Array ( [0] => 14748310 [id] => 14748310 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Makroevoluce [uri] => Makroevoluce [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Makroevoluce''' označuje evoluční procesy probíhající nad úrovní [[Druh|druhu]].{{Citace monografie [1] => | příjmení = Flegr [2] => | jméno = Jaroslav [3] => | odkaz na autora = Jaroslav Flegr [4] => | titul = Evoluční biologie [5] => | vydání = 2., opr. a rozš [6] => | vydavatel = Academia [7] => | místo = Praha [8] => | rok vydání = 2009 [9] => | isbn = 978-80-200-1767-3 [10] => | isbn2 = 80-200-1767-4 [11] => | oclc = 505914273 [12] => | kapitola = Makroevoluce [13] => }} [14] => [15] => == Definice == [16] => Evoluční procesy lze rozlišovat na [[Mikroevoluce|mikroevoluční]] a makroevoluční úrovni. Mikroevoluce označuje změny, jež probíhají na úrovni [[Populace|populací]] a lze ji charakterizovat jako studium vzniku a vývoje [[Adaptace|adaptací]]. Naproti tomu makroevoluce označuje procesy, které se objevují na naddruhové úrovni. Z nich lze zmínit konkrétně: vznik a vývoj vyšších taxonů; vznik určitých evolučních novinek ([[Apomorfie|odvozených znaků]]), jež jsou pro tyto taxony charakteristické; stejně jako změny diverzity v jednotlivých vývojových liniích. Významného vlivu v tomto směru nabývá poměr [[Speciace|speciací]] a [[Vymírání|extinkcí]], jenž může být v mnohých případech vychýlen zásahy jednorázových náhodných událostí, jako jsou různé globální katastrofy.{{Citace monografie [17] => | příjmení = Rosypal [18] => | jméno = S [19] => | titul = Nový přehled biologie [20] => | vydavatel = Scientia [21] => | místo = Praha [22] => | rok vydání = 2003 [23] => | strany = 715–719 [24] => | isbn = 978-80-86960-23-4 [25] => }} [26] => [27] => První použití termínu makroevoluce se připisuje ruskému genetikovi a vývojovému biologovi [[Jurij Filipčenko|Jurijovi Filipčenkovi]] (1927), podle něhož „původ znaků, které rozlišují vyšší systematické kategorie, vyžaduje jiné faktory než původ nižších taxonomických jednotek“. Především ve 20. století panovaly spory, zda lze zákonitosti makroevoluce redukovat na mikroevoluční procesy v delším časovém měřítku, či zda vyžadují obšírnější vysvětlení.{{Citace periodika [28] => | příjmení = Erwin [29] => | jméno = Douglas H. [30] => | titul = Macroevolution is more than repeated rounds of microevolution [31] => | periodikum = Evolution & Development [32] => | datum vydání = 2000-03-01 [33] => | ročník = 2 [34] => | číslo = 2 [35] => | strany = 78–84 [36] => | issn = 1525-142X [37] => | doi = 10.1046/j.1525-142x.2000.00045.x [38] => | jazyk = en [39] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1525-142x.2000.00045.x [40] => | datum přístupu = 2023-10-12 [41] => }} Zvláště před [[Moderní evoluční syntéza|moderní evoluční syntézou]] navrhovali různí autoři rozličné makroevoluční mechanismy, jež měly být odlišné od mechanismů mikroevolučních (často [[Darwinismus|nedarwinistické]]); naproti tomu [[Theodosius Dobzhansky|Dobzhansky]], [[George Gaylord Simpson|Simpson]] či [[Bernhard Rensch|Rensch]] tyto názory odmítli.