Array ( [0] => 15487274 [id] => 15487274 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Wales [uri] => Wales [3] => BrynCelliDdu3.jpg [img] => BrynCelliDdu3.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=části Spojeného království Velké Británie a Severního Irska}} [1] => {{Infobox - region [2] => | genitiv = Walesu [3] => | úřední název = Wales ([[Angličtina|anglicky]]) Cymru ([[Velština|velšsky]]) [4] => | úřední název česky = Wales [5] => | hymna = Hen Wlad Fy Nhadau [6] => | článek o hymně = Hen Wlad Fy Nhadau [7] => | vlajka = Flag of Wales 2.svg [8] => | článek o vlajce = Vlajka Walesu [9] => | znak = Royal Badge of Wales (2008).svg [10] => | článek o znaku = Znak Walesu [11] => | mapa umístění = Wales in the UK and Europe.svg [12] => | rozloha = 20 761 [13] => | hustota = 150 [14] => | národnosti = [15] => | jazyk = [[velština]]
[[angličtina]] [16] => | náboženství = hlavně [[anglikánství]] ([[Církev ve Walesu]]), jiné [17] => | nejvyšší hora = [[Snowdon]] [18] => | výška nejvyšší hory = 1 085 [19] => | státní zřízení = [[konstituční monarchie]] [20] => | hlavní město = [[Cardiff]] [21] => | funkce1 = Král [22] => | vládce1 = [[Karel III. Britský|Karel III.]] [23] => | funkce2 = První ministr Walesu [24] => | vládce2 = [[Mark Drakeford]] [25] => | motto = Cymru am byth
Wales navždy [26] => | datum vzniku = [[1057]] [27] => | způsob vzniku = sjednocen [[Gruffydd ap Llywelyn|Gruffyddem ap Llywelynem]] [28] => | měna = [[libra šterlinků]] [29] => | kód měny = GBP [30] => | doména = uk [31] => | předvolba = +44 [32] => | čas = GMT+0 [33] => }} [34] => '''Wales''' ([vels] či [vejls], {{vjazyce2|cy|''Cymru''}}) je země [[Spojené království|Spojeného království Velké Británie a Severního Irska]] s omezenou [[autonomie|autonomií]], rozprostírající se západně od [[Anglie]] na velkém [[Poloostrov|poloostrově]] na západě ostrova [[Velká Británie (ostrov)|Velké Británie]]. Wales obývá původem [[Keltové|keltský]] národ [[Velšané|Velšanů]]. [35] => [36] => Formální název ''Knížectví Wales'' ({{vjazyce2|en|''Principality of Wales''}}, {{vjazyce2|cy|''Tywysogaeth Cymru''}}) se používá vzácně a termín ''Velšské knížectví'' nepatří zvláště mezi obyvateli [[Pembrokeshire|Pembrokeshiru]], [[Cardiganshire|Cardiganshiru]] a [[Gwynedd]]u k nejoblíbenějším. [37] => [38] => == Název == [39] => Český název ''Wales'' (s výslovností ''vels'' nebo ''vejls'') je v nezměněné podobě převzatý z angličtiny. Anglické jméno pochází z [[Germánské jazyky|germánského]] slova ''Walha'', které znamená „cizinec“ nebo „cizí“. Podobné etymologie je i [[Valašsko]] (i v [[Valašsko (Rumunsko)|Rumunsku]]), [[Valonsko]] či [[Galie]] (kelt/Keltoi/Galatai, romanizovaný cizinec). Velšané sami sebe nazývají ''Cymry'', což pravděpodobně ve staré velštině znamená „krajan“. Název se ve velšské literatuře po dlouhou dobu používal společně výrazem s ''Brythoniaid'' ([[Britonové]]). Odtud pochází i [[velština|velšské]] jméno země {{Cizojazyčně|cy|''Cymru''}} a jeho latinizovaná podoba ''Cambria'', podle níž je pojmenován nejstarší [[Paleozoikum|prvohorní]] [[Útvar (chronostratigrafie)|útvar]] [[Kambrium]]. Stejného původu je i název [[Cumbria]] (území a hrabství na severozápadním okraji Anglie). [40] => [41] => == Dějiny == [42] => {{Podrobně|Dějiny Walesu}} [43] => [[Soubor:BrynCelliDdu3.jpg|náhled|vlevo|[[Bryn