Array ( [0] => 15486108 [id] => 15486108 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Magnetar [uri] => Magnetar [3] => Artist’s impression of the magnetar in the star cluster Westerlund 1.jpg [img] => Artist’s impression of the magnetar in the star cluster Westerlund 1.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Magnetar.jpg|náhled|Vyrenderovaný koncept magnetaru se zvýrazněnými siločarami supersilného magnetického pole.]] [1] => '''Magnetar''' je [[neutronová hvězda]] s extrémně silným [[magnetické pole|magnetickým polem]]. Rozpad nestabilní kůry doprovází mohutné emise vysokoenergetického [[elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]], především [[rentgenové záření|rentgenového]] a [[Záření gama|gama záření]]. [2] => [3] => Teoreticky tyto objekty předpověděli [[Robert Duncan]] a [[Christopher Thompson]] v roce [[1992]]. Během následujícího desetiletí byla magnetarová hypotéza široce akceptována jako možné fyzikální vysvětlení pozorovaných objektů jako jsou [[SGR]] (''Soft gamma repeater'' – zdroj opakovaných záblesků měkkého gamma záření) a [[AXP]] (''Anomalous X-Ray Pulsar'' – nepravidelný zábleskový zdroj rentgenového záření). [4] => První magnetar detekovala v roce 1998 Chryssa Kouveliotou z Marshallova kosmického letového centra v NASA. [5] => [6] => == Vývoj magnetaru == [7] => Když se [[supernova]] zhroutí do neutronové hvězdy, síla jejího magnetického pole dramaticky vzroste. Duncan a Thompson vypočítali, že magnetické pole neutronové hvězdy, běžně dosahující ohromných 108 [[Tesla (jednotka)|T]], může za jistých okolností narůst ještě více, na více než 1011 T. Takovou vysoce magnetickou neutronovou hvězdu nazýváme magnetar.{{Citace elektronické monografie [8] => | příjmení = Škorpík [9] => | jméno = Vítězslav [10] => | titul = Magnetary a kosmický výzkum [11] => | url = https://kosmonautix.cz/2023/03/magnetary-a-kosmicky-vyzkum/ [12] => | datum vydání = 2023-03-11 [13] => | datum přístupu = 2023-03-11 [14] => | jazyk = cs [15] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230311131307/https://kosmonautix.cz/2023/03/magnetary-a-kosmicky-vyzkum/ [16] => | datum archivace = 2023-03-11 [17] => }} [18] => [19] => Ve vnějších vrstvách magnetaru, které se skládají z [[plazma]]tu těžkých prvků (většinou [[železo|železa]]), může tlak vzrůst natolik, že to vede k „[[hvězdotřesení]].“ Energie těchto seismických vibrací je extrémně vysoká a má za následek záblesk [[rentgenové záření|rentgenového]] a [[Záření gama|gama záření]] ([[gama záblesk]]). Astronomové takové objekty znají jako [[SGR]]. [20] => [21] => Odhaduje se, že asi desetina explozí supernovy vyústí v magnetar a ne v obvyklejší neutronovou hvězdu nebo [[pulsar]]. To se stává, jen pokud má hvězda rychlou rotaci a silné magnetické pole, ještě než vybuchne jako supernova. Předpokládá se, že magnetické pole magnetaru způsobuje konvekcí řízené [[dynamo]] horké neutronové hmoty z jádra hvězdy, které začne fungovat asi v prvních 10 sekundách života neutronové hvězdy. Pokud neutronová hvězda na počátku rotuje stejně rychle, jako je perioda konvekce, asi deset milisekund, mohou konvekční proudy působit globálně a přenášet významné množství své kinetické energie do energie magnetického pole. U pomaleji rotujících neutronových hvězd se konvekční proudy formují jen místně. [22] => [23] => Život magnetaru jako SGR je krátký: energie vydávaná explozemi při [[hvězdotřesení]] zpomaluje rotaci (způsobuje, že magnetary rotují mnohem pomaleji než jiné neutronové hvězdy srovnatelného věku) a oslabuje magnetické pole, takže hvězdotřesení asi po 10 000 letech utichnou. Hvězda pak ještě vyzařuje rentgenové paprsky a změní se tak v objekt nazývaný astronomy [[AXP]]. Po dalších 10 000 letech přestane vydávat i tyto záblesky. Na počátku svého života je však zdrojem obrovských vzplanutí, z nichž některá byla přímo pozorována, např. [[SGR 1806-20]] [[27. prosinec|27. prosince]] [[2004]], a s růstem přesnosti dalekohledů se očekává zaznamenání mnoha dalších. [24] => [25] => K prosinci 2022 byly známy 24 magnetary a 6 nepotvrzených kandidátů (12 + 4 SGR a 12 + 2 AXP).