{{Citace monografie [42] => | příjmení = Futuyma [43] => | jméno = Douglas J. [44] => | příjmení2 = Kirkpatrick [45] => | jméno2 = Mark [46] => | titul = Evolution [47] => | vydání = 4 [48] => | vydavatel = Sinauer Associates, Inc., Publishers [49] => | místo = Sunderland, Massachusetts [50] => | rok vydání = 2017 [51] => | strany = 515–542 [52] => | isbn = 9781605356051 [53] => | jazyk = en [54] => }} Konkrétní makroevoluční fenomény, včetně otázky (ne)spojitosti evoluce, spojené s interpretací [[Fosilní záznam|fosilního záznamu]], jsou rozebrány v kapitole níže. [55] => [56] => Definici mikroevoluce a makroevoluce často zkreslují zastánci [[Kreacionismus|kreacionismu]], resp. [[Teorie (přírodní věda)|nevědecké]] myšlenky [[Inteligentní plán|inteligentního designu]] (ID). Podle konceptu ID je řada struktur svou stavbou natolik složitá, tzv. [[Nezjednodušitelná složitost|neredukovatelně komplexní]], že nemohla vzniknout bez zásahu tzv. inteligentního designéra. Zatímco takoví kreacionisté mohou přijímat mikroevoluci, tedy v tomto pohledu menší změny v rámci populace, makroevoluci pokládají za nepřijatelnou, protože zahrnuje odvětvování druhů od [[Poslední společný předek|společných předků]] a vznik [[Morfologie (biologie)|morfologických]] novinek, resp. změny tělesného plánu. Nicméně ačkoli jednoduchá definice makroevoluce jako „evoluce na naddruhové úrovni“ příliš zjednodušuje fenomény v rámci ní zahrnuté, koncepty mikro- a makroevoluce jsou navzájem neoddělitelné.{{Citace periodika [57] => | příjmení = Scott [58] => | jméno = Eugenie C. [59] => | příjmení2 = Matzke [60] => | jméno2 = Nicholas J. [61] => | titul = Biological design in science classrooms [62] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences [63] => | datum vydání = 2007-05-15 [64] => | ročník = 104 [65] => | číslo = suppl_1 [66] => | strany = 8669–8676 [67] => | issn = 0027-8424 [68] => | pmid = 17494747 [69] => | doi = 10.1073/pnas.0701505104 [70] => | jazyk = en [71] => | url = https://pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.0701505104 [72] => | datum přístupu = 2023-10-12 [73] => }} [74] => [75] => == Některé makroevoluční fenomény == [76] => [77] => === Charakter kladogeneze === [78] => Jako [[kladogeneze]] se většinou označuje rozvětvení jedné vývojové linie organismů na dvě vývojové linie dceřiné. Charakter kladogeneze v rámci jedné vývojové linie určuje poměr [[Vymírání|extinkcí]] a [[Speciace|speciací]] a v rámci času se mění. Například možnost obsazení prázdných [[Ekologická nika|ekologických nik]] může v rámci jedné vývojové linie vést k rapidní diverzifikaci nových druhů, takzvané [[Adaptivní radiace|adaptivní radiaci]]. Z makroevolučního pohledu jsou úspěšnější takové taxony, jež z dlouhodobého hlediska s větší pravděpodobností odštěpují dceřiné taxony, a naopak s menší pravděpodobností podléhají extinkci. Kompetice o co nejčastější speciace a nejpomalejší vymírání je základní myšlenkou tzv. druhového výběru, jenž však nesmí být zaměňován s [[Přirozený výběr|přirozeným výběrem]] a jenž se, na rozdíl od přirozeného výběru, nepodílí na vzniku účelných, [[Adaptace|adaptivních]] znaků. [79] => [80] => Samotná vymírání lze dělit na tzv. průběžná (neboli na pozadí) a [[Hromadná vymírání|hromadná]]. Během hromadných vymírání prudce vzrůstá intenzita extinkcí ve srovnání s vymíráním „na pozadí“, přičemž zasaženy jsou ve větší míře i vyšší taxony. Podobné změny v selektivitě vymírání a v evolučním pozadí umožňují následnou diverzifikaci kdysi okrajových skupin – v makroevoluci se tedy ve značné míře projevuje efekt náhody.