Array ( [0] => 15498212 [id] => 15498212 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Maňovice [uri] => Maňovice [3] => MAŇOVICE - obecní úřad.JPG [img] => MAŇOVICE - obecní úřad.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Maňovice jsou malebná obec nacházející se v okrese Pardubice, která okouzluje svou přírodní krásou a přátelskou atmosférou. Leží v malebné krajině s okolními lesy a kopci, které vytvářejí ideální prostředí pro outdoorové aktivity a relaxaci. Obec má bohatou historii, která se datuje až do středověku, a její památky odrážejí kulturní dědictví regionu. Místní obyvatelé si s hrdostí udržují tradice a zvyky, což přispívá k pocitu sounáležitosti a komunitní soudržnosti. Maňovice se pyšní aktivním spolkovým životem, který nabízí různorodé příležitosti k setkání a spolupráci mezi obyvateli. Různé akce a festivaly, které se konají během roku, vytvářejí příjemnou atmosféru a nabízejí prostor pro zábavu, sdílení zkušeností a posilování mezilidských vztahů. I když je obec menší, má také své strategické výhody, jako je snadná dostupnost větších měst, což obyvatele obohacuje o možnosti vzdělání, zaměstnání a kulturního vyžití. V Maňovicích se tak spojují výhody klidného venkovského života s přístupem k moderním službám a aktivitám. Celkově Maňovice představují příklad místa, kde se tradice a modernita harmonicky prolínají, a kde si lidé vzájemně pomáhají, což buduje silné a pozitivní komunity. [oai_cs_optimisticky] => Maňovice jsou malebná obec nacházející se v okrese Pardubice, která okouzluje svou přírodní krásou a přátelskou atmosférou. Leží v malebné krajině s okolními lesy a kopci, které vytvářejí ideální prostředí pro outdoorové aktivity a relaxaci. Obec má bohatou historii, která se datuje až do středověku, a její památky odrážejí kulturní dědictví regionu. Místní obyvatelé si s hrdostí udržují tradice a zvyky, což přispívá k pocitu sounáležitosti a komunitní soudržnosti. Maňovice se pyšní aktivním spolkovým životem, který nabízí různorodé příležitosti k setkání a spolupráci mezi obyvateli. Různé akce a festivaly, které se konají během roku, vytvářejí příjemnou atmosféru a nabízejí prostor pro zábavu, sdílení zkušeností a posilování mezilidských vztahů. I když je obec menší, má také své strategické výhody, jako je snadná dostupnost větších měst, což obyvatele obohacuje o možnosti vzdělání, zaměstnání a kulturního vyžití. V Maňovicích se tak spojují výhody klidného venkovského života s přístupem k moderním službám a aktivitám. Celkově Maňovice představují příklad místa, kde se tradice a modernita harmonicky prolínají, a kde si lidé vzájemně pomáhají, což buduje silné a pozitivní komunity. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=obci na Horažďovicku|druhý=části obce Mileč|rozlišovač=Mileč}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Maňovice [3] => | status = obec [4] => | kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]] [5] => | NUTS3 = CZ032 [6] => | okres = Klatovy [7] => | obec s rozšířenou působností = [[Horažďovice]] [8] => | pověřená obec = [[Horažďovice]] [9] => | země = [[Čechy]] [10] => | katastrální území = Maňovice u Pačejova [11] => | počet katastrálních území = 1 [12] => | PSČ = 341 01 [13] => | počet ZSJ = 1 [14] => | počet částí obce = 1 [15] => | adresa = Maňovice 22
341 01 Horažďovice [16] => | starostka = Ing.Lenka Kotlářová [17] => | starosta aktuální k = 2024 [18] => | web = http://www.manoviceupacejova.cz/ [19] => | úřední web = [20] => | e-mail = ou@manovice.jz.cz [21] => }} [22] => Obec '''Maňovice''' ({{Vjazyce2|de|''Manowitz''}}) se nachází v [[Okres Klatovy|okrese Klatovy]], kraj [[Plzeňský kraj|Plzeňský]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel, čímž se Maňovice řadí mezi [[obce v Česku s nejnižším počtem obyvatel]]. [23] => [24] => == Historie == [25] => [[Soubor:MAŇOVICE - Kaple, přibližně z roku 1713 A.JPG|náhled|vlevo|upright|Kaple, před rokem 1713 (nejspíš 1690)]] [26] => [27] => === Archeologické nálezy === [28] => Nalezeno několik úlomků keramiky z doby slovanské. Hojnost nálezů je z období kolem roku 1250, největší množství je ale ze 14. a 15. století. V roce 2008 nalezen úlomek keramické nádoby z [[Doba bronzová|doby bronzové]]. [29] => [30] => === Založení obce === [31] => Kromě zdejší obce existují i [[Maňovice (Mileč)|Maňovice u Nepomuka]] a malá osada Maňovice u obce [[Boháňka]] u Hořic v Podkrkonoší. Své jméno všechny dostaly podle rytířů z rodu Maň, kteří bojovali po boku Přemysla I. Otakara. Ten jim za pomoc v boji uvedené vesnice i s přilehlými