Array ( [0] => 15505751 [id] => 15505751 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Malmbanan [uri] => Malmbanan [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - železniční trať [1] => | název = Luleå – Kiruna – Narvik [2] => | mapa = Map of Malmbanan (section).png [3] => | obrázek = [4] => | popisek = [5] => | číslo = [6] => | provozovatel = [[Trafikverket]] / [[Bane NOR]] [7] => | délka = 473 [8] => | rozchod = 1435 [9] => | traťová třída = 30 (zkušebně 32,5) t/nápr. [10] => | napětí = 15 kV 16,7 Hz [[střídavý proud|AC]] [11] => | maximální sklon = [12] => | minimální radius = ‰ [13] => | koleje = 1 [14] => | maximální rychlost = 135 km/h [15] => | stanice = [16] => {{BS3||WSL+l|||Sandskär|rudný přístav|}} [17] => {{BS3||DST|||Lule malmbangård}} [18] => {{BS3||STR|KDSTa||SSAB|železárny}} [19] => {{BS3||ABZg+l|STRr||}} [20] => {{BS3||BHF||0|[[Luleå|Luleå C]]}} [21] => {{BS3||DST||5|Notviken|}} [22] => {{BS3||STR|KDSTa|5|Karlsvikshyttan}} [23] => {{BS3||ABZg+l|STRr|||}} [24] => {{BS3||DST||{{BSkm|0|9}}|Gammelstad}} [25] => {{BS3||BHF||14|Sunderby sjukhus}} [26] => {{BS3||DST||19|N:a Sunderbyn}} [27] => {{BS3||DST||28|Sävast}} [28] => {{BS3|STR+l|ABZgr+l||||trať směr [[Stockholm]]}} [29] => {{BS3|STR|BHF||36|[[Boden|Boden C]]}} [30] => {{BS3|STRl|ABZg+r||}} [31] => {{BS3||DST||40|Buddbyn}} [32] => {{BS3||ABZgr||||trať směr [[Haparanda]]}} [33] => {{BS3||DST||44|Holmfors}} [34] => {{BS3||DST||54|Ljuså}} [35] => {{BS3||DST||67|Gransjö}} [36] => {{BS3||DST||75|Sandträsk}} [37] => {{BS3||DST||85|Gullträsk}} [38] => {{BS3||DST||95|Lakaträsk}} [39] => {{BS3||DST||107|Näsberg|}} [40] => {{BS3||BHF||123|Murjek}} [41] => {{BS3||BST|||Nuorttagievlle}} [42] => {{BS3||DST||134|Polcirkeln|}} [43] => {{BS3||DST||144|Koskivaara|}} [44] => {{BS3||BHF||156|Nattavaara}} [45] => {{BS3||DST||166|Kilvo}} [46] => {{BS3||DST||173|Nuortikon}} [47] => {{BS3||DST||184|Ripats}} [48] => {{BS3||DST||191|Harrträsk}} [49] => {{BS3||BHF||204|[[Gällivare]]}} [50] => {{BS3|STR+l|ABZglr|ABZq+r||[[Inlandsbanan]] do [[Östersund]]u}} [51] => {{BS3|ABZg+l|KRZo|ABZg+r|||}} [52] => {{BS3|STR|exKDSTe|STR|211|Malmberget}} [53] => {{BS3|DST|STR+l|STRr|213|Koskullskulle}} [54] => {{BS3|KDSTe|STR||215|Vitåfors [[LKAB]]}} [55] => {{BS3||DST||214|Sikträsk}} [56] => {{BS3||DST||227|Linaälv}} [57] => {{BS3||DST||237|Håmojåkk}} [58] => {{BS3||DST||249|Harrå}} [59] => {{BS3||BHF||262|[[Fjallåsen]]}} [60] => {{BS3||HST||265|[[Kaitum]]}} [61] => {{BS3||DST||272|Lappberg}} [62] => {{BS3||HST||276|[[Sjisjka]]}} [63] => {{BS3||DST||283|Gäddmyr}} [64] => {{BS3||DST||290|Kalixfors}} [65] => {{BS3|KDSTa|STR|||Svappavaara [[LKAB]]|}} [66] => {{BS3|DST|STR||337|Svappavaara|}} [67] => {{BS3|DST|STR||307|Aptas|}} [68] => {{BS3|STRl|ABZgr+r||297|Råtsi}} [69] => {{BS3||BHF||304|[[Kiruna|Kiruna C]]}} [70] => {{BS3||ABZgl+l|KDSTeq||Sjöbangården}} [71] => {{BS3||DST||305|Kiruna Malmbangård}} [72] => {{BS3||ABZgl|KDSTeq||Kiruna Lokbangård}} [73] => {{BS3||BHF||315|Krokvik}} [74] => {{BS3||BHF||325|Rautas}} [75] => {{BS3||BHF||336|Rensjön}} [76] => {{BS3||DST||345|Bergfors}} [77] => {{BS3||BHF||355|[[Torneträsk]]}} [78] => {{BS3||DST||365|Stenbacken}} [79] => {{BS3||DST||375|Kaisepakte}} [80] => {{BS3||DST||388|Stordalen}} [81] => {{BS3||BHF||397|[[Abisko]] Östra}} [82] => {{BS3||HST||399|[[Národní