{{Citace periodika [81] => | příjmení = Jablonski [82] => | jméno = David [83] => | titul = Mass extinctions and macroevolution [84] => | periodikum = Paleobiology [85] => | datum vydání = 2005-01 [86] => | ročník = 31 [87] => | číslo = S2 [88] => | strany = 192–210 [89] => | issn = 0094-8373 [90] => | doi = 10.1666/0094-8373(2005)031[0192:MEAM]2.0.CO;2 [91] => | jazyk = en [92] => | url = https://www.cambridge.org/core/journals/paleobiology/article/abs/mass-extinctions-and-macroevolution/3637A609C32D66F6CB433BE646C70D20 [93] => | datum přístupu = 2023-10-13 [94] => }} [95] => [96] => === Tempo evoluce === [97] => [[Soubor:Punctuated-equilibrium.svg|náhled|Gradualistická versus punktuacionalistická evoluce]] [98] => Dlouhodobě diskutovaným tématem evoluční biologie a paleontologie je snaha vysvětlit skutečnost, že druhy se ve fosilním záznamu často objevují náhle, nevykazují žádné významné [[Anageneze|anagenetické]] změny a náhle z fosilního záznamů také mizí, přičemž obvykle bývají nahrazeny jinou, často příbuznou formou. Paleontologové, již odmítali evoluční význam těchto pozorování a zastávali tzv. model gradualistické evoluce (= postupující větší či menší rychlostí během celé existence druhu), vysvětlovali tento fenomén neúplností fosilního záznamu. Podobný pohled zastával i samotný [[Charles Darwin|Darwin]]. V opozici s gradualistickou evolucí vystupuje model evoluce punktuacionalistické, podle níž druhy nabývají svého specifického fenotypu velmi rychle po speciaci a následně se během své existence téměř nemění (období „stáze“). Teorie nespojitého průběhu anageneze je většinou spojována se jmény [[Niles Eldredge|Nilese Eldredgeho]] a [[Stephen Jay Gould|Stephena Jaya Goulda]] jako [[teorie přerušovaných rovnováh]] (1972).{{Citace periodika [99] => | příjmení = Eldredge [100] => | jméno = Niles [101] => | příjmení2 = Gould [102] => | jméno2 = Stephen Jay [103] => | titul = Speciation and Punctuated Equilibria: An Alternative to Phyletic Gradualism. [3rd draft] [104] => | datum vydání = 1972 [105] => | doi = 10.5531/sd.paleo.7 [106] => | jazyk = en [107] => | url = http://hdl.handle.net/2246/6567 [108] => | datum přístupu = 2023-10-14 [109] => }} [110] => [111] => === Evoluční novinky === [112] => V průběhu evoluce dochází k zásadním přestavbám některých tělních struktur, případně ke vzniku zcela nových inovací. Evoluční a vývojová biologie se snaží odpovědět na otázky, zda každý krok vedoucí ke vzniku konečného komplexního znaku mohl být poháněn pouze prostřednictvím menších změn kumulovaných [[Přirozený výběr|přirozeným výběrem]], a zároveň jaké je genetické a vývojové pozadí vzniku takového znaku. Jeden z pozoruhodných náhledů na evoluci představuje tzv. saltacionistický model, podle něhož významné fenotypové změny vznikají v důsledku náhodných skokových [[Makromutace|makromutací]] – německý genetik [[Richard Goldschmidt]] takové jedince nazýval nadějnými obludami („hopeful monsters“).{{Citace periodika [113] => | příjmení = Goldschmidt [114] => | jméno = Richard [115] => | titul = Some Aspects of Evolution [116] => | periodikum = Science [117] => | datum vydání = 1933-12-15 [118] => | ročník = 78 [119] => | číslo = 2033 [120] => | strany = 539–547 [121] => | issn = 0036-8075 [122] => | doi = 10.1126/science.78.2033.539 [123] => | jazyk = en [124] => | url = https://www.science.org/doi/10.1126/science.78.2033.539 [125] => | datum přístupu = 2023-10-12 [126] => }} Saltacionismus představoval opoziční směr vůči (neo)darwinismu a stal se vesměs odmítaným, byť určité oživení nabyl mezi některými stoupenci [[Evolučně vývojová biologie|evolučně vývojové biologie]] („evo-devo“).