Array ( [0] => 16577974 [id] => 16577974 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mabinogi [uri] => Mabinogi [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - kniha [1] => | název = Mabinogi [2] => | původní název = [3] => | překladatel = [[Jan Vilikovský]] [4] => | obrázek = Jesus-College-MS-111 00349 175r (cropped).jpg [5] => | popisek = Několik úvodních řádků ''Mabinogi'' z ''Červené knihy hergetské'' (''Pwyll, vládce dyvedský'') [6] => | autor = [7] => | ilustrátor = [8] => | obálku navrhl = [9] => | země = [[Wales]] [10] => | jazyk = [[velština]] [11] => | cyklus = [12] => | edice = [13] => | námět = [14] => | žánr = [[Mýtus|báje]] a [[pověst]]i [15] => | vydavatel = [16] => | vydáno = 2. polovina 11. století – 12. století [17] => | česky vydáno = [[1944]] [18] => | typ média = [19] => | počet stran = [20] => | náklad = [21] => | isbn = [22] => | předchozí dílo = [23] => | následující dílo = [24] => }} [25] => '''''Mabinogi''''' (nebo také '''''Mabinogion''''') je soubor jedenácti středověkých [[Wales|velšských]] [[Mýtus|bájí]] a [[pověst]]í, vzniklých v období od začátku 12. století do poloviny 14. století, které se dochovaly ve dvou rukopisech vytvořených ve 14. století. Texty z těchto rukopisů jsou však považovány za opisy mnohem starších děl, jejichž vznik je kladen do období od poloviny 11. do konce 12. století. Tato díla tematicky zachycují staré mytické a hrdinské příběhy, jejichž kořeny sahají až do [[starověk]]é [[Keltové|keltské]] [[mytologie]] a do raného období [[Británie (provincie)|britských]] dějin.PROCHÁZKA, Martin. STŘÍBRNÝ, Zdeněk a kol. ''Slovník spisovatelů - anglická literatura'', Praha: Libri 2003. druhé opravené a doplněné vydání. S. 477-479. [26] => [27] => Dva nejdůležitější rukopisné prameny souboru jsou ''Bílá kniha Rhydderchova'' (''Llyfr Gwyn Rhydderch''), vzniklá v první polovině 14. století, a ''Červená kniha hergetská'' (''Llyfr Coch Hergest'') sestavená po roce 1382. Obě knihy obsahují prozaické texty tzv. ''[[Čtyři větve Mabinogi|Čtyř větví Mabinogi]]'' (''Pedair Cainc y Mabinogi''), dále tzv. ''[[Tři velšské romance|Tří velšských romancí]]'' (''Y Tair Rhamant''), další bájné příběhy, náboženské a historické texty i příklady rané velšské poezie. [28] => [29] => == Etymologie názvu souboru == [30] => [[Soubor:Portrait of Lady Charlotte Guest (4674585).jpg|náhled|Lady Charlotte Guestová, portrét od skotského malíře Williama Walkera z roku 1852]] [31] => Označení ''Mabinogi'' patří především jádru celého souboru, kterým jsou ''Čtyři větve Mabinogi''. O význam tohoto slova, jehož základem je velšské slovo ''mab'' (chlapec, syn, mladý člověk), se ale vedou stále spory. Četní badatelé považují soubor za obdobu příběhů o dětství hrdiny, známých i z francouzské středověké literatury. Všemi čtyřmi větvemi se totiž prolíná postava Pryderiho, syna Pwylla, vladaře království Dyved, takže ''Mabinogi'' lze považovat za příběhy o narození, životě a smrti této postavy. Jiní literární vědci jsou přesvědčení, že slovo ''mabinog'' slouží pro označení uchazeče o titul [[Bard|barda]] (pěstitele básnictví), a soubor vědomostí, které takovýto uchazeč musel zvládnout, se podle nich nazývá ''mabinogon''.[[Vladimír Macura|MACURA, Vladimír]] a kol. ''Slovník světových literárních děl''. 