Array ( [0] => 14668779 [id] => 14668779 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Malajsie [uri] => Malajsie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Malajsie je stát nacházející se v jihovýchodní Asii. Leží na poloostrově Malajsie a ostrovech Indického a Tichého oceánu. Hraničí s Thajskem, Indonésií a Brunejem a je také blízko k Filipínám a Singapuru. Malajsie je konstituční monarchií, kterou tvoří třináct států a tři federální teritoria. Své hlavní město má v Kuala Lumpuru. Malajsie prochází rychlým ekonomickým růstem a je jedním ze států s největším HDP v regionu. Země je také známá svým bohatým kulturním dědictvím a přírodními krásami, mezi které patří národní parky, pláže a tropické deštné lesy. Malajsie je také populární turistickou destinací. [oai] => Malajsie je stát nacházející se v jihovýchodní Asii. Leží na poloostrově Malajsie a ostrovech Indického a Tichého oceánu. Hraničí s Thajskem, Indonésií a Brunejem a je také blízko k Filipínám a Singapuru. Malajsie je konstituční monarchií, kterou tvoří třináct států a tři federální teritoria. Své hlavní město má v Kuala Lumpuru. Malajsie prochází rychlým ekonomickým růstem a je jedním ze států s největším HDP v regionu. Země je také známá svým bohatým kulturním dědictvím a přírodními krásami, mezi které patří národní parky, pláže a tropické deštné lesy. Malajsie je také populární turistickou destinací. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Malajsie [2] => | úřední název česky = Malajsie [3] => | úřední název = Malaysia (malajsky)
马来西亚 (čínsky)
மலேசியா (tamilsky) [4] => | vlajka = Flag of Malaysia.svg [5] => | článek o vlajce = Malajsijská vlajka [6] => | znak = Coat of arms of Malaysia.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Malajsie [8] => | mapa umístění = Malaysia (orthographic projection).svg [9] => | rozloha = 330 803 [10] => | rozlmisto = 66 [11] => | procent vody = zanedbatelné [12] => | počet obyvatel = 31 381 992 [13] => | obyvmisto = 41 [14] => | obyvatelé aktuální k = [[2017]] [15] => | hustota = 84 [16] => | hustmisto = 124 [17] => | HDI = 0,823 [18] => | HDIvývoj = růst [19] => | HDIvýše = vysoký [20] => | HDI aktuální k = 2007 [21] => | HDImísto = 63 [22] => | jazyk = [[malajština]] (úřední), [[angličtina]], [[arabština]], [[čínština]] (různé dialekty [[kantonština]], [[standardní čínština]], [[min-nan]], [[hakka]], [[min-tung]]), [[tamilština]], [[telugština]], [[malajálamština]], [[ibanština]], [[paňdžábština]], [[thajština]] [23] => | náboženství = [[muslim]]ové, [[Buddhismus|buddhisté]], [[taoismus|taoisté]], [[hinduismus|hinduisté]], [[Křesťanství|křesťané]], [[sikhismus|sikhové]]; [[šamanismus|šamanisté]] (ve východní Malajsii) [24] => | nejvyšší hora = [[Kinabalu|Gunung Kinabalu]] [25] => | výška nejvyšší hory = 4 100 [26] => | státní zřízení = [[federace|federativní]] [[volená konstituční monarchie]] [27] => | hlavní město = [[Kuala Lumpur]] [28] => | funkce1 = Král [29] => | vládce1 = [[Tuanku Ibrahim Ismail ibni al-Marhum Sultan Iskandar]] [30] => | funkce2 = Předseda vlády [31] => | vládce2 = [[Anwar Ibrahim]] [32] => | článek o hymně = Malajsijská hymna [33] => | hymna = Negaraku (Má země) [34] => | datum vzniku = [[31. srpen|31. srpna]] [[1957]] [35] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Spojené království|Velké Británii]] [36] => | měna = [[malajsijský ringgit]] [37] => | kód měny = MYR [38] => | HDP/ob. = 26 950{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [39] => | HDP/ob.misto = 43 [40] => | HDP aktuální k = 2015 [41] => | ison = 458 [42] => | iso3 = MYS [43] => | iso2 = MY [44] => | mpz = MAL [45] => | doména = my [46] => | předvolba = +60 [47] => | čas = +8 [48] => | commonscat = Malaysia [49] => }} [50] => '''Malajsie''' je [[federace|federativní]] [[konstituční monarchie]] v [[Jihovýchodní Asie|jihovýchodní]] [[Asie|Asii]]. Rozkládá se na jihu [[Malajský poloostrov|Malajského poloostrova]], na severu ostrova [[Borneo]] a dalších malých ostrovech. Jejími sousedy jsou [[Indonésie]], [[Brunej]], [[Singapur]] a [[Thajsko]]. Od [[Filipíny|Filipín]] je odděluje [[Suluské moře]]. [51] => [52] => Malajsie má svůj původ v malajských královstvích, která se v 18. století stala součástí [[Britské impérium|Britského impéria]]. Nezávislosti dosáhla Malaja 31. srpna 1957, roku 1963 se sjednotila se Severním [[Borneo|Borneem]], [[Singapur]]em a [[Sarawak]]em jako Malajsie, Singapur se po dvou letech oddělil. Nyní je Malajsie volenou rotační [[federace|federativní]] konstituční monarchií sestávající ze třinácti států (monarchií i republik) a tří teritorií pod správou federace. Státní zřízení má velice blízké britskému [[Politický systém Spojeného království|westminsterskému parlamentárnímu systému]] a právní systém je založen na obecném právu ([[Angloamerické právo]]). Je zde ale dvojí soudnictví, malajsijští muslimové podléhají právu [[šaría]]. Malajsijského krále volí devět dědičných monarchů členských států podle rotačního principu mezi sebou. Má pětileté funkční období a jeho pravomoci jsou převážně ceremoniální. [53] => [54] => Země má přes 32 milionů obyvatel. Ústava prohlašuje Malajsii sekulárním státem, ale dominantní [[islám]] vyzdvihuje jako „náboženství federace“. Náboženství mají [[Náboženská svoboda|náboženskou svobodu]], mezi sebou se tolerují, ale vystoupení z islámu je trestné. Islám vyznává asi 61 procent populace, významné jsou menšiny [[Buddhismus|buddhistická]] (20 procent), [[Křesťanství|křesťanská]] (9 procent) a [[Hinduismus|hinduistická]] (6 procent). Různá domorodá etnika, která se v Malajsii shrnují pod pojem ''bumiputera'', představují asi 70 procent populace země. Největší z nich jsou [[Malajci]], kteří tvoří asi 50 procent populace země. Z nedomorodých etnik je významná menšina [[Číňané|Číňanů]] (23 procent) a [[Indové|Indů]] (7 procent). Oficiálním úředním jazykem je [[malajsijština]] (''bahasa Malaysia''), jejíž nejčastější formou je ovšem [[malajština]] (vzhledem k citlivé národnostní otázce se v Malajsii mezi těmito pojmy rozlišuje, stejně jako mezi pojmy Malajec a Malajsijec, ovšem ve světě se tak obvykle nečiní a často se užívají jako synonyma). [55] => [56] => Hlavním městem je [[Kuala Lumpur]], ale federální vláda již přesídlila do zcela nově budovaného města [[Putrajaya]]. Malajsie je členem [[Organizace spojených národů|OSN]], [[Commonwealth]]u, [[Sdružení národů jihovýchodní Asie]] (ASEAN), [[Organizace islámské spolupráce]], [[Asijsko-pacifické hospodářské společenství|Asijsko-pacifického hospodářského společenství]] a [[Hnutí nezúčastněných zemí]]. Měnou je od roku 1963 [[Malajsijský ringgit]]. Roku 1973 Malajsie odstoupila od dohody s Brunejí a Singapurem fakticky ustavující [[měnová unie|měnovou unii]]. Malajská ekonomika hraje stále větší roli v ekonomice světové, [[hrubý domácí produkt]] (HDP) v zemi roste od zisku nezávislosti průměrným tempem 6,5 % ročně. Podle [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] je tato ekonomika již 29. největší na světě (z hlediska HDP v [[Parita kupní síly|paritě kupní síly]]). [57] => [58] => Tropická Malajsie patří mezi 17 zemí s největší [[Biologická diverzita|biodiverzitou]] na světě, které obsahují většinu přírodních [[druh]]ů s mnoha [[endemit]]y. [59] => [60] => == Dějiny == [61] => {{Podrobně|Dějiny Malajsie}} [62] => [[Soubor:A Famosa Fortress.JPG|vlevo|náhled|Portugalská pevnost A Famosa z 16. století]] [63] => [[File:Japanese troops mopping up in Kuala Lumpur.jpg|thumb|left|Japonci dobývají [[Kuala Lumpur]] roku 1942]] [64] => [65] => Známky osídlení člověkem moderního typu pocházejí z období před 40 000 lety, nejstaršími obyvateli byli [[Negritové]].