pozemky pravděpodobně daroval (nebo jeho vnuk Přemysl II. Otakar). Poslední držitel z tohoto rodu je Mařík Maň a je zapsán latinsky jako ''Marzicon Man'', v jiném záznamu jako ''Marsson Manion'', roku 1386, kdy vesničku prodal Slávkovi a ten Zdeňkovi z Oslec roku 1394 (''Zdenko de Oslecz''). Od té doby vesnička patřila k panství (statku) [[Oselce (zámek)|Oselce]].Tomek – Z...; Profous: Místní jména v Čechách.Karel Klozar: Maňovice 1366-1986. Městská knihovna Horažďovice. [32] => [33] => První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1366]], jde o listinu z 23. dubna, sepsanou Buškem z Oseka kvůli sporům o hranice pozemků mezi ním a farářem z [[Velký Bor|Velkého Boru]]. Na pomoc byl přizván kmeta Mach z Maňovic, který hranice mezi katastry Oseka, Maňovic a Velkého Boru dobře znal – dvorec pana Buška i s původní vesničkou Osek vyplenila husitská vojska v době obléhání hradu [[Rabí (hrad)|Rabí]] (1420), téhož roku husité vypálili [[Malý Bor]] a [[Klášter Nepomuk|klášter u Nepomuku]]. [34] => [35] => Severní hranice katastru obce tvoří (s drobnými odchylkami) hranici rozvodí mezi řekami Úslavou a Otavou. Některé pověsti hovoří o přemístění Maňovic z původního místa v období [[Husitské války|husitských válek]] po vyplenění dvorce pana Buška v Oseku na současné místo. Nálezy tuto pověst nedokládají, naopak dokazují původní osídlení tohoto místa již před rokem 1300. (Přesídleny byly i tzv. třetí Maňovice u obce Boháňka poblíž Hořic, kde obec byla vyhubena morovou ranou a hrstka zbylých osadníků se usídlila právě u obce [[Boháňka]], ale to bylo kolem roku 1700.) [36] => [37] => === Osedlí v roce 1654 === [38] => [[Berní rula]] uváděla pouze ornou půdu (chalupy k nimž žádná orná půda nepatřila, nebyly do seznamu zapsány), [[rustikál]] = selskou (ornou) půdu a ne dominikál (panskou půdu – např. panská kovárna, panská hospoda apod., i když k nim panská půda patřila, nebyly v seznamu uváděny) a pak ty chalupy či usedlosti, které jim vrchnost v Oselcích dala opsat ze svých urbářů. [[Urbář]]e však byly tehdejší soupisy sedláků a jejich daňových povinností vůči vrchnosti, a vrchnost je před panovníkem tajila a přiznávala pouze část, aby z nepřiznané půdy nemusela odvádět daň (bylo by chybou domnívat se, že úředníci vyslaní panovníkem provedli vizitaci v každé vesničce a zaevidovali vše co tam našli, teprve kolem roku 1837 se ukázalo, že vrchnost dokázala úspěšně tajit místy až 60 % daňových povinností). Podle berní ruly tedy k roku 1654 bylo uvedeno:[[Berní rula]] – Maňovice 1111, statek č. 130 Oselce, kraj Prácheňský, str. 845. [39] => * Tomáš Šild – později psáno Šilt – měl 30 strychů orné půdy, 4 potahy, 4 voly, 3 krávy, 2 jalovice, žádné ovce, ani svině. Dnes čp. 2 (Jirsa) [40] => * Jan Šťastný – 21 strych orné půdy, 2 potahy, 2 voly, žádné koně, 3 krávy, žádné jalovice, ovce ani svině. Rozpadl se na dnešní čp. 3, 4, 5, 31, 34, 35, [41] => * Řehoř Hlaváč – 30 str. orné půdy, povolené měl 4 potahy, 4 voly, 2 krávy, 2 jalovice, žádné ovce, 2 svině. Dnes čp. 6, (Vrána) [42] => * Vít Bohenský – později psáno Behenský – 30 str. orné půdy, 4 potahy, 4 voly, 3 krávy, 5 jalovic, žádné ovce, 6 sviň. Dnes čp. 7, (Staněk) [43] => * Václav Hromadník měl 30 strychů orné půdy, povoleny měl 4 volské potahy, žádné koně, 4 voly, 3 krávy, 2 jalovice, žádné ovce, 4 svině se selaty. Dnes čp. 10 (Chaluš) [44] => * Vít Panoška (později psáno Panuška) – 30 strychů orné půdy, 4 potahy, žádné koně, 4 voly, 3 krávy, 2 jalovice, žádné ovce, 3 svině se selaty. Dnes čp. 11 (Schejbal) [45] => * Jiří Vohradník – 30 strychů orné půdy, 4 potahy, žádné koně, 4 voly, 2 krávy, 3 jalovice, žádné ovce, 4 svině. Dnes čp. 13 (Klozar) [46] => * Řehoř Červený – 30 strychů orné půdy, 4 potahy, 4 voly, žádné koně, 3 krávy, 2 jalovice, žádné ovce, 2 svině. Dnes čp. 14 (Rohlíček) [47] => * opuštěné usedlosti [48] => * Venclovská – grunt 30 str. orné půdy, dnes snad čp. 1 (Zábranský) [49] => * Krčma – chalupník – 9 strychů orné dnes snad čp. 15 (Čada) a snad i čp. 18 (Panuška) [50] => [51] => === Sbor dobrovolných hasičů === [52] => [[Soubor:MAŇOVICE - drak.JPG|náhled|vlevo|Maňovický dráček]] [53] => V období od roku 1890 působil na území obce osadní, farní hasičský sbor, založený farářem na kvášňovické faře d.p. farářem Františkem Dítkem. Ten se začal rozpadat kolem roku 1896, kdy se přímo v Kvášňovivích oddělil od farního sboru samostatný [[sbor dobrovolných hasičů]] obce [[Kvášňovice]]. Na tento podnět zareagoval tehdejší hostinský v Kvášňovicích (od roku 1892 také hostinský v Maňovicích), rodák z Maňovic čp. 13 a současně velitel maňovické čety (skupiny) farního sboru hasičů, pan Antonín Raška (12. 