Array ( [0] => 14862308 [id] => 14862308 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Malpígiovité [uri] => Malpígiovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Malpígiovité [2] => | obrázek = Malpighia glabra2.jpg [3] => | popisek = Malpígie ''Malpighia glabra'' [4] => | velikost obrázku = 258 px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[malpígiotvaré]] (''Malpighiales'') [10] => | čeleď = '''malpígiovité''' (''Malpighiaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[Antoine Laurent de Jussieu|Juss.]], 1789 [12] => }} [13] => [[Soubor:3209-Banisteriopsis caapi-Teplice BZ.jpg|náhled|Ayahuaska ''Banisteriopsis caapi'']] [14] => [15] => '''Malpígiovité''' (''Malpighiaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] rostlin z řádu [16] => [[malpígiotvaré]]. Jsou to [[dřevina|dřeviny]], [[bylina|byliny]] i [[liána|liány]] s jednoduchými a převážně vstřícnými [[list]]y a pravidelnými [[květ]]y s charakteristicky tvarovanými [[koruna (botanika)|korunními lístky]]. Čeleď zahrnuje asi 1250 druhů v 68 rodech a je rozšířena v [[tropický podnebný pás|tropech]] celého světa. Místy přesahuje i do [[subtropický podnebný pás|subtropických]] oblastí. [17] => [18] => == Popis == [19] => Zástupci malpígiovitých jsou [[strom]]y, [[keř]]e, [[polokeř]]e, [[bylina|byliny]] i [[liána|liány]] se vstřícnými (u některých rodů střídavými) jednoduchými [[list]]y, převážně s palisty. Jen výjimečně je přítomen [[latex]]. Odění je z charakteristických jednobuněčných vidlicovitých [[trichom|chlupů]], jen u několika druhů jsou chlupy hvězdovité. Na [[řapík|řapících]] nebo na rubové straně listů jsou často žlázky. [[čepel listová|Čepel listů]] je celokrajná, celistvá nebo výjimečně laločnatá. [[Květ]]y jsou souměrné nebo téměř pravidelné, drobné až velké, převážně oboupohlavné, ve vrcholových nebo úžlabních [[květenství]]ch. [[Kalich (botanika)|Kalich]] i [[koruna (botanika)|koruna]] jsou složeny z 5 lístků. U amerických druhů i u některých zástupců z tropů Starého světa jsou na kališních lístcích charakteristické žlázky produkující olej. Květy jsou bez [[nektar]]u. Korunní lístky jsou nejčastěji žluté, růžové nebo bílé, na vrcholu většinou brvité, zubaté nebo roztřepené a mají charakteristický lžicovitý tvar. [[tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je nejčastěji 10, zřídka méně nebo až 15. Vyrůstají na [[češule|češuli]] v prostoru mezi semeníkem a korunními lístky. [[Semeník]] je svrchní, srostlý ze 3 (výjimečně 2 nebo 4) plodolistů. V každém [[plodolist]]u je jediné [[vajíčko]]. [20] => [[čnělka|Čnělky]] jsou obvykle volné a v počtu odpovídajícím počtu plodolistů, u některých rodů jsou spojené nebo je jejich počet redukován. Plodem je [[bobule]], [[peckovice]], [[oříšek]] nebo [[poltivý plod]] (schizokarp), rozpadající se na jednotlivé díly ([[merikarpium|merikarpia]]). Suché plody mají často nápadná křídla nebo štětiny. Semena jsou bez [[endosperm]]u. [21] => [22] => [23] => 11324-Byrsonima verbascifolia-Cacuri.jpg|''Byrsonima verbascifolia'' [24] => Starr 080117-1998 Galphimia gracilis.jpg|''Galphimia gracilis'' [25] => 11139-Tetrapterys discolor-Cacuri.jpg|Plody ''Tetrapterys discolor'' [26] => [27] => [28] => == Rozšíření == [29] => Čeleď zahrnuje asi 1250 druhů v 68 rodech. Vyskytuje se v [[tropický podnebný pás|tropech]] celého světa s četnými přesahy do [[subtropický podnebný pás|subtropických]] oblastí. Nejvíce druhů (85 %) roste v Americe, zbytek připadá na tropy a subtropy [[Starý svět|Starého světa]].