{{Citace periodika [66] => | příjmení = Fix [67] => | jméno = Alan G. [68] => | titul = Malayan Paleosociology: Implications for Patterns of Genetic Variation among the Orang Asli [69] => | periodikum = American Anthropologist [70] => | datum vydání = 1995 [71] => | ročník = 97 [72] => | číslo = 2 [73] => | strany = 313–323 [74] => | issn = 0002-7294 [75] => | url = https://www.jstor.org/stable/681964 [76] => | datum přístupu = 2021-02-12 [77] => }} Další osadníci a obchodníci přicházeli z [[Indočína|Indočíny]], [[Indie]] a z jižní [[Čína|Číny]] a postupně vytvořili do konce 1. století prosperující obchodní společnost, která však nevytvořila větší centralizovaný stát.{{Citace elektronického periodika [78] => | titul = Malajsie [79] => | periodikum = Aktuálně.cz [80] => | url = https://www.aktualne.cz/wiki/geografie/staty-a-mesta/malajsie/r~728808dcb7d511e6ae080025900fea04/ [81] => | datum vydání = 2016-11-30 [82] => | jazyk = cs [83] => | datum přístupu = 2019-11-12 [84] => }} Byla rovněž pod silným vlivem Číny i Indie. Díky indickému vlivu místní obyvatelé přijali [[buddhismus]] a [[hinduismus]]. Největší rozmach těchto náboženství lze zaznamenat mezi 7.–13. stoletím, díky námořní velmoci ([[Thalasokracie|thalasokracii]]) [[Šrívidžaja]], která měla hlavní sídlo v [[Palembang]]u na [[Sumatra|Sumatře]] (dnes součást [[Indonésie]]) a Malajsie se octla pod jejím silným vlivem.{{Citace elektronického periodika [85] => | titul = Dějiny Malajsie [86] => | periodikum = Cestovní kancelář Chinatours [87] => | url = https://www.chinatours.cz/rejstrik-mist/malajsie-borneo/dejiny/ [88] => | jazyk = cs [89] => | datum přístupu = 2019-11-12 [90] => }} [[Islám]] se začal šířit ve 14. století. V jeho šíření sehrál klíčovou úlohu [[Malacký sultanát]], který roku 1402 založil sultán [[Paramešvára]], jenž byl původně uprchlým posledním králem království [[Singapura]], které neodolalo tlaku [[Ajutthajské království|Ajutthajského království]] a říše [[Madžapahit]].{{Citace periodika [91] => | příjmení = van STEIN CALLENFELS [92] => | jméno = P. V. [93] => | titul = The Founder of Malacca [94] => | periodikum = Journal of the Malayan Branch of the Royal Asiatic Society [95] => | datum vydání = 1937 [96] => | ročník = 15 [97] => | číslo = 2 (128) [98] => | strany = 160–166 [99] => | issn = 2304-7550 [100] => | url = https://www.jstor.org/stable/41559892 [101] => | datum přístupu = 2021-02-12 [102] => }} Malacký sultanát je první významný stát, který měl sídlo na území dnešní Malajsie. Hlavním městem se stala [[Malakka (město)|Malakka]]. Paramešvára učinil z Malakky centrum obchodu, především s kořením, čínským porcelánem a [[hedvábí]]m. Zpočátku byl islám jen náboženstvím vládnoucí elity, později však panovníci začali vyžadovat i [[Konverze (náboženství)|konverze]] obyvatelstva. Nárůst konvertitů je patrný zvláště ve druhé polovině 15. století. Islámskou zemí je Malajsie dodnes. Kolem roku 1500 moc a sláva Malackého státu kulminovaly, tehdy ovládl veškerý námořní obchod v oblasti. [103] => [104] => Roku [[1511]] však byla Malaka dobyta [[Portugalsko|Portugalci]], čímž byla zahájena éra evropského [[Kolonialismus|kolonialismu]] v jihovýchodní Asii.{{Citace periodika [105] => | příjmení = Desai [106] => | jméno = D. R. Sar [107] => | titul = The Portuguese Administration in Malacca, 1511-1641 [108] => | periodikum = Journal of Southeast Asian History [109] => | datum vydání = 1969 [110] => | ročník = 10 [111] => | číslo = 3 [112] => | strany = 501–512 [113] => | issn = 0217-7811 [114] => | url = https://www.jstor.org/stable/27651724 [115] => | datum přístupu = 2021-02-12 [116] => }} Roku [[1641]] dobyli Malakku [[Nizozemsko|Nizozemci]], kteří v zemi zůstali téměř 200 let. S Nizozemci ovšem obchod s kořením začal upadat.{{Citace periodika [117] => | příjmení = Arasaratnam [118] => | jméno = S. [119] => | titul = Some Notes on the Dutch in Malacca and the Indo-Malayan Trade 1641-1670 [120] => | periodikum = Journal of Southeast Asian History [121] => | datum vydání = 1969 [122] => | ročník = 10 [123] => | číslo = 3 [124] => | strany = 480–490 [125] => | issn = 0217-7811 [126] => | url = https://www.jstor.org/stable/27651722 [127] => | datum přístupu = 2021-02-12 [128] => }} Roku [[1795]] dočasně získali Malakku [[Spojené království|Britové]]. Vrátili ji sice Nizozemcům v roce 1818, ale rok poté dobyli přístav [[Singapur]]. Roku 1824 Britové znovu získali i Malakku a roku 1826 sjednotili Penang, Malakku a Singapur v tzv. [[Průlivové osady]]. Od 70. let 19. století začali postupně ovládat i vnitrozemí Malajského poloostrova kvůli kontrole obchodu s [[cín]]em, čímž postupně vytvořili tzv. [[Britské Malajsko]] sestávající z [[Průlivové osady|Průlivových osad]], Federovaných a Nefederovaných států. Na severu Bornea založil anglický dobrodruh [[James Brooke]] roku 1841 dynastii [[Bílí rádžové|bílých rádžů]] ze [[Sarawak]]u, jež vládla oblasti 100 let.{{Citace periodika [129] => | příjmení = Doering [130] => | jméno = Otto C. [131] => | titul = Government In Sarawak Under Charles Brooke [132] => | periodikum = Journal of the Malaysian Branch of the Royal Asiatic Society [133] => | datum vydání = 1966 [134] => | ročník = 39 [135] => | číslo = 2 (210) [136] => | strany = 95–107 [137] => | issn = 0126-7353 [138] => | url = https://www.jstor.org/stable/41491897 [139] => | datum přístupu = 2021-02-12 [140] => }} Britové Malajsii proměnili i etnicky – na práci v dolech dováželi především Číňany a na práci na kaučukovníkových plantážích Indy, především [[Tamilové|Tamily]], čímž změnili demografickou mapu země.{{Citace elektronického periodika [141] => | titul = British colonial 'divide and rule' policy in Malaya: echoes of India - ARTICLES {{!}} Economic History Malaya [142] => | periodikum = www.ehm.my [143] => | url = https://www.ehm.my/publications/articles/british-colonial-divide-and-rule-policy-in-malaya-echoes-of-india [144] => | datum přístupu = 2021-02-12 [145] => }} Číňané se později chopili obchodu ve velkých městech a stali se obchodní elitou. Po odchodu Britů se ukázalo, že malajsko-čínský etnický konflikt je velmi vážný a není dořešen dodnes. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] byla po [[Bitva o Malajsii|bitvě o Malajsko]] celá země okupována [[Japonsko|Japonci]].{{Citace periodika [146] => | příjmení = Sodhy [147] => | jméno = Pamela [148] => | titul = Review of Malaya and Singapore during the Japanese Occupation, Journal of Southeast Asian Studies Special Publication, No. 3 [149] => | periodikum = Crossroads: An Interdisciplinary Journal of Southeast Asian Studies [150] => | datum vydání = 1996 [151] => | ročník = 10 [152] => | číslo = 2 [153] => | strany = 168–170 [154] => | issn = 0741-2037 [155] => | url = https://www.jstor.org/stable/40860589 [156] => | datum přístupu = 2021-02-12 [157] => }} Na okupovaném malajském území se Japonci snažili využít protibritských nálad a cíleně pěstovali malajský nacionalismus. Stejně tak proti sobě stavěli Malajce a Číňany.