum vydání = | den vydání = | měsíc vydání = | rok vydání = 2008 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2010-03-21 | ročník = 45 | číslo = 9 | strany = 17667A–17669C | url = | issn = }} [46] => * {{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Angola abolishes presidential polls in new constitution | periodikum = BBC News | odkaz na periodikum = | datum vydání = | den vydání = | měsíc vydání = | rok vydání = 2010 | datum aktualizace = | datum přístupu = | ročník = | číslo = | strany = | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/africa/8472127.stm | issn = }} [47] => [48] => === Externí odkazy === [49] => * [https://web.archive.org/web/20110227003105/http://www.mpla-angola.org/ Oficiální stránky MPLA] [50] => * [http://www.portalangop.co.ao Angolská tisková agentura] {{Wayback|url=http://www.portalangop.co.ao/ |date=20160605091833 }} [51] => [52] => {{Komunistické státy}} [53] => {{Autoritní data}} [54] => [55] => [[Kategorie:Dějiny Angoly]] [56] => [[Kategorie:Politické strany v Angole]] [57] => [[Kategorie:Socialistická internacionála]] [58] => [[Kategorie:Politické strany založené roku 1956]] [59] => [[Kategorie:Partyzánské organizace]] [60] => [[Kategorie:Občanská válka v Angole]] [61] => [[Kategorie:Řádní členové Socialistické internacionály]] [] => )
good wiki

MPLA

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1975','Luanda','José Eduardo dos Santos','Mbundu','Angola','MINA','2002','Národní fronta pro osvobození Angoly','UNITA','politická strana','kolonialismus','komunismus'