{{Citace periodika [30] => | příjmení = [31] => | jméno = William R. Anderson [32] => | titul = The origin of the Malpighiaceae. The evidence from morphology. [33] => | periodikum = Memoirs of the New York Botanical Garden [34] => | rok = 1990 [35] => | měsíc = Dec. [36] => | číslo = 64 [37] => }} Centrem druhové diversity je tropická [[Amerika]]. Nejvíce druhů se vyskytuje v [[brazílie|Brazílii]]. [38] => [39] => V tropech rostou zástupci čeledi v různých biotopech, na [[savana|savanách]] a v keřovité vegetaci jsou však běžnější než [40] => například v [[tropický deštný les|deštném lese]]. Několik druhů je uzpůsobeno růstu v [[poušť|pouštním]] prostředí. Jen zřídka rostou ve vyšších nadmořských výškách. [41] => [42] => == Ekologické interakce == [43] => Zástupci malpígiovitých pocházející z [[Amerika|Ameriky]] jsou opylováni [[včely|včelami]] sbírajícími [[olej]]. Tomuto způsobu opylení je uzpůsobena morfologie květů. Včely olej sbírají pro výživu larev, smíchají jej s [[pyl]]em a plní s ním komůrky pláství. Lžicovitý tvar korunních lístků usnadňuje včelám proniknutí ke kalichu, na němž jsou olejové žlázky. Druhy, které olejové žlázky nemají, nabízejí opylovačům jen pyl. [44] => Podle dnešních předpokladů se malpígiovité rozšířily do [[starý svět|Starého světa]] z amerického kontinentu. Protože se sem společně s nimi nedostaly také včely sbírající olej, došlo u rostlin ve Starém světě k druhotné redukci kališních žlázek. [45] => [46] => Suché plody malpígiovitých jsou často opatřeny nápadnými křídly nebo štětinami a jsou šířeny větrem. Semena z dužnatých plodů jsou šířena především [[ptáci|ptáky]]. Některé amazonské druhy, rostoucí na březích vodních toků, má hladké plody obsahující vzduchové pletivo ([[aerenchym]]) a šířené vodou. Droboučké suché a hladké plody některých rodů jsou šířené pravděpodobně větrem nebo dešťovou vodou. [47] => [48] => == Taxonomie == [49] => [[Cronquistův systém|Cronquist]] i [[Dahlgrenův systém|Dahlgren]] řadili čeleď malpígiovité do řádu vítodotvaré (''Polygalales''). [50] => Pozdější výzkumy tuto souvztažnost nepotvrdily. [51] => Podle současné taxonomie je sesterskou skupinou malpígiovitých čeleď [[úporovité]] (''Elatinaceae''). [52] => [53] => Čeleď je členěna na 2 podčeledi: ''Malpighioideae'' a ''Byrsonimoideae''. [54] => [55] => == Zástupci == [56] => * [[ajahuaska]] (''Banisteriopsis'') [57] => * [[bunchosie]] (''Bunchosia'') [58] => * [[byrsonima]] (''Byrsonima'') [59] => * [[jinokřídlice]] (''Hiptage'') [60] => * [[malpígie]] (''Malpighia''), syn. acerola [61] => * [[tetrapterka]] (''Tetrapterys''){{Citace monografie [62] => | příjmení = Skalická [63] => | jméno = Anna [64] => | příjmení2 = Větvička [65] => | jméno2 = Václav [66] => | příjmení3 = Zelený [67] => | jméno3 = Václav [68] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [69] => | vydavatel = Aventinum [70] => | místo = Praha [71] => | rok = 2012 [72] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [73] => | jazyk = cs [74] => }} [75] => [76] => == Význam == [77] => Stromy a keře z rodů [[bunchosie]] (''Bunchosia''), [[byrsonima]] (''Byrsonima'') a [[malpígie]] (''Malpighia'') jsou v tropické Americe hojně pěstovány v zahradách pro drobné ovoce. Kyselé nevelké plody [[malpígie lysá|malpígie lysé]] (''Malpighia glabra''), zvané barbadoská třešeň, mají enormně vysoký obsah [[vitamín C|vitaminu C]] (v dužnině až 5 %). [78] => Strom ''[[Byrsonima crassifolia]]'', pocházející ze střední Ameriky a v Latinské Americe běžně pěstovaný, poskytuje oblíbené ovoce zvané [[nance]], podobné žlutým třešním. [79] => Bunchosie ''[[Bunchosia glandulifera]]'', poskytuje velmi chutné plody velikosti malé švestky a je dlouhodobě pěstována jihoamerickými indiány. Původní populace tohoto druhu vůbec nejsou známy. [80] => [81] => Mnoho druhů malpígiovitých je v tropech pěstováno jako ozdobné rostliny, např. ''[[Galphimia gracilis]]'', malpígie ''[[Malpighia coccigera]]'', ''[[Stigmaphyllon ciliatum]]'', ''[[Stigmaphyllon floribundum|S. floribundum]]'', jinokřídlice ''[[Hiptage benghalensis]]'' a ''[[Tristellateia australasiae]]''. Strom ''[[Lophantera lactescens]]'', známý jen z malého území ve východní [[amazonie|Amazonii]], je v Brazílii pro dlouhá květenství žlutých květů a odolnost proti znečištění oblíbeným pouličním stromem. [82] => [83] => Liána ''[[Banisteriopsis caapi]]'', kultivovaná původními obyvateli západních oblastí Amazonie, slouží spolu s příbuznou liánou ''[[Diplopterys cabrerana]]'' jako jedna z hlavních složek silně [[halucinogen]]ní substance známé jako [[ayahuasca]], yagé nebo caapi. [84] => [85] => == Seznam rodů == [86] => ''[[Acmanthera]]'', [87] => ''[[Acridocarpus]]'', [88] => ''[[Adelphia]]'', [89] => ''[[Aenigmatanthera]]'', [90] => ''[[Alicia]]'', [91] => ''[[Amorimia]]'', [92] => ''[[Aspicarpa]]'', [93] => ''[[Aspidopterys]]'', [94] => ''[[Banisterioides]]'', [95] => ''[[Ajahuaska|Banisteriopsis]]'', [96] => ''[[Barnebya]]'', [97] => ''[[Blepharandra]]'', [98] => ''[[Brachylophon]]'', [99] => ''[[Bronwenia]]'', [100] => ''[[Bunchosia]]'', [101] => ''[[Burdachia]]'', [102] => ''[[Byrsonima]]'', [103] => ''[[Calcicola]]'', [104] => ''[[Callaeum]]'', [105] => ''[[Calyptostylis]]'', [106] => ''[[Camarea]]'', [107] => ''[[Carolus]]'', [108] => ''[[Caucanthus]]'', [109] => ''[[Christianella]]'', [110] => ''[[Coleostachys]]'', [111] => ''[[Cordobia]]'', [112] => ''[[Cottsia]]'', [113] => ''[[Diacidia]]'', [114] => ''[[Dicella]]'', [115] => ''[[Digoniopterys]]'', [116] => ''[[Dinemagonum]]'', [117] => ''[[Dinemandra]]'', [118] => ''[[Diplopterys]]'', [119] => ''[[Echinopterys]]'', [120] => ''[[Ectopopterys]]'', [121] => ''[[Excentradenia]]'', [122] => ''[[Flabellaria]]'', [123] => ''[[Flabellariopsis]]'', [124] => ''[[Galphimia]]'', [125] => ''[[Gaudichaudia]]'', [126] => ''[[Glandonia]]'', [127] => ''[[Heladena]]'', [128] => ''[[Henleophytum]]'', [129] => ''[[Heteropterys]]'', [130] => ''[[Hiptage]]'', [131] => ''[[Hiraea]]'', [132] => ''[[Janusia]]'', [133] => ''[[Jubelina]]'', [134] => ''[[Lasiocarpus]]'', [135] => ''[[Lophanthera]]'', [136] => ''[[Lophopterys]]'', [137] => ''[[Madagasikaria]]'', [138] => ''[[Malpígie|Malpighia]]'', [139] => ''[[Malpighiodes]]'', [140] => ''[[Mascagnia]]'', [141] => ''[[Mcvaughia]]'', [142] => ''[[Mezia]]'', [143] => ''[[Microsteira]]'', [144] => ''[[Mionandra]]'', [145] => ''[[Niedenzuella]]'', [146] => ''[[Peixotoa]]'', [147] => ''[[Peregrina]]'', [148] => ''[[Philgamia]]'', [149] => ''[[Psychopterys]]'', [150] => ''[[Pterandra]]'', [151] => ''[[Ptilochaeta]]'', [152] => ''[[Rhynchophora]]'', [153] => ''[[Spachea]]'', [154] => ''[[Sphedamnocarpus]]'', [155] => ''[[Stigmaphyllon]]'', [156] => ''[[Tetrapterys]]'', [157] => ''[[Thryallis]]'', [158] => ''[[Triaspis]]'', [159] => ''[[Tricomaria]]'', [160] => ''[[Triopterys]]'', [161] => ''[[Tristellateia]]'', [162] => ''[[Verrucularina]]''{{Citace