{{Citace periodika [158] => | příjmení = Akashi [159] => | jméno = Yoji [160] => | titul = Japanese Policy Towards the Malayan Chinese 1941-1945 [161] => | periodikum = Journal of Southeast Asian Studies [162] => | datum vydání = 1970 [163] => | ročník = 1 [164] => | číslo = 2 [165] => | strany = 61–89 [166] => | issn = 0022-4634 [167] => | url = https://www.jstor.org/stable/20069873 [168] => | datum přístupu = 2021-02-12 [169] => }}[[File:Merdeka 1957 tunku abdul rahman.jpg|thumb|left|[[Tunku Abdul Rahman]] vyhlašuje roku 1957 nezávislost]]Po válce začal malajský boj za nezávislost a sjednocení. Na poloostrově vznikla [[Malajská komunistická strana]], která pod záštitou [[Čína|komunistické Číny]] bojovala s Brity. Hlásili se do ní zejména etničtí Číňané. V reakci na nástup komunistů na poloostrově vznikla antikomunistická koalice, která komunisty porazila a ve volbách v roce [[1955]] získala většinu. Roku [[1957]] si pak vymohla nezávislost na Británii. Prvním premiérem byl zvolen [[Tunku Abdul Rahman]], na svém postu vydržel až do roku 1970.{{Citace elektronického periodika [170] => | titul = Tunku Abdul Rahman Putra Alhaj {{!}} prime minister of Malaysia [171] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [172] => | url = https://www.britannica.com/biography/Tunku-Abdul-Rahman-Putra-Alhaj [173] => | jazyk = en [174] => | datum přístupu = 2021-02-12 [175] => }} Nový stát byl vyhlášen 16. září 1963, když byly připojeny i ostrovní státy [[Sarawak]] a [[Sabah]] na [[Borneo|Borneu]] a dočasně také Singapur, čímž se Malajsko stalo Malajsií. [[Singapur]], obývaný především Číňany, byl ovšem roku [[1965]] z malajsijské federace vyloučen a stal se nezávislým státem. I nadále byly však národnostní poměry v Malajsii složité, Malajci tvořili 50 procent obyvatel, Číňané 40 procent. Napětí vygradovalo roku 1969. Číňané se stali obětí lidových [[pogrom]]ů.{{Citace elektronického periodika [176] => | příjmení = Bowie [177] => | jméno = Nile [178] => | titul = Fifty years on, fateful race riots still haunt Malaysia [179] => | periodikum = Asia Times [180] => | url = https://asiatimes.com/2019/05/fifty-years-on-fateful-race-riots-still-haunt-malaysia/ [181] => | datum vydání = 2019-05-29 [182] => | jazyk = en-US [183] => | datum přístupu = 2021-02-12 [184] => }} Vláda na jedné straně tvrdě proti pogromům zakročila, na straně druhé se jim do budoucna rozhodla zabránit dalšími protičínskými opatřeními a také utužením režimu, oslabením demokracie a suspendací některých občanských svobod. Ty nebyly již nikdy plně obnoveny.{{Citace periodika [185] => | příjmení = Wicks [186] => | jméno = Peter [187] => | titul = The New Realism: Malaysia since 13 May, 1969 [188] => | periodikum = The Australian Quarterly [189] => | datum vydání = 1971 [190] => | ročník = 43 [191] => | číslo = 4 [192] => | strany = 17–27 [193] => | issn = 0005-0091 [194] => | doi = 10.2307/20634465 [195] => | url = https://www.jstor.org/stable/20634465 [196] => | datum přístupu = 2021-02-12 [197] => }} [198] => [[File:Mahathir Mohamad addressing the United Nations General Assembly (September 25 2003).jpg|thumb|[[Mahathir Mohamad]], otec ekonomického zázraku]] [199] => Roku 1973 vznikla Národní fronta (''Barisan Nasional''), koalice pravicových stran, která ovládala malajsijský politický systém čtyřicet let. Symbolem této etapy byl především premiér [[Mahathir Mohamad]], zastávající svůj úřad 22 let (1981-2003). Je mu připisován velký hospodářský rozvoj, Malajsie se za jeho vlády změnila z agrární země v [[Asijští tygři|asijského ekonomického tygra]].{{Citace elektronického periodika [200] => | titul = Malajsie: Země rozkročená nad mořem [201] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [202] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/malajsie-zeme-rozkrocena-nad-morem [203] => | datum vydání = 2013-05-12 [204] => | jazyk = en [205] => | datum přístupu = 2019-11-12 [206] => }} Roku 2007 čelila ''Barisan Nasional'' prvním masovým protestům žádajícím demokratizaci země. V roce 2009 se [[Najib Razak]] stal premiérem Malajsie. Nicméně byl zapleten do několika kontroverzních událostí a obvinění z korupce během svého úřadování.{{Citace periodika [207] => | příjmení = France-Presse [208] => | jméno = Agence [209] => | titul = Malaysian taskforce investigates allegations $700m paid to PM Najib [210] => | periodikum = The Guardian [211] => | datum vydání = 2015-07-06 [212] => | issn = 0261-3077 [213] => | jazyk = en-GB [214] => | url = https://www.theguardian.com/world/2015/jul/06/malaysian-task-force-investigates-allegations-700m-paid-to-pm-najib [215] => | datum přístupu = [216] => }} Po svém odchodu z úřadu byl stíhán a souzen kvůli obviněním z finančního podvodu a korupce.{{Citace elektronického periodika [217] => | příjmení = Chew [218] => | jméno = Amy [219] => | titul = Malaysia: Ex-PM Najib Razak’s biggest 1MDB trial gets under way [220] => | periodikum = www.aljazeera.com [221] => | url = https://www.aljazeera.com/news/2019/8/28/malaysia-ex-pm-najib-razaks-biggest-1mdb-trial-gets-under-way [222] => | datum vydání = 2019-08-28 [223] => | jazyk = en [224] => | datum přístupu = [225] => }}{{Citace periodika [226] => | příjmení = Paddock [227] => | jméno = Richard C. [228] => | titul = Najib Razak, Malaysia’s Former Prime Minister, Found Guilty in Graft Trial [229] => | periodikum = The New York Times [230] => | datum vydání = 2020-07-28 [231] => | issn = 0362-4331 [232] => | jazyk = en-US [233] => | url = https://www.nytimes.com/2020/07/28/world/asia/malaysia-1mdb-najib.html [234] => | datum přístupu = [235] => }} Roku 2018 se k moci vrátil Mahathir Mohamad, byť v čele nově ustavené koalice ''Pakatan Harapan''.{{Citace elektronického periodika [236] => | titul = Malajsie bude mít nejstaršího premiéra na světě, je mu 92 let [237] => | periodikum = iDNES.cz [238] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/malajsie-nejstarsi-premier-opozice-volby-vitezstvi.A180510_084921_zahranicni_ksu [239] => | datum vydání = 2018-05-10 [240] => | datum přístupu = 2019-11-12 [241] => }} [242] => [243] => == Státní symboly == [244] => === Vlajka === [245] => [246] => {{Podrobně|Malajsijská vlajka}} [247] => [248] => Malajsijská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se čtrnácti vodorovnými pruhy, sedmi červenými a sedmi bílými. V modrém [[Kanton (vexilologie)|kantonu]] je žlutý půlměsíc a žlutá hvězda se čtrnácti cípy. [249] => [250] => === Znak === [251] => [252] => {{Podrobně|Státní znak Malajsie}} [253] => [254] => Malajsijský státní znak je tvořen mnohonásobně děleným štítem, symbolizující spolkové státy a federální území tvořící Malajsii, a který podpírají dva tygři. Nad štítem je zlatý půlměsíc s cípy směřující vzhůru, mezi nimiž je zlatá hvězda se čtrnácti paprsky. Pod štítem je zlatá, dvakrát přeložená stuha s mottem BERSEKUTU BERTAMBAH MUTU ({{Vjazyce2|cs|V jednotě je síla}}). [255] => [256] => == Geografie == [257] => Malajsie leží v [[Jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]], mezi 100° a 120° [[Východní délka|východní délky]] a 7° severní šířky a [[rovník]]em. Stát tvoří dva hlavní geografické celky – [[Malajský poloostrov]], kde žije 80% obyvatelstva, a ostrov [[Borneo]], o nějž se Malajsie dělí s [[Indonésie|Indonésií]]. Na něm se nacházejí dva členské státy malajsijské federace: [[Sabah]] a [[Sarawak]]. Mezi nimi leží malý, ale nezávislý stát [[Brunej]]. Malajský poloostrov odděluje na jihu od ostrovního státu [[Singapur]] jen úzký průliv, na západě od indonéského ostrova [[Sumatra]] [[Malacký průliv]]. Sarawak se táhne podél [[Jihočínské moře|Jihočínského moře]], Sabah je omýván [[Suluské moře|Suluským]] a [[Celebeské moře|Celebeským mořem]]. [258] => [259] => Rozloha Malajsie je 330 803 kilometrů čtverečních, z toho poloostrovní část zaujímá 132 490 km čtverečních a ostrovní část 198 447 km čtverečních. Je 66. největší zemí světa. [260] => [261] => Malajsie je velmi hornatá. Hlavní horské pásmo [[Korbu]] se táhne od thajských hranic na severu až k [[Melaka|Melace]] na jihu. Na východě země se tyčí pohoří [[Tahan]]. Na jihu převládají nížiny, zejména kolem řeky [[Pahang]]. Povrch Bornea, zvláště jeho severní části, je také značně hornatý. Nachází se zde i nejvyšší hora Malajsie, [[Kinabalu]] (4101 m n. m.).