{{Citace periodika [127] => | příjmení = Theißen [128] => | jméno = Günter [129] => | titul = Saltational evolution: hopeful monsters are here to stay [130] => | periodikum = Theory in Biosciences [131] => | datum vydání = 2009-03-01 [132] => | ročník = 128 [133] => | číslo = 1 [134] => | strany = 43–51 [135] => | issn = 1611-7530 [136] => | doi = 10.1007/s12064-009-0058-z [137] => | jazyk = en [138] => | url = https://doi.org/10.1007/s12064-009-0058-z [139] => | datum přístupu = 2023-10-12 [140] => }} [141] => [142] => Přítomnost některé evoluční inovace může organismům otevřít cestu do nových ekologických nik, a tím zahájit zmíněné adaptivní radiace. Určitá anagenetická změna může mít i přímý vliv na druhový výběr: pokud například v rámci jedné vývojové linie dojde ke ztrátě křídel či jiného znaku usnadňujícího pohyblivost jedinců a [[genový tok]] v rámci populace, snadněji může docházet k izolaci určitých populací, a tím pádem i k četnější frekvenci speciací. [143] => [144] => === Evoluční trendy === [145] => {{Podrobně|Evoluční trend}} [146] => Evoluční trendy označují postupné změny určitých [[Fenotyp|fenotypových]] vlastností na makroevoluční úrovni, tedy operují se směrovaností evoluce. Na základě této myšlenky jsou v průběhu evoluce některé evoluční změny pravděpodobnější než jiné, přičemž určité evoluční trendy mohou být v extrémním případě rozšířeny i napříč všemi živými organismy.{{Citace monografie [147] => | příjmení = Losos [148] => | jméno = J. B. & kol [149] => | titul = The Princeton Guide to Evolution [150] => | url = https://archive.org/details/isbn_9780691149776 [151] => | vydavatel = Princeton University Press [152] => | místo = Princeton [153] => | rok vydání = 2014 [154] => | strany = [https://archive.org/details/isbn_9780691149776/page/567 567]–578 [155] => | isbn = 978-0-691-14977-6 [156] => | jazyk = en [157] => }} Trendy mohou být pasivní, pokud jsou v jednom směru omezeny, např. minimální možnou velikostí těla (minimální možnou komplexitou – hovoří se o efektu zdi); anebo tzv. hnané, pokud dochází ke změně jak maximální, tak minimální hodnoty znaku. Hypotetických příčin evolučních trendů se uvažuje vícero, od směrovaných mikroevolučních změn přes vývojová omezení až po druhový výběr. Z konkrétních uvažovaných evolučních trendů lze jmenovat například: [158] => [159] => * trend zvyšování [[Komplexita|komplexity]]; [160] => * postupné zvětšování tělesné velikosti napříč různými liniemi obratlovců ([[Copeho pravidlo]]); [161] => * nebo postupné zmenšování počtu tělních článků a jejich diferenciace ([[Willistonovo pravidlo]]). [162] => [163] => == Reference == [164] => [165] => [166] => == Související články == [167] => * [[Adaptace]] [168] => * [[Přirozený výběr]] [169] => * [[Teorie přerušovaných rovnováh]] [170] => * [[Speciace]] [171] => * [[Vymírání]] [172] => * [[Zamrzlá evoluce]] [173] => {{Autoritní data}} [174] => [175] => {{Portály|Biologie|Evoluční biologie}} [176] => [177] => [[Kategorie:Evoluce]] [178] => [[Kategorie:Biologie]] [179] => [[Kategorie:Biologické teorie]] [180] => [[Kategorie:Evoluční biologie]] [181] => [[Kategorie:Populační genetika]] [] => )
good wiki

Makroevoluce

Makroevoluce označuje evoluční procesy probíhající nad úrovní druhu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Adaptace','Vymírání','Přirozený výběr','Speciace','Kategorie:Biologie','Fosilní záznam','Mikroevoluce','Populace','Apomorfie','Moderní evoluční syntéza','Jurij Filipčenko','genový tok'

Adaptace

Apomorfie

Kategorie:Biologie

Mikroevoluce

Populace

Speciace

Vymírání