Array ( [0] => 14712463 [id] => 14712463 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Magnetismus [uri] => Magnetismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Magnetismus je fyzikální jev, který se projevuje přítomností magnetického pole a interakcí mezi magnetickými objekty. Magnetické pole je generováno pohybem elektrického náboje a může působit jak na magnety, tak i na vodivé látky. Magnetismus je studován ve fyzice a elektromagnetismus je jednou z čtyř základních interakcí přírody. Magnetické pole je popsáno pomocí magnetického indukce, která je vektorovou veličinou a určuje sílu a směr magnetických polí. Magnetická indukce se měří pomocí magnetického pole, které je vytvořeno magnetem. Existují dva druhy magnetismu - diamagnetismus, který odolává magnetickému poli, a paramagnetismus, který je přitahován magnetickým polem. Magnetismus má široké využití v průmyslu, medicíně, elektronice a dalších oborech. [oai] => Magnetismus je fyzikální jev, který se projevuje přítomností magnetického pole a interakcí mezi magnetickými objekty. Magnetické pole je generováno pohybem elektrického náboje a může působit jak na magnety, tak i na vodivé látky. Magnetismus je studován ve fyzice a elektromagnetismus je jednou z čtyř základních interakcí přírody. Magnetické pole je popsáno pomocí magnetického indukce, která je vektorovou veličinou a určuje sílu a směr magnetických polí. Magnetická indukce se měří pomocí magnetického pole, které je vytvořeno magnetem. Existují dva druhy magnetismu - diamagnetismus, který odolává magnetickému poli, a paramagnetismus, který je přitahován magnetickým polem. Magnetismus má široké využití v průmyslu, medicíně, elektronice a dalších oborech. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Magnet0873.png|náhled|250px|Magnetické siločáry dlouhého magnetu znázorněné pomocí železných pilin na papíře]] [1] => [2] => '''Magnetismus''' je [[fyzika|fyzikální jev]] projevující se primárně [[Síla|silovým]] působením na pohybující se nositele [[elektrický náboj|elektrického náboje]] (nabité [[částice]]). Důsledkem tohoto působení jsou např. silové působení na (i nenabitá) [[těleso|tělesa]] (nejsilnější u [[feromagnetismus|feromagnetických]] látek) či změny elektrických, optických a dalších materiálových a termodynamických charakteristik látek vystavených magnetickému působení. Slovo magnetismus pochází z [[řečtina|řeckého]] ''magnétis'', což znamená magnetický (podle krajiny Magnésía v [[Thesálie|Thesálii]] v severovýchodním Řecku, kde byla naleziště rud s přírodním magnetismem). [3] => [4] => Magnetismus je vytvářen pohybem [[elektrický náboj|elektrického náboje]] nebo změnou [[elektrické pole|elektrického pole]] v [[čas]]e. [[Elektromagnetismus]], tedy sloučení magnetismu a [[elektrická síla|elektrické síly]] je jednou ze čtyř [[Základní interakce|základních interakcí]]. [5] => [6] => == Objev magnetismu a vývoj názorů na jeho podstatu == [7] => Magnetismus byl objeven nezávisle na elektřině jako vlastnost zmagnetizovaných materiálů nalézaných v přírodě. U některých látek byl pozorován i přenos těchto vlastností na jiné látky. U tzv. [[feromagnetismus|feromagnetických]] látek (většina druhů [[ocel]]e, [[železo]], [[kobalt]], [[nikl]] a jejich slitiny, i některé další slitiny, které uvedené prvky neobsahují) lze již slabým vnějším magnetickým polem vyvolat takové změny uspořádání [[atom]]ů, že [[magnetické pole]] zesílí a v některých případech lze vytvořit permanentní [[magnet]], projevující se i samostatně svým magnetismem. [8] => [9] => {{Podrobně|Magnet}} [10] => [11] => Původně se z analogie s elektrickým působením předpokládalo, že magnetismus způsobuje magnetická obdoba elektrického náboje. Až později bylo odhaleno, že podstata magnetismu nespočívá v tzv. magnetických monopólech, ale v pohybujících se [[elektrický náboj|elektrických nábojích]]. Pokusy odhalily, že [[elektrický proud]] vytváří ve svém okolí svůj magnetismus. Bylo též odhaleno magnetické silové působení magnetických materiálů i elektrických proudů na okolní vodiče protékané elektrickým proudem. Posledním klíčovým objevem pak byl objev [[elektromagnetická indukce|elektromagnetické indukce]], tedy vzniku elektrického pole vyvolaného proměnným magnetismem. [12] => [13] => Plnou souvislost elektrických a magnetických jevů odhalila až [[Maxwellovy rovnice|Maxwellova teorie elektromagnetismu]] a zdůvodnění podala [[speciální teorie relativity]], která v magnetismu odhalila relativistický důsledek elektrického působení. [14] => [15] => == Popis magnetického působení == [16] => Magnetické působení je zprostředkováno '''[[magnetické pole|magnetickým polem]]'''. [17] => [18] => K popisu se používá [[vektor]]ová [[fyzikální veličina]] '''[[magnetická indukce]]''' a s ní související veličiny ([[magnetický tok|magnetický indukční tok]], [[intenzita magnetického pole]]). [19] => [20] => Silové působení magnetického pole se řídí tzv. '''[[Ampérův silový zákon|Ampérovým silovým zákonem]]'''. Základním zákonem magnetismu je '''[[Ampérův zákon|Ampérův zákon celkového proudu]]'''. [21] => [22] => {{Podrobně|Magnetické pole}} [23] => [24] => == Rozdělení magnetik == [25] => Podle celkového magnetického momentu tělesa lze rozlišit následující základní skupiny magnetických látek. [26] => [27] => * '''[[Diamagnetismus|Diamagnetikum]]''' – Látka složená z částic s [[nula|nulovým]] výsledným [[magnetický moment|magnetickým momentem]]. Vložením do vnějšího magnetického pole dochází v látce k mírnému zeslabování vnějšího magnetického pole a těleso vytvořené z této látky je vytlačováno ven z magnetického pole. Relativní permeabilita těchto látek je nepatrně menší než jedna. [28] => * '''[[Paramagnetismus|Paramagnetikum]]''' – Látka složená z částic s nenulovým magnetickým momentem, které jsou však orientovány náhodně, takže výsledný magnetický moment [[makroskopické]] části tělesa je nulový. Vložením do vnějšího magnetického pole dochází v látce k zesilování vnějšího magnetického pole. Těleso vytvořené z této látky je vtahováno do magnetického pole. Relativní permeabilita těchto látek je nepatrně větší než jedna. Ve vnějším magnetickém poli se paramagnetika slabě zmagnetují, po zrušení vnějšího magnetického pole jsou tyto látky opět nemagnetické. [29] => [30] => * '''[[Feromagnetismus|Feromagnetikum]]''' – V látce se tvoří tzv. domény, v nichž jsou magnetické dipóly shodně orientovány. Bez vnějšího magnetického pole jsou domény orientovány náhodně a výsledný magnetický moment makroskopické části tělesa je nulový. Ve slabém vnějším magnetickém poli dochází ke zvětšování domén, v silném poli pak dochází ke skokové změně orientace domén, podobně jako v paramagnetické látce. Zesílení magnetického pole ve feromagnetiku tedy závisí na [[magnetická indukce|intenzitě]] vnějšího magnetického pole. Po zrušení vnějšího magnetického pole zůstávají tyto látky více či méně magnetické. [31] => [32] => == Literatura == [33] => * Přehled středoškolské fyziky , Prometheus , s.r.o, 2.přepracované vydaní , {{ISBN|80-7196-006-3}} [34] => [35] => == Související články == [36] => * [[Magnet]] [37] => * [[Magnetické pole]] [38] => * [[Ampérův silový zákon]] [39] => * [[Elektromagnetismus|Elektřina a magnetismus]] [40] => * [[Miktomagnetismus]] [41] => [42] => == Externí odkazy == [43] => * {{Commonscat}} [44] => * {{Wikislovník|heslo=magnetismus}} [45] => {{Pahýl}} [46] => {{Autoritní data}} [47] => [48] => [[Kategorie:Magnetismus| ]] [49] => [[Kategorie:Elektromagnetismus]] [] => )
good wiki

Magnetismus

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'elektrický náboj','magnetické pole','magnetická indukce','feromagnetismus','Elektromagnetismus','Ampérův silový zákon','čas','kobalt','Diamagnetismus','magnetický tok','fyzikální veličina','makroskopické'