2. 1857 – 1. 4. 1938). Podle příkladu hasičů v Kvášňovicích a také po dohodě s d.p. farářem Františkem Dítkem připravili na 24. dubna 1898 valnou hromadu v Maňovivích, v hostinci U Zoubků čp. 23, kde byl ustanoven zatímní výbor, jehož úkolem bylo vyčlenit stávající členy z církevního hasičského sboru, dohodnout i převod (po zaplacení), části výzbroje a výstroje tak, aby od 1. ledna 1899 mohl v obci Maňovice vzniknout a působit již samostatný ''Sbor dobrovolných hasičů obce Maňovice''. Do tohoto zatímního (přípravného) výboru byli zvoleni stávající členové církevního – farního sboru a sice jako zastupující starosta pan Václav Panuška, jednatel Benedikt Šolar a jako výboři (členové výboru), Josef Zoubek, František Klozar, Karel Chaluš, Václav Raška, Antonín Raška a František Kotiš. Dále bylo dohodnuto, že členy vznikajícího SDH obce Maňovice budou stávající členové církevního sboru a noví členové se budou přijímat až na příští valné hromadě v roce 1899. Na této ustavující listině je podepsán také d.p.f. František Dítko a Matěj Zoubek jako starosta obce. Tato listina by mohla vyvolat dojem, že k založení SDH Maňovice došlo v roce 1898, ale v tomto roce v obci stále ještě působil církevní sbor až do konce roku a teprve od 1. ledna 1899 působil SDH Maňovice samostatně – dle zápisu v nově zavedené knize zápisné se první ustavující schůze Sboru konala v Maňovicích dne 3. ledna 1899. Nutno také připomenout zvyklost tehdejší doby, že všechna důležitá rozhodnutí se konala na den svátku svatého Jiří, tedy 24. 4., tedy i valná hromada, kde bylo zahájeno oddělení Maňovic (přifařené obce) od farního sboru kvášňovického. [54] => [55] => == Pamětihodnosti a zajímavosti == [56] => [[Soubor:MAŇOVICE - památník obětem první světové.JPG|náhled|Památník rodáků padlých během první světové války]] [57] => * ''Průvodce okolím Maňovic'' – [[naučná stezka]] s podtitulem "Kdo nezná Maňovice, ať se jde podívat", která byla otevřena 29. srpna 2009. Projekt zpracoval rodák Karel Klozar. [58] => * Kaple u rybníčka na návsi a před kaplí morový sloup z roku 1713, kaple je pravděpodobně starší z dob [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], v roce 1938 byla rekonstruována do dnešní podoby za starosty Josefa Zábranského. [59] => * [[Boží muka]] z let 1847, 1874, 1883, 1883, 1846 / 1916 a další (viz monografie ''Maňovice 1366–1986'' od Karla Klozara, kde je popsána historie od neolitu do roku 1900) [60] => * Památník 50 let od zrušení [[Robota|roboty]] – na hranici rozvodí řek Otavy a Úslavy [61] => * Kamenný drak z roku1905 se zděnou kamennou ohrádkou a kovaným plotem; drak má na hlavě vztyčený kamenný kříž. Draka nechal zhotovit starosta Antonín Raška a ohrádku s kovaným plotem jeho synovec, starosta František Klozar v roce 1927. [62] => * Pomník obětem [[První světová válka|první světové války]] z roku 1920 – již nestojí na původním místě – stál u hasičské zbrojnice a částečně bránil v přístupu, proto byl přemístěn. [63] => * Památník na konec 2. a začátek 3. milénia s nápisem ''Maňovičtí hasiči sobě a budoucím'' – z r. 2000. [64] => * U čp. 13 je stavba – část původního obytného stavení – západní část, která sloužila jako opevněný [[Sýpka|špýchar]], který neměl okna, jen střílny, které se s nepatrnými úpravami dochovaly dodnes – vnější otvory střílen byly cihlami upraveny do tvaru kalicha. Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla do jižní stěny vybourána vrata a stavba byla používána jako kovárna. Stavba má 110 cm silné zdi, a cihelnou klenbu, takže byla bezpečná proti útoku dělostřelců a odolná proti vypálení střechou. Původ je směrován do období třicetileté války, asi 1630. Pozdější východní obytná přístavba nese znaky období [[Marie Terezie]], asi 1750. [65] => * [[Kontribuce|Kontribuční]] sýpka na nádvoří selského dvora čp. 1 – doklad o kontribučenské živnosti je v pozemkové knize obce Maňovice z roku 1830. [66] => [67] => == Reference == [68] => [69] => [70] => == Externí odkazy == [71] => * {{Commonscat|Maňovice}} [72] => * {{RÚIAN}} [73] => [74] => {{Okres Klatovy}} [75] => {{Autoritní data}} [76] => [77] => [[Kategorie:Maňovice| ]] [78] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Klatovy]] [79] => [[Kategorie:Obce v okrese Klatovy]] [80] => [[Kategorie:Místní akční skupina POŠUMAVÍ]] [81] => [[Kategorie:Prácheňsko]] [82] => [[Kategorie:Slavník]] [83] => [[Kategorie:Šance pro jihozápad]] [84] => [[Kategorie:Sídla v Blatenské pahorkatině]] [] => )
good wiki