{{Citace elektronického periodika [262] => | příjmení = [263] => | jméno = [264] => | titul = Malajsie - Obecné geografické informace [265] => | periodikum = Malajsie.cz [266] => | vydavatel = [267] => | url = http://www.malajsie.cz/zeme_kapitola.php?klic=1212 [268] => | datum vydání = [269] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181220063903/http://www.malajsie.cz/zeme_kapitola.php?klic=1212 [270] => | datum přístupu = [271] => | datum archivace = 2018-12-20 [272] => }} Kinabalu se nachází v [[Národní park Kinabalu|Národním parku Kinabalu]], který je zapsán na seznam světového přírodní dědictví UNESCO. V Sarawaku se nachází největší jeskynní systém na světě Mulu, a to v [[Národní park Gunung Mulu|Národním parku Gunung Mulu]], který je rovněž na seznamu světového dědictví. [273] => [274] => Podnebí je rovníkové s vysokými teplotami a vysokou vlhkostí po celý rok. [[Monzun]]y (v dubnu až říjnu v jihozápadní části země, v říjnu až únoru v severovýchodní) přinášejí každý rok hojné srážky, průměrně 250 cm za rok. Horské oblasti jsou pokryty [[tropický prales|tropickým pralesem]]. [275] => [276] => Mezi nejvzácnější živočichy patří [[orangutan]], [[tygr]] či [[nosorožec]]. Země má jednu z nejvyšších úrovní [[Biologická diverzita|biodiverzity]] na světě, s velkým počtem [[endemit]]ů.{{Citace elektronického periodika [277] => | titul = Biodiversity, Australia State of the Environment Report 2001 (Theme Report): The meaning, significance and implications of biodiversity (Megadiverse countries) [278] => | periodikum = web.archive.org [279] => | url = http://www.environment.gov.au/soe/2001/publications/theme-reports/biodiversity/biodiversity01-3.html [280] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081208141905/http://www.environment.gov.au/soe/2001/publications/theme-reports/biodiversity/biodiversity01-3.html [281] => | datum vydání = 2008-12-08 [282] => | datum přístupu = 2018-12-08 [283] => }} Odhaduje se, že v Malajsii žije 20% všech světových druhů zvířat. Mnoho endemitů se nachází v lesích hor na Borneu. V Malajsii žije asi 210 druhů savců, 620 druhů ptáků, 250 druhů plazů, z toho 150 druhů hadů, nebo např. 150 druhů žab. Plné života jsou také korálová moře u pobřeží, vodstvo kolem ostrova [[Sipadan]] je druhově nejpestřejší vodní oblastí na planetě. Některé malajsijské lesy jsou staré 130 miliónů let. Pokrývají asi dvě třetiny Malajsie. Lesy východní Malajsie dávají prostor mnoha rostlinným druhům [[Raflézie|raflézií]], největších květin na světě, s maximálním průměrem květu 1 metr. [284] => [285] => [286] => Soubor:View from Bukit Terisek.jpg|Národní park, Pahang [287] => Image:G.kinabalu.jpg|Hora [[Kinabalu]] [288] => File:Redanglaura009.jpg|Pláž na ostrově Redang, Jihočínské moře [289] => [290] => [291] => == Vláda a politika == [292] => {{Pahýl část}} [293] => [294] => Malajsie je [[federace|federativní]] konstituční monarchií sestávající ze třinácti států (z nichž devět jsou dědičné monarchie) a tří teritorií pod správou federace. Je to jediná federace v [[jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]]. Hlavou federace je král, který je volen na pětileté období. Malajsie má státní zřízení velice blízké britskému [[Politický systém Spojeného království|westminsterskému parlamentárnímu systému]], které bylo běžné v [[Britské impérium|Britském impériu]], ze kterého se Malajsie před několika desetiletími emancipovala. [295] => === Legislativa === [296] => Federální parlament má [[Horní komora|horní]] a [[Dolní komora|dolní komoru]]. Federální dolní komora je ''Dewan Rakyat'' (Sněmovna reprezentantů) se 222 poslanci volenými na pětileté období. Horní komora, ''Dewan Negara'' (senát), má 70 [[senát]]orů s tříletým funkčním obdobím. 26 z nich reprezentuje 13 států federace, král jmenuje na návrh [[Předseda vlády|premiéra]] zbylých 44 včetně čtyř zástupců federálních teritorií. [297] => [298] => V parlamentu se uplatňuje pluralitní demokracie, ale od vyhlášení samostatnosti je ovládán třináctičlennou koalicí známou jako ''Barisan Nasional''. Ta měla v únoru 2017 v dolní komoře 137 křesel z 222 a v horní komoře 54 ze 70. [299] => [300] => Parlamenty jednotlivých států jsou jednokomorové a volby se ve většině států pořádají společně s volbami do federálního parlamentu. [301] => [302] => === Malajsijský král === [303] => Malajsijská hlava státu je titulována ''Yang di-Pertuan Agong'' (doslova „Ten kdo byl ustanoven pánem“,{{cite web|url=http://www.bbc.com/news/world-asia-38298610|title=Malaysia king: Sultan Muhammad V sworn in|date=13 December 2016|publisher=|website=[[BBC]]}} [[Jawi alphabet|Jawi]]: {{jazyk|ms-Arab|يڠ دڤرتوان اݢوڠ}}), v hovorové řeči ''Agong'' (král). V prosinci 2016 byl ustanoven králem [[Muhammad V. (Malajsie)|Muhammad V.]], [[sultán]] členského státu [[Kelantan]]. 6. ledna 2019 však bylo oznámeno, že 49letý Muhammad V. [[Abdikace|abdikoval]] a vrátil se do svého sultanátu. Jako důvod byla uvedena jeho nemoc nebo svatba s [[rusko]]u královnou krásy Oksanou Vojevodinou.Malaysischen König dankt ab. [[Frankfurter Allgemeine Zeitung]], 7. ledna 2019, s. 5 (německy). [304] => [305] => Malajsie je konstituční monarchií, ve které má král značně omezené pravomoci, má převážně ceremoniální funkci. Jmenuje premiéra, na jeho návrh schvaluje rozpuštění parlamentu, jmenuje soudce Nejvyššího soudu, jmenuje velvyslance a přijímá pověřovací listiny cizích velvyslanců, uděluje státní vyznamenání a milosti.