Celli Ddu]] je hrobka z pozdního neolitu]] [44] => [[Soubor:SDJ Harlech Castle Gatehouse.jpg|vlevo|náhled| Hrad Harlech je jeden z hradů vybudovaných Eduardem I.]] [45] => Oblast Walesu je již osídlena minimálně 29 tisíc let, ačkoliv nepřetržité osídlení začíná až po poslední [[doba ledová|době ledové]]. Ve Walesu je mnoho památek z období [[neolit]]u (především hrobky), ale také z doby [[doba bronzová|bronzové]] a [[doba železná|železné]]. První psané historické záznamy pocházejí od [[římská říše|Římanů]], kteří začali dobývat Wales v roce [[48]]. V té době byla oblast současného Walesu rozdělena na mnoho [[klan]]ových území. Římané vybudovali řetěz [[pevnost (stavba)|pevností]] napříč jižním Walesem a těžili zlato v [[Dolaucothi]]. Založili také [[legionář]]skou pevnost [[Caerleon]] (latinsky: ''Isca Silurum''), z níž se dochoval nejzachovalejší [[amfiteátr]] v celé Británii. Během [[4. století]] přinesli Římané do Walesu [[křesťanství]]. [46] => [47] => Kolem roku [[410]] Římané opustili Británii a velkou část nížin ve Walesu ovládly různé [[Germáni|germánské]] kmeny. Na druhou stranu vzniklo mnoho nezávislých velšských států, například [[Gwynedd (království)|Gwynedd]], [[Powys (království)|Powys]], [[Dyfed]] a [[Seisyllg]], [[Glamorgan|Morgannwg]] a [[Gwent]]. Tyto státy přetrvaly především díky vhodným zeměpisným podmínkám (hory, řeky) a vytvořily tak základ toho, co známe jako dnešní Wales. V [[7. století]] budovaly státy na hranicích s Anglií opevněné valy (Wat's Dyke, [[Offův val|Offův val]]). Po zbytcích Offova valu vede dnes stejnojmenná turistická trasa napříč celým poloostrovem z jižního až na severní pobřeží. [48] => [49] => Do pohraničních střetů mezi obyvateli Walesu a Anglie se zapojili i [[Vikingové|vikinští]] nájezdníci. Velšané uzavřeli s [[Vikingové|Vikingy]] dohodu o společném boji proti [[Anglosasové|anglosaské]] [[Mercie|Mercii]] a dočasně tak zabránili expanzi do Walesu. [50] => [51] => Celý [[středověk]] je provázen boji s Anglií, tedy s [[Anglosasové|Anglosasy]] a posléze [[Normané|Normany]]. Obsadit Wales se podařilo až anglickému králi [[Eduard I.|Eduardovi I.]] na konci [[13. století]]. Eduard „spoutal“ Wales kruhem královských hradů a zavedl titul ''kníže Velšský'' (''Prince of Wales''), jehož držitelem je dodnes tradičně následník anglického (dnes britského) trůnu (= [[korunní princ]]). [52] => [53] => Proti anglické nadvládě se několikrát zvedl odpor, největší povstání vedl v [[15. století]] [[Owain Glyndŵr]], který si uchoval nad Walesem kontrolu po několik let. V roce [[1536]] byl Wales plně připojen k Anglii, velšská legislativa byla spojena s [[parlament]]em ve [[Westminster]]u. [54] => [55] => V [[18. století]] začínala [[Industrializace|průmyslová revoluce]], která Wales hluboce ovlivnila díky zdejším bohatým nalezištím [[uhlí]] a blízkosti rušných anglických přístavů ([[Bristol]], [[Liverpool]]). Obzvláště jihovýchodní Wales byl v průběhu [[19. století]] silně [[industrializace|industrializován]] a počet obyvatel dramaticky rostl díky migraci. Tyto původně velšsky mluvící oblasti byly postupně poangličtěny. [56] => [57] => Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] začal dlouhodobý úpadek těžby uhlí a železářství, které tvořily základ zdejšího průmyslu. Nezaměstnanost a chudnutí země vedlo k nárůstu nespokojenosti s [[Londýn|londýnskou]] vládou. [[Plaid Cymru]] (národní velšská strana) získala první křesla v [[Parlament Spojeného království|parlamentu]] a zavedení velšské samosprávy (''devolution'') se stalo aktuálním politickým tématem. První [[referendum]] o domácí samosprávě v roce [[1979]] bylo neúspěšné, ale ve druhém referendu v roce [[1997]] voliči vyslovili svůj souhlas. Výsledek referenda vedl k vytvoření [[Velšské národní shromáždění|Velšského národního shromáždění]] se sídlem v [[Cardiff]]u. [58] => [59] => == Geografie == [60] => [[File:Map of Wales.svg|thumb|Reliéf Walesu:
{{legenda|#e9c6af|Topografie nad {{convert|600|ft|m}}}}{{legenda|#228b22|[[Národní parky ve Spojeném království|Národní parky]]}}]] [61] => Wales se rozkládá na poloostrově na středozápadě [[Velká Británie (ostrov)|Velké Británie]]. Má rozlohu zhruba 20 800 km² (o něco málo méně než [[Morava]]). Od severu k jihu měří asi 275 km a od západu k východu téměř 100 km. Wales hraničí na východě s [[Anglie|Anglií]] a na ostatních třech stranách s mořem: s [[Bristolský záliv|Bristolským zálivem]] na jihu, se [[Svatojiřský průliv|Svatojiřským průlivem]] na západě, s [[Irské moře|Irským mořem]] na severu. Velšské pobřeží má délku 965 km. Nachází se při něm několik ostrovů, z nichž největší je [[Anglesey]] na severozápadě. [62] => [63] => Největší koncentrace obyvatelstva a průmyslu se nachází na jižním pobřeží Walesu ve městech [[Cardiff]], [[Swansea]] a [[Newport]] a jejich okolí. Na severovýchodním okraji při ústí řeky [[Dee (Wales)|Dee]] se nachází průmyslová konurbace [[Deeside]] (okraj širší aglomerace [[Liverpool|Liverpoolu]]) a město [[Wrexham]]. Tyto části země jsou velmi hustě zalidněné, zatímco odlehlé oblasti středního Walesu jsou téměř liduprázdné. [64] => [65] => Wales je převážně hornatý, zvláště na severu a uprostřed. Hory byly vymodelovány během poslední doby ledové. Nejvyšší polohy ve Walesu se nacházejí ve [[Snowdonia|Snowdonii]] – nejvyšší hora [[Snowdon]] svou výškou 1085 m přesahuje kterýkoli vrch v [[Anglie|Anglii]]. V západním Walesu se rozkládá [[Kambrické pohoří]], na které na jihu navazuje pohoří [[Brecon Beacons]] s nejvyšší horou [[Pen y Fan]] (886 m). [66] => [67] => Zdejší řeky vzhledem k terénu nejsou příliš dlouhé, prakticky všechny zde pramení, díky vlhkému klimatu jsou však poměrně vodné. Mezi nejdelší patří [[Wye]], [[Usk (řeka)|Usk]], [[Towy]], [[Dee (Wales)|Dee]]. V centrálním Walesu pramení i [[Severn (přítok Bristolského zálivu)|Severn]], nejdelší řeka [[Velká Británie (ostrov)|Velké Británie]] (většina toku je na území Anglie). [68] => [69] => Moderní hranice Walesu a Anglie jsou hodně umělé a klikaté; byly definovány převážně v 15. století na základě feudálních hranic. S výjimkou potvrzení [[Monmouthshire|Monmouthshiru]] jako části Walesu v roce [[1968]] nebyly nikdy schváleny v žádném referendu, neurčila je žádná hraniční komise a kopírují [[Offův val]] pouze přibližně. [70] => [71] => Wales je známý také různými krkolomnými názvy obcí, vyplývajícími ze zvláštností [[Velština|velštiny]]. Typické jsou nepřehledné shluky souhlásek a též použití ''[[w]]'' jako samohlásky (vyslovuje se zhruba [ú]), třeba v názvu [[Cwmbrân]]. Pověstný je název vesnice [[Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch]], zapsaný i v [[Guinnessova kniha rekordů|Guinnessově knize rekordů]] jako