2. svazek, M–Ž. 1. vydání. Praha: Odeon 1988. S. 9. [32] => [33] => Každý příběh ze ''Čtyř větví'' končí slovy „''tak končí tato větev Mabinogi''“. Slovo ''mabinogion'' se zde vyskytuje pouze jednou, a to na konci první větve. Nyní se má všeobecně za to, že toto slovo vzniklo chybou středověkého písaře, který předpokládal, že ''mabinogion'' je množné číslo od ''mabinogi'', takže toto slovo pravděpodobně nic neznamená.''The Mabinogion''. Oxford University Press 2007. Translator Sioned Davies. Introduction Page ix-x. [34] => [35] => Slovo ''mabinogion'' pro název díla použil jako první velšský filolog a lexikograf [[William Owen Pughe]], když roku 1795 vydal v časopise ''Cambrian Register'' svůj překlad první větve ''Mabinogi'' pod názvem ''The Mabinogion, or Juvenile Amusements, being Ancient Welsh Romances''.''The Four Branches of the Mabinogi. Bibliography''. [http://www.mabinogi.net/Bibliography.htm Dostupné online] Jako ''The Mabinogion'' vydala svůj první úplný překlad souboru do [[Angličtina|angličtiny]] z let 1838–1849 (kritické vydání z roku 1877) také lady [[Charlotte Guestová]], která ke čtyřem základním příběhům připojila osm dalších. Její překlad totiž obsahoval i ''[[Taliesin|Příběh Taliesina]]'' (''Hanes Taliesin''), který je v současné době jako pozdější dodatek vynecháván (tento příběh byl zaznamenán až v polovině 16. století a ve vlastní ''Mabinogi'' jsou o legendárním bardovi [[Taliesin]]ovi pouze útržkovité zmínky).''Taliesin, from The Mabinogion''. Todayireadthis. [https://todayireadthisdotcom.wordpress.com/2016/01/22/taliesin-from-the-mabinogion/ Dostupné online] [36] => [37] => == Obsah == [38] => Soubor zahrnuje sbírku jedenácti prozaických textů (vlastně [[Povídka|povídek]]) odlišných typů, které nabízejí drama, [[Filosofie|filozofii]], romantiku, tragédii, fantastiku i humor a jsou vytvořené různými vypravěči v průběhu času. Ve sbírce jsou tradičně uznávány dvě podskupiny: ''Čtyři větve Mabinogi'' a ''Tři velšské romance''. V příbězích se prolíná křesťanství s pohanstvím a s tradicí učení druidů (pocit jednoty přírody s člověkem, soužití světa živých a mrtvých, prostupování světa kouzel a tajemných sil do reálného světa). [39] => [40] => V chronologickém pořadí jde o tyto texty:PARKER, Will. ''Introduction''. The Mabinogion. [https://www.mabinogion.info Dostupné online] [41] => * ''Jak Kulhwch dostal Olwen'' (kolem roku 1100). [42] => * ''Čtyři větve Mabinogi'' (kolem roku 1190), [43] => ** ''Pwyll, vládce dyvedský'', [44] => ** ''Branwen, dcera Llyrova'', [45] => ** ''Manawydan, syn Llyrův'' , [46] => ** ''Math, syn Mathonwyův''. [47] => * ''Tři velšské romance'' (asi 1200–1250), [48] => ** ''Owain, aneb Paní fontány'', [49] => ** ''Geraint a Enid'', [50] => ** ''Peredur, syn Efrawga''. [51] => * ''Setkání LLudovo s Llevelysem'' (asi 1200–1250). [52] => * ''Sen Maxena Wlediga'' (asi 1200–1250). [53] => * ''Rhonabwyho sen'' (asi 1200 až 1380). [54] => === ''Čtyři větve Mabinogi'' === [55] => [[Soubor:Jesus-College-MS-111 00364 182v (cropped).jpg|náhled|''Druhá větev Mabinogi'' (''Branwen, dcera Llyrova'') v ''Červené knize hergetské'']] [56] => ''[[Čtyři větve Mabinogi]]'' (''Pedair Cainc y Mabinogi'') tvoří jádro souboru. Jde o zpracování nejstarší velšské mytologie a představují čtenáři legendární Británii (Wales, Irsko a Anglii) jako sjednocenou zemi pod jedním králem, přesto ale s mocnými samostatnými knížectvími. Texty jsou obsaženy v ''Bílé knize Rhydderchově'' a v ''Červené knize hergetské''. V každém ze čtyř příběhů vystupuje Pryderi, syna Pwylla, vladaře knížectví Dyved, i když ne vždy jako ústřední postava.PARKER, Will. ''The Four Branches of the Mabinogi''. Bardic Pres 2005. [http://www.mabinogi.net/fourbranches.html Části dostupné online] Jde o tyto příběhy: [57] => * ''[[Čtyři větve Mabinogi#První větev: Pwyll, vládce dyvedský|Pwyll, vládce dyvedský]]'' (''Pwyll Pendefig Dyfed''). První větev vypráví o Pryderiho rodičích a o jeho narození, ztrátě a opětovném nalezení. [58] => * ''[[Čtyři větve Mabinogi#Druhá větev: Branwen, dcera Llyrova|Branwen, dcera Llyrova]]'' (''Branwen ferch Llŷr''). Druhá větev líčí tragickou válku mezi Británií a Irskem, vyvolanou urážkou irského krále Matholwcha na jeho svatbě s [[Branwen]], sestrou velkého krále Británie. V příběhu se objevuje také Prideri, ale ve vedlejší roli. [59] => * ''[[Čtyři větve Mabinogi#Třetí větev: Manawydan, syn Llyrův|Manawydan, syn Llyrův]]'' (''Manawydan fab Llŷr''). Třetí větev je o návratu Prideriho společně s Manawydanem, bratrem Branwen, z války domů, a popisuje neštěstí, která je tam pronásledují. [60] => * ''[[Čtyři větve Mabinogi#Čtvrtá větev: Math, syn Mathonwyův|Math, syn Mathonwyův]]'' (''Math fab Mathonwy''). Čtvrtá větev Mabinogi vypráví nejprve o králi [[Gwynedd (království)|Gwyneddu]] Mathovi a jeho synovci, kouzelníkovi Gwydionovi, kteří se dostanou do konfliktu s Priderim. Toho ve válce díky kouzlům zabije Gwydion. Další části příběhu je o narození a životě Mathova prasynovce LLeua, který se po jeho smrti stane králem.PARKER, Will. ''The Four Branches of the Mabinogi''. The Mabinogion. [https://www.mabinogion.info/four-branches.htm Dostupné online] [61] => [62] => === ''Tři velšské romance'' === [63] => [[Soubor:Jesus-College-MS-111 00322 161v (cropped) Peredur.jpg|náhled|''Peredur'' v ''Červené knize hergetské'']] [64] => ''[[Tři velšské romance]]'' (''Y Tair Rhamant'') jsou tři příběhy ze středního Walesu pravděpodobně ze 13. století zařazené do překladu ''Mabinogi'' lady Charlotte Guestovou. Jsou to verze [[Artušovské legendy|artušovských příběhů]], které se také objevují v díle [[Chrétien de Troyes|Chrétiena de Troyes]] z druhé poloviny 12. století, a je možno je nalézt v ''Bílé knize Rhydderchově'' a v ''Červené knize hergetské'' ze 14. století. Tato část překladu ''Mabinogi'' se výrazně liší od ostatních jeho částí, protože se tematikou a postavami spíše přibližuje francouzskému dvorskému románu. Příběhy nejsou ale přímým překladem děl Chrétiena de Troyes a zahrnují materiál, který se v Chrétienově díle nenachází. Přesto není dodnes vyřešena otázka, zda jsou založeny na Chrétienových básních nebo zda pocházejí ze staršího sdíleného originálu. Mezi tyto příběhy patří: [65] => * ''[[Tři velšské romance#Owain, aneb Paní fontány|Owain, aneb Paní fontány]]'' (''Owain, neu Iarlles y Ffynnon ''), což odpovídá Chrétienovu ''Yvainovi, rytíři se lvem'' (''Yvain ou le Chevalier au lion''). [66] => * ''[[Tři velšské romance#Geraint a Enid|Geraint a Enid]]'' (''Geraint ac Enid''), což odpovídá Chrétienovu ''Erec a Enide'' (''Érec et Énide''). [67] => * ''[[Tři velšské romance#Peredur, syn Efrawga|Peredur, syn Efrawga]]'' (''Peredur fab Efrawg''), což odpovídá Chrétienovu dílu ''Parsifal aneb Příběh grálu'' (''Perceval ou le Conte du Graal'').PARKER, Will.''The Three Romances''. The Mabinogion. [https://www.mabinogion.info/three-romances.htm Dostupné online] [68] => [69] => === Další příběhy === [70] => [[Soubor:Llyfr Gwyn Rhydderch f. 45 r. Beginning of Macsen Wledig.png|náhled|''Sen Maxena Wlediga'' v Bílé knize Rhydderchově]] [71] => Tyto příběhy zařadila do svého překladu ''Mabinogi'' Charlotte Guestová. Někdy jsou souhrnně označovány jako národní báje nebo pověsti. [72] => * ''[[Sen Maxena Wlediga]]'' (''Breuddwyd Macsen Wledig''), příběh o [[Římský císař|římském císaři]] [[Magnus Maximus|Magnovi Maximovi]]. [73] => * ''[[Setkání Lludovo s Llevelysem]]'' (''Cyfranc Lludd a Llefelys''), příběh o hrdinovi velšské mytologie Lluddovi Llawovi Ereintovi (Lluddovi ze Stříbrné ruky). [74] => * ''[[Jak Kulhwch dostal Olwen]]'' (''Culhwch ac Olwen''), jeden z nejstarších příběhů, ve kterém vystupuje [[král Artuš]]. [75] => * ''[[Rhonabwyho sen]]'' (''Breuddwyd Rhonabwy''), vyprávění popisuje snovou vizi návštěvy doby krále Artuše, kterou zažila jeho ústřední postava Rhonabwy, služebník krále Madoga z poloviny 12. století.BOLLARD, John K. ''Companion Tales to the Mabinogi: Legend and Landscape of Wales.'' Gomer Press Limited 2007. [76] => [77] => == Česká vydání == [78] => * ''Mabinogi: keltské pověsti'', [[Brno]]: Jan V. Pojer 1944, přeložil [[Jan Vilikovský]], překlad neobsahuje ''Tři velšské romance''. [79] => * ''Mabinogi: keltské pověsti''. [[Kladno]]: Josef Cipra a František Konůpek 1949, přeložil Jan Vilikovský, překlad neobsahuje ''Tři velšské romance''. [80] => * ''Mabinogi: keltské pověsti''. [[Praha]]: [[Odeon (nakladatelství)|SNKLU]] 1965, přeložil Jan Vilikovský, překlad neobsahuje ''Tři velšské romance''. [81] => * ''Mabinogi: keltské pověsti''. Brno: Zvláštní vydání 1995, přeložil Jan Vilikovský, překlad neobsahuje ''Tři velšské romance''. [82] => * ''Setkání Lluddovo s Llevelysem'', [[Úvaly]]: Ateliér Krupka 2009, přeložil Jan Vilikovský. [83] => [84] => == Odkazy == [85] => === Reference === [86] => [87] => === Externí odkazy === [88] => * {{Commonscat}} [89] => * {{Wikizdroje2|jazyk=en|dílo=The Mabinogion}} [90] => * RIDER-BEZERRA, Sebastian. ''The Mabinogion Project: A Brief History of the Mabinogion''. The Camelot Project. University of Rochester. [https://d.lib.rochester.edu/camelot/text/rider-bezerra-mabinogion-project Dostupné online] [91] => * ''The Mabinogion by Lady Charlotte Guest'' 1877. The Internet Sacred Text Archive. [https://sacred-texts.com/neu/celt/mab/index.htm Dostupné online] [92] => * ''The Mabinogion translated by Lady Charlotte Guest''. London: J. M. Dent and Co. 1902. At The Internet Archive. [https://archive.org/details/TheMabinogionGuest1902/page/n9/mode/1up Dostupné online] [93] => * ''The Project Gutenberg eBook of The Mabinogion, by Lady Charlotte Guest''. [https://www.gutenberg.org/files/5160/5160-h/5160-h.htm Dostupné online] [94] => * ''The Mabinogion'', BBC Wales History. [https://www.bbc.co.uk/wales/history/sites/themes/society/myths_mabinogion.shtml Dostupné online] [95] => * ''The Mabinogion: A Guide to Welsh Mythology''. Celtic Native. [https://celticnative.com/the-mabinogion-welsh-mythology/ Dostupné online] [96] => * {{cs}} [https://www.databazeknih.cz/knihy/mabinogi-keltske-povesti-87546 ''Mabinogi – keltské pověsti''] v [[Databáze knih|Databázi knih]] [97] => [98] => {{Autoritní data}} [99] => [100] => {{Portály|Spojené království|Literatura}} [101] => [102] => [[Kategorie:Mabinogi| ]] [103] => [[Kategorie:Velšská mytologie]] [104] => [[Kategorie:Velšská literární díla]] [105] => [[Kategorie:Středověká literatura]] [106] => [[Kategorie:Artušovská legenda]] [107] => [[Kategorie:Knihy z 11. století]] [108] => [[Kategorie:Knihy z 12. století]] [] => )
good wiki

Mabinogi

Mabinogi (nebo také Mabinogion) je soubor jedenácti středověkých velšských bájí a pověstí, vzniklých v období od začátku 12. století do poloviny 14.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Taliesin','pověst','Wales','Jan Vilikovský','Tři velšské romance','Mýtus','Čtyři větve Mabinogi','Kategorie:Středověká literatura','Keltové','Soubor:Jesus-College-MS-111 00364 182v (cropped).jpg','Gwynedd (království)','Římský císař'

Keltové

Keltové jsou etnická skupina a národ, který obýval rozsáhlé území střední Evropy v době železné.

Mýtus

Pověst

Taliesin

Wales