[http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/malajsie/index.html Ministerstvo zahraničních věcí ČR – Malajsie], navštíveno 27. března 2017 [306] => [307] => Krále sice doživotní monarchové členských státu ze svého středu de jure volí, ale de fakto je uplatňován rotační princip mezi členskými monarchiemi federace. Funkční období je pětileté. [308] => [309] => {| class="wikitable sortable zebra" [310] => |- class=hintergrundfarbe6 [311] => ! Číslo [312] => ! jméno [313] => ! stát [314] => ! class=unsortable | období vlády [315] => ! data-sort-type=date | narozen [316] => ! data-sort-type=date | zemřel [317] => |- [318] => | 1 ||[[Tuanku Abdul Rahman]] || [[Negeri Sembilan]] || 31. srpna1957 – 1. dubna 1960 [319] => | 24. srpna 1895|| 1. dubna 1960 [320] => |- [321] => | 2 ||[[Sultán]] [[Hisamuddin Alam Shah]] || [[Selangor]] || 14. dubna 1960 – 1. září 1960 [322] => | 13. května 1898 || 1. září 1960 [323] => |- [324] => | 3 ||Tuanku [[Syed Putra]] || [[Perlis]] || 21. září 1960 – 20. září 1965 [325] => | 25. listopadu 1920 || 16. dubna 2000 [326] => |- [327] => | 4 ||Sultán [[Ismail Nasiruddin Shah]] || [[Terengganu]] || 21. září 1965 – 20. září 1970 [328] => | 24. ledna 1907 || 20. září 1979 [329] => |- [330] => | 5 ||Tuanku [[Abdul Halim Kedažský]] || [[Kedah]] || 21. září 1970 – 20. září 1975 [331] => | 28. listopadu 1927 || 11. září 2017 [332] => |- [333] => | 6 ||Sultán [[Yahya Petra]] || [[Kelantan]] || 21. září 1975 – 29. března 1979 [334] => | 10. prosince 1917 || 29. března 1979 [335] => |- [336] => | 7 ||Sultán [[Ahmad Shah Pahangský]] || [[Pahang]] || 29. března 1979 – 25. dubna 1984 [337] => | 24. října 1930 || 22. května 2019 [338] => |- [339] => | 8 ||Sultán [[Iskandar Johorský]] || [[Johor]] || 26. dubna 1984 – 25. dubna 1989 [340] => | 8. dubna 1932 || 22. ledna 2010 [341] => |- [342] => | 9 ||Sultán [[Azlan Muhibbuddin Shah]] || [[Perak]] || 26. dubna 1989 – 25. dubna 1994 [343] => | 19. dubna 1928 || 28. května 2014 [344] => |- [345] => | 10 ||[[Tuanku Jaafar]] || [[Negeri Sembilan]] || 26. dubna 1994 – 25. dubna 1999 [346] => | 19. července 1922 || 27. prosince 2008 [347] => |- [348] => | 11 ||Sultán [[Salahuddin Abdul Aziz]] || [[Selangor]] || 26. dubna 1999 – 21. listopadu 2001 [349] => | 8. března 1926 || 21. listopadu 2001 [350] => |- [351] => | 12 ||Tuanku [[Syed Sirajuddin]] || [[Perlis]] || 13. prosince 2001 – 12. prosince 2006 [352] => | 17. května 1943 || [353] => |- [354] => | 13 ||Sultán [[Mizan Zainal Abidin]] || [[Terengganu]] || 13. prosince 2006 – 13. prosince 2011 [355] => | 22. ledna 1962 || [356] => |- [357] => | 14 ||Sultán [[Abdul Halim Kedažský]] || [[Kedah]] || 13. prosince 2011 – 12. prosince 2016[[Der Standard]]: [http://derstandard.at/1323222917635/Uebergabe-Malaysia-kroente-neuen-Koenig ''Malaysia krönte neuen König''], 13. prosince 2011 [358] => | 28. listopadu 1927 || 11. září 2017 [359] => |- [360] => | 15 ||Sultán [[Muhammad V. Kelantanský]] || [[Kelantan]] || 13. prosince 2016 – 6. ledna 2019 [361] => | 6. října 1969 || [362] => |- [363] => | 16 ||Sultán [[Abdullah Pahangský]] || [[Pahang]] || 31. ledna 2019 - 31. ledna 2024 [364] => | 30. července 1959 || [365] => |- [366] => |17 [367] => |Sultán [[Ibrahim Johorský]] [368] => |[[Johor]] [369] => |od 31. ledna 2024 - [370] => |22. listopadu 1958 [371] => | [372] => |} [373] => [374] => === Administrativní uspořádání === [375] => [[Soubor:Malaysia states named.png|náhled|Mapa malajsijských spolkových států a teritorii]] [376] => [377] => Malajsie se člení na 13 spolkových států a 3 spolková teritoria. Státy jsou následující: [378] => {{Sloupce|2| [379] => * [[Johor]] (čti Džohor) [380] => * [[Kedah]] [381] => * [[Kelantan]] [382] => * [[Malakka (stát)|Malakka]] [383] => * [[Negeri Sembilan]] [384] => * [[Pahang]] [385] => * [[Perak]] [386] => * [[Perlis]] [387] => * [[Penang]] (též Pinang) [388] => * [[Sabah]] [389] => * [[Sarawak]] (česky též Saravak) [390] => * [[Selangor]] [391] => * [[Terengganu]] [392] => }} [393] => [394] => Devět z nich jsou [[monarchie]] (vládce Perlisu má titul [[rádža]], vládce Negeri Sembilanu titul ''„Yang Di-Pertuan Besar“'', ostatní jsou [[sultán|sultanáty]]); Sabah, Sarawak, Melaka a Penang jsou [[republika]]mi. [395] => [396] => Spolková teritoria jsou následující: [397] => * [[Kuala Lumpur]] [398] => * [[Labuan]] [399] => * [[Putrajaya]] (čti Putradžaja) [400] => [401] => === Lidská práva === [402] => Malajsie si uchovává [[trest smrti]]. Velmi často se užívá u trestných činů spojených s [[Psychoaktivní droga|drogami]].{{Citace monografie [403] => | příjmení = Quraishi [404] => | jméno = Muzammil [405] => | titul = Case Study 3: The Death Penalty in Malaysia [406] => | url = https://doi.org/10.1057/978-1-137-49101-5_7 [407] => | editoři = Muzammil Quraishi [408] => | vydavatel = Palgrave Macmillan UK [409] => | místo = London [410] => | edice = Palgrave Advances in Criminology and Criminal Justice in Asia [411] => | strany = 141–154 [412] => | isbn = 978-1-137-49101-5 [413] => | doi = 10.1057/978-1-137-49101-5_7 [414] => | poznámka = DOI: 10.1057/978-1-137-49101-5_7 [415] => | jazyk = en [416] => }} 73 % poprav s drogovou kriminalitou souvisí, až polovina popravených jsou přitom cizinci.{{Citace elektronického periodika [417] => | příjmení = Abad [418] => | jméno = Michelle [419] => | titul = How effective is the death penalty in Malaysia, China, and Indonesia? [420] => | periodikum = Rappler [421] => | vydavatel = [422] => | url = https://www.rappler.com/newsbreak/iq/how-effective-death-penalty-malaysia-china-indonesia [423] => | datum vydání = [424] => | jazyk = en [425] => | url archivu = [426] => | datum přístupu = 2021-02-12 [427] => }} [428] => [429] => Podle neziskové organizace ''Privacy International'' mají obyvatelé Malajsie světově nejnižší tzv. index soukromí (ukazatel reflektující dodržování osobních práv, zejména práva na soukromí). [430] => [431] => == Ekonomika == [432] => [[Soubor:Petronas Towers Night.jpg|náhled|[[Petronas Twin Towers|Petronas Towers]] v noci.]] [433] => Od poloviny 20. století prožívá Malajsie rozkvět, který ji umožnil se změnit ze [[země třetího světa]] závislé na vývozu [[kaučuk]]u a [[cín]]u v převážně průmyslovou zemi. Země držela jeden z ekonomických rekordů, když v době ekonomického růstu v letech 1957 až 2005 dokázala udržovat přibližně 6,5% růst HDP. V 21. století (po asijské finanční krizi v roce 1997) se tempo růstu snížilo, přesto zůstává vysoké ve srovnání s vyspělými státy světa, například v roce 2014 činil růst malajsijské ekonomiky 6 %. Podle [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] byla v roce 2020 malajská ekonomika 29. největší na světě (HDP v paritě kupní síly), což ji staví na úroveň [[Argentina|Argentiny]] či [[Nizozemsko|Nizozemska]]. V přepočtu na hlavu má HDP v paritě kupní síly 51. nejvyšší na světě, tedy se pohybuje zhruba na úrovni [[Rusko|Ruska]], [[Chorvatsko|Chorvatska]] či [[Kazachstán]]u. Podle prognózy banky [[HSBC]] by malajská ekonomika měla v roce 2050 patřit zhruba ke dvacítce největších na světě.{{Citace elektronického periodika [434] => | příjmení = Platt [435] => | jméno = Eric [436] => | titul = These Economies Will Dominate The World In 2050 [437] => | periodikum = Business Insider [438] => | url = https://www.businessinsider.com/these-economies-will-dominate-the-world-in-2050-2012-1 [439] => | datum přístupu = 2021-02-12 [440] => }} [441] => [442] => Mezi hlavní hospodářské produkty země patří [[rýže]], [[palmový olej]], kaučuk, [[dřevo]], [[kakao]], [[pepřovník černý|pepř]], [[ananas]] a ryby. Důležitá je těžba [[ropa|ropy]], [[zemní plyn|zemního plynu]], [[Kasiterit|cínové]], [[železo|železné]] a [[měď|měděné]] rudy. [443] => [444] => Mezi hlavní průmyslová odvětví země patří [[zemědělství]], [[ropa|těžba ropy]], [[hornictví]], [[potravinářský průmysl]], výroba pneumatik a [[cement]]u, [[elektronika]], [[petrochemie|chemický]] a [[textilní průmysl]]. [445] => [446] => == Obyvatelstvo == [447] => {{Viz též|Emigrace Číňanů z Malajsie}} [448] => Malajsie má téměř 31 milionů obyvatel, kteří tvoří pestrou směsicí ras. Přibližně 52 % jsou [[Malajci]], 27 % [[Chanové|Číňané]] a 9 % [[Indové]]. Původní domorodí obyvatelé tzv. Orang Asli tvoří 0,5 % obyvatel a dělí se na Protomalajce, kteří do oblasti přišli v období asi 1500 př. n. l., a na [[Negritové|Negrity]], kteří se odlišují malým vzrůstem a tmavou pletí a jsou to nejstarší obyvatelé Malajsie vůbec. Politickou moc v zemi mají v rukou Malajci, ale Číňané ovládají hospodářství.{{Citace periodika [449] => | příjmení = LEE [450] => | jméno = RAYMOND L.M. [451] => | titul = The Ethnic Implications of Contemporary Religious Movements and Organizations in Malaysia [452] => | periodikum = Contemporary Southeast Asia [453] => | datum vydání = 1986 [454] => | ročník = 8 [455] => | číslo = 1 [456] => | strany = 70–87 [457] => | issn = 0129-797X [458] => | url = https://www.jstor.org/stable/25797883 [459] => | datum přístupu = 2021-02-12 [460] => }} [461] => === Náboženství === [462] => Hlavním náboženstvím je [[islám]], který vyznávají přibližně 61,3 % obyvatel, 19,8 % praktikuje [[buddhismus]], 9,2 % [[křesťanství]], 6,3 % [[hinduismus]], 1,3 % praktikují některé z čínských náboženství ([[konfucianismus]], [[taoismus]]). 0,7 % nevyznává žádné náboženství. Zbývající 1,4 % vyznávají jiná náboženství včetně [[Sikhismus|Sikhismu]], [[Animismus|animismu]] a lidových náboženství nebo tito lidé neposkytli údaje.{{Citace periodika [463] => | příjmení = Shamsul [464] => | jméno = A. B. [465] => | titul = Making Sense of the Plural-Religious Past and the Modern-Secular Present of the Islamic Malay World and Malaysia [466] => | periodikum = Asian Journal of Social Science [467] => | datum vydání = 2005 [468] => | ročník = 33 [469] => | číslo = 3 [470] => | strany = 449–472 [471] => | issn = 1568-4849 [472] => | url = https://www.jstor.org/stable/23654382 [473] => | datum přístupu = 2021-02-12 [474] => }} [475] => [476] => Vedle muslimských svátků jako [[Mawlid]] (narozeniny [[Mohamed|proroka Muhammada]]) jsou státními svátky i křesťanské [[Vánoce]], [[čínský nový rok]] i hindský [[Diwali]]. [477] => [478] => V rámci islámu je dominantní [[Šáfiovský mazhab|šáfi'ovský směr]] [[Sunnitský islám|sunnitského islámu]], zatímco 18 % muslimů je bez [[denominace]]. [479] => [480] => Muslimové podléhají soudům práva [[šaría]] ve věcech týkajících se jejich náboženství, které jsou omezené na záležitosti jako [[manželství]], [[rozvod]], [[Pozůstalost|dědictví]], [[Konverze (náboženství)|náboženská konverze]], [[apostáze|odpadlictví]] a opatrovnictví mezi muslimy. Ostatní kauzy jsou vyhrazené civilnímu soudnictví. Strukturou se muslimské soudnictví podobá federálnímu civilnímu soudnictví, ale zůstává na úrovni jednotlivých států federace a také právo šaría se v jednotlivých státech poněkud liší. Od soudců se očekává následování šáfi'ovské právní školy. Tresty, které mohou tyto soudy uložit, jsou omezené na tři roky vězení, pokutu do 5000 MYR a šest ran holí. Nicméně [[islamismus|islamistická]] strana PAS (14 ze 222 křesel ve Sněmovně lidu federálního parlamentu) se snaží prosadit trest smrti pro muslimy, kteří se snaží konvertovat. [481] => [482] => [483] => Soubor:Dayak2 2008New.jpg|[[Dajákové]] na Borneu byli obávanými [[lovci lebek]] [484] => Soubor:Maulidur Rasul (8414773898).jpg|[[Mešita]] Putra v nově vznikajícím hlavním městě [[Putrajaya]] [485] => Soubor:Thaipusam Festival (4318240332).jpg|Hinduistický festival Thaipusam oslavovaný [[Tamilové|tamilskou]] komunitou [486] => Soubor:Kong Hock Keong 2010 Innen.JPG|Čínský [[Taoismus|taoistický]] chrám na ostrově [[Penang]] [487] => [488] => [489] => == Kultura == [490] => [491] => === Umění === [492] => [[Soubor:Malacca Sultanate Palace Museum 1.jpg|náhled|Sultánský palác v [[Malakka (město)|Malacce]]]] [493] => K nejvýznamnějším malajským spisovatelům patří [[Abdullah bin Abdulkadir Munshi]], zakladatel moderní malajské prózy.{{Citace elektronického periodika [494] => | titul = Abdullah bin Abdul Kadir {{!}} Malaysian author [495] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [496] => | url = https://www.britannica.com/biography/Abdullah-bin-Abdul-Kadir [497] => | jazyk = en [498] => | datum přístupu = 2021-02-11 [499] => }} [[Jimmy Choo]] se stal úspěšným londýnským módním návrhářem, zejména bot, které byly k vidění i v mnoha filmech a seriálech jako ''[[Charlieho andílci (film, 2000)|Charlieho andílci]]'', ''[[Ďábel nosí Pradu]]'' nebo ''[[Sex ve městě]]''.{{Citace elektronického periodika [500] => | příjmení = [501] => | jméno = [502] => | titul = Magický „botičkář“ Jimmy Choo [503] => | periodikum = www.primadona.estranky.cz [504] => | vydavatel = [505] => | url = http://www.primadona.estranky.cz/clanky/moda/magicky-botickar-jimmy-choo.html [506] => | datum vydání = [507] => | jazyk = cs [508] => | url archivu = [509] => | datum přístupu = 2018-12-02 [510] => }} [[P. Ramlee]] je v Malajsii považován za legendárního herce a zpěváka s výjimečnými úspěchy.{{Citace elektronického periodika [511] => | titul = INTERACTIVE: The Irreplaceable P. Ramlee - A Tribute [512] => | periodikum = The Star [513] => | url = https://www.thestar.com.my/news/nation/2023/03/22/interactive-the-irreplaceable-p-ramlee---a-tribute [514] => | datum vydání = 2023-03-22 [515] => | jazyk = en [516] => | datum přístupu = [517] => }} Herečka [[Michelle Yeoh]]ová, vítězka Miss Maljsie, se proslavila v [[hongkong]]ských produkcích, ale také v bondovce ''[[Zítřek nikdy neumírá]]'' či ve snímku ''[[Tygr a drak]]''.{{Citace elektronického periodika [518] => | titul = Michelle Yeoh: Sexy bondgirl se změnila v barmskou disidentku. Naštěstí jen ve filmu! [519] => | periodikum = Kafe.cz [520] => | url = https://www.kafe.cz/celebrity/michelle-yeoh-sexy-bondgirl-se-zmenila-v-barmskou-disidentku-nastesti-jen-ve-filmu-32758.html [521] => | jazyk = cs [522] => | datum přístupu = 2021-02-12 [523] => }} V Kuala Lumpur se narodil i britský herec [[Michael Gough]], v [[Kuching]]u zase hororový režisér [[James Wan]], který se prosadil v Austrálii, stejně jako zpěvák [[Guy Sebastian]], rodák z Klangu. Neslavnějším fiktivním Malajcem všech dob je [[Sandokan]], produkt fantazie italského spisovatele [[Emilio Salgari|Emilia Salgariho]] Malajci obratně využívají v turistickém ruchu.{{Citace elektronického periodika [524] => | titul = Do Malajsie za Sandokanem, přírodou a dobrodružstvím [525] => | periodikum = Novinky.cz [526] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [527] => | vydavatel = Borgis [528] => | jazyk = cs [529] => | url = https://www.novinky.cz/cestovani/asie/328939-do-malajsie-za-sandokanem-prirodou-a-dobrodruzstvim.html [530] => | datum přístupu = 2018-12-02 [531] => }} [532] => [533] => Na [[Světové dědictví|seznam světového kulturního dědictví UNESCO]] byla zapsána dvě malajská města [[Malakka (město)|Malakka]] a [[George Town (Malajsie)|George Town]] a [[Lenggong|Archeologické naleziště v údolí Lenggong]], jež patří k nejvýznamnějším v celosvětovém měřítku.{{Citace elektronického periodika [534] => | příjmení = [535] => | jméno = [536] => | titul = Malaysia [537] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [538] => | vydavatel = [539] => | url = https://whc.unesco.org/en/statesparties/my [540] => | datum vydání = [541] => | jazyk = en [542] => | url archivu = [543] => | datum přístupu = 2021-02-11 [544] => }} Patří mezi ně několik jeskyní, tak i nalezišť pod širým nebem. Byly zde nalezeny různé předměty, [[Artefakt (sociologie)|artefakty]] a kosterní pozůstatky z období [[paleolit]]u, [[neolit]]u i [[Doba bronzová|doby bronzové]]. Ruční sekery, které zde byly také nalezeny a jejichž stáří je odhadováno až na 1,83 milionu let, patří mezi nejstarší mimo Afriku a naznačují, že údolí Lenggong bylo mimořádně raným místem přítomnosti [[Hominidé|hominidů]] v [[Jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]].{{Citace elektronického periodika [545] => | příjmení = Ferrarese [546] => | jméno = Marco [547] => | titul = Asia’s secret World Heritage site [548] => | url = http://www.bbc.com/travel/story/20160518-malaysias-11000-year-old-treasure-trove [549] => | jazyk = en [550] => | datum přístupu = 2018-12-02 [551] => }} Z moderních staveb je nejvíce oceňována dvojice věží [[Petronas Twin Towers|Petronas Towers]] v Kuala Lumpur, jejichž autorem je americký architekt argentinského původu [[César Pelli|César Antonio Pelli]].{{Citace elektronického periodika [552] => | titul = Archiweb - Petronas Twin Towers [553] => | periodikum = www.archiweb.cz [554] => | url = https://www.archiweb.cz/b/petronas-twin-towers [555] => | datum vydání = 1997-01-01 [556] => | jazyk = cs [557] => | datum přístupu = 2018-12-02 [558] => }} Moderní je i nejvýznamnější mešita v zemi, [[Národní mešita Malajsie]] v Kuala Laumpur, postavená roku 1963. [559] => [560] => === Věda === [561] => [[Sheikh Muszaphar Shukor]] se v roce 2007 stal prvním malajským [[kosmonaut]]em. Roku 2007 byl v rámci [[13. návštěvní expedice (ISS)|13. návštěvní expedicie]] vyslán na týden do vesmíru na [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírnou stanici]].{{Citace elektronického periodika [562] => | titul = Muslim bude hledat Mekku na oběžné dráze [563] => | periodikum = iDNES.cz [564] => | url = https://zpravy.idnes.cz/muslim-bude-hledat-mekku-na-obezne-draze-f0r-/zpr_archiv.aspx?c=A070923_125900_zajimavosti_zra [565] => | datum vydání = 2007-09-23 [566] => | datum přístupu = 2018-12-02 [567] => }} [[Astrofyzika|Astrofyzička]] [[Mazlan Othmanová]] byla ředitelkou [[Úřad OSN pro vesmírné záležitosti|Úřadu pro vesmírné záležitosti]] [[Organizace spojených národů|OSN]] ve [[Vídeň|Vídni]]. [568] => [569] => === Kuchyně === [570] => {{Podrobně|Malajská kuchyně}} [571] => [[Soubor:Nasi Lemak, Mamak, Sydney.jpg|náhled|''[[Nasi lemak]]'']] [572] => Malajská kuchyně je velice rozmanitá a mísí se v ní vlivy z mnoha kuchyní (především z [[Čínská kuchyně|čínské]] a [[Indická kuchyně|indické]], ale i z kuchyně místních domorodcům, [[Thajská kuchyně|thajské]], [[Portugalská kuchyně|portugalské]], [[Nizozemská kuchyně|nizozemské]], [[Arabská kuchyně|arabské]] nebo [[Britská kuchyně|britské kuchyně]]). Malajská kuchyně je podobná ostatním kuchyním v regionu, především [[Indonéská kuchyně|indonéské]]. Mezi nejpoužívanější suroviny patří rýže, nudle, zelenina kokos ([[kokosové mléko]]) a maso. Na ochucování jídel se velmi často používá pikantní kořenící pasta [[sambal]], ale i [[Chilli paprička|chilli]], [[Voňatka citronová|citronová tráva]] nebo [[kari]]. Populární je také čerstvé ovoce, Malajsie je známá svými [[durian]]y a [[jackfruit]]y. Za malajské národní jídlo bývá označován ''[[nasi lemak]]'', což je rýže vařená v [[Kokosové mléko|kokosovém mléce]] a podávaná se sušenými [[Sardel obecná|ančovičkami]], [[sambal]]em, [[Podzemnice olejná|arašídy]] a vejcem.{{Citace elektronického periodika [573] => | titul = Za jídlem do Malajsie [574] => | periodikum = Prima Fresh [575] => | url = https://fresh.iprima.cz/clanky/kam-za-jidlem/za-jidlem-do-malajsie [576] => | jazyk = cs [577] => | datum přístupu = 2021-02-11 [578] => }} Specialitou ostrova Penang jsou nudle ''char koay teow'', smažené s krevetami, srdcovkami, vejcem a mungo klíčky. Nejoblíbenějším jídlem s hovězím je ''[[rendang]]'', hovězí maso se při jeho přípravě vaří v kokosovém mléce. Kokosové mléko je základem i nejznámější polévky zvané ''[[laksa]]''. Mléko zde doplňuje vývar (obvykle rybí) a polévka je zahuštěna nudlemi nebo rýží. Zajímavé složení má mražený dezert ''ais kacang'', který se vyrábí z ledu a fazolí, želé, kondenzovaného mléka nebo cendolu. Místní specialitou je také sladký nápoj jasně růžové barvy ochucený růžovým sirupem zvaný ''bandung''. Ačkoliv je Malajsie muslimská země jsou k dostání alkoholické nápoje, jako [[pivo]], [[víno]] nebo rýžový alkoholický nápoj ''[[lihing]]'' (specialita [[Sabah]]u).{{Citace elektronického periodika [579] => | titul = 5 Most Popular Malaysian Beverages [580] => | periodikum = www.tasteatlas.com [581] => | url = https://www.tasteatlas.com/most-popular-beverages-in-malaysia [582] => | datum přístupu = 2021-02-11 [583] => }} [584] => [585] => === Sport === [586] => [[Soubor:Final Game (7758843574).jpg|náhled|[[Lee Chong Wei]]]] [587] => Malajsie se zúčastňuje olympijských her od roku 1956. Na své první zlato stále čeká. K roku 2018 získala sedm stříbrných a čtyři bronzové olympijské medaile. Téměř polovinu, pět z jedenácti těchto medailí, přitom Malajci získali na olympijských hrách v [[Letní olympijské hry 2016|Rio de Janeiru roku 2016]], které tak naznačily, že sport je v Malajsii na vzestupu. A také je zřejmé, který sport je to především - [[badminton]]. Na něj připadá osm z jedenácti malajských cenných kovů. Vůbec první pro Malajsii vybojovali badmintonisté na [[Letní olympijské hry 1992|OH 1992 v Barceloně]]. Zdaleka nejúspěšnějším badmintonistou je pak [[Lee Chong Wei]], který má již tři stříbra ze singlové soutěže na třech různých olympiádách ([[Badminton na Letních olympijských hrách 2008|2008]], [[Badminton na Letních olympijských hrách 2012|2012]], [[Badminton na Letních olympijských hrách 2016|2016]]).{{Citace elektronického periodika [588] => | titul = Chong Wei LEE - Olympic Badminton {{!}} Malaysia [589] => | periodikum = International Olympic Committee [590] => | url = https://www.olympic.org/chong-wei-lee [591] => | datum vydání = 2021-02-08 [592] => | jazyk = en [593] => | datum přístupu = 2021-02-12 [594] => }} Dosáhl i na post světové badmintonové jedničky, což se předtím povedlo ještě třem Malajcům, [[Rashid Sidek|Rashidu Sidekovi]], [[Roslin Hashim|Roslinu Hashimovi]] a [[Wong Choong Hann]]ovi. Dvě olympijské medaile má i [[Skoky do vody|skokanka do vody]] [[Pandelela Rinongová]], první malajská žena, jíž se povedlo olympijskou medaili získat. Jediným dalším sportem, kde Malajci brali medaili, je [[dráhová cyklistika]], [[Azizulhasni Awang]] ji získal v Riu v [[keirin]]u. [595] => [596] => Populární je krom badmintonu i další [[raketový sport]], [[squash]]. [[Nicol Davidová]] byla letech 2006 až 2015, po dobu 112 měsíců, ženskou světovou jedničkou v tomto sportu, což je rekord od zavedení žebříčku v roce 1983.{{Citace elektronického periodika [597] => | titul = Nicol David {{!}} Biography, Titles, & Facts [598] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [599] => | url = https://www.britannica.com/biography/Nicol-David [600] => | jazyk = en [601] => | datum přístupu = 2021-02-12 [602] => }} [603] => [604] => Z kolektivních sportů Malajci nejvíce sledují [[fotbal]], [[pozemní hokej]] a [[ragby]]. Tradičními místní lidovými sporty jsou [[sepak takraw]] a bojové umění [[silat]].{{Citace elektronického periodika [605] => | příjmení = [606] => | jméno = [607] => | titul = Sports and Recreation Malaysia [608] => | periodikum = Travel to Malaysia.com [609] => | vydavatel = [610] => | url = http://travel-to-malaysia.com/sports-and-recreation-malaysia/ [611] => | datum vydání = [612] => | jazyk = en-US [613] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181202160711/http://travel-to-malaysia.com/sports-and-recreation-malaysia/ [614] => | datum přístupu = 2018-12-02 [615] => | datum archivace = 2018-12-02 [616] => | nedostupné = ano [617] => }} [618] => [619] => V roce 1999 byl postaven autodrom [[Sepang International Circuit]]. V letech 1999–2017 se zde jel závod [[Formule 1]] [[Grand Prix Malajsie|Malajská Grand Prix]] a jezdí se zde každoročně i závod mistrovství světa silničních motocyklů. Nejznámějším malajským závodním jezdcem je [[Alex Yoong]], který jako první Malajec nahlédl i do Formule 1.{{Citace elektronického periodika [620] => | titul = Alex Yoong psal v Monze historii [621] => | periodikum = iDNES.cz [622] => | url = https://www.idnes.cz/sport/motorsport/alex-yoong-psal-v-monze-historii.A010917_004358_f1_aktuality_mah [623] => | datum vydání = 2001-09-17 [624] => | datum přístupu = 2021-02-12 [625] => }} Za tým [[Minardi]] odjel sedmnáct závodů. Jeho kolega [[Fairuz Fauzy]] zaznamenal úspěchy v [[GP2 Series]] (dříve [[Formule 3000]], dnes [[Formule 2]]). [626] => [627] => == Reference == [628] => {{Překlad|en|Malaysia|766827422|en|Religion in Malaysia|12705711}} [629] => [630] => [631] => == Literatura == [632] => * {{Citace monografie [633] => | příjmení = Zbořil [634] => | jméno = Zdeněk [635] => | rok = 2009 [636] => | titul = Dějiny Malajsie, Singapuru a Bruneje [637] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [638] => | místo = Praha [639] => | stránky = [640] => | poznámka = [641] => | isbn = 978-80-7106-501-2 [642] => }} [643] => * {{Citace monografie [644] => | příjmení = Slavický [645] => | jméno = Stanislav [646] => | titul = Scénické tradice jihovýchodní Asie [647] => | vydavatel = [[KANT]] [648] => | místo = Praha [649] => | rok = 2015 [650] => | isbn = 978-80-7437-175-2 [651] => }} [652] => [653] => == Externí odkazy == [654] => * {{Wikislovník|heslo=Malajsie}} [655] => * {{Commonscat}} [656] => * {{Citace elektronické monografie [657] => | titul = Malaysia - Amnesty International Report 2011 [658] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/malaysia/report-2011 [659] => | datum přístupu = 2011-08-16 [660] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [661] => | jazyk = anglicky [662] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110815153302/http://www.amnesty.org/en/region/malaysia/report-2011 [663] => | datum archivace = 2011-08-15 [664] => | nedostupné = ano [665] => }} [666] => * {{Citace elektronické monografie [667] => | titul = Malaysia (2011) [668] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ASO/Malaysia.pdf [669] => | datum přístupu = 2011-08-16 [670] => | vydavatel = [[Freedom House]] [671] => | jazyk = anglicky [672] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521004333/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ASO/Malaysia.pdf [673] => | datum archivace = 2011-05-21 [674] => | nedostupné = ano [675] => }} [676] => * {{Citace elektronické monografie [677] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [678] => | titul = BTI 2010 — Malaysia Country Report [679] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ASO/Malaysia.pdf [680] => | datum vydání = 2009 [681] => | datum přístupu = 2011-08-16 [682] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [683] => | místo = Gütersloh [684] => | jazyk = anglicky [685] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521004333/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ASO/Malaysia.pdf [686] => | datum archivace = 2011-05-21 [687] => | nedostupné = ano [688] => }} [689] => * {{Citace elektronické monografie [690] => | korporace = Bureau of East Asian and Pacific Affairs [691] => | titul = Background Note: Malaysia [692] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2777.htm [693] => | datum vydání = 2011-08-03 [694] => | datum přístupu = 2011-08-16 [695] => | vydavatel = U.S. Department of State [696] => | jazyk = anglicky [697] => }} [698] => * {{Citace elektronické monografie [699] => | korporace = CIA [700] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [701] => | titul = The World Factbook - Malaysia [702] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/my.html [703] => | datum aktualizace = 2011-07-25 [704] => | datum přístupu = 2011-08-16 [705] => | jazyk = anglicky [706] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20101228233159/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/my.html [707] => | datum archivace = 2010-12-28 [708] => | nedostupné = ano [709] => }} [710] => * {{Citace elektronické monografie [711] => | korporace = Library of Congress [712] => | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu [713] => | titul = Country Profile: Malaysia [714] => | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Malaysia.pdf [715] => | datum vydání = 2006-09-27 [716] => | datum přístupu = 2011-08-16 [717] => | jazyk = anglicky [718] => }} [719] => * {{Citace elektronické monografie [720] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Kuala Lumpur [721] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: [722] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/malajsie-2011-03-31.pdf [723] => | datum vydání = 2011-03-31 [724] => | datum přístupu = 2011-08-16 [725] => | vydavatel = Businessinfo.cz [726] => | jazyk = česky [727] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111065604/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/malajsie-2011-03-31.pdf [728] => | datum archivace = 2012-01-11 [729] => | nedostupné = ano [730] => }} [731] => * {{Citace elektronické monografie [732] => | autor = Zakaria Bin Ahmad [733] => | spoluautoři = a kol. [734] => | titul = Malaysia [735] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/359754/Malaysia [736] => | datum přístupu = 2011-08-16 [737] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [738] => | jazyk = anglicky [739] => }} [740] => [741] => {{Asie}}{{Země a území sousedící s Indickým oceánem}}{{Navboxes [742] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [743] => | list = {{Commonwealth}} [744] => {{Organizace islámské spolupráce}}{{APEC}} [745] => {{ASEAN}} [746] => {{D8}} [747] => }} [748] => {{Monarchie}} [749] => {{Autoritní data}} [750] => {{Portály|Geografie}} [751] => [752] => [[Kategorie:Malajsie| ]] [753] => [[Kategorie:Státy Asie]] [754] => [[Kategorie:Asijské monarchie]] [755] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1957]] [756] => [[Kategorie:Státy Commonwealthu]] [] => )
good wiki

Malajsie

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sarawak','Singapur','Pahang','Borneo','Kelantan','Sabah','federace','Putrajaya','Terengganu','Kedah','Kuala Lumpur','Negeri Sembilan'

Borneo

Federace

Kedah

Kelantan

Pahang

Putrajaya

Sabah

Sarawak

Singapur

Singapur je malý ostrovní stát ležící na jižním cípu Malajského poloostrova v jihovýchodní Asii.

Terengganu