elektronické monografie [163] => | příjmení = Hassler [164] => | jméno = M. [165] => | titul = Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [166] => | url = http://www.catalogueoflife.org/col/browse/tree/id/6bccfdd1396db533e4ad2451b49117d2 [167] => | datum vydání = 2016 [168] => | vydavatel = Naturalis Biodiversity Center [169] => | jazyk = en [170] => | datum přístupu = 2017-12-23 [171] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171224101301/http://www.catalogueoflife.org/col/browse/tree/id/6bccfdd1396db533e4ad2451b49117d2 [172] => | datum archivace = 2017-12-24 [173] => | nedostupné = ano [174] => }} [175] => [176] => == Literatura == [177] => * Davis, C. C., and W. R. Anderson. 2010. A complete phylogeny of Malpighiaceae inferred from nucleotide sequence data and morphology. American Journal of Botany 97: 2031–2048. [178] => * Judd et al. ''Plant Systematics: A Phylogenetic Approach''. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. {{ISBN|978-0-87893-403-4}}. [179] => * Smith N. et al. ''Flowering Plants of the Neotropics''. Princeton Univ. Press, 2003. {{ISBN|0-691-11694-6}}. [180] => * Gentry A.H. ''Wooden Plants of Northwest South America''. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. {{ISBN|0-226-28943-5}}. [181] => * Berry P.E. et al. ''Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VI)''. Timber Press, 2001. {{ISBN|0-915279-81-9}} [182] => * Valíček P. et al. ''Užitkové rostliny tropů a subtropů''. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. {{ISBN|80-200-0939-6}}. [183] => * Nowak B., Schulzová B. ''Tropické plody''. Knižní Klub, 2002. {{ISBN|80-242-1653-1}}. [184] => [185] => == Odkazy == [186] => [187] => === Reference === [188] => [189] => [190] => === Externí odkazy === [191] => * {{Commonscat|Malpighiaceae}} [192] => * {{Wikidruhy|taxon=Malpighiaceae}} [193] => * [https://web.archive.org/web/20120315062600/http://herbarium.lsa.umich.edu/malpigh/index.html Malpighiaceae] Malpighiaceae - description, taxonomy, phylogeny, literature, and nomenclature [194] => * [http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html Angiosperm Phylogeny] [195] => * [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10533 Flora of China: ''Malpighiaceae''] [196] => * [http://delta-intkey.com/angio/www/malpighi.htm The Families of Flowering Plants: ''Malpighiaceae''] {{Wayback|url=http://delta-intkey.com/angio/www/malpighi.htm |date=20160303191240 }} [197] => [198] => {{Taxonbar|from=Q632563}} [199] => {{Autoritní data}} [200] => [201] => {{Portály|Rostliny}} [202] => [203] => [[Kategorie:Malpígiovité| ]] [204] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [205] => [[Kategorie:Malpígiotvaré]] [] => )
good wiki

Malpígiovité

Ayahuaska Banisteriopsis caapi Malpígiovité (Malpighiaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu malpígiotvaré. Jsou to dřeviny, byliny i liány s jednoduchými a převážně vstřícnými listy a pravidelnými květy s charakteristicky tvarovanými korunními lístky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'bylina','bunchosie','tropický podnebný pás','vyšší dvouděložné','malpígie','subtropický podnebný pás','liána','koruna (botanika)','list','malpígiotvaré','Amerika','byrsonima'

Amerika

Bylina

Bylina je literární žánr tradiční české slovesné epiky, která čerpá inspiraci z pohádek, legend a historických událostí.

Byrsonima

Liána

List

Malpígie

Malpígiotvaré