{{cite web|url=http://www.physics.mcgill.ca/~pulsar/magnetar/main.html|title=McGill SGR/AXP Online Catalog|access-date=11 Jan 2023}} [26] => [27] => == Vliv supersilných magnetických polí == [28] => Magnetické pole přes 10 GT je dost silné, aby smazalo data z [[kreditní karta|kreditní karty]] z poloviny vzdálenosti [[Měsíc]]e od [[Země]].[http://www.cnn.com/2005/TECH/space/02/01/universe.magnets/index.html Původ magnetarů] – CNN, 2. února 2005 (anglicky) Malý [[neodymový magnet]] má pole kolem 1 T, Země má [[geomagnetické pole]] 30-60 mikrotesla a většinu záznamových médií lze vymazat polem 1 militesla. [29] => [30] => Magnetické pole magnetaru by bylo smrtelné na vzdálenost do 1000 [[kilometr|km]] kvůli deformaci atomů v živé hmotě.[http://skyandtelescope.com/news/article_1464_1.asp Nejjasnější záblesk] {{Wayback|url=http://skyandtelescope.com/news/article_1464_1.asp |date=20080516211847 }} – ''Sky and Telescope'', 18. února 2005 (anglicky) [31] => [32] => == Odkazy == [33] => [34] => === Reference === [35] => [36] => [37] => === Externí odkazy === [38] => * {{Commonscat}} [39] => * [http://www.sciencedaily.com/releases/2005/02/050201193246.htm Vznik magnetarů vyřešen] vytvářejí se při explozích největších hvězd (anglicky) [40] => * [https://web.archive.org/web/20090311072756/http://science.msfc.nasa.gov/newhome/headlines/ast20may98_1.htm NASA: Objev „magnetarů“ vyřešil záhadu starou 19 let] Citát: „…nasvědčovalo magnetickému poli o síle asi 800 biliónů gaussů…“ (anglicky) [41] => * [https://web.archive.org/web/20070611144512/http://solomon.as.utexas.edu/~duncan/magnetar.html Robert C. Duncan, Texaská univerzita v Austinu: 'Magnetary', SGR & velmi silná magnetická pole] (anglicky) [42] => * NASA Astrophysics Data System (ADS): [http://adsbit.harvard.edu/cgi-bin/nph-iarticle_query?bibcode=1992ApJ...392L...9D Duncan & Thompson, Ap.J. 392, L9) 1992] (anglicky) [43] => * [http://adsabs.harvard.edu/cgi-bin/nph-bib_query?bibcode=1999ApJ...510L.115K&db_key=AST&high=3eb1acc4ea06362 NASA ADS, 1999: Objev magnetaru spojený s SGR 1900+14] (anglicky) [44] => * [http://www.cita.utoronto.ca/~thompson/magnetar.pdf Chryssa Kouveliotou, Robert Duncan, and Christopher Thompson, „Magnetars,“] Scientific American, Feb. 2003, pp. 34-41 (anglicky, PDF) [45] => * [http://adsbit.harvard.edu/cgi-bin/nph-iarticle_query?bibcode=1992ApJ...392L...9D Robert C. Duncan a Christopher Thompson, „Vznik velmi silně magnetických neutronových hvězd: Souvislosti se záblesky gama paprsků,“] Astronomical Journal, ročník 392, číslo 1 (10. června 1992), pp. L9?L13. (anglicky) [46] => {{Autoritní data}} [47] => [48] => [[Kategorie:Astronomické objekty]] [49] => [[Kategorie:Pozůstatky hvězd]] [] => )
good wiki

Magnetar

Vyrenderovaný koncept magnetaru se zvýrazněnými siločarami supersilného magnetického pole. Magnetar je neutronová hvězda s extrémně silným magnetickým polem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'rentgenové záření','SGR','hvězdotřesení','Záření gama','AXP','Christopher Thompson','Kategorie:Astronomické objekty','pulsar','geomagnetické pole','Soubor:Magnetar.jpg','Země','neutronová hvězda'

Pulsar

SGR

Země