Array ( [0] => 14694767 [id] => 14694767 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Makchie [uri] => Makchie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Maquis Ste Lucie2.jpg|náhled|Vyšší makchie u města [[Porto Vecchio]], [[Korsika]]]] [1] => '''Makchie''', též '''macchie''' nebo '''makie''' ([[Italština|italsky]] ''Macchia''), je jeden z nejčastějších vegetačních typů [[Středomoří|středomořské oblasti]]. Jedná se o porosty [[keř]]ů a nízkých [[strom]]ů, které v závislosti na stanovištních podmínkách někdy dosahují až pětimetrové výšky. Mohou být velmi husté a takřka neprostupné, jindy jsou nižší, řidší až ostrůvkovité, snadno průchozí. Vznikly na místě původních [[Tvrdolistá středomořská doubrava|tvrdolistých doubrav]] tvořených [[Dub cesmínovitý|dubem cesmínovitým]], s nimiž dosud sdílejí většinu charakteristických rostlinných druhů a jsou s nimi tedy řazeny do stejné [[Třída (fytocenologie)|fytocenologické třídy]] ''Quercetea ilicis''; v ní formují samostatný [[Řád (fytocenologie)|řád]] ''Pistacio lentisci-Rhamnetalia alaterni''. [2] => [3] => Podobná [[Křovinná vegetace|keřovitá vegetace]] je vyvinuta i v jiných oblastech světa se [[Středozemní podnebí|středomořským typem klimatu]], například v [[Kalifornie|Kalifornii]], kde se nazývá [[chaparral]], v jižní Africe ([[fynbos]]), v jižní Austrálii ([[kwongan]]) nebo v Chile. Směrem do oblastí mírnějšího, submediteránního klimatu stálezelené makchie přecházejí v opadavá společenstva křovin nazývaných pseudomakchie nebo, především na Balkáně, [[šibljak]].ZELENÝ, Václav. ''Rostliny Středozemí''. Praha : Academia, 2005. s. 32-52. {{ISBN|80-200-1224-9}}{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu/Vegetace-Evropy-02-Mediteran.pdf |datum přístupu=2019-06-06 |url archivu=https://web.archive.org/web/20190606174647/http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu/Vegetace-Evropy-02-Mediteran.pdf |datum archivace=2019-06-06 |nedostupné=ano }} [4] => [5] => == Popis a ekologie == [6] => [[Soubor:Myrtus communis3.jpg|vlevo|náhled|Kvetoucí myrta obecná]] [7] => Většina současných makchií je sekundárního původu, vzniklá na místě původních středomořských lesů, tedy především [[Tvrdolistá středomořská doubrava|tvrdolistých doubrav]], po jejich dlouhodobé exploataci nadměrnou těžbou dřeva, vypalováním a pastvou, především domácích koz. [[Sukcese (ekologie)|Sukcesní]] návrat směrem k lesu je na degradovaných půdách a v suchém středomořském klimatu obtížný a na mnoha místech již nemožný. Při pokračujícím mýcení, vypalování a pastvy jsou porosty makchií obvykle schopné dobré regenerace, dlouhodobý tlak spolu s následnou půdní erozí má ovšem za následek i jejich ústup a vznik vegetace nazývané jako [[Garrigue (vegetace)|garrigue]] nebo frygana, tvořené pouze drobnými řídkými keříky ostnitých nebo aromatických rostlin, typicky z čeledi [[Hluchavkovité|hluchavkovitých]]. Existuje také makchie primární, vyrůstající v nízkých nadmořských výškách nejteplejších a nejsušších oblastí Mediteránu na stanovištích, jejichž podmínky nedovolují vznik lesní vegetace, jako jsou suché skalnaté svahy v blízkosti moře apod. [8] => [[Soubor:Strawberry tree - Arbutus unedo - panoramio (2).jpg|náhled|Plodící planika]] [9] => Hlavní rostlinnou složkou středomořské makchie jsou stálezelené či na léto opadavé dřeviny jako planý [[Olivovník evropský|olivovník]] (''Olea europea'' subsp. ''oleaster''), [[řečík lentišek]] (''Pistacia lentiscus''), [[rohovník obecný]] (''Ceratonia siliqua''), [[dub kermesový]] (''Quercus coccifera''), [[zmarlika Jidášova]] (''Cercis siliquastrum''), [[Jamovec|jamovce]] (''Phillyrea'' spp.), [[řešetlák proměnlivý]] (''Rhamnus alaternus''), některé jalovce jako [[jalovec červenoplodý]] (''Juniperus oxycedrus'') nebo [[Jalovec fénický|fénický]] (''J. phoenicea''), [[Planika|planiky]] (''[[Planika obecná|Arbutus unedo]]'', ve východním Středomoří ''[[Planika drobnolistá|A. andrachne]]''), [[listnatec pichlavý]] (''Ruscus aculeatus'') nebo nízká palma [[žumara nízká]] (''Chamaerops humilis''). Především na degradovaných stanovištích rostou mnohé keře z čeledi [[Bobovité|bobovitých]] jako [[vítečník sítinovitý]] (''Spartium junceum'') nebo zástupci rodu [[čilimka]] (''Calicotome villosa'' aj.). Bázemi chudá stanoviště porůstá [[vřesovec stromovitý]] (''Erica arborea''), [[levandule korunkatá]] či různé [[Kručinka|kručinky]] a mnozí zástupci rodu [[cist]] (''Cistus''), bazické půdy pak [[Rozmarýn lékařský|rozmarýn]] (''Rosmarinus officinalis'') nebo [[Myrta obecná|myrta]] (''Myrtus communis''), v blízkosti moře též na léto opadavý [[pryšec dřevnatý]] (''Euphorbia dendroides''). Neprostupnost porostu umocňují liány jako [[přestup drsný]] (''Smilax aspera'') a jiné. Z nepůvodních druhů se lze setkat s různými [[akácie]]mi či [[agáve]]. [10] => [11] => Bylinné patro je vlivem značného zastínění stálezelených keřů poměrně chudé, tvořené převážně [[Cibulnaté a hlíznaté květiny|cibulovitými]] a [[Jednoletá rostlina|jednoletými]] rostlinami, které přežívají horké a suché středomořské léto pouze ve formě podzemních hlíz či semen. Nápadnou cibulovitou rostlinou vyrůstající v makchiích je například [[asfodel]]. [12] => [13] => Z živočichů jsou křoviny makchií domovem zejména pro množství ptactva; jejich druhové bohatství přitom vzrůstá při prosvětlení porostů. Právě lov ptactva je kromě extenzivní pastvy ve středomořských zemích hlavní ekonomickou hodnotou této vegetace.{{Citace periodika [14] => | příjmení = Montaña [15] => | jméno = E. De La [16] => | příjmení2 = Rey‐Benayas [17] => | jméno2 = J. M. [18] => | příjmení3 = Carrascal [19] => | jméno3 = L. M. [20] => | titul = Response of bird communities to silvicultural thinning of Mediterranean maquis [21] => | periodikum = Journal of Applied Ecology [22] => | datum vydání = 2006 [23] => | ročník = 43 [24] => | číslo = 4 [25] => | strany = 651–659 [26] => | issn = 1365-2664 [27] => | doi = 10.1111/j.1365-2664.2006.01171.x [28] => | jazyk = en [29] => | url = https://besjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/j.1365-2664.2006.01171.x [30] => | datum přístupu = 2021-02-15 [31] => }} {{Wayback|url=https://besjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/j.1365-2664.2006.01171.x |date=20220305214001 }} [32] => [33] => == Odkazy == [34] => [35] => === Reference === [36] => [37] => [38] => === Literatura === [39] => * ZELENÝ, Václav. ''Rostliny Středozemí''. Praha : Academia, 2005. s. 32-52. {{ISBN|80-200-1224-9}} [40] => [41] => === Externí odkazy === [42] => * {{Commonscat|Maquis shrubland}} [43] => * {{Wikislovník|heslo=makchie}} [44] => [45] => {{Autoritní data}} [46] => {{Portály|Rostliny}} [47] => [48] => [[Kategorie:Křoviny]] [49] => [[Kategorie:Flóra Středomoří|* Makchie]] [50] => [[Kategorie:Ekoregiony Evropy]] [] => )
good wiki

Makchie

Vyšší makchie u města Porto Vecchio, Korsika Makchie, též macchie nebo makie (italsky Macchia), je jeden z nejčastějších vegetačních typů středomořské oblasti. Jedná se o porosty keřů a nízkých stromů, které v závislosti na stanovištních podmínkách někdy dosahují až pětimetrové výšky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tvrdolistá středomořská doubrava','Středozemní podnebí','Soubor:Myrtus communis3.jpg','chaparral','Kalifornie','fynbos','Planika drobnolistá','vítečník sítinovitý','žumara nízká','vřesovec stromovitý','jalovec červenoplodý','Planika'