park Abisko|Abisko Turiststation]]}} [83] => {{BS3||hKRZWae||399||[[Abiskojåkk]]}} [84] => {{BS3|exSTR+l|eABZgr|||}} [85] => {{BS3|exTUNNEL1|TUNNEL1||404||Nuolja|(875 m / 1431 m)}} [86] => {{BS3|exSTRl|eABZg+r||}} [87] => {{BS3||BHF||406|Björkliden}} [88] => {{BS3||TUNNEL1||||Tornehamn|(586 m)}} [89] => {{BS3||eHST||411|Tornehamn}} [90] => {{BS3||DST||415|Kopparåsen}} [91] => {{BS3||HST||423|Låktatjåkka}} [92] => {{BS3||TUNNEL2||||Kedgevagge|(165 m)}} [93] => {{BS3||BHF||426|Vassijaure}} [94] => {{BS3||HST||430|Katterjåkk}} [95] => {{BS3||HST||433|Riksgränsen}} [96] => {{BS3||GRENZE||||státní hranice [[Švédsko]]/[[Norsko]]|}} [97] => {{BS3||HST||435|Bjørnfjell}} [98] => {{BS3||TUNNEL2||||Solheim|(76 m)}} [99] => {{BS3||TUNNEL2||||Mons Olsen|(290 m)}} [100] => {{BS3||eHST||438|Haugfjell}} [101] => {{BS3||eBHF||439|Gamle Bjørnfjell }} [102] => {{BS3|exSTR+l|eABZgr|||}} [103] => {{BS3|exHST|HST||440|Søsterbekk}} [104] => {{BS3|exhSTRae|hSTRae||||Norddal}} [105] => {{BS3|exSTR|TUNNEL2||||Norddal}} [106] => {{BS3|exSTRl|eABZg+r||}} [107] => {{BS3||TUNNEL1||||Katterat|(535 m)}} [108] => {{BS3||eHST||445|Sørdalen}} [109] => {{BS3||TUNNEL2||||Sørdalen|(384 m)}} [110] => {{BS3||BHF||446|Katterat}} [111] => {{BS3||TUNNEL2||||Kapp Horn |(280 m)}} [112] => {{BS3||TUNNEL1||||Middagselv|(536 m)}} [113] => {{BS3||TUNNEL2||||Kvitur|(81 m)}} [114] => {{BS3||eHST||452|Kvitur}} [115] => {{BS3||TUNNEL2||||Indre Sildvik |(120 m)}} [116] => {{BS3||BHF||455|Rombak}} [117] => {{BS3||TUNNEL2||||Fjellheim|(335 m)}} [118] => {{BS3||TUNNEL2||||Straumsnes|(81 m)}} [119] => {{BS3||BHF||463|Straumsnes}} [120] => {{BS3||TUNNEL2||||Hvelv II|(30 m)}} [121] => {{BS3||TUNNEL2||||Hvelv I|(55 m)}} [122] => {{BS3||TUNNEL2||||Forsnes|(114 m)}} [123] => {{BS3||eBHF||469|Djupvik}} [124] => {{BS3||TUNNEL2||||Djupvik|(113 m)}} [125] => {{BS3||TUNNEL2||||Bjørneborg|(104 m)}} [126] => {{BS3||TUNNEL2||||Ornes|(120 m)}} [127] => {{BS3||BHF||473|[[Narvik]]}} [128] => {{BS3||ÜST||475|Øvre Kleiva|}} [129] => {{BS3||ABZgl|STR+r|}} [130] => {{BS3||KDSTe|STR|477|Narvik|přístav}} [131] => {{BS3||KDSTaq|ABZgr+r||Knuserbakken|}} [132] => {{BS3||KDSTa|STR||Sjøsida|}} [133] => {{BS3||STR|TUNNEL2|||Kleivhammeren|(28 m)}} [134] => {{BS3||STRl|ABZg+r||}} [135] => {{BS3|||KDSTe||Fagernes|terminál}} [136] => }} [137] => '''Malmbanan''' (v norském úseku nazývaná '''Ofotbanen''') je [[Železnice|železniční trať]], která spojuje město [[Luleå]] na švédském pobřeží [[Botnický záliv|Botnického zálivu]] s norským přístavem [[Narvik]] u pobřeží [[Norské moře|Norského moře]]. Název vznikl podle slova „malm“, což ve [[Švédština|švédštině]] znamená „[[železná ruda]]“. Norské pojmenování vzniklo podle [[fjord]]u Ofotfjorden, podél kterého vede tato železnice do Narviku. Délka železnice činí 474 km. [138] => [139] => == Historie == [140] => [[Soubor:Eisenbahndenkmal Kiruna.jpg|náhled|vlevo|Pomník stavitelům trati na nádraží v Kiruně]] [141] => [142] => === Stavba trati === [143] => Stavba trati byla zahájena v roce [[1884]] a první byl v roce [[1886]] dokončen úsek [[Luleå]] – [[Boden]], v roce [[1887]] byla železnice prodloužena až do [[Gällivare]]. První vlak s železnou rudou se vydal na trasu Gällivare – Luleå 12. března [[1888]]. Krátce poté byl provoz zastaven, neboť trať byla poškozena v důsledku tání