Maňovice

Obec Maňovice se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Žije zde obyvatel, čímž se Maňovice řadí mezi obce v Česku s nejnižším počtem obyvatel.

More about us

About

Leží v malebné krajině s okolními lesy a kopci, které vytvářejí ideální prostředí pro outdoorové aktivity a relaxaci. Obec má bohatou historii, která se datuje až do středověku, a její památky odrážejí kulturní dědictví regionu. Místní obyvatelé si s hrdostí udržují tradice a zvyky, což přispívá k pocitu sounáležitosti a komunitní soudržnosti. Maňovice se pyšní aktivním spolkovým životem, který nabízí různorodé příležitosti k setkání a spolupráci mezi obyvateli. Různé akce a festivaly, které se konají během roku, vytvářejí příjemnou atmosféru a nabízejí prostor pro zábavu, sdílení zkušeností a posilování mezilidských vztahů. I když je obec menší, má také své strategické výhody, jako je snadná dostupnost větších měst, což obyvatele obohacuje o možnosti vzdělání, zaměstnání a kulturního vyžití. V Maňovicích se tak spojují výhody klidného venkovského života s přístupem k moderním službám a aktivitám. Celkově Maňovice představují příklad místa, kde se tradice a modernita harmonicky prolínají, a kde si lidé vzájemně pomáhají, což buduje silné a pozitivní komunity.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Boháňka','Horažďovice','Plzeňský kraj','První světová válka','obce v Česku s nejnižším počtem obyvatel','Sýpka','Robota','Třicetiletá válka','sbor dobrovolných hasičů','Soubor:MAŇOVICE - památník obětem první světové.JPG','Okres Klatovy','Kategorie:Maňovice'

Boháňka

Boháňka je česká vesnice, která se nachází v okrese Benešov ve Středočeském kraji.

Horažďovice

Kategorie:Maňovice

Robota

Sýpka