nejdelší jednoslovné [[toponymum]] na světě. [72] => == Politika == [73] => Ve Walesu, jakožto konstituční části Spojeného království, je hlavou státu britský panovník. Moc výkonná pochází od krále a je uskutečňována prostřednictvím Parlamentu Spojeného království ve [[Westminster]]u. Některé pravomoci jsou delegovány na Národní shromáždění Walesu (National Assembly for Wales) v [[Cardiff]]u. Parlament Spojeného království vydává primární zákony, v jejichž rámci Národní shromáždění uskutečňuje sekundární legislativu platnou na území Walesu. [74] => [75] => V Britské sněmovně reprezentantů má Wales vyhrazen 40 poslaneckých křesel (z celkového počtu 646). Členem vlády Spojeného království je Státní sekretář pro Wales (Secretary of State for Wales), který je zodpovědný za záležitosti týkající se Walesu. [76] => [77] => === Samospráva země === [78] => Wales ve svých současných hranicích nikdy netvořil samostatný stát. Nicméně v 11. století získal nad jeho územím, o téměř dnešním rozsahu, kontrolu [[Gruffydd ap Llywelyn]] a lze říci, že od roku 1057 až do Gruffuddovy smrti roku 1063, měl Wales jednoho krále, jehož suverenitu uznala i [[Anglie]], což se již nikdy potom neopakovalo a než jej roku [[1282]] dobyl anglický král [[Eduard I.]], opět se rozpadl na řadu malých království. Od roku [[1301]] tradičně náleží následníkovi anglického a později [[Spojené království|britského]] trůnu titul knížete velšského (Prince of Wales – [[Princ z Walesu|kníže z Walesu]], do češtiny často chybně překládán jako „princ z Walesu“). Metropolí Walesu je od roku 1955 [[Cardiff]], třebaže je [[Caernarfon]] místem, kde je udělován titul ''kníže z Walesu'', a v [[Machynlleth]]u sídlil parlament, jenž svolal velšský vůdce [[Owain Glyndŵr]] během své revolty počátkem [[15. století]]. Od roku 1999 má Wales po dlouhém období přímé [[Anglie|anglické]] a [[Spojené království|britské]] správy (trvající od roku 1536, kdy byl [[Akty o unii mezi Anglií a Walesem|Prvním aktem o unii]] právně i administrativně spojen s [[Anglie|Anglií]]) opět autonomii. V čele Walesu je od té doby [[Velšské národní shromáždění]] ''(National Assembly for Wales)'', které má omezené pravomoci. [79] => [80] => == Administrativní členění == [81] => {{Podrobně|Administrativní dělení Walesu}} [82] => [83] => {| border="0" cellpadding="2" cellspacing="0" align="center" [85] => |- [86] => | [87] => Od [[1. duben|1. dubna]] [[1996]] ve Walesu existuje jednostupňové administrativní členění na 22 správních oblastí ''(unitary authorities)'', které se dále člení pouze na obce a města. Z těchto 22 celků je 9 hrabství (''County''), 3 města (''Cities'')*, a 11 městských hrabství (''County Boroughs'')''†''. Všechny tyto celky však mají jinak stejný status. V závorkách jsou názvy ve [[velština|velštině]], pokud se liší od anglických: [88] => # [[Merthyr Tydfil]] ''(Merthyr Tudful)'' ''†'' [89] => # [[Caerphilly]] ''(Caerffili)'' ''†'' [90] => # [[Blaenau Gwent]] † [91] => # [[Torfaen]] ''(Tor-faen)'' ''†'' [92] => # [[Monmouthshire]] ''(Sir Fynwy)'' [93] => # [[Newport]] ''(Casnewydd)'' * [94] => # [[Cardiff]] ''(Caerdydd)'' * [95] => # [[Vale of Glamorgan]] ''(Bro Morgannwg)'' ''†'' [96] => # [[Bridgend]] ''(Pen-y-bont ar Ogwr)'' ''†'' [97] => # [[Rhondda Cynon Taff]] † [98] => # [[Neath Port Talbot]] ''(Castell-nedd Port Talbot)'' ''†'' [99] => # [[Swansea]] ''(Abertawe)'' ''*'' [100] => # [[Carmarthenshire]] ''(Sir Gaerfyrddin)'' [101] => # [[Ceredigion]] [102] => # [[Powys]] [103] => # [[Wrexham]] ''(Wrecsam)'' ''†'' [104] => # [[Flintshire]] ''(Sir y Fflint)'' [105] => # [[Denbighshire]] ''(Sir Ddinbych)'' [106] => # [[Conwy]] ''†'' [107] => # [[Gwynedd]] [108] => # [[Anglesey|Isle of Anglesey]] ''(Ynys Môn)'' [109] => # [[Pembrokeshire]] ''(Sir Benfro)'' [110] => | align="center" | [[Soubor:WalesNumbered.png|300px]] [111] => |} [112] => [113] => == Národní symboly == [114] => [[Soubor:Flag of Saint David.svg|náhled|150px|Vlajka svatého Davida (''Baner Dewi Sant'')]] [115] => * '''[[Vlajka]] Walesu''' se skládá z červené saně prince Cadwaladera a [[Tudorovci|tudorovských]] barev – [[bílá|bílé]] a [[zelená|zelené]]. V roce [[1485]] byla použita králem [[Jindřich VII. Tudor|Jindřichem VII.]] v [[Bitva u Bosworthu|bitvě u Bosworthu]] a poté byla umístěna v [[Katedrála svatého Pavla|katedrále svatého Pavla v Londýně]]. Poté byla přidán červený drak, jako symbol velšského původu Tudorovců. Velšskou národní vlajkou byla uznána v roce [[1959]]. Jelikož [[Vlajka Spojeného království|britská vlajka]] neobsahuje žádný velšský [[symbol]], vlajka Walesu se stala velice populární. [116] => * '''[[Drak]]''', který je součástí národní vlajky, je sám o sobě oblíbeným národním symbolem. Ačkoliv nejstarší doklady o použití tohoto symbolu pochází z 9. století ([[Historia Brittonum]]), podle populární legendy byl drak již na standartě [[Král Artuš|krále Artuše]]. [117] => * '''[[Pór zahradní|Pórek]]''' je také národním symbolem Walesu. Podle legendy poručil [[svatý David]] svým velšským vojákům v jedné z bitev konající se v pórkovém poli, aby si na helmy připevnili tuto zeleninu. Pórek potom sloužil jako rozpoznávací znamení vojáků bojujících za stejnou stranu. Je zobrazen na reverzu britských jednolibrových mincí ve verzi z let [[1985]] a [[1990]]. [118] => * '''[[Narcis (rostlina)|Narcis]]''' je národní květinou Walesu. Na den svatého Davida ([[1. březen|1. března]]) se připevňuje na oděv. [119] => * '''Vlajka svatého Davida''' se občas používá místo národní vlajky a vyvěšuje se na den [[svatý David|svatého Davida]]. [120] => * '''Královský znak Walesu''' používá kníže velšský jako svůj osobní znak. [121] => [122] => == Externí odkazy == [123] => * {{Commonscat}} [124] => * {{Wikislovník|heslo=Wales}} [125] => * {{Wikicitáty|téma=Wales}} [126] => [127] => {{Spojené království}} [128] => {{Správní oblasti Walesu}} [129] => {{Autoritní data}} [130] => {{Portály|Spojené království}} [131] => [132] => [[Kategorie:Wales| ]] [133] => [[Kategorie:Země Spojeného království]] [134] => [[Kategorie:Autonomní části států]] [135] => [[Kategorie:Regiony Evropy s více úředními jazyky]] [] => )
good wiki

Wales

Wales ([vels] či [vejls]) je země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska s omezenou autonomií, rozprostírající se západně od Anglie na velkém poloostrově na západě ostrova Velké Británie. Wales obývá původem keltský národ Velšanů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Anglie','Cardiff','Velká Británie (ostrov)','Spojené království','velština','Velština','Monmouthshire','Anglesey','svatý David','Newport','Owain Glyndŵr','Velšské národní shromáždění'

Anglesey

Anglie

Cardiff

Monmouthshire

Newport

Velština