sněhu a rozmrzání [[železniční spodek|spodku]]. Oprava poškozené trati se protáhla a provoz byl obnoven až 23. března [[1892]]. [144] => [145] => Stavba dalších úseků se rozeběhla až v roce [[1898]]. Úsek Gällivare – [[Kiruna]] byl dokončen na podzim roku [[1899]]. První [[osobní vlak]] do Narviku dorazil 6. listopadu [[1902]]. Oficiálně byla trať otevřena králem Oskarem II. 14. července [[1903]]. [146] => [147] => === Elektrizace === [148] => Na celé trati byl nejdříve parní provoz, ale hlavně v pohraničním horském úseku zvládaly [[parní lokomotiva|parní lokomotivy]] vozbu těžkých rudných vlaků jen s velkými obtížemi. Proto švédské státní dráhy [[Statens Järnvägar|SJ]] zahájily [[Elektrifikace|elektrizaci]] nejnáročnějšího úseku Kiruna – [[Riksgränsen]]. V tomto úseku elektrizovaném [[Železniční napájecí soustava|napájecí soustavou]] 16 kV 15 Hz (v roce 1923 upravena 16 kV a 16 2/3 Hz) byl zahájen elektrický provoz v roce 1915 a během 20. let 20. století byla postupně elektrizována celá trať. Na trati je využíván proces rekuperace, kdy nákladní vlaky pohánějí cestou z kopce vlaky jedoucí v protisměru.{{Citace elektronického periodika [149] => | titul = Sheldonův koutek 8. díl: Rekuperace vzduchu, vlaky a ekologická energie [150] => | url = https://www.usetreno.cz/rekuperace/ [151] => | periodikum = www.usetreno.cz [152] => | datum přístupu = 2019-08-05 [153] => | jazyk = cs [154] => | jméno = Ušetřeno cz [155] => | příjmení = s.r.o. (info@usetreno.cz) [156] => }} [157] => [158] => == Provozování dráhy == [159] => [[Soubor:Abisko Ostra.jpg|náhled|vlevo|Budova nádraží Abisko Östra – stavba typická pro tuto trať]] [160] => [161] => V minulosti byly [[provozovatel dráhy|provozovatelem dráhy]] jednotlivé unitární státní železnice: [[Statens Järnvägar]] (SJ) ve Švédsku a [[Norges Statsbaner]] (NSB) v Norsku. Provozovatelem švédského úseku se v roce 1988 stala společnost [[Banverket]], která vznikla vyčleněním od SJ. 1. dubna 2010 převzala její úlohu agentura Trafikverket.{{Citace elektronické monografie [162] => | titul = Trafikverket [163] => | url = http://www.trafikverket.se/Om-Trafikverket/Trafikverket/ [164] => | datum vydání = 2010-03-30 [165] => | datum přístupu = 2010-08-24 [166] => | vydavatel = Trafikverket [167] => | místo = Borlänge [168] => | jazyk = švédsky [169] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100825051820/http://www.trafikverket.se/Om-Trafikverket/Trafikverket/ [170] => | datum archivace = 2010-08-25 [171] => | nedostupné = ano [172] => }} Od roku 1996 je provozovatelem norského úseku organizace [[Jernbaneverket]]. Ta byla 1. ledna 2017 nahrazena nově zřízenou organizací [[Bane NOR]].{{Citace elektronického periodika [173] => | titul = Bane NOR replaces Jernbaneverket [174] => | periodikum = RailwayPRO Communication Platform [175] => | datum vydání = 2017-01-09 [176] => | datum přístupu = 2018-03-12 [177] => | url = https://www.railwaypro.com/wp/bane-nor-replaces-jernbaneverket/ [178] => }} [179] => [180] => Tyto společnosti jsou odpovědné také za údržbu a rozvoj této železnice. Na počátku 21. století směřovaly významné investice do zesilování železničního [[železniční spodek|spodku]] a [[železniční svršek|svršku]] pro zvýšení hmotnosti na nápravu. Od roku 2007 by tak měla celá trať zvládat provoz vozidel s nápravovým tlakem 30 tun. [181] => [182] => Od 1. září 2015 do 1. září 2017 probíhal v úseku [[Malmberget]] – [[Luleå]] zkušební provoz rudných vlaků ložených na nápravový tlak 32,5 t. [[Trafikverket]] pak zahájil úpravy tratě tak, aby mohl být zahájen běžný provoz takto ložených vlaků. LKAB se současně snaží prosadit zvýšení nápravového tlaku i ve směru na Narvik, zkušební provoz by měl být zahájen na podzim 2018.{{Citace periodika [183] => | příjmení = Kadeřávek [184] => | jméno = Petr [185] => | titul = Nápravová hmotnost 32,5 t u LKAB [186] => | periodikum = Železniční magazín [187] => | ročník = 25 [188] => | číslo = 1/2018 [189] => | strany = 18–19 [190] => | jazyk = cs [191] => }} [192] => [193] => == Provozování drážní dopravy == [194] => [[Soubor:LKAB Dm3 1219.jpg|náhled|vlevo|Lokomotiva Dm3 v čele nákladního vlaku nedaleko Narviku]] [195] => [196] => === Nákladní doprava === [197] => Jak bylo obvyklé v celé Evropě, [[provozovatel drážní dopravy|provozovatelem drážní dopravy]] na území daného státu byla vždy státní železnice a nejinak tomu bylo i na Malmbanan. S rychlou liberalizací železniční dopravy ve Švédsku se však situace začala měnit a dnes na této trati narazíme na nákladní vlaky několika [[dopravce|dopravců]]. [198] => [199] => Nejvíce vlaků zde provozuje společnost [[MTAB|MTAB/MTAS]], která přepravuje především železnou rudu do přístavů na obou koncích trati. Mezi další významné dopravce patří společnosti [[Green Cargo|Green Cargo AB]] (vznikla rozdělením SJ v roce 2000), [[CargoNet|CargoNet AS]] (společný podnik NSB a Green Cargo), [[Ofotbanen AS]] či [[TGOJ Trafik AB]]. [200] => [201] => [[Soubor:Rc6-tog i Narvik i stasjon.JPG|náhled|vlevo|Vlak společnosti Connex v Narviku]] [202] => [203] => === Osobní doprava === [204] => Dopravu osobních vlaků převzala v roce 2000 od státních drah společnost [[Svenska Tågkompaniet|Svenska Tågkompaniet AB]], ovšem provozovala je jen do roku 2003. Jejím nástupcem je dopravce [[Connex]] Sverige AB (od 1. 12. 2006 změnila název na Veolia Transport Sverige AB). Osobní vlaky této firmy jezdí po celé trati s tím, že na norské straně je oficiálně dopravcem společnost Ofotbanen AS. Tato firma pak také provozuje charterové osobní vlaky z Narviku podél fjordu Ofotfjorden do pohraniční stanice Riksgränsen. [205] => [206] => == Odkazy == [207] => [208] => === Reference === [209] => [210] => [211] => === Literatura === [212] => * Petr Štefek: „Malmbanan po deseti letech“, časopis Dráha 1/2007 [213] => [214] => === Externí odkazy === [215] => * {{Commonscat}} [216] => [217] => {{Portály|Železnice|Švédsko|Norsko}} [218] => [219] => [[Kategorie:Železniční tratě v Norsku]] [220] => [[Kategorie:Železniční tratě ve Švédsku]] [] => )
good wiki

Malmbanan

Malmbanan (v norském úseku nazývaná Ofotbanen) je železniční trať, která spojuje město Luleå na švédském pobřeží Botnického zálivu s norským přístavem Narvik u pobřeží Norského moře. Název vznikl podle slova „malm“, což ve švédštině znamená „železná ruda“.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Luleå','železniční spodek','Statens Järnvägar','Trafikverket','Bane NOR','Riksgränsen','Soubor:Rc6-tog i Narvik i stasjon.JPG','dopravce','Green Cargo','Malmberget','Soubor:LKAB Dm3 1219.jpg','Železnice'

Dopravce